Postup : 2018/2145(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0341/2018

Předložené texty :

A8-0341/2018

Rozpravy :

PV 28/11/2018 - 25
CRE 28/11/2018 - 25

Hlasování :

PV 29/11/2018 - 8.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0480

ZPRÁVA     
PDF 568kWORD 64k
18.10.2018
PE 625.370v02-00 A8-0341/2018

o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018

(2018/2145(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Ivo Vajgl

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018

(2018/2145(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU této zemi;

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé,

–  s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsanou v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 817 (1993) a č. 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 známého také jako dohoda z Prespy,

–  s ohledem na rámcovou dohodu, která byla uzavřena v Ochridu a podepsána dne 13. srpna 2001 ve Skopji (ochridská rámcová dohoda),

–  s ohledem na naléhavé priority v oblasti reforem, které Komise vydala pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v červnu 2015,

–  s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohoda z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016;

–  s ohledem na doporučení skupiny vedoucích odborníků ohledně systémových otázek právního státu ze dne 14. září 2017,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na závěrečné zprávy mise OBSE/ODIHR ohledně předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 11. prosince 2016 a při kterých Evropský parlament také působil jako pozorovatel, a na komunální volby konané ve dnech 15. a 29. října 2017,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na jeho sofijský program priorit,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018, v nichž potvrzuje závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, které Rada přijala dne 26. června 2018,

–  s ohledem na rozhodnutí hlav států a předsedů vlád, které bylo přijato na zasedání NATO konaném ve dnech 11.–12. července 2016, vyzvat tuto zemi k zahájení přístupových jednání o vstupu do aliance,

–  s ohledem na závěry 14. zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo dne 13. července 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2018“ (SWD(2018)0154), jež doporučují zahájení jednání o přistoupení vzhledem k dosaženému pokroku a pokračujícímu odhodlání k provádění reforem,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který pojednává o jejím posouzení programů hospodářských reforem Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (SWD(2018)0134), a na společné závěry ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na doporučení přijatá na 14. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EU–Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které se konalo ve dnech 7.–8. února 2018 ve Štrasburku,

–  s ohledem na proces „dialogu Jeana Monneta“ s vedoucími představiteli a politickými skupinami v parlamentu (Sobranie), který byl zahájen ve dnech 17.–18. května 2018 v Ochridu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0341/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nová vláda prováděním rozsáhlých a inkluzivních demokratických reforem a aktivním zlepšováním sousedských vztahů prokazuje kontinuitu odhodlání této země zachovat si evropskou a euroatlantickou orientaci; vzhledem k tomu, že reformní úsilí by mělo být provázeno trvalou podporou EU při provádění naléhavých reformních priorit a měřitelnými výsledky; vzhledem k tomu, že vyhlídka na členství v Evropské unii je velkým impulsem k reformám v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zejména pokud jde o právní stát, nezávislost soudnictví a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie je považována za kandidátskou zemi, která dosáhla největšího pokroku při slaďování svých právních předpisů s acquis EU;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda z Prespy ze dne 17. června 2018 o urovnání neshod a vytvoření strategického partnerství mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem je velmi potřebným pozitivním signálem stability a usmíření v celém regionu západního Balkánu, zlepšuje dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci a připravuje cestu pro integraci země do EU;

C.  vzhledem k tomu, že mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií bylo dohodnuto jedenáct opatření na budování důvěry, zejména v oblasti politických a evropských záležitostí, vzdělávání a kultury, obchodní a hospodářské spolupráce, propojení, spravedlnosti a vnitřních věcí a spolupráce v oblasti zdraví; vzhledem k tomu, že tato opatření na budování důvěry již vedla k hmatatelným výsledkům;

D.  vzhledem k tomu, že všechny politické strany a státní orgány mají povinnost přispívat k vytváření inkluzivnější a otevřenější politické atmosféry, což umožní dosáhnout dalšího pokroku ve věci procesu přistoupení k EU;

E.  vzhledem k tomu, že tato země musí ještě více posílit mimo jiné zákonodárnou a kontrolní funkci parlamentu, soudnictví, dodržování zásad právního státu, svobodu sdělovacích prostředků a boj proti organizované trestné činnosti a korupci; vzhledem k tomu, že je zapotřebí trvalého reformního úsilí v oblasti veřejné správy, hospodářství a zaměstnanosti a že je zároveň třeba provést komplexní přezkum uplatňování ochridské rámcové dohody;

