ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny

8.11.2018 - (COM(2018)0163 – C8-0129/2018 – 2018/0076(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Eva Maydell

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny

(COM(2018)0163 – C8-0129/2018 – 2018/0076(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0163),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0129/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (CON/2018/38) ze dne 31. srpna 2018,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018[1],

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0360/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU^[2]*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatky za konverzi měny

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001[4] a následně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009[5] se poplatky za přeshraniční platby v eurech mezi členskými státy eurozóny výrazně snížily, tak že jsou nyní v převážné většině případů zanedbatelné.

(2)  Přeshraniční platby v eurech prováděné z členských států mimo eurozónu nicméně představují přibližně 80 % všech přeshraničních plateb, jež jsou z těchto členských států prováděny. Poplatky za tyto konkrétní přeshraniční platby zůstávají ve většině členských států mimo eurozónu příliš vysoké, přestože mají poskytovatelé platebních služeb přístup k týmž účinným infrastrukturám, zejména k systémům TARGET2 a STEP, umožňujícím zpracování těchto transakcí s velmi nízkými náklady, jako poskytovatelé platebních služeb z eurozóny.

(2a)  Je nezbytné zajistit rovné podmínky pro všechny poskytovatele platebních služeb v Unii. Proto by orgány, které spravují systémy TARGET2 a STEP, konkrétně Evropská centrální banka a Evropský orgán pro bankovnictví, měly usnadnit přístup k těmto platformám pro poskytovatele platebních služeb v celé Unii bez ohledu na to, zda se tito poskytovatelé platebních služeb nacházejí v eurozóně, či nikoli.

(3)  Příliš vysoké poplatky za přeshraniční platby nadále představují překážku, jež brání plnému začlenění podniků a občanů v členských státech mimo eurozónu do jednotného trhu, což je na vnitřním trhu znevýhodňuje oproti podnikům a občanům z členských států eurozóny. Tyto vysoké poplatky jsou příčinou toho, že v Unii přetrvávají dvě kategorie uživatelů platebních služeb: na jedné straně uživatelé platebních služeb, z nichž převážná většina využívá výhod jednotné oblasti pro platby v eurech („SEPA“), a na straně druhé uživatelé platebních služeb, kteří za své přeshraniční platby v eurech platí vysoké ceny.

(4)  Aby bylo usnadněno fungování jednotného trhu a byly odstraněny překážky mezi uživateli platebních služeb v členských státech eurozóny a členských státech mimo eurozónu▐, je nutné zajistit, aby byly poplatky za přeshraniční platby▐ v rámci Unie uvedeny v soulad s poplatky účtovanými za domácí platby provedené v úřední měně členského státu, v níž poskytovatel platebních služeb poskytuje své služby uživateli platebních služeb. Aby toto pozměňující nařízení naplňovalo udržitelným způsobem své cíle, měl by být uvažován vývoj na trzích, který by mohl podpořit dosahování cílů tohoto pozměňujícího nařízení, a změny souvisejících právních předpisů. Příchod nových účastníků na trh platebních služeb pomáhá snižovat transakční náklady. Proto je třeba povzbuzovat a monitorovat hospodářskou soutěž na tomto trhu.

(5)  Jsou-li v zemi plátce a příjemce používány odlišné měny, poplatky za konverzi měny přeshraniční platbu výrazně zdražují. Článek 45 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366[6] stanoví požadavek na transparentnost poplatků a použitého směnného kurzu před iniciováním platební transakce. Když jsou zejména v místě prodeje, v bankomatu nebo při příkazech k úhradě navrhovány alternativní nabídky konverze měny, tato transparentnost nemusí umožňovat rychlé a jasné srovnání těchto různých nabídek. Článek 59 směrnice (EU) 2015/2366 sice již stanoví obecné požadavky týkající se informací zveřejňovaných poskytovatelem služeb konverze měny v místě prodeje nebo v bankomatu, avšak v zájmu úplného naplnění cílů tohoto nařízení v oblasti transparentnosti a porovnatelnosti je zapotřebí dalšího upřesnění. Kromě toho by měly být stanoveny jasné požadavky na transparentnost a porovnatelnost služeb měnové konverze poskytovaných v rámci příkazů k úhradě s cílem zajistit, aby byly náklady na převod měny při příkazu k úhradě sděleny uživatelům platebních služeb vždy, a nikoli jen v případě, že jsou nabízeny alternativní služby měnové konverze. Tato nedostatečná transparentnost a porovnatelnost brání konkurenci snížit náklady na konverzi měny a zvyšuje riziko, že si uživatel platebních služeb nezáměrně zvolí nákladnější možnosti této konverze. Je proto nezbytné vypracovat opatření určená poskytovatelům služeb měnové konverze, která zvýší transparentnost a ochrání spotřebitele před nepřiměřeně vysokými poplatky za služby konverze měny, zejména v případech, kdy spotřebitelům nejsou poskytnuty informace, jež ke zvolení nejlepší nabídky konverze měny potřebují.

