Postup : 2018/2034(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0329/2018

Předložené texty :

A8-0329/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 18
CRE 22/10/2018 - 18

Hlasování :

PV 25/10/2018 - 13.16

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0432

ZPRÁVA     
PDF 600kWORD 64k
16.10.2018
PE 623.744v02-00 A8-0329/2018

o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně

(2018/2034(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Krzysztof Hetman

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně

(2018/2034(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 149, 152, 153, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 s názvem „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. května 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. května 2018 s názvem „Evropský semestr 2018: doporučení pro jednotlivé země“ (COM(2018)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2018“ (COM(2017)0690),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 22. listopadu 2017, která doprovází sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 o roční analýze růstu 2018 (COM(2017)0674),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2017 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677), který předložila Komise, a na související postoj Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018(3),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2018“ (COM(2017)0771),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2018: celkové posouzení“ (COM(2017)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 s názvem „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na strategický závazek Komise pro rovnost žen a mužů 2016–2019 a Evropský pakt pro rovnost žen a mužů 2011–2020 a na související závěry Rady ze dne 7. března 2011(4),

–  s ohledem na barcelonské cíle v oblasti péče o děti z roku 2002, tj. poskytovat do roku 2010 předškolní péči nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), který předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na balíček o oběhovém hospodářství(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o hospodářské politice eurozóny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(14),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o přiměřenosti důchodů 2018: současná a budoucí přiměřenost příjmů ve stáří v EU“,

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2018: hospodářské a rozpočtové předpovědi pro členské státy EU (2016-2070),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(15),

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu a turínský proces zahájený v roce 2014, jehož cílem je posílení smluvního systému Evropské sociální charty v Radě Evropy a v jejím vztahu k právu Evropské unie(16),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 s názvem: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0329/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v červnu 2018 činila míra nezaměstnanosti v eurozóně očištěná od sezónních vlivů 8,3 %, což představuje pokles oproti 9,0 % v červnu 2017 a vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v eurozóně od prosince 2008; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi členskými státy eurozóny je výrazný: nejnižší míra nezaměstnanosti v červnu 2018 byla zaznamenána na Maltě (3,9 %) a v Německu (3,4 %) a nejvyšší – stále znepokojivá – v Řecku (20,2 % v dubnu 2018) a ve Španělsku (15,2 %), přičemž zaměstnanost v Řecku činila 57,8 % a ve Španělsku 65,5 %;

B.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně činila v červnu 2018 16,9 %, zatímco v červnu 2017 to bylo 18,9 %; vzhledem k tomu, že přestože míra nezaměstnanosti setrvale klesá, je stále nepřijatelně vysoká a více než dvakrát vyšší než celková průměrná nezaměstnanost – v některých zemích je nezaměstnaný každý třetí mladý člověk; vzhledem k tomu, že prvotní odpovědnost za řešení nezaměstnanosti mají členské státy, pokud jde o přípravu a provádění regulačních rámců trhu práce, systémů vzdělávání a odborné přípravy a aktivních politik na trhu práce s cílem zajistit mimo jiné tvorbu důstojných pracovních příležitostí s důstojným ohodnocením;

C.  vzhledem k tomu, že také rozdíl v nezaměstnanosti mladých lidí je mezi členskými státy eurozóny výrazný – v eurozóně byla nejnižší míra nezaměstnanosti mladých lidí v červnu 2018 zaznamenána na Maltě (5,5 %) a v Německu (6,2 %) a nejvyšší v Řecku (42,3 % v dubnu 2018), Španělsku (34,1 %) a Itálii (32,6 %);

D.  vzhledem k tomu, že i další členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a nesoulad mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi; vzhledem k tomu, že jsou stále více zapotřebí opatření zaměřená na začleňování nebo opětovné začleňování neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky trhu práce;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 dosahovala celková míra zaměstnanosti v eurozóně 71,0 %, přičemž míra zaměstnanosti žen činila 65,4 %; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v rámci strategie Evropa 2020 je dosáhnout alespoň 75% zaměstnanosti osob mezi 20 a 64 lety, mj. prostřednictvím většího zapojení žen, starších pracovníků a lepší integrace migrantů na trh práce; vzhledem k tomu, že na konci roku 2016 přesáhla míra zaměstnanosti v eurozóně nejvyšší hodnoty před krizí a ve druhém čtvrtletí roku 2018 vzrostla o 1,5 % ve srovnání s týmž čtvrtletím předchozího roku; vzhledem k tomu, že tato míra však stále ještě nedosahuje hodnot zaznamenaných v některých členských státech před deseti lety – s tím, že ve východních zemích to lze přisoudit spíše dlouhodobému poklesu populace než negativnímu vývoji na trhu práce; vzhledem k tomu, že trend klesajícího počtu hodin odpracovaných jedním pracovníkem, mimo jiné v důsledku nedobrovolné práce na částečný úvazek, je i nadále znepokojivý – v roce 2017 došlo k mírnému poklesu (0,3 %) oproti předchozímu roku a úroveň je stále o přibližně 3,0 % nižší než v roce 2008(17);

F.  vzhledem k tomu, že segmentace trhu práce postihuje především ženy, pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé a starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby s přistěhovaleckým původem, u nichž je také pravděpodobnější, že budou pracovat na částečný úvazek a na dobu určitou – tyto formy zaměstnání jsou vedle nestandarních a atypických forem zaměstnání a falešné samostatné výdělečné činnosti i nadále rozšířené; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti osob ve věku 55–64 let činila v roce 2017 v EU 57 %, což je o 10 procentních bodů méně než celková míra zaměstnanosti, a rozdíl mezi ženami a muži byl 13 procentních bodů, tj. o 3 procentní body více než v případě celkové populace v produktivním věku; vzhledem k tomu, že demografická předpověď počítá s rostoucím počtem starších pracovníků;

