Postup : 2017/2281(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0322/2018

Předložené texty :

A8-0322/2018

Rozpravy :

PV 13/11/2018 - 11
CRE 13/11/2018 - 11

Hlasování :

PV 14/11/2018 - 14.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0458

ZPRÁVA     
PDF 609kWORD 70k
15.10.2018
PE 622.300v02-00 A8-0322/2018

o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem

(2017/2281(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Petras Auštrevičius

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Čtyři roky poté, co EU podepsala tři dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, s Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou, a dva roky po plném vstupu těchto dohod v platnost se Evropský parlament rozhodl zhodnotit míru provádění těchto dohod, a to v souladu se svým rozhodným závazkem vůči nejbližším zemím Východního partnerství a jejich prohlubujícím se vztahům s EU.

Při přípravě této zprávy Výbor pro zahraniční věci kromě svých pravidelných a častých schůzí s moldavskými orgány, představiteli opozice a zástupci občanské společnosti, jakož i se zástupci Evropské komise a ESVČ, podnikl v květnu 2018 pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů do Moldavska a zadal vypracování tří odborných studií, které byly zveřejněny během uplynulých 6 měsíců – o volební reformě, o míře provádění dohody o přidružení a o institucionálním rámci pro toto provádění.

Zjištění Výboru pro zahraniční věci o provádění dohody o přidružení uzavřené s Moldavskem jsou rozporuplná. V řadě oblastí, na něž se vztahuje dohoda o přidružení a prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, nepochybně došlo k příznivému vývoji, zejména byly podniknuty důrazné kroky s cílem systematicky zlepšovat finanční odvětví, a tudíž minimalizovat riziko, že se bude opakovat rozsáhlý bankovní podvod podobný tomu, který byl odhalen roku 2014, a díky provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu byla rovněž posílena spolupráce v oblasti energetiky a významně vzrostl objem dvoustranného obchodu. Tento vývoj byl však zastíněn narůstajícím úpadkem klíčových hodnot souvisejících s demokratickými normami – hodnot, které jsou „základním prvkem“ dohody o přidružení a s nimiž je spojena i finanční pomoc EU moldavskému státu a bezvízový režim pro moldavské občany.

V této zprávě zdůrazňuje Výbor pro zahraniční věci své znepokojení, které se týká zejména těchto oblastí:

1. Volby: volební reforma, která není v souladu s doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODHR) a Benátské komise, prohlášení nedávné volby starosty Kišiněva za neplatnou z pochybných důvodů a netransparentním způsobem, tlak na představitele opozice či místní orgány (zvláště starosty), nadměrné a netransparentní financování politických stran.

2. Právní stát: nedostatečná nezávislost soudnictví, vliv vyvíjený prostřednictvím obchodních zájmů a některých politických představitelů, omezený pokrok v boji proti korupci – včetně nedávných daňových reforem, které mohou zvýšit riziko praní peněz – a při trestním stíhání všech, kteří odpovídají za bankovní podvod ve výši 1 miliardy dolarů nebo za případy rozsáhlého praní peněz, nepřiměřená trestní řízení proti politickým oponentům, jejich právníkům nebo jejich rodinám, jakož i proti obráncům lidských práv, nezávislým soudcům, novinářům a kritikům moldavských orgánů.

3. Sdělovací prostředky a občanská společnost: monopolizace sdělovacích prostředků a trhu s reklamou, oslabení nezávislých zpravodajských kanálů, zpožděné provádění nového zákona o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků, pokusy o omezení svobody jednání a o diskreditaci zástupců občanské společnosti.

Zpráva vyzývá moldavské orgány, aby tyto problémy naléhavě řešily v souladu s dohodou o přidružení a dalšími dvoustrannými závazky, a současně také shrnuje postoj Evropského parlamentu s ohledem na tento vývoj:

1. jakékoli rozhodnutí týkající se budoucího vyplácení makrofinanční pomoci by mělo být přijato až po parlamentních volbách plánovaných na únor 2019 a pod podmínkou, že tyto volby proběhnou v souladu s mezinárodně uznávanými normami a budou posouzeny specializovanými mezinárodními orgány – v této souvislosti Evropský parlament opět připomíná, že je připraven plnit v příštích parlamentních volbách úlohu pozorovatele;

2. vyplácení všech programů rozpočtové podpory by mělo rovněž zůstat pozastaveno, dokud nedojde k podstatnému pokroku v souvislosti s dodržováním demokratických norem;

3. mezitím by měly být finanční zdroje přerozděleny na podporu občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků v Moldavsku a rovněž na podporu soukromého sektoru a místních orgánů;

4. připomínají se doložky o pozastavení dohod mezi EU a Moldavskem, zejména články 2 a 455 dohody o přidružení a kritéria týkající se boje proti korupci a proti praní peněz, jež souvisejí s uvolněním vízového režimu.

Zpráva se rovněž zabývá institucionálním rámcem pro provádění dohody o přidružení, a to ze strany Moldavska i EU, se zaměřením na kapacitu, pokud jde o lidské zdroje a odborné znalosti, s cílem zajistit plné provádění příslušných právních předpisů a sledování tohoto provádění. V závislosti na pokroku dosaženém v oblasti demokratických norem se zejména navrhuje zřízení specializované podpůrné skupiny EU pro Moldavsko, aby se posílilo poskytování odborného poradenství moldavskému státu.

