Postup : 2018/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0372/2018

Předložené texty :

A8-0372/2018

Rozpravy :

PV 10/12/2018 - 18
CRE 10/12/2018 - 18

Hlasování :

PV 11/12/2018 - 5.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0498

ZPRÁVA     
PDF 621kWORD 71k
21.11.2018
PE 625.206v02-00 A8-0372/2018

o vojenské mobilitě

(2018/2156(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Tunne Kelam

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vojenské mobilitě

(2018/2156(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017, 14. prosince 2017 a 28. června 2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017 a 25. června 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 10. listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ (JOIN(2017)0041),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a stanoví seznam zúčastněných členských států(1),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 6. března 2018 ohledně harmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce(3),

–  s ohledem na společná prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 a 10. července 2018, na společné soubory návrhů na uplatňování společných prohlášení schválených Radou EU a Severoatlantickou radou dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 a na zprávy o pokroku při jejich provádění ze dne 14. června a 5. prosince 2017 a 6. června 2018, včetně příslušných závěrů Rady,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2017 a 25. června 2018 o uplatňování společných prohlášení,

–  s ohledem na bruselské prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě a na prohlášení z bruselského summitu NATO ze dne 11. července 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(4) a usnesení ze dne 13. června 2018 o vztazích EU a NATO(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0372/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ústřední hodnoty EU – demokracie, dodržování lidských práv a zásad právního státu – i mezinárodní systém založený na pravidlech a evropská jednota jsou v éře geopolitických turbulencí a zhoršování strategického prostředí vystaveny velké zkoušce;

B.  vzhledem k tomu, že přesvědčivý odrazovací efekt i plánování reakce na krize a obrana kontinentální Evropy závisí na schopnosti rychle a účinně nasadit síly, včetně posil zvenčí;

C.  vzhledem k tomu, že „mírový bonus“ po roce 1989 přinesl postupné snižování potřeb v oblasti obrany z hlediska infrastruktury a mobility sil v celé Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že EU v plné spolupráci s NATO se snaží stát globálním strategickým hráčem a garantem bezpečnosti, který nese odpovědnost za udržení míru a stability jak uvnitř, tak vně svých hranic, a za zaručení bezpečnosti svých občanů a území, přičemž má k dispozici jedinečnou a širokou škálu politik a nástrojů k realizaci těchto ambicí;

E.  vzhledem k tomu, že EU v souladu s cíli globální strategie přijímá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu a utužuje spolupráci s partnery při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti zejména ve svém sousedství, ale i jinde ve světě, i svou strategickou autonomii plněním společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

F.  vzhledem k tomu, že EU musí pomocí účinné zahraniční a bezpečnostní politiky prohlubovat vlastní strategickou autonomii s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům a posílit mezinárodní bezpečnost a současně musí zaručit bezpečnost svých občanů a osob zapojených do misí SBOP a tak hájit své zájmy a základní hodnoty a zároveň přispívat k účinnému multilateralismu;

G.  vzhledem k tomu, že EU musí být schopna rozhodovat a jednat nezávisle na kapacitách třetích stran, má-li být skutečně odolná a má-li si upevnit strategickou autonomii v oblasti obrany, boje proti terorismu a kybernetické bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že standardizace a interoperabilita na úrovni infrastruktury a veřejných zakázek jsou klíčovými předpoklady pro dosažení strategické autonomie, obranné unie a účinné vojenské mobility;

I.  vzhledem k tomu, že účinné vojenské mobility lze docílit jedině za plného zapojení a angažovanosti všech členských států, v účinné spolupráci s NATO a s přihlédnutím k dostupným zdrojům, potřebám a regionálním charakteristikám každého členského státu v souladu s relevantními iniciativami na úrovni EU, jež mají za cíl vybudovat účinnou evropskou infrastrukturu pro bezpečnostní potřeby prostřednictvím soudržných a vzájemně se doplňujících projektů;

J.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita je strategickým a operačním prostředkem na podporu vojenských akcí, který posiluje strategickou autonomii EU a pomáhá s nasazením, přesunem a podporou ozbrojených sil členských států, tak aby byly dosaženy vojenské ambice EU;

K.  vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí z více směrů hybridním výzvám, zejména z dálného severu, východu, Balkánu a jižní/středomořské oblasti; vzhledem k tomu, že rychlejší a plynulejší rozmístění aktiv a zboží na těchto osách (sever – jih, západ – východ) by mohlo mít zásadní význam pro důvěryhodnou reakci;

L.  vzhledem k tomu, že na summitu NATO ve Varšavě v roce 2016 se vůdci spojeneckých sil dohodli na posílení odrazovacího a obranného přístupu Aliance a zvýšili akceschopnost ozbrojených sil Aliance a k dosažení těchto cílů zahájili akce „posílení předsunuté vojenské přítomnosti“ a  „přizpůsobené posílení předsunuté přítomnosti“;

M.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita je v rámci SBOP konkrétním krokem ke splnění specifických bezpečnostních a obranných potřeb EU; vzhledem k tomu, že kolektivní bezpečnost a obrana členských států EU a jejich schopnost zasahovat v zahraničních krizích zásadně závisí na tom, jak volně a rychle se mohou spojenecké jednotky, pracovníci civilních misí pro řešení krizí, materiál a vybavení přesouvat přes území ostatních členských států a států mimo EU; vzhledem k tomu, že 22 členských států EU jsou také spojenci v rámci NATO, čímž přijaly závazek ke kolektivní obraně, a disponují tak jednou složkou ozbrojených sil a jednou dopravní infrastrukturou; vzhledem k tomu, že plánované investice do dopravní infrastruktury musí být lépe sladěny s potřebami v oblasti bezpečnosti a obrany;

