Postup : 2018/0166R(APP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0358/2018

Předložené texty :

A8-0358/2018

Rozpravy :

PV 13/11/2018 - 2
CRE 13/11/2018 - 2

Hlasování :

PV 14/11/2018 - 14.1
CRE 14/11/2018 - 14.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0449

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA     
PDF 1818kWORD 293k
7.11.2018
PE 626.946v02-00 A8-0358/2018

o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)0322 – C8-0000/2018 – 2018/0166R(APP))

Rozpočtový výbor

Spoluzpravodajové: Jan Olbrycht, Isabelle Thomas, Janusz Lewandowski, Gérard Deprez

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 DOPIS VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)0322 – C8-0000/2018 – 2018/0166R(APP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který předložila Komise dne 2. května 2018 (COM(2018)0322), a na návrhy Komise ze dne 2. května 2018 týkající se systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2018)0325, COM(2018)0326, COM(2018)0327 a COM(2018)0328),

–  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0323),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0324),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: o přípravě postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 a o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci 2021–2027 a o vlastních zdrojích(2),

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem ze dne 4. října 2016(3) a Radou ze dne 5. října 2016(4),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 ze dne 25. září 2017 nazvanou Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(5),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na prozatímní zprávu Rozpočtového výboru, stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, postoj Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ve formě pozměňovacích návrhů (A8-0358/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 311 SFEU stanoví, že Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik;

B.  vzhledem k tomu, že současný víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 byl poprvé schválen s nižšími prostředky jak na závazky, tak na i prostředky na platby v porovnání se svým předchůdcem; vzhledem k tomu, že pozdní přijetí VFR a odvětvových legislativních aktů mělo velmi negativní dopad na provádění nových programů;

C.  vzhledem k tomu, že se brzy ukázalo, že s tímto VFR nelze adekvátně reagovat na řadu krizí, nových mezinárodních závazků a nových politických výzev, které nebyly v době jeho přijetí do VFR začleněny a/nebo nebylo možné je předvídat; vzhledem k tomu, že za účelem zajištění potřebného financování byl VFR využit do krajnosti, kdy po vyčerpání všech dostupných rozpětí se v nebývalé míře používala mimo jiné ustanovení o flexibilitě a zvláštní nástroje; vzhledem k tomu, že vysoce prioritní programy EU v oblasti výzkumu a infrastruktury byly už dva roky po přijetí omezeny;

D.  vzhledem k tomu, že při revizi VFR v polovině období, která byla zahájena na konci roku 2016, se ukázalo, že je naprosto nezbytné rozšířit potenciál stávajících ustanovení o flexibilitě, aniž by však byly přehodnoceny stropy VFR; vzhledem k tomu, že tuto revizi kladně přijal Parlament i Rada;

E.  vzhledem k tomu, že ustavení nového VFR bude zásadním momentem pro 27 států Unie, neboť umožní podpořit společnou dlouhodobou vizi a rozhodne o budoucích politických prioritách i o tom, zda je bude Unie schopna plnit; vzhledem k tomu, že by VFR na období let 2021–2027 měl Unii poskytnout nezbytné zdroje na podporu udržitelného hospodářského růstu, výzkumu a inovací, zlepšení příležitostí pro mladé lidi, účinné řešení problémů souvisejících s migrací, na boj proti nezaměstnanosti, přetrvávající chudobě a sociálnímu vyloučení, na další posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, řešení otázek spojených s udržitelností, ztrátou biologické rozmanitosti a změnou klimatu, na posílení bezpečnosti a obrany EU, ochranu jejích vnějších hranic a na podporu zemí evropského sousedství;

F.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s globálními výzvami, které členské státy nemohou řešit samy, by mělo být možné, aby se uznaly evropské společné statky a byly vyhodnoceny oblasti, v kterých by evropské prostředky dosáhly oproti národním výdajům větší účinnosti, a to s cílem převést odpovídající finanční zdroje na úroveň Unie a posílit tak strategický význam Unie, aniž by bylo nezbytně nutné zvyšovat celkové veřejné výdaje;

G.  vzhledem k tomu, že Komise dne 2. května 2018 představila soubor legislativních návrhů o VFR na období 2021–2027 a o vlastních zdrojích EU, na nějž navázala legislativními návrhy na vytvoření nových programů a nástrojů EU;

1.  zdůrazňuje, že VFR na období 2021–2027 musí zaručit odpovědnost Unie za vznikající potřeby, další výzvy a nové mezinárodní závazky a to, aby je byla schopna řešit a plnit své politické priority a cíle; poukazuje na vážné problémy vyplývající z podfinancování VFR na období 2014–2020 a znovu připomíná, že je nutné zabránit opakování předchozích chyb tím, že se ve prospěch občanů hned od počátku zajistí silný a spolehlivý rozpočet EU na příštích sedm let;

2.  domnívá se, že návrhy Komise týkající se VFR na období 2021–2027 a vlastních zdrojů EU představují výchozí bod nadcházejících jednání; vyjadřuje k uvedeným návrhům svůj postoj, přičemž čeká na vyjednávací mandát Rady, který stále nemá k dispozici;

3.  zdůrazňuje, že Komisí navržená celková výše prostředků v příštím VFR, která je stanovena na 1,08 % HND EU-27 (1,11 % po započtení Evropského rozvojového fondu), představuje v procentuálním podílu HND ve srovnání s předchozím VFR reálné snížení prostředků; domnívá se, že navrhovaná úroveň VFR neumožní Unii plnit její politické závazky a reagovat na důležité budoucí výzvy; má proto v úmyslu vyjednat potřebné zvýšení;

4.  dále prohlašuje, že nesouhlasí s jakýmkoli snížením úrovně financování dlouhodobých politik EU zakotvených ve smlouvách, jako je politika soudržnosti a společná zemědělská a rybářská politika; především protestuje proti veškerým radikálním škrtům, které negativně ovlivní samotnou podstatu a cíle těchto politik, například proti škrtům navrženým pro Fond soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova; v této souvislosti nesouhlasí s návrhem snížit prostředky Evropského sociálního fondu plus (ESF+) navzdory tomu, že byla rozšířena jeho oblast působnosti a že do něj byly začleněny čtyři stávající sociální programy, zejména iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

5.  dále zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR a všech souvisejících politik EU; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj, že EU musí dostát svému závazku a jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a hluboce lituje skutečnosti, že v návrzích týkajících se VFR chybí na tento účel jasné a viditelné závazky; požaduje proto, aby byly cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje začleněny do všech oblastí politiky a iniciativ EU, které jsou součástí příštího VFR; zdůrazňuje rovněž, že by všechny programy zahrnuté do příštího VFR měly být v souladu s Listinou základních práv; mimoto poukazuje na to, že je důležité, aby byl proveden Evropský pilíř sociálních práv, byla vymýcena diskriminace, včetně diskriminace LGBTI osob, a bylo vytvořeno portfolio pro menšiny, včetně Romů, neboť všechny tyto otázky mají zásadní význam pro splnění závazků EU týkajících se inkluzivní Evropy; zdůrazňuje, že má-li EU plnit své povinnosti vyplývající z Pařížské dohody, měl by její příspěvek na cíle v oblasti klimatu dosáhnout nejméně 25 % výdajů VFR během období 2021–2027 a co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, by měl dosáhnout 30 %;

6.  v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že i přes společné prohlášení o genderovém mainstreamingu, které tvořilo přílohu nařízení o VFR na období 2014–2020, nebylo v této oblasti dosaženo žádného výrazného pokroku, a nad tím, že se Komise při přezkumu VFR v polovině období vůbec nezabývala jeho prováděním; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že genderový mainstreaming byl v návrhu VFR zcela ponechán stranou, a ostře nesouhlasí s tím, že v návrzích týkajících se příslušných politik EU chybí jednoznačné cíle v oblasti rovnosti mužů a žen a související požadavky a ukazatele; žádá, aby roční rozpočtové postupy hodnotily a zahrnovaly plný dopad politik EU na rovnost mužů a žen (genderové rozpočtování); očekává, že Parlament, Rada a Komise svůj závazek k genderovému mainstreamingu v příštím VFR obnoví a že bude jeho provádění řádně monitorováno, a to i v rámci přezkumu VFR v polovině období;

7.  zdůrazňuje, že základem příštího VFR musí být zvýšená odpovědnost, zjednodušení, viditelnost, transparentnost a sestavování rozpočtu zohledňující výsledky; v této souvislosti připomíná, že je třeba posílit zaměření budoucích výdajů na výkonnost a výsledky, a to na základě ambiciózních a příslušných výkonnostních cílů a komplexní a společné definice evropské přidané hodnoty; žádá Komisi, aby při zohlednění výše uvedených horizontálních zásad zjednodušila podávání zpráv o výsledcích, zahrnula do něj kvalitativní přístup začleňující environmentální a sociální ukazatele a aby předložila jednoznačné informace o hlavních výzvách EU, které je stále nutné řešit;

8.  je si vědom vážných výzev, před nimiž Unie stojí, a plně přijímá zodpovědnost za včasné zabezpečení rozpočtu, který bude odpovídat potřebám, očekáváním a obavám občanů EU; je připraven okamžitě zahájit jednání s Radou o zlepšení návrhů Komise a vytvoření realističtějšího VFR;

9.  připomíná, že Parlament již své stanovisko jasně popsal ve svých usneseních zde dne 14. března 2018 a 30. května 2018, která vymezují jeho politický postoj k VFR na období 2021–2027 a k otázce vlastních zdrojů; připomíná, že tato usnesení byla přijata značnou převahou hlasů, což dokládá jednotu a připravenost Parlamentu na nadcházející jednání;

10.  očekává proto, že Rada z VFR učiní ve své politické agendě prioritu, a s politováním konstatuje, že dosud nebyl zaznamenán žádný významný pokrok; domnívá se, že pravidelná setkání rotujících předsednictví Rady s vyjednávacím týmem Parlamentu by se měla zintenzívnit a připravit půdu pro oficiální jednání; očekává, že kvalitní dohoda bude dosažena do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce, jak tomu bylo v minulosti; zdůrazňuje, že tento harmonogram umožní nově zvolenému Evropskému parlamentu upravit VFR na období 2021–2027 během povinného přezkumu v polovině období;

11.  připomíná, že příjmy a výdaje by měly být během nadcházejících jednání chápány jako jeden celek; zdůrazňuje proto, že nelze dosáhnout žádné dohody bez toho, aniž by bylo dosaženo odpovídajícího pokroku v oblasti nových vlastních zdrojů Unie;

12.  zdůrazňuje, že všechny prvky balíčku VFR / vlastních zdrojů, zejména položky VFR, by měly zůstat na programu jednání až do dosažení konečné dohody; připomíná v tomto ohledu kritický postoj Parlamentu k postupu, který vedl k přijetí současného nařízení o VFR, a k dominantní úloze Evropské rady v tomto procesu, kdy Rada nezvratně rozhodla o řadě prvků, včetně stropů VFR a některých ustanovení týkajících se odvětvových politik, což bylo rozporu s duchem i literou Smluv; vyjadřuje obavy zejména v souvislosti s tím, že první prvky „jednacích osnov“ pro VFR, které připravila Rada, se ubírají stejným směrem a obsahují záležitosti, o nichž by měly rozhodovat Rada a Parlament společně při přijímání právních předpisů, kterými se zřizují nové programy EU; hodlá proto odpovídajícím způsobem upravit svou vlastní strategii;

13.  domnívá se, že požadavek jednomyslnosti při přijímání a revizi nařízení o VFR představuje pro tento proces skutečnou překážku; vyzývá Evropskou radu, aby uplatnila překlenovací ustanovení stanovené v čl. 312 odst. 2 SFEU, a umožnila tak přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou;

14.  přijímá toto usnesení s úmyslem nastínit svůj mandát pro jednání o každém aspektu návrhu Komise, včetně konkrétních pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení o VFR i k interinstitucionální dohodě; dále předkládá tabulku s částkami pro všechny politiky a programy EU vycházející se stanovisek Parlamentu, která přijal již v předchozích usneseních o VFR; zdůrazňuje, že o těchto částkách bude také v rámci svého mandátu Parlament jednat během nadcházejících legislativních jednání o přijetí programů EU na období 2021–2027;

A. POŽADAVKY SOUVISEJÍCÍ S VFR

15.  vyzývá proto Radu, aby níže uvedená stanoviska Parlamentu řádně zohlednila, a to v zájmu toho, aby jednání o VFR na období 2021–2027 mohla dospět k pozitivnímu výsledku a aby získala souhlas Parlamentu v souladu s článkem 312 SFEU;

Číselné údaje

16.  znovu potvrzuje svůj oficiální postoj, že úroveň prostředků VFR na období 2021–2027 by měla být stanovena na 1 324,1 miliardy EUR v cenách roku 2018, což odpovídá 1,3 % HND EU-27, aby se zajistilo potřebné financování klíčových politik EU, tak aby mohly naplňovat své poslání a cíle;

17.  v této souvislosti požaduje, aby byla příští úroveň financování, která má být zajištěna pro programy a politiky EU, předložena formou, která zohledňuje strukturu VFR v podobě navržené Komisí, a odpovídajícím způsobem uvedena v podrobné tabulce (přílohy III a IV tohoto usnesení); žádá, aby byly odpovídajícím způsobem upraveny příslušné stropy pro závazky a platby, jak je uvedeno v příloze I a II tohoto usnesení:

i.  zvýšit rozpočet na Horizont Evropa na 120 miliard EUR v cenách roku 2018;

ii.  zvýšit prostředky pro fond InvestEU, aby lépe zohledňoval úroveň finančních nástrojů období 2014–2020 začleněných do nového programu;

iii.  zvýšit úroveň financování dopravní infrastruktury prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF – odvětví dopravy);

iv.  zdvojnásobit zvláštní financování MSP (ve srovnání s programem COSME) v programu pro jednotný trh s cílem posílit jejich přístup na trhy, zlepšit podmínky pro podnikání, zvýšit konkurenceschopnost podniků a podpořit podnikání;

v.  dále zvýšit úroveň programu pro jednotný trh s cílem financovat nový cíl týkající se dohledu na trhem;

vi.  zdvojnásobit navrhovanou úroveň financování programu EU pro boj proti podvodům a zvýšit úroveň financování pro program FISCALIS;

vii.  přidělit zvláštní prostředky pro udržitelný cestovní ruch;

viii.  dále posílit Evropský kosmický program, zejména posílit SSA a GOVSATCOM a Copernicus;

ix.  zachovat financování politiky soudržnosti pro EU-27 na úrovni rozpočtu v období 2014–2020 v reálných cenách;

x.  zdvojnásobit prostředky na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v ESF+ (ve srovnání se stávající Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí) a současně zajistit účinnost a přidanou hodnotu tohoto projektu;

xi.  přidělit zvláštní prostředky (5,9 miliard EUR) pro dětské záruky s cílem řešit chudobu dětí jak v EU, tak i v rámci její vnější činnosti;

xii.  ztrojnásobit současný rozpočet programu Erasmus+;

xiii.   zajistit dostatečnou úroveň financování programu DiscoverEU (Interrail);

xiv.  zvýšit stávající financování programu Kreativní Evropa;

xv.  zvýšit stávající úroveň financování programu Práva a hodnoty a vytvořit zvláštní příděl pro novou složku týkající se hodnot Unie (nejméně 500 milionů EUR) s cílem podporovat organizace občanské společnosti, které v EU prosazují základní hodnoty a demokracii na místní a regionální úrovni;

xvi.  zachovat financování společné zemědělské politiky (SZP) EU-27 na úrovni rozpočtu v období 2014–2020 v reálných cenách při stanovení původní částky krizové rezervy v zemědělství;

xvii.  posílit financování Evropského námořního a rybářského fondu o 10 % v souladu s jeho novým posláním v oblasti modré ekonomiky;

xviii.  zdvojnásobit stávající financování pro program Life+, včetně zvláštního finančního krytí pro biologickou rozmanitost a správu sítě Natura 2000;

xix.  přidělit zvláštní prostředky (4,8 miliardy EUR) pro nový Fond pro spravedlivou transformaci energetiky s cílem řešit negativní společenské, socio-ekonomické a environmentální dopady, které má na pracovníky a komunity přechod od závislosti na uhlí a uhlíku;

xx.  posílit nástroje, které podporují politiku sousedství a rozvojovou politiku (3,5 miliardy EUR), aby bylo možné i nadále přispívat k financování investičního plánu pro Afriku;

xxi.  obnovit pro všechny agentury prostředky alespoň na úrovni roku 2020 a současně prosazovat vyšší úroveň, kterou navrhla Komise, a to i pro agentury, kterým byly přiděleny nové pravomoci a úkoly, a požadovat komplexní přístup k jejich financování z poplatků;

xxii.  zachovat úroveň financování období 2014–2020 v případě několika programů EU (např. vyřazování jaderných zařízení z provozu, spolupráce se zámořskými zeměmi a územími), včetně programů, u nichž se navrhuje začlenění do větších programů (např. pomoc pro nejchudší osoby, zdraví, práva spotřebitelů) a pro něž návrh Komise tedy znamená reálné snížení prostředků;

xxiii.  stanovit při zohlednění výše uvedených změn finanční krytí všech ostatních programů na úrovni navržené Komisí, včetně energetické sekce Nástroje pro propojení Evropy, digitální sekce Nástroje pro propojení Evropy, programu Digitální Evropa, Evropského fondu pro obranu a humanitární pomoci;

18.  má v úmyslu zajistit dostatečnou úroveň financování na základě návrhu Komise týkajícího se „řízení migrace a správy hranic“ (okruh 4) a „bezpečnosti a obrany“ včetně reakce na krizi (okruh 5); potvrzuje svůj dlouhodobý postoj, že nemají-li být ohroženy stávající politiky a programy a jejich financování v rámci nového VFR, je třeba, aby nové politické priority doprovázely dodatečné finanční prostředky;

19.  má v úmyslu bránit návrh Komise, pokud jde o zajištění dostatečné úrovně financování pro silnou, efektivní a kvalitní evropskou veřejnou správu, jež bude sloužit všem Evropanům; připomíná, že během současného VFR uskutečnily orgány, instituce a decentralizované agentury EU pětiprocentní snížení počtu zaměstnanců, a je přesvědčen, že by již neměly být podrobeny dalšímu snižování prostředků, neboť by se tím přímo ohrozilo provádění politik Unie; znovu připomíná svůj ostrý nesouhlas s tím, aby byl znovu vytvořen fond pracovních míst pro přesuny v rámci agentur;

20.  je rozhodnut zabránit tomu, aby v prvních letech VFR na období 2021–2027 došlo k podobné platební krizi jako v současném období; domnívá se, že celkový strop pro platby musí zohledňovat skutečnost, že na konci roku 2020 bude zůstávat bezprecedentní objem neuhrazených závazků – jejichž odhadovaná výše v důsledku značných zpoždění při plnění neustále roste –, které budou muset být uhrazeny v příštím VFR; požaduje proto, aby celková úroveň plateb a roční stropy pro platby, zejména na počátku období, byly stanoveny v odpovídající výši, která bude náležitě zohledňovat i tuto situaci; hodlá pro příští VFR akceptovat pouze omezený a řádně odůvodněný rozdíl mezi závazky a platbami;

21.  vkládá proto do příloh III a IV tohoto usnesení tabulku, v níž jsou uvedeny přesné číselné údaje navržené pro každou politiku a program EU; prohlašuje, že pro účely srovnání má v úmyslu zachovat strukturu jednotlivých unijních programů v podobě navržené Komisí, s výhradou případných změn, které budou eventuálně požadovány v průběhu legislativního postupu vedoucího k přijetí těchto programů;

Přezkum v polovině období

22.  zdůrazňuje, že je nutné stavět na pozitivní zkušenosti v současném rámci a zachovat přezkum VFR v polovině období; požaduje:

i.  povinný, právně závazný přezkum v polovině období, po kterém by následoval přezkum fungování VFR a který by přihlížel k posouzení pokroku dosaženého při plnění cíle v oblasti klimatu a při začleňování cílů udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů do politik Unie a k posouzení dopadu zjednodušujících opatření na příjemce;

ii.  aby Komise předložila příslušný návrh včas, aby mohly příští Parlament a Komise rámec na období 2021–2027 smysluplným způsobem upravit, nejpozději však do 1. července 2023;

iii.  aby nebyly tímto přezkumem sníženy předběžné národní příděly;