G.  vzhledem k tomu, že univerzální přístup ke kvalitnímu zdravotnictví představuje základní potřebu, kterou musí členské státy zajistit a investovat do ní;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo 23,1 % obyvatel eurozóny ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než v roce 2009, zatímco míra chudoby pracujících dosahovala 9,5 %; vzhledem k tomu, že 118 milionů evropských občanů je stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je o jeden milion více než před krizí; vzhledem k tomu, že cíl strategie Evropa 2020 v oblasti snížení rizika chudoby a sociálního vyloučení o 20 milionů osob oproti hodnotám z roku 2008 není stále ani zdaleka splněn; vzhledem k tomu, že zatímco míra materiální deprivace se snižuje, míra příjmové chudoby a rizika chudoby je na vzestupu;

I.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti v eurozóně klesá (z 5 % v roce 2016 na 4,4 % v roce 2017), stále však představuje 48,5 % z celkové nezaměstnanosti, což je nepřijatelně mnoho;

J.  vzhledem k tomu, že podle ročního přezkumu vývoje zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě za rok 2018 (ESDE) je omezené tempo růstu produktivity na zaměstnance, které negativně ovlivňuje mzdový růst, spojeno s takovými faktory, jako je vyšší podíl práce na částečný úvazek a nižší počet odpracovaných hodin;

K.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti na částečný úvazek a práce na dobu určitou se v eurozóně od roku 2013 nemění, přestože představuje velkou část celkové zaměstnanosti – práce na částečný úvazek představovala v roce 2017 21,2 % všech pracovních smluv; vzhledem k tomu, že podíl práce na částečný úvazek je u žen (31,4 %) výrazně vyšší než u mužů (8,2 %), což je jev, který může mít výrazný dopad na příjmy a nároky na sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že v roce 2016 měli mladí lidé vůbec nejvyšší podíl smluv na dobu určitou – takovou smlouvu mělo 43,8 % všech zaměstnanců ve věku 15 až 24 let;

L.  vzhledem k tomu, že přiměřenost důchodů je stále problematická, neboť riziko sociálního vyloučení se zvyšuje s věkem, a rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který činí 37 %, je pro mnoho starších žen stále problémem, který u nich zvyšuje riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že důchodové nároky osob s nestandardním zaměstnáním a osob samostatně výdělečně činných jsou nižší než u zaměstnanců;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k sociálním službám, jako je péče o děti, zdravotní péče a služby v oblasti dlouhodobé péče, i k cenově dostupným službám na podporu mobility, mají zásadní vliv na přiměřenost příjmu, zejména pokud jde o osoby s nízkými příjmy nebo osoby závislé na systému sociálního zabezpečení;

1.  konstatuje, že přestože jsou současné hospodářské podmínky v eurozóně příznivé a celková zaměstnanost setrvale roste, ekonomická obnova není v rámci eurozóny rovnoměrně rozdělena a stále existuje velký prostor pro zlepšení, pokud jde o hospodářskou konvergenci, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, nerovnosti žen a mužů, segmentaci trhu práce a nerovnosti, zejména v případě zranitelných skupin, snižování počtu osob, které pracují pod úrovní své kvalifikace, snižování chudoby obecně a zvláště chudoby pracujících, odstranění chudoby dětí a podporu produktivity a růst mezd; konstatuje, že mzdová nerovnost by byla mnohem vyšší, pokud by neexistovaly redistribuční účinky sociálních transferů, které v roce 2015 snížily podíl osob ohrožených chudobou přibližně o třetinu (33,7 %); lituje skutečnosti, že jejich dopad byl nedostatečný a v jednotlivých členských státech se výrazně lišil – např. v Belgii, Finsku a Irsku snížil příjmovou nerovnost o více než 20 %, zatímco v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Portugalsku a Řecku o méně než 10 %;

2.  zdůrazňuje, že požívání sociálních práv a řádně fungující a účinný systém sociálního zabezpečení, který poskytuje přiměřenou ochranu všem pracovníkům, bez ohledu na typ jejich zaměstnaneckého poměru, smlouvu nebo formu zaměstnání, představují vedle aktivních a udržitelných politik na trhu práce důležité základní podmínky pro snižování chudoby a sociálního vyloučení, zejména těch nejzranitelnějších osob, zajišťují inkluzivní vnitrostátní trhy práce a posilují odolnost a konkurenceschopnost hospodářství eurozóny jako celku;

3.  vítá větší finanční podporu poskytovanou členským státům v rámci Programu na podporu strukturálních reforem za účelem provádění reforem zaměřených na vytváření kvalitních pracovních míst na podporu zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti s důrazem na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a zvyšování mezd; vítá Komisí předložený návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto programu i na země, jejichž měnou není euro, s cílem posílit hospodářské a sociální sbližování v celé EU;

4.  bere na vědomí doporučení Komise pro jednotlivé země z roku 2018, která jsou důležitou součástí evropského semestru, a vítá zvláštní pozornost, kterou věnují sociálním otázkám; vybízí Komisi, aby zajistila soulad mezi sociálními a hospodářskými doporučeními pro jednotlivé země a aby respektovala doložku flexibility v Paktu o stabilitě a růstu, jak je stanoveno ve Společně dohodnutém postoji k flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu, který předložila Rada; se znepokojením poukazuje na to, že pouze 50 % doporučení pro jednotlivé země z roku 2017 bylo úplně nebo alespoň částečně provedeno, a vybízí proto členské státy, aby v souvislosti s prováděním těchto doporučení vyvíjely větší úsilí, a to zejména v oblastech:

  – chudoby a sociálního vyloučení, včetně dětské chudoby a chudoby pracujících, zejména mezi zranitelnými skupinami,

  – nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti v souladu s doporučením Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(18),

  – příjmové nerovnosti,

  – růstu mezd,

  – boje proti předčasnému ukončování školní docházky a vysokému počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy,

  – vzdělávání, celoživotního učení, odborného vzdělávání a přípravy,

  – udržitelnosti a přiměřenosti penzijních systémů,

  – zdravotnictví, včetně dlouhodobé péče,

  – bezpečného a adaptabilního zaměstnání,

  – genderové vyváženosti, konkrétně účasti na trhu práce a rozdílu v odměňování žen a mužů a rozdílu ve výši důchodů;