N.  vzhledem k tomu, že značný počet fyzických, právních a regulačních překážek často tyto přesuny ztěžují, takže dochází ke zpožděním a zejména v krizových situacích pak hrozí, že nebudou sloužit svému účelu; vzhledem k tomu, že evropská vojenská cvičení prováděná pod záštitou NATO v posledních letech ukázala obrovský význam vhodné dopravní infrastruktury pro úspěch vojenských cílů;

O.  vzhledem k tomu, že EU má k dispozici silné politiky a nástroje, s nimiž může členským státům pomoci řešit jejich potřeby ve věci vojenské mobility a plnit jejich mezinárodní závazky;

P.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2018 Komise a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zveřejnily akční plán o vojenské mobilitě, který obsahuje harmonogram opatření, jež mají být přijata EU a členskými státy; vzhledem k tomu, že jeho realizace začala určením společných vojenských nároků na vojenskou mobilitu v EU i mimo její hranice a předložením návrhu na financování vojenské mobility v příštím VFR z Nástroje pro propojení Evropy, což umožní financovat projekty dvojího využití dopravní infrastruktury (tj. pro civilní i vojenské účely);

Q.  vzhledem k tomu, že Rada v závěrech ze dne 25. června 2018 vyzývá členské státy, aby co nejdříve, nejpozději však do roku 2024 přijaly v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy opatření k zefektivnění vojenské mobility a zjednodušení příslušných pravidel a postupů v souladu s akčním plánem a vojenskými požadavky na vojenskou mobilitu v Unii i mimo její hranice;

R.  vzhledem k tomu, že v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) byl zahájen projekt vojenské mobility, který má doplňovat činnost Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; vzhledem k tomu, že k tomuto úsilí by se měl přidat další projekt PESCO na vytvoření evropské sítě logistických uzlů a podpůrné operační infrastruktury; vzhledem k tomu, že pro tyto logistické potřeby je velmi důležité umožnit dvojí využitelnost infrastruktury; vzhledem k tomu, že členské státy přijaly další závazky na posílení vojenské mobility, jež jsou součástí závazků oficiálně vyžadovaných protokolem PESCO; vzhledem k tomu, že projekty PESCO by měly být rozvíjeny v koordinaci s NATO; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vypracovat projekt PESCO pro mobilitu v souvislosti s vojenskými úkoly podle čl. 43 odst. 1 SFEU, zejména leteckou a námořní přepravu;

S.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společným, centrálně řízeným programem financování, který má podporovat rozvoj vysoce výkonné, udržitelné a propojené transevropské dopravní, energetické a digitální sítě (TEN), zaměřuje se na zefektivnění přeshraničních spojení a odstraňování překážek a přináší jasnou přidanou hodnotu EU, neboť usnadňuje nadnárodní spolupráci a koordinaci; vzhledem k tomu, že návrh víceletého finančního rámce na období let 2021–2027 vyčleňuje v rámci rozpočtové položky CEF na odvětví dopravy nové prostředky na potřeby vojenské mobility; vzhledem k tomu, že je velmi žádoucí, aby se efektivita CEF udržela a dále zvyšovala;

T.  vzhledem k tomu, že Evropská obranná agentura řídí několik projektů, které se týkají vojenské mobility, diplomatických oprávnění a multimodálních dopravních uzlů EU, i nedávno vytvořené programy ad hoc pro postupy udělování povolení k přeshraničnímu pohybu a pro harmonizaci vojenských potřeb v souvislosti se cly; vzhledem k tomu, že činnost Evropské obranné agentury musí být jasně a soudržně koordinována s prací Komise, což členským státům pomůže dokončit některé aspekty akčního plánu; vzhledem k tomu, že ve fázi konzultací je třeba přihlížet k potřebám, prioritám a vojenským požadavkům členských států;

U.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita byla nedávno ve společném souboru návrhů na uplatňování společných prohlášení označena za prioritní oblast spolupráce EU a NATO a jako priorita byla znovu potvrzena v novém společném prohlášení a v bruselském prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě; vzhledem k tomu, že NATO předala EU své standardy pro vojenskou mobilitu, včetně obecných parametrů pro dopravní infrastrukturu;

V.  vzhledem k tomu, že také NATO se v plánu pro rychlé přesuny, který spadá do působnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, zaměřilo na zlepšení vlastních logistických kapacit (dokument Enablement Plan for SACEUR’s Area of Responsibility), zejména přizpůsobením legislativy a postupů, posílením velení a kontrol, zvýšením přepravních kapacit a modernizací infrastruktury; v této souvislosti bere na vědomí zřízení dvou nových velitelství NATO – velitelství spojených sil v Norfolku a společného velitelství pro podporu a rychlé přesuny v Ulmu;

W.  vzhledem k tomu, že tři ze čtyř rámcových zemí, které od roku 2019 nasadí síly v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO na východním křídle, nejsou členy EU; vzhledem k tomu, že trvalá přítomnost na kontinentu a přesun posil z USA, Kanady a Velké Británie mají pro bezpečnost Evropy rozhodující význam;