F.  vzhledem k tomu, že přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k NATO přispěje k míru a stabilitě celého regionu;

G.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2018 přijala závěry Rady z 26. června 2018 stanovující cestu k zahájení přístupových jednání v červnu 2019;

H.  vzhledem k tomu, že dne 18. července 2018 parafovala Komise dohodu o postavení jednotek s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií s cílem umožnit týmům Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX) uskutečňovat společné operace s touto zemí a na jejím území za účelem řízení migrace a správy hranic coby klíčového prvku strategie Komise pro západní Balkán;

I.  vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je velkým problémem makedonských měst a že podle nejnovější studie finského meteorologického institutu a makedonského institutu pro veřejné zdraví mají Skopje a Tetovo nejvyšší koncentraci jemných částic ve vzduchu (PM 2,5) ze všech evropských měst;

J.  vzhledem k tomu, že balkánský region má strategický význam;

K.  vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována individuálně na základě jejích výsledků a o harmonogramu přistoupení a tempu jednání rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

Celkové reformy a dobré sousedské vztahy

1.  vítá silné politické odhodlání vlády v plné míře provádět dohodu z Pržina a naléhavé priority v oblasti reforem, což povede k intenzivnějšímu úsilí o provedení reforem souvisejících s EU, a to na základě spolupráce mezi jednotlivými politickými stranami a etnickými skupinami a konzultací s občanskou společností, a zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v úsilí o evropskou budoucnost země; vybízí novou vládu, aby zachovala pozitivní dynamiku a zajistila pokrok, urychlila a plně provedla reformy související s EU, a to transparentním a inkluzivním způsobem; požaduje podporu členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonii v euroatlantických organizacích s cílem posílit regionální bezpečnost;

2.  velmi oceňuje pozitivní diplomacii a aktivní úsilí v oblasti budování důvěry vedoucí ke kompromisu a k urovnání otevřených dvoustranných otázek a k podpoře dobrých sousedských vztahů; zdůrazňuje, že dvoustranné otázky by neměly bránit procesu přistoupení; vřele vítá, že dne 14. února 2018 vstoupila v platnost dohoda o přátelství s Bulharskem, která by měla zajistit dlouhodobé a smířlivé dobré sousedské vztahy mezi oběma zeměmi;

3.  vítá dohodu z Prespy mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018 a vyzdvihuje významné úsilí obou stran o dosažení vzájemně uspokojivého řešení otázky názvu; vítá skutečnost, že ve dnech 20. června a 5. července 2018 parlament Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dohodu ratifikoval; domnívá se, že je v zájmu občanů země, aby všichni političtí aktéři a občanská společnost jednali konstruktivně a byli si vědomi rozsahu své historické odpovědnosti; naléhavě žádá strany, aby upřednostňovaly zájmy své země a ponechaly stranické politické zájmy stranou, náležitě informovaly své občany o obsahu a dopadech dohody a řádně dokončily veškeré vnitřní postupy nezbytné k ratifikaci a provádění této strategicky významné dohody, a ukončily tak dlouhotrvající geopolitickou patovou situaci a šly příkladem v mírovém úsilí a dosahování stability v celém regionu; zdůrazňuje význam referenda pořádaného dne 30. září 2018, pokud jde o integraci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do EU a NATO;

4.  bere na vědomí výsledky referenda ze dne 30. září 2018; zdůrazňuje, že je třeba nadále podporovat euroatlantickou budoucnost země a uplatňovat dohodu z Prespy ze dne 17. června 2018; vyzývá vládu sídlící ve Skopji, aby učinila veškeré nutné a možné kroky za účelem dodržování ustanovení dohody z Prespy, která otevírá dveře k jednáním o přistoupení k EU a vstupu do NATO;

5.  vítá diplomatické úsilí země o posílení dvoustranné a regionální spolupráce s Albánií a vytvoření nových kvalitativních vztahů v oblastech, jako jsou např. obchod, prosazování práva, boj proti podvodům a předcházení terorismu;

6.  připomíná, že právní předpisy této země jsou již do velké míry sladěny s acquis; vyjadřuje však politování nad tím, že některé z těchto předpisů se dosud neprovádějí; bere na vědomí zlepšení, pokud jde o soulad s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a zdůrazňuje, že je důležité postupně dosáhnout plného souladu, který je nezbytným předpokladem pro euroatlantickou budoucnost země;