(5a)  Za tímto účelem by měly být uživatelům platebních služeb poskytnuty všechny možnosti konverze měny současně, a to jasně, neutrálně a komplexně, aby se předešlo situacím, kdy jsou možnosti konverze měny předem vybrány nebo kdy jsou představeny uživateli zavádějícím způsobem. Poskytovatelé platebních služeb vydávající karetní platební prostředky by rovněž měli zajistit, aby držitelé těchto prostředků mohli snadno změnit své preference týkající se alternativních služeb konverze měny.

(6)  Předpokladem pro zajištění transparentnosti poplatků za konverzi měny je přizpůsobení stávajících platebních infrastruktur a procesů, zejména pokud jde o platby prováděné online a v místech prodeje nebo o výběry hotovosti z bankomatu. Za tímto účelem by měl být účastníkům trhu ponechán dostatečný časový prostor k přizpůsobení svých infrastruktur a procesů tak, aby splňovaly požadavky ustanovení o poplatcích za konverzi měny a aby vyhověly požadavkům na transparentnost poplatků za konverzi měny stanoveným v tomto nařízení.

▌

(7a)  Komise by měla předložit Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení. Tato zpráva by měla obsahovat hodnocení účinnosti ustanovení tohoto nařízení při zajišťování porovnatelnosti cen alternativních služeb konverze měny a doporučení, zda jsou nutné další změny pro zajištění úplné transparentnosti a srovnatelnosti pro podniky i spotřebitele.

▌

(9)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu přeshraniční povahy plateb může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 924/2009

Nařízení (ES) č. 924/2009 se mění takto:

(1)  článek 1 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro přeshraniční platby a transparentnost poplatků za konverzi měny v Unii.“

b)  v odstavci 2 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

Článek 3a a 3ba se nicméně použije na všechny přeshraniční platby, při nichž je využita služba konverze měny, bez ohledu na to, zda jsou tyto platby denominované v eurech nebo v národní měně členského státu jiné než euro.“;

(1a)  V článku 2 se doplňuje nová definice, která zní:

„15a. „alternativními službami konverze měny“ služby konverze měny, které nabízí poskytovatel platební služby jako dostupné v souvislosti s neiniciovanými přeshraničními platebními transakcemi, včetně služeb poskytovaných jiným subjektem než daným poskytovatelem platebních služeb, jeho přidruženými organizacemi nebo neregulovaným poskytovatelem.“

(2)  článek 3 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby v měně členského státu jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům platebních služeb s ohledem na odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a v ▌měně členského státu, v němž poskytovatel platebních služeb poskytuje svoje služby uživateli platebních služeb.“;

▌

c)  odstavec 3 se zrušuje;

d)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Poplatky uvedené v odstavci 1 ▌nezahrnují poplatky za konverzi měny.“;

(3)  vkládá se nový článek 3a, který zní:

„čl. 3a Poplatky za konverzi měny vztahující se na transakce vázané na kartu

1.  Od [ÚP vloží datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] s ohledem na informační povinnosti stanovené v čl. 59 odst. 2 a čl. 45 odst. 1 písm. d) směrnice 2015/2366, se celková částka poplatků za konverzi měny u karetních platebních transakcí vyjádří jako rozdíl mezi referenčním směnným kurzem použitým pro převod platební transakce a posledním dostupným směnným kurzem ECB, který se použije na částku transakce.

Strany, jež poskytují služby konverze měny pro karetní platební transakce, předloží rozdíl uvedený v prvním pododstavci i celkovou částku transakce uživatelům platebních služeb v měně účtu plátce, včetně všech účtovaných transakčních poplatků a poplatků. Tyto informace se předloží současně pro všechny možnosti konverze měny jasným, neutrálním a srozumitelným způsobem. Informace jsou poskytovány bezplatně.

▌

2a.  Aniž jsou dotčeny informační povinnosti podle čl. 59 odst. 2 druhé směrnice o platebních službách (PSD2), strany, které poskytují služby konverze měny v místě prodeje nebo v bankomatech, poskytují vždy možnost platby v místní měně.

2b.  Poskytovatelé platebních služeb vydávající karetní platební prostředky poskytnou držitelům těchto nástrojů možnost blokovat používání jiných služeb konverze měny, než jsou služby nabízené poskytovatelem platebních služeb plátce, s ohledem na jejich platební prostředek. Tato možnost musí být předložena neutrálním způsobem.