X.  vzhledem k tomu, že umístění větších vojenských logistických zásob, včetně munice a paliva, pomůže zmírnit určité tlaky na mobilitu;

Y.  vzhledem k tomu, že navzdory všem těmto institucionálním opatřením na zlepšení vojenské mobility se iniciativy budou muset ujmout hlavně členské státy a náležitě uzpůsobit své vnitrostátní infrastruktury a regulační prostředí; vzhledem k tomu, že kvůli širokému spektru úkolů bude zapotřebí jednotná strategie pro všechny úrovně státní správy; vzhledem k tomu, že při tomto společném úsilí bude nutné plně respektovat vnitrostátní rozhodovací procesy a ústavní požadavky jednotlivých členských států EU a zohledňovat požadavky na vojenskou mobilitu určené v rámci spolupráce EU a NATO;

Z.  vzhledem k tomu, že z akčního plánu pro vojenskou mobilitu a pilotní analýzy zahájené během estonského předsednictví v roce 2017 pro země, které leží na severomořsko-baltském koridoru transevropské dopravní sítě, vyplynulo, že maximální povolená výška a hmotnost na mnoha silničních mostech není pro vojenská vozidla dostatečná a že nepostačuje ani nákladní kapacita pro přesun nadrozměrného vojenského vybavení po železnici;

1.  zdůrazňuje, že vojenská mobilita je hlavním strategickým nástrojem, který EU umožňuje účinně hájit své bezpečnostní a obranné zájmy v součinnosti s dalšími mezinárodními organizacemi, např. s NATO, a který by se neměl omezovat pouze na odstraňování fyzických a právních překážek a nedostatků v infrastruktuře; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit vojenskou mobilitu pro kapacity NATO rychlého nasazení, což posílí naši kolektivní bezpečnost a zřejmě i přínos EU k mezinárodní bezpečnosti a stabilitě; vítá skutečnost, že vojenské mobilitě v poslední době věnují značnou pozornost všichni důležití aktéři; konstatuje, že vojenská mobilita posiluje připravenost a obranyschopnost Evropy v očích našich potenciálních nepřátel a v krizových situacích a současně pomáhá naplňovat ambiciózní cíle obranné a bezpečnostní politiky na úrovni EU, včetně politické, operační a průmyslové strategické autonomie;

2.  zdůrazňuje, že zavedení akčního plánu pro vojenskou mobilitu v Unii je součástí hlavního cíle zlepšení mobility v EU a že současně reaguje na výzvy v oblasti logistiky a mobility stanovené v rámci SBOP; za tímto účelem je nezbytné sladit přeshraniční normy a celní předpisy a také správní a legislativní postupy; zdůrazňuje, že společné podniky EU mají zásadní význam pro sladění správních a legislativních postupů jak Nástroje pro propojení Evropy (CEF), tak akčního plánu pro vojenskou mobilitu; je třeba doufat, že duální mobilita bude mít pozitivní vliv na rozvoj CEF, neboť pomáhá z rozpočtového hlediska a reaguje na nové a budoucí potřeby;

3.  zdůrazňuje, že posilování evropské obranné unie, která staví na strategické autonomii a soběstačnosti, by nemělo vést ke zvýšení napětí ve vztazích EU se strategicky významnými regionálními aktéry;

4.  zdůrazňuje, že projekt vojenské mobility v Evropě vychází především z jasně deklarovaných závazků a politické vůle členských států a že EU by měla tento proces řídit a za tímto účelem stanovit rámcové požadavky, poskytnout financování, vypracovat protokoly pro efektivnější přesuny technického vybavení a lidských zdrojů, posilovat spolupráci a vytvořit fóra pro výměnu osvědčených postupů, informací a zkušeností civilních a vojenských orgánů; zdůrazňuje, že účinná vojenská mobilita bude prospěšná pro všechny členské státy, neboť je lépe propojí jak ve vojenské, tak i civilní sféře; zdůrazňuje, že je třeba respektovat vnitrostátní rozhodovací postupy a ústavní předpisy každého členského státu;

5.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat meziodvětvovou spolupráci (součinnost) mezi členskými státy s cílem rozvíjet účinnou, interoperabilní, bezpečnou, multimodální, inteligentní a udržitelnou duální mobilitu, která splňuje nové výzvy související s digitalizací dopravy (automatizace a propojení) a se spolehlivým plněním povinností EU jakožto globálního hráče v oblasti duální (civilní a obranné) logistiky;

6.  rozhodně podporuje Radu, která členské státy vyzvala, aby do konce roku 2019 vypracovaly národní plány vojenské mobility a aby jejich plnění přisoudily vysokou prioritu; vítá i ostatní opatření v závěrech Rady ze dne 25. června 2018, která byla schválena v kontextu globální strategie EU, a naléhá na členské státy, aby dodržovaly v nich stanovené lhůty; zdůrazňuje, že úsilí úspěšně vynakládané na posílení vojenské mobility umožní členským státům efektivně plánovat národní i kolektivní evropskou obranu a účinně se zapojovat do společných manévrů, cvičení a misí a operací SBOP;

7.  poukazuje na význam mobility v reakci na krize, tj. na potřebu rychle a účinně uvolňovat prostředky na mise a operace, aby si EU zachovala pověst spolehlivého ochránce světové bezpečnosti a mírového aktéra, a byla schopna účinně zvládat přírodní katastrofy, humanitární krize, vojenské úkoly podle čl. 43 odst. 1 SEU, jak dokládají ilustrativní scénáře, a uplatňovat doložky o vzájemné pomoci a solidaritě;

8.  domnívá se, že vzhledem k jejich mezinárodnímu rozměru a cíli udržení míru podpoří účinná politika vojenské mobility mise SBOP EU tím, že zvýší součinnost mezi obrannými potřebami a posílí schopnost EU reagovat na mimořádné situace, a že humanitární mise a reakce na přírodní katastrofy v EU by rovněž měly těžit z větší vojenské mobility; konstatuje, že větší vojenská mobilita v EU i mimo její území bude nejpřínosnější pro mise zaměřené na kolektivní obranu a vnitrostátní nebo evropské mise a operace směřující k řešení krizí; v této souvislosti zdůrazňuje, že dosažené výsledky v této oblasti pomohou členským státům, které jsou také členy NATO, dostát svým závazkům podle článku 5; zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou hrají neutrální členské státy; shledává, že v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU se stanoví, že pokud se některý členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy EU pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, což odpovídá i závazkům v rámci NATO;

9.  uznává význam důkladné analýzy toho, které části EU nebo členských států potřebují více investic do vojenské mobility a jsou více vystaveny riziku vnějších bezpečnostních hrozeb;

10.  uznává, že se jedná o komplexní úkol, který mimo jiné obnáší výstavbu infrastruktury, společné standardy, přepravní předpisy, cla, daně či povolení k manévrům a zahrnuje všechny správní úrovně, počínaje místními samosprávami a mezinárodními organizacemi konče; v této souvislosti žádá, aby příslušné rámce spojovaly vojenské i civilní subjekty na všech úrovních, včetně subjektů v rámci NATO a partnerů NATO, aby mohly diskutovat o důležitých otázkách, a tak zajistily přidanou hodnotu a účinnou koordinaci a provádění, a poukazuje na to, že v zájmu dosažení optimálních výsledků musí členské státy investovat do společné odborné přípravy administrativních a institucionálních pracovníků; vítá skutečnost, že se Komise zavázala k prozkoumání možností standardizace a zjednodušení celních postupů do konce roku 2018; zdůrazňuje, že institucionální spolupráce mezi zúčastněnými členskými státy, organizacemi a agenturami je klíčem k zajištění harmonizace právních předpisů EU; zdůrazňuje, že by v případě dvojího využití infrastruktury pro nebezpečné zboží mělo docházet ke zvláštní koordinaci výměně zkušeností s cílem předcházet rizikům nehod a současně optimalizovat bezpečnost v rámci celé sítě;

11.  bere na vědomí významný pokles množství dostupných kolejových vozidel, zejména nákladních vozidel s plošinou, pro rychlé přesuny těžkých zařízení a vozidel;

12.  uznává, že práce v tak složitém prostředí s sebou přináší mnoho obtíží se zdvojováním a koordinací činností, jakož i obtíží týkajících se výdajů, které by mohly v základu ohrozit celkový projekt, pokud by nebyly náležitě zvládnuty; navzdory tomu bere na vědomí, že projekty v odvětví dopravy již v EU probíhají na základě dvojí spolupráce, jako je projekt jednotné evropské nebe; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily účinnější rámec pro spolupráci; zdůrazňuje, že pro realizaci projektů vojenské mobility bude nezbytné navázat užší spolupráci mezi členskými státy a bude nutné podporovat spolupráci mezi civilní a vojenskou sférou; zdůrazňuje proto potřebu koordinace s projekty vojenské mobility připravenými v rámci stálé strukturované spolupráce, jakož i projekty probíhající v souvislosti s Evropským obranným fondem;

13.  zdůrazňuje proto, že pro úspěch má naprosto zásadní význam dohoda o společném strategickém účelu, spolupráce mezi členskými státy a vypracování společného plánu; zdůrazňuje, že soudržné vojenské plánování je nezbytné pro účinnou strategickou autonomii založenou na standardizaci a interoperabilitě vybavení a výzbroje, neboť my všichni využíváme strategickou doktrínu a řídicí a kontrolní procesy; v této souvislosti vítá akční plán o vojenské mobilitě, který uvádí výčet konkrétních kroků pro různé institucionální aktéry a členské státy EU a který uznává strategickou úlohu transevropské dopravní sítě; vítá závazky přijaté členskými státy;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že akční plán v zásadě popisuje přístup zdola nahoru a má jen omezenou strategickou představu o tom, jakých konkrétních obranných cílů by měla EU prostřednictvím různých činností popsaných v akčním plánu dosáhnout; s politováním proto konstatuje, že stále nebyla vypracována bílá kniha EU pro obranu, která by tento zastřešující účel definovala; nicméně věří, že současný přístup je velmi přínosný a bude sloužit zájmům všech členských států, jak neutrálních států, tak členských států EU v jejich úloze spojence ve strukturách NATO;

15.  zdůrazňuje, že orgány EU i členské státy by měly dodržovat ambiciózní harmonogram akčního plánu, aby se co nejdříve odstranila stávající slabá místa v mobilitě a aby se dosáhlo ctižádostivých cílů obranné a bezpečnostní politiky; vítá výzvy akčního plánu na zlepšení vojenské mobility s ohledem na hrozby hybridní povahy, zejména pro dopravní a kritickou infrastrukturu, a na zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury před hybridními hrozbami;

16.  bere na vědomí pokrok ve vymezení vojenských požadavků na vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo její území, zejména pokud jde o infrastrukturu dvojího využití, a vítá, že se do všech fází procesu zapojily členské státy, nizozemské vedení projektu stálé strukturované spolupráce a oceňuje i přispění ze strany NATO;

17.  vítá, že Komise navrhla použít Nástroj pro propojení Evropy a vyčlenit významné finanční prostředky na projekty vojenské mobility dvojího využití, aby se infrastruktura upravila i pro potřeby dvojího využití; je přesvědčen, že dvojí využití infrastruktury je nezbytným základním předpokladem pro to, aby mohla civilní dopravní síť těžit z akčního plánu a z prostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu; považuje provádění akčního plánu za příležitost, která civilní dopravní sítí umožní využít zvýšené kapacita sítě a posílit multimodální spojení; vítá výzvy k posouzení a přizpůsobení transevropské dopravní sítě tak, aby pokrývala vymezené vojenské požadavky, které budou uplatňovány i na nové projekty v oblasti civilní dopravy, zejména letiště, přístavy, dálnice a železnice jako intermodální uzly v klíčových koridorech; zdůrazňuje proto potřebu vytvořit – ve spolupráci s členskými státy – seznam vnitrostátních infrastruktur a koridorů s přihlédnutím ke specifickým vojenským charakteristikám členských států; konstatuje, že rozvoj projektů dvojího užití by měl být udržitelný a měl by být v souladu s normami v oblasti životního prostředí;

18.  má za to, že pro účely optimálního využívání prostředků EU by každý dopravní projekt společného zájmu financovaný z CEF měl v případě potřeby již od fáze vývoje zohledňovat požadavky vojenské mobility, abychom se vyhnuli nutnosti modernizovat infrastrukturu v pozdější fázi, a tedy i nehospodárnému vynakládání finančních prostředků; je přesvědčen, že příspěvky z prostředků vyčleněných v rámci Nástroje pro propojení Evropy na vojenskou mobilitu by měly pokud možno vždy upřednostňovat jednak multimodální projekty, neboť skýtají nejvíce příležitostí pro dvojí využití, a jednak projekty přeshraniční, které pomáhají vyřešit problém v současnosti chybějících spojení a nedostatečné kapacity, což jsou v dnešní době hlavní fyzické překážky bránící rychlé a plynulé civilní mobilitě a přesunu vojenských jednotek a těžké vojenské techniky; zdůrazňuje, že při vymezování oddílů sítě TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, musí být bezpodmínečně maximalizována součinnost civilního a vojenského sektoru a dodržena zásada dvojího užití; je přesvědčen, že dodatečné investice do celé sítě by mohly mít značné přínosy pro vojenskou mobilitu a současně napomoci dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a do sítě globální do roku 2050; zdůrazňuje, že by mělo být možné využívat financování určené na zvýšení vojenské mobility k úpravě dopravní infrastruktury jak v rámci hlavní, tak i všech ostatních sítí TEN-T;

19.  podporuje rozhodnutí vyčlenit částku na vojenskou mobilitu v rámci centralizovaného řízení programu CEF, a to za systematického uplatňování cíle dvojí mobility; bere na vědomí předběžné činnosti, které předpokládá akční plán; vyzývá Komisi, aby do 31. prosince 2019 přijala akty v přenesené pravomoci s cílem dále upřesnit vojenské potřeby, seznam částí TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, seznam prioritních infrastrukturních projektů dvojího užití, postup posuzování způsobilosti činností spojených s vojenskou mobilitou a kritéria pro udělování grantů;

20.  připomíná, že některé technologie využívané v obranném sektoru byly následně s úspěchem využívány v sektoru civilním; zdůrazňuje, že zavádění inteligentního dopravního systému s využitím systémů telematických aplikací, jako jsou ERTMS a SESAR, a využívání technologií spojených s projekty Galileo, Egnos a GOVSATCOM představují nejvýznamnější výzvy, které čekají na odvětví civilní dopravy; domnívá se tudíž, že při budoucích revizích akčního plánu bude v konečném důsledku třeba přezkoumat, jak by mohla civilní doprava využít vojenské odpovědi na tyto výzvy, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečené komunikace; vyzývá k přijetí dalších opatření ke zvýšení spolupráce a důvěry mezi subjekty v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany a k posílení spolupráce jako součásti PESCO; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet společnou síť pro boj proti hybridním hrozbám, aby byla zajištěna odolnost těch infrastruktur, které jsou strategické, pokud jde o práci na zlepšení vojenské mobility v EU; zdůrazňuje význam pokračující práce orgánů EU, pokud jde o aktualizaci regulace v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití;

21.  uznává význam případných návrhů na regulaci přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití a aktualizaci celního kodexu Unie a pravidel pro DPH;

22.  v této souvislosti vítá výměnu informací a osvědčených postupů mezi vojenskými a civilními subjekty a zdůrazňuje potřebu spolupráce, má-li se vytvořit společný základ pro právní úpravu přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití;