Vztahy mezi EU a Moldavskem jsou pochopitelně předmětem demokratické diskuse v EU i Moldavsku. V EU nicméně omezené případy politických postojů motivovaných národními úvahami a takzvané „geopolitické“ argumenty nebrání velké většině v jejím odhodlání zaměřit se na otázky, které jsou pro EU a občany Moldavska důležité: plnění vzájemných závazků týkajících se dodržování společných hodnot, jako je demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných a ochrana lidských práv a základních svobod.  


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem

(2017/2281(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, která vstoupila plně v platnost dne 1. července 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména usnesení ze dne 5. července 2018 o politické krizi v Moldavsku po prohlášení voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné,(1) doporučení ze dne 15. listopadu 2017 k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017,(2) usnesení ze dne 4. července 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice(3) a usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou,(4)

–  s ohledem na to, že v listopadu 2017 bylo podepsáno memorandum o porozumění, dohoda o mechanismu úvěrů a grantová dohoda o makrofinanční pomoci v hodnotě 100 milionů EUR na období 2017–2018,

–  s ohledem na moldavský národní akční plán pro provádění dohody o přidružení mezi Moldavskou republikou a Evropskou unií v letech 2017–2019,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ke zprávě o provádění dohody o přidružení týkající se Moldavska ze dne 3. dubna 2018 (SWD(2018)0094),

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, z nichž poslední bylo přijato v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se Moldavské republiky ze dne 26. února 2018,

–  s ohledem na zprávu organizace Transparency International nazvanou „Stav korupce: Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina“ zveřejněnou dne 2. července 2015,

–  s ohledem na stanoviska a doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátské komise Rady Evropy, zejména na stanovisko ze dne 15. března 2018 o volební reformě v Moldavsku,

–  s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství a dalších zástupců občanské společnosti v Moldavsku,

–  s ohledem na výsledek mise Výboru pro zahraniční věci v Moldavsku ve dnech 3. a 4. dubna 2018,

–  s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, mimo jiné na studii s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích Východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, která byla vydána dne 26. října 2017(5), na posouzení provádění v Evropě s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“, které bylo vydáno dne 28. června 2018(6), a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“, která byla vydána v červenci 2018(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování povolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0322/2018),

A.  vzhledem k tomu, že politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou se v rámci Východního partnerství prohloubily, a to zejména díky podpisu Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, k němuž došlo dne 27. června 2014 a jejich vstupu v platnost dne 1. července 2016;

B.  vzhledem k tomu, že se dohoda o přidružení zakládá na společných hodnotách, mezi něž patří „respektování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod“, které jsou vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a vymezeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a v Pařížské chartě pro novou Evropu z roku 1990“;

C.  vzhledem k tomu, že touto dohodou se Moldavsko zavázalo k tomu, že v celé řadě oblastí provede významné domácí reformy, které budou vycházet z právních předpisů a praxe EU a povedou k zajištění řádné správy, hospodářskému rozvoji a posílení spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že EU se zavázala podpořit Moldavsko v tomto úsilí značnou finanční a rozpočtovou pomocí, na niž bylo od roku 2007 vyčleněno celkem 1,14 miliardy EUR plus prostředky na financování regionálního programu;

D.  vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu poskytuje privilegovaný přístup na trh EU pro zboží a služby z Moldavska; vzhledem k tomu, že díky prohloubené a komplexní zóně volného obchodu vzrostl obchod mezi EU a Moldavskem v roce 2017 o 20%, takže dosahuje 4 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU je pro Moldavsko největším obchodním partnerem s 55% podílem na celkovém obchodu; vzhledem k tomu, že EU je v Moldavsku rovněž největším investorem; vzhledem k tomu, že údaje za počáteční období roku 2018 tento pozitivní trend potvrzují; vzhledem k tomu, že míra využívání preferencí ze strany Moldavska činí 90 %, což ukazuje, jak prospěšná je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu pro moldavské podniky, pracovníky a občany; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku v podstatných oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky bránící obchodu, celní systém a zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji byly zřízeny interní poradní skupiny, jež se do této chvíle setkaly třikrát;

E.  vzhledem k tomu, že EU se s Moldavskem v roce 2014 rovněž dohodla na tom, že za provedení reforem v oblastech spravedlnosti a bezpečnosti, včetně boje proti korupci, povolí moldavským občanům, kteří jsou držiteli pasu s biometrickými údaji, bezvízový styk v rámci schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že za první čtyři roky uplatňování tohoto režimu využilo možnost bezvízového styku více než 1,5 milionu moldavských občanů;