5.  zdůrazňuje proto, že tvorba důstojných pracovních míst, přístup k sociální ochraně bez ohledu na pracovní vztah nebo typ smlouvy a růst mezd mají významný dopad na snižování nerovností, rizika chudoby a sociálního vyloučení a pomohou zlepšit životní úroveň a podpořit hospodářskou obnovu; zdůrazňuje, že reformy členských států podpořené Komisí prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země by se proto měly zaměřit především na politiky, které zvýší produktivitu a potenciál udržitelného růstu, podpoří tvorbu kvalitních pracovních míst a omezí nerovnost a chudobu, zejména dětskou chudobu; podporuje vytváření pracovních smluv na dobu neurčitou a zároveň zajišťuje adaptabilitu, podporuje inkluzivní trh práce a zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

6.  vítá sdělení Komise ze dne 13. března 2018 o monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv (COM(2018)0130), které uvádí pilíř do souladu s cyklem evropského semestru, protože priority evropského pilíře sociálních práv se budou odrážet v analýze přijatých opatření a pokroku dosaženého na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že sociální cíle a závazky EU by měly mít stejnou prioritu jako její hospodářské cíle; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily sociální práva tím, že provedou evropský pilíř sociálních práv takovým způsobem, aby zajistily skutečný sociální rozměr EU (prostřednictvím právních předpisů, mechanismů tvorby politik a finančních nástrojů poskytovaných na příslušné úrovni);

7.  konstatuje, že trhy práce jednotlivých zemí eurozóny se mezi sebou značně liší, což představuje problém pro jejich řádné fungování; požaduje proto, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, dobře promyšlené politiky a reformy v oblasti trhu práce, které vytvoří kvalitní zaměstnání, podpoří rovné příležitosti, rovné zacházení s pracovníky a sociální a solidární ekonomiku, usnadní rovný přístup na trh práce a sociální ochranu, usnadní mobilitu pracovních sil, zajistí opětovné začlenění nezaměstnaných a vypořádají se s nerovnostmi a rozdíly mezi ženami a muži; vyzývá členské státy, aby rozvíjely sociální a hospodářské politiky v souladu se zásadami doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(19), zejména aby zajišťovaly poskytování odpovídající podpory příjmu, dostupné trhy práce a přístup ke kvalitním službám, a připomíná, že všechny tyto prvky jsou považovány za nezbytné pro udržitelné výsledky;

8.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit míru zaměstnanosti a podpořit vytváření důstojných pracovních míst, a to zejména u osob dlouhodobě nezaměstnaných, s nízkou kvalifikací, mladých a starších pracovníků, žen, migrantů, osob se zdravotním postižením a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, tak aby mohlo být v souladu s cílem strategie Evropa 2020 dosaženo alespoň 75% míry zaměstnanosti a aby bylo zmírněno riziko chudoby, zejména dětské chudoby a chudoby pracujících, a sociální vyloučení, jemuž tito lidé čelí; zdůrazňuje, že je třeba snížit počet osob, které čelí chudobě, aby bylo dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení chudoby o 20 milionů osob; zdůrazňuje, že je třeba snížit dětskou chudobu pomocí zavedení záruky pro děti v celé EU;

9.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření a strategie v souladu s evropským pilířem sociálních práv a řešily tak sociální potřeby těch, pro něž je trh práce nedostupný, např. mimořádně deprivovaných osob, jako jsou bezdomovci, děti a mladí lidé a osoby s chronickými tělesnými a duševními zdravotními potížemi;

10.  požaduje vytvoření vnitrostátních strategií a koordinaci na úrovni EU k boji proti diskriminaci na základě věku na trzích práce jako reakce na narůstající počet starších pracovníků v EU, a to i zvýšením informovanosti o směrnici Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(20), sladěním právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem udržitelné zaměstnanosti a s ohledem na nová a nově vznikající rizika při práci a rovněž zajištěním přístupu k možnostem celoživotního učení a zkvalitněním politik podporujících sladění pracovního a rodinného života;

11.  vyzývá členské státy eurozóny, aby v plné míře využily možností daných příznivým hospodářským výhledem a prováděly reformy trhu práce, které se zaměří na vytváření pracovních míst podporujících předvídatelné, bezpečné a otevřené formy zaměstnání, právně spolehlivé pracovní smlouvy, jež stanoví pracovní podmínky, a to předcházením falešné samostatné výdělečné činnosti a bojem proti ní a zajištěním přiměřené sociální ochrany bez ohledu na pracovní poměr nebo druh smlouvy; vyzývá členské státy, aby přijaly a uplatňovaly navrhované doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně a aby povzbuzovaly pracovníky v zaměstnáních s nestandardními smlouvami k zaregistrování se do systémů sociální ochrany; zdůrazňuje význam probíhajících jednání o směrnici o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách;

12.  vyzývá členské státy, aby investovaly do služeb v oblasti péče během celého života, aby pokračovaly v dosahování barcelonských cílů z roku 2002 v oblasti péče o děti a aby rozvíjely cíle v oblasti péče o seniory a závislé osoby; je přesvědčen, že poskytování pečovatelských služeb v rámci rodiny by nemělo mít nepříznivý dopad na sociální nebo důchodové dávky; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečnou akumulaci důchodových práv;

13.  vyzývá členské státy eurozóny, aby snížily rozdíly v důchodech mezi ženami a muži a zajistily mezigenerační rovnost pomocí důstojných a dostatečných důchodových dávek s cílem odstranit chudobu a sociální vyloučení ve stáří a zároveň aby zajistily dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů, podpořily vyšší míru zaměstnanosti v rámci důstojných pracovních míst, která zajistí vyšší příspěvky na důchodové pojištění a nezatíží nadměrně mladší generaci; se znepokojením konstatuje, že ve většině členských států eurozóny přetrvává velký rozdíl ve výši důchodů žen a mužů a vysoká míra předčasných odchodů do důchodu; poukazuje na to, že udržitelnost důchodových systémů může být, kromě jiných iniciativ, posílena snížením nezaměstnanosti, účinným řešením problematiky nehlášené práce a integrací migrantů a uprchlíků na trh práce; vítá doporučení Komise ve zprávě o přiměřenosti důchodů z roku 2018 o potřebě holistické reflexe ohledně přiměřenosti příjmů ve stáří a finanční udržitelnosti důchodových systémů; zároveň požaduje provedení další analýzy situace „nejstarších seniorů“, jejichž důchodové nároky mohly časem v důsledku inflace poklesnout;

14.  je přesvědčen, že reformy systémů sociální ochrany v jednotlivých členských státech musí směřovat k usnadnění účasti na trhu práce pro ty, kteří mohou pracovat, a to tak, že zajistí, aby se jim práce vyplatila; v tomto ohledu zdůrazňuje, že podpora příjmů by měla být určena těm, kteří ji potřebují nejvíce;

15.  konstatuje, že míra volných pracovních míst v eurozóně byla v prvním čtvrtletí 2018 2,1 % oproti 1,9 % v roce 2017; zdůrazňuje, že potřebné dovednosti lze získat a problém nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi lze řešit zlepšením kvality, dosažitelnosti, cenové dostupnosti a přístupnosti vzdělání a odborné přípravy, včetně cílené kvalitní odborné přípravy, zlepšením vzájemného uznávání kvalifikací, posílením opatření zaměřených na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, se zvláštní pozorností věnovanou základním dovednostem, a poskytnutím příležitostí k neformálnímu vzdělávání dospělých, což vyžaduje odpovídající podporu, včetně financování z prostředků EU, aniž by byl dotčen článek 149 SFEU, a financování na vnitrostátní a regionální úrovni; v této souvislosti požaduje cílená opatření na podporu zranitelných skupin, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnaných a migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje potřebu zvýšit význam odborného vzdělávání na trhu práce a podniknout kroky ke zvýšení jeho přitažlivosti ve srovnání s akademickou dráhou; podporuje pokračující provádění a monitorování iniciativy týkající se cest prohlubování dovedností s cílem pomoci získat lidem základní dovednosti potřebné pro 21. století; vyzývá členské státy, aby učinily prioritou komplexní odbornou přípravu vštěpující digitální a podnikatelské dovednosti a aby zohlednily přechod k digitální ekonomice v souvislosti se zlepšováním dovedností a rekvalifikací;

16.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že průměrná míra výdajů vládních institucí na vzdělávání vyjádřená jakožto procentuální podíl na HDP se v EU19 v období let 2009 až 2016 meziročně snižovala(21); zdůrazňuje, že řádně financované veřejné vzdělávací systémy jsou klíčové pro rovnost a sociální začleňování;

17.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí stále velký počet evropských občanů, kteří mají omezenou znalost čtení nebo problémy s gramotností, včetně funkční a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy, pokud jde o smysluplné a účinné zapojení do veřejného života a trhu práce;

18.  vybízí k podpoře systémů duálního vzdělávání a dalších podobných politik; zdůrazňuje, že účinné vazby mezi vzděláním, výzkumem, inovacemi a trhem práce mohou rozhodujícím způsobem přispět k tvorbě pracovních míst;

19.  zdůrazňuje, že bezpečné a přiměřené vzdělávací prostředí je klíčové pro zajištění dobrých životních podmínek studentů a vyučujících;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření v rámci zaměstnaneckých, vzdělávacích a sociálních politik s cílem zajistit účinné začlenění osob se zdravotním postižením a osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů;

21.  poukazuje na to, že je třeba plánovat a podporovat organizované a aktuální programy poradenství ohledně výběru povolání na školách, zejména na venkově a v pohraničních, horských a ostrovních regionech;

22.  podporuje mobilitu studentů, pracovníků, sportovců a umělců v EU a v eurozóně; je nicméně znepokojen skutečností, že značné rozdíly v životních a pracovních standardech v eurozóně způsobují nedobrovolnou migraci, která dále prohlubuje důsledky takzvaného odlivu mozků; poukazuje na skutečnost, že klíčovým předpokladem pro boj proti tzv. odlivu mozků je tvorba důstojných pracovních míst a podpora účinných strategií ve vzdělávání, odborné přípravě a kariérním poradenství; požaduje, aby budoucí vzdělávací a zaměstnanecké politiky účinně bojovaly proti tomuto fenoménu, a to i plným rozvíjením evropského prostoru vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit evropskou studentskou kartu s cílem podpořit mobilitu ve vzdělávání, usnadnit vzájemné uznávání osvědčení, diplomů a odborné kvalifikace a snížit administrativní zátěž a náklady pro studenty a instituty vzdělávání a odborné přípravy;

23.  zdůrazňuje, že podle ukazatelů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) by do roku 2020 mělo mít méně než 15 % patnáctiletých problémy se čtením, matematikou a vědou; vítá začlenění ukazatele „nedostatečných výsledků ve vzdělávání“ u patnáctiletých (výsledky u nízké úspěšnosti v matematice v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA)) do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů;

24.  připomíná, že podle ukazatelů strategického rámce ET 2020 by se do roku 2020 mělo nejméně 95 % dětí (od 4 let věku do věku povinné školní docházky) účastnit předškolního vzdělávání; zdůrazňuje, že oblast „předškolní péče“ ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů zahrnuje pouze jeden ukazatel, a to pro děti mladší 3 let, které jsou ve formální péči; zdůrazňuje, že nemá dostatek informací ohledně pokrytí starších dětí, které dosud nedosáhly věku povinné školní docházky, a ohledně rozsahu poskytování dětské péče měřené počtem hodin, které jsou dětem věnovány;

25.  bere na vědomí pozitivní úlohu otevřeného vzdělávání a otevřených univerzit v procesu získávání znalostí a dovedností, zejména on-line programů odborné přípravy pro zaměstnance, neboť se jedná o dynamickou formu učení, která odpovídá aktuálním potřebám a zájmům účastníků;

26.  připomíná svou výzvu, aby byly finanční prostředky vyčleněné na program Erasmus+ v příštím víceletém finančním rámci (VFR) přinejmenším ztrojnásobeny s cílem umožnit účast mnohem většímu počtu mladých lidí, mládežnických organizací, studentů středních škol a učňů v celé Evropě; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost jak lidem pocházejícím ze znevýhodněných sociálně-ekonomických poměrů s cílem umožnit jim podílet se na tomto programu, tak i zdravotně postiženým v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