7.  uznává pokrok, k němuž došlo ve veřejném sektoru přijetím reformní strategie veřejné správy a programu pro reformu správy veřejných financí; vyzývá vládu, aby zajistila plné provádění těchto reforem; vybízí zemi, aby dále upevňovala profesní standardy posilováním transparentnosti a rovného zastoupení a zajistila plné dodržování přijímání pracovníků na pozice ve veřejné službě podle zásluh;

8.  co nejdůrazněji odsuzuje útok na parlament země z 27. dubna 2017, který představuje útok na demokracii a během něhož celá řada poslanců a novinářů utrpěla vážná zranění, a vyzývá k tomu, aby byli jeho organizátoři a pachatelé postaveni před soud; vítá probíhající vyšetřování a soudní řízení v souvislosti s tímto případem; zdůrazňuje, že by se za tyto násilné činy mělo nadále uplatňovat zajištění odpovědnosti v souladu s právními předpisy, a to transparentním, nezávislým a přiměřeným způsobem; dále odsuzuje jakoukoli formu maření a zneužívání postupů parlamentu této země nebo prezidentských pravomocí, které jsou v rozporu s ústavou;

9.  plně souhlasí s doporučením Komise a následným rozhodnutím Rady stanovit červen 2019 jako datum zahájení přístupových jednání coby důkaz povzbudivého reformního úsilí; domnívá se, že rychlé zahájení procesu prověřování a jednání o přistoupení podpoří a prohloubí reformní dynamiku; domnívá se, že zahájení jednání by přineslo další pobídky podněcující demokratizaci a dále posílilo kontrolu a vyvozování odpovědnosti;

10.  vítá formální pozvání NATO ze dne 11. července 2018 k tomu, aby země zahájila jednání o členství v alianci;

11.  domnívá se, že by členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v NATO mohlo přispět k dosažení větší bezpečnosti a politické stability v jihovýchodní Evropě; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby aktivně podporovaly přistoupení země k Severoatlantické alianci;

12.  vítá nadcházející přechod země do druhé fáze dohody o stabilizaci a přidružení a její zapojení do Jadransko-jónské iniciativy a vyzývá Radu, aby tuto zemi zahrnula do strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region;

Demokratizace

13.  vítá počáteční kroky, které byly podniknuty k obnovení systému brzd a protivah a k prohloubení začleňování díky opatřením zlepšujícím prostředí, v němž působí nezávislé orgány dohledu, sdělovací prostředky a organizace občanské společnosti; vítá konstruktivní dialog mezi vládou a organizacemi občanské společnosti a úlohu, kterou tyto organizace hrají při zajištění lepší funkce systému brzd a protivah; zdůrazňuje, že probíhající zásadní změny je třeba provádět v inkluzivní a otevřené politické atmosféře;

14.  oceňuje úsilí, které vynakládá vláda, aby zabránila opětovnému zhoršení situace a odstranila přetrvávající problémy v souvislosti se zmocňováním se státu, a vybízí k zintenzivnění tohoto úsilí; připomíná, že v průběhu prvního desetiletí tohoto století byla země v procesu přistoupení průkopníkem;

15.  vítá zlepšení v oblasti volebních právních předpisů, avšak zdůrazňuje potřebu včasné revize volebního zákona tím, že se komplexně zaměří na zbývající doporučení OBSE/ODIHR, Benátské komise a skupiny GRECO týkající se financování volebních kampaní a politických stran; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se předešlo jakékoli formě zastrašování voličů a dosáhlo jeho vyšetření; naléhavě vyzývá politické strany, aby demokratizovaly své vnitřní rozhodovací procesy;

16.  vybízí orgány, aby dokončily přerušené sčítání obyvatelstva, které by zajistilo přesné statistiky o obyvatelstvu, jež by sloužily jako základ pro vládní rozvojové programy a odpovídající plánování rozpočtu, jakož i organizaci voleb a výpočet volebních výsledků;

17.  vítá obnovení společných schůzí smíšených parlamentních výborů EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a vybízí k pokračující konstruktivní práci v rámci tohoto meziparlamentního rámce;