F.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně vyjádřila znepokojení nad oslabováním demokratických norem v důsledku nedávných rozhodnutí moldavských orgánů, k nimž patří netransparentní a pochybně zdůvodněné zrušení platnosti voleb do místního zastupitelstva v Kišiněvu, volební reforma, která byla schválena v červenci 2017 navzdory tomu, že Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR) a Benátská komise tuto reformu nedoporučily, nulový pokrok při stíhání osob odpovědných za bankovní podvod ve výši 1 miliardy USD, který byl odhalen v roce 2014, a množící se případy porušování lidských práv, jehož cílem jsou zejména nezávislí soudci, novináři a představitelé politické opozice;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto vývoje EU v roce 2017 nezaplatila dvě poslední splátky vyčleněné v rámci programu rozpočtové podpory na reformy soudnictví, protože moldavské orgány neprokázaly dostatečnou vůli k reformování tohoto rezortu, a v roce 2018 EU pozastavila první splátku makrofinanční pomoci, protože nebyly splněny politické podmínky připojené k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. července 2017, v němž se uvádí, že „nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv“;

H.  vzhledem k tomu, že nejnovější vývoj událostí, k nimž po přijetí těchto rozhodnutí došlo, je důvodem k dalším obavám, zejména pokud jde o tzv. soubor opatření pro daňovou reformu, který byl přijat v červenci 2018, jehož režim daňové amnestie zvyšuje riziko praní peněz, i pokud jde o stupňování tlaku na opozici a její pokojné demonstrace, jakož i na malá nezávislá média, která se navzdory překážkám spojeným s přijetím nového zákona o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků v červenci 2018 stále snaží pokračovat ve své činnosti;

I.  vzhledem k tomu, že na svém indexu vnímání korupce zařadila organizace Transparency International Moldavsko v roce 2017 na 122. místo ze 180, podobně jako Ázerbájdžán a Mali; vzhledem k tomu, že Reportéři bez hranic zařadili Moldavsko na svém světovém indexu svobody tisku na 81. místo ze 180, kam kleslo z 56. místa, které obsadilo v roce 2014;

Obecné zásady a společné hodnoty

1.  zdůrazňuje význam dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a bere na vědomí omezený pokrok, kterého Moldavsko dosud dosáhlo; trvá však na tom, že plné provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, zvláště pokud jde o politické reformy, musí být jednou z hlavních priorit, neboť umožňuje další prohloubení vztahů této země s EU ve prospěch všech moldavských občanů a současně poskytuje nové příležitosti v souladu s politikou „Východní partnerství plus“ (EaP+), kterou prosazuje Parlament;

2.  chválí odvážné hybatele pozitivní změny v Moldavsku, zejména ty, kteří stojí v čele tohoto úsilí, v němž je v souladu s výzvami EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) třeba pokračovat a jež je zaměřeno na reformu bankovního sektoru po bankovním podvodu v roce 2014 v hodnotě 1 miliardy USD (což představuje 12 % HDP); vítá úspěšné hodnocení provádění programu podporovaného Mezinárodním měnovým fondem, které MMF vydal v červenci 2018; vyzývá moldavské politiky a soudnictví jako celek, aby se k tomuto úsilí připojili a provedli reformu země a bojovali proti korupci v souladu se závazky v rámci dohody o přidružení, protože nedostatek politické vůle představuje hlavní překážku bránící věrohodným reformám; vyzývá všechny politické síly, aby se podílely na konstruktivním dialogu v zájmu země;

3.  vyjadřuje důrazné znepokojení nad oslabováním demokratických norem v Moldavsku, kdy dochází k tomu, že klíčové hodnoty, k nimž se Moldavsko v rámci dohody o přidružení konkrétně zavázalo, jako je demokracie – včetně spravedlivých a transparentních voleb, které respektují vůli občanů, a pluralitního demokratického systému, – a právní stát – včetně nezávislosti a nestrannosti soudnictví – jsou oslabovány vládnoucími politickými představiteli, kteří se zaměřují na své obchodní zájmy a téměř nikdo z politiků ani soudců jim neoponuje, čímž se z Moldavské republiky stal stát podřízený zájmům oligarchů, kde je hospodářská a politická moc soustředěna do rukou malé skupiny osob, jež uplatňují svůj vliv na parlament, vládu, politické strany, státní správu, policii, soudnictví a sdělovací prostředky, což vede k velmi neuspokojivému provádění právních předpisů a malému prospěchu pro občany; opakovaně trvá na svém odhodlání zaměřit se spíše na plnění závazků týkajících se dodržování společných hodnot než na nepřesvědčivé, takzvané „geopolitické“ argumenty;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že svévolné porušování politických podmínek týkajících se demokratických norem v Moldavsku, zejména nedávné změny ve vnitrostátních volebních předpisech, které nezohledňují některá z klíčových doporučení společného stanoviska ODIHR a Benátské komise, a rovněž odvolání Dorina Chirtoacy z úřadu starosty Kišiněva a zrušení platnosti volby Andreie Năstaseho vedlo EU k pozastavení vyplácení makrofinanční pomoci a k nevyplacení části rozpočtové podpory;

