Postup : 2018/2092(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0365/2018

Předložené texty :

A8-0365/2018

Rozpravy :

PV 10/12/2018 - 16
CRE 10/12/2018 - 16

Hlasování :

PV 11/12/2018 - 5.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0497

ZPRÁVA     
PDF 480kWORD 57k
9.11.2018
PE 623.658v02-00 A8-0365/2018

o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích

(2018/2092(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodaj: Sergei Stanishev

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích

(2018/2092(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie (11997D/PRO/02),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 29. září 2010 (14142/2010) a 8. července 2011 (14142/1/2010),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o rámci pro plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 7. prosince 2011 (14302/3/11),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. června 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku(1),

–  s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 9. a 10. června 2011, 22. a 23. září 2011, 25. a 26. října 2012, 7. a 9. března 2013 a 5. a 6. prosince 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2011 o přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenské dohodě(2),

–  s ohledem na osmou pololetní zprávu Komise o fungování schengenského prostoru ze dne 15. prosince 2015 (COM(2015)0675),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o fungování schengenského prostoru(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(4),

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 18. dubna 2018 o uvedení některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku v účinnost (15820/1/2017),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0365/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Bulharsko a Rumunsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007; vzhledem k tomu, že Bulharsko vydalo v roce 2008 prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná pracovní skupinou pro schengenské hodnocení (SCH-EVAL), která sestává z odborníků z členských států Schengenu; vzhledem k tomu, že Rumunsko vydalo své prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná skupinou SCH-EVAL v letech 2007 a 2008;

B.  vzhledem k tomu, že odborníci skupiny SCH-EVAL i Rada ve svých závěrech ze dne 9. a 10. června 2011 potvrdili dokončení schengenského hodnocení pro Bulharsko a Rumunsko a stav připravenosti těchto dvou zemí provést všechna ustanovení schengenského acquis; vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 8. července 2011 Rada ověřila, že nezbytné podmínky pro uplatňování schengenského acquis byly splněny ve všech oblastech, konkrétně v oblasti ochrany údajů, vzdušných hranic, pozemních hranic, policejní spolupráce, Schengenského informačního systému, námořních hranic a víz; vzhledem k tomu, že dokončení schengenského hodnocení znamenalo pro obě země kromě výzvy, jíž je správa vnějších hranic Evropské unie, také zásadní restrukturalizaci jejich systémů ostrahy hranic a investice do navýšení kapacity donucovacích orgánů; vzhledem k tomu, že podle aktu o přistoupení z roku 2005 je úspěšné dokončení postupů schengenského hodnocení jediným předpokladem pro úplné uplatnění schengenského acquis, včetně zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád v Radě i Komise a Parlament již mnohokrát uznali připravenost Bulharska a Rumunska uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu, naposledy ve sdělení Komise ze dne 27. září 2017 a v usnesení Parlamentu ze dne 30. května 2018;

C.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 Rada navrhla plné uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011 toto rozhodnutí schválil a požádal Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu je podstatně změnit;

D.  vzhledem k tomu, že v září 2011 předsednictví Rady předložilo návrh na částečné provedení ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, konkrétně zrušení kontrol pouze na vnitřních námořních a vzdušných hranicích, přičemž naplánovalo předložit v následné fázi samostatné rozhodnutí ohledně pozemních hranic;

E.  vzhledem k tomu, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech několikrát potvrdila svůj závazek založit jakékoli budoucí rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích pro Bulharsko a Rumunsko na dvoustupňovém přístupu; vzhledem k tomu, že přijetí tohoto rozhodnutí bylo Radou pro spravedlnost a vnitřní věci opakovaně odloženo;

F.  vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017 byl Bulharsku a Rumunsku udělen pasivní přístup do Vízového informačního systému; vzhledem k tomu, že Rada ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018 navrhla plné uplatňování zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že ani akt o přistoupení z roku 2005, ani mechanismus schengenského hodnocení nestanoví odlišné časové rámce pro zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že všechna předchozí rozšíření schengenského prostoru byla stanovena prostřednictvím jediného právního aktu;

H.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor je jedinečným opatřením a jedním z největších úspěchů Evropské unie, který umožňuje volný pohyb osob přes vnitřní hranice Schengenu; vzhledem k tomu, že toto je možné prostřednictvím různých kompenzačních opatření, jako je zřízení Schengenského informačního systému (za účelem posílení výměny informací), jakož i vytvoření hodnotícího mechanismu za účelem ověření provádění schengenského acquis členskými státy a posílení vzájemné důvěry ve fungování schengenského prostoru;