Flexibilita

23.  vítá návrhy Komise týkající se flexibility, které představují dobrý základ pro jednání; souhlasí s celkovou strukturou mechanismů flexibility ve VFR na období 2021–2027; zdůrazňuje, že jednotlivé zvláštní nástroje mají různé účely a reagují na odlišné potřeby, a staví se proti jakýmkoli pokusům o jejich sloučení; důrazně podporuje jednoznačné ustanovení, podle nějž by měly být prostředky na závazky a na platby plynoucí z využívání zvláštních nástrojů začleněny do rozpočtu nad rámec příslušných stropů VFR, a odstranění jakékoli horní hranice úprav vyplývajících z celkového rozpětí pro platby; požaduje některá další zlepšení, mimo jiné:

i.  doplnění unijní rezervy částkou odpovídající příjmům z pokut a sankcí;

ii.  okamžité využití zrušených závazků, které byly přijaty v roce n−2, včetně závazků učiněných na základě současného VFR;

iii.  propadlé částky zvláštních nástrojů by měly být dány k dispozici všem zvláštním nástrojům, nikoli jen nástroji pružnosti;

iv.  více prostředků pro nástroj pružnosti, rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie a rozpětí pro nepředvídané události, přičemž u posledně jmenovaného by neměla být povinná kompenzace;

Doba trvání

24.  zdůrazňuje, že je třeba, aby doba trvání VFR byla postupně prodlužována na dvě období po pěti letech (5+5) s povinným přezkumem v polovině období; akceptuje, aby byl jako přechodné řešení, které se uplatní poprvé a naposledy, následující VFR ještě stanoven na období sedmi let; očekává, že podrobné podmínky spojené se zavedením rámce 5+5 budou schváleny při přezkumu VFR na období 2021–2027 v polovině období;

Struktura

25.  akceptuje celkovou strukturu sedmi okruhů VFR, jak ji navrhla Komise, která převážně odpovídá vlastnímu návrhu Parlamentu; soudí, že tato struktura zajišťuje větší transparentnost, zlepšuje viditelnost výdajů EU a současně zachovává nezbytnou míru flexibility; souhlasí navíc s vytvořením „programových klastrů“, u nichž se očekává, že povedou k významnému zjednodušení a racionalizaci struktury rozpočtu EU a k jeho jasnému sladění s okruhy VFR;

26.  bere na vědomí, že Komise navrhuje snížit počet programů EU více než o třetinu; zdůrazňuje, že o postoji Parlamentu ke struktuře a složení 37 nových programů bude rozhodnuto při přijímání příslušných odvětvových legislativních aktů; v každém případě očekává, že navrhovaná rozpočtová nomenklatura bude odrážet všechny jednotlivé složky každého programu, a to způsobem, který zaručí transparentnost a poskytne úroveň informací, jakou rozpočtový orgán potřebuje ke stanovení ročního rozpočtu a k dohledu na jeho prováděním;

Jednotnost rozpočtu

27.  vítá návrh, aby byl Evropský rozvojový fond začleněn do rozpočtu Unie, což odpovídá dlouholetému požadavku Parlamentu týkajícímu se všech nástrojů mimo unijní rozpočet; připomíná, že zásada jednotnosti rozpočtu, podle které mají být v rozpočtu uvedeny všechny položky příjmů a výdajů Unie, je požadavkem vyplývajícím ze Smlouvy a současně základní podmínkou demokracie;

28.  zpochybňuje proto logiku a odůvodnění vytváření nástrojů, které nejsou součástí rozpočtu, což brání Parlamentu vykonávat dohled nad veřejnými financemi a podkopává transparentnost rozhodovacích procesů; soudí, že zřizováním takových nástrojů dochází k obcházení Parlamentu, pokud jde o jeho trojí odpovědnost coby legislativního, rozpočtového a kontrolního orgánu; domnívá se rovněž, že pokud se má za to, že je pro dosažení určitých konkrétních cílů nezbytné učinit výjimku, například prostřednictvím použití finančních nástrojů nebo svěřenských fondů, měly by být takové výjimky zcela transparentní, náležitě odůvodněné prokázanou adicionalitou a přidanou hodnotou a měly by se zakládat na přísných postupech přijímání rozhodnutí a ustanoveních o odpovědnosti;

29.  zdůrazňuje, že začlenění takových nástrojů do rozpočtu Unie by neměla vést k omezení financování jiných politik a programů EU; zdůrazňuje proto, že je třeba rozhodnout o souhrnné výši příštího VFR bez započtení prostředků 0,03 % HND EU, které odpovídají Evropskému rozvojovému fondu a které by měly být přidány navíc ke schváleným stropům;

30.  zdůrazňuje, že stropy VFR by neměly bránit financování cílů politik Unie z unijního rozpočtu; očekává proto, že kdykoli to bude pro financování nových politických cílů nutné, budou stropy VFR zvýšeny a nebude nutné využívat mezivládních metod financování;

B. LEGISLATIVNÍ OTÁZKY

Zásady právního státu

31.  zdůrazňuje význam nového mechanismu, jenž zajišťuje dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a podle nějž členské státy, které tyto hodnoty nedodržují, ponesou finanční důsledky; upozorňuje však, že koneční příjemci rozpočtu Unie nesmí být nijak dotčeni tím, že jejich vlády ignorují základní práva a zásady právního státu; zdůrazňuje proto, že tato opatření nesmí mít vliv na povinnost státních subjektů nebo členských států provádět platby konečným příjemcům;

Řádný legislativní postup a akty v přenesené pravomoci

32.  zdůrazňuje, že o otázkách, jako jsou cíle programů a výdajové priority, finanční příděly, kritéria způsobilosti a výběru, kritéria pro udělení, podmínky, definice a metody výpočtu, by se mělo rozhodnout v příslušných právních předpisech, a to způsobem, který bude plně respektovat výsady Parlamentu jakožto spolunormotvůrce; zdůrazňuje, že pokud nejsou uvedená opatření – jež mohou činit důležitá politická rozhodnutí – začleněna do základního právního aktu, měla by být přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; v této souvislosti zastává názor, že víceleté nebo roční pracovní programy by měly být obecně přijímány právě prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci;

33.  prohlašuje, že Parlament má v úmyslu vždy, kdy bude zapotřebí, posilovat v příští generaci programů ustanovení o řádné správě, odpovědnosti, transparentnosti a parlamentním dohledu, o posílení postavení místních a regionálních orgánů a jejich partnerů a o zapojení nevládních organizací a občanské společnosti; dále hodlá v případě potřeby zlepšovat a vyjasňovat soudržnost a synergie v jednotlivých fondech a politikách a mezi nimi navzájem; uznává, že je u některých programů třeba zlepšit flexibilitu při přidělování zdrojů, ale zdůrazňuje, že by se tak nemělo dít na úkor původních a dlouhodobých politických cílů těchto programů, předvídatelnosti a práv Parlamentu;

Ustanovení o přezkumu

34.  upozorňuje, že jednotlivé programy a nástroje VFR by měly obsahovat podrobná a účinná ustanovení o přezkumu, která zajistí, aby byla prováděna jejich náležitá hodnocení a aby byl Parlament následně plně zapojen do veškerých rozhodnutí o nezbytných úpravách;

Legislativní návrhy

35.  žádá Komisi, aby vedle již předložených legislativních návrhů předložila další příslušné návrhy, zejména pak návrh nařízení, kterým se vytvoří fond pro spravedlivou transformaci energetiky a zvláštní program pro udržitelný cestovní ruch; dále podporuje, aby byla v rámci ESF+ zavedena „evropská dětská záruka“, aby byla do programu Práva a hodnoty začleněna zvláštní složka Hodnoty Unie a aby bylo revidováno nařízení o zřízení Fondu solidarity Evropské unie; lituje, že příslušné návrhy Komise neobsahují opatření, která by reagovala na požadavky článku 174 SFEU, pokud jde o nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou zalidnění a ostrovní, přeshraniční a horské regiony; domnívá se, že kdykoli si to vyžádají jednání o VFR, měla by být navržena i revize finančního nařízení;

C. VLASTNÍ ZDROJE

36.  zdůrazňuje, že současný systém vlastních zdrojů je velice složitý, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU naprosto nesrozumitelný; vyzývá znovu k vytvoření zjednodušeného systému, který by byl pro občany EU pochopitelnější;

37.  vítá proto soubor návrhů týkajících se nového systému vlastních zdrojů, který Komise přijala dne 2. května 2018, a považuje jej za důležitý krok na cestě k ambicióznější reformě; vyzývá Komisi, aby zohlednila stanovisko Evropského účetního dvora č. 5/2018 k návrhu nového systému vlastních zdrojů Evropské unie předloženého Komisí, které zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést lepší výpočet a dosáhnout dalšího zjednodušení systému;

38.  připomíná, že zavedení nových vlastních zdrojů by mělo plnit dvojí účel: za prvé, mělo by vést k výraznému snížení podílu příspěvků založených na HND, a za druhé, mělo by zaručit dostatečnou výši prostředků pro financování výdajů EU v rámci VFR po roce 2020;

39.  podporuje navrženou modernizaci současného systému vlastních zdrojů, která by obsahovala tyto prvky:

–  jako tradiční vlastní zdroj EU by zůstala zachována cla, ale snížilo by se procento, které si členské státy ponechávají jako kompenzaci za náklady na jejich výběr, a obnovila by se počáteční sazba ve výši 10 %;

–  zjednodušil by se vlastní zdroj založený na dani z přidané hodnoty, tj. zavedla by se jednotná sazba bez výjimek;

–  zůstal by zachován vlastní zdroj založený na HND, ale jeho podíl na financování unijního rozpočtu by se postupně snižoval až na 40 %, ovšem zůstala by jeho vyvažovací funkce;

40.  v souladu s návrhem Komise požaduje programové zavedení souboru nových vlastních zdrojů, který by nezvýšil daňové zatížení občanů, ale současně by odpovídal zásadním strategickým cílům EU, jejichž evropská přidaná hodnota je evidentní a nenahraditelná:

–  řádné fungování, upevnění a posílení jednotného trhu, a to zejména zavedením společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) jako základu nového vlastního zdroje, který by umožňoval stanovit jednotnou sazbu odvodů z příjmů z CCCTB a danit velké společnosti v digitálním odvětví, jež mají prospěch z jednotného trhu;

–  boj proti změně klimatu a urychlení transformace energetiky prostřednictvím opatření, jako je podíl příjmů ze systému pro obchodování s emisemi;

–  boj za ochranu životního prostředí prostřednictvím příspěvku založeného na množství nerecyklovaných plastových obalů;

41.  žádá, aby byl seznam potenciálních nových vlastních zdrojů rozšířen o následující zdroje:

–  vlastní zdroj vycházející z daně z finančních transakcí; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby dosáhly dohody o vhodném efektivním režimu;

–  zavedení nového vlastního zdroje rozpočtu EU v podobě mechanismu kompenzačních opatření na hranicích v souvislosti s uhlíkem, který by zajišťoval rovné podmínky v mezinárodním obchodu, omezoval přesouvání výroby do zahraničí a současně by vedl k zahrnutí nákladů spojených se změnou klimatu do ceny dováženého zboží;

42.  jednoznačně se vyslovuje pro zrušení veškerých slev a dalších opravných mechanismů, v případě potřeby s určitým omezeným přechodným obdobím;

43.  trvá na zavedení dalších příjmů, které by představovaly dodatečné příjmy pro rozpočet EU, aniž by to vedlo k odpovídajícímu snížení příspěvků založených na HND, jako jsou:

–  pokuty ukládané podnikům za porušení pravidel Unie nebo pokuty za opožděné platby příspěvků;

–  výnosy z pokut vyplývajících z rozsudků Soudního dvora Evropské unie, včetně paušálních částek a penále uložených členským státům na základě řízení o nesplnění povinnosti;

44.  dále vyzdvihuje další formy příjmů, jež jsou v souladu s návrhy Komise, a to:

–  poplatky spojené s prováděním mechanismů v přímém vztahu s EU, jako je Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS);

–  ražebné ve formě účelově vázaných příjmů pro účely financování nové funkce investiční stabilizace;

45.  poukazuje na to, že je třeba zachovat důvěryhodnost unijního rozpočtu pro finanční trhy, což znamená, že je třeba zvýšit stropy vlastních zdrojů;

46.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh řešení paradoxní situace, kdy budou příspěvky Spojeného království na zbývající závazky před rokem 2021 zahrnuty do rozpočtu jako obecné příjmy, takže se budou započítávat do stropu vlastních zdrojů, ačkoli se tento strop bude od okamžiku vystoupení Spojeného království z EU vypočítávat na základě HND EU-27, tj. bez Spojeného království; má za to, že příspěvky Spojeného království by se naopak měly započítávat mimo hranici stropu vlastních zdrojů;

47.  upozorňuje na to, že celní unie je důležitým zdrojem finanční kapacity Unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba harmonizovat kontrolu a řízení cel v celé Unii a předcházet tak podvodům a nesrovnalostem, které poškozují finanční zájmy Unie;

48.  velmi podporuje návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie, jejž předložila Komise; připomíná, že Parlament musí vyjádřit s tímto nařízením souhlas; připomíná, že uvedené nařízení je nedílnou součástí balíčku vlastních zdrojů, který předložila Komise, a očekává, že se Rada bude všemi čtyřmi souvisejícími texty týkajícími se vlastních zdrojů zabývat jako jedním souborem společně s VFR;

D. ZMĚNY NÁVRHU NAŘÍZENÍ O VFR NA OBDOBÍ 2021–2027

49.  zastává názor, že návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, by měl být pozměněn takto:

Změna    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Změna

(1)  Vzhledem k potřebě vhodné úrovně předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být doba trvání víceletého finančního rámce (VFR) stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021.

(1)  Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit jak vhodnou úroveň předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic, tak i demokratickou legitimitu a kontrolu, by měla být doba trvání tohoto víceletého finančního rámce (VFR) stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021, s cílem poté přejít na období pěti plus pěti let, které by bylo sladěno s politickým cyklem Evropského parlamentu a Komise.

Změna    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Změna

(2)  Roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené VFR musí dodržovat příslušné stropy pro závazky a vlastní zdroje, které jsou stanoveny v souladu s rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatým v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem SFEU.

(2)  VFR by měl stanovit roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby s cílem zajistit, aby se výdaje Unie vyvíjely řádným způsobem v rámci limitu jejích vlastních zdrojů a aby Unie byla schopna získávat prostředky nezbytné k dosahování svých cílů a provádění svých politik v souladu s článkem 311 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a plnit závazky vůči třetím stranám podle článku 323 SFEU.

Změna    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

(2a)  Výše stropů by měla být stanovena na základě částek nezbytných pro financování a provádění programů a politik Unie a na základě rozpětí, která budou muset zůstat k dispozici pro případné úpravy vyvolané budoucími potřebami. Stropy plateb by navíc měly být stanoveny s ohledem na to, že na konci roku 2020 se očekává velký objem zbývajících závazků. Částky uvedené v tomto nařízení a v základních aktech pro programy na období 2021–2027 by měly být stanoveny v cenách roku 2018 a v zájmu zjednodušení a předvídatelnosti by měly být každoročně upravovány na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.

Změna    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Změna

(3)  Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. [xxx/201x] („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci a současně by se měl respektovat strop vlastních zdrojů.

(3)  Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 208 odst. 1] nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. [xxx/201x] („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci, a měla by být tudíž vzata v úvahu při stanovování stropu vlastních zdrojů.

Změna    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Změna

(4)  Víceletý finanční rámec by měl zohlednit rozpočtové body financované z účelově vázaných příjmů ve smyslu finančního nařízení.

(4)  Účelově vázané příjmy financující rozpočtové body ve smyslu finančního nařízení by se neměly započítávat do stropů VFR, ale veškeré dostupné informace by měly být zcela transparentně uvedeny během postupu přijímání ročního rozpočtu a během jeho plnění.

Změna    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Změna

(6)  Aby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.

(6)  V rámci VFR by měla být zajištěna maximální flexibilita, a to zejména proto, aby Unie mohla plnit své závazky v souladu s články 311 a 323 SFEU.

Změna    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Změna

(7)  Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, za účelem zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Cílem rezervy na pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou výrobu nebo distribuci. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využití zvláštních nástrojů.

(7)  Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti a aby mohly být financovány jasně vymezené výdaje, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, čímž se zajistí hladký průběh ročního rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení, které v případech, kdy je nezbytné využívat zvláštní nástroje, umožňuje zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci.

Změna    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

(7a)  Ačkoli platí, že Unie a její členské státy by měly vyvíjet maximální úsilí o to, aby závazky schválené rozpočtovým orgánem byly skutečně používány k původnímu účelu, mělo by být současně možné uvolňovat nevyčerpané nebo zrušené prostředky na závazky prostřednictvím rezervy Unie pro závazky, přičemž však nesmí docházet k tomu, že by příjemci využívali této možnosti k obcházení příslušných pravidel pro rušení závazků.

Změna    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Změna

(9)  Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Uvedené úpravy mohou souviset se zpožděným přijetím nových pravidel programů v rámci sdíleného řízení nebo s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, které byly přijaty v souladu s příslušnými základními akty.

(9)  Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Tyto úpravy mohou souviset se zpožděným přijetím nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení nebo s pozastavením rozpočtových závazků v souladu s příslušnými základními akty.

Změna    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Změna

(10)  Je nezbytné provést přezkum fungování VFR v polovině období jeho provádění. Výsledky tohoto přezkumu by se měly zohlednit při jakékoli revizi tohoto nařízení pro zbývající roky víceletého finančního rámce.

(10)  S cílem zohlednit nové politiky a priority by měl být proveden přezkum VFR v polovině období na základě přezkumu jeho fungování a provádění, přičemž součástí tohoto přezkumu by měla být zpráva vymezující metody praktického uplatňování finančního rámce v trvání pět plus pět let.

Změna    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

(10a)  Aby EU mohla dostát svému slibu, že se postaví do čela úsilí o splnění cílů udržitelného rozvoje OSN, včetně rovnosti žen a mužů, je třeba při přípravě revize VFR zohlednit pokrok dosažený při uplatňování cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách a iniciativách VFR 2021–2027, který by měl být měřen na základě ukazatelů výkonnosti stanovených Komisí, a pokrok při začleňování genderového hlediska do všech činností EU. Při přípravě revize VFR je rovněž třeba zohlednit pokrok při dosahování celkového cíle, aby 25 % výdajů Unie v rámci VFR 2021–2027 přispívalo k cílům v oblasti klimatu, a ve snaze o dospět co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, k cíli 30 % ročních výdajů, přičemž tento pokrok bude posuzován na základě ukazatelů výkonnosti rozlišujících mezi opatřením ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobení se jejím následkům. Při revizi by měly rovněž proběhnout konzultace se zúčastněnými stranami na národní a místní úrovni s cílem posoudit, zda přijatá opatření ke zjednodušení postupů skutečně vedla k omezení administrativní zátěže pro příjemce při provádění programů.

Změna    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

(12a)  Veškeré výdaje na úrovni Unie věnované na provádění politik Unie na základě Smluv jsou výdaji Unie ve smyslu čl. 310 odst. 1 SFEU, a měly by tudíž být zapsány do rozpočtu Unie v souladu s rozpočtovým postupem stanoveným v článku 314 SFEU, čímž se zajistí dodržování základních zásad demokratického zastoupení občanů při rozhodování, parlamentního dohledu nad veřejnými financemi a transparentnosti rozhodování. Stropy VFR nesmí být překážkou pro financování cílů politik Unie z unijního rozpočtu. Je proto nezbytné stanovit možnost zvýšení těchto stropů, kdykoli to bude nutné pro usnadnění financování politik Unie, zejména jejich nových cílů, aniž by bylo nutné se uchylovat k mezivládním nebo kvazimezivládním metodám financování.

Změna    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Změna

(13)  Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.

(13)  Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu infrastrukturních projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Tyto rozsáhlé projekty, které mají pro Unii strategický význam, by měly být financovány z rozpočtu Unie, avšak je nutné stanovit maximální částky rozpočtových příspěvků na tyto projekty, aby případné vícenáklady neměly vliv na jiné projekty rovněž financované z unijního rozpočtu.