5.  opakuje své stanovisko, že každé rozhodnutí ohledně budoucího vyplácení makrofinanční pomoci by mělo být přijato až po parlamentních volbách plánovaných na únor 2019 a pod podmínkou, že tyto volby proběhnou v souladu s mezinárodně uznávanými normami a budou posouzeny specializovanými mezinárodními orgány, a že vyplácení všech programů rozpočtové podpory by mělo zůstat pozastaveno, dokud nedojde k podstatnému pokroku v oblasti demokratických norem, včetně reformy soudnictví a soudního stíhání osob odpovědných za bankovní podvod, v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2018; mezitím vyzývá Komisi a ESVČ, aby finanční prostředky nadále přerozdělovaly na podporu občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků v Moldavsku i soukromého sektoru a místních orgánů, také prostřednictvím nových projektů v oblasti partnerství a rozvoje, pokud možno koordinovaných s pomocí od ostatních zemí EU, a aby koordinovaly své úsilí s dalšími organizacemi, jako je například MMF, a zajistily tak větší soudržnost, pokud jde o podmíněnost finanční pomoci; obezřetně očekává výsledek přezkumu volebních právních předpisů ze strany právního výboru moldavského parlamentu pro jmenování a imunity; vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismus pro sledování reforem, včetně jasných referenčních hodnot;

6.  připomíná obsah článků 2 a 455 dohody o přidružení, podle kterých představuje dodržování demokratických zásad základní prvek dohody o přidružení a porušení těchto zásad může rovněž vést k pozastavení práv souvisejících s touto dohodou; připomíná, že je zapotřebí velké úsilí k plnění ukazatelů týkajících se boje proti korupci a praní peněz; žádá, aby každá budoucí dohoda byla podmíněna reformou soudnictví a důkladným vyšetřením a stíháním osob odpovědných za podvod ve výši 1 miliardy USD; připomíná také kritéria týkající se boje proti korupci a proti praní peněz, jež souvisejí s politikou uvolnění vízového režimu;

Zavedený institucionální rámec pro provádění dohody

7.  vítá skutečnost, že v souladu se závazky Moldavska vyplývajícími z dohody o přidružení byla přijata již celá řada zákonů; zdůrazňuje však, že k tomu, aby bylo dosaženo hmatatelných a trvalých zlepšení životních podmínek řadových moldavských občanů, je nezbytné, aby tyto zákony byly rychle a důsledně uplatňovány;

8.  žádá, aby se moldavský parlament, předseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace ve větší míře podíleli na politickém dohledu a kontrole na vysoké úrovni nad prováděním dohody o přidružení, a to zejména prostřednictvím dlouhodobého zjednodušování příslušných parlamentních a vládních struktur a posilování jejich správních kapacit a koordinace a synchronizace plánů příslušných ministerstev a jejich důsledného a účinného provádění;

9.  vítá založení meziparlamentního shromáždění Gruzie, Moldavska a Ukrajiny a jeho první zasedání, které se konalo ve dnech 8.–9. června 2018 v Kyjevě; vyzývá toto shromáždění, aby také kontrolovalo provádění dohod o přidružení;

10.  naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby se s větším úsilím zasazovaly o plnění dohody o přidružení a strukturovaly její opatření – zejména prostřednictvím národního akčního plánu pro provádění dohody o přidružení – podle konkrétních odvětví a konkrétních výsledků, jichž má být dosaženo, a nikoli podle článků dohody o přidružení, a aby na základě posouzení dopadů a návrhů specializovaných odborných útvarů dopodrobna určily priority a postup opatření;

11.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby v závislosti na pokroku dosaženém v oblasti demokratických norem zřídily specializovanou podpůrnou skupinu EU pro Moldavsko s cílem zlepšit poskytování odborného poradenství, zejména pokud jde o sbližování moldavské legislativy s legislativou EU, a aby v případě splnění stanovených podmínek koordinovaly poskytování finanční pomoci Moldavsku na podporu plnění dohody o přidružení;

12.  naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi k posílení vnitřních kapacit, zejména prostřednictvím rozšíření specializovaných lidských zdrojů, jež jim umožní důsledněji sledovat plnění dohody o přidružení, a k upřednostňování spíše kvalitativního posuzování pokroku, především na základě monitorovacích procesů, které by za tímto účelem měly být zavedeny a které by umožňovaly posuzovat míru fakticky dosaženého souladu s acquis EU podle požadavků dohody o přidružení;

13.  vítá posílení dialogu vedeného na ministerské úrovni s Moldavskem a dalšími přidruženými partnery o reformách v oblasti obchodu souvisejících s přidružením, a je nakloněn tomu, aby v závislosti na pokroku dosaženém v oblasti demokratických norem byly zahájeny obdobné dialogy i v jiných oblastech, na něž se vztahuje dohoda o přidružení, včetně politických otázek, soudnictví, svobody a bezpečnosti a odvětvové spolupráce;

14.  připomíná a podporuje stanovisko Benátské komise k volební reformě v Moldavsku, v němž se uvádí, že změna spočívající v přechodu ke smíšenému volebnímu systému parlamentních voleb postrádala konsensus (kromě Demokratické a Socialistické strany) a může vést k tomu, že kandidáti budou nepatřičným způsobem ovlivňováni obchodními zájmy; opět proto vyzývá moldavské orgány k tomu, aby se zasadily o zlepšení volebního systému s cílem zajistit, aby budoucí volby byly odrazem vůle moldavských občanů spíše než úzké skupiny jedinců; rovněž vyzývá moldavské orgány k tomu, aby v plném rozsahu provedly doporučení úřadu ODIHR, zejména pokud jde o financování politických stran a svobodu sdělovacích prostředků a pluralismus; opětovně potvrzuje, že je Parlament připraven plnit v příštích parlamentních volbách v Moldavsku úlohu pozorovatele;

Politický dialog a reforma, spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

15.  vyjadřuje znepokojení ohledně změn, k nimž došlo na poslední chvíli v zákoně o službách audiovizuálních sdělovacích prostředků, který byl přijat v červenci 2018, jež nebyly konzultovány s občanskou společností; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zákon prováděly v plném souladu s evropskými normami v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak to doporučily Evropská komise a Benátská komise; zdůrazňuje význam skutečných konzultací s občanskou společností a nezávislými sdělovacími prostředky v rámci tohoto procesu i při přijímání nového zákona o reklamě; zdůrazňuje, že je třeba bránit všem pokusům o oslabení plurality sdělovacích prostředků, zejména těch, které by přispěly k dalšímu kartelovému rozdělení mediálního trhu a s ním souvisejícího reklamního trhu; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby přijaly nový zákon o reklamě, který bude založen na skutečných konzultacích s občanskou společností; se znepokojením konstatuje, že v současné době jsou sdělovací prostředky do značné míry monopolní a ovládané tuzemskými politickými a obchodními skupinami; vyzývá k transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a k poskytování cílené podpory nezávislým sdělovacím prostředkům, zejména pak místním médiím, pokud jde o plnění požadavků zákona týkajících se povinného místního obsahu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit skutečnou nezávislost regulačního úřadu pro sdělovací prostředky;

16.  vítá reformní úsilí v oblasti státní správy a veřejné finanční správy a vybízí k dalším krokům, které povedou ke zvýšení transparentnosti;

17.  vítá dobrou spolupráci v oblasti SZBP, a zvláště pak velkou míru shody s prohlášeními SZBP, a účast na misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) i spolupráci Moldavska s organizací NATO; bere na vědomí pokrok při přijímání nové vnitrostátní obranné strategie a akčního plánu na období 2017–2021 po zrušení vnitrostátní bezpečnostní strategie moldavským prezidentem; vítá vstup dohody o výměně utajovaných informací mezi EU a Moldavskem v platnost;

18.  chválí moldavské orgány za postupné zlepšování vztahů s Tiraspolem, zejména prostřednictvím provádění opatření v oblasti budování důvěry včetně otevření mostu mezi obcemi Gura Bîcului a Bîcioc a podpisu šesti dodatkových protokolů, což zlepšilo životy občanů na obou březích Dněstru; připomíná rozhodný závazek i podporu EU, pokud jde o dosažení svrchovanosti a územní celistvosti Moldavska a úsilí o mírové řešení podněsterského problému; bezpodmínečně podporuje úsilí OBSE, EU i ostatních zúčastněných stran a vybízí příslušné orgány, aby spolupracovaly zejména s podněsterskými malými a středními podniky, aby dále rozvíjely své zapojení a vyvíjely další úsilí s cílem prosazovat lidská práva a dodržovat všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá moldavské orgány, aby více usilovaly o provádění novelizovaného zákona o zvláštním právním postavení Gagauzska;

Právní stát a řádná správa věcí veřejných

19.  naléhavě žádá veřejné orgány, aby zajistily nezávislost, nestrannost a účinnost soudnictví a specializovaných protikorupčních institucí, včetně Vrchní rady státních zástupců, Národního protikorupčního centra a Úřadu státního zástupce pro boj proti korupci, Národního úřadu pro profesní bezúhonnost a Agentury pro vymáhání majetku z trestné činnosti, zejména prostřednictvím dalšího poskytování přiměřených zdrojů, jež zajistí transparentní výběrová řízení za účasti nezávislých odborníků, a přijetím ústavních změn v souladu s doporučeními Benátské komise, jejichž cílem je zejména zrušit počáteční pětileté funkční období soudců, změnit složení a posílit úlohu Vrchní rady soudců a zrušit pravomoc moldavského parlamentu jmenovat soudce nejvyššího soudu; je i nadále velmi znepokojen praktikami selektivní spravedlnosti v moldavském soudnictví a zdůrazňuje, že podle nejnovějších zpráv organizace Transparency International trpí soudnictví omezenou nezávislostí na výkonné moci a používá se jako nástroj proti politickým oponentům a k prosazování obchodních zájmů; připomíná, že je důležité dosahovat přesvědčivých výsledků při vyšetřování případů korupce, a to včetně korupce na nejvyšší úrovni;

20.  vítá legislativní změny přijaté v červenci 2018, jejichž účelem je posílit výběr a kariérní postup soudců na základě jejich zásluh a docílit toho, aby bylo možné je ve větší míře povolávat k odpovědnosti;

21.  opakuje své výzvy, založené na zjištěních a doporučeních první a druhé zprávy organizace Kroll, které je třeba zveřejnit v plném znění, k rychlému a transparentnímu trestnímu stíhání všech osob odpovědných za bankovní podvod ve výši 1 miliardy USD, který byl odhalen v roce 2014, i k navrácení ukradeného majetku; bere na vědomí strategii pro navracení majetku, kterou přijaly moldavské orgány, avšak se znepokojením konstatuje, že vyšetřování tohoto případu je vedeno spíše neúčinným způsobem; zdůrazňuje, že musí skončit praxe, kdy soudy nevyšetřují případy, k nimž existují solidní důkazy, a že je třeba, aby se začaly bezodkladně zabývat nevyřešenými případy a případy, které jsou v současnosti předmětem šetření, zejména případem Ilana Shora, přičemž tato slyšení by měla být veřejná; zdůrazňuje, že politické rozhodnutí zachraňovat banky z veřejných prostředků ještě zhoršilo již tak nízkou míru důvěry v moldavskou politiku; vyzývá Radu, aby zvážila osobní sankce, a příslušné členské státy EU, aby poskytly pomoc při vyšetřování;

22.  vyjadřuje znepokojení ohledně zvýšeného rizika praní peněz v souvislosti s ukvapeným přijetím tzv. „souboru opatření pro daňovou reformu“ v červenci 2018, jehož součástí je i režim daňové amnestie, který může legalizovat nezákonně nabytý majetek; vyzývá ke změně tohoto souboru opatření, aby neobsahoval žádné takové právní mezery, a do té doby je připraven i nadále velmi pozorně sledovat jejich provádění, přičemž bude postupovat v koordinaci s Komisí, ESVČ a dalšími mezinárodními organizacemi;

23.  zdůrazňuje, že je také třeba řešit další případy organizované trestné činnosti, včetně pašování zbraní, obchodování s lidmi a praní peněz ve velkém rozsahu, zejména z Ruska, a že je třeba takovýmto činům předcházet; zdůrazňuje odpovědnost soudců při prosazování právního státu a zdůrazňuje, že zákonně odsouzení soudci by měli odpykat své tresty;

24.  žádá, aby byly po vzoru Ukrajiny umožněny přímé on-line konzultace týkající se elektronických majetkových přiznání vysokých politických a správních představitelů;

25.  vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly mezinárodní zásady a prosazovaly osvědčené postupy zajišťující příznivé prostředí pro občanskou společnost; vyzdvihuje zásadní význam občanské společnosti, pokud jde o sledování způsobu provádění reforem, ale také o podporu transparentnosti a odpovědnosti veřejných institucí; zejména očekává, že žádné budoucí právní předpisy neomezí vnitrostátní ani zahraniční financování moldavských nevládních organizací nebo organizací občanské společnosti ani bez opodstatnění nezvýší jejich administrativní a vykazovací zátěž; vyjadřuje politování nad tím, že účast občanů je v řadě případů omezována, jako tomu bylo v březnu 2018, kdy Ústřední volební komise zamítla žádost o uspořádání referenda o změnách volebního systému;

Dodržování lidských práv a základních svobod

26.  vyjadřuje znepokojení nad náznaky dalšího omezování prostoru pro občanskou společnost této země a vyzývá orgány, aby okamžitě zastavily neoprávněná nebo nepřiměřená trestní řízení, z nichž některá jsou založena na vymyšlených obviněních, a selektivní spravedlnost namířenou proti politickým oponentům, jejich právníkům nebo jejich rodinám; kritizuje skutečnost, že monitorování soudních řízení ze strany členských států EU nebo delegace ESVČ je stále častěji omezováno vylučováním veřejnosti ze soudních jednání; vyjadřuje zvláštní znepokojení ohledně řízení zaměřených na obránce lidských práv, nezávislé soudce, jako jsou například Domnica Manoleová a Gheorghe Balan, novináře a kritiky vlády nebo na předsedu Demokratické strany Moldavska Vladimira Plahotniuce; naléhavě vyzývá orgány, aby zaručily právo na spravedlivý proces a dodržování lidských práv ve vazebních zařízeních; zdůrazňuje, že musí být důsledně vyšetřeny údajné případy mučení ve vazebních a psychiatrických zařízeních; vyzývá orgány, aby také zaručily svobodu sdružování, projevu a zejména konání pokojných demonstrací a aby toto základní právo důsledně dodržovaly v souladu s mezinárodními normami;

27.  vítá přijetí nové vnitrostátní strategie rovnosti žen a mužů v roce 2017 a vyzývá orgány, aby zajistily její plné provádění;

28.  vyzývá orgány, aby podstatně zintenzivnily své úsilí při prosazování lidských práv a základních svobod, zejména v zájmu ohrožených skupin, a to prostřednictvím boje proti nenávistným verbálním projevům, násilí, sociálnímu vyloučení a diskriminaci vůči osobám LGBTQI, osobám se zdravotním postižením a menšinám, jako je romské obyvatelstvo, a proti nenávistným verbálním projevům a diskriminaci na základě pohlaví či politické příslušnosti;

29.  rozhodně odsuzuje nedávné vydání/únos tureckých občanů do Turecka kvůli jejich údajným vazbám na Gülenovo hnutí, což je v rozporu s právním státem a základními lidskými právy; naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zajistily, že veškeré žádosti třetích zemí o vydání budou vyřizovány transparentním způsobem a v rámci soudních postupů, které jsou v plném souladu s evropskými zásadami a normami;

Obchodní a hospodářská spolupráce

30.  vítá výrazný nárůst dovozu z Moldavska do EU v důsledku vstupu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost i skutečnost, že EU je v Moldavsku největším investorem, lituje však skutečnosti, že to nevedlo ke zlepšení sociální a hospodářské situace občanů; varuje před tím, že nedostatečný pokrok, pokud jde o zlepšování životní úrovně, ohrožuje souhlas obyvatel s proevropskou orientací země;

31.  připomíná význam nezávislého soudnictví a boje proti korupci i snižování správní a byrokratické zátěže pro zlepšení investičního a podnikatelského prostředí;

32.  vybízí k dosažení dalšího pokroku v oblasti hygienických a fytosanitárních norem a ochrany zeměpisných označení;

33.  vyzývá k účinnému dodržování ustanovení a mezinárodních závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, především pokud jde o řádné provádění základních úmluv MOP;

34.  považuje sbližování právních předpisů s acquis EU za klíčový rozměr prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vzhledem k tomu, že skutečný přístup na trh EU a reformy do značné míry závisí na náležitém provádění a prosazování příslušných právních předpisů; je si vědom toho, jak významnou výzvu to představuje pro moldavské instituce a veřejné správní orgány, a vyzývá Komisi, aby jim poskytla přiměřenou technickou a finanční podporu;

Energetika a další oblasti spolupráce

35.  vítá vyhlášení zákona o energetice v roce 2017, který představuje další krok k provedení třetího energetického balíčku, a vybízí k přijetí konkrétních kroků, jež zajistí nezávislost energetického regulačního úřadu ANRE; bere na vědomí úsilí Moldavska o podporu zdrojů obnovitelné energie a energetické účinnosti a považuje za klíčové, aby tato země v rámci udržitelného rozvoje venkova posílila metody agroekologického zemědělství;

36.  žádá o rozhodnější opatření v oblasti ochrany životního prostředí, zejména co se týče hospodaření s vodou z řeky Dněstr, nakládání s odpady a změny klimatu, především pokud jde o provádění a koordinaci právních předpisů;

Institucionální ustanovení

37.  vyzývá EU, její členské státy a Moldavsko k dalšímu posílení komunikačního úsilí, pokud jde o provádění dohody o přidružení a očekávané přínosy souvisejících reforem pro občany Moldavska a užší integraci do Evropské unie; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti ruským dezinformacím, a to podáváním fakticky podložených a přístupných kvalitních informací ve všech jazycích, které se v Moldavsku používají;

38.  znovu vyjadřuje své odhodlání bedlivěji sledovat provádění mezinárodních dohod s východními partnery EU; opět vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu a Radě častěji podávaly pravidelné písemné zprávy o provádění těchto dohod;

39.  domnívá se, že zapojování moldavských orgánů již od fáze navrhování příslušných právních předpisů je užitečnou praxí, jelikož se tím tento proces stává inkluzivnějším a snižuje Moldavsku náklady na přechod, a vyzývá Komisi, aby plně využívala postup konzultace ex ante;

40.  konstatuje, že hodnocení provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu je výrazně zaměřeno na obchodní toky a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby náležitě monitorovala a posuzovala provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis, tak na dopady této dohody na moldavskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala komplexní zprávu, včetně informací o technické a finanční podpoře z EU;

41.  vyzývá ESVČ a Evropskou komisi, aby všechny výroční zprávy o provádění dohod o přidružení zveřejňovala současně a aby zároveň vydávala srovnávací hodnocení míry pokroku přidružených partnerů při provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která budou pracovat s konkrétními ukazateli;

42.  vyjadřuje odhodlání připravovat výroční zprávy o provádění dohod o přidružení;

°

°  °

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Evropské komisi a místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Moldavské republiky.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0303.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0283.

(4)

Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82.

(5)

Studie s názvem „Volební reformy ve třech přidružených zemích východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“ („The electoral reforms in three association countries of the Eastern Neighbourhood – Ukraine, Georgia and Moldova and their impact on political developments in these countries“), Evropský parlament, 26. října 2017.

(6)

Posouzení provádění v Evropě s názvem „Dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou“ („Association agreements between the EU and Moldova, Georgia and Ukraine“), Evropský parlament, 28. června 2018.

(7)

Studie s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“ („The Development of an Institutional Framework for the Implementation of the Association Agreements in Georgia, Moldova and Ukraine“), Evropský parlament, červenec 2018.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (21.6.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem

(2017/2281(INI))

Zpravodaj: David Martin

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu mezi EU a Moldavskem je uplatňována od roku 2014;

B.  vzhledem k tomu, že vývoz z Moldavska do EU se od vstupu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost zvýšil o více než 15 % a že 66 % moldavského vývozu směřuje v současné době do EU;

C.  vzhledem k tomu, že míra využívání preferencí ze strany Moldavska činí 90 %, což ukazuje, jak prospěšná je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu pro moldavské podniky, pracovníky a občany;

D.  vzhledem k tomu, že účinné provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu závisí na tom, jak bude Moldavsko dlouhodobě usilovat o provádění reforem v oblasti právního státu, správy, institucionálních kapacit a veřejné správy, včetně oblastí souvisejících s obchodem;