I.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie a jejich opětovné zavedení v schengenském prostoru má závažný dopad na životy evropských občanů a všech osob, které využívají zásady volného pohybu uvnitř EU, a značně narušuje jejich důvěru v evropské orgány a integraci; vzhledem k tomu, že tato situace způsobuje přímé provozní a investiční náklady přeshraničním pracovníkům, turistům, silničním nákladním přepravcům a orgánům veřejné správy, což silně poškozuje ekonomiky členských států a fungování vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že zachovávání vnitřních hraničních kontrol v Bulharsku a Rumunsku má negativní dopad na vývoz z obou členských států i dovoz do nich, jakož i na přepravní operace z a do některých z největších jihoevropských civilních a nákladních přístavů, což znamená ušlý zisk a vyšší výdaje; vzhledem k tomu, že odhady nákladů souvisejících s obnovením hraničních kontrol v Evropské unii činí 0,05 až 20 miliard EUR v jednorázových nákladech a 2 miliardy EUR v ročních provozních nákladech(6);

J.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie nebo jejich obnovení v schengenském prostoru se zdá být spojeno spíše s pocitem ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti než se spolehlivými důkazy o skutečné existenci vážné hrozby; vzhledem k tomu, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích v důsledku plného uplatňování schengenského acquis v členských státech, které k Schengenu již přistoupily, nevedlo ke zvýšení kriminality; vzhledem k tomu, že rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 je spojeno s nižší mírou majetkových trestných činů v členských státech nově přistupujících k Schengenu i ve stávajících členských státech a že mezi občany EU nezhoršilo pocit nejistoty(7);

1.  připomíná, že Bulharsko a Rumunsko splnily v roce 2011 všechny nezbytné podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že během sedmi let, které od té doby uběhly, nepřijala Rada rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, a to navzdory opakovaným žádostem Komise a Parlamentu v tomto směru;

3.  považuje návrh rozdělit zrušení kontrol na vnitřních hranicích do dvou právních aktů za účelem stanovení odlišných harmonogramů pro zrušení kontrol na pozemních, námořních a vzdušných hranicích za významný odklon od znění návrhu rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2010, které schválil Parlament;

4.  připomíná, že Rada smí rozhodnout o uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku teprve po konzultaci s Parlamentem, což je povinnost vyplývající z čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005; připomíná svou žádost určenou Radě, aby uvědomila Parlament, pokud bude mít v úmyslu se významně odchýlit od znění, které schválil Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011;

5.  vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že zavedení dvoustupňového přístupu by mohlo mít negativní dopad na budoucí rozšíření schengenského prostoru; zdůrazňuje, že neschopnost dosáhnout shody v Radě zpochybňuje jednotné uplatňování ustanovení Smluv EU a důvěryhodnost EU, což trvale narušuje veřejnou podporu společných politik EU tím, že ukazuje nerovné zacházení s členskými státy a jejich občany a zavádí umělé hranice v rámci Unie; vyjadřuje své obavy, že takovéto postupy přispívají k nárůstu populismu a nacionalismu na celém kontinentu, což představuje zásadní výzvu pro fungování EU;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že volný pohyb osob přes vnitřní hranice EU vyplývající ze začlenění schengenského acquis do právního rámce EU je jedním z hlavních úspěchů, jichž Unie dosáhla; zdůrazňuje, že fungování a rozšíření schengenského prostoru by nemělo být negativně ovlivněno nedostatky v ostatních politikách EU, jako je společný evropský azylový systém;

7.  vítá přijetí rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017, které Bulharsku a Rumunsku poskytuje pasivní přístup do Vízového informačního systému, a návrh Rady na plné uplatnění zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech; vyjadřuje politování nad skutečností, že přijetí těchto rozhodnutí nenásledovalo ihned po ověření úspěšného dokončení schengenského hodnocení v roce 2011, ale bylo zahájeno coby opatření ad hoc s cílem zajistit soulad s podmínkami pro provedení Systému vstupu/výstupu, který by měl začít fungovat do roku 2020; domnívá se, že tyto právní akty představují krok směrem k uzavření informačních mezer mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; rozhodně trvá na tom, že přijetí těchto aktů by nemělo sloužit k dalšímu oddálení zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; konstatuje, že přijetím těchto rozhodnutí budou Bulharsko a Rumunsko sdílet veškeré povinnosti a odpovědnost plnohodnotného členství v schengenském prostoru, ale nikoli všechny jeho přínosy;