Změna    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Změna

(14)  Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu.

(14)  Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro transparentnost a spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu, při níž je nutné respektovat rozpočtové pravomoci orgánů stanovené Smlouvami, aby se zajistilo, že rozpočtová rozhodnutí budou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům, jak požaduje čl. 10 odst. 3 SEU, a že rozpočtový postup bude fungovat hladce, jak požaduje čl. 312 odst. 3 druhý pododstavec SFEU.

Změna    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Změna

(15)  Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 SFEU se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení.

(15)  Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025. Tento časový rámec poskytne nově jmenované Komisi čas, který potřebuje na přípravu svých návrhů, a umožní Evropskému parlamentu, který vzejde z voleb roku 2024, aby předložil svůj vlastní postoj k VFR po roce 2027. Rovněž umožní orgánům jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 SFEU se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období víceletého finančního rámce stanoveného v tomto nařízení.

Změna    16

Návrh nařízení

Kapitola 1 – čl. 3 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Dodržování stropu vlastních zdrojů

Vazba na vlastní zdroje

Změna    17

Návrh nařízení

Kapitola 1 – čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Změna

4.  Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v souladu s platným rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie přijatém v souladu s článkem 311 SFEU („nařízení o vlastních zdrojích“).

4.  Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nemůže být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující limity vlastních zdrojů Unie, aniž tím je dotčena povinnost Unie zajistit si prostředky nezbytné k dosažení svých cílů a provádět své politiky v souladu s prvním odstavcem článku 311 SFEU a povinnost orgánů zajistit, aby byly k dispozici finanční prostředky, které Unii umožní plnit její právní závazky vůči třetím stranám v souladu s článkem 323 SFEU.

Změna    18

Návrh nařízení

Kapitola 1 – čl. 3 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Změna

5.  Je-li to nezbytné, stropy stanovené ve víceletém finančním rámci se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v souladu s platným rozhodnutím o vlastních zdrojích.

vypouští se

Změna    19

Návrh nařízení

Kapitola 2 – čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Změna

4.  Aniž jsou dotčeny články 6, 7 a 8, nemohou být provedeny žádné další technické úpravy ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.

vypouští se

Změna    20

Návrh nařízení

Kapitola 2 – čl. 7 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech

Úpravy související s pozastavením rozpočtových závazků

Změna    21

Návrh nařízení

Kapitola 2 – čl. 7

Znění navržené Komisí

Změna

V případě, že v souladu s příslušnými základními akty budou zrušena pozastavení rozpočtových závazků týkajících se fondů Unie v souvislosti s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo ochranou rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o pravidlo právního státu v členských státech, částky odpovídající pozastaveným závazkům budou převedeny do následujících let a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2.

V případě, že v souladu s příslušnými základními akty budou zrušena pozastavení rozpočtových závazků, budou odpovídající částky převedeny do následujících let a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n+2. Počínaje rokem n+3 bude částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie pro závazky uvedené v článku 12.

Změna    22

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

1.  Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2012/2002, nepřekročí maximální roční částku 600 milionů EUR (v cenách roku 2018). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

1.  Fond solidarity Evropské unie má umožňovat finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v příslušném základním právním aktu, a nepřekročí maximální roční částku 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018). K 1. říjnu každého roku by měla zůstat k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku. Část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

Změna    23

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

1a.  Prostředky pro Fond solidarity Evropské unie se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

Změna    24

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Změna

2.  Roční výše této rezervy se stanovuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n +1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá. Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku. Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace. Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.

2.  Roční výše rezervy na pomoc při mimořádných událostech se stanovuje na 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n+1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá. Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň 150 milionů EUR (v cenách roku 2018) z roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku. Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace. Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.

Změna    25

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 12 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie)

Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky)

Změna    26

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

1.  Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), které má být poskytnuto nad rámec stropů uvedených ve VFR na roky 2022 až 2027, bude zahrnovat:

a) rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro rok n-1;

b) od roku 2023 kromě rozpětí uvedených v písmenu a) částku odpovídající zrušení prostředků provedeném během roku n-2, aniž je dotčen článek 15] finančního nařízení.

1.  Celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky), které má být poskytnuto nad rámec stropů uvedených ve VFR na roky 2021 až 2027, bude zahrnovat:

a) rozpětí pod stropy, které VFR stanoví u prostředků na závazky pro předchozí roky;

aa) nevyčerpané prostředky na závazky z roku n-1;

b) částku odpovídající zrušení prostředků provedenému během roku n-2, aniž je dotčen článek [15] finančního nařízení;

ba) částku odpovídající výši pozastavených závazků z roku n-3, kterou již nelze zapsat do rozpočtu podle článku 7;

baa) částku odpovídající výši příjmů z pokut a sankcí.

Změna    27

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Změna

2.  Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie) nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 SFEU.

2.  Evropský parlament a Rada mohou toto celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie pro závazky) nebo jeho část uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 SFEU. Rozpětí roku n mohou být uvolněna pro roky n a n+1 prostřednictvím rezervy Unie pro závazky, pokud to není v rozporu s aktuálními nebo plánovanými opravnými rozpočty.

Změna    28

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 12 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

3.  Na konci roku 2027 budou částky zbylé v rezervě Unie na závazky přeneseny do příštího VFR na období do roku 2030.

Změna    29

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

Nástroj pružnosti může být v daném rozpočtovém roce využit pro financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. S výhradou druhého pododstavce činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Nástroj pružnosti může být v daném rozpočtovém roce využit pro financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů nebo v mezích Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Evropského fondu solidarity či rezervy na pomoc při mimořádných událostech. S výhradou druhého pododstavce činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 2 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).

Změna    30

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

1.  Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu.

1.  Mimo stropy víceletého finančního rámce se vytvoří rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,05 % hrubého národního důchodu Unie, a to jako krajní nástroj umožňující reagovat na nepředvídané události. Může být uvolněno pouze ve vztahu k opravnému či ročnímu rozpočtu. Může být uvolněno na prostředky na závazky i na prostředky na platby, případně pouze na prostředky na platby.

Změna    31

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Změna

2.  Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce a musí být v souladu se stropem vlastních zdrojů.

2.  Výše prostředků čerpaných v každém daném roce z rozpětí pro nepředvídané události nepřekročí maximální částku stanovenou v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce.

Změna    32

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Změna

3.  Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích víceletého finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky.

vypouští se

Změna    33

Návrh nařízení

Kapitola 3 – čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Změna

4.  Částky vyrovnané v souladu s odstavcem 3 nesmějí být dále uvolněny v kontextu víceletého finančního rámce. Využití rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou ve víceletém finančním rámci stanoveny na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky.

vypouští se

Změna    34

Návrh nařízení

Kapitola 4 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Přezkum a revize VFR

Revize

Změna    35

Návrh nařízení

Kapitola 4 – čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a články 16 až 20 a článek 24, lze v případě nepředvídaných okolností víceletý finanční rámec revidovat v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným podle platného rozhodnutí o vlastních zdrojích.

 

1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2, články 16 až 20 a článek 24, příslušné stropy VFR se zvýší, pokud je nutné usnadnit financování politik Unie, zejména jejich nových cílů, a pokud by za daných okolností bylo jinak nezbytné vytvořit dodatečné mezivládní nebo kvazimezivládní metody financování, jež by obcházely rozpočtový proces stanovený v článku 314 SFEU.

Změna    36

Návrh nařízení

Kapitola 4 – čl. 15 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Změna

3.  Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadající do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků.

vypouští se

Změna    37

Návrh nařízení

Kapitola 4 – čl. 16 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Přezkum/revize víceletého finančního rámce v polovině období

Revize víceletého finančního rámce v polovině období

Změna    38

Návrh nařízení

Kapitola 4 – čl. 16

Znění navržené Komisí

Změna

Komise předloží před 1. lednem 2024 přezkum fungování VFR. Tento přezkum bude případně doplněn příslušnými návrhy.

Komise předloží před 1. červencem 2023 legislativní návrh revize tohoto nařízení v souladu s postupy stanovenými ve SFEU na základě přezkumu fungování VFR. Aniž je dotčen článek 6 tohoto nařízení, nebudou na základě této revize sníženy předem přidělené národní příděly.

 

Při vypracovávání tohoto návrhu bude zohledněno posouzení:

-  pokroku při dosahování celkového cíle, aby 25 % výdajů Unie v rámci VFR 2021–2027 přispívalo k cílům v oblasti klimatu, a ve snaze dospět co nejdříve k cíli 30 % ročních výdajů;

-  začleňování cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje do všech politik;

-  začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu Unie (genderové rozpočtování);

-  dopadu opatření ke zjednodušení postupů na snížení administrativní zátěže pro příjemce při provádění finančních programů, které by mělo být provedeno za konzultací se zúčastněnými stranami;

Změna    39

Návrh nařízení

Kapitola 4 – čl. 17

Znění navržené Komisí

Změna

Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce nebo v případě, že mohou stropy pro platby bránit Unii v naplňování jejích právních závazků, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na revizi celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

Změna    40

Návrh nařízení

Kapitola 5 – čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Změna

1.  Na období 2021 až 2027 je k dispozici pro projekty velkého rozsahu podle  nařízení Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX – kosmický program] ze souhrnného rozpočtu Unie maximálně 14 196 milionů EUR (v cenách roku 2018).

1.  Na období 2021 až 2027 je ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici společně pro evropské programy družicové navigace (EGNOS a Galileo) a pro program Copernicus (Evropský program monitorování Země) maximální částka. Tato maximální částka je o 15 % vyšší než orientační částky stanovené pro oba projekty velkého rozsahu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX – kosmický program]. Jakékoli navýšení v rámci této maximální částky je financováno z rozpětí nebo ze zvláštních nástrojů a nesmí mít za důsledek snížení prostředků u jiných programů a projektů.

Změna    41

Návrh nařízení

Kapitola 5 – čl. 21 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

2a.  Pokud u výše uvedených rozsáhlých projektů vyvstane potřeba dodatečného financování z rozpočtu Unie, navrhne Komise odpovídající úpravu stropů VFR.

Změna    42

Návrh nařízení

Kapitola 6 – název

Znění navržené Komisí

Změna

Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Transparentnost a interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Změna    43

Návrh nařízení

Kapitola 6 – čl. 22

Znění navržené Komisí

Změna

Interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Transparentnost a interinstitucionální spolupráce během rozpočtového procesu

Změna    44

Návrh nařízení

Kapitola 6 – čl. 22 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

Evropský parlament a Rada jsou při setkáních na politické úrovni zastoupeny svými členy.

Změna    45

Návrh nařízení

Kapitola 6 – čl. 22 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Změna

 

6a.  Evropský parlament a Rada při přijímání svých postojů k návrhu rozpočtu zasedají veřejně.

Změna    46

Návrh nařízení

Kapitola 6 – čl. 23

Znění navržené Komisí

Změna

Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7] finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.

Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s čl. 310 odst. 1 SFEU zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování EU.

 

Změna    47

Návrh nařízení

Kapitola 7 – čl. 24

Znění navržené Komisí

Změna

Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.

Před 1. červencem 2023 předloží Komise spolu s návrhy revize v polovině období zprávu vymezující metody praktického uplatňování finančního rámce na pět plus pět let.

 

Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.

 

Nebude-li do 31. prosince 2027 přijato nařízení Rady, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec, prodlouží se platnost stropů a dalších ustanovení na poslední rok stávajícího víceletého finanční rámce, dokud nebude přijato nové nařízení, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec. Přistoupí-li k Unii po roce 2020 nový členský stát a bude-li to třeba, reviduje se prodloužený víceletý finanční rámec tak, aby zohledňoval toto přistoupení.

E. ZMĚNY NÁVRHU INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

50.  zdůrazňuje, že v návaznosti na jednání o nařízení o novém VFR a na jeho přijetí by měl být návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení změněn takto:

Změna    48

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl A – bod 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

 

6a  Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Unie a o předpokládaném vývoji jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu.

Změna    49

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl A – bod 7

 

Znění navržené Komisí

Změna

7.  Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

7.  Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci rozpětí pod příslušnými stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce nebo v rámci disponibilních zvláštních nástrojů zůstaly k dispozici dostatečné částky.

Změna    50

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl A – bod 8

 

Znění navržené Komisí

Změna

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027

8.  V roce 2024 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027.

V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby.

8.  Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby do roku a po roce 2027.

V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.

Změna    51

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 9

 

Znění navržené Komisí

Změna

9.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.

9.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.

Změna    52

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 10

 

Znění navržené Komisí

Změna

10.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise vhodný rozpočtový nástroj v souladu s finančním nařízením.

10.  Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity přijímají společně Evropský parlament a Rada.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem solidarity se provedou v souladu s finančním nařízením.

Změna    53

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 11

 

Znění navržené Komisí

Změna

11.  Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.

11.  Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.

Není-li dosaženo dohody, je záležitost projednána na příštím třístranném jednání o rozpočtu.

Změna    54

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 12

 

Znění navržené Komisí

Změna

Nástroj pružnosti

 

12.  Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Nástroj pružnosti mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.

Nástroj pružnosti

 

12.  Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co vyčerpá rozpětí příslušných okruhů.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka.

Nástroj pružnosti mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.

Změna    55

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 13

 

Znění navržené Komisí

Změna

13.  Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Rozpětí pro nepředvídané události mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.

13.  Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností.

Rozpětí pro nepředvídané události mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.

Změna    56

Návrh interinstitucionální dohody

Část 2

Oddíl A – bod 14 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

 

14a.  S cílem usnadnit přijetí nového VFR nebo jeho revize a dostát čl. 312 odst. 5 SFEU pořádají orgány pravidelná setkání, a to:

 

-  setkání předsedů v souladu s článkem 324 Smlouvy;

 

-  informační schůzky delegace Evropského parlamentu s předsednictvím Rady před příslušnými zasedáními Rady a po jejich konání;

 

-  neformální třístranná setkání v průběhu jednání Rady, která zajistí, aby bylo v dokumentech předsednictví Rady zohledněno stanovisko Parlamentu;

 

-  třístranná jednání, jakmile Parlament i Rada přijmou své mandáty k jednání;

 

-  účast zástupců předsednictví Rady na jednáních příslušných parlamentních výborů a účast vyjednávacího týmu Parlamentu na jednáních Rady v příslušném složení.

 

 

Parlament a Rada si navzájem předávají veškeré dokumenty, které byly formálně přijaty v jejich příslušných přípravných orgánech nebo byly formálně předloženy jejich jménem, jakmile jsou k dispozici.

Změna    57

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 15 – odrážka 2

 

Znění navržené Komisí

Změna

-  příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů,

-  příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů, které nejsou financovány prostřednictvím rozpočtu Unie, ale které vznikly na podporu cílů politik Unie odvozených ze Smluv,

Změna    58

Návrh interinstitucionální dohody

Část 1

Oddíl B – bod 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

 

15a.  Při přijímání samostatných převodů podle čl. 30 odst. 1 finančního nařízení Komise neprodleně sdělí rozpočtovému orgánu podrobné důvody těchto převodů. Pokud Parlament nebo Rada vysloví k samostatnému převodu námitku, musí se Komise touto námitkou zabývat a případně daný převod zruší.

Změna    59

Návrh interinstitucionální dohody

Část 3

Oddíl A – bod 24 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

24a.  Pokud v rámci rozpočtového procesu rozpočtový orgán rozhodne o zvláštních navýšeních prostředků, Komise tato navýšení v následných letech finančního plánování nekompenzuje, pokud jí k tomu rozpočtový orgán výslovně nedá pokyn.

Změna    60

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část A – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

1a.  Všechny orgány se zavazují, že v zájmu řádného výkonu procesních výsad jednotlivých orgánů nebudou předkládat ostatním orgánům stanoviska, převody nebo jiná oznámení týkající se rozpočtu, která nejsou naléhavá a která by znamenala, že by začaly běžet lhůty spadající do období přerušení činnosti daného orgánu.

Příslušné útvary jednotlivých orgánů se včas navzájem informují o datech přerušení činnosti svých orgánů.

Změna    61

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část B – bod 2

 

Znění navržené Komisí

Změna

2.  V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok.

2.  V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a veškeré otázky, které vyvstaly při plnění rozpočtu na stávající rozpočtový rok.

Změna    62

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část C – bod 8

 

Znění navržené Komisí

Změna

8.  V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

8.  V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni, zejména že si budou navzájem předávat všechny procesní dokumenty přijaté v jejich příslušných přípravných orgánech, jakmile budou k dispozici. Rovněž se zavazují, že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

Změna    63

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část D – bod 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

 

12a.  Evropský parlament a Rada při přijímání svých postojů k návrhu rozpočtu zasedají veřejně.

Změna    64

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část E – bod 15

 

Znění navržené Komisí

Změna

15.  Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

15.  Evropský parlament i Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny svými členy, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

Změna    65

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část E – bod 19

 

Znění navržené Komisí

Změna

19.  Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů.

19.  Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů. V případě potřeby mohou být během dohodovacího období uspořádány dodatečné schůzky, včetně technických.

Změna    66

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část E – bod 21 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Změna

 

21a.  Aby byla plně využita jedenadvacetidenní dohodovací lhůta stanovená Smlouvou a orgány mohly aktualizovat své vyjednávací postoje, Evropský parlament a Rada se zavazují, že budou v průběhu výše uvedeného období posuzovat stav dohodovacího postupu na každém zasedání svých přípravných orgánů a nebudou toto posouzení odkládat na jeho pozdější fáze.