27.  připomíná strategický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, která v EU vytvářejí pracovní místa a bohatství; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují 11,2 % všech soukromých podniků a 7,5 % všech osob zaměstnaných v celé ekonomice EU a vytvářejí 5,3 % celkové evropské hrubé přidané hodnoty; zdůrazňuje úlohu kulturních a tvůrčích odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a jejich přínos k hospodářskému růstu, inovacím a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí;

28.  zdůrazňuje, že přiměřené investice a plánování ve vzdělávání, zejména pokud jde o digitální dovednosti a programování, jsou klíčové pro zajištění konkurenceschopné pozice Unie, dostupnosti kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnosti této pracovní síly;

29.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pobídky a technickou pomoc, které by mladým lidem pomáhaly zakládat vlastní podniky, a aby navrhovala opatření na podporu podnikatelského ducha i v rámci školních osnov v členských státech;

30.  zdůrazňuje, že je třeba provádět reformy, které připravují trh práce a jeho pracovní síly na digitální transformaci pro osoby všech věkových skupin a prostředí prostřednictvím pružného přístupu zaměřeného na žáka, a to zejména zajištěním odpovídajícího celoživotního učení a odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, což má zásadní význam pro ekonomiku založenou na znalostech; zdůrazňuje význam celoživotního profesního poradenství, jehož cílem je zajistit účast občanů na vhodné, flexibilní a vysoce kvalitní odborné přípravě a profesním růstu; v této souvislosti připomíná limity prognóz v oblasti dovedností vzhledem k rychle se měnící povaze trhu práce a zdůrazňuje v této souvislosti význam průřezových dovedností, jako je komunikace, řešení problémů, kreativita a schopnost učit se, které posilují odolnost a schopnost lidí přizpůsobovat se změnám a po celý život získávat nové dovednosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vnitrostátní systémy sociální ochrany poskytovaly náležitou ochranu všem zaměstnancům, včetně v rámci nových forem zaměstnání a nových druhů smluv, a odpovídající krytí pro ty, kdo nemohou pracovat nebo nemohou nalézt práci; vyzývá členské státy, aby rozvíjely politiky trhu práce, které podporují mobilitu mezi odvětvími a rekvalifikaci pracovníků, což bude stále důležitější spolu s tím, jak se naše trhy práce přizpůsobují digitální transformaci našich ekonomik; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pro zajištění spravedlivé transformace je nutné zapojit jak odborové svazy, tak sdružení zaměstnavatelů;

31.  vyzývá členské státy eurozóny, aby přistoupily k nezbytným reformám a zvýšily sociální investice s cílem zajistit přístupnost, dosažitelnost, cenovou dostupnost, kvalitu a nákladovou efektivnost svých systémů zdravotní péče; požaduje, aby se obnovený evropský cíl, jímž je zásadní zvýšení počtu let zdravého života díky prevenci, stal prioritou politik EU v oblasti zdraví, a to navíc k opatřením v oblasti léčby; požaduje aktivní provádění zdravotních osvětových kampaní;

32.  požaduje evropskou strategii v oblasti kvality a dostupnosti systémů dlouhodobé péče na základě práv a komunitního přístupu k dlouhodobé péči a podpoře; požaduje zásadní investice do systémů dlouhodobé péče s cílem připravit se na zvýšené potřeby v důsledku demografických změn; uznává, že odvětví dlouhodobé péče nenabízí odpovídající pracovní podmínky, a požaduje nové ocenění práce v oblasti péče a pracovních podmínek v pečovatelských službách, aby byla zajištěna kvalita dlouhodobé péče;

33.  poukazuje na to, že je třeba přijmout promyšlená opatření pro lepší sladění pracovního a soukromého života, která by měla zahrnovat poskytování cenově dostupné péče o děti a předškolní děti a dlouhodobé péče, vyvážení úlohy žen a mužů v oblasti péče, podporu uzpůsobeného uspořádání pracovní doby a zavedení výhodné a placené mateřské, otcovské, rodičovské a pečovatelské dovolené; v této souvislosti považuje za nezbytný krok k dosažení většího sladění pracovního a soukromého života přijetí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob; dále požaduje evropskou iniciativu v oblasti sociální ochrany a služby pro neformální pečovatele;

34.  zdůrazňuje, že je důležité posílit strukturovaný dialog a účast sdružení zaměstnavatelů, odborových svazů a organizací občanské společnosti na rozvoji a provádění politik a reforem v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a jejich aktivní zapojení do procesu semestru;

35.  je přesvědčen, že v zájmu udržení a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti musí být regulační rámec trhu práce v členských státech jasný, jednoduchý a flexibilní a dodržovat vysoké pracovní standardy;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2)

Úř. věst C 179, 25.5.2018, s. 1–5.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0181.

(4)

Úř. věst. C 155, 25.5.2011, s. 10.

(5)

Směrnice (EU) 2018/849, 2018/850, 2018/851 a 2018/852.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0325.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0078.

(8)

Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89.

(9)

Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 200.

(10)

Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156.

(11)

Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.

(12)

Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(13)

Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.

(14)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0033

(16)

https://www.coe.int/en/web/turin-european-social-charter/turin-process

(17)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8030&furtherPubs=yes

(18)

Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

(19)

Úř. věst. 307, 18.11.2008, s. 11.

(20)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(21)

Údaje Eurostatu.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Letos poprvé připravil Výbor pro zaměstnanost a sociální věci samostatnou zprávu o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně, a nikoli stanovisko pro Hospodářský a měnový výbor, jako tomu bylo doposud. Zpravodaj tuto změnu vítá, protože je pevně přesvědčen, že zaměstnanost a sociální hlediska představují zcela zásadní a neoddělitelnou součást celkové hospodářské politiky a sociální soudržnosti, a vyžadují proto náležitou pozornost. Tvorba pracovních míst přispívá hospodářskému rozvoji, protože posiluje poptávku, omezuje nerovnosti a zvyšuje životní úroveň.

Evropské hospodářství roste a tento příznivý výhled se projevuje i v oblasti veřejných financí, investic a zaměstnanosti. HDP EU je nyní již vyšší než v době před krizí a v roce 2018 činila míra nezaměstnanosti v eurozóně 8,6 %, což je za dobu od konce roku 2008 vůbec nejnižší zaznamenaná míra nezaměstnanosti. Díky reformám, které se v členských státech již podařilo uskutečnit, i díky příspěvkům poskytovaným v rámci investičního plánu pro Evropu začalo docházet k opětovnému oživení investic. Těchto příznivých okolností je třeba plně využít, a jak ve svém projevu o stavu Unie zdůraznil předseda Juncker, střechu nad Evropou musíme opravit, dokud svítí slunce. Celkové hospodářské podmínky v Evropě jsou sice příznivé, avšak zejména vzhledem k situaci spojené s nezaměstnaností mladých lidí, segmentací trhu práce a nerovnostmi, chudobou pracujících, produktivitou, růstem mezd, důchody, sociální ochranou a fungováním systémů zdravotní péče je třeba ještě mnohé zlepšit. Sdělení Komise o doporučeních pro jednotlivé země přinášejí dobré analýzy potřeb v oblasti reforem a jsou důležitou součástí cyklu evropského semestru. Zpravodaj vítá skutečnost, že počínaje tímto rokem je do evropského semestru začleněn evropský pilíř sociálních práv. Zpravodaj je však zároveň znepokojen nedostatečnou mírou provádění doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států, neboť podle údajů Komise bylo od zahájení evropského semestru plně uskutečněno jen 9 % doporučení a 30 % doporučení bylo uskutečněno jen zčásti, anebo nebylo uskutečněno vůbec. Ještě znepokojivější je ovšem to, že tato situace má negativní vývojovou tendenci, protože v roce 2017 bylo plně provedeno pouze 1 % doporučení a v případě 50 % doporučení bylo dosaženo jen omezeného nebo žádného pokroku. Pro pokrok reforem EU představuje tato situace vážnou překážku a problém, který je třeba co nejdříve vyřešit.

Zpravodaj by chtěl zdůraznit, že pouhé klesání míry nezaměstnanosti nestačí. Evropa potřebuje trhy práce, které budou skutečně inkluzívní a které budou nabízet kvalitní zaměstnání všem, a to i znevýhodněným skupinám osob, jako jsou žen, mladí lidé a osoby se zdravotním postižením či přistěhovalci. Reformy členských států by měly podporovat spolehlivé pracovní smlouvy, vytlačí falešnou samostatnou výdělečnou činnost a posílí náležitou sociální ochranu u všech druhů smluv. Měly by umožnit snadné vstupování i snadný návrat na trh práce a podporovat za tímto účelem pracovní mobilitu, nabízet opatření zaměřená na opětovné znovuzačlenění a odbornou přípravu nezaměstnaných a napomáhat vytváření rovných příležitostí. Řešit je třeba rovněž výzvy, které s sebou přinášejí rychle měnící se vzorce zaměstnávání a digitální transformace. Zaměstnanci musí být vybaveni náležitými dovednostmi, a je proto třeba vytvářet možnosti celoživotního učení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace. Zpravodaj se rovněž domnívá, že by měla být přijata opatření pro dosažení větší rovnováhy mezi životem a prací, která by umožnila flexibilní pracovní úvazky, zavedení výhodné rodičovské dovolené a rozsáhlejší investice do dostupné a kvalitní péče o dítě.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (12.7.2018)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o zaměstnanosti a sociálních politikách v eurozóně

(2018/2034(INI))

Zpravodaj: Nikolaos Chountis

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  se znepokojením konstatuje, že v eurozóně i nadále panují hluboké socio-ekonomické nerovnosti; je přesvědčen, že rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a celoživotní příležitosti k učení otevřené pro každého jsou základní podmínkou umožňující socio-ekonomické sbližování; upozorňuje v tomto ohledu na setrvalé hluboké nerovnosti mezi členskými státy a sociálními skupinami, pokud se jedná o hlavní ukazatele, jimiž se měří vzdělávání;

2.  je hluboce znepokojen skutečností, že v EU19 se průměrná míra výdajů vládních institucí na vzdělávání vyjádřená jakožto procentuální podíl na HDP meziročně snižovala od roku 2009 do roku 2016(1); s politováním konstatuje, že sektor vzdělávání a odborné přípravy byl vážně postižen politikami škrtů, a zdůrazňuje, že řádně financované veřejné vzdělávací systémy jsou klíčové pro rovnost a sociální začleňování; vyzývá tudíž k posunu makroekonomických politických priorit eurozóny směrem ke zvýšení veřejných výdajů na vzdělávání a odbornou přípravu, což jsou investice se silným multiplikačním účinkem; vyzývá Komisi, aby do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů začlenila ukazatel ohledně výdajů (zejména veřejných výdajů) určených na vzdělávání vyjádřených v podílu HDP (nebo rozpočítaných na studenta) s cílem monitorovat výkon členských států;

3.  zdůrazňuje, že sociální znevýhodnění často předznamenává špatné výsledky ve vzdělávání a naopak; zdůrazňuje dále, že v neustále se měnících znalostních ekonomikách zaměstnatelnost studentů, a to i mezi studenty s jinak srovnatelnými „tvrdými“ dovednostmi, často do nezanedbatelné míry závisí na „měkčích“ dovednostech (komunikace, kritické myšlení, spolupráce, tvořivá inovace, sebedůvěra a schopnost „učit se učení“), jež jdou nad rámec čtení a matematických a vědeckých znalostí; zdůrazňuje, že řádně financovaný a kvalitní vzdělávací systém a systém celoživotního učení, které skutečně podporují právo studovat společně s doprovodnými a podpůrnými politikami, včetně účinného systému stipendií, mohou pomoci prolomit tento bludný kruh a podpořit sociální začleňování a rovné příležitosti;

4.  zdůrazňuje, že navzdory zlepšení hospodářské situace v eurozóně a vytváření nových pracovních míst, zůstává nezaměstnanost mladých lidí v některých členských státech nepřijatelně vysoká a že míry nezaměstnanosti mladých lidí sice od roku 2013 poklesly, výrazně se však liší mezi členskými státy;

5.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že stále existuje velký počet evropských občanů, kteří mají omezenou znalost čtení nebo problémy s gramotností, včetně funkční a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy, pokud se týká smysluplného a účinného zapojení do veřejného života a na pracovním trhu;

6.  vybízí k podpoře politik, jako je zavedení zdvojených vzdělávacích systémů; zdůrazňuje, že účinné vazby mezi vzděláním, výzkumem, inovací a trhem práce mohou rozhodujícím způsobem přispět k tvorbě pracovních míst;

7.  zdůrazňuje, že bezpečné a přiměřené vzdělávací prostředí je klíčové pro zajištění dobrých životních podmínek studentů a pracovníků vzdělávacích zařízení; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby výrazně investovaly do údržby veřejných zařízení, obzvláště škol, a do odstranění architektonických překážek;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zvláštní opatření v rámci zaměstnaneckých, vzdělávacích a sociálních politik s cílem zajistit účinné začlenění osob se zdravotním postižením a osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů;

9.  upozorňuje, že je třeba plánovat a podporovat organizované a aktuální programy poradenství ohledně výběru povolání na školách, zejména na venkově a v pohraničních, horských a ostrovních regionech;

10.  podporuje mobilitu studentů, pracovníků, sportovců a umělců v EU a v eurozóně; je nicméně znepokojen skutečností, že značné rozdíly v životních a pracovních standardech v eurozóně způsobují nedobrovolnou migraci, která dále prohlubuje důsledky takzvaného odlivu mozků; poukazuje na skutečnost, že klíčovým předpokladem pro boj proti tzv. odlivu mozků je tvorba důstojných pracovních míst a podpora účinných strategií ve vzdělávání, odborné přípravě a kariérním poradenství; vyzývá k tomu, aby budoucí vzdělávací a zaměstnanecké politiky účinně bojovaly proti tomuto fenoménu, a to i prostřednictvím plného rozvinutí evropského prostoru vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit evropskou studentskou kartu s cílem podpořit mobilitu ve vzdělávání, usnadnit vzájemné uznávání osvědčení, diplomů a odborné kvalifikace a snížit administrativní zátěž a náklady pro studenty a instituty vzdělávání a odborné přípravy;

11.  zdůrazňuje, že podle ukazatelů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) by do roku 2020 mělo mít méně než 15 % patnáctiletých problémy se čtením, matematikou a vědou; vítá začlenění ukazatele „nedostatečných výsledků ve vzdělávání“ u patnáctiletých (výsledky u nízké úspěšnosti v matematice v rámci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA)) do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů; vybízí nicméně Komisi, aby do něj rovněž začlenila nedostatečnou úspěšnost u zkoušek ze čtení a/nebo vědecké gramotnosti;

12.  připomíná, že podle ukazatelů strategického rámce ET 2020 by se do roku 2020 mělo nejméně 95 % dětí (od 4 let věku do věku povinné školní docházky) mělo účastnit předškolního vzdělávání; zdůrazňuje, že oblast „předškolní péče“ ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů zahrnuje pouze jeden ukazatel, a to pro děti mladší 3 let, které jsou ve formální péči; zdůrazňuje, že nemá dostatek informací ohledně pokrytí starších dětí, které dosud nedosáhly věku povinné školní docházky, a ohledně rozsahu poskytování dětské péče měřené počtem hodin, které jsou dětem věnovány;

13.  bere na vědomí pozitivní úlohu otevřeného vzdělávání a otevřených univerzit při procesu získávání znalostí a dovedností, zejména on-line programů odborné přípravy pro zaměstnance, neboť se jedná o dynamickou formu učení, které odpovídá aktuálním potřebám a zájmům účastníků;

14.  považuje dětskou chudobu za zásadní problém, ohledně kterého by Evropa měla „jednat ve velkém“; požaduje rychlé zavedení záruky pro děti ve všech členských státech, aby mělo každé dítě ohrožené v současnosti chudobou přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a řádné výživě; zdůrazňuje význam prenatální péče a rozvoje dětí v raném věku; požaduje inkluzivní systémy vzdělávání na všech úrovních, včetně mimoškolní péče; zdůrazňuje, že provádění záruky pro děti si vyžádá odpovídající financování na vnitrostátní a evropské úrovni; vyzývá tudíž k navýšení jejího financování, například prostřednictvím Evropského sociálního fondu a nového nástroje sbližování pro eurozónu; požaduje, aby se na vnitrostátní veřejné investice do záruky pro děti uplatňovalo v rámci Paktu o stabilitě a růstu tzv. pravidlo střední cesty pro sociální investice;

15.  zdůrazňuje, že cílem záruky pro mladé lidi je zajistit, aby všichni mladí lidé mladší 25 let obdrželi do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže; vyzývá tudíž k plnému provedení záruky pro mladé lidi s důrazem na kvalitní nabídky a účinné kontaktování všech osob v kategorii NEET(2); zdůrazňuje, že to vyžaduje přiměřené financování v příštím víceletém finančním rámci (VFR pro období po roce 2020), včetně navýšení Evropského sociálního fondu a navýšení prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na nejméně 21 miliard EUR; požaduje, aby se výše vnitrostátních veřejných investic do záruky pro mladé lidi a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných započítávala v rámci Paktu o stabilitě a růstu podle tzv. pravidla střední cesty pro sociální investice;

16.  podporuje záruku k získání dovedností jako nové právo všech osob na získání základních dovedností potřebných pro 21. století, včetně digitální gramotnosti; domnívá se, že záruka k získání dovedností by měla zahrnovat individualizované posouzení vzdělávacích potřeb, kvalitní nabídku učení a systematické ověřování získaných dovedností a schopností, což umožní, aby byly na trhu práce snadno uznávány; zdůrazňuje, že záruka k získání dovedností je důležitou sociální investicí, která si žádá odpovídající financování na vnitrostátní a evropské úrovni; vyzývá tudíž k navýšení financování záruky k získání dovedností, například prostřednictvím navýšení Evropského sociálního fondu a nového nástroje sbližování pro eurozónu;

17.  připomíná svou výzvu, aby byly finanční prostředky vyčleněné na program Erasmus+ v příštím VFR přinejmenším ztrojnásobeny s cílem umožnit účast mnohem většímu počtu mladých lidí, mládežnických organizací, studentů středních škol a učňů v celé Evropě; vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost jak lidem pocházejícím ze znevýhodněných socio-ekonomických poměrů s cílem umožnit jim podílet se na tomto programu, tak i zdravotně postiženým v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

18.  vyzývá k tomu, aby se při provádění Paktu o stabilitě a růstu uplatňovalo na sociální investice tzv. pravidlo střední cesty, tj. uznat některé veřejné sociální investice mající zřetelný kladný dopad na hospodářský růst (např. záruku pro děti, záruku pro mladé lidi a záruku k získání dovedností) za způsobilé pro zvýhodněný přístup při hodnocení schodků veřejných financí a dodržování pravidla pro zadlužení 1/20; zdůrazňuje, že fiskální konsolidace by neměla ohrozit spolufinancování evropských finančních prostředků na sociální investice ze strany členských států;

19.  vyzývá k přiznání odpovídajícího financování v rámci příštího VFR, abychom byli schopni čelit zvýšeným potřebám; vyzývá zejména k:

a)  posílení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) s prostředky ve výši nejméně 3 miliardy EUR ročně dostupnými ve zvláštní rozpočtové položce;

b)  výraznému navýšení objemu finančních prostředků vyhrazených pro Evropský sociální fond;

20.  připomíná strategický potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, která v EU vytvářejí pracovní místa a bohatství; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví tvoří 11,2 % všech soukromých podniků, zaměstnávají 7,5 % osob zaměstnaných v celé ekonomice EU a přinášejí 5,3 % celkové evropské hrubé přidané hodnoty; zdůrazňuje úlohu kulturních a tvůrčích odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a jejich přínos k hospodářskému růstu, inovacím a zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí;

21.  vyzývá Komisi, aby v plné míře využívala potenciální synergie mezi politikami EU za účelem efektivního využití finančních prostředků dostupných v rámci programů EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus +, program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Kreativní Evropa a COSME, a evropských strukturálních a investičních fondů na podporu většího množství projektů v rámci kulturních a tvůrčích odvětví; upozorňuje na to, že především u programů Kreativní Evropa, Horizont 2020 a u strukturálních fondů (EFRR a ESF) je třeba konkrétně vyhodnotit úlohu kulturních a kreativních odvětví a jejich dopad na růst, zaměstnanost a územní soudržnost a dále je propagovat; zdůrazňuje, že tento proces by měl poskytnout solidní a jednotný základ pro přezkum VFR a pro budoucí strukturu programů EU po roce 2020;

22.  vyzývá ke skutečné revizi politik EU a členských států v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností s cílem bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky a proti jevu spočívajícímu ve vzrůstajícím počtu mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a tím dosáhnout cíle, jímž je začlenění prostřednictvím vzdělávání a celoživotního učení; zdůrazňuje, že tyto politiky zaměřené na mladé lidi, které by se měly rovněž zaměřovat na celoživotní učení, by měly celostním způsobem podporovat osobnostní a společenský rozvoj a neměly by být pouhým nástrojem na splnění požadavků trhu práce.

23.  zdůrazňuje, že přiměřené investice a plánování ve vzdělávání, zejména pokud jde o digitální dovednosti a programování, jsou klíčové pro zajištění konkurenceschopné pozice Unie, dostupnosti kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnosti této pracovní síly;

24.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pobídky a technickou pomoc, které by mladým lidem pomáhaly zakládat vlastní podniky, a aby navrhla opatření na podporu podnikatelského ducha i v rámci školních osnov v členských státech;

25.  vyzývá vnitrostátní orgány, aby podněcovaly podniky k investicím do odborné přípravy svých zaměstnanců a do zaměstnávání čerstvých středoškolských a vysokoškolských absolventů, a to i prostřednictvím daňových úlev nebo pobídek spojených s příspěvky na sociální zabezpečení;

26.  zastává názor, že pro vyřešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými kvalifikacemi v Unii je třeba lépe přizpůsobit dovednosti a zdokonalit vzájemné uznávání kvalifikací;

27.  bere na vědomí a odsuzuje nekorektní podmínky, za nichž jsou často zaměstnávání profesionální sportovci, mezi něž patří např. fiktivní samostatně výdělečná činnost, nevyplácení mzdy a nepřiměřené standardy v oblasti zdravotního pojištění a starobního důchodu, a poukazuje na skutečnost, že je třeba zdokonalit stávající regulační rámec; vyzývá Komisi, aby představila komplexní akční plán na podporu důstojných pracovních podmínek profesionálních sportovců, který by se nejprve týkal alespoň zemí eurozóny a který by zapojil všechny relevantní sociální partnery ve sportovním odvětví.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Rupert Matthews, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Morten Løkkegaard, Liadh Ní Riada, Algirdas Saudargas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ivo Vajgl

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22

+

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Liadh Ní Riada

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Algirdas Saudargas, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Damian Drăghici, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward

Verts/ALE

Jill Evans, Helga Trüpel

2

-

ECR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews

4

0

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Morten Løkkegaard, Ivo Vajgl

ENF

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Údaje Eurostatu.

(2)

NEET: mladí lidé, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

8

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Arne Gericke, Marian Harkin, Krzysztof Hetman, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Miapetra Kumpula‑Natri, Dietmar Köster, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Joëlle Mélin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, Georgi Pirinski, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Lampros Fountoulis, Renate Weber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Ivari Padar, Csaba Sógor, Tom Vandenkendelaere,

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

30

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Yana Toom, Renate Weber

PPE

David Casa, Krzysztof Hetman, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Dennis Radtke, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Csaba Sógor, Romana Tomc, Tom Vandenkendelaere

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Agnes Jongerius, Javi López, Jan Keller, Miapetra Kumpula‑Natri, Dietmar Köster, Ivari Padar, Georgi Pirinski, Siôn Simon

VERTS/ALE

Jean Lambert

8

-

ECR

Amjad Bashir, Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius

ENF

Dominique Martin, Joëlle Mélin

NI

Lampros Fountoulis

4

0

EFDD

Laura Agea

GUE/NGL

Rina Ronja Kari, Kostadinka Kuneva

PPE

Ádám Kósa

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. října 2018Právní upozornění