8.  zdůrazňuje, že schengenské acquis nebylo zamýšleno za tím účelem, aby se přizpůsobovalo členským státům s různými právními statusy; upozorňuje na skutečnost, že delší nečinnost Rady vedla k tomu, že je nezbytné v právních předpisech EU v souvislosti s informačními systémy a systémy řízení hranic jasně rozlišovat mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; vyjadřuje své obavy, že to z právního hlediska fakticky kodifikuje souběžnou existenci schengenského prostoru s volným pohybem a schengenského prostoru bez volného pohybu, takže hrozí mezery v oblasti výměny informací, legislativní nedostatky a nedostatečné propojení mezi systémy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

9.  zdůrazňuje, že pokud jde o plné uplatňování schengenského acquis, neměla by být zaváděna jiná kritéria, než jsou přesně vymezené podmínky stanovené v aktu o přistoupení z roku 2005, nebo vytvářeny vazby na jiné mechanismy a politiky Unie, včetně mechanismu spolupráce a ověřování a bez toho, aby byl tento mechanismus dotčen; vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodnutí ohledně rozšíření schengenského prostoru pouze na základě splnění příslušných podmínek pro uplatnění schengenského acquis po dokončení schengenského hodnocení;

10.  naléhavě vyzývá Radu, aby na základě svého návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 (14142/2010) co nejdříve předložila nový návrh rozhodnutí o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a aby pomocí jediného právního aktu přijala okamžité rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích;

11.  vyzývá Radu, aby uplatnila stejný přístup v případě Chorvatska a potvrdila plné přistoupení této země k schengenskému prostoru, jakmile Chorvatsko úspěšně dokončí schengenské hodnocení a budou splněna příslušná kritéria;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 160.

(2)

Úř. věst. C 94 E, 3.4.2013, s. 13.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0228.

(4)

Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0253.

(6)

van Ballegooij, W., „Cena neexistence Schengenu: Aspekty občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí” („The Cost of Non-Schengen: Civil Liberties, Justice and Home Affairs aspects“), zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, 2016, s. 32.

(7)

Tamtéž, s. 28 a 31.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. VÝCHODISKA

V roce 2007 přijalo Bulharsko a Rumunsko v souladu s čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení k Evropské unii z roku 2005 schengenské acquis. Některá ustanovení, včetně zrušení kontrol na vnitřních hranicích, se za tímto účelem měla v Bulharsku a Rumunsku uplatňovat pouze na základě rozhodnutí Rady po ověření toho, že byly splněny nezbytné podmínky. Dne 9. června 2011 dospěla Rada v souladu s příslušnými postupy schengenského hodnocení k závěru, že Bulharsko a Rumunsko splnily podmínky ve všech oblastech schengenského acquis týkajících se vzdušných hranic, pozemních hranic, policejní spolupráce, ochrany údajů, Schengenského informačního systému, námořních hranic a víz. Vstup ustanovení týkajících se zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích v platnost však nadále čeká na konečné rozhodnutí Rady, kde musí všechny současné členské státy Schengenu přijmout kladné jednomyslné rozhodnutí.

V době vypracovávání návrhu této zprávy uplatňují Bulharsko a Rumunsko schengenské acquis pouze částečně a na hranicích s těmito dvěma členskými státy se tedy stále provádějí kontroly. Od roku 2011 Rada několikrát potvrdila svůj závazek přijímat veškerá další rozhodnutí na základě dvoustupňového přístupu – zrušení kontrol jen na vnitřních námořních a vzdušných hranicích, po kterém následuje zrušení kontrol na vnitřních pozemních hranicích k blíže neupřesněnému datu pomocí samostatného právního aktu.

Tato zpráva má potvrdit stanovisko Parlamentu, podle něhož musí Rada bezodkladně přijmout rozhodnutí o přistoupení Bulharska a Rumunska coby plnohodnotných členů schengenského prostoru. Zpravodaj se domnívá, že Parlament by se měl pevně držet zásady, že poté, co přistupující země úspěšně dokončí schengenské hodnocení ve všech oblastech, by měla Rada po konzultaci Parlamentu přijmout okamžité rozhodnutí zrušit kontroly na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích pomocí jediného právního aktu.

II. HARMONOGRAM

Poté, co Bulharsko a Rumunsko vydaly v letech 2007 a 2008 svá prohlášení o připravenosti, prošly podrobným a důkladným schengenským hodnocením, které mělo určit jejich připravenost na uplatňování všech částí schengenského acquis (ochrana údajů, SIS, vzdušné hranice, pozemní hranice, námořní hranice, policejní spolupráce a víza). Dne 29. září 2010 Rada zveřejnila návrh rozhodnutí ohledně plného uplatňování schengenského acquis, včetně zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích, které je podmíněno úplným splněním nezbytných podmínek. Na základě stanoviska a schválení ze strany Evropského parlamentu ze dne 8. června 2011 (jako součásti postupu konzultace) Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech ze dne 9. a 10. června 2011 potvrdila, že schengenské hodnocení pro Bulharsko a Rumunsko bylo úspěšně dokončeno ve všech oblastech schengenského acquis. Rada však nepřijala rozhodnutí na základě právního textu konzultovaného s Parlamentem a odložila tuto záležitost na září 2011.

V důsledku absence jednomyslnosti v Radě předložilo v září 2011 tehdejší polské předsednictví kompromisní návrh dvoustupňového přístupu. Tento návrh byl předložen coby návrh rozhodnutí Rady Výboru stálých zástupců vlád členských států Evropské unie (COREPER). Ačkoli návrh rozhodnutí Rady představoval významný odklon od znění schváleného Parlamentem, Rada opět nekonzultovala Parlament, jak tento orgán požadoval ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011.

Návrh dvoustupňového přístupu ke zrušení kontrol na vnitřních hranicích pro Bulharsko a Rumunsko od té doby několikrát projednala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci a rovněž byl uveden ve veřejných prohlášeních hlav členských států EU, které jsou členy Schengenu.

III. DOPADY ČÁSTEČNÉHO UPLATŇOVÁNÍ SCHENGENSKÉHO ACQUIS DOTČENÝMI DVĚMA ČLENSKÝMI STÁTY

Zpravodaj se domnívá, že z pokračujícího odkládání plného přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru vyplývají pro oba členské státy, ale také pro Unii jako celek přímé negativní důsledky.

Svoboda pohybu je hlavní zásadou EU a možnost pohybovat se v rámci Unie bez hraničních kontrol na vnitřních hranicích je jedním z největších a nejhmatatelnějších úspěchů EU. Posílila pocit příslušnosti občanů ke společnému subjektu sdílené svobody, míru a prosperity. Nedotýká-li se naproti tomu tento úspěch všech evropských občanů, podněcuje to skepticismus ve vztahu k EU, vyvolává pocit nespravedlnosti a narušuje oblibu EU, což v konečném důsledku oslabuje veřejnou podporu společných evropských akcí.

Volný pohyb v schengenském prostoru rovněž vede k významným ekonomickým přínosům pro zúčastněné členské státy, neboť usnadňuje integraci přeshraničního obchodu. Studie nazvaná „The Cost of Non-Schengen: Civil Liberties, Justice and Home Affairs aspects“ (Kolik stojí neexistence schengenského prostoru: aspekt občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí), kterou zadal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), vyvozuje klíčové závěry ohledně negativního hospodářského dopadu přeshraničních kontrol mezi členskými státy. Odhaduje se, že náklady spojené s opětovným zavedením hraničních kontrol v schengenském prostoru se pohybují mezi 0,05 miliardy EUR a 20 miliardami EUR v rámci jednorázového výdaje a mezi 2 a 4 miliardami EUR v rámci ročních provozních nákladů. Ačkoli existují četné překážky pro vyčíslení přesných ekonomických dopadů pro Bulharsko a Rumunsko, zpravodaj se domnívá, že poskytnuté údaje slouží jako ukazatel významných ekonomických a sociálních ztrát pro obě země v důsledku pokračující patové situace v Radě.

Ve veřejném projevu je rozšíření schengenského prostoru často spojováno s dalšími politikami Unie, jako je reforma společného evropského azylového systému nebo pokračující úsilí ohledně účinné bezpečnostní unie. Zpravodaj je pevně přesvědčen, že volný pohyb občanů by neměl doplácet na nedostatky v jiných politikách Unie nebo těmto politikám podléhat. Zajištění bezpečnosti Unie vyžaduje společnou akci, a nikoli roztříštěnost, přičemž je nutné současně zachovat náležitou rovnováhu mezi svobodou a bezpečností. Za tím účelem je třeba vyvinout úsilí ohledně vybudování koordinovaného a spolehlivého právního rámce podporujícího začlenění, ve kterém budou mít všechny členské státy rovné postavení.

Pokračující odkládání plného přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru je však krokem opačným směrem. V jeho důsledku je v právních předpisech EU nutné rozlišovat mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně a rovněž jsou zapotřebí zvláštní opatření, která by zabránila mezerám a případným nedostatkům. Návrh týkající se částečného přistoupení Bulharska a Rumunska je dalším krokem směrem k faktické právní kodifikaci společné existence schengenského prostoru s volným pohybem a schengenského prostoru bez volného pohybu (nebo s částečným volným pohybem).

V kroku, který by bylo možné považovat za konečný krok před zrušením kontrol na vnitřních hranicích pro Bulharsko a Rumunsko, získaly obě země v roce 2017 pasivní přístup do Vízového informačního systému. V době vypracovávání návrhu této zprávy pokračuje postup, který má umožnit plné uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajícího se Schengenského informačního systému. Kritéria pro provedení těchto legislativních aktů byla splněna již v roce 2011. Tyto návrhy Rady nicméně nebyly předloženy coby výsledek závazků přijatých jménem EU, ale spíše jako součást pokračujících příprav na provedení Systému vstupu/výstupu, který by měl začít fungovat do roku 2020, v celé EU. Zpravodaj je přesvědčen, že po těchto rozhodnutích budou mít Bulharsko a Rumunsko veškeré povinnosti a odpovědnost plnohodnotných členů schengenského prostoru, a budou tudíž přispívat k bezpečnosti všech členských států Schengenu, ale občané Unie stále nebudou moci využít přínosu spočívajícího ve volném pohybu z těchto zemí a do těchto zemí.

IV. ZÁVĚRY ZPRAVODAJE

Zpravodaj se domnívá, že návrh dvoustupňového přístupu pro přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru nejen postrádá jakékoli právně podložené odůvodnění, ale představuje také řadu rizik, jako je zavedení nových podmínek za účelem dalšího oddálení zrušení kontrol na vnitřních pozemních hranicích, což prodlužuje významnou ekonomickou zátěž pro oba členské státy, jež vyplývá ze zachování kontrol na pozemních hranicích, a připravuje půdu do budoucna pro možné informační mezery a legislativní nedostatky mezi členskými státy, jež jsou členy Schengenu, a členskými státy, jež členy Schengenu nejsou.

Rozdělení rozhodnutí Rady do dvou právních aktů (jeden slouží ke zrušení kontrol na vzdušných a námořních hranicích a druhý k témuž na pozemních hranicích) by také z právního hlediska kodifikovalo současný dvojí standard v schengenském prostoru, ve kterém mají Bulharsko a Rumunsko veškeré povinnosti a odpovědnost plnohodnotných členů schengenského prostoru, ale nevyužívají přínosu spočívajícího ve volném pohybu.

Proto se zpravodaj domnívá, že Evropský parlament by se měl pevně držet modelu vytvořeného při předchozích rozšířeních schengenského prostoru, kdy k plnému uplatnění ustanovení schengenského acquis, včetně zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích, došlo prostřednictvím jediného právního aktu na základě splnění nezbytných kritérií. Jakékoli další rozhodnutí by stanovilo precedent vedoucí k negativním politickým, ekonomickým a sociálním důsledkům nejen pro Bulharsko a Rumunsko, ale také pro Unii jako celek, a mělo by negativní dopad na další budoucí rozšiřování schengenského prostoru.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Monika Beňová, Michał Boni, Daniel Dalton, Frank Engel, Cornelia Ernst, Laura Ferrara, Kinga Gál, Ana Gomes, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Claude Moraes, Ivari Padar, Judith Sargentini, Giancarlo Scottà, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Pál Csáky, Maria Grapini, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jeroen Lenaers, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Morten Helveg Petersen, Barbara Spinelli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Enrique Calvet Chambon, Rupert Matthews, Martina Michels


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Enrique Calvet Chambon, Sophia in 't Veld, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Morten Helveg Petersen

ECR

Rupert Matthews, Helga Stevens

EFDD

Laura Ferrara

GUE/NGL

Cornelia Ernst, Martina Michels, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat

PPE

Heinz K. Becker, Michał Boni, Carlos Coelho, Pál Csáky, Frank Engel, Kinga Gál, Barbara Kudrycka, Roberta Metsola, Csaba Sógor, Traian Ungureanu

S&D

Monika Beňová, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Ivari Padar, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Eva Joly, Judith Sargentini

4

-

ECR

Kristina Winberg

ENF

Giancarlo Scottà, Auke Zijlstra

PPE

Jeroen Lenaers

1

0

ECR

Daniel Dalton

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. listopadu 2018Právní upozornění