Změna    67

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část G – název

 

Znění navržené Komisí

Změna

Část G.  Zbývající závazky (reste à liquider) (RAL)

Část G.  Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)

Změna    68

Návrh interinstitucionální dohody

Příloha

Část G – bod 36

 

Znění navržené Komisí

Změna

36.  Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

 

Aby byla zajištěna zvládnutelná úroveň a profil plateb ve všech okruzích, uplatňují se ve všech okruzích důsledně pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

 

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021 až 2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

36.  Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou prognózy plateb a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

 

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných krátkodobých až dlouhodobých prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021 až 2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

°

°           °

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Příloha I – VFR 2021–2027: stropy a nástroje mimo stropy (v cenách roku 2018)

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

 

Návrh Komise

Postoj Parlamentu

Prostředky na závazky

Celkem

2021-2027

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

2021-2027

I. Jednotný trh, inovace a digitální oblast

166 303

31 035

31 006

31 297

30 725

30 615

30 757

30 574

216 010

II. Soudržnost a hodnoty

391 974

60 026

62 887

64 979

65 785

66 686

69 204

67 974

457 540

z toho: Hospodářská, sociální a územní soudržnost

330 642

52 143

52 707

53 346

53 988

54 632

55 286

55 994

378 097

III. Přírodní zdroje a životní prostředí

336 623

57 780

57 781

57 789

57 806

57 826

57 854

57 881

404 718

IV. Migrace a správa hranic

30 829

3 227

4 389

4 605

4 844

4 926

5 066

5 138

32 194

V. Bezpečnost a obrana

24 323

3 202

3 275

3 223

3 324

3 561

3 789

4 265

24 639

VI. Sousedství a svět

108 929

15 368

15 436

15 616

15 915

16 356

16 966

17 729

113 386

VII. Evropská veřejná správa

75 602

10 388

10 518

10 705

10 864

10 910

11 052

11 165

75 602

z toho: správní výdaje orgánů

58 547

8 128

8 201

8 330

8 432

8 412

8 493

8 551

58 547

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

1 134 583

181 025

185 293

188 215

189 262

190 880

194 688

194 727

1 324 089

v procentech HND

1,11 %

1,29 %

1,31 %

1,31 %

1,30 %

1,30 %

1,31 %

1,29 %

1,30 %

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

1 104 805

174 088

176 309

186 391

187 490

188 675

189 961

191 398

1 294 311

v procentech HND

1,08 %

1,24 %

1,24 %

1,30 %

1,29 %

1,28 %

1,28 %

1,27 %

1,27 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MIMO STROPY VFR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

4 200

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

7 000

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

1 400

200

200

200

200

200

200

200

1 400

Fond solidarity Evropské unie (FSEU)

4 200

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

7 000

Nástroj pružnosti

7 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

14 000

Evropská funkce investiční stabilizace

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Evropský mírový nástroj

9 223

753

970

1 177

1 376

1 567

1 707

1 673

9 223

MIMO STROPY VFR CELKEM

26 023

4 953

5 170

5 377

5 576

5 767

5 907

5 873

38 623

VFR + MIMO STROPY VFR CELKEM

1 160 606

185 978

190 463

193 592

194 838

196 647

200 595

200 600

1 362 712

v procentech HND

1,14 %

1,32 %

1,34 %

1,35 %

1,34 %

1,34 %

1,35 %

1,33 %

1,34 %

Příloha II – VFR 2021–2027: stropy a nástroje mimo stropy (v běžných cenách)

(v milionech EUR – v běžných cenách)

 

Návrh Komise

Postoj Parlamentu

Prostředky na závazky

Celkem

2021-2027

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

2021-2027

I. Jednotný trh, inovace a digitální oblast

187 370

32 935

33 562

34 555

34 601

35 167

36 037

36 539

243 395

II. Soudržnost a hodnoty

442 412

63 700

68 071

71 742

74 084

76 601

81 084

81 235

516 517

z toho: Hospodářská, sociální a územní soudržnost

373 000

55 335

57 052

58 899

60 799

62 756

64 776

66 918

426 534

III. Přírodní zdroje a životní prostředí

378 920

61 316

62 544

63 804

65 099

66 424

67 785

69 174

456 146

IV. Migrace a správa hranic

34 902

3 425

4 751

5 084

5 455

5 658

5 936

6 140

36 448

V. Bezpečnost a obrana

27 515

3 397

3 545

3 559

3 743

4 091

4 439

5 098

27 872

VI. Sousedství a svět

123 002

16 308

16 709

17 242

17 923

18 788

19 878

21 188

128 036

VII. Evropská veřejná správa

85 287

11 024

11 385

11 819

12 235

12 532

12 949

13 343

85 287

z toho: správní výdaje orgánů

66 028

8 625

8 877

9 197

9 496

9 663

9 951

10 219

66 028

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

1 279 408

192 105

200 567

207 804

213 140

219 261

228 107

232 717

1 493 701

v procentech HND

1,11 %

1,29 %

1,31 %

1,31 %

1,30 %

1,30 %

1,31 %

1,29 %

1,30 %

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

1 246 263

184 743

190 843

205 790

211 144

216 728

222 569

228 739

1 460 556

v procentech HND

1,08 %

1,24 %

1,24 %

1,30 %

1,29 %

1,28 %

1,28 %

1,27 %

1,27 %

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MIMO STROPY VFR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

4 734

1 061

1 082

1 104

1 126

1 149

1 172

1 195

7 889

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

1 578

212

216

221

225

230

234

239

1 578

Fond solidarity Evropské unie (FSEU)

4 734

1 061

1 082

1 104

1 126

1 149

1 172

1 195

7 889

Nástroj pružnosti

7 889

2 122

2 165

2 208

2 252

2 297

2 343

2 390

15 779

Evropská funkce investiční stabilizace

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Evropský mírový nástroj

10 500

800

1 050

1 300

1 550

1 800

2 000

2 000

10 500

MIMO STROPY VFR CELKEM

29 434

5 256

5 596

5 937

6 279

6 624

6 921

7 019

43 633

VFR + MIMO STROPY VFR CELKEM

1 308 843

197 361

206 163

213 741

219 419

225 885

235 028

239 736

1 537 334

v procentech HND

1,14 %

1,32 %

1,34 %

1,35 %

1,34 %

1,34 %

1,35 %

1,33 %

1,34 %

Příloha III – VFR 2021–2027: rozpis podle jednotlivých programů (v cenách roku 2018)

Pozn.: Pro účely srovnání tabulka zachovává strukturu jednotlivých programů v podobě navržené Komisí, ovšem s výhradou případných změn, které budou eventuálně požadovány v průběhu legislativního postupu vedoucího k přijetí těchto programů.

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

 

VFR 2014–2020 (EU27+ERF)

Návrh Komise 2021–2027

Postoj Parlamentu

2021-2027

I. Jednotný trh, inovace a digitální oblast

116 361

166 303

216 010

1. Výzkum a inovace

69 787

91 028

127 537

Horizont Evropa

64 674

83 491

120 000

Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu

2 119

2 129

2 129

Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)

2 992

5 406

5 406

Ostatní

2

2

2

2. Evropské strategické investice

31 886

44 375

51 798

Fond InvestEU

3 968

13 065

14 065

Nástroj pro propojení Evropy (celkový příspěvek z okruhu 1)

zahrnující:

17 579

21 721

28 083

Nástroj pro propojení Evropy – Doprava

12 393

11 384

17 746

Nástroj pro propojení Evropy – Energetika

4 185

7 675

7 675

Nástroj pro propojení Evropy – Digitální oblast

1 001

2 662

2 662

Program Digitální Evropa

172

8 192

8 192

Ostatní

9 097

177

177

Decentralizované agentury

1 069

1 220

1 281

3. Jednotný trh

5 100

5 672

8 423

Program pro jednotný trh (včetně COSME)

3 547

3 630

5 823

Program EU pro boj proti podvodům

156

161

322

Spolupráce v oblasti daní (FISCALIS)

226

239

300

Spolupráce v oblasti cel (CUSTOMS)

536

843

843

Udržitelný cestovní ruch

 

 

300

Ostatní

61

87

87

Decentralizované agentury

575

714

748

4. Vesmír

11 502

14 404

15 225

Evropský kosmický program

11 308

14 196

15 017

Decentralizované agentury

194

208

208

Rozpětí

-1 913

10 824

13 026

II. Soudržnost a hodnoty

387 250

391 974

457 540

5. Regionální rozvoj a soudržnost

272 647

242 209

272 647

EFRR + Fond soudržnosti zahrnující:

 

272 411

241 996

272 411

Evropský fond pro regionální rozvoj

196 564

200 622

 

Fond soudržnosti

75 848

41 374

 

z toho příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy – Doprava

11 487

10 000

 

Podpora tureckého společenství na Kypru

236

213

236

6. Hospodářská a měnová unie

273

22 281

22 281

Program na podporu reforem

185

22 181

22 181

Ochrana eura proti padělání

7

7

7

Ostatní

81

93

93

7. Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty

115 729

123 466

157 612

Evropský sociální fond + (včetně 5,9 miliard EUR na záruky pro děti)

96 216

89 688

106 781

z toho zdraví, zaměstnanost a sociální inovace

1 075

1 042

1 095

Program Erasmus+

13 699

26 368

41 097

Evropský sbor solidarity

373

1 113

1 113

Kreativní Evropa

1 403

1 642

2 806

Spravedlnost

316

271

316

Práva a hodnoty, včetně nejméně 500 milionů EUR pro složku Hodnoty Unie

594

570

1 627

Ostatní

1 158

1 185

1 185

Decentralizované agentury

1 971

2 629

2 687

Rozpětí

-1 399

4 018

4 999

III. Přírodní zdroje a životní prostředí

399 608

336 623

404 718

8. Zemědělství a námořní politika

390 155

330 724

391 198

EZZF + EZFRV zahrnující:

 

382 855

324 284

383 255

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

286 143

254 247

 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

96 712

70 037

 

Evropský námořní a rybářský fond

6 243

5 448

6 867

Ostatní

962

878

962

Decentralizované agentury

95

113

113

9. Životní prostředí a klimatická opatření

3 492

5 085

11 520

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

3 221

4 828

6 442

Fond pro spravedlivou transformaci energetiky

 

 

4 800

Decentralizované agentury

272

257

278

Rozpětí

5 960

814

1 999

IV. Migrace a správa hranic

10 051

30 829

32 194

10. Migrace

7 180

9 972

10 314

Azylový a migrační fond

6 745

9 205

9 205

Decentralizované agentury*

435

768

1 109

11. Správa hranic

5 492

18 824

19 848

Fond pro integrovanou správu hranic

2 773

8 237

8 237

Decentralizované agentury*

2 720

10 587

11 611

Rozpětí

-2 621

2 033

2 033

V. Bezpečnost a obrana

1 964

24 323

24 639

12. Bezpečnost

3 455

4 255

4 571

Fond pro vnitřní bezpečnost

1 200

2 210

2 210

Vyřazování jaderných zařízení z provozu

zahrnující:

1 359

1 045

1 359

Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)

459

490

692

Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)

900

555

667

Decentralizované agentury

896

1 001

1 002

13. Obrana

575

17 220

17 220

Evropský fond pro obranu

575

11 453

11 453

Vojenská mobilita

0

5 767

5 767

14. Reakce na krize

1 222

1 242

1 242

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

560

1 242

1 242

Ostatní

662

p.m.

p.m.

Rozpětí

-3 289

1 606

1 606

VI. Sousedství a svět

96 295

108 929

113 386

15. Vnější činnost

85 313

93 150

96 809

Nástroje na podporu politiky sousedství a rozvojové politiky, včetně nástupce ERF a investičního plánu pro Afriku

71 767

79 216

82 716

Humanitární pomoc

8 729

9 760

9 760

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

2 101

2 649

2 649

Zámořské země a území (včetně Grónska)

594

444

594

Ostatní

801

949

949

Decentralizované agentury

144

132

141

16. Předvstupní pomoc

13 010

12 865

13 010

Předvstupní pomoc

13 010

12 865

13 010

Rozpětí

-2 027

2 913

3 567

VII. Evropská veřejná správa

70 791

75 602

75 602

Evropské školy a důchody

14 047

17 055

17 055

správní výdaje orgánů

56 744

58 547

58 547

 

 

 

 

CELKEM

1 082 320

1 134 583

1 324 089

v % HND (EU27)

1,16 %

1,11 %

1,30 %

* Výše příspěvku EP pro decentralizované agentury v rámci klastrů 10 a 11 zahrnuje finanční dopad návrhů Komise na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Evropskou pohraniční a pobřežní stráž ze dne 12. září 2018.

Příloha IV – VFR 2021–2027: rozpis podle jednotlivých programů (v běžných cenách)

(v milionech EUR – v běžných cenách)

 

VFR 2014–2020 (EU27+ERF)

Návrh Komise 2021–2027

Postoj Parlamentu

2021-2027

I. Jednotný trh, inovace a digitální oblast

114 538

187 370

243 395

1. Výzkum a inovace

68 675

102 573

143 721

Horizont Evropa

63 679

94 100

135 248

Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu

2 085

2 400

2 400

Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)

2 910

6 070

6 070

Ostatní

1

3

3

2. Evropské strategické investice

31 439

49 973

58 340

Fond InvestEU

3 909

14 725

15 852

Nástroj pro propojení Evropy (celkový příspěvek z okruhu 1)

zahrnující:

17 435

24 480

31 651

Nástroj pro propojení Evropy – Doprava

12 281

12 830

20 001

Nástroj pro propojení Evropy – Energetika

4 163

8 650

8 650

Nástroj pro propojení Evropy – Digitální oblast

991

3 000

3 000

Program Digitální Evropa

169

9 194

9 194

Ostatní

8 872

200

200

Decentralizované agentury

1 053

1 374

1 444

3. Jednotný trh

5 017

6 391

9 494

Program pro jednotný trh (včetně COSME)

3 485

4 089

6 563

Program EU pro boj proti podvodům

153

181

363

Spolupráce v oblasti daní (FISCALIS)

222

270

339

Spolupráce v oblasti cel (CUSTOMS)

526

950

950

Udržitelný cestovní ruch

 

 

338

Ostatní

59

98

98

Decentralizované agentury

572

804

843

4. Vesmír

11 274

16 235

17 160

Evropský kosmický program

11 084

16 000

16 925

Decentralizované agentury

190

235

235

Rozpětí

-1 866

12 198

14 680

II. Soudržnost a hodnoty

380 738

442 412

516 517

5. Regionální rozvoj a soudržnost

268 218

273 240

307 578

EFRR + Fond soudržnosti

zahrnující:

267 987

273 000

307 312

Evropský fond pro regionální rozvoj

193 398

226 308

 

Fond soudržnosti

74 589

46 692

 

z toho příspěvek do Nástroje pro propojení Evropy – Doprava

11 306

11 285

 

Podpora tureckého společenství na Kypru

231

240

266

6. Hospodářská a měnová unie

275

25 113

25 113

Program na podporu reforem

188

25 000

25 000

Ochrana eura proti padělání

7

8

8

Ostatní

79

105

105

7. Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty

113 636

139 530

178 192

Evropský sociální fond + (včetně 5.9 miliard EUR v cenách roku 2018 na zřízení záruky pro děti)

94 382

101 174

120 457

z toho zdraví, zaměstnanost a sociální inovace

1 055

1 174

1 234

Program Erasmus+

13 536

30 000

46 758

Evropský sbor solidarity

378

1 260

1 260

Kreativní Evropa

1 381

1 850

3 162

Spravedlnost

 

305

356

Práva a hodnoty, včetně nejméně 500 milionů EUR pro složku Hodnoty Unie v cenách roku 2018

 

642

1 834

Ostatní

1 131

1 334

1 334

Decentralizované agentury

1 936

2 965

3 030

Rozpětí

-1 391

4 528

5 634

III. Přírodní zdroje a životní prostředí

391 849

378 920

456 146

8. Zemědělství a námořní politika

382 608

372 264

440 898

EZZF + EZFRV

zahrnující:

375 429

365 006

431 946

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

280 351

286 195

 

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

95 078

78 811

 

Evropský námořní a rybářský fond

6 139

6 140

7 739

Ostatní

946

990

1 085

Decentralizované agentury

94

128

128

9. Životní prostředí a klimatická opatření

3 437

5 739

12 995

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

3 170

5 450

7 272

Fond pro spravedlivou transformaci energetiky

 

 

5 410

Decentralizované agentury

267

289

313

Rozpětí

5 804

918

2 254

IV. Migrace a správa hranic

9 929

34 902

36 448

10. Migrace

7 085

11 280

11 665

Azylový a migrační fond

6 650

10 415

10 415

Decentralizované agentury*

435

865

1 250

11. Správa hranic

5 439

21 331

22 493

Fond pro integrovanou správu hranic

2 734

9 318

9 318

Decentralizované agentury*

2 704

12 013

13 175

Rozpětí

-2 595

2 291

2 291

V. Bezpečnost a obrana

1 941

27 515

27 872

12. Bezpečnost

3 394

4 806

5 162

Fond pro vnitřní bezpečnost

1 179

2 500

2 500

Vyřazování jaderných zařízení z provozu

zahrnující:

1 334

1 178

1 533

Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)

451

552

780

Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)

883

626

753

Decentralizované agentury

882

1 128

1 129

13. Obrana

590

19 500

19 500

Evropský fond pro obranu

590

13 000

13 000

Vojenská mobilita

0

6 500

6 500

14. Reakce na krize

1 209

1 400

1 400

Mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU)

561

1 400

1 400

Ostatní

648

p.m.

p.m.

Rozpětí

-3 253

1 809

1 809

VI. Sousedství a svět

93 381

123 002

128 036

15. Vnější činnost

82 569

105 219

109 352

Nástroje na podporu politiky sousedství a rozvojové politiky, včetně nástupce ERF a investičního plánu pro Afriku

70 428

89 500

93 454

Humanitární pomoc

8 561

11 000

11 000

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

2 066

3 000

3 000

Zámořské země a území (včetně Grónska)

582

500

669

Ostatní

790

1 070

1 070

Decentralizované agentury

141

149

159

16. Předvstupní pomoc

12 799

14 500

14 663

Předvstupní pomoc

12 799

14 500

14 663

Rozpětí

-1 987

3 283

4 020

VII. Evropská veřejná správa

69 584

85 287

85 287

Evropské školy a důchody

13 823

19 259

19 259

správní výdaje orgánů

55 761

66 028

66 028

 

 

 

 

CELKEM

1 061 960

1 279 408

1 493 701

v % HND (EU27)

1,16 %

1,11 %

1,30 %

* Výše příspěvku EP pro decentralizované agentury v rámci klastrů 10 a 11 zahrnuje finanční dopad návrhů Komise na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Evropskou pohraniční a pobřežní stráž ze dne 12. září 2018.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0075 a P8_TA(2018)0076.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0226.

(3)

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 249.

(4)

Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (11.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP))

Zpravodajka: Marietje Schaake

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  s ohledem na narůstající výzvy pro světovou a regionální stabilitu zdůrazňuje, že v novém víceletém finančním rámci (VFR) je třeba výrazně zvýšit prostředky na vnější činnost EU, zároveň je ovšem třeba zachovat zahraniční politiku EU založenou na demokracii, právním státu a dodržování lidských práv a základních práv; bere na vědomí mírné zvýšení financování v reálných hodnotách, které navrhuje Komise, a vyzývá k dalšímu relativnímu navýšení závazků v oblasti vnější činnosti, které je třeba při interinstitucionálních jednáních zachovat;

2.  připomíná svůj postoj, že evropský nástroj sousedství, nástroj předvstupní pomoci (NPP III) a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva by měly být i s jejich cíli zachovány vzhledem ke své specifičnosti jako nezávislé nástroje, a zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby si různé politiky navzájem konkurovaly; naléhavě žádá o posílení vazby mezi tematickými a geografickými programy, a to vzhledem k průřezové povaze řady otázek, jako jsou lidská práva, rovnoprávné postavení žen a mužů, nediskriminování osob se zdravotním postižením a změna klimatu; připomíná rovněž svůj požadavek zachovat stávající finanční rovnováhu při přidělování prostředků mezi jižní a východní sousedství EU;

3.  připomíná, že nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP) je jediným nástrojem EU pro předcházení civilním konfliktům, včetně mediace, dialogu a usmíření; lituje toho, že důležité aspekty tohoto nástroje, jako je podpora komisí pro usmíření, opatření týkající se dětských vojáků, boj proti nelegálnímu používání střelných zbraní nebo rehabilitace obětí ozbrojeného násilí nejsou zahrnuty do stávajícího návrhu Komise na vytvoření nástroje pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci (NDICI);

4.  vítá návrh na začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu EU a žádá posílení kontrolních pravomocí Evropského parlamentu;

5.  naléhavě žádá o zahrnutí zvláštních cílů ohledně genderového rozměru prostřednictvím navýšení dostupného rozpočtu pro tuto oblast;

6.  opakuje, že reforma současné architektury nástrojů financování vnější činnosti by měla zvýšit zodpovědnost a transparentnost, posílit demokratický a parlamentní dohled a zvýšit efektivitu a provázanost, přičemž by měla mít na zřeteli strategické priority Unie; zdůrazňuje, že těchto cílů nelze dosáhnout bez pevné struktury řízení, která umožňuje politickou kontrolu, je vedena určitou strategií, je inkluzivní a zajišťuje zodpovídání se a zahrnuje jasné cíle, srovnávací kritéria a mechanismy monitorování a hodnocení, včetně prohloubeného přístupu sestavování rozpočtu na základě výkonnosti; zdůrazňuje dále, že je třeba zajistit zapojení občanské společnost do utváření a provádění vnější činnosti EU; lituje toho, že Komisí předložené návrhy týkající se nástrojů NDICI a NPP III neobsahují v podstatě žádná takováto ustanovení týkající se hledisek správy a řízení a nepředpokládají žádný specifický mechanismus pro zapojení Evropského parlamentu do strategického rozhodování o prioritách a financování; konstatuje tudíž, že tyto návrhy nejsou ve své stávající podobě přijatelné;

7.  uvědomuje si, že je zapotřebí zvýšená flexibilita; trvá však na tom, aby prostředky z navrhované „rezervy pro nově se objevující výzvy a priority“ nebylo možno využívat na jiné cíle, například na zvládání migrace, a aby zvýšená flexibilita nebyla na úkor dlouhodobých politických cílů a toho, že se sníží možnosti Evropského parlamentu uplatňovat svá práva politického směrování a kontroly; je přesvědčen, že je nezbytné začlenit jasná kritéria ohledně způsobu, jakým lze přidělovat rezervní fondy, a vhodné mechanismy monitorování;

8.  značně kritizuje skutečnost, že prostředky přidělované na základě výkonu podle článku 17 zahrnují „spolupráci v oblasti migrace“ mezi kritéria pro rozhodování o doplňujících přídělech finančních prostředků; zdůrazňuje, že původním účelem zásady „více za více“ bylo vybudovat pevnější partnerství se sousedy, kteří dosáhnou většího pokroku při demokratických reformách, a že „spolupráce v oblasti migrace“ vážně ohrožuje tento přístup a respektování zásad obsažených v článku 21 SEU ze strany EU;