E.  vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku v podstatných oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky bránící obchodu, celní systém a zadávání veřejných zakázek;

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji byly zřízeny interní poradní skupiny a do této chvíle se setkaly třikrát;

1.  vítá významný nárůst dovozu z Moldavska do EU v důsledku vstupu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost; zdůrazňuje, že prohloubená a komplexní zóna volného obchodu by měla podněcovat hospodářskou diverzifikaci, a vyzývá tudíž Komisi, aby podpořila Moldavsko při určování klíčových oblastí, které by při provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu měly být upřednostňovány; domnívá se, že rozsah liberalizace obchodu by měl být pečlivě řízen s cílem minimalizovat náklady a zároveň maximalizovat přínosy pro Moldavsko;

2.  vítá vytvoření přibližně 1 500 pracovních míst prostřednictvím podpory malých podniků a znovu opakuje, že je třeba nadále podporovat odvětví malých a středních podniků a startupů, především vzhledem k jejich významnému příspěvku k ekonomickému růstu, zaměstnanosti, inovacím a podnikavosti;

3.  zdůrazňuje, že konečným cílem je, aby prohloubená a komplexní zóna volného obchodu vedla ke hmatatelnému a udržitelnému zlepšení životních podmínek běžných občanů v Moldavsku, jelikož tato země je i nadále jednou z nejchudších v Evropě, a naléhavě žádá správní orgány, aby provedly účinné reformní procesy za účelem zvýšení životní úrovně;

4.  očekává, že Moldavsko bude pokračovat ve svém reformním úsilí nejen v oblastech souvisejících s obchodem, jako je např. restrukturalizace finančního a energetického odvětví, ale i v oblasti právního státu, veřejné správy, soudnictví, správy a účinnosti veřejných financí, svobody sdělovacích prostředků, rovnosti žen a mužů a zlepšení postavení žen a posílení boje proti korupci; připomíná rovněž význam účinného provádění nově zavedených reforem a právních nástrojů; vyzývá ke konkrétním krokům ve všech zmíněných oblastech v souladu s očekáváními, která byla zdůrazněna v usnesení Parlamentu o makrofinanční pomoci Moldavské republice(1), a připomíná různé diskuse o situaci v Moldavsku a naléhavé žádosti Parlamentu, aby v oblastech, které je třeba zlepšit, bylo vynaloženo transparentní reformní úsilí a stanoveny striktní podmínky spojené s hmatatelnými výsledky; vítá rozhodnutí provést směrnici EU o boji proti praní peněz;

5.  považuje sbližování právních předpisů s acquis EU za klíčový rozměr prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vzhledem k tomu, že skutečný přístup na trh EU a reformy do značné míry závisí na náležitém provádění a prosazování příslušných právních předpisů; je si vědom toho, jak významnou výzvu to představuje pro moldavské instituce a veřejné správní orgány, a vyzývá Komisi, aby jim poskytla přiměřenou technickou a finanční podporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení skupiny pro Moldavsko, tak jako byla vytvořena skupina pro Ukrajinu;

6.  domnívá se, že zapojování moldavských orgánů již od fáze navrhování příslušných právních předpisů je užitečnou praxí, jelikož se tím tento proces stává inkluzivnějším a snižuje Moldavsku náklady na přechod, a vyzývá Komisi, aby plně využívala postup konzultace ex ante;

7.  zdůrazňuje klíčovou úlohu interních poradních skupin při monitorování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a připomíná, že by smluvní strany měly zajistit odpovídající financování a vyvážené zastoupení občanské společnosti;

8.  konstatuje, že hodnocení provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu je výrazně zaměřeno na obchodní toky a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby náležitě monitorovala a posuzovala provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis, tak na dopady této dohody na moldavskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala komplexní zprávu, včetně informací o technické a finanční podpoře z EU;

9.  vyzývá k účinnému dodržování ustanovení a mezinárodních závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, především pokud jde o řádné provádění základních úmluv MOP.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Patricia Lalonde, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Danuta Maria Hübner, Sajjad Karim, Sander Loones

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Czesław Hoc, John Howarth, Dietmar Köster, Kosma Złotowski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

31

+

ALDE

Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Elsi Katainen, Patricia Lalonde

ECR

Czesław Hoc, Sajjad Karim, Sander Loones

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Danuta Maria Hübner, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld

S&D

Goffredo Maria Bettini, John Howarth, Dietmar Köster, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Yannick Jadot

3

-

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

1

0

ECR

Kosma Złotowski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0283.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

5

17

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Norica Nicolai, Gilles Pargneaux, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Helmut Scholz, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ivan Štefanec


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

31

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Charles Tannock, Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Andrzej Grzyb, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Francisco José Millán Mon, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ivan Štefanec, Dubravka Šuica, László Tőkés, Željana Zovko

S&D

Francisco Assis, Ana Gomes

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jordi Solé, Igor Šoltes, Bodil Valero

5

-

ALDE

Norica Nicolai

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

S&D

Ioan Mircea Paşcu

17

0

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Helmut Scholz, Marie-Christine Vergiat

S&D

Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Gilles Pargneaux, Tonino Picula, Boris Zala

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 5. listopadu 2018Právní upozornění