2c.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí, že držitelé karetních platebních prostředků mají možnost snadno změnit své preference, pokud jde o alternativní služby konverze měny, pomocí technických nástrojů, které jim poskytovatelé platebních služeb poskytnou.

2d.  Pokud strany, jež poskytují služby konverze měny, používají pro clearing a vypořádání kurzy konverze měny stanovené v jiném časovém okamžiku než ve skutečné době, kdy uživatel platebních služeb inicioval konverzi měny, použijí pro clearing a vypořádání transakce efektivní směnný kurz, který použila strana poskytující službu konverze měny uživateli platebních služeb v době zahájení transakce.“;

▌

(4a)  Vkládá se nový článek 3ba, který zní:

„čl. 3ba poplatky za konverzi měny převod v souvislosti s úhradami

Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nabízí službu konverze měny pro účely úhrady ve smyslu čl. 2 bodu (1) nařízení (EU) č. 260/2012 [6 měsíců po datu vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], informuje uživatele platebních služeb jasným, neutrálním a srozumitelným způsobem o odhadovaných úplných nákladech na služby konverze měny, které se vztahují na úhradu ještě před zahájením transakce.

Pro účely prvního pododstavce zveřejní poskytovatelé platebních služeb úplné náklady na konverzi platební transakce v měně účtu plátce. Tyto úplné náklady budou zahrnovat veškeré poplatky za transakci a jsou vyjádřené jako rozdíl mezi směnným kurzem použitým při konverzi platební transakce a nejnovějším dostupným referenčním směnným kurzem ECB s ohledem na objem transakce. Poskytovatelé platebních služeb rovněž sdělí částku, která má být zaslána v měně účtu příjemce.“;

(4b)  článek 14 se zrušuje;

(5)  článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15 Přezkum

Do 31. prosince 2021 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení, která bude zejména obsahovat hodnocení účinnosti ustanovení tohoto nařízení při zajišťování porovnatelnosti cen alternativních služeb konverze měny a doporučení, zda jsou nutné další změny tohoto nařízení pro zajištění úplné transparentnosti a srovnatelnosti cen jak pro podniky, tak i spotřebitele. Na základě této zprávy může Komise předložit návrh na změnu tohoto nařízení.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce se čl. 1 odst. 2 písm. a) použije od [3 měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud jde o platby v eurech, a od [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] pokud jde o platby v jiných měnách Unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

• [1]    ...
• [2] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [3]    Úř. věst. C , , s. .
• [4]    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 13).
• [5]    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).
• [6]   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název	Náklady na přeshraniční platby v Unii a poplatky za směnu měny
Referenční údaje	COM(2018)0163 – C8-0129/2018 – 2018/0076(COD)
Datum předložení EP	28.3.2018
Věcně příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 19.4.2018
Výbory požádané o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	IMCO 19.4.2018	JURI 19.4.2018
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	IMCO 23.4.2018	JURI 23.4.2018
Zpravodajové        Datum jmenování	Eva Maydell 31.5.2018
Projednání ve výboru	29.8.2018	9.10.2018
Datum přijetí	5.11.2018
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	37 3 3
Členové přítomní při konečném hlasování	Pervenche Berès, David Coburn, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Stefan Gehrold, Roberto Gualtieri, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Philippe Lamberts, Bernd Lucke, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Martin Schirdewan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Jakob von Weizsäcker, Steven Woolfe
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Richard Corbett, Mady Delvaux, Bas Eickhout, Ashley Fox, Eva Joly, Syed Kamall, Thomas Mann, Eva Maydell, Luigi Morgano, Lieve Wierinck, Roberts Zīle
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	John Flack, Aleksander Gabelic, Anna Hedh, Agnes Jongerius, Ricardo Serrão Santos
Datum předložení	8.11.2018

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

37	+
ALDE	Petr Ježek, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck
ECR	John Flack, Ashley Fox, Syed Kamall, Kay Swinburne, Roberts Zīle
EFDD	Marco Valli
PPE	Markus Ferber, Stefan Gehrold, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Esther de Lange, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Eva Maydell, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere
S&D	Pervenche Berès, Richard Corbett, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Aleksander Gabelic, Roberto Gualtieri, Anna Hedh, Agnes Jongerius, Luigi Morgano, Ricardo Serrão Santos, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker
VERTS/ALE	Bas Eickhout, Eva Joly, Philippe Lamberts

3	-
ECR	Bernd Lucke
EFDD	David Coburn
NI	Steven Woolfe

3	0
GUE/NGL	Marisa Matias, Martin Schirdewan
PPE	Luděk Niedermayer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se