9.  zdůrazňuje potřebu demokratičtější diskuse o vnější pomoci EU, a to i prostřednictvím výraznějšího zapojení Evropského parlamentu do strategického politického směrování nástrojů vnější činnosti EU;

10.  domnívá se, že výdaje z obranného klastru by měly být vynakládány pouze na obranné účely, například na tu část činností v rámci Nástroje pro propojení Evropy, Evropského obranného fondu a programu Horizont Evropa, která souvisí s obranou, a to včetně infrastruktur a kapitálu dvojího užití jakožto klíčových nástrojů účinnější obrany a větší součinnosti civilního a vojenského sektoru;

11.  vyzývá Komisi, aby v souladu s článkem 8 SFEU uplatňovala genderové rozpočtování.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AFET

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Marietje Schaake

10.7.2018

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

4

11

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Norica Nicolai, Gilles Pargneaux, Helmut Scholz, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ivan Štefanec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Javier Nart, Norica Nicolai, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Charles Tannock

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Andrzej Grzyb, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Cristian Dan Preda, Ivan Štefanec, Dubravka Šuica, László Tőkés, Željana Zovko

S&D

Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Ana Gomes, Wajid Khan, Arne Lietz, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Gilles Pargneaux, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula

4

-

ECR

Anders Primdahl Vistisen

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

11

0

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Helmut Scholz, Marie-Christine Vergiat

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jordi Solé, Igor Šoltes, Bodil Valero

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (17.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(2018/0166R(APP))

Zpravodajka: Željana Zovko

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná článek 208 SFEU, podle něhož se politika Unie v oblasti rozvojové spolupráce odvíjí v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie, která se zaměřuje především na omezení a v dlouhodobém horizontu na vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že politika Unie v oblasti rozvojové spolupráce a politika, kterou v této oblasti vedou členské státy, se navzájem doplňuje a posiluje; připomíná, že v čl. 21 odst. 2 SEU je stanoveno, že politika v oblasti rozvojové spolupráce přispívá k dosažení cílů vnější činnosti EU; vyzývá k dodržování veškerých právních závazků uvedených v SFEU a SEU a k tomu, aby byl v příštím VFR na období 2021–2027 vytvořen vnější nástroj, který by se zaměřoval na rozvoj;

2.  připomíná, že v budoucím okruhu VFR věnovaném vnější činnosti je nutné navýšit stávající míru oficiální rozvojové pomoci EU, a s potěšením konstatuje, že Komise navrhla její mírné zvýšení (v cenách roku 2018);

3.  bere na vědomí, že návrh nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) odráží nový přístup k zahraniční politice a rozvojové politice, který je v rozporu s článkem 208 SFEU; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby musí být konečným cílem rozvojových politik EU a že vymýcení chudoby, jakož i udržitelný lidský, environmentální a hospodářský rozvoj, boj proti nerovnosti, nespravedlnosti a vyloučení, řádná správa věcí veřejných a mír a bezpečnost musejí být hlavními cíli vnějších finančních nástrojů EU v příštím víceletém finančním rámci spolu se jejími závazky v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje podle čl. 208 odst. 2 SFEU;

4.  připomíná, že evropská rozvojová politika se musí řídit závazkem EU, že se bude snažit dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a uplatňovat akční program z Addis Abeby o financování rozvoje a Pařížskou dohodu o klimatu; domnívá se, že podpora, kterou EU poskytuje při jejich dosahování v rozvojových zemích, se musí zakládat na dodržování práv a zaměřovat se na dlouhodobé cíle, jako je vymýcení chudoby, boj se nerovností, nespravedlností a vyloučením ze společnosti, prosazování demokratického vládnutí, lidských práv a rovnosti mezi ženami a muži, mj. podporou prostoru pro občanskou společnost a udržitelného inkluzivního rozvoje, především v nejméně rozvinutých zemích;

5.  zdůrazňuje, že v příštím VFR musí být zajištěno, aby vnější nástroje odpovídaly příslušné oblasti politiky, tak aby bylo možné co nejúčinněji dosahovat cílů dané politiky, jak je uvedeno ve Smlouvě; připomíná, že agenda v oblasti sousedské politiky, rozvoje a humanitární a mezinárodní spolupráce by se neměla vlastními zájmy EU; znovu poukazuje na to, že se staví proti instrumentalizaci pomoci;

6.  podotýká, že nové potřeby v oblasti financování vyplývající ze zhoršení bezpečnostní situace v sousedství Evropské unie a nárůstu migračních toků do Unie vyžadují zvýšené finanční prostředky v rámci nového VFR; konstatuje, že tyto nové výzvy se musí řešit společně se stávajícími rozvojovými cíli; má za to, že vytvořením nástroje NDICI může dojít ke zhoršení problémů, na něž upozornilo přehodnocení externích finančních nástrojů v polovině období, v němž se zdůrazňuje, že rostoucí požadavky v jiných oblastech politiky vedly k tomu, že se rozvojová politika EU odklonila od zmírňování chudoby; poukazuje na to, že ačkoli je velmi žádoucí dosáhnout začlenění Evropského obranného fondu do rozpočtu, nelze to považovat za navýšení rozvojového financování;

7.  připomíná, že příděly finančních prostředků na pomoc určitým zemím v rámci unijních programů mezinárodní spolupráce by měly být doplňkem zahraniční politiky a zároveň by mělo být zajištěno, aby se finanční prostředky na rozvojovou pomoc používaly pouze na cíle spojené s rozvojem, nikoli na úhradu nákladů týkajících se dosahování nejrůznějších jiných cílů, jako je ostraha hranic a politika zaměřená na boj proti migraci;

8.  podotýká, že návrh nástroje pro spolupráci by měl v dostatečné míře umožňovat úpravu programů podle konkrétních potřeb třetích zemí; znovu připomíná, že značný podíl pomoci EU by měl být jakožto základní cíl oficiální rozvojové pomoci přidělen nejméně rozvinutým zemím; zdůrazňuje, že při realizaci rozvojové politiky je nutné zajistit její účinnost, účelnost, viditelnost a jednotnost, účast organizací občanské společnosti a uplatňování přístupu k rozvojové spolupráci, který by byl založen na právech, a také zavést referenční 20 % míru prostředků, které by se přidělovaly na základní sociální služby, což jsou základní rozvojové charakteristiky, které je nutné v příštím cyklu VFR zachovat a zlepšit;

9.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů všech programů, ať už zeměpisných nebo tematických, se musí stát rovnost mužů a žen a práva a upevňování postavení žen a dívek; domnívá se, že rozpočet EU by měl odrážet rovnost pohlaví a konfliktní situace;

10.  podotýká, že navrhovaný nástroj NDICI obsahuje několik mechanismů zajišťujících flexibilitu, jako jsou rezervy, prostředky dané stranou a rámec pro rychlou reakci; zdůrazňuje, že by měly být náležitě zohledněny dopady zvýšené flexibility na předvídatelnost oficiální rozvojové pomoci; vyzývá k důkladnějšímu parlamentnímu přezkumu a jasnější spolupráci co se týče jeho řídících a správních struktur; s politováním konstatuje, že v cílech návrhu není uveden jednoznačný odkaz na vymýcení chudoby, udržitelný rozvoj, cíle udržitelného rozvoje a boj proti nerovnostem; zdůrazňuje, že aby došlo k plnění konsensu o rozvoji, tyto priority musejí být v cílech navrhovaného nástroje uvedeny explicitně;

11.  upozorňuje na nesplněné mezinárodní závazky EU ohledně toho, jak zvýšit oficiální rozvojovou pomoc do roku 2030 na 0,7 % HND, včetně 20 % určených lidský rozvoj a sociální začleňování a 0,2 % HDN vyčleněných pro nejméně rozvinuté země a poskytnout nové a dodatečné financování pro opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích; je přesvědčen, že tyto závazky je třeba ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 řádně zohlednit;

12.  vítá návrh na zachování navrhované 92 % způsobilosti oficiální rozvojové pomoci k využití daného nástroje a vyzývá k jeho přijetí; vyzývá ke každoročnímu vyčlenění nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci v rámci všech programů, zeměpisných i tematických, po dobu platnosti nástroje NDICI na sociální začleňování a lidský rozvoj, aby bylo možné podpořit a rozšířit poskytování základních sociálních služeb, jako je zdravotnictví včetně výživy, vzdělávání a sociální ochrana, nejvíce marginalizovaným skupinám, včetně žen a dětí; vyzývá ke každoročnímu vyčlenění alespoň 85 % oficiální rozvojové pomoci na akce, které mají jako hlavní nebo významný cíl rovnost mezi muži a ženami a práva a upevnění postavení žen a dívek, a to v rámci všech programů, zeměpisných i tematických, po dobu trvání těchto akcí; potvrzuje, že 20 % těchto opatření by mělo mít navíc jako jeden z hlavních cílů rovnost mezi muži a ženami a práva a upevňování postavení žen a dívek; požaduje, aby 50 % celkového nástroje bylo určeno na podporu cílů a činností v oblasti klimatu a životního prostředí;

13.  domnívá se, že rozpočet EU by měl být odrážet problematiku rovnosti pohlaví a konfliktních situací, a vyzývá Komisi, aby při přípravě rozpočtu přihlížela k genderovým otázkám;

14.  připomíná, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí na cestě do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;

15.  opakuje svou podporu začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu Unie, přičemž se rovněž stanoví celková adicionalita takto převedených finančních prostředků;

16.  vítá vytvoření nástroje věnovaného spolupráci se zámořskými zeměmi a územími, aby bylo možné dosáhnout jejich udržitelného rozvoje a podporovat hodnoty a normy Unie po celém světě; zdůrazňuje však, že je nutné vyčlenit na tento nástroj dostatečné finanční prostředky, které by byly rozděleny tak, aby lépe odpovídaly potřebám nejrůznějších zámořských zemí a území a byly mezi nimi lépe vyváženy;

17.  je si vědom významných snah Komise o navýšení finančních prostředků vyčleněných na rozpočtovou položku věnovanou humanitární pomoci v příštím VFR; konstatuje však, že toto navýšení zatím neodpovídá potřebám, které se od roku 2011 více než zdvojnásobily;

18.  poukazuje na to, že je důležité, aby byl celý příští VFR v souladu se zásadou soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje, jak je uvedeno v článku 208 SFEU, a aby přispíval k plnění cílů udržitelného rozvoje;

19.  připomíná, že rovnost pohlaví je zakotvena ve Smlouvě o EU a měla by být začleněna do veškeré činnosti EU, aby fungovala také v praxi; zdůrazňuje, že genderové rozpočtování se musí stát nedílnou součástí VFR tím, že nařízení o VFR bude obsahovat jasný závazek v tomto směru;

20.  vítá rozšíření působnosti a navýšení finančních prostředků v rezervě na pomoc při mimořádných událostech, aby bylo možné reagovat také na vnitřní krize; připomíná, že je nutné zajistit, aby se přednostně řešily náhle vzniklé humanitární krize mimo EU;

21.  poukazuje na to, že je nutné využít příležitosti a zajistit, aby bylo v rámci příštího VFR zajištěno propojení operací zaměřených na okamžitou pomoc, obnovu a rozvoj; zdůrazňuje, že aby bylo možné zajistit propojení humanitární a rozvojové pomoci, je nutné zajistit doplňkovost rozvojové a humanitární činnosti, a zajistit odklon od tlaku na EU jako na dárce, směrem k větší operační flexibilitě a riskování při podpoře základní pomoci, obnovy a rozvoje, odolnosti obyvatelstva a jejich společenství, časné obnovy a rekonstrukce; vyzývá k víceletému plánování a financování humanitární činnosti EU a k systematickému zavádění nástrojů ke zmírňování krizí v rámci rozvojové činnosti EU, tak aby mohli partneři EU účinně přispívat k uvedenému propojení;

22.  zdůrazňuje, že ve VFR na období 2021–2017 musí dojít k zachování a zdokonalení dohledu nad využíváním finančních prostředků a jeho kontroly ze strany Parlamentu, a to na základě jasného mechanismu a rozhodovacího procesu ohledně výplaty nepřidělených prostředků, což zajistí vliv Parlamentu ve fázi plánování a uplatňování vnějších finančních nástrojů; znovu opakuje, že veškeré návrhy týkající se větší flexibility je nutné vyvážit větší transparentností a odpovědností;

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Željana Zovko

11.7.2018

Předchozí zpravodaj(ka)

Frank Engel

Projednání ve výboru

30.8.2018

 

 

 

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Mireille D’Ornano, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Eleni Theocharous, Mirja Vehkaperä, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Thierry Cornillet, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Florent Marcellesi, Paul Rübig, Kathleen Van Brempt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Kati Piri

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Thierry Cornillet, Mirja Vehkaperä

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

S&D

Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Kati Piri, Kathleen Van Brempt

1

-

EFDD

Mireille D’Ornano

3

0

PPE

Paul Rübig

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Florent Marcellesi

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (15.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

o průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP))

Zpravodaj: Helmut Scholz

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

Doporučení

1.  pokud se spolunormotvůrci dohodnou na novém a komplexním nástroji vnější činnosti, měl by být v jeho názvu výraz „obchod“ a měl by znít například „Nástroj pro sousedství, rozvoj, obchod a mezinárodní spolupráci“;

2.  vítá zvýšené prostředky na činnosti v rámci okruhu 6 „Sousedství a svět“ v Komisí předloženém návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 a žádá, aby byly přiměřeně navýšeny (o 30 %) zdroje věnovaných v rámci tohoto oddílu na mezinárodní obchod a aby tyto prostředky byly specificky vyčleněny na obchod;

3.  zdůrazňuje, že účelem VFR je provádět politiku; vítá v této souvislosti skutečnost, že ambiciózní strategie „Obchod pro všechny“ nastínila přístup obchodní politiky Unie založený na hodnotách, mj. na zásadách spravedlivého a etického obchodu, a žádá takový VFR na období 2021–2027, který zajistí dostatečné financování, a politickou a administrativní podporu pro další rozvoj obchodní politiky Unie podporující cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů koherentními strategiemi; je znepokojen tím, že v návrzích týkajících se VFR chybí jasné a zřejmé závazky; zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit cíle udržitelného rozvoje, které mají vést k hospodářskému růstu a stabilitě, zaměstnanosti a udržitelnému rozvoji Evropské unie a třetích zemí, zejména v rozvojovém světě; připomíná, že plnění cílů udržitelného rozvoje musí jít napříč vnitřními i vnějšími politikami EU; požaduje proto zařazení cílů udržitelného rozvoje do všech politik, včetně obchodní politiky, a iniciativ v příštím VFR; zdůrazňuje, že příspěvek k naplňování Agendy 2030 musí být používán jako měřítko úspěšnosti politik; vzhledem k tomu, že by měla být věnována pozornost dostatečným dodávkám kvalitních potravin a pitné vody a výstavbě dalších čističek odpadních vod ve snaze plnit cíle udržitelného rozvoje č. 2 a 6; dále upozorňuje na rozsah a dopady energetické chudoby v rozvojových zemích a žádá, aby byly učiněny další kroky ke snížení energetické chudoby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve vzdálených venkovských oblastech regionů, které jsou mimo energetické rozvodné soustavy; zdůrazňuje, že by mělo být navýšeno financování iniciativ v rámci programu pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade);

4.  zdůrazňuje, že pokud jde o budoucí architekturu nástrojů financování vnější činnosti, je třeba zachovat flexibilitu, která se uplatňuje v rámci nástrojů stávajících, např. u nástroje partnerství, pro financování úkolů souvisejících s obchodem, jako jsou domácí poradní skupiny, a žádá zvýšení částek, které jsou na takováto doprovodná opatření k dispozici; konstatuje, že jedním z cílů nástrojů Unie pro vnější činnost je veřejná diplomacie s cílem vybudovat v zemích, které nejsou členy EU, důvěru vůči politikám EU a prohloubit jejich chápání; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti je nanejvýš důležité, a uvědomuje si důležitost domácích poradních skupin jako velmi účinného nástroje pro správné uplatňování dohod o partnerství v oblasti obchodu; se znepokojením nicméně konstatuje, že jsou rozpočtově podfinancovány a trpí nedostatkem kapacity, zejména ve třetích zemích, a žádá proto vyšší příděly finančních prostředků na podporu účasti organizací občanské společnosti v partnerských zemích v jejich domácích poradních skupinách;

5.  opakuje svou výzvu k zajištění dostatečných zdrojů na provádění předběžných, průběžných i následných posouzení obchodních dohod a k přezkoumání použité metodiky, včetně jejich kumulativních účinků, a jejich dopadu na plnění cílů udržitelného rozvoje a na plnění Pařížské dohody; domnívá se, že Evropská unie by měla vzít při vyhodnocování současných a budoucích scénářů ve větší míře v potaz i dopad svých obchodních vztahů a dohod na sociální oblast, zdraví a životní prostředí, a zdůrazňuje, že jsou také třeba údaje rozlišené podle pohlaví; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s vědeckými odděleními UNCTAD a OECD;

6.  konstatuje, že uzavření každé nové obchodní dohody obchodu znamená výraznou ztrátu příjmů pro rozpočet Unie, který získává prostředky z vlastních zdrojů; vyzývá Komisi, aby tyto ztráty přesně změřila a poskytla Parlamentu příslušné číselné údaje pro každou uzavřenou dohodu; konstatuje, že členské státy EU si srážejí náklady na výběr cel z dovozů ze zemí mimo EU ve výši 20 %; podporuje návrh snížit tento podíl u VFR na období 2021–2027 na 10 % ve prospěch rozpočtu EU, který získává prostředky z vlastních zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí při potírání celních podvodů;

7.  upozorňuje na to, že celní unie je jedním z nejdůležitějších zdrojů finančních možností Unie; požaduje proto přísnější a jednotnější provádění celního kodexu Unie; znovu vyjadřuje své znepokojení vyvolané zprávou úřadu OLAF z roku 2017(1), která naznačuje, že dovozcům do Spojeného království se podařilo se vyhnout značnému objemu cel vystavením fiktivních a falešných faktur a nesprávným určením celní hodnoty zboží při dovozu; konstatuje, že při dalších inspekcích Komise vyšlo najevo výrazné zvýšení míry tohoto systému podvodného podhodnocování, který fungoval na celnicích ve Spojeném království; připomíná, že i když bylo Spojené království informováno o rizicích podvodů při dovozu textilu a obuvi z Čínské lidové republiky od roku 2007 a přestože bylo požádáno, aby přijalo odpovídající kontrolní opatření k zamezení těmto rizikům, neučinilo žádné kroky, aby těmto podvodům zabránilo; se znepokojením bere na vědomí závěry úřadu OLAF, podle kterých činily ztráty EU v oblasti příjmů z cla na čínské zboží způsobené nepřetržitou nedbalostí celních úřadů Spojeného království 1,987 miliardy EUR, a vyzývá Spojené království k zaplacení pokuty požadované Evropskou komisí ve výši 2,7 miliardy EUR;

8.  opakuje, že obchodní politika a rozvojové politiky jsou vzájemně se doplňujícími prvky vnějších politik Unie, které tvoří nedílnou součást Evropského konsenzu o rozvoji, a že u pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade) musí být také uplatňovány zásady účinnosti pomoci; připomíná nesplněný závazek Unie a většiny členských států zvýšit svou oficiální rozvojovou pomoc tak, aby do roku 2030 dosáhla 0,7 % hrubého národního důchodu (HND), včetně přidělení 20 % oficiální rozvojové pomoci EU na činnosti sociálního začleňování a lidského rozvoje, a 0,2 % HND Unie v rámci oficiální rozvojové pomoci nejméně rozvinutým zemím;

9.  zdůrazňuje, že příští VFR musí zajišťovat makrofinanční pomoc za přísných podmínek hospodářského a sociálního rozvoje;