23.  bere na vědomí, že akční plán identifikuje značný počet úkolů, které musí být dokončeny na úrovni členských států, na jejichž základě Evropská obranná agentura a Komise poskytnou podporu a pokyny pro rychlou a účinnou realizaci; připomíná, že je třeba, aby existoval celní a daňový regulační rámec, zejména pokud jde o DPH; zdůrazňuje zejména, že je důležité vytvořit harmonizovaná pravidla pro vydávání povolení pro přeshraniční pohyb, což je hlavní překážkou rychlých přesunů; domnívá se, že by členské státy EU měly spolupracovat na zefektivnění přeshraničních aspektů dvojího využití a na snížení administrativních nákladů; v této souvislosti podporuje ambice, že se do roku 2019 urychlí doba přechodu hranic a že – s ohledem na tento cíl – diplomatické oprávnění pro pozemní, námořní a letecké přesuny budou vydána do pěti dnů a tato lhůta bude ještě kratší pro jednotky rychlé reakce;

24.  podporuje rozhodnutí členských států, které se účastní stálé strukturované spolupráce, zahrnout vojenskou mobilitu na prvotní seznam sedmnácti prioritních projektů, které mají být vypracovány v rámci stálé strukturované spolupráce; v této souvislosti poukazuje na to, že projekt vojenské mobility v rámci PESCO by mohl být užitečným nástrojem pro koordinaci opatření, která mají podle akčního plánu přijímat členské státy, i dalších činností nad rámec přímých pravomocí EU; věří, že tato dělba práce, doprovázená řádnou koordinací, má ústřední význam, má-li projekt PESCO vytvořit přidanou hodnotu; vítá také oficiálnější závazek ke zjednodušení přeshraničních vojenských transportů, který byl přijat v oznámení o stálé strukturované spolupráci; vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do projektu PESCO týkajícího se vojenské mobility;

25.  zdůrazňuje, že je důležité řádně informovat a zapojit místní komunity, pokud jde o plánování a dopad hlavní infrastruktury vojenské mobility;

26.  zdůrazňuje, že EU může pouze doplňovat kroky členských států; zdůrazňuje, že úspěch zcela závisí na tom, zda členské státy přijmou a budou schopné na řešení relevantních otázek uplatňovat jednotný přístup zahrnující všechny úrovně státní správy; poukazuje na význam politického závazku členských států, tj. zrealizovat účinnou vojenskou mobilitu v EU i mimo ni; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu bude vojenská mobilita vyžadovat spolupráci všech spojenců NATO a jejich vzájemnou koordinaci;

27.  vítá nové společné prohlášení o spolupráci EU a NATO a bruselské prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě, která obě kladou důraz na otázky spojené s vojenskou mobilitou; vítá nové iniciativy NATO, zejména plán pro rychlé přesuny v působnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě; vítá úsilí NATO o zajištění vojenské mobility v tomto ohledu a naléhavě vyzývá EU i NATO, aby zabránily zbytečnému zdvojování úsilí; zdůrazňuje význam přístavů jakožto bodů propojujících EU s jejími spojenci v rámci NATO i pro vnitroevropská námořní dopravní spojení na krátkou vzdálenost; zdůrazňuje význam transparentnosti a komunikace o iniciativách EU v oblasti obrany, včetně stálé strukturované spolupráce, se Spojenými státy a jinými spojenci NATO, aby se předešlo mylným představám, a vítá iniciativy EU v oblasti obrany pro posílení evropského pilíře v rámci aliance NATO;

28.  naléhá proto na EU, její členské státy a NATO, aby v zájmu součinnosti zintenzivnily svou spolupráci a koordinaci, mimo jiné prostřednictvím využití finančních prostředků na společné projekty, zvýšení politické flexibility, formalizování vztahů mezi EU a NATO, rozšíření oblastí spolupráce, a rozšířily výměnu informací, je-li to v bezpečnostním zájmu EU; vyjadřuje naději, že se co nejdříve odstraní překážky bránící výměně důvěrných informací mezi těmito subjekty, aby se mohla prohloubit jejich spolupráce;

29.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, agenturám EU pověřeným obranou, generálnímu tajemníkovi NATO a vládám a parlamentům členských států EU a NATO.

(1)

Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2)

Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.

(3)

Úř. věst L 65, 8.3.2018, s. 24.

(4)

Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.

(5)

Přijaté texty, P8_TA (2018)0257.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

Menšinové stanovisko ke zprávě o vojenské mobilitě (2018/2156 (INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodaj: Tunne Kelam

Menšinová zpráva, kterou předložili poslanci EP ze skupiny GUE/NGL Sabine Lösingová, Miguel Urban Crespo a Takis Hadjigeorgiou

Tato zpráva se zabývá zřízením vojenského schengenského prostoru, který má zprostředkovat otevřené hranice pro volný pohyb vojenských jednotek a vojenského vybavení. Zpráva uvádí, že vojenská mobilita je hlavním strategickým nástrojem pro prosazování zájmů EU v oblasti bezpečnosti a obrany a pro zajištění schopnosti zasáhnout v případě krizí v zahraničí. Zpráva dále požaduje, aby EU a NATO posílily svou spolupráci v oblasti vojenské mobility. Oceňuje značné finanční prostředky, které Komise plánuje vyčlenit z Nástroje pro propojení Evropy na oblast vojenské mobility (nejméně 6,5 miliard EUR v období 2021–2027).

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

–  znamená omezení finančních prostředků na vysoce potřebné projekty civilní infrastruktury, neboť bude upřednostněna přidaná hodnota pro vojenské nasazení;

–  rozšiřuje spolupráci mezi civilní a vojenskou sférou a militarizaci EU;

–  považuje vojenskou mobilitu za nedílnou součást EU, která se tak má stát rychlou intervenční silou mimo své území;

–  přispívá k další eskalaci v sousedství EU namísto prosazování bezpečnosti a stability;

–  nastoluje splynutí EU a NATO;

–  nereflektuje porušení čl. 41 odst. 2 SEU, který zapovídá výdaje na vojenské účely z rozpočtu EU.

Požadujeme:

–  diplomatické urovnávání sporů a odmítnutí jakékoli formy vojenského intervencionismu;

–  odmítnutí jakýchkoli výdajů z rozpočtu EU na vojenské účely a striktní výklad čl. 41 odst. 2 SEU;

–  zrušení organizace NATO i veškerých vojenských programů EU.


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (10.10.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

o vojenské mobilitě

(2018/2156(INI)

Zpravodaj: Pavel Telička

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společným, centrálně řízeným programem financování, jehož cílem je podporovat rozvoj vysoce výkonné, udržitelné a vzájemně propojené transevropské sítě (TEN) v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb;

B.  vzhledem k tomu, že CEF se zaměřuje na usnadňování přeshraničních spojení a odstraňování překážek a přináší jasnou přidanou hodnotu EU při usnadňování nadnárodní spolupráce a koordinace;

C.  vzhledem k tomu, že návrh víceletého finančního rámce na období let 2021–2027 vyčleňuje v rámci rozpočtové položky CEF na odvětví dopravy novou částku určenou na potřeby vojenské mobility;

D.  vzhledem k tomu, že je velmi žádoucí, aby byla efektivita CEF zachována a dále se zvyšovala;

1.  vítá skutečnost, že společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o akčním plánu o vojenské mobilitě uznává strategickou úlohu transevropské dopravní sítě (TEN-T) při propojování infrastruktury v Unii s cílem dosáhnout rychlé a plynulé mobility napříč naším světadílem, a to při uplatňování přísných bezpečnostních norem a záznamových povinností, čímž se dále prohloubí vnitřní trh;

2.  je přesvědčen, že účelná a účinná vojenská mobilita posílí schopnost EU reagovat na mimořádné situace, jako jsou např. humanitární krize, přírodní katastrofy nebo civilní nouzové situace;

3.  plně podporuje rozhodnutí vyčlenit částku na vojenskou mobilitu v rámci centralizovaného řízení programu CEF, a to za systematického uplatňování cíle dvojí mobility napomáhajícího zvyšování účinnosti; bere na vědomí předběžné činnosti, které předpokládá akční plán před provedením vojenské mobility a které se budou zakládat na vymezení vojenských potřeb a na dohodě ohledně těchto potřeb, po čemž bude následovat vymezení oddílů sítě TEN-T, jež by byly rovněž vhodné pro vojenskou dopravu, a sestavení seznamu prioritních projektů společně s případnou aktualizací technických požadavků na síť TEN-T;

4.  trvá na tom, že je třeba zajistit transparentnost těchto činností; vyzývá proto Komisi, aby do 31. prosince 2019 přijala akty v přenesené pravomoci s cílem dále upřesnit vojenské potřeby, seznam částí TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, seznam prioritních infrastrukturních projektů dvojího užití, postup posuzování způsobilosti činností spojených s vojenskou mobilitou a kritéria pro udělování grantů;

5.  zdůrazňuje, že charakteristiky infrastruktury (např. povolená hmotnost, maximální povolená výška) mají značný dopad na rychlost přesunu; upozorňuje na skutečnost, že plynulá mobilita a logistika jsou klíčové pro nasazení vojenských sil stejně jako pro přepravu cestujících a nákladu; považuje provádění akčního plánu za příležitost, která civilní dopravní sítí umožní využít zvýšené kapacita sítě a posílit multimodální spojení;

6.  upozorňuje na skutečnost, že projekty v odvětví obrany financované z prostředků určených na vojenskou mobilitu musí splňovat kritéria, podmínky a postupy způsobilosti, které jsou stanoveny v nařízení o CEF; zdůrazňuje, že při vymezování oddílů sítě TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, musí být bezpodmínečně maximalizována součinnost civilního a vojenského sektoru a dodržena zásada dvojího užití; zdůrazňuje, že by mělo být možné využívat financování určené na zvýšení vojenské mobility k úpravě dopravní infrastruktury jak v rámci hlavní, tak i všech ostatních sítí TEN-T;

7.  zdůrazňuje, že pro realizaci projektů vojenské mobility bude nezbytné navázat užší spolupráci mezi členskými státy; vyzdvihuje skutečnost, že bude nezbytné podporovat spolupráci mezi civilní a vojenskou sférou;

8.  je přesvědčen, že dvojí využití infrastruktury – kromě letišť a přístavů (včetně případů propojení s velkými průmyslovými zónami významnými pro obranný průmysl) – je základním předpokladem pro to, aby mohla civilní dopravní síť těžit z akčního plánu a z prostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu; je proto pevně přesvědčen, že projekty financované z prostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu v rámci CEF by měly být způsobilé pouze tehdy, představují-li přínos ke stávající civilní infrastruktuře a projektům v rámci sítě TEN-T a umožňují-li dvojí využití příslušné infrastruktury, s cílem zachovat klíčový důraz programu CEF na civilní potřeby, jako je např. podpora rozvoje inteligentní dopravy na síti TEN-T nebo zdokonalení přístupnosti a dostupnosti dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní ochrany;

9.  zdůrazňuje, že v případě dvojího využití infrastruktury pro nebezpečné zboží je třeba zajistit zvláštní koordinaci, výměnu zkušeností a úpravu stávajících harmonizovaných civilních pravidel s cílem předcházet rizikům nehod a současně optimalizovat bezpečnost v rámci celé sítě;

10.  má za to, že pro účely optimálního využívání prostředků EU by každý dopravní projekt společného zájmu financovaný z CEF měl v případě potřeby již od fáze vývoje zohledňovat technické požadavky vojenské mobility, abychom se vyhnuli nutnosti modernizovat infrastrukturu v pozdější fázi z čistě vojenských důvodů, a tedy i nehospodárnému vynakládání finančních prostředků;

11.  konstatuje, že síť TEN-T byla doposud koncipována výhradně s ohledem na civilní cíle, a je přesvědčen, že dodatečné investice do celé sítě, např. do přeshraničních projektů či kritické infrastruktury, by mohly mít značné přínosy pro vojenskou mobilitu a současně napomoci dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a do sítě globální do roku 2050;

12.  je přesvědčen, že příspěvky z prostředků vyčleněných v rámci CEF na vojenskou mobilitu by měly pokud možno vždy upřednostňovat jednak multimodální projekty, neboť podle pilotní analýzy z roku 2017 skýtají nejvíce příležitostí pro dvojí využití, a jednak projekty přeshraniční, které pomáhají vyřešit problém v současnosti chybějících spojení a nedostatečné kapacity, což jsou v dnešní době hlavní fyzické překážky bránící rychlé a plynulé civilní mobilitě a přesunu vojenských jednotek a těžké vojenské techniky; zdůrazňuje tudíž, že klíčovými prvky sítě jsou její kontinuita a způsobilost, společně s interoperabilitou a intermodalitou;

13.  připomíná, že několik technologií využívaných v odvětví obrany bylo následně s úspěchem adaptováno na použití v civilním sektoru; zdůrazňuje, že zavádění inteligentního dopravního systému s využitím systémů telematických aplikací, jako jsou ERTMS a SESAR, a využívání technologií spojených s projekty Galileo, Egnos a GOVSATCOM představují nejvýznamnější výzvy, které čekají na odvětví civilní dopravy; domnívá se tudíž, že při budoucích revizích akčního plánu bude v konečném důsledku třeba přezkoumat, jak by mohla civilní doprava využít vojenské odpovědi na tyto výzvy, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečené komunikace;

14.  zdůrazňuje význam přístavů jakožto bodů propojujících EU s jejími spojenci v rámci aliancí uvnitř NATO i pro vnitroevropská námořní dopravní spojení na krátkou vzdálenost a upozorňuje na to, že je třeba vybudovat nebo zlepšit některé prvky infrastruktury, aby bylo možné přijímat vojenská plavidla a doplňovat jejich zásoby;

15.  připomíná, že je třeba, aby existoval celní a daňový regulační rámec (zejména pokud jde o DPH), jenž by byl standardizovaný a odpovídal potřebám pohybu vojenského vybavení a souvisejícího materiálu, zejména je-li to třeba v mimořádných situacích;

16.  domnívá se, že by členské státy EU měly spolupracovat na zefektivnění přeshraniční silniční dopravy dvojího využití a na snížení administrativních nákladů. 

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Innocenzo Leontini, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Marie-Pierre Vieu, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Gehrold, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Ryszard Antoni Legutko, Patricija Šulin, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička

ECR

Angel Dzhambazki, Ryszard Antoni Legutko, Kosma Złotowski

ENF

Georg Mayer

PPE

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Stefan Gehrold, Dieter-Lebrecht Koch, Innocenzo Leontini, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp, Patricija Šulin

S&D

Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Gabriele Preuß, Marc Tarabella

7

-

EFDD

Jill Seymour

GUE/NGL

Tania González Peñas, Merja Kyllönen, Marie-Pierre Vieu

S&D

Ismail Ertug

VERTS/ALE

Michael Cramer, Keith Taylor

2

0

ECR

Peter Lundgren

EFDD

Daniela Aiuto

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

13

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Elmar Brok, James Carver, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Tunne Kelam, Wajid Khan, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Michel Reimon, Jean-Luc Schaffhauser, Anders Sellström, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Igor Gräzin, Rebecca Harms, Marek Jurek, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Bodil Valero, Mirja Vehkaperä, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Eleonora Evi, Rupert Matthews, Miroslav Mikolášik, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Igor Gräzin, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Mirja Vehkaperä

ECR

Marek Jurek

EFDD

Aymeric Chauprade, Eleonora Evi

PPE

Michèle Alliot-Marie, Andrea Bocskor, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Anders Sellström, Jaromír Štětina

S&D

Inés Ayala Sender, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Liliana Rodrigues, Flavio Zanonato

13

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat

NI

James Carver, Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

VERTS/ALE

Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero

4

0

ECR

Bas Belder, Rupert Matthews, Charles Tannock

VERTS/ALE

Rebecca Harms

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 7. prosince 2018Právní upozornění