18.  vítá zahájení dialogu Jeana Monneta konaného ve dnech 17. a 18. května 2018 v makedonském Ochridu a výsledné jednomyslné přijetí etického kodexu napříč politickým spektrem; vybízí pracovní skupinu pro reformy a fungování Sobranie, aby přezkoumala jednací řád parlamentu a předložila návrhy změn v prioritních oblastech a lhůt jejich přijetí uvedených v závěrech z Ochridu; vybízí všechny strany, které jsou zapojeny do politické činnosti, aby i nadále posilovaly kulturu kompromisu a konstruktivního politického dialogu, zejména mezi poslanci Parlamentu, a nijak nebránily účinnému fungování parlamentu;

19.  doporučuje, aby vnitrostátní parlament plně využíval své kontrolní a zákonodárné úlohy a zároveň striktně omezil využívání zrychlených postupů, jež podkopávají veřejnou a parlamentní kontrolu; požaduje, aby bylo dosaženo důvěryhodných výsledků v oblasti dohledu nad zpravodajskými službami a monitorování lidských práv a základních svobod v zemi;

20.  významné kroky, které vláda podnikla k postupné obnově kultury kompromisu oslovováním všech zúčastněných stran včetně opozice, k posílení demokracie a právního státu a k prokázání opravdové vůle k provedení reforem inkluzivním a transparentním způsobem;

21.  vyzývá k zahájení účinného provádění strategie reformy veřejné správy a ke stanovení jasného vymezení odpovědnosti; zdůrazňuje význam přijímání pracovníků podle zásluh a otevřených výběrových řízení při všech postupech náboru a vyzývá ke zvýšení kapacity v oblasti řízení lidských zdrojů; vyzývá k posílení opatření, která zlepší odborné kapacity a kapacity finančního plánování v celé veřejné správě;

22.  vítá posílení procesu decentralizace ze strany vlády, jež přijala Akční plán pro decentralizaci a rozvoj na období 2018–2020, který představuje důležitý krok k řešení problému nedostatku finančních prostředků a služeb v obcích;

23.  vítá stávající úsilí o podporu řádné správy, odpovědnosti a svobodného mediálního prostředí a o zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k veřejným informacím, mimo jiné i zveřejněním výdajů státních institucí; žádá, aby byla přijata další opatření, která zaručí právo občanů na přístup k veřejným informacím; vyzývá k trvalému úsilí při zvyšování inkluzivnosti procesu rozhodování a zlepšování interinstitucionální koordinace;

24.  vyzývá k dalšímu pokroku v digitalizaci veřejných informací s cílem zlepšit jejich dostupnost a vybízí orgány, aby hledaly inovativní elektronická řešení, která by dále posílila transparentnost a snadný přístup k veřejným informacím a snížila s tím spojenou byrokracii;

Právní stát

25.  připomíná, že řádné fungování soudního systému a účinná opatření namířená proti korupci mají v procesu přistoupení k EU mimořádný význam;

26.  vítá strategii reformy soudnictví, jejímž cílem je obnovit nezávislost soudnictví, odpovědnost a profesionalitu a ukončit politické zásahy a selektivní spravedlnost, a vyzývá vládu země a další zúčastněné strany, aby zintenzívnily úsilí o řádné provádění strategie reformy soudnictví tím, že zavedou řádné mechanismy monitorování a hodnocení; zdůrazňuje, že je třeba dokončit harmonizaci právních předpisů v souladu s doporučeními Benátské komise; vyzývá k soustavnému přijímání a provádění opatření stanovených ve strategii reformy soudnictví; zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí k ochraně soudnictví před politickými zásahy;

27.  vítá zřízení Rady pro soudní etiku v lednu 2018 a organizaci vzdělávacích kurzů Akademií soudců a státních zástupců na téma etického chování soudců za účelem předcházení střetům zájmů a zavedení protikorupčních opatření;

28.  nadále vyjadřuje znepokojení nad všudypřítomnou korupcí a vítá počáteční úspěchy v oblasti její prevence a trestného stíhání; je znepokojen omezenými konečnými soudními rozhodnutími v případech korupce na vysoké úrovni, bere však na vědomí první soudní rozhodnutí v případech korupce, zneužití pravomoci a ve věci událostí ze dne 27. dubna 2017; vyzývá k trvalému úsilí o dosažení dobrých výsledků, pokud jde o vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti; oceňuje práci, kterou v obtížných situacích vykonává zvláštní státní zastupitelství, ale je nadále znepokojen útoky a obstrukcemi, které úřadu brání v práci, a nedostatkem spolupráce ze strany dalších institucí;

29.  vyzývá orgány, aby zintenzivnily boj proti praní peněz a střetům zájmů vytvořením a posílením kapacit boje proti korupci, boje proti trestné činnosti a finančního vyšetřování a také zajišťováním, konfiskací, vymáháním a správou majetku; naléhavě žádá orgány, aby dosahovaly dobrých výsledků ve vyšetřování a stíhání a zvýšily počet odsouzení v případech praní peněz a finanční trestné činnosti na vysoké úrovni; vítá přijetí zákona na ochranu oznamovatelů, který zajistí lepší ochranu oznamovatelů a posílí vládní politiky boje proti korupci; vyzývá k bezodkladnému přezkumu zákonů v oblasti boje proti korupci, finanční kontroly a zadávání veřejných zakázek; podporuje reformu obecného právního rámce, aby tak Státní komise pro předcházení korupci měla jasné pravomoci a mohla pracovat zcela nezávisle a aby Úřad státního zástupce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci mohl provádět normální vyšetřování;

30.  poukazuje na to, že korupce a organizovaná trestná činnost jsou v regionu značně rozšířeny a představují rovněž překážku demokratického, sociálního a hospodářského rozvoje této země; domnívá se, že regionální strategie a prohloubená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají pro účinnější řešení těchto otázek zásadní význam;

31.  požaduje, aby byla přísně zajištěna politická a právní odpovědnost za trestné činy, a to i za trestné činy vznikající v souvislosti se skandálem s odposloucháním; naléhavě vyzývá parlament, aby dokončil reformu zpravodajských služeb, a zajistil tak řádný externí dohled nad bezpečnostními a zpravodajskými agenturami;

32.  naléhavě vyzývá orgány, aby učinily rozhodná opatření na rozprášení zločineckých sítí, které se zabývají nezákonným obchodem s lidmi, zbraněmi a drogami, aby zvýšily institucionální kapacitu a interinstitucionální spolupráci mezi donucovacími agenturami a zlepšily dosahované výsledky vyšetřování, trestních stíhání a konečných odsouzení;

33.  oceňuje přijatá opatření a konstruktivní úlohu, kterou tato země hraje při řešení problémů spojených s evropskou migrační a uprchlickou krizí; poukazuje na trvalé úsilí a vyzývá k dalšímu zlepšení azylového systému a řízení migrace; vybízí tuto zemi, aby v rámci nové dohody o statutu zintenzivnila a dále prohlubovala vzájemně prospěšnou regionální spolupráci a partnerství s agenturou Frontex s cílem rozbít sítě zabývající se obchodováním s lidmi;

34.  poukazuje na to, že je nutné zajistit, aby se s migranty a uprchlíky, zejména se ženami a dětmi, kteří žádají o azyl v této zemi nebo kteří přes tuto zemi procházejí, jednalo v souladu s mezinárodním právem a právem EU;

35.  považuje za nezbytné, aby orgány pokračovaly v úsilí bojovat proti islámské radikalizaci a zahraničním teroristickým bojovníkům a tuto snahu zintenzivnily; vyzývá k tomu, aby tento boj vedly na základě hlubší spolupráce mezi bezpečnostními složkami a organizacemi občanské společnosti, vedoucími představiteli církve, místními komunitami a dalšími státními institucemi v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb; dále vyzývá k tomu, aby byli vracející se zahraniční bojovníci dále sledováni bezpečnostními složkami, řádným způsobem začleněni do společnosti a aby docházelo k soustavné výměně informací s orgány EU a sousedních zemí;

36.  vyzývá k dalšímu zdokonalení systému spravedlnosti pro děti; vyzývá příslušné orgány, aby na uplatňování zákona týkajícího se spravedlnosti pro děti vyčlenily dostatečné rozpočtové prostředky a aby zlepšily podpůrné služby pro oběti násilí a zneužívání z řad dívek a chlapců a pro děti, které mají konflikt se zákonem;

Základní práva a občanská společnost

37.  vítá opatření ke zlepšení vzájemné důvěry mezi etnickými skupinami a vyzývá k inkluzivnímu a transparentnímu přezkumu zbývajících otázek týkajících se provádění rámcové dohody z Ochridu; považuje za nezbytné zajistit v plné míře zapojení etnických menšin do veřejného života; vyzývá k přijetí dalších opatření na podporu začlenění menšin do vzdělávání, aby došlo k opětovnému oživení sociální soudržnosti a integrace komunit;

38.  vítá reformy a snahu o postupnou úpravu právního rámce, tak aby odpovídal normám EU, rozhodnutí této země stát se pozorovatelem v Agentuře Evropské unie pro základní práva a ratifikaci většiny mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv; vyzývá k uplatňování veškerých norem a politických dokumentů v oblasti lidských práv, jako je např. Evropská úmluva o lidských právech, přičemž klade zejména důraz na právo na spravedlivé soudní řízení, svobodu shromažďování a sdružování, právo na život, svobodu projevu a respektování soukromého a rodinného života;

39.  konstatuje, že přijetí zákona o používání jazyků představuje důležitý úspěch, a vyjadřuje politování nad tím, že se používají taktiky, jejichž cílem je zabránit jeho přijetí v plném souladu se standardními postupy;

40.  vítá, že země dne 23. března 2018 ratifikovala Istanbulskou úmluvu, a vyzývá ji, aby dokončila právní reformy v boji proti diskriminaci a násilí páchanému na ženách, dívkách a dětech a aby pokračovala v boji proti domácímu násilí a násilí na základě pohlaví, které je stále rozšířené;

41.  zdůrazňuje, že nezávislým orgánům dohledu by měla být zajištěna nezávislost a odpovídající lidské a finanční zdroje; oceňuje úlohu úřadu veřejného ochránce práv při prosazování lidských práv a zdůrazňuje, že je v návaznosti na jeho rozhodnutí třeba učinit odpovídající kroky;

42.  je i nadále znepokojen tíživou situací osob se zdravotním postižením a jejich neustálou diskriminací; požaduje účinné uplatňování stávajících nástrojů a strategií;

43.  vítá počáteční kroky vedoucí k větší prevenci diskriminace a naléhavě vyzývá orgány, aby do zákona o předcházení diskriminaci a ochraně před ní začlenily jako důvod diskriminace sexuální orientaci a genderovou identitu; vyzývá orgány, aby na uplatňování národní strategie pro rovnost a nediskriminaci na období 2016–2020 vyčlenily odpovídající rozpočtové prostředky; naléhavě vyzývá tyto orgány, aby účinně řešily problém trestných činů z nenávisti a nenávistné verbální projevy proti menšinám, včetně zranitelných skupin, jako jsou Romové a komunita LGBTI, a aby trestaly homofobní a transfobní násilí a ponoukání k násilí; je i nadále znepokojen tím, že ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích se stále objevují společenské předsudky a verbální projevy nenávisti vůči osobám LGBTI; vyzývá orgány, aby zajistily účinnou ochranu před nenávistnými verbálními projevy, homofobními a transfobními skutky a násilím a zavedly v jejich případě odrazující přiměřené sankce; poukazuje na to, že je nutné transgenderovým osobám zajistit přístup ke zdravotnictví; vyjadřuje politování nad přetrvávajícími nedostatky v práci Komise na ochranu před diskriminací; vítá vytvoření parlamentní skupiny pro práva komunity LGBTI a také parlamentní skupiny pro práva Romů, jejichž členy jsou poslanci z různých parlamentních stran;

44.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů; trvá na tom, že je nutné přijmout opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, přístupu ke zboží a službám a životních podmínek romské populace a odsoudit jejich segregaci ve školách a další formy diskriminace;

45.  vítá podstatné zlepšení prostředí pro fungování organizací občanské společnosti a konzultací s těmito organizacemi, včetně zřízení rady pro spolupráci s občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba posílit právní, finanční, správní a politický rámec, a to i přijetím právních předpisů týkajících se nadací a darů; zdůrazňuje význam strukturálního zapojení organizací občanské společnosti, a sice pravidelnějším, komplexnějším, nediskriminačním a předvídatelným konzultačním procesem;

46.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM); naléhavě vyzývá vládu, aby se v souvislosti se zřízením této komise chopila vedoucí úlohy; zdůrazňuje, že tento proces a aktivní zapojení všech regionálních politických vrcholných představitelů jsou důležité pro to, aby mohla komise zahájit svou činnost bez dalšího odkladu; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

47.  vítá zvýšené úsilí vlády o intenzivnější proces deinstitucionalizace a reformu sociálního sektoru; oceňuje závazek ukončit praxi umisťování dětí do velkých veřejných zařízení a zřídit namísto nich rodinné a komunitní pečovatelské služby; vyzývá orgány, aby přijaly naléhavá opatření ke zvrácení trendu zvyšující se perinatální úmrtnosti a vytvořily systém pro analyzování příčin tohoto alarmujícího trendu;

48.  vítá partnerství mezi vládou a národní radou mládeže této země při zavádění systému záruk pro mladé lidi jakožto dobrý mechanismus spolupráce mezi mladými lidmi a rozhodovacími orgány při formulaci a provádění politik v oblasti mládeže; vyzývá vládu, aby zvýšila finanční podporu organizacím mládeže a mladým lidem s cílem řešit problém odlivu mozků;

Média

49.  zdůrazňuje klíčovou úlohu nezávislých sdělovacích prostředků pro demokratické a demokracii podporující prostředí; bere na vědomí mírné zlepšení mediálního prostředí a podmínek pro nezávislou zpravodajskou činnost; žádá, aby bylo vynaloženo úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro vykonávání všech mediálních profesí svobodně a bez jakéhokoli vnitřního i vnějšího vlivu, jakož i pro investigativní žurnalistiku; vítá ukončení státem sponzorované reklamy ve sdělovacích prostředcích založené na politickém protěžování jako důležitého opatření k zajištění rovných podmínek v tomto odvětví a vyzývá k zajištění dodatečných záruk proti politizaci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že je třeba posílit nezávislost a kapacitu regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání; vyzývá k přijetí opatření na zvýšení ochrany pracovních a sociálních práv novinářů a k zajištění toho, aby v případě násilí páchaném na novinářích a v případě vyhrožování novinářům neexistovala beztrestnost, což by rovněž přispělo k minimalizaci autocenzury sdělovacích prostředků, která je mezi nimi běžná;

50.  vítá zlepšení v zajišťování přístupu k informacím; zdůrazňuje, že je třeba aktualizovat předpisy týkající se mediálních služeb a přístupu k veřejným informacím; zdůrazňuje, že je třeba prokázat nulovou toleranci vůči hrozbám, zastrašování a útokům proti novinářům a účinně na to reagovat tak, že budou tyto případy řádně zaznamenávány a důkladně prošetřeny; odsuzuje jakoukoli formu nenávistných projevů a užívání štvavého slovníku; vyzývá k přijetí účinných opatření, které tyto projevy a porušování novinářského etického kodexu na internetu potírají; zdůrazňuje, že je také třeba bezodkladně provést reformu odvětví sdělovacích prostředků s cílem posílit agenturu pro zvukové a audiovizuální mediální služby a zaručit objektivní a profesionální zpravodajství;

Hospodářství

51.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podnikatelské prostředí zajištěním fiskální konsolidace a regulační transparentnosti a spolehlivosti a zároveň řešit přetrvávající nedostatky ve fungování právního státu, těžkopádné regulační postupy a svévolně vykonávané kontroly;

52.  naléhavě vyzývá orgány, aby se zabývaly otázkou vysoce rozvinutého neformálního hospodářství a přetrvávajícími problémy v oblasti daňových úniků a nedostatečného vymáhání smluv, které i nadále odrazují od přímých zahraničních investic; zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření týkající se zadávání veřejných zakázek a vnitřní finanční kontroly; bere na vědomí potřebu zvýšit transparentnost údajů o veřejných výdajích, zadávání veřejných zakázek, státní podpoře a využívání finančních prostředků EU; vyzývá k přijetí opatření na zlepšení kapacit plánování, sestavování programů a jejich řízení v rámci vnitrostátní struktury nástroje předvstupní pomoci (NPP);

53.  vyzývá vládu, aby k digitalizaci přistupovala jako k jedné z hlavních průřezových priorit; naléhavě žádá, aby se neprodleně vypracovala dlouhodobá digitální agenda, která bude mimo jiné zahrnovat strategii pro elektronickou správu, oblast IKT a vnitrostátní kybernetickou bezpečnost; poukazuje na to, že komplexní digitální agenda podpoří ekonomické prostředí a výkonnost a zvýší transparentnost a účinnost veřejné správy a služeb;

54.  oceňuje úsilí vlády o zlepšení podmínek pro mladé lidi a posílení zapojení mládeže do politiky, např. na základě vnitrostátní strategie v oblasti mládeže (2016–2025); vybízí vládu, aby řešila vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí na základě překlenutí nesouladu mezi dovednostmi mladých absolventů a potřebami soukromých firem;

55.  naléhavě vyzývá vládu, aby komplexním a inovativním způsobem řešila dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mládeže a nízkou účast žen na trhu práce; vyzývá k naléhavé reformě v oblasti vzdělávání, která zajistí, že nabyté dovednosti budou odpovídat potřebám pracovního trhu, aby se tak zabránilo odlivu mozků; vyzývá vládu, aby předložila strategii pro oblast digitálních dovedností a zvýšila počítačovou gramotnost obyvatel;

56.  připomíná, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie provedla poslední sčítání obyvatel v roce 2002; zdůrazňuje, že je důležité provést nové, dlouho odkládané sčítání obyvatel za účelem získání aktuálních a reálných demografických statistik v souladu s normami EU;

57.  vítá skutečnost, že makedonský parlament přijal nový zákon o energetice, kterým se v makedonském vnitrostátním právu provádí třetí energetický balíček EU, a Makedonie tak dosahuje plného souladu se Smlouvou o Energetickém společenství; vyzývá orgány, aby se zaměřily na reformy trhu s energií a zároveň zajistily bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů energie, zejména prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie;

58.  vyzývá zemi, aby rozvíjela hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a energií za účelem úplného oddělení poskytovatelů v souladu s třetím energetickým balíčkem; požaduje výrazné zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, výrobu obnovitelné energie a boj proti změně klimatu;

59.  oceňuje, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie ratifikovala dne 9. ledna 2018 Pařížskou dohodu, poněvadž boj proti změně klimatu lze vést pouze spojenými silami;

60.  vítá pozitivní přístup vlády k regionální spolupráci a oceňuje její dobré sousedské vztahy a aktivní účast na regionálních iniciativách, jako jsou proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, CEFTA, agenda šesti zemí západního Balkánu, Smlouva o Energetickém společenství, dohoda o společném evropském leteckém prostoru, Středoevropská iniciativa, regionální iniciativa pro migraci a azyl a proces Brdo-Brijuni;

61.  vítá angažovanost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie při realizaci projektů v oblasti konektivity, které se provádějí v rámci berlínského procesu; upozorňuje na potřebu diverzifikace silniční dopravy přijetím opatření vedoucích k reformě železniční dopravy, a to včetně modernizace či vybudování železničních tratí ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí; vyzývá k dosažení většího pokroku při dokončování železničního a silničního spojení s koridorem VIII a X;

62.  vyzývá, aby došlo k dalšímu usnadnění obchodní a celní spolupráce a diverzifikace vývozu, a to i využitím potenciálu, který nabízí meziregionální obchod; vyzývá Komisi, aby zemi vyjmula ze seznamu zemí, pro něž platí ochranná opatření na dovoz oceli a hliníku; 

63.  vyjadřuje své znepokojení nad alarmující mírou znečištění ovzduší ve Skopji a dalších silně znečištěných městech a vyzývá státní a místní orgány, aby urychleně přijaly vhodná opatření k řešení této krizové situace pomocí účinných a cílených opatření v oblasti sledování a zlepšování kvality ovzduší, a to i posílením veřejné dopravy a účinných plánů mobility; vybízí zemi, aby neprodleně harmonizovala své právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a klimatu s acquis; vyzývá k vyvinutí systémů pro nakládání s odpadem;

°

° °

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Gilles Pargneaux, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ivan Štefanec


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

47

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Amjad Bashir, Charles Tannock, Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Andrzej Grzyb, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Francisco José Millán Mon, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ivan Štefanec, Dubravka Šuica, László Tőkés, Željana Zovko

S&D

Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Gilles Pargneaux, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Boris Zala

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jordi Solé, Igor Šoltes, Bodil Valero

9

-

ENF

Mario Borghezio, Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

PPE

Manolis Kefalogiannis

1

0

GUE/NGL

Marie-Christine Vergiat

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 14. listopadu 2018Právní upozornění