10.  zdůrazňuje, že životně důležitá úloha malých a středních podniků v hospodářství Unie by měla být zohledněna v komplexní a konzistentní strategii, která vytvoří příznivé podnikatelské prostředí pro evropské malé a střední podniky a podpoří jejich mezinárodní obchodní a investiční příležitosti; opakuje svou výzvu Komisi, aby v souvislosti se soukromými iniciativami a iniciativami členských států i dalšími nástroji financování EU podporujícími malé a střední podniky, jako je např. COSME, posoudila a zlepšila účinnost a účelnost různých iniciativ, které podporují internacionalizaci malých a středních podniků, a to i v rámci partnerství, s cílem zajistit komplementaritu a evropskou přidanou hodnotu; žádá Komisi, aby dále financovala programy internacionalizace malých a středních podniků a aby pracovala na vzniku kalkulátoru pravidel původu, který bude uzpůsoben malým a středním podnikům a který jim konkrétně umožní využívat preference, jež jsou dostupné v rámci stávajících dohod, a to s cílem zvýšit míru využívání preferencí; poznamenává, že by měl být zlepšen přístup malých a středních podniků k nástrojům financování vnější činnosti prostřednictvím méně složité a uživatelsky vstřícnější právní úpravy, která může usnadnit operativnější využívání finančních prostředků, které jsou k dispozici, a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;

11.  doporučuje, aby byly v rámci této architektury nástrojů vytvořeny spolehlivé a konzistentní mechanismy monitorování a vyhodnocování, včetně těch, které jsou nezbytné ke splnění povinností vyplývajících z kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, aby bylo zajištěno lepší zodpovídání se, větší transparentnost, demokratický dohled Parlamentu a zlepšené zacílení výdajů z jednotlivých fondů; vyzývá, aby byly zabezpečeny vyšší a dostatečné rozpočtové zdroje pro budoucí architekturu finančních nástrojů a aby byl Generálnímu ředitelství Komise pro obchod přiděleni zaměstnanci k tomu, aby mohlo plnit rostoucí množství úkolů, monitorovat plnění obchodních dohod a používání nástrojů na obranu obchodu zejména s cílem bránit a podporovat mnohostrannost při vytváření globálních obchodních pravidel a regulace, reformovat WTO a lépe integrovat obchodní politiku a vytváření pravidel do systému OSN; žádá ještě další podporu Unie pro parlamentní dimenzi WTO, včetně zvýšené finanční a personální podpory příslušnému sekretariátu; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout odpovídající finanční zdroje, které umožní pravidelné a účinné monitorování plnění povinností vyplývajících z kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji mezinárodními organizacemi, jako jsou mise Mezinárodní organizace práce a dohled a zjišťování faktického stavu, které provádějí jiné organizace OSN;

12.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné prostředky z nástrojů financování externí činnosti na spolupráci s třetími zemi a jim poskytovanou technickou pomoc, zvláště v případě rozvojových zemí, na nezbytná doprovodná opatření u právních předpisů v oblasti obchodu, jako je právní úprava stanovící povinnosti náležité péče v dodavatelských řetězcích pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rudy a zlata původem z oblastí, kde probíhá konflikt nebo které jsou vysoce rizikové, kimberleyský proces a také stěžejní iniciativa Komise týkající se oděvního průmyslu a podobné iniciativy a globální pakt OSN;

13.  považuje evropský Záruční fond pro vnější činnosti za účinný a účelný mechanismus k pokrytí rizik spojených s úvěrovými operacemi Unie ve třetích zemích; naléhavě vyzývá k poskytnutí většího objemu úvěrů na podporu malých a středních podniků a rozvoj sociální a ekonomické infrastruktury v regionech, které jsou nejvíce postiženy migrací a uprchlickou krizí;

14.  poukazuje na to, že podpora pro usnadňování obchodu v partnerských zemích musí zůstat ve VFR významným úkolem, přičemž doporučuje klást silnější důraz na zkracování doby potřebné k uvedení na trh na místních a regionálních trzích, zvýšení podpory na skladovací zařízení pro ryby a zemědělské produkty a zvýšení pobídek pro spravedlivý a etický obchod s Unií.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

INTA

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Helmut Scholz

23.8.2018

Projednání ve výboru

30.8.2018

 

 

 

Datum přijetí

11.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

8

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Sander Loones, Fernando Ruas, Paul Rübig, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Czesław Hoc, Stanisław Ożóg, Jozo Radoš, Anders Sellström

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Elsi Katainen, Jozo Radoš

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Helmut Scholz

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Christophe Hansen, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Paul Rübig, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Anders Sellström, Adam Szejnfeld

S&D

Maria Arena, Goffredo Maria Bettini, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

8

-

ECR

Czesław Hoc, Sander Loones, Stanisław Ożóg, Jan Zahradil

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

1

0

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Evropský úřad pro boj proti podvodům, „Zpráva úřadu OLAF za rok 2016 – Sedmnáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období od 1. ledna do 31. prosince 2016“, 2017.


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (11.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP))

Spoluzpravodajové: Inés Ayala Sender, Gerben-Jan Gerbrandy

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do své průběžné zprávy o nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027, a o rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie začlenil tyto návrhy:

Návrh VFR

1.  připomíná rozpočtové zásady jednotnosti, správnosti, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, obecnosti, specifikace, výkonnosti, řádného finančního řízení a transparentnosti, jež je třeba při sestavování víceletého finančního rámce (VFR) respektovat;

2.  zdůrazňuje, že víceletý finanční rámec na období 2021–2027 by měl pomoci vytvořit rozpočet přinášející skutečnou evropskou přidanou hodnotu a měl by obsahovat dostatečnou úroveň financování, aby mohlo být dosaženo jeho náročných cílů, a měl by se také více zaměřovat na stabilitu a jednoduchost, výkonnost a výsledky v zájmu lepší a efektivnější výdajové politiky, nízké provozní náklady, efektivní přidělování prostředků, vyváženost a zvýšenou odpovědnost a transparentnost ve vztahu k unijním prostředkům, díky čemuž bude srozumitelnější pro evropské občany;

Čísla(1)

3.  konstatuje, že podle Evropského účetního dvora představuje návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jak jej předložila Komise, představuje oproti VFR na období 2014–2020 osmnáctiprocentní zvýšení v běžných cenách: z 1087 mld. na 1279 mld. EUR; zdůrazňuje však, že po zohlednění inflace, částek připadajících na britské příjemce ve VFR 2014–2020 a začlenění ERF do rozpočtu došlo ke zvýšení jen o 5 %; poukazuje na to, že pokud je zvýšení rozpočtu vyjádřeno jako podíl hrubého národního důchodu (HND), Komise odhaduje, že při použití stejného základu dochází ve skutečnosti ke snížení z 1,16 % na 1,08 % a o 11 %, pokud započítáme-li ERF;

4.  poukazuje na to, že Komise navrhuje snížit výši prostředků v okruhu „Přírodní zdroje a životní prostředí“ o 16 %, což přinese zejména následující změny:

–  dojde ke snížení SZP jako celku o 15 % (snížení přímých plateb o 11 % a snížení programů rozvoje venkova o 27 %),

–  podle údajů Parlamentu se o 38 % zvýší prostředky na program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), který zůstane malou částí okruhu „Přírodní zdroje a životní prostředí“: 2 %;

5.  konstatuje, že navrhované výdaje v okruhu „Soudržnost a hodnoty“ by se měly zvýšit o 1 %, avšak nedojde k žádným výrazným změnám na úrovni jednotlivých programů, protože tři fondy, které se v dnešní době věnují soudržnosti, totiž Evropský fond pro regionální rozvoj (ERFD), Fond soudržnosti a Evropský sociální fond (ESF), budou souhrnně sníženy o 10 %; to přinese následující změny:

–  zvýšení ERFR o 2 %,

–  snížení Fondu soudržnosti o 45 %,

–  snížení ESF o 7 %, navzdory jeho rozšířené působnosti a začlenění Iniciativy pro zaměstnanost mladých;

6.  se znepokojením konstatuje, že v nařízení o společných ustanoveních Komise předložila návrh přídělů na politiku soudržnosti pro jednotlivé státy bez podrobného rozpisu, které částky připadají na EFRR, Fond soudržnosti a Evropským sociálním fondem Plus (ESF+);

7.  poukazuje na to, že ostatní programy byly zahrnuty do okruhu „Soudržnost a hodnoty“, např. Erasmus+, pro nějž Komise plánuje zvýšení financování o 77 % (odpovídající 7 % nového okruhu „Soudržnost a hodnoty“);

8.  konstatuje, že Komise celkově navrhuje zvýšit financování ostatních okruhů VFR o 115 mld. EUR, což odpovídá 11 % současného VFR;

9.  konstatuje, že navrhované přehodnocení priorit Komise se zaměřuje na okruhy „Migrace a správa hranic“ a „Bezpečnost a obrana“, které budou tvořit téměř 5 % rozpočtu jako celku oproti dnešnímu 1 %, a že výdaje v rámci okruhu „Jednotný trh, inovace a digitální obsah“ vzrostou ze současných 11 % na 15 %;

Strategické plánování

10.  poukazuje na to, že Komise má v úmyslu uvést strukturu a programy rozpočtu EU plně do souladu s pozitivní agendou Unie pro období po roce 2020, jak bylo dohodnuto v Bratislavě a v Římě(2); konstatuje, že prohlášení a plán z Bratislavy a Říma nelze chápat jako dlouhodobou strategickou vizi s cíli a ukazateli, které by pokrývaly veškeré oblasti politiky Unie;

11.  opakovaně vyzývá Komisi, aby předložila dlouhodobou vizi o postavení Evropské unie v globalizovaném světě, opírající se o správně uplatňované politiky založené na dlouhodobých politických cílech, s cílem umožnit Unii řešit současné a budoucí výzvy; poukazuje na to, že pokud tak neučiní, může dojít k oslabení přidané hodnotu návrhu VFR;

12.  upozorňuje na to, že strategie Evropa 2020 skončí již před zahájením nového období VFR a že dosud nebylo rozhodnuto o novém souboru strategických cílů EU; zdůrazňuje, že Komise musí provádět důkladnější strategické plánování politik, a opakuje, že veřejné rozpočty je třeba stanovovat až po té, co jsou definovány dlouhodobé politické cíle a že tvorba politik musí být v souladu s celkovou vizí EU, a proto lituje, že návrh nového VFR tento požadavek plně nereflektuje;

13.  zdůrazňuje, že členské státy a Komise by měly být nejprve předložit dobře odůvodněné požadavky na unijní financování a definovat strategické cíle a výsledky, jichž by mělo být dosaženo, dříve než výdaje budou stanoveny s příslušnými měřitelnými ukazateli;

Politické priority a prezentace rozpočtu EU

14.  vítá, že v programy budou seskupeny do skupin podle jednotlivých politik, což se odrazí v názvech hlav ročního rozpočtu; vyjadřuje naději, že díky tomu bude lépe vidět, jak přispívají k dosažení politických cílů;

15.  vítá celkovou modernizaci a zjednodušení rozpočtu a snahu o jeho racionalizaci, flexibilitu a transparentnost;

16.  vítá, že Komise má v úmyslu uvést koncept politických oblastí v soulad s programovými uskupeními, a to do roku 2021, díky čemuž by bylo snazší sladit roční rozpočet a okruhu VFR;

17.  připomíná, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) mnohokrát žádat Komisi o to, aby překládala rozpočet Unie podle politických cílů VFR přijatých Parlamentem; zastává názor, že to rozpočtovému orgánu umožní lépe dohlížet na přípravu a plnění rozpočtu;

18.  připomíná, že financování politik a projektů by mělo být v souladu s cíli v oblasti klimatu a energetiky a se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody; připomíná proto, že k plnění cílů v oblasti klimatu by mělo přispívat nejméně 30 % výdajů Unie, a souhlasí s tím, že toho lze nejlépe dosáhnout harmonizací výdajů na klimatickou politiku, které pocházejí z různých unijních programů; znovu vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato činnost bude prováděna koherentně a komplexně v souladu se strategickým plánováním;

19.  poukazuje na to, že chybí jasné investice ve vztahu k cílům Evropského pilíře sociálních práv, který přijaly EP, Komise a Rada;

20.  lituje, že navržený VFR není dostatečně v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje OSN na rok 2030, které mají napomáhat postupnému přechodu k udržitelné evropské společnosti;

21.  vybízí Komisi, aby ve strategických oblastech vždy zaujímala čelné postavení, a vyzývá ji, aby dosáhla zvýšení celkové viditelnosti financování pro širokou veřejnost;

Zjednodušení a výkonnost

22.  vítá návrh Komise na snížení počtu výdajových programů o třetinu a na vzájemné sladění pravidel; zdůrazňuje, že pokud se má skutečně snížit náročnost postupů, které musí příjemci splnit, je třeba odstranit veškerá zbytečná pravidla, požadavky a postupy;

23.  táže se, proč Komise používá k měření výkonnosti finančního řízení dva soubory cílů a indikátorů: na jedné straně generální ředitelství Komise vyhodnocují, zda bylo dosaženo cílů stanovených v jejich plánech řízení, a zaznamenávají výsledky hodnocení ve svých výročních zprávách o činnosti, a na druhé straně Komise měří výsledky výdajových programů prostřednictvím programových výkazů operačních výdajů připojených k návrhu rozpočtu;

24.  připomíná, že současný výkonnostní rámec programů uvedených v programových výkazech obsahuje 716 ukazatelů různých typů, které měří výkonnost na základě 61 obecných a 228 specifických cílů;

25.  žádá Komisi, aby:

a)  zefektivnila vykazování výkonnosti:

–  dále snížila počet cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředila se na cíle a ukazatele, které nejlépe měří výkonnost unijního rozpočtu v zájmu zjednodušení, transparentnosti a lepší kontroly;

–  rozšířila kvalitativní přístup a zahrnula do něj i environmentální a sociální ukazatele, aby bylo možné měřit výsledky evropské politiky v těchto oblastech;

–  prezentovala finanční informace způsobem, který umožní jejich srovnání s informacemi o výkonnosti, aby byla zřejmá vazba mezi výdaji a výkonností;

b)  vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků;

c)  vydávala prohlášení o kvalitě vykazovaných výkonnostních údajů;

Přehled výdajů připojený k návrhu VFR

26.  lituje, že Komise provádí v současném VFR pouze přezkum výdajů u všech velkých programů, a nikoli analýzu všech velkých programů postupem sestavování rozpočtu s nulovým základem: konstatuje, že omezený přezkum prováděný Komisí má nicméně kombinovat:

–  strategický přezkum (s cílem postavit do popředí programy podle jejich přidané hodnoty a souladu s unijními cíli),

–  přezkum efektivity (s cílem nalézt způsoby, jak zlepšit plnění stávajících programů);

27.  lituje, že výše uvedený přezkum výdajů neposkytoval komplexní hodnocení s cílem prokázat přidanou hodnotu programů;

28.  připomíná, že pokud má Parlament vypracovávat politický rámec pro každý z následujících pěti let, mělo by být rozpočtové plánování sladěno s legislativním cyklem; domnívá se, že VFR 2021–2017 představuje období přechod od sedmiletého rozpočtu k novému systému, který bude sladěn s pětiletým legislativním obdobím a současně nebude obnášet rizika pro politiky, které potřebují dlouhodobé programování;

29.  vítá, že Komise uznala, že je nutné přizpůsobit VFR politickým a institucionálním cyklům, a soudí, že uskutečnění přezkumu v polovině období nejpozději na konci roku 2023 představuje krok vpřed na cestě k postupné synchronizaci délky VFR s pětiletým politickým cyklem institucí EU;

Přidaná hodnota EU

30.  připomíná, že v Diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(3) Komise navrhla sedm kritérií pro posuzování přidané hodnoty EU a uvedla, že finanční podpora, kterou EU poskytuje na jednotlivé programy, by měla záviset na výsledcích těchto posouzení(4); je znepokojen tím, že neexistuje transparentní definice přidané hodnoty EU a neočekává se ani, že by měla být přijata v brzké době;

31.  konstatuje, že podle diskusního dokumentu by měly plné unijní financování dostávat pouze programy s velmi vysokou evropskou přidanou hodnotou, programy se střední až vysokou hodnotou by měly dostávat omezené financování a programy s nízkou hodnotou by neměly být financovány vůbec;

32.  lituje, že zveřejněný přezkum neobsahuje systematické hodnocení programů na základě kritérií pro evropskou přidanou hodnotu, která definovala Komise, ani jednoznačné celkové závěry ohledně evropské přidané hodnoty jednotlivých programů; žádá Komisi, aby na základě sedmi kritérií uvedených v diskusním dokumentu vypracovala a uplatnila kvalitní a dostatečně jasnou koncepci evropské přidané hodnoty;

33.  poukazuje na to, že dosud nebyly stanoveny strategické cíle na období po roce 2020, takže Komise nemůže adekvátně posoudit soulad s cíli EU na období 2021–2027, a je tedy obtížné určit a sledovat evropskou přidanou hodnotu, která musí v každém případě vykazovat zlepšování, zejména z hlediska hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU;

34.  připomíná, že evropský rozpočet má povinnost adekvátně reagovat na požadavky a ambice evropských politik a musí přinášet Unii přidanou hodnotu;

Flexibilita a odpovědnost

35.  vítá návrhy Komise na zvýšení schopnosti unijního rozpočtu reagovat na měnící se okolnosti díky zvýšení jeho celkové flexibility a zajištění dostatečné výše prostředků na nepředvídatelné události, aniž by se přitom komplikoval monitoring a kontrola; vítá zejména návrhy na zvýšení stropu vlastních zdrojů, snížení rozdílu mezi celkovými prostředky na platby a celkovými prostředky na závazky, odstranění limitů celkového rozpětí pro platby, zvýšení velikosti a působnosti zvláštních nástrojů mimo VFR (nástroj pružnosti, rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci), rozšíření působnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech a zvýšení celkového rozpětí pro závazky a jeho přejmenování na rezervu Unie;

36.  vítá návrh Komise na to, aby byl ERF začleněn do unijního rozpočtu a podléhal stejným zásadám a pravidlům jako ostatní programy financované z unijního rozpočtu, nicméně zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby úroveň odpovědnosti a transparentnosti byla stejná u prostředků vynaložených na dosažení cílů EU prostřednictvím unijního rozpočtu jako u prostředků, které budou i nadále vynakládány mimo něj;

37.  trvá na tom, že u všech typů financování politik EU na unijní a vnitrostátní úrovni je třeba definovat mandáty veřejného auditu a že Účetní dvůr by měl být jmenován auditorem subjektů, které provádějí politiky EU, včetně unijních subjektů, jako je Evropská obranná agentura a nově navržený Evropský měnový fond a subjektů vytvořených dohodami mimo právní řád EU, jako je Evropský mechanismus stability a Evropská investiční banka ve vztahu k jejich operacím, které nejsou zahrnuty v unijním rozpočtu;

Škrty v SZP a politice soudržnosti

38.  bere na vědomí škrty, které Komise navrhuje v SZP a v politice soudržnosti, a považuje za nezbytné kroky k efektivnější výdajové politice, jež se bude více zaměřovat na dosahování stanovených cílů;

39.  obává se, že škrty v SZP budou mít negativní vliv na schopnost velkého počtu zemědělců pokračovat ve své činnosti; je přesvědčen, že pokud chceme tyto negativní vlivy omezit, bude naprosto nezbytné zvýšit účinnost podpory SZP;

40.  připomíná doporučení Účetního dvora ke sdělení Komise o budoucnosti SZP, podle něhož musí nový model přinést ambiciózní a současně relevantní výkonnostní cíle, které budou statisticky a vědecky podložené, budou v souladu s cíli EU a budou se vyznačovat vysokou odpovědností a auditním řetězcem a budou založeny na zvýšeném monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků politiky a na kvalitním rámci pro hodnocení;

41.  zdůrazňuje, že systémy financování SZP by měly být přínosem zejména pro malé zemědělské podniky, ekologicky a zeměpisně problematické oblasti a řídce osídlené regiony v souladu se strategickými cíli EU;

42.  zdůrazňuje, že návrh Komise na to, aby nová SZP byla prováděna na základě strategických plánů vypracovaných členskými státy, bude státy nutit převzít více odpovědnosti za zemědělskou politiku a příslušné rozpočty; konstatuje ovšem, že se tím možná zvýší riziko zvyšování různorodosti a komplexity finančního řízení SZP a ztíží provádění legitimních kontrol;

43.  bere na vědomí škrty v programech rozvoje venkova, které celkově dosahují 27 % (45 % v oblasti soudržnosti a 10 % v Evropském sociálním fondu); vybízí nicméně Komisi, aby zajistila, že bude schopna úspěšně řešit rozdíly a ostré rozpory mezi městskými a venkovskými oblastmi, zastavit zvětšování těchto rozdílů a bránit fragmentaci;

Vlastní zdroje

44.  vítá tři nové kategorie vlastních zdrojů, které zahrnují podíl na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), dvacetiprocentní podíl na příjmech ze systému obchodování s emisemi a příspěvky členských vypočtené na základě objemu nerecyklovaného odpadu z plastových obalů v jednotlivých státech; v této souvislosti připomíná, že navržený systém vlastních zdrojů by neměl zvyšovat celkové fiskální zatížení daňových poplatníků v EU a měl by vést k proporčnímu snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU;

45.  vybízí Komisi, aby předložila další návrhy na vytvoření nových vlastních zdrojů s cílem dosáhnout toho, aby rozpočet EU mohl být ve střednědobém horizontu financován zcela bez rozpočtových příspěvků členských států; zastává názor, že na příjmové straně unijního rozpočtu musí hrát významnou úlohu podíl nových skutečných vlastních zdrojů;

46.  opakuje, že je nutné opustit současný systém oprav a slev, a podporuje návrh Komise na postupné ukončení všech slev do roku 2025, díky čemuž bude mít rozpočet jednodušší a transparentnější strukturu;

47.  podporuje návrh Komise, aby se podíl cel, který si členské státy ponechávají jako „náklady na výběr“, snížil na 10 %;

48.  vyzývá k zachování DPH jako jednoho z vlastních zdrojů EU a požaduje její zásadní zjednodušení;

49.  je přesvědčen, že financování EU by mělo být stabilnější, udržitelnější, předvídatelnější, transparentnější a srozumitelnější pro občany EU;

50.  konstatuje, že zastřešujícím cílem podmíněnosti v EU je podpora integrace a soudržnosti mezi členskými státy; je přesvědčen, že řádné logické podmínky musí zahrnovat vytváření pobídek způsobem, který povede k větší angažovanosti členských států v evropském projektu, bude přispívat k dosažení plánovaného výsledku a zamezí zneužívání finančních prostředků EU;

51.  žádá Komisi, aby objasnila, jakým způsobem by měl být vypočítáván vnitrostátní příspěvek založený na objemu nerecyklovaného odpadu z plastových obalů v jednotlivých státech a jak bude shromažďován; vyzývá Komisi, aby zavedla soubor monitorovacích nástrojů, které budou členským státům pomáhat při vytváření společné metodiky pro výběr a výpočet příspěvku;

52.  se znepokojením konstatuje, že legislativní návrh týkající se CCCTB dosud nebyl přijat a že neexistuje žádný časový odhad, kdy jej schválí Rada; zastává názor, že CCCTB proto nelze považovat za skutečný vlastní zdroj pro příští programové období; žádá Radu, aby vzhledem k významu CCCTB pro řešení problému vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany nadnárodních společností dospěla k dohodě o této otázce;

53.  vítá zásadu, že příjmy z politik EU by měly napříště plynout do unijního rozpočtu jako jeden ze skutečných zdrojů příjmů EU.

54.  opakovaně vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily systémy pro kontroly a předcházení podvodům a nesrovnalostem, které poškozují finanční zájmy EU;

55.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné odstranit rozdíly v celních kontrolách v rámci EU, které představují velké riziko pro finanční zájmy EU, a vyzývá Komisi, aby v EU harmonizovala celní systémy s cílem účinně zakročit proti pašování zboží a daňovým podvodům.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

CONT

13.9.2018

Datum přijetí

10.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Jonathan Bullock, Tamás Deutsch, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Jean-François Jalkh, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Iris Hoffmann, Andrey Novakov, Julia Pitera, Miroslav Poche

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

Nedzhmi Ali

PPE

Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Andrey Novakov, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Iris Hoffmann, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Miroslav Poche, Derek Vaughan

2

-

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Jean-François Jalkh

1

0

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

15.10.2018

POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ

Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Rozpočtový výbor

o průběžné zprávě o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(2018/0166R(APP))

Za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci: Marita Ulvskog (předsedkyně)

Position

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci předkládá Rozpočtového výboru jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod odůvodnění E a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ea.  vzhledem k tomu, že byla vytvořena vazba mezi programováním unijních fondů a evropským semestrem a příslušnými doporučeními pro jednotlivé země; vzhledem k tomu, že unijní prostředky mají sloužit k dosahování cílů stanovených v článku 174 SFEU, totiž k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů;

Pozměňovací návrh    2

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 5

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

5.  dále zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR a všech souvisejících politik EU; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj, že EU musí dostát svému závazku a jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a hluboce lituje skutečnosti, že v návrzích týkajících se VFR chybí na tento účel jasné a viditelné závazky; žádá proto, aby byly cíle udržitelného rozvoje začleněny do všech politik a iniciativ EU v rámci příštího VFR; zdůrazňuje rovněž, že pro plnění závazků EU na cestě k inkluzivní Evropě má zásadní význam odstranění diskriminace, a hluboce lituje skutečnosti, že v politikách EU, které byly představeny v návrzích VFR, chybí závazky k zohledňování genderového hlediska a k prosazování rovnosti pohlaví; dále v návaznosti na Pařížskou dohodu zdůrazňuje svůj názor, že výdaje související s klimatem by měly být ve srovnání se současným VFR výrazně navýšeny a že by co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, měly dosáhnout 30 %;

5.  dále zdůrazňuje význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR a všech souvisejících politik EU; v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj, že EU musí dostát svému závazku a jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a hluboce lituje skutečnosti, že v návrzích týkajících se VFR chybí na tento účel jasné a viditelné závazky; žádá proto, aby byly cíle udržitelného rozvoje začleněny do všech politik a iniciativ EU v rámci příštího VFR; zdůrazňuje rovněž, že k vytvoření odolné sociální Evropy je třeba splnit závazky v rámci Evropského pilíře sociálních práv a že pro plnění závazků EU na cestě k inkluzivní Evropě má zásadní význam odstranění diskriminace, a hluboce lituje skutečnosti, že v politikách EU, které byly představeny v návrzích VFR, chybí závazky k zohledňování genderového hlediska a k prosazování rovnosti pohlaví; dále v návaznosti na Pařížskou dohodu zdůrazňuje svůj názor, že výdaje související s klimatem by měly být ve srovnání se současným VFR výrazně navýšeny a že by co nejdříve, nejpozději však do roku 2027, měly dosáhnout 30 %;

Pozměňovací návrh    3

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 4

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

4.  dále prohlašuje, že nesouhlasí s jakýmkoli snížením úrovně financování klíčových politik EU, jako je politika soudržnosti a společná zemědělská politika; především protestuje proti veškerým radikálním škrtům, které negativně ovlivní samotnou podstatu a cíle těchto politik, například proti škrtům navrženým pro Fond soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova; v této souvislosti nesouhlasí s návrhem snížit prostředky Evropského sociálního fondu navzdory tomu, že byla rozšířena jeho oblast působnosti a že do něj byla začleněna iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

4.  dále prohlašuje, že nesouhlasí s jakýmkoli snížením úrovně financování klíčových politik EU, jako je politika soudržnosti a společná zemědělská politika; především protestuje proti veškerým radikálním škrtům, které negativně ovlivní samotnou podstatu a cíle těchto politik, například proti škrtům navrženým pro Fond soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova; v této souvislosti nesouhlasí s návrhem snížit prostředky Evropského sociálního fondu plus navzdory tomu, že byla rozšířena jeho oblast působnosti a že do něj byla začleněna iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám, program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a program Zdraví;

Pozměňovací návrh    4

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 5 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

5a.  zdůrazňuje, že navržená vazba mezi programováním strukturálních fondů, jejich politickými cíli a evropským semestrem, zejména doporučeními pro jednotlivé země, by měla být vyjasněna a měla by brát v potaz také místní a regionální rozměr; vyzývá k zřízení účinných programovacích mechanismů pro fondy EU, zejména ESF+, které by uvedly zásady a práva Evropského pilíře sociálních práv do praxe, mimo jiné díky zajištění dostatečného objemu finančních prostředků a vytváření synergií mezi unijními fondy;

Pozměňovací návrh    5

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 14 vi

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

14vi.  zdvojnásobit prostředky na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí (v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí);

14vi.  zdvojnásobit prostředky na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v rámci ESF+ (v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí) a současně zajistit efektivitu a přidanou hodnotu tohoto nástroje;

Pozměňovací návrh    6

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 15 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15a.  trvá na tom, že je nutné zintenzivnit boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; je však znepokojen tím, že začleněním Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ by se snížila úroveň závazků členských států a výše zdrojů, které se na mladé lidi zaměřují přímo;

Pozměňovací návrh    7

za Výbor pro zaměstnanost a sociální věciNávrh usnesení

Bod 16 a (nový)

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

16a.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit nástroje Unie k řešení sociálního začlenění a účasti státních příslušníků třetích zemí na trhu práce; vyzývá proto k lepším synergiím mezi unijními fondy a adekvátními zdroji; poukazuje na to, že je nutné řešit specifické městské a místní výzvy migrace, mimo jiné usnadněním přístupu k financování pro města a místní a regionální orgány, sociální partnery, subjekty sociální ekonomiky a organizace občanské společnosti a prováděním projektů v této oblasti;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

(1)

Návrh víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložený Komisí, informační dokument EÚD, červenec 2018.

(2)

Bratislavské prohlášení ze dne 16. září 2016; Římské prohlášení ze dne 25. března 2017

(3)

Diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU, 28. června 2017, COM(2017)0358.

(4)

Těmito kritérií jsou: cíle a závazky Smluv, veřejný zájem s evropským rozměrem, úspory z rozsahu, efekty přelévání, subsidiarita, přínos evropské integrace a evropské hodnoty: mír, demokracie, právní stát.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (18.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP))

Zpravodaj: Ivo Belet

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a boje proti změně klimatu, úpadku ekosystémů a úbytku biologické rozmanitosti, jakož i úlohu EU v těchto oblastech; poukazuje na to, že Unie musí dostát svému závazku jít v předvoji při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, které představují globální plán udržitelné, rovnoprávné a prosperující společnosti v rámci hranic naší planety; připomíná závazky Unie plynoucí z Pařížské dohody, jakož i naléhavou potřebu přejít na nízkouhlíkové, udržitelné oběhové hospodářství;

2.  domnívá se, že jednání o vlastních zdrojích a víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, a to i v kontextu brexitu, je příležitostí k zajištění větší udržitelnosti a transparentnosti příjmové stránky rozpočtu Unie, větší nezávislosti Unie a v konečném důsledku k lepšímu využívání transformační síly rozpočtu Unie; vyzývá k zásadní reformě systému vlastních zdrojů, ke zrušení všech odvodů a k zavedení nových zdrojů financování, které budou zcela v souladu s politikami Unie např. v oblasti životního prostředí, zdraví a klimatu;

3.  zdůrazňuje, že program LIFE je hlavním programem na podporu provádění právních předpisů Unie upravujících opatření v oblasti životního prostředí a klimatu; konstatuje, že významný podíl navrhovaného navýšení rozpočtu pro program LIFE na období 2021–2027 je určen na nový podprogram Přechod na čistou energii; podporuje vytvoření komplexního programu pro přechod na čistou energii, domnívá se však, že by to nemělo být na úkor finančních prostředků vyčleněných na přírodu a biologickou rozmanitost, oběhové hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování; znovu připomíná svůj požadavek, aby byly finanční zdroje pro program LIFE přinejmenším zdvojnásobeny na 6,442 miliardy EUR ve stálých cenách (2018), a žádá, aby bylo zavedeno zvláštní finanční krytí pro biologickou rozmanitost a správu sítě Natura 2000;

4.  vítá navrhované zvýšení rozpočtu pro program Horizont Evropa, a zejména konkrétní příděly na výzkum a inovace v oblasti zdraví (6,83 miliardy EUR), klimatu, energetiky a mobility (13,31 miliardy EUR) a potravin a přírodních zdrojů (8,87 miliardy EUR); opakuje však svou výzvu k navýšení financování 9. rámcového programu, jehož rozpočet by měl činit alespoň 116,895 miliardy EUR, přičemž by měl zůstat zachován podíl klastru „Klima, energetika a mobilita“ (15,94 %) a klastru „Potraviny a přírodní zdroje“ (10,63 %) a v souladu s 8. rámcovým programem by se měl zvýšit podíl klastru „Zdraví“ na alespoň 9,7 %; dále požaduje, aby byly vyčleněny významné finanční prostředky na základní výzkum v těchto oblastech;

5.  vítá značné navýšení prostředků určených pro Nástroj pro propojení Evropy – Energetika na 7,675 miliardy EUR ve stálých cenách (rok 2018) na období 2021–2027; 

6.  vyjadřuje vážné znepokojení nad navrhovaným snížením financování programu v oblasti zdraví; opakuje svou výzvu, aby byl program v oblasti zdraví v příštím VFR na období 2021–2027 obnoven jako účinný samostatný program se zvýšeným objemem financování, a byly tak naplňovány cíle udržitelného rozvoje týkající se veřejného zdraví, zdravotnictví a problémů souvisejících se životním prostředím a zajištěna ambiciózní politika v oblasti zdraví, zejména včetně důsledného zvýšení společného úsilí Unie v oblasti boje proti rakovině, prevence chronických onemocnění, boje proti antimikrobiální rezistenci a snadnějšího přístupu k přeshraniční zdravotní péči;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že hrozí nesplnění stávajícího cíle pro výdaje související s klimatem, a v této souvislosti bere na vědomí navrhované zvýšení tohoto cíle alespoň na 25 % rozpočtu Unie na období 2021–2027; požaduje však ambicióznější cíl v oblasti výdajů souvisejících s klimatem ve výši 30 % rozpočtu Unie na období 2021–2027, aby byly uskutečněny a naplněny cíle Pařížské dohody a aby byl zohledněn větší význam opatření v oblasti klimatu a jejich naléhavost, jakož i potřeba akčního plánu diplomatické činnosti v oblasti klimatu, a požaduje vývoj spolehlivé a transparentní metody sledování; dále žádá přijetí opatření, pomocí nichž by se zajistilo, aby struktura a plnění rozpočtu Unie neohrožovaly naplňování cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky;

8.  trvá na tom, aby VFR na období 2021–2027 vyloučil jakoukoli přímou i nepřímou podporu fosilních paliv;

9.  je znepokojen navrhovaným 5% snížením finančních prostředků pro decentralizované agentury, které spadají do oblasti působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)); požaduje, aby pro decentralizované agentury bylo případně vyčleněno více finančních a lidských zdrojů, a to v reálném vyjádření alespoň na úrovni období 2014–2020 a na základě jejich individuálních potřeb, zejména jsou-li jim přiděleny nové úkoly, jako například agenturám ECHA a EEA; zdůrazňuje, že je důležité zajistit pro tyto agentury dostatečný objem finančních prostředků, aby se posílila regulace založená na vědeckých poznatcích a zvýšila důvěra veřejnosti v tvorbu politik Unie;

10.  opakuje, že posláním agentury EEA je pomáhat Unii a členským státům činit informovaná rozhodnutí ohledně ochrany a zkvalitňování životního prostředí, začleňování environmentálních témat do hospodářských politik a vývoje směrem k udržitelnosti; zdůrazňuje, že Komise přidělila agentuře EEA další úkoly, mimo jiné monitorování nových právních předpisů a vývoje politiky v oblasti nízkouhlíkového hospodářství, programu oběhového hospodářství a provádění cílů udržitelného rozvoje, přičemž upozorňuje, že tyto úkoly by měly být náležitě zohledněny ve finančních prostředcích přidělených agentuře, které by měly být v rozpočtu na období 2021–2027 klasifikovány alespoň jako stabilní v reálných hodnotách;

11.  vítá návrh na vytvoření vlastního zdroje založeného na nerecyklovaném odpadu z plastových obalů; zdůrazňuje, že jeho stimulační účinek musí upřednostňovat předcházení vzniku odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak zajistit, aby byly příjmy z něj zaměřeny na dosažení cílů v oblasti recyklace odpadu z obalů; požaduje účinné mechanismy registrace a kontroly a objasnění metody výpočtu;

12.  požaduje, aby byl významný podíl z rostoucích příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi (ETS), počínaje fází 4 (2021), považován za vlastní zdroj Unie a postupně směrován do projektů Unie týkajících se přeshraniční energetické infrastruktury, které jsou v souladu s klimatickými a energetickými cíli Unie, energie z obnovitelných zdrojů a skladování i investic do průlomových nízkouhlíkových inovací v průmyslu; domnívá se, že by se to mělo provést postupně, aby se předešlo vzniku tlaku na vnitrostátní rozpočty určené pro politiku v oblasti klimatu a energetiky (jelikož pro tento účel je ve směrnici o ETS (směrnice 2003/87/ES) vyčleněno 50 % příjmů);

13.  vyzývá zároveň k tomu, aby byl jako nový vlastní zdroj rozpočtu Unie prozkoumán možný pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, jenž by rovněž vedl k zajištění rovných podmínek v mezinárodním obchodu a k omezení přesouvání výroby do zahraničí a současně k internalizaci nákladů spojených se změnou klimatu do cen dováženého zboží;

14.  je přesvědčen, že při neexistenci harmonizovaných mezinárodních opatření pro zdanění kerosinu by měly být na úrovni Unie prozkoumány poplatky za leteckou dopravu podle obsahu uhlíku s cílem poskytnout další pobídky pro výzkum, vývoj a investice do účinnějších nízkouhlíkových letadel a paliv a snížit rostoucí objem emisí z letecké dopravy, a to při zajištění rovných podmínek v odvětví dopravy;

15.  podporuje trvalé úsilí o zavedení daně z finančních transakcí a domnívá se, že podíl ze společné daně z finančních transakcí by měl být v budoucnosti využit jako vlastní zdroj;

16.  požaduje, aby 25 % rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem bylo převedeno do strukturálních fondů a aby tyto prostředky mohly směřovat na další podporu regionů závislých na uhlíku, které se potýkají s nevyhnutelným strukturálním přechodem na nízkouhlíkové hospodářství; domnívá se, že tyto regiony by měly mít přístup k dodatečné podpoře, která by jim pomohla naplnit specifické cíle v rámci CP 2 Fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, aby se usnadnil spravedlivý přechod; konstatuje, že cílem je podpořit tyto regiony, především pak regiony, které ještě nejsou způsobilé k podpoře v rámci Modernizačního fondu podle směrnice 2003/87/ES, a sice podporou přeobsazování, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, aktivní politiky na trhu práce, jakož i rozvoje nových pracovních míst, např. prostřednictvím začínajících podniků, v intenzivním dialogu a úzké koordinaci se sociálními partnery;

17.  zdůrazňuje, že výdajová i příjmová stránka příštího VFR by měla být řešena jako jediný balíček a že bez odpovídající dohody o otázce vlastních zdrojů nelze dosáhnout dohody s Parlamentem o VFR.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

5.7.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Ivo Belet

10.7.2018

Projednání ve výboru

10.9.2018

 

 

 

Datum přijetí

18.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

6

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Arne Gericke, Jens Gieseke, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Susanne Melior, Rory Palmer, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Giorgos Grammatikakis, Rebecca Harms, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Carolina Punset, Christel Schaldemose, Keith Taylor, Tiemo Wölken, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sophia in ‘t Veld, Kati Piri, Mirja Vehkaperä

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

44

+

ALDE

Carolina Punset, Frédérique Ries, Nils Torvalds, Mirja Vehkaperä, Sophia in ’t Veld

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Stefan Eck, Anja Hazekamp, Merja Kyllönen

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

S&D

Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Giorgos Grammatikakis, Jytte Guteland, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Gilles Pargneaux, Kati Piri, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Marco Affronte, Bas Eickhout, Rebecca Harms, Martin Häusling, Keith Taylor, Davor Škrlec

6

-

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter,

EFDD

Julia Reid

2

0

ALDE

Jan Huitema

NI

Zoltán Balczó

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (10.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP))

Zpravodaj: Jerzy Buzek

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že objem VFR na období 2021–2027 by neměl být nižší než v roce 2020, a to ani v případě brexitu, a že nové iniciativy EU musí odpovídat novým a dostatečným finančním zdrojům a musí být řešeny postupem spolurozhodování; zdůrazňuje, že zvláště dlouhodobé politické priority Evropské unie, jako je navýšení počtu pracovních míst a růst, dosažení konkurenceschopného evropského průmyslu zaměřeného na budoucnost a boj proti změně klimatu prostřednictvím přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, je nutno podpořit pomocí dostatečných zdrojů a že by měly nadále zůstat ústředními oblastmi nového víceletého finančního rámce;

2.  zdůrazňuje, že plné dodržování zásad právního státu je zásadním předpokladem řádného finančního řízení a účinného využívání finančních prostředků EU; proto podporuje nový mechanismus, který by Komisi umožnil využít účinná a vhodná opatření v případě rizika finanční ztráty způsobené obecnými nedostatky v oblasti právního státu v některém členském státě, a to se zvláštním ohledem na boj proti závažné korupci;

3.  požaduje jasnou metodiku pro předkládání údajů na základě stálých cen;

4.  připomíná, že politiky a projekty financování by měly být v souladu s cíli v oblasti klimatu a energetiky a se závazky přijatými v Pařížské dohodě; žádá, aby pro příští období VFR 2021-2027 byly navýšeny závazky týkající se cílů v oblasti klimatu na 30 % výdajů na oblast klimatu, aby tak byl usnadněn a zajištěn přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku v roce 2050;

5.  znovu opakuje výzvu Parlamentu, aby se zvýšil celkový rozpočet programu Horizont Evropa nejméně na 120 miliard EUR ve stálých cenách, aby byl schopen náležitě reagovat na společenské výzvy, zajistit globální konkurenceschopnost Evropy, životní pohodu lidí a vedoucí postavení v oblasti vědy a průmyslu a napomoci dosažení cílů stanovených v cílech udržitelného rozvoje a Pařížské dohodě; zdůrazňuje, že investice programu Horizont Evropa musí být zaměřeny na výzkum, vývoj a zavádění technologických a netechnologických řešení, která se budou zabývat naléhavými společenskými výzvami, jako je boj proti změně klimatu a přechod na udržitelnou a obnovitelnou energii, oběhové hospodářství účinně využívající energii a zdroje a neprodukující toxické látky, udržitelné postupy produkce potravin a udržitelné zemědělské postupy a cenově dostupná zdravotní péče a lékařství; vítá možnost převodu finančních příspěvků na programy z jednoho fondu do jiného, která se stanovuje v nařízení o společných ustanoveních, a vybízí všechna území, aby rozvíjela svůj výzkumný potenciál; domnívá se, že by měly být dále rozpracovány příslušné podmínky a mechanismy na uskutečnění takových převodů s cílem zajistit slučitelnost se strukturálními fondy a vyhnout se dvojímu auditu; zdůrazňuje, že finanční podpora z programu Horizont Evropa by měla být příjemcům zpřístupněna prostřednictvím rychlého a méně administrativně náročného procesu vedeného zdola nahoru a poskytováním služeb technické pomoci, které budou příjemce směrovat k nejvhodnějším fondům; je dále přesvědčen, že je třeba podporovat součinnost s dalšími programy a finančními nástroji a zároveň usilovat o maximální administrativní zjednodušení;

6.  je přesvědčen o tom, že zejména s ohledem na ambice učinit program Horizont Evropa flexibilnějším, měly by být priority v oblasti výdajů každého programu stanoveny v právních předpisech upravujících rámcový program, nikoli v dohodě o VFR;

7.  podporuje vyhrazení rozpočtu ve výši 3,5 miliardy EUR na program InvestEU; zdůrazňuje však, že tento rozpočet by neměl být vyňat z financování programu Horizont, ale mělo by se jednat o doplňující rozpočet; domnívá se, že okno výzkumu, inovací a digitalizace programu InvestEU by se mělo řídit stejnými pravidly jako úspěšný nástroj InnovFin, mělo by používat všechna související kritéria a krýt tranši s nejvyšším rizikem;

8.  vítá částku přidělenou na energetické a digitální složky Nástroje pro propojení Evropy (CEF), jehož cílem je doplnit chybějící články do evropské energetické a digitální páteře díky tomu, že podpoří rozvoj vysoce výkonných, udržitelných a účinně propojených transevropských sítí v oblasti energetických a digitálních služeb, a to plně v souladu s dlouhodobými cíli EU v oblasti energetiky a klimatu; je přesvědčen, že Nástroj pro propojení Evropy by měl být ambicióznější ve věci součinnosti, jak je uvedeno v jeho přezkumu v polovině období a zejména by měl lépe využívat součinnosti mezi dopravní, digitální a energetickou infrastrukturou; připomíná, že přechod na nízkouhlíkový systém je ústředním prvkem nástroje CEF;

9.  zdůrazňuje, že centralizovaná správní struktura zavedená nařízením o CEF je účinná; konstatuje, že převedení části Fondu soudržnosti na CEF bylo velmi úspěšné a že míra spokojenosti dotčených členských států umožňuje hájit pokračování tohoto mechanismu v příštím VFR; navrhuje proto, aby byla z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) vyčleněna částka 20 miliard EUR ve prospěch nástroje CEF, přičemž se pro tento nástroj zavedou tatáž pravidla řízení jako pravidla uplatňovaná na převedení zodpovědnosti za řízení financování Fondu soudržnosti; má za to, že vzhledem ke značné nerovnováze mezi dostupnými prostředky a potřebami by tento návrh významným způsobem podpořil rozvoj projektů TEN-T v Evropě;

10.  vítá obecně návrh Komise vyčlenit na nový evropský vesmírný program 16 miliard EUR; požaduje však mírné navýšení celkového rozpočtu programu; pokud jde o složky programu, zdůrazňuje potřebu ambicióznějšího finančního krytí pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) a družicovou komunikaci v rámci státní správy (GOVSATCOM) při současném zachování nebo mírném zvýšení rozpočtu vyčleněného pro složky Copernicus a Galileo; zdůrazňuje, že je nesmírně důležité zaručit kontinuitu dvou stěžejních složek, tj. Galileo a Copernicus, a zajistit fungování obou nových iniciativ GOVSATCOM a SSA, které se zabývají narůstajícím problémem bezpečnosti kosmické infrastruktury a bezpečnosti satelitní komunikace;

11.  vítá skutečnost, že nejméně 9,194 miliard EUR je vyčleněno na program Digitální Evropa, který vybuduje digitální kapacity Unie, zejména pro oblast umělé inteligence, počítačové bezpečnosti a vysoce výkonné výpočetní techniky, a současně posílí digitální transformaci hospodářství a společnosti podporou digitálních dovedností; zdůrazňuje význam úzké koordinace s programem Horizont Evropa, s nástrojem CEF a s ESI fondy;

12.  trvá na nutnosti přiměřeně financovat program pro opatření EU, která zlepší konkurenceschopnost podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (MSP); konstatuje, že program zaměřený na malé a střední podniky by měl doplňovat ostatní programy EU a měl by se rovněž opírat o spolehlivé zkušenosti z předcházejícího programu (COSME) s cílem posílit přístup na trhy v Unii i mimo ni, zlepšit rámcové podmínky pro podniky a konkurenceschopnost podniků a podpořit podnikání a podnikatelskou kulturu;

13.  domnívá se, že v odvětví energetiky je třeba klást důraz na energetickou bezpečnost, energetickou účinnost, posílené využívání obnovitelných zdrojů energie, propojování odvětví, inteligentní a moderní infrastrukturu, posilování postavení spotřebitelů a fungující trh s energií s větším přeshraničním obchodem a spoluprací; domnívá se, že je nezbytné dosáhnout do roku 2030 cíle propojení elektrických sítí ve výši alespoň 15 %; zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec by se měl zaměřit na dosažení cílů energetické unie; zdůrazňuje, že příští VFR by se měl zaměřit na zajištění dekarbonizace evropského hospodářství, aby bylo dosaženo cílů energetické unie, cílů EU v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje ku prospěchu EU a všech jejích občanů, a zejména by měl podpořit zranitelné domácnosti s nízkým příjmem, které jsou ohroženy energetickou chudobou, v tom, aby začaly využívat energii účinně;

14.  zdůrazňuje význam jaderné bezpečnosti a zdůrazňuje, že je třeba zvýšit částku vyčleněnou na program podpory vyřazování z provozu jaderné elektrárny Ignalina v Litvě z 552 milionů EUR na 780 milionů EUR, aby byla Litvě poskytnuta odpovídající pomoc při řešení technologického problému, jaký představuje demontáž grafitového jádra reaktoru černobylského typu, a aby se zabránilo radiačním rizikům a dále se snížilo nebezpečí jaderného ohrožení občanů EU;

15.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v návrhu nového víceletého finančního rámce (VFR) nebyla zohledněna jeho výzva k vytvoření fondu pro spravedlivý přechod v regionech s vysokou spotřebou uhlí a vysokouhlíkových regionech v rámci nového VFR; znovu opakuje svou výzvu vytvořit na úrovni Unie fond pro spravedlivou transformaci energetiky s celkovým rozpočtem ve výši 5 miliard EUR na podporu regionů s vysokým podílem pracovníků v odvětvích závislých na uhlí a uhlíku a v komunitách, které jsou tímto přechodem nepříznivě ovlivněny; dále zdůrazňuje, že v rámci tohoto fondu by měly být zajištěny dostatečné zdroje na rozvoj inkluzivních, místních a spravedlivých strategií transformace a na řešení společenských, socioekonomických a environmentálních dopadů spolu s přeměnou lokalit a vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst, jakož i na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace v čistých procesech a technologiích založených na obnovitelných zdrojích energie nebo na energeticky účinných řešeních;

16.  zdůrazňuje nutnost zachovat přiměřený a jasný rozpočet ve výši 13 miliard pro Evropský obranný fond s cílem podpořit růst a konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu;

17.  vyzývá k odpovídajícímu financování agentur, které spadají do působnosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, aby se zajistilo, že budou schopny adekvátně plnit své stále náročnější cíle;

18.  vyzývá k včasnému přijetí VFR a souvisejících právních základů s cílem zajistit bezproblémový přechod z jednoho programu na druhý a zabránit zpoždění při provádění;

19.  zdůrazňuje potřebu právně závazného a povinného přezkumu VFR v polovině období; domnívá se, že při každém přezkumu VFR by mělo být zajištěno zapojení Parlamentu;

20.  bere na vědomí, že přezkum/revize v polovině období týkající se VFR na období 2021-2027 je klíčovým prvkem řízení výdajů EU, aby bylo možné posoudit, zda investiční programy dosahují stanovených cílových hodnot, vykazují dostatečnou absorpční kapacitu a vytvářejí přidanou hodnotu EU; zdůrazňuje, že přezkum/revize v polovině období je příležitostí k dalšímu zjednodušení v průběhu celého cyklu provádění;

21.  konstatuje, že příští VFR bude muset vzít v úvahu odchod Spojeného království z EU a jeho důsledky pro rozpočet EU; vyjadřuje přání, aby programy EU spadající do působnosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku mohly nerušeně pokračovat; v tomto ohledu vítá návrhy Komise týkající se modernizace stávajících a zavedení nových vlastních zdrojů, jakož i zrušení slev a zvýšení stropu vlastních zdrojů.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Jerzy Buzek

16.7.2018

Projednání ve výboru

10.9.2018

 

 

 

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

4

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Jonathan Bullock, Jerzy Buzek, Reinhard Bütikofer, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, Igor Gräzin, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Tilly Metz, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Julia Reda, Paul Rübig, Sven Schulze, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Pervenche Berès, Tamás Deutsch, Jens Geier, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Werner Langen, Sofia Sakorafa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORUPOŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Fredrick Federley, Igor Gräzin, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski

PPE

Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Tamás Deutsch, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Nadine Morano, Paul Rübig, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Hermann Winkler, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, Pervenche Berès, Jens Geier, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

4

-

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Angelo Ciocca, Christelle Lechevalier

PPE

Christian Ehler

10

0

ECR

Ashley Fox

EFDD

Dario Tamburrano

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček, Sofia Sakorafa

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Benedek Jávor, Tilly Metz, Julia Reda

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (10.10.2018)

pro Rozpočtový výbor

k průběžné zprávě o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

(COM(2018)03222018/0166R(APP)

Zpravodaj: Dominique Riquet

PA_Consent_Interim

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do zprávy, kterou přijme, začlenil tyto návrhy:

Úvod

1.  trvá na tom, že víceletý finanční rámec (VFR) má strategický význam pro odvětví závislá na dlouhodobých investicích, jako je doprava; poukazuje na to, že dopravní infrastruktura je páteří jednotného trhu, je základem pro růst a vytváření pracovních míst a má zásadní význam pro zajištění čtyř základních svobod: volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb; připomíná význam a obecná omezení příštího VFR vzhledem k rostoucímu objemu dopravy a narůstajícímu počtu výzev, zejména v oblasti životního prostředí, kde dochází k nárůstu emisí CO2, jemných částic a znečišťujících plynů, a to navzdory tomu, že jsme si stanovili ctižádostivé cíle v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou, a také poukazuje na potřeby týkající se výzkumu a inovací spojené s rozvojem propojených a autonomních vozidel; připomíná dále zpoždění investic do nové infrastruktury zaměřené na zlepšení propojenosti a zejména do údržby infrastruktury stávající;

Víceletý finanční rámec

2.  připomíná úspěch Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v současném VFR a skutečnost, že zájem o výzvy k předkládání návrhů v rámci tohoto nástroje trojnásobně převyšoval jeho možnosti; vítá, že tento nástroj bude fungovat i v nadcházejícím VFR; s politováním však konstatuje pokles částky vyčleněné na „dopravu“ o 12 % a pokles příspěvku Fondu soudržnosti o 13 % (v konstantních eurech); má za to, že prostředky z rozpočtu CEF nelze vyčlenit na jiné programy, jejichž cíle neodpovídají specifickým cílům tohoto nástroje; žádá, aby byly částky určené na CEF obnoveny zpět na původní úroveň: u okruhu „dopravy“ na 17,746 miliardy EUR ve stálých cenách a u příspěvku Fondu soudržnosti na 10 miliard EUR ve stálých cenách vzhledem k pozitivním dopadům těchto dvou fondů na hospodářský rozvoj;

3.  zdůrazňuje, že centralizovaná správní struktura zavedená nařízením o CEF je účinná; konstatuje, že převedení části Fondu soudržnosti na CEF bylo velmi úspěšné a že míra spokojenosti dotčených členských států potvrzuje, že tento mechanismus musí pokračovat i v příštím VFR a že bude postačovat k tomu, aby mohly být dokončeny projekty, které v současnosti probíhají a jsou financovány z prostředků Fondu soudržnosti; navrhuje proto, aby byla z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) vyčleněna částka 20 miliard EUR ve prospěch CEF, přičemž tato částka by byla spravována na základě podobných pravidel jako prostředky Fondu soudržnosti v rámci CEF, avšak současně by byla k dispozici pro všechny členské státy; má za to, že vzhledem ke značné nerovnováze mezi dostupnými prostředky a potřebami je třeba věnovat větší pozornost řešením s významnou unijní přidanou hodnotou, jako jsou chybějící přeshraniční spojení, např. regionální železniční tratě, a že díky tomuto převodu by se zajistil podstatný pokrok projektů TEN-T v Evropě;

4.  zdůrazňuje, že modernizovaný a efektivnější program CEF ve VFR 2021–2027 by měl pokrývat všechny druhy dopravy, povzbuzovat přechod na jiné druhy dopravy, podněcovat členské státy k investicím do inteligentní, udržitelné a integrované veřejné dopravy, přednostně se soustředit na větší propojení mezi komplexními sítěmi, zlepšit interoperabilitu prostřednictvím evropského systému řízení železničního provozu a plného využití iniciativy jednotného evropského nebe a přispívat k plnění cílů EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

5.  připomíná, že CEF představuje dotační mechanismus, a vítá návrh Komise, že tento aspekt vyjasní tím, že tento finanční nástroj začlení do nového Programu InvestEU; domnívá se, že podíl prostředků, které jsou v rámci CEF vyčleněny na dopravu v podobě finančního nástroje, by neměl překročit 5 % výše těchto prostředků; lituje, že navzdory politováníhodnému převodu prostředků z nástroje CEF do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) nedosahuje kvantitativní podíl dopravních investic, které tento fond generoval, ani vzdáleně cíle ve výši 30 % a také z kvalitativního hlediska nedosahuje ani zdaleka kritérií přidané hodnoty EU; v této souvislosti důrazně poukazuje na to, že by nemělo být umožněno převádět prostředky z programu Horizont Evropa ve prospěch Programu InvestEU; zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci příštího VFR přispíval Program InvestEU na projekty se skutečnou unijní přidanou hodnotou, a vítá, že Komise navrhla, aby jednu ze čtyř zvolených investičních oblastí představovala udržitelná infrastruktura;

6.  připomíná, že je důležité vytvořit rozpočtovou položku pro udržitelný cestovní ruch vzhledem k významnému zastoupení tohoto odvětví v ekonomice Unie (v roce 2016 představovalo 5 % HDP), a poukazuje na úkoly Unie vyplývající z článku 195 SFEU, s cílem postoupit na cestě ke skutečné politice EU v oblasti cestovního ruchu, která může řešit stávající problémy způsobené fragmentací a problémy přístupu k financování, propagovat Evropu jako turistickou destinaci a stimulovat odvětví cestovního ruchu, a přispět tak k růstu a tvorbě pracovních míst;

7.  konstatuje, že minimalizace vnějších nákladů by měla být začleněna de VFR jakožto vedoucí princip, neboť se jedná o opatření zavádějící nákladovou účinnost, a tedy i snižující zátěž pro budoucí veřejné rozpočty;

Agentury

8.  vítá četné pravomoci, které byly nově svěřeny dopravním agenturám EU, zejména Evropské agentuře pro bezpečnost letectví, Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a Agentuře Evropské unie pro železnice; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny dopravní agentury měly na plnění svých povinností a nových pravomocí k dispozici dostatečné prostředky, které budou stabilní v reálných hodnotách;

9.  vítá návrh Komise na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tento nový orgán disponoval dostatečnými prostředky, které by mu umožňovaly vykonávat jeho pravomoci v odvětví dopravy;

Výzkum

10.  připomíná, že podpora výzkumu a vývoje v oblasti dopravy a mobility je naléhavě potřebná vzhledem k výzvám, které představuje nárůst emisí CO2, jemných částic a znečišťujících plynů spojený s rozvojem dopravy a dopravním přetížením, potřeba energetického přechodu a zvýšené bezpečnosti dopravy a rozvoj propojených a autonomních vozidel; zdůrazňuje proto, že je důležité zachovat přímou vazbu mezi programem Horizont Evropa a zaváděním dopravních řešení na úrovni EU, k nimž se dospělo na základě výzkumu a vývoje; připomíná úspěch společných podniků, jako jsou SESAR, Shift2Rail a CleanSky; má za to, že je důležité tyto podniky i nadále výrazně podporovat a dostatečně financovat v rámci programu Horizont Evropa; zdůrazňuje, že při podpoře výzkumu a vývoje by měla být v dopravě uplatňována zásada technologické neutrality;

Vlastní zdroje

11.  konstatuje, že členské státy získávají značné fiskální a parafiskální příjmy, které jsou přímo spojeny s dopravou a cestovním ruchem, a že přenos (byť jen minimální části) zdrojů tohoto typu do vlastních zdrojů EU by posílil její schopnost reagovat na nové výzvy, jimž musí čelit; má za to, že návrat k rozsáhlejším vlastním zdrojům, které byly předpokládány při vytvoření Evropského společenství, by upevnil schopnost EU činit politická a rozpočtová opatření.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Průběžná zpráva o VFR na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody

Referenční údaje

2018/0166R(APP)

Věcně příslušný výbor

 

BUDG

 

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

TRAN

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Dominique Riquet

27.6.2018

Projednání ve výboru

8.10.2018

 

 

 

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

4

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Innocenzo Leontini, Peter Lundgren, Georg Mayer, Gesine Meissner, Renaud Muselier, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Keith Taylor, Pavel Telička, Marie-Pierre Vieu, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Kosma Złotowski, Luis de Grandes Pascual, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Claudia Țapardel

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Jill Evans, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Ryszard Antoni Legutko, Marek Plura, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, John Howarth, Wajid Khan

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO