Postup : 2018/2044(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0374/2018

Předložené texty :

A8-0374/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 13
CRE 11/12/2018 - 13

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 12.14
CRE 12/12/2018 - 12.14

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0512

ZPRÁVA     
PDF 1035kWORD 154k
21.11.2018
PE 621.073v02-00 A8-0374/2018

o závěrech a doporučeních Zvláštního výboru pro terorismus

(2018/2044(INI))

Zvláštní výbor pro terorismus

Zpravodaj: Monika Hohlmeier a Helga Stevens

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o závěrech a doporučeních Zvláštního výboru pro terorismus

(2018/2044(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 o zřízení zvláštního výboru pro terorismus, jeho působnosti, složení a funkčním období(1), přijaté podle článku197 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Zvláštního výboru pro terorismus (A8-0374/2018),

Preambule

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity, úcty k lidským právům a základním svobodám, jakož i na zásadách demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že teroristické činy představují jedno z nejzávažnějších porušení těchto všeobecných hodnot a zásad;

B.  vzhledem k tomu, že EU by měla učinit vše, co lze učinit, aby zaručila tělesnou a duševní integritu svých občanů, kteří jsou teroristy ohrožováni; vzhledem k tomu, že v boji proti terorismu musí být na prvním místě zohledňovány jeho oběti; vzhledem k tomu, že společnost musí chránit, uznávat, podporovat a odškodňovat oběti terorismu; vzhledem k tomu, že v článku 6 Listiny základních práv je zakotveno právo na svobodu a právo na osobní bezpečnost, které spolu navzájem souvisejí;

C.  vzhledem k tomu, že reakce na hrozbu terorismu by měla být vždy plně v souladu se zásadami zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU a měla by respektovat základní práva a svobody, jakož i zásady, které uznává zejména Listina základních práv, přičemž by měla brát ohled na možný dopad na nevinné osoby, které tvoří převážnou většinu obyvatelstva;

D.  vzhledem k tomu, že terorismus je třeba odsoudit ve všech jeho podobách a projevech, ať už se ho dopouští kdokoli a kdekoli a za jakýmkoli účelem, protože představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost;

E.  vzhledem k tomu, že hrozba terorismu v posledních letech vzrostla a rychle se vyvíjí; vzhledem k tomu, že teroristické útoky nás všechny hluboce zasahují a vyžádaly si život a zranění mnoha nevinných lidí; vzhledem k tomu, že přeshraniční povaha terorismu vyžaduje silnou, koordinovanou reakci a spolupráci v rámci členských států a mezi nimi, jakož i s příslušnými agenturami a subjekty Unie a mezi těmito agenturami a subjekty navzájem a s příslušnými třetími zeměmi;

Institucionální rámec

F.  vzhledem k tomu, že bezpečnost jednoho členského státu je zároveň bezpečností všech v celé Unii; vzhledem k tomu, že potírání hrozeb spojených s terorismem vyžaduje ucelený přístup, který propojuje vnitřní a vnější bezpečnost a zajišťuje koordinaci na vnitrostátní a evropské úrovni; vzhledem k tomu, že EU a členské státy dosáhly v potírání těchto hrozeb určitého pokroku, dochází k němu však spíše pod tlakem událostí než prostřednictvím iniciativních opatření a jeho míra není ve všech členských státech stejná;

G.  vzhledem k tomu, že národní bezpečnost je sice podle ustanovení čl. 4 odst. 2 SEU a článku 73 SFEU výlučnou odpovědností členských států, ale podle čl. 4 odst. 3 a článku 42 SFEU si Unie a členské státy navzájem pomáhají při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv; vzhledem k tomu, že národní bezpečnost je stále více závislá na svém širším evropském rozměru; vzhledem k tomu, že národní bezpečnost není definována v žádném právním aktu EU, a ponechává tak členským státům velký prostor pro uvážení;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 SFEU zároveň označuje prostor svobody, bezpečnosti a práva je oblastí, ve které mají Unie a členské státy sdílenou pravomoc; vzhledem k tomu, že EU má konkrétní pravomoci týkající se usnadňování a podněcování koordinace a spolupráce mezi členskými státy a v oblasti harmonizace právních předpisů a postupů mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že mandát pro činnost EU je stanoven v článku 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby se zajistila „vysoká úroveň bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní“;

I.  vzhledem k tomu, že národní bezpečnostní a zpravodajské služby členských států EU a některých třetích zemí účinným způsobem spolupracují v rámci Protiteroristické skupiny (CTG), což je neformální orgán mimo EU, a na základě dvoustranných a mnohostranných dohod; vzhledem k tomu, že CTG má platformu pro výměnu operativních poznatků, která zlepšila rychlost a kvalitu sdílených informací; vzhledem k tomu, že EU má vybudovánu síť struktur, které se zcela nebo částečně zabývají problémem terorismu, zejména v rámci Evropského centra pro boj proti terorismu (ECTC) jakožto ústředního střediska pro výměnu informací v oblasti vymáhání práva a spolupráci v oblasti boje proti terorismu na úrovni EU a v rámci Zpravodajského a informačního centra EU (INTCEN) jakožto vstupní brány pro strategické informace ze zpravodajských a bezpečnostních služeb do EU, prostřednictvím něhož informace o boji proti terorismu získávají evropští tvůrci politik, v čemž je jim nápomocen protiteroristický koordinátor EU terorismu;

J.  vzhledem k tomu, že hranice mezi pravomocemi EU a pravomocemi členských států nejsou kvůli různým zvláštnostem a územním výsadám vždy jasné, zdůrazňuje význam spolupráce mezi těmito dvěma úrovněmi správy; vzhledem k tomu, že různé postavení regionálních, národních, unijních a mezinárodních subjektů činných v oblasti boje proti terorismu, jejichž pravomoci se vzájemně překrývají a jejichž mandáty nemají dostatečně jasné vymezení, množství formálních i neformálních platforem pro spolupráci a výměnu informací, jakož i rozdělení pravomocí mezi jednotlivé regionální a celostátní agentury, mezi donucovací orgány a zpravodajské služby a mezi EU a její členské státy, vytvářejí složitou strukturu a mohou působit obtíže v oblasti koordinace postupu proti hrozbě terorismu a jeho účinnosti a soudržnosti;

K.  vzhledem k tomu, že komisař pro bezpečnostní unii je důležitým aktérem z hlediska zajišťování provázanosti politiky Komise, jejího provádění, sledování a hodnocení; vzhledem k tomu, že vytvoření funkce komisaře pro bezpečnostní unii je známkou toho, že EU je rozhodnuta podněcovat a podporovat spolupráci mezi členskými státy v záležitostech vnitřní bezpečnosti, jakož i harmonizovat právní předpisy o boji proti terorismu a zajistit lepší spolupráci mezi donucovacími a soudními orgány, přičemž plně respektuje, že tyto záležitosti spadají v souladu ustanovením Smluv do pravomocí členských států;

L.  vzhledem k tomu, že koordinátor EU pro boj proti terorismu je důležitým subjektem při sledování provádění strategie EU pro boj proti terorismu; vzhledem k tomu, že koordinátor EU pro boj proti terorismu v souladu se svým mandátem stanoveným Evropskou radou zajišťuje provádění a hodnocení strategie a koordinaci práce v rámci Unie a usnadňuje kontakty mezi Unií a třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že koordinátor EU pro boj proti terorismu poskytuje cenné rady orgánům, agenturám a členským státům EU, udržuje s nimi kontakt a přispívá k posilování jejich koordinace; avšak vzhledem k tomu, že jeho mandát a postavení jsou špatně definovány;

M.  vzhledem k tomu, že Parlament dne 6. července 2017 zřídil dočasný zvláštní výbor pro terorismus (TERR) s cílem poskytnout Parlamentu stanovisko k praktickým a legislativním nedostatkům v současném boji proti terorismu, které umožnily spáchání nedávných teroristických útoků v EU, a vydat doporučení, která by pomohla čelit teroristické hrozbě na úrovni EU;

N.  vzhledem k tomu, že Úřad evropského veřejného žalobce zřízený na základě nařízení Rady (EU) 2017/1339 má mít významnou úlohu při vyšetřování a stíhání trestných činů dotýkajících se finančních zájmů Unie; vzhledem k tomu, že jeho zřízení a přidělení finančních prostředků pro tento nový orgán by nemělo mít negativní dopad na schopnosti stávajících struktur, jako je Eurojust, usnadnit úsilí členských států v boji proti terorismu;

O.  vzhledem k tomu, že z 88 právně závazných protiteroristických opatření, která byla navržena od září 2001 do léta 2013, jich pouze čtvrtina byla předmětem posouzení dopadů a pouze tři byla předmětem veřejné konzultace(2); vzhledem k tomu, že tento poměr se v posledních letech zlepšil a k nejnovějším iniciativám, které Komise představila v roce 2017 a 2018, bylo vydáno nezbytné odůvodnění; vzhledem k tomu, že svou politiku konzultace se zúčastněnými stranami posílila Komise i svým programem zlepšování právní úpravy, který byl přijat v roce 2015; vzhledem k tomu, že protiteroristická opatření by mohla být účinnější a soudržnější, kdyby byly konzultovány příslušné zúčastněné strany a provedena posouzení dopadů;

P.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém komplexním hodnocení bezpečnostní politiky EU zmínila, že jedním z problémů bezpečnostní unie je neúplnost provádění;

Q.  vzhledem k tomu, že hodnocení protiteroristických opatření má zásadní význam pro posouzení jejich účinnosti, relevantnosti, soudržnosti a dodržování základních práv a pro rozhodnutí o tom, zda je nutno přijmout další opatření, která nedostatky napraví; vzhledem k tomu, že mezi sledováním rozsahu provádění a reálnou účinností prováděných opatření existuje určitý rozdíl; vzhledem k tomu, že od roku 2001 do roku 2016 vzniklo 17 zpráv monitorujících a hodnotících provádění připadajících na 10 protiteroristických strategií a 55 legislativních i nezávazných opatření; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby členské státy rychle provedly evropské právní předpisy v oblasti bezpečnosti, aby v komplexním souboru opatření EU pro boj proti terorismu nevznikaly žádné mezery;

Hrozba terorismu

R.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se členské státy EU staly terčem rozsáhlých teroristických útoků; vzhledem k tomu, že útoky, které si vyžádaly nejvíce životů, byly spáchány nebo inspirovány džihádistickými skupinami, jako je Dá’iš nebo al-Káida; vzhledem k tomu, že těmto teroristickým skupinám(3) a jejich činnosti někdy napomáhají některé země; vzhledem k tomu, že nebezpečný nepřestává být ani levicový, pravicový, etnicko-nacionalistický násilný extremismus, jehož cílem je svrhnout v EU za neoprávněného použití síly demokratické hodnoty a systém právního státu;

S.  vzhledem k tomu, že většina teroristických útoků provedených v EU v roce 2017 byla označena za separatistické útoky (137 z 205), zpráva Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018 však jasně uvádí, že žádná z hlášených aktivit v žádné teroristické kategorii nebyla tak smrtící a neměla takový dopad na společnost jako celek jako akce spáchané džihádistickými teroristy; vzhledem k tomu, že rostoucí riziko odvetné terorismu představuje vážnou hrozbu, která by se neměla být podceňována;

T.  vzhledem k tomu, že pokud je teroristický útok „rozsáhlým nebo systematickým útokem namířeným proti civilnímu obyvatelstvu“, měl by se na teroristické vraždy vztahovat článek 7 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu ze 17. července 1998;

U.  vzhledem k tomu, že vývoj a nestabilita na Blízkém Východě a v severní Africe (MENA) umožnil organizaci Dá’iš, jakož i dalším teroristickým skupinám, získat zázemí v zemích, které mají hranici s EU, a v nebývalém měřítku získávat nové bojovníky ze zemí EU; vzhledem k tomu, že provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti je nyní v důsledku toho věcí prvořadého významu;

V.  vzhledem k tomu, že tisíce občanů narozených nebo žijících v Evropě se připojily k tzv. Islámskému státu v teroristických činnostech v Sýrii a v Iráku, ale po vojenské porážce Islámského státu na jeho území, v jejímž důsledku se snížil počet osob cestujících do Sýrie a Iráku s teroristickými úmysly, se strategie změnila a spočívá nyní v podněcování džihádistů a „spících buněk“ v EU k provádění útoků ve svých domovských zemích nebo zemích pobytu;

W.  vzhledem k tomu, že útoky, k nimž došlo v nedávné době, ukázaly, že tradičním postupem teroristických skupin a jednotlivců zůstává používání střelných zbraní a výbušnin; avšak vzhledem k tomu, ale že se čím dál častěji používají jiné, mnohem méně sofistikované a obtížněji odhalitelné formy zbraní a postupů ve snaze způsobit co nejvíc náhodných ztrát životů mezi civilisty;

X.  vzhledem k tomu, že návrat zahraničních teroristických bojovníků (FTF) a jejich rodin představuje vážnou hrozbu z hlediska bezpečnosti a radikalizace, což platí zejména pro děti a ženy navrátilců, kteří představujíc zvláštní problém, protože mohou být jak obětmi, tak potenciálními pachateli zároveň;

Y.   vzhledem k tomu, že někteří z těchto navrátilců byli předmětem dlouhodobé ideologické indoktrinace a mají za sebou vojenský výcvik v používání zbraní a výbušnin, různých krytí, útoků a bojových taktik, a v některých případech navázali styky s dalšími teroristy, případně bývalými zahraničními bojovníky, s nimiž udržují spojení v rámci nadnárodní sítě(4);

Z.  vzhledem k tomu, že mezi pachateli teroristických útoků v EU bývají zhusta státní příslušníci EU, často migranti druhé nebo třetí - generace, kteří vyrostli v členských státech, proti kterým byl namířen jejich útok, ale právě tak i cizinci, kteří v některých případech pobývali v cílovém členském státě patrně dosti dlouhou dobu;

AA.  vzhledem k tomu, že naše otevřené společnosti a otevřené hranice jsou zranitelné a používají je teroristické skupiny; vzhledem k tomu, že teroristé přišli do evropských zemí po trasách migrantů a žadatelů o azyl a zneužívají svobody pohybu po Evropě;

AB.  vzhledem k tomu, že existují zdokumentované případy(5), kdy se oběti těžkých zločinů, které spáchali teroristé tzv. Islámského státu na území Sýrie nebo Iráku, – přestože se domnívaly, že jsou v bezpečí – znovu setkaly se svými mučiteli na půdě EU, kteří stejně jako oni žádali o ochranu;

AC.  vzhledem k tomu, že sociální a kulturní integrace migrantů a uprchlíků vytváří problémy z hlediska jejich integrace do evropských společností a vyžaduje posílené, konkrétní a cílené investice zaměřené na sociální začlenění;

AD.  vzhledem k tomu, že k útokům může být využito i nových forem terorismu, mj. kyberterorismus a použití zbraní hromadného ničení, případně ve spojení s novými technickými zařízeními, jako jsou drony; vzhledem k tomu, že existuje precedent zmařeného útoku, při němž bylo využito ricinu, prudce jedovaté biologické látky; vzhledem k tomu, že jsou známy případy, kdy teroristické skupiny použily nebo plánovaly použít chemické, biologické, radiologické nebo jaderné (CBRN) látky a prostřednictvím sociálních médií šířily možné taktické postupy a metody k provádění útoků a zasahování cílů;

AE.  vzhledem k tomu, že členské státy mají různé strategie reakce na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, a proto se jejich úroveň připravenosti liší;

AF.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2018 uvítala společné sdělení o odolnosti Evropy vůči hybridním a chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným (CBRN) hrozbám, které se snaží určit oblasti, v nichž by měly být posíleny akce směřující k dalšímu prohloubení a posílení zásadního přínosu EU k řešení těchto hrozeb, a naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby bezodkladně spolupracovaly na plném provedení akčního plánu v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (CBRN);

AG.  vzhledem k tomu, že do politické debaty o hrozbě terorismu, kterou ke svým účelům využívají agitátoři na levém i pravém křídle politického spektra, je třeba vstupovat obezřetně, aby nevyvolávala polarizaci společnosti a nevedla k podkopávání demokracie, sociální soudržnosti a lidských práv a nahrávala tak cílům teroristických organizací;

AH.  vzhledem k tomu, že Evropský program pro bezpečnost z dubna 2015 poukázal na potřebu zabývat se propojením mezi terorismem a organizovaným zločinem a zdůraznil, že organizovaný zločin napomáhá terorismu pomocí různých kanálů, jako jsou mimo jiné dodávky zbraní, financování prostřednictvím pašování drog a pronikání na finanční trhy;

AI.  vzhledem k tomu, že velké mezinárodní teroristické organizace, jako je Dá’iš nebo al-Káida, jsou finančně soběstačné a že prokázaným zdrojem financování teroristických skupin je nelegální obchodování se zbožím, zbraněmi, surovinami, palivy, drogami, cigaretami, uměleckými a dalšími předměty, jakož i obchodování s lidmi, otroctví, vykořisťování dětí, vydírání a vymáhání peněz za ochranu; vzhledem k tomu, že provázanost organizované trestné činnosti a teroristických skupin představuje významnou bezpečnostní hrozbu; vzhledem k tomu, že tyto zdroje mohou vytvořit podmínky pro to, aby svou trestnou činnost financovaly i v budoucnu;

AJ.  vzhledem k tomu, že významná rizika představují interakce mezi teroristickými organizacemi a skupinami organizovaného zločinu, v jejichž důsledku se schopnost působit hromadné ztráty v civilním obyvatelstvu členských států EU spojuje s logistickými kapacitami, jež to umožňují; vzhledem k nízké úrovni informací od zpravodajských služeb a donucovacích orgánů o provázanosti mezi organizovaným zločinem a terorismem; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech i na úrovni EU často chybí vyšetřovací a soudní kapacity zaměřené na organizovanou trestnou činnost;

AK.  vzhledem k tomu, že se terorismus snaží oslabit a porazit demokracie; vzhledem k tomu, že politici a vlády jsou rozhodujícími činiteli pro dosažení širokého konsensu a sociální odolnosti, aby bylo možné účinně hájit naše demokratické systémy;

Předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu a boj proti ní

AL.  vzhledem k tomu, že centrum excelence nazvané „Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci“ nabízí důležitou platformu pro výměnu osvědčených postupů mezi subjekty činnými v této oblasti včetně donucovacích orgánů a přispívá ke shromažďování důležitých poznatků v oblasti předcházení radikalizaci a boje proti ní(6);

AM.  vzhledem k tomu, že situace v každém členském státě je jiná a nově revidovaná evropská strategie boje proti radikalizaci by mohla podpořit vnitrostátní strategie, které jsou důležité, pokud jde o vytváření obecných rámců programů na celostátní i místní úrovni; vzhledem k tomu, že tyto strategie musejí být soudržné a účinné a musejí zajistit dostatek finančních zdrojů pro místní orgány a subjekty občanské společnosti, tak aby tyto programy mohly být uskutečňovány;

AN.  vzhledem k tomu, že nelze určit pouze jednu cestu vedoucí k radikalizaci; vzhledem k tomu, že určitými faktory a aktivačními mechanismy mohou být sociální soudržnost, politický kontext, ekonomické podmínky, náboženské a ideologické názory, osobní traumata a psychologické zranitelnosti, stejně jako okolí a sítě; vzhledem k tomu, že až do nedávna byl podceňován genderový rozměr a že existuje mylný názor na to, jakou roli zde mohou hrát ženy; vzhledem k tomu, že ženy nejsou vždy pasivními subjekty, ale zajišťují také mobilizaci, provádějí nábor teroristů, shánějí finanční prostředky, a působí dokonce i jako pachatelky teroristických činů;

AO.  vzhledem k tomu, že některé čtvrtě s nízkými příjmy v evropských městech čelí masové nezaměstnanosti a systematickému rozkladu vlády zákona, což vytváří živnou půdu pro náboženský extremismus a terorismus; vzhledem k tomu, že podpora sociálního začlenění a aktivní podpora demokratických hodnot, které jsou povinni respektovat všichni občané, může napomoci omezení pocitů marginalizace a ke zmírnění rizika radikalizace; vzhledem k tomu, že boj proti radikalizaci a násilnému extremismu vyžaduje úzkou a koordinovanou spolupráci všech dotčených subjektů na všech úrovních správy (místní, regionální i celostátní) a rovněž spolupráci s občanskou společností a soukromým sektorem;

AP.  vzhledem k tomu, že experti vyzdvihují kladné zkušenosti spojené s přístupem založeným na spolupráci více agentur, který přihlíží k rozmanitosti způsobů radikalizace a rizikovému demografickému profilu a který se zaměřuje na vytváření infrastruktur umožňujících zajistit poskytnutí včasné podpory osobám, jež mohou podlehnout radikalizaci, a jejich rodinám ze strany různých orgánů a organizací působících na různých úrovních a klade důraz na podpůrnou úlohu policie, čímž posiluje jejich vztahy;

AQ.  vzhledem k tomu, že neexistují žádné jasné metodické postupy pro měření účinnosti projektů předcházení radikalizaci a boje proti ní;

AR.  vzhledem k tomu, že pro účely projektů předcházení radikalizaci a boje proti ní lze na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni využít několik evropských fondů a programů; vzhledem k tomu, že v rozpočtu EU do roku 2020 je na projekty boje proti radikalizaci vyhrazeno 314 milionů EUR(7); vzhledem k tomu, že je nutné průběžné hodnocení účinnosti těchto programů; vzhledem k tomu, že měření účinnosti preventivních opatření proti radikalizaci je svojí podstatou obtížné a vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy, jednotlivými zúčastněnými stranami a výzkumnými pracovníky;

AS.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Europolu bylo v EU v roce 2018 přibližně 30 tisíc radikalizovaných džihádistů;

AT.  vzhledem k tomu, že násilný radikalizovaný islamistický diskurs se na území mnoha členských států EU stále více šíří, často v tištěné podobě nebo prostřednictvím výuky či audiovizuálního obsahu, sdělovaného mj. na sociálních sítích a kanálech satelitního televizního vysílání; vzhledem k tomu, že tento diskurs popírá demokratické hodnoty, právní stát a lidská práva, odmítá pluralismus, propaguje násilí a nesnášenlivost vůči všem ostatním vyznáním, otevřeně hlásá antisemitismus, neuznává rovnost mezi ženami a muži a podporuje zpátečnickou vizi kultury a společnosti;

AU.  vzhledem k tomu, že v Evropě se v některých knihkupectvích i na internetu nabízí zejména wahhábistická a saláfistická literatura plná nenávistných projevů; vzhledem k tomu, že tato globalizovaná a hrubě zjednodušující verze islámu se rozchází s praktikami muslimských komunit v Evropě a přispívá k oslabení jejich širší integrace;

AV.  vzhledem k tomu, že radikální islámský fundamentalismus usiluje o to, aby náboženství ovládalo všechny sféry života – sféru individuální, politickou i společenskou –, důsledkem čehož může být určitá forma komunitarismu vnímavá na činnost džihádistických aktivistů provádějících nábor teroristů;

AW.  vzhledem k tomu, že po celé Evropě je doloženo působení značného počtu štvavých radikálních kazatelů; vzhledem k tomu, že v mnoha případech tito štvaví kazatelé nepocházejí z EU a některé mešity jsou neprůhledným způsobem financovány ze třetích zemí, z nichž mnohé představují autoritářské a náboženské režimy, jejichž vláda není v souladu s demokracií, právním státem a lidskými právy;

AX.  vzhledem k tomu, že v EU působí samozvaná střediska náboženského vyučování propagující extremistické myšlenky, kde může být mládež včetně dětí vystavena vlivu učení, které je v rozporu s demokracií, právním státem a lidskými právy a může mít i násilný obsah; vzhledem k tomu, že extremistické organizace připravující půdu pro získávání teroristů často zneužívají slabosti mladých lidí a lákají je do svých řad nabídkou sociálních a kulturních možností;

AY.  vzhledem k tomu, že i sofistikovaná internetová komunikační strategie, jejímž prostřednictvím organizace Dá’iš, ale i jiné velké mezinárodní teroristické skupiny oslavují a šíří terorismus, nabízejí styl převzatý z globální „mládežnické kultury“, jako je například hraní her na internetu, čímž získává silný ohlas mezi dětmi a mladými lidmi; vzhledem k tomu, že tento model je láká rovněž na nabídkou různých sociálních a kulturních možností;

AZ.  vzhledem k tomu, že několik nedávných vyšetřování ukázalo, že internet a zejména sociální média mohou být zdrojem radikalizace vedoucí k násilnému extremismu a mohou rovněž sloužit jako nástroj xenofobních skupin k šíření nenávistných projevů a nedovoleného obsahu, zejména mezi mladými lidmi;

BA.  vzhledem k tomu, že po opakovaných výzvách k většímu zapojení do boje proti terorismu se nyní největší společnosti v oblasti informačních technologií snaží jednat v souladu se svou odpovědností; vzhledem k tomu, že v rámci Evropského internetového fóra, které bylo spuštěno v roce 2015, společnosti dobrovolně spolupracují na odstraňování teroristického obsahu ze svých internetových stránek, pokud se domnívají, že porušují jejich pravidla a podmínky; vzhledem k tomu, že v květnu roku 2016 byl zaveden kodex chování pro velké společnosti v oblasti informačních technologií zaměřený na potírání nezákonných nenávistných projevů na internetu; vzhledem k tomu, že tato dobrovolná spolupráce však není dostatečná

BB.  vzhledem k tomu, že jednotka Europolu pro oznamování internetového obsahu (IRU) posoudila do konce druhého čtvrtletí již 54 752 obsahů v 10 různých jazycích na 170 internetových platformách a dala podnět k vydání 52 716 rozhodnutí o hlášeních, která v 89,5 % případů vedla k tomu, že poskytovatelé zneužitých internetových služeb obsah dobrovolně odstranili(8);

BC.  vzhledem k tomu, že jakkoli bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o odstraňování teroristického obsahu na internetu, je třeba, aby se do tohoto úsilí ve větší míře zapojily společnosti; vzhledem k tomu, že obsah často není odstraněn úplně ani včas či natrvalo, takže je sice odstraněn z jedné webové stránky, ale na jiné stránce, patřící téže společnosti, zůstane, nebo je možné, aby po zveřejnění obsahu v rozporu se smluvními podmínkami společnosti zůstal účet aktivní nebo se znovu objevil; vzhledem k tomu, že se musí zlepšit účinnost, úplnost a transparentnost oznamování takového obsahu ze strany společností a prosazování práva; vzhledem k tomu, že dotčené společnosti i uživatelé by měli mít možnost domáhat se nápravy soudní cestou;

BD.  vzhledem k tomu, že teroristické skupiny ve své reakci na to, že větší společnosti ve větší míře odstraňují jeho obsahy, začínají stále více využívat nových nebo menších platforem, které neumožňují tak rychlé odstranění teroristického materiálu; vzhledem k tomu, že využívání většího počtu různých menších platforem vyžaduje posílení technické podpory, například v podobě zavedení automatizovaných nástrojů pracujících bez znalosti platforem, jako je technologie otisků (hašů), které umožňují identifikovat teroristický obsah na internetu předem s vysokou mírou přesnosti a zabránit jeho zveřejnění;

BE.  vzhledem k tomu, že vývoj nových technologií a využívání umělé inteligence a algoritmů může umožnit rychlou identifikaci a oznamování teroristického obsahu na internetu; vzhledem k tomu, že používání automatizovaných nástrojů s sebou také nese vysoké riziko výskytu falešných shod;

BF.  vzhledem k tomu, že studie a zprávy ukazují, jak se z věznic mohou snadno stát mikrokosmy propojení mezi kriminalitou a terorismem, v nichž dochází k získávání nových teroristů a k vytváření sítí; vzhledem k tomu, že vnitřní poměry v mnoha věznicích přinášejí hrozbu rychlejší radikalizace pachatelů a stávají se živnou půdou terorismu; vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kteří si v nich odpykávají svůj trest odnětí svobody, se brzy vrátí do svých komunit, což s sebou ponese obtížné výzvy týkající se jejich znovuzačlenění a riziko opětovného páchání trestné činnosti; vzhledem k tomu, že sledování těchto vysoce rizikových pachatelů je pro bezpečnostní služby členských států mimořádně náročné na zdroje; vzhledem k tomu, že režim a řízení rizika ve věznicích mohou mít významný vliv na zmírnění těchto hrozeb; vzhledem k tomu, že členské státy sice uznávají, že čelí nárůstu radikalizace ve věznicích, ale je třeba zavést více účinných opatření;

Spolupráce a výměna informací

Horizontální otázky

BG.  vzhledem k tomu, že uchovávání údajů je při zohledněním judikatury Evropského soudního dvora jednou z nejdůležitějších součástí vyšetřovacího procesu; vzhledem k tomu, že úspěšnost práce policejních a soudních orgánů a zpravodajských služeb na případech, jimiž se zabývají, je obvykle do značné míry závislá na komunikačních údajích; vzhledem k tomu, že za dobu působení Výboru pro terorismus začalo být zavedení vhodného režimu uchovávání údajů stále nezbytnější potřebou boje proti terorismu;

BH.  vzhledem k tomu, že používání šifrování na jedné straně významně přispěje k bezpečnosti v oblasti informačních technologií, ale na druhé straně jej budou také využívat teroristé k ochraně své komunikace nebo uložených dat, což představuje značný problém pro donucovací a bezpečnostní orgány a pro zpravodajské služby, neboť je možné znemožnit přístup k důležitým zpravodajským údajům a důkazům; vzhledem k tomu, že zcela zásadním problém se šifrování stává v situaci, kdy ani odpovědní poskytovatelé internetových služeb nejsou ochotni či schopni takto chráněnou komunikaci dešifrovat;

Informační systémy

BI.  vzhledem k tomu, že rámec, v němž vedle stávajících systémů existují nové systémy, které se teprve utvářejí, a také návrhy budoucích systémů a návrhy reforem, které mají odstranit zjištěné nedostatky a překážky a které jsou stále ještě předmětem jednání, je nejednotný; vzhledem k tomu, že tento nejednotný rámec je výsledkem historických faktorů a reaktivního přístupu, který se uplatňuje v navrhování a přijímání nových právních předpisů;

BJ.  vzhledem k tomu, že od pařížských útoků v roce 2015 značně vzrostla výměna informací, ale z údajů o výměnách informací je zřejmé, že za velký podíl dostupného obsahu a hledání v databázích EU je odpovědný malý počet členských států;

BK.  vzhledem k tomu, že řádné fungování informačních systémů naráží na řadu překážek, jako je úplný nebo částečný nedostatek provádění, chybějící znalosti či nedostatečná průprava k používání stávajících systémů, chybějící zdroje, včetně lidských zdrojů, či nedostatečná materiální základna a špatná kvalita dat v informačních systémech;

BL.  vzhledem k tomu, že informační systémy lze rozdělit na centralizované systémy, které spravuje EU a její agentury, a decentralizované systémy, které spravují členské státy; vzhledem k tomu, že centralizované informační systémy zahrnují schengenský informační systém (SIS), vízový informační systém (VIS), Eurodac, systém vstupu/výstupu (EES), navrhovaný evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a navrhovaný evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN);

BM.  vzhledem k tomu, že decentralizované systémy a mechanismy výměny informací jsou spravovány orgány členských států a zahrnují: Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) pro výměnu informací z vnitrostátních trestních rejstříků; unijní systém jmenné evidence cestujících (PNR), který leteckým společnostem ukládá povinnost sdílet údaje o cestujících s vnitrostátními orgány vztahující se na všechny lety mezi třetími zeměmi a EU; systém předběžných informací o cestujících (API), který ještě před konáním letu shromažďuje informace o cestujících směřujících do EU; a prümský rámec pro výměnu údajů o DNA, otisků prstů a údajů o registraci vozidel;

BN.  vzhledem k tomu, že SIS je největším, nejrozšířenějším a nejúčinnějším IT systémem Evropské unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a je podporován prostřednictvím sítě centrál SIRENE, přičemž nabízí významnou přidanou hodnotu v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a ochrany hranic a zejména v boji proti terorismu;

BO.  vzhledem k tomu, že hodnocení vízového informačního systému (VIS) za rok 2016 dospělo k závěru, že pro účely prosazování zákona byl přístup do systému VIS omezený a v různých členských státech různý;

BP.  vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným výzvám k naléhavému zavedení evropského systému jmenné evidence cestujících (PNR) neprokázaly všechny členské státy stejné nasazení a většina členských států nesplnila lhůtu pro provedení těchto právních předpisů; vzhledem k tomu, že členské státy, které překročily tuto lhůtu pro provedení, by měly neprodleně přijmout veškerá opatření nezbytná pro úplné a okamžité provedení této směrnice;

BQ.  vzhledem k tomu, že v současnosti je realizováno několik pilotních projektů, jejichž cílem je překonání nevýhod decentralizovaného unijního systému jmenné evidence cestujících (PNR); vzhledem k tomu, že na požadavky složek pro informace o cestujících (PIU) je třeba reagovat rychle, což může být v případě jejich ručního zpracovávání obtížně zvladatelné;

BR.  vzhledem k tomu, že – v souvislosti se šestým seznamem akcí pro provádění strategie pro správu informací (IMS) – v současné době probíhají dva pilotní projekty, jejichž cílem je zajištění propojení s decentralizovanými systémy, a to projekt ADEP (Automation of data exchange processes on police records) a projekt QUEST („Querying Europol Systems); vzhledem k tomu, že pilotního projektu nazvaného ADEP pro automatizovaný přenos policejních záznamů mezi různými zeměmi se již účastní šest členských států a tento projekt dobře funguje. vzhledem k tomu, že tyto projekty pomáhají zajistit skutečná a funkční řešení problémů vyplývajících z nedostatečné propojenosti decentralizovaných informačních systémů a napomáhají posílit důvěru a spolupráci mezi členskými státy;

Interoperabilita

BS.  vzhledem k tomu, že Komise předložila dva návrhy nařízení, kterým se stanoví rámec pro interoperabilitu mezi stávajícími a navrhovanými centralizovanými informačními systémy v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace, ochrany hranic a vízového styku, jmenovitě vízovým informačním systémem (VIS), Schengenským informačním systémem (SIS), systémem vstupu/výstupu (EES), systémem Eurodac, evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a evropským informačním systémem rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN), který vstoupí v platnost ihned po přijetí příslušných právních základů;

BT.  vzhledem k tomu, že zločinci mohou být dnes pod různými falešnými jmény zaznamenáváni v různých databázích, které nejsou propojeny; vzhledem k tomu, že současnou strukturu správy údajů EU je nutné vylepšit prostřednictvím interoperability, aby se odstranila slabá místa, vícenásobné falešné totožnosti a aby byly poskytovány správné informace ve správný čas;

BU.  vzhledem k tomu, že na území jednoho členského státu může existovat i celá řada samostatných decentralizovaných databází na spolkové, krajské a místní úrovni, přičemž různé systémy mohou mít různé datové vstupy a složité postupy pro sdílení nebo prohlížení údajů – pokud vůbec něco takového umožňují –, o které mohou mít zájem příslušné orgány na různých úrovních;

BV.  vzhledem k tomu, že používání společného formátu pro podávání zpráv na úrovni EU, jako je univerzální formát pro zprávy (UMF), umožní snazší výměnu údajů a informací mezi stranami a různými interoperabilními systémy; vzhledem k tomu, že stanovení povinnosti používat určitá pole UMF pro určité typy výměny zpráv může přispět ke zlepšení kvality údajů ve všech systémech, ve kterých k takovým výměnám dochází; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat, aby tohoto společného formátu pro zprávy používal i Europol a Interpol;

BW.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu–LISA) by měla vytvořit mechanismy a postupy pro automatizovanou kontrolu kvality údajů, jakož i společné ukazatele kvality údajů a minimální normy kvality údajů uložených v informačních systémech; vzhledem k tomu, že cíl takových norem kvality údajů by spočíval v tom, že informační systémy EU a složky interoperability by automaticky zjišťovaly zjevně nesprávné nebo nekonzistentní předložené údaje tak, aby členský stát původu mohl údaje ověřit a provést veškeré nezbytné kroky k nápravě;

Spolupráce a výměna informací v členských státech a mezi nimi navzájem

BX.  vzhledem k tomu, že překážky bránící plynulejší spolupráci často vyplývají z organizačních a právních potíží mezi jednotlivými vnitrostátními, regionálními a místními strukturami samotných členských států, jako jsou: překrývající se pravomoci a nedostatečně vymezené mandáty; zdráhavý postoj ke sdílení informací z obavy, že by mohlo vést ke ztrátě odpovědnosti nebo ke ztrátě důležitých informačních toků; právní překážky spojené se sdílením informací mezi různými orgány; skutečnost, že služby jsou nuceny navzájem soutěžit o zdroje; a technické překážky bránící výměně informací;

BY.  vzhledem k tomu, že zásada vlastnictví údajů má klíčový význam pro zajištění důvěry orgánů pro boj proti terorismu při sdílení informací mezi členskými státy a Europolem prostřednictvím databází EU;

BZ.  vzhledem k tomu, že míchání zpravodajských informací a informací týkajících se prosazování právních předpisů má za následek velké právní problémy a rizika vyplývající z různých pravidel odpovědnosti, jež se vztahují na oba druhy informací, včetně ohrožení základního práva podezřelých na spravedlivý proces, pokud jsou zpravodajské informace použity jako důkazy v soudních řízeních; vzhledem k tomu, že je třeba zavést právní rámec vztahující se na výměnu informací mezi zpravodajskou službou a donucovacími orgány, a to zejména proto, že tyto informace se často týkají informací o osobách, které dosud nejsou vyšetřovány jako osoby podezřelé, ale mohou patřit do teroristických sítí nebo mezi navrátivší se teroristické bojovníky; vzhledem k tomu, že to však nesmí vést ke snížení právních norem;

CA.  vzhledem k tomu, že policejní a zpravodajské služby dostávají, zpracovávají a předávají utajované i neutajované informace, což znamená používání různých režimů ve všech fázích používání těchto informací; vzhledem k tomu, že je také nezbytné rozlišovat informaci jako koncept, který vyžaduje zpracování odborníky za účelem konkrétního použití, a pouhé informování; vzhledem k tomu, že je konečně rovněž třeba odlišovat informování o trestné činnosti, související s úkoly kriminální policie, od bezpečnostního zpravodajství, řešeného ve správním rámci;

CB.  vzhledem k tomu, že zpravodajským informacím by měla být poskytnuta zvláštní, či dokonce vyšší úroveň ochrany než policejním informacím kvůli různým používaným pracovním metodám, jako je shromažďování důvěrných informací ze zdrojů a od informátorů, kteří musí zůstat anonymní, a kvůli různým cílům, které vyžadují větší citlivosti;

CC.  vzhledem k tomu, že řešení by mohlo nabízet i vytvoření protiteroristických středisek či jednotek na území členských států; vzhledem k tomu, že střediska tohoto druhu umožňují představitelům různých služeb, aby spolu pravidelně komunikovali a jednali o možnostech co nejlepší spolupráce a výměny informací; vzhledem k tomu, že se tak posiluje důvěra mezi službami a lepší porozumění metodám jejich práce a problémům, s nimiž se potýkají;

CD.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní služby mají ve zvyku spolupracovat a vyměňovat si informace spíše na základě dvoustranných nebo vícestranných dohod – zejména v rámci protiteroristické skupiny (CTG) a s orgány EU prostřednictvím EU INTCEN, a to prostřednictvím sdílení strategických zpráv; vzhledem k tomu, že je nutné najít praktické řešení, které umožní zaplnit stávající mezery oddělující souběžnou práci donucovacích orgánů a zpravodajských služeb a za tímto účelem například určit konkrétní oblasti spolupráce, aby jejich spolupráce byla při zachování oddělenosti obou komunit účinnější;

CE.  vzhledem k tomu, že je možné zvýšit účinnost využívání struktur protiteroristické skupiny (CTG) a Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN) za účelem výměny informací;

CF.  vzhledem k tomu, že civilní a vojenské bezpečnostní a zpravodajské agentury členských států systematicky sdílejí svou zpravodajské informace se zpravodajským a informačním centrem EU (EU INTCEN) v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), která poskytuje zpravodajskou analýzu, včasné varování a přehled o situaci různým rozhodovacím orgánům EU;

CG.  vzhledem k tomu, že sdělování informací po nalezení shody pouze centrále SIRENE členského státu, který pořídil záznam podle článku 36, a nikoliv jiným členským státům, je někdy pro účely sledování pohybu osob v souvislosti s terorismem nebo pro doplnění příslušných informací ve vztahu k těmto osobám nedostatečné; vzhledem k tomu, že včasné varování z jiných členských států, které by mohly být dotčeny, by mohlo být nezbytné například v případech, kdy se osoba nevrátila přímo do členského státu původu nebo kdy ji doprovázeli státní příslušníci jiného/jiných členských států, vůči nimž nebylo vydáno žádné varování, jelikož zůstaly příslušným orgánům těchto státu/států neznámé;

CH.  vzhledem k tomu, že vláda Spojeného království oznámila svůj úmysl vystoupit ke dni 29. března 2019 z Evropské unie; vzhledem k tomu, že však vyjádřila přání pokračovat ve spolupráci s EU v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu; vzhledem k tomu, že EU a Spojené království jsou na sobě v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu navzájem velmi závislé a Spojené království se v současné době podílí na mnoha klíčových právních nástrojích EU v oblasti soudní spolupráce v trestních věcech a má přístup k mnoha systémům a databázím EU pro výměnu informací; vzhledem k tomu, že Spojené království by s EU mělo dojednat opatření, pokud jde o všechna probíhající řízení; vzhledem k tomu, že budoucí dohoda by měla stanovit takové podmínky, aby Spojené království i EU byly i nadále schopny sdílet, shromažďovat a analyzovat klíčové informace týkající se boje proti terorismu; vzhledem k tomu, že dohoda o vystoupení by měla zajistit hladký přechodný režim a v co největší míře zabránit provozním nedostatkům nebo překážkám omezujícím schopnost EU účinně bojovat proti organizované trestné činnosti a terorismu;

Spolupráce a výměna informací s agenturami EU

CI.  vzhledem k tomu, že účelná a systematická spolupráce v oblasti boje proti terorismu mezi členskými státy a agenturami EU v souladu s jejich právními mandáty, jakož i mezi těmito agenturami navzájem, zvláště pak mezi agenturou Europol a Eurojust, je naprosto nezbytným předpokladem účinnější podpory úsilí o odhalování, vyšetřování a trestní stíhání pachatelů teroristických útoků i předcházení těmto útokům; vzhledem k tomu, že Eurojust jmenoval specializovaného žalobce, která se zaměřuje na boj proti terorismu, aby se vytvořil most propojující ECTC s Europolem za účelem posílení spolupráce a výměny informací mezi oběma agenturami;

CJ.  vzhledem k tomu, že výměna informací mezi agenturami EU není vzhledem k používání různých bezpečných komunikačních prostředků optimální; vzhledem k tomu, že zavedení interinstitucionálního bezpečného komunikačního prostředku by mohlo usnadnit a zlepšit výměnu informací mezi agenturami, jako je INTCEN, Europol a Frontex;

CK.  vzhledem k tomu, že určení styční důstojníci pro boj proti terorismu mohou představovat přidanou hodnotu jako pro činnost agentur, tak i pro své vlastní členské státy;

CL.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly v počtu příslušných orgánů, které mohou nahlížet do databází Europolu nebo být s Europolem ve styku jinak ne než prostřednictvím vnitrostátních styčných důstojníků; vzhledem k tomu, že některé členské státy nemají své vlastní vnitrostátní policejní komunikační sítě s omezeným a chráněným přístupem, který by jejich příslušným orgánům neumožňoval decentralizovaný přístup, zejména do aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací CT-SIENA;

CM.  vzhledem k tomu, že některé nástroje EU, jako například rozhodnutí 2005/671/SVV, směrnice o boji proti terorismu a nařízení o Europolu, ukládají členským státům povinnost sdílet informace o terorismu s příslušnými agenturami; vzhledem k tomu, že pravidelné, včasné a soustavné sdílení většího množství informací s agenturami Europol a Eurojust, včetně informací kontextuálních, v souladu s jejich právními mandáty usnadňuje těmto agenturám práci s odhalováním vazeb mezi jednotlivými případy a umožňuje získat přehled o problémech a osvědčených postupech v oblasti vyšetřování, trestního stíhání a usvědčování pachatelů teroristických trestných činů; vzhledem k tomu, že členské státy si v rámci rozhodnutí 2005/671/SVV si s jinými členskými státy samy z vlastní iniciativy dosud nezačaly vyměňovat příslušné informace, které by mohly být použity při prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristických trestných činů; vzhledem k tomu, že počet informací sdílených s Eurojustem se v posledních letech zvýšil, mezi členskými státy však existují rozdíly, pokud jde o množství, druh a rozsah sdílených informací, což může mít za následek roztříštěnost dostupných informací1a;

CN.  vzhledem k tomu, že CEPOL významně přispívá k odborné přípravě zaměřené na boj proti terorismu určené pro příslušníky donucovacích orgánů členských států a v prioritních třetích zemích;

Vzájemné uznávání a vzájemná právní pomoc

CO.  vzhledem k tomu, že mechanismy vzájemné právní pomoci (MLA) jsou postupně nahrazovány nástroji vzájemného uznávání, protože tyto nástroje urychlují a racionalizují postupy, a pomáhají tak zlepšovat přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány v EU; vzhledem k tomu, že příkladem nástrojů, které odborníci z praxe považují za užitečné, je rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu;

CP.  vzhledem k tomu, že zásada vzájemného uznávání závisí na jedné straně na vysoké míře vzájemné důvěry mezi členskými státy a na druhé straně ke zvyšování jejich vzájemné důvěry přispívá, protože umožňuje orgánům různých členských států účelným způsobem postupovat společně v boji proti terorismu;

CQ.  vzhledem k tomu, že společné vyšetřovací týmy (SVT) usnadňují koordinaci vyšetřování a trestního stíhání případů, které mají přeshraniční rozměr, a umožňují výměnu informací / důkazních materiálů v reálném čase; vzhledem k tomu, že mezi praktické přínosy využívání práce SVT patří lepší výměna informací, výměna osvědčených postupů, účinnější shromažďování důkazních materiálů a vzájemné uznávání opatření uskutečněných jednotlivými stranami; vzhledem k tomu, že JIT vyžadují k účinnému fungování odpovídající finanční prostředky;

CR.  vzhledem k tomu, že při zajišťování a získávání elektronických důkazních informací, které mají pro vyšetřování teroristických trestných činů zásadní význam a předávají se na žádost příslušného donucovacího orgánu a na základě řádného právního postupu, je nezbytná úzká spolupráce s poskytovateli internetových služeb;

CS.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor bez vnitřních hranic je zásadním výdobytkem EU, který lze udržet pouze za předpokladu účinného zabezpečení a ochrany vnějších hranic a přijetí opatření pro zajištění vnitřní bezpečnosti, která umožní čelit riziku závažné trestné činnosti; vzhledem k tomu, že bylo přijato mnoho návrhů na posílení bezpečnostních kontrol na vnějších hranicích; vzhledem k tomu, že některé členské státy požádaly o větší pružnost, pokud jde o dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, jak navrhuje Evropská komise;

CT.  vzhledem k tomu, že od 7. dubna 2017 vstoupilo v platnost nové nařízení 2017/458(9), kterým se v reakci na zhoršení teroristické hrozby mění Schengenský hraniční kodex, s cílem zajistit systematické kontroly všech osob překračujících vnější hranice včetně osob, které požívají práva volného pohybu, za použití příslušných databází;

CU.  vzhledem k tomu, že některé části nařízení, jež se týkají určitých oblastí hraničních kontrol, jako je systematické nahlížení do databází při hraničních kontrolách a důkladná kontrola požadovaných vstupních podmínek, nebyly dosud provedeny;

CV.  vzhledem k tomu, že zmařený útok na vlak Thalys dne 21. srpna 2015, útoky v Paříži dne 13. listopadu 2015 a v Bruselu dne 22. března 2016 prokázaly, že v určitém omezeném počtu případů teroristé zneužili nedostatků v politice ostrahy hranic na straně EU a některých členských států, které nebyly připraveny na tak rozsáhlý příliv uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle zpráv donucovacích orgánů, že nejméně osm pachatelů těchto útoků vstoupilo do EU v rámci nelegálních migračních toků v červenci, srpnu a říjnu 2015; vzhledem k tomu, že v jiných případech zůstali budoucí pachatelé v členských státech navzdory tomu, že měli odcestovat nebo být navráceni; vzhledem k tomu, že tato skutečnost prokazuje určité nedostatky v politikách EU v oblasti správy hranic a jejich provádění na úrovni členských států;

CW.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech č. 10152/17 členským státům doporučuje, aby v případě nelegálních migrantů prováděly na vnitrostátní úrovni případné kontroly na základě databází vytvářených a využívaných příslušnými orgány a v rámci Systému automatické identifikace otisků prstů (AFIS), na evropské a mezinárodní úrovni pak na základě Schengenského informačního systému (SIS) a na základě databází agentury Europol, vízového informačního systému (VIS), systému Eurodac a Interpolu (síť I-24/7), konkrétněji pak na základě databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD), databáze zahraničních teroristických bojovníků (FTF) a databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN);

CX.  vzhledem k tomu, že na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1168/2011 a kladného stanoviska evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) oprávněna zpracovávat osobní údaje; vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) se v souvislosti s monitorováním terorismu potýká s obtížemi způsobenými krátkou lhůtou pro uchovávání osobních údajů, kterou stanovilo nařízení (ES) č. 2016/1624 a která trvá pouze 90 dní; vzhledem k tomu, že mezi agenturou Eurojust a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) existuje pouze memorandum o porozumění, jehož součástí je sice výměna obecných, strategických a technických informací, nikoli však výměna osobních informací; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit zvláštní právní rámec, který Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) umožní zpracovávat osobní údaje, aby mohla plnit své úkoly;

CY.  vzhledem k tomu, že úředníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (EBCGA) by měli mít také na hraničních přechodech přístup do databází systému Eurodac, Schengenského informačního systému, systému vstupu/výstupu a vízového informačního systému, aby mohli provádět kontroly;

CZ.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistují minimální normy či společná pravidla pro bezpečnost průkazů totožnosti občanů Unie nebo dokladů o pobytu vydaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům využívajícím svého práva volného pohybu;

DA.  vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny falešných dokumentů zajištěných na vnějších hranicích a v EU napodobují doklady totožnosti vydané členskými státy a zeměmi přidruženými k schengenskému prostoru; vzhledem k tomu, že nejčastěji odhalenými falešnými doklady jsou vnitrostátní identifikační průkazy s nižším stupněm bezpečnosti;

DB.  vzhledem k tomu, že některé členské státy nestanovily dosud leteckým dopravcům působícím na jejich území povinnost provádět na základě osobních údajů cestujících, které jsou uvedeny na jejich přepravním dokladu a průkazu totožnosti či cestovním pasu, kontroly shody, takže je obtížné s jistotou říci, zda daná totožnost odpovídá skutečné identitě osoby; vzhledem k tomu, že to má zásadní význam pro lety v rámci EU; vzhledem k tomu, že řádné kontroly totožnosti a ověřování cestovních dokladů by měly zůstat úkolem policejních orgánů;

DC.  vzhledem k tomu, že důkazy z bojiště mají často zásadní význam pro odhalování možných zahraničních teroristických bojovníků a obětí a měly by být zaznamenávány v příslušných databázích, aby je příslušníci pohraniční stráže měli v reálném čase k dispozici a aby mohly být sdíleny s vyšetřovateli a státními zástupci za účelem vyšetřování a trestního stíhání;;

DD.  vzhledem k tomu, že námořní operace EU EUNAVFORMED společné bezpečnostní a obranné politiky (známá jako operace Sophia) má technický a lidský potenciál umožňující přispět k boji proti terorismu; vzhledem k tomu, že mandát operace Sophia se musí změnit, má-li být její příspěvek k tomuto úsilí účinný, tak, aby konkrétně zahrnoval boj proti terorismu, díky čemuž bude moci působit ve vnitrostátních vodách všech členských států ve Středozemním moři a ve vnitrostátních vodách pobřežních států, pro což by měly být požadovány dvoustranné dohody nebo mandát Rady bezpečnosti;

Financování terorismu

DE.  vzhledem k tomu, že některé členské státy dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy ze dne 16. května 2005 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu, nazývanou též „Varšavská úmluva“, která představuje nejkomplexnější mezinárodní úmluvu o praní peněz a financování terorismu, dosud ratifikovalo pouze 21 členských států; vzhledem k tomu, že konfiskace majetku získaného z trestné činnosti je velmi účinným nástrojem boje proti zločinu a terorismu, neboť připravuje zločince o výnosy z jejich nezákonné činnosti a brání teroristům v organizaci útoku; vzhledem k tomu, že Finanční akční výbor stanoví globální normy pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) a určuje jurisdikce se slabými opatřeními boje proti praní peněz a financování terorismu;

DF.  vzhledem k tomu, že EU přijala dva legislativní nástroje k provádění doporučení Finančního akčního výboru, jmenovitě 4. a 5. směrnici o boji proti praní špinavých peněz, s cílem řešit nedostatky zjištěné s ohledem na teroristické útoky; vzhledem k tomu, že členské státy měly do 26. června 2017 provést ve svých vnitrostátních právních předpisech směrnici o boji proti praní peněz, ale všechny členské státy tak neučinily; vzhledem k tomu, že některé členské státy i nadále umožňují anonymitu konečných vlastníků a příjemců zisků ze svěřenských fondů, nadací a akciových společností vydávajících akcie na držitele, což usnadňuje utajení původu a místa určení finančních toků a vlastnictví hospodářských činností, které zajišťují krytí financování terorismu a organizovaného zločinu; vzhledem k tomu, že pátá směrnice o boji proti praní peněz zvýší transparentnost v této oblasti;

DG.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací výbor Evropského parlamentu pověřený vyšetřováním údajných přestupků a případů nesprávného úředního postupu při uplatňování práva Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům (PANA) ověřil, že se subjekty dopouštějící se daňových úniků spoléhají na aktivní pomoc profesionálních zprostředkovatelů, kteří zjevně splňují příslušné zákonné povinnosti;

DH.  vzhledem k tomu, že Komisi a Europolu byl přiznán status v červenci 2017 pozorovatele v Egmontské skupině, mezinárodního společného orgánu složeného ze 156 finančních zpravodajských jednotek (FIU), jehož cílem je zvýšit spolupráci nejen mezi finančními zpravodajskými jednotkami, ale také mezi jinými příslušnými orgány;

DI.  vzhledem k tomu, že Dá’iš i jiné teroristické organizace používají ke svému financování metody, jako oslovování potenciálních dárců prostřednictvím sociálních médií, jejichž dary pak zneužívají nebo využívají k jiným účelům, využívání neziskových organizací, převádění drobných částek a předplacených karet; vzhledem k tomu, že používání všech těchto druhů financování usnadňují platformy pro poskytování mikroúvěrů;

DJ.  vzhledem k tomu, že nedávné teroristické útoky ukázaly, že vedle tradičních způsobů financování terorismu, jako jsou soukromé dary, vydírání, únosy za účelem výkupného, zneužívání a nesprávné využívání neziskových organizací, formální a neformální převody peněz, využívání výnosů z trestné činnosti, převod peněz nebo prostředků financování prostřednictvím bank, představují i nové metody financování, jako je používání elektronických a internetových platebních metod, jako jsou virtuální měny nebo anonymní ‑předplacené karty a neformální systémy přenosu peněz (IVTS), riziko, že budou teroristickými organizacemi zneužity k financování jejich činnosti; vzhledem k tomu, že anonymita, která obklopuje některé kryptoměny, zvyšuje jejich využívání pro nezákonné činnosti; vzhledem k tomu, že skupiny organizovaného zločinu v posledních letech kryptoměny stále více využívají k financování trestné činnosti a terorismu a praní peněz pocházejících z trestné činnosti; vzhledem k tomu, že Europol spolupracoval s vnitrostátními orgány na zmaření řady zločineckých operací, které zahrnovaly obchodování s kryptoměnami;

DK.  vzhledem k tomu, že v některých zemích s méně rozvinutým bankovním systémem bývá v důsledku rozsáhlého využívání služeb mobilní bankovnictví často obtížné zjistit totožnost příjemců hotovostních převodů; vzhledem k tomu, že převádění prostředků prostřednictvím mobilního bankovnictví představuje značné riziko financování terorismu, a vzhledem k tomu, že příslušné útvary musí mít na druhé straně možnost vysledovat zřejmé financování terorismu, aniž by v naprosté většině případů došlo k porušení bankovního tajemství; vzhledem k tomu, že využívání a převod finančních prostředků prostřednictvím alternativních převodů peněz představuje také riziko z hlediska financování terorismu;

DL.  vzhledem k tomu, že pro účinný boj proti financování terorismu je zásadní spolupráce a výměna informací mezi povinnými subjekty, finančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány; vzhledem k tomu, že finanční zpravodajské jednotky by při výkonu svých úkolů měly mít přístup k informacím a měly by mít možnost si je vyměňovat, a to i prostřednictvím vhodné spolupráce s donucovacími orgány; vzhledem k tomu, že v zájmu dalšího nezbytného posílení jejich efektivity a účinnosti by členské státy měly přesněji vymezit jejich pravomoci a podmínky jejich vzájemné spolupráce;

DM.  vzhledem k tomu, že program sledování financování terorismu (TFTP) je užitečným nástrojem boje proti financování terorismu; vzhledem k tomu, že tento program neumožňuje sledování aktivit využívajících k financování terorismu převodů SEPA, což vytváří značnou informační mezeru; evropský systém sledování financování terorismu (TFTS), který by doplnil stávající dohodu o programu sledování financování terorismu (TFTP), by zvýšil schopnost EU předcházet teroristickým útokům a odhalovat jejich pachatele, protože by poskytoval nové klíčové informace o aktivitách v oblasti financování terorismu a ve srovnání se získáváním finančních informací o podezřelých transakcích na základě dvoustranných či mnohostranných dohod či prostřednictvím žádostí o právní pomoc by byl účelnějším a účinnějším prostředkem; vzhledem k tomu, že Parlament několikrát vyzval k zavedení takového systému, především ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi(10);

Ochrana kritické infrastruktury

DN.  vzhledem k tomu, že případy týkající se kritické infrastruktury, zvláště pak případy teroristických útoků zaměřených na tyto cíle nebo pokusů o ně, mohou mít závažné ‑přeshraniční důsledky pro bezpečnost evropských občanů a států;

DO.  vzhledem k tomu, že k poskytování služeb se používají stále složitější systémy, v důsledku čehož je současný odvětvový přístup k evropským kritickým infrastrukturám zastaralý;

DP.  vzhledem k tomu, že klíčovou součástí hybridních hrozeb jsou kybernetické útoky, které se zaměřují na elektronické služby nebo propojené systémy; vzhledem k tomu, že rostoucí počet kybernetických útoků má nebo může mít reálné účinky na kritickou infrastrukturu a její uživatele; vzhledem k tomu, že je nutné zvýšit připravenost čelit kybernetickým teroristickým hrozbám;

DQ.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém celkovém posouzení bezpečnostní politiky EU a hodnotící studii směrnice 2008/114/ES uvádí, že: je pravděpodobné, že ohrožení kritických infrastruktur se bude i nadále zvyšovat, že je třeba zlepšit připravenost a posílit schopnost reakce a revidovat směrnici 2008/114/ES a že existuje snaha zaměřit se na dopravní infrastrukturu; vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit lepší rámec pro zvýšení bezpečnosti železnic a vyřešení problému ochrany veřejného prostoru v blízkosti dopravních infrastruktur, jako jsou letiště, přístavy a zařízení pro účely námořní dopravy, železniční stanice a rovněž zařízení na výrobu energie, se zvláštním zřetelem na jaderné elektrárny;

DR.  vzhledem k tomu, že útoky na kritickou infrastrukturu by mohly mít katastrofální následky; vzhledem k tomu, že členské státy musí zajistit, aby tato zařízení byla dostatečně bezpečně chráněna před nebezpečím;

DS.  vzhledem k tomu, že ohlašování incidentů má zásadní význam pro zjišťování nedostatků, zvyšování efektivity stávajících opatření, posuzování výkonnosti kritických infrastruktur v době rušivé události, zvyšování povědomí o potřebě přezkoumání stávajících bezpečnostních plánů a odhalování hrozícího nebezpečí;

DT.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly organizovat větší počet krizových cvičení, a to i ve třetích zemích, zaměřených na jejich spolupráci a zvyšování kapacit;

DU.  vzhledem k tomu, že ochrana a zajištění infrastruktury a snadno zranitelných cílů vyžaduje spolupráci veřejného a soukromého sektoru, a to i v kybernetické oblasti;

DV.  vzhledem k tomu, že soukromé bezpečnostní služby hrají určitou úlohu při zajišťování odolných bezpečnostních řetězců, měla by se na zadávání veřejných zakázek na jejich služby vztahovat konkrétní kritéria kvality, pokud jde o aspekty, jako je odborná příprava, prověřování a kontrola personálu, kontrola kvality a zajištění dodržování právních předpisů, zavádění nových technologií a řízení smluv;

DW.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na hodnocení směrnice 2008/114/ES, které bylo provedeno v roce 2012, zahájila Komise pilotní fázi zahrnující čtyři kritické infrastruktury evropského rozměru (Eurocontrol, Galileo, elektroenergetická přenosová soustava a plynárenská přepravní soustava);

DX.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o novém víceletém finančním rámci navrhuje, aby EU významně zvýšila financování bezpečnosti a obrany, včetně vnitřní bezpečnosti;

DY.  vzhledem k tomu, že několik teroristických útoků v EU bylo spácháno osobami, které byly orgánům známy; vzhledem k tomu, že společnosti poskytující pronájem vozidel nemají možnost výměny informací, jako jsou údaje o zamluvení a rezervacích, s donucovacími orgány za účelem ověřování v oficiálních seznamech sledovaných osob a v policejních databázích;

Prekurzory výbušnin

DZ.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 a 2016 bylo ve 40 % teroristických útoků spáchaných v EU použito výbušnin(11);

EA.  vzhledem k tomu, že ve většině útoků byl použit triacetontriperoxid (TATP)(12), což je podomácku vyrobená výbušnina, která je mezi teroristy i nadále oblíbenou výbušninou; vzhledem k tomu, že výroba TATP je vcelku snadná a stačí k ní jen několik látek; vzhledem k tomu, že mnohé civilní továrny a zařízení, které používají tyto látky, zůstávají přístupné pachatelům trestné činnosti včetně teroristů, protože členské státy navzdory akčnímu plánu EU v oblasti CBRN neprosazují žádná prováděcí kontrolní opatření;

EB.  vzhledem k tomu, že navzdory nařízení č. 98/2013 jsou si někteří teroristé i nadále schopni opatřovat prekurzory výbušnin, zejména pro výrobu TATP; vzhledem k tomu, že je stále možné získat látky uvedené v příloze I; vzhledem k tomu, že nařízení č. 98/2013 stanoví nedostatečná omezení a kontroly, neboť například vyžaduje pouze registraci transakcí; vzhledem k tomu, že zajištění přísnějších kontrol je klíčovou prioritou;

EC.  vzhledem k tomu, že mezi největší problémy týkající se provádění patří v rámci celého dodavatelského řetězce nedostatečná informovanost o platné legislativě, což je dáno velkým počtem provozovatelů (maloobchodníků poskytujících produkty pro domácnosti), a prosazování omezení vztahujících se na internetový prodej, dovoz a pohyb uvnitř EU;

ED.  vzhledem k tomu, že návrh nařízení o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání (COM(2018)0209), který Komise předložila dne 17. dubna 2018, stanoví přísnější a důsledněji harmonizovaná pravidla týkající se zpřístupňování, uvádění na trh, držení a používání látek nebo směsí, které by mohly být zneužity k nedovolené výrobě výbušnin, a to s cílem omezit jejich dostupnost pro širokou veřejnost a zajistit řádné oznamování podezřelých transakcí v celém dodavatelském řetězci;

EE.  vzhledem k tomu, že chemické látky lze na internetových trzích vyhledávat podle jejich názvu, vzorce nebo identifikačního čísla CAS (Služba chemických abstrakt), v řadě případů jsou však uváděny jen pod svým generickým názvem; vzhledem k tomu, že názvy chemických látek mají řadu variant, a dohledání seznamů konkrétních látek by tudíž bylo snadnější, kdyby bylo povinné uvádět i dohledatelné číslo CAS;

EF.  vzhledem k tomu, že nařízení upravuje pouze prodej široké veřejnosti, nikoli prodej profesionálním uživatelům, kteří v tomto nařízení nejsou nijak definováni; vzhledem k tomu, že na vnitřním trhu neexistují jednotná kritéria, jimiž se řídí definice toho, kdo je profesionálním uživatelem;

EG.  vzhledem k tomu, že by podle posouzení dopadů ze dne 17. dubna 2018 (SWD(2018)0104) a souvisejícího návrhu nařízení (COM(2018)0209) měla být rozšířena odborná příprava celních orgánů, pokud jde o rozpoznávání výbušnin a jejich prekurzorů při výkonu služby na vnějších hranicích;

Nedovolené zbraně

EH.  vzhledem k tomu, že pro umožnění teroristických útoků je velmi důležitý přístup ke střelným zbraním a součástem výbušných zařízení; vzhledem k tomu, že násilně extremistické skupiny se v EU často musí obracet na zločinecké sítě, aby získaly zbraně; vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (Te-Sat) z roku 2018 bylo v roce 2018 v 41 % všech případů teroristických útoků použito palných zbraní, což představuje ve srovnání s rokem 2016 (38 %) mírný nárůst(13);

EI.  vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo pozorováno zvýšení počtu případů použití upravených zbraní pro střelbu cvičnými náboji a opětovného uschopnění znehodnocených palných zbraní ke střelbě; vzhledem k tomu, že několik nedávných útoků bylo provedeno také různými typy nožů;

EJ.  vzhledem k tomu, že přístup teroristů k palným zbraním je snazší i díky provázanosti zločineckých a teroristických sítí;

EK.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 8. října 2015 vyzvala členské státy k tomu, aby potřebné informace systematicky poskytovaly Interpolu a Europolu;

Vnější rozměr

EL.  vzhledem k tomu, že některé regiony v sousedství EU, zvláště Blízký východ a severní Afrika, ale i Balkán, čelí nemalým výzvám, spojeným s řešením problému zahraničních bojovníků a navrátilců, domácích radikálních buněk a dalším;

EM.  vzhledem k tomu, že Balkán je i nadále regionem, který má pro evropskou stabilitu klíčový význam; vzhledem k tomu, že výzvy spojené s terorismem a islamistickým extremismem ještě více zhoršují regionální poměry, které jsou již beztak zatíženy etnickou, politickou a sociální polarizací, jakož i činností zločineckých sítí; vzhledem k tomu, že země tohoto regionu se již staly terčem terorismu (útokům bylo zabráněno) a vzhledem k tomu, že již nyní slouží jako tranzitní země, přes které jsou přepravováni lidé i zbraně;

EN.  vzhledem k tomu, že všechny blízkovýchodní a severoafrické země musejí stále čelit významným teroristickým akcím a jsou i nadále jejich předním cílem; vzhledem k tomu, že tyto země se kromě kritické sociální a hospodářské situace mohou vzhledem k vysokému počtu džihádistů v tomto regionu potýkat i s řadou dalších problémů spojených s návratem zahraničních teroristických bojovníků (FTF) patřících k organizacím Dá’iš a al-Káida; vzhledem k tomu, že výměna informací a silná partnerství s těmito klíčovými třetími zeměmi budovaná v rámci koordinovaného přístupu EU‑ nabízením spolupráce a pomoci spočívající v budování kapacit ve třetích zemích umožňují potlačovat útoky a rozrušovat teroristické sítě;

EO.  vzhledem k tomu, že k rozvoji teroristických sítí spojených se skupinami Dá’iš a Al-Káida dochází také v regionech, jako je Blízký východ a severní Afrika, Sahel, Africký roh, Perský záliv a Střední Asie; vzhledem k tomu, že vážným problémem je náboženský proselytismus a sektářské násilí, které se rozvíjejí díky finanční podpoře a umožňují šíření teroristických sítí, propojování s jinými zločineckými podniky a působení v těchto regionech, přičemž cílem, proti němuž míří, bývá Evropa a evropské zájmy;

EP.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby Evropská unie v boji proti terorismu udržovala silnou spolupráci s partnery ze třetích zemí; vzhledem k tomu, že je třeba zachovat dialog o opatřeních a krocích přijatých v boji proti terorismu, jeho financování a předcházení radikalizaci, a to zejména se zeměmi Perského zálivu; vzhledem k tomu, že meziparlamentní spolupráce s těmito klíčovými třetími zeměmi je jedním z nástrojů, které je třeba posílit;

EQ.  vzhledem k tomu, že spolupráce EU se třetími zeměmi v oblasti boje proti terorismu má řadu různých forem; vzhledem k tomu, že některé nástroje EU lze použít k financování programů boje proti terorismu v zahraničí; vzhledem k tomu, že EU má v rámci svých delegací vybudovanou síť expertů pro boj proti terorismu; vzhledem k tomu, že také agentury EU, jako je Europol, Eurojust nebo CEPOL, spolupracují se třetími zeměmi v oblasti boje proti terorismu, například na základě strategických a operačních dohod;

ER.  vzhledem k tomu, že EU má v oblasti boje proti terorismu zavedený systém sankcí zahrnující tři typy opatření, která provádí ESVČ; vzhledem k tomu, že tento systém je neúplný a není v důsledku procesních omezení a zdráhavého postoje na straně členských států v dostatečné míře využíván;

ES.  vzhledem k tomu, že závěry Rady o vnější činnosti EU v oblasti boje proti terorismu, které byly přijaty dne 19. června 2017, připomínají úlohu misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) v boji proti terorismu prostřednictvím posílení bezpečnosti, stability, hraničních kontrol a reformy bezpečnostního sektoru a při budování kapacity pro boj proti terorismu a při sdílení informací;

Oběti terorismu

ET.  vzhledem k tomu, že přímou obětí terorismu se v celé EU stalo již velké množství lidí a tisíce rodin tak zůstalo s ‑posttraumatickými stavy, které ovlivňují jejich ‑dlouhodobé ‑blaho; vzhledem k tomu, že chybí harmonizované údaje o přesném počtu obětí; vzhledem k tomu, že zatímco před rokem 2001 bylo možné většinu obětí terorismu přičítat Irské republikánské armádě (IRA) a baskické organizaci ETA, v následujícím období byla naprostá většina úmrtí důsledkem teroristických akcí organizovaných nebo inspirovaných skupinami Al-Káida a Dá’iš;

EU.  vzhledem k tomu, že úmrtí blízkých osob způsobené teroristickými útoky ničí celé rodiny a že mnozí z těch, kdo teroristický útok přežijí se zdravotním postižením, zraněním, trpí zohavením a ztrátou končetin a psychickými problémy a jejichž tíživá situace těžce doléhá na jejich blízké příbuzné a společenství, přičemž se často stává, že jakmile přestanou být oběti terorismu předmětem zájmu sdělovacích prostředků, jsou jejich dlouhodobé potřeby zanedbávány; vzhledem k tomu, že syndrom posttraumatického stresu představuje významný problém veřejného zdraví v Evropě; vzhledem k tomu, že neexistují celkové evropské údaje o dopadu terorismu na duševní zdraví obyvatelstva po různých útocích;

EV.  vzhledem k tomu, že oběti terorismu mají zcela zvláštní status a vycházení vstříc jejich potřebám není jen zákonnou povinností vyplývající z práva EU a jejích členských států, jakož i z práva mezinárodního, ale také věcí odpovědnosti za všechny naše společnosti; vzhledem k tomu, že nedávné útoky v EU za sebou zanechaly oběti z mnoha různých členských států;

EW.  vzhledem k tomu, že na evropské úrovni není definován právní status obětí terorismu pro účely přístupu ke komunitním službám nebo uplatnění práv na odškodnění; vzhledem k tomu, že obětem nedávných teroristických útoků v Evropě se stále nedostává spravedlnosti, náležitého zacházení, služeb na podporu obětí a finanční pomoci; vzhledem k tomu, že oběti terorismu jsou vystaveny nebezpečí sekundární viktimizace, a to nejen v soudních řízeních, ale také v mnoha interakcích s jinými státními i nestátními subjekty;

EX.  vzhledem k tomu, že stále existují určité nesrovnalosti, pokud jde o způsob, jakým jsou ustanovení směrnice (EU) č. 2012/29 převedeny do postupů na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že Komise dosud nepředložila svou zprávu provádění této směrnice; vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal dne 30. května 2018 usnesení o provádění této směrnice(14);

EY.  vzhledem k tomu, že odškodňování obětí terorismu představuje způsob, jakým společnost uznává škodu způsobenou útokem, a také prostředek finanční podpory a náhrady; vzhledem k tomu, že výše odškodnění a příslušné postupy jsou v různých členských státech velmi odlišné, takže oběti pak ještě hůře nesou nespravedlnost a utrpení, které je postihlo;

EZ.  vzhledem k tomu, že je třeba zřídit takové podpůrné systémy, jež zajistí, že se bude průběžně a systematicky počítat i s přeshraničními oběťmi, které by měly dostávat podporu ve své zemi, ale zároveň zůstat v kontaktu s poskytovateli podpory v zemi, kde k útoku došlo;

FA.  vzhledem k tomu, že Eurojust usnadnil provádění žádostí v rámci vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie (MLA) za účelem koordinace a poskytování pomoci při uplatňování práv obětí terorismu s přihlédnutím k různým právům a úlohám zahraničních obětí v jejich vnitrostátních právních systémech;

FB.  vzhledem k tomu, že podniky, včetně malých a středních, mohou rovněž utrpět škody způsobené terorismem, jako jsou škody na majetku a přerušení podnikání;

FC.  vzhledem k tomu, že Parlament navrhl pilotní projekt, v jehož rámci má být zřízeno „Evropské koordinační středisko pro oběti terorismu“, které má shromažďovat klíčové operační experty, obhájce obětí a příslušné organizace z celé Evropy, s cílem určit hlavní priority a problémy obětí terorismu a poskytovat koordinovanou přeshraniční podporu;

Základní práva

FD.  vzhledem k tomu, že Evropská unie rovněž hraje nezbytnou úlohu při prosazování dodržování demokratických hodnot, včetně právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že v rámci EU existují extrémní náboženské a politické názory a praktiky, které jsou s těmito hodnotami v zásadním rozporu;

FE.  vzhledem k tomu, že protiteroristická opatření a ochrana svobod nejsou cíle, které by byly ve vzájemném rozporu, nýbrž se doplňují a navzájem posilují; vzhledem k tomu, že základní práva je třeba chránit a zaručit všem osobám a že všechna opatření v boji proti terorismu by měla co nejméně ovlivňovat nevinnou a nezúčastněnou obecnou populaci;

FF.  vzhledem k tomu, že jakákoli opatření v rámci boje proti terorismu musí vždy plně zaručit všechna základní práva a zásady, včetně těch, které se týkají ochrany soukromí a údajů, svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jakož i procesních záruk, jako je presumpce neviny a právo na informace, a zajistit, aby jednotlivci měli k dispozici účinné opravné prostředky k tomu, aby se mohli bránit v případě, že dochází k porušování jejich základních práv, a to i soudní cestou, a aby bylo respektováno unijní acquis týkající se procesních práv; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla náležitě zohledňovat judikaturu Soudního dvora Evropské unie;

FG.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby se při vyšetřování v rámci boje proti terorismu dodržovaly vysoké standardy profesionality a aby byla všechna použitá opatření cílená, přiměřená a nezbytná; vzhledem k tomu, že politická opatření v oblasti boje proti terorismu by neměla vést k sociálnímu vyloučení a stigmatizaci; vzhledem k tomu, že Agentura pro základní práva by v rámci svého víceletého rámce mohla být požádána o vydání stanoviska k právním předpisům vztahujícím se k boji proti terorismu;

FH.  vzhledem k tomu, že donucovací orgány a soudní pracovníci zaujímají v operacích v rámci boje proti terorismu přední místo; vzhledem k tomu, že existuje mnoho zdokumentovaných případů, kdy se policisté a soudní úředníci a jejich rodiny stali cílem násilných extrémistů a byli jimi ohrožováni, což v některých případech vyvrcholilo násilnými fyzickými útoky, nebo dokonce vraždami; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité vyjadřovat politickou a veřejnou podporu donucovacím orgánům a soudním pracovníkům, kteří zajišťují základní práva při vyšetřování v rámci boje proti terorismu a riskují přitom život a zdraví;

FI.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení a uznává práva osob se zdravotním postižením na podporu, která jim zajistí nezávislost, sociální a pracovní začlenění a účast na životě společnosti; vzhledem k tomu, že práva osob se zdravotním postižením v EU jsou chráněna Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Doporučení

Institucionální rámec

1.  domnívá se, že odpovídat na hrozby a předcházet jim je sice i nadále především úkolem členských států, což vyplývá z jejich svrchované pravomoci, zároveň je však zcela zřejmé, že je třeba v plné míře uznat úlohu Evropské unie a protiteroristických opatření přijímaných v rámci tzv. bezpečnostní unie v souvislosti s jejich podporou, koordinací a sdílením osvědčených postupů a nabízením společných řešení a přidané hodnoty s cílem umožnit jim lépe čelit fenoménům radikalizace, extrémismu a terorismu; je přesvědčen, že v prostoru bez vnitřních hranic je pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v celé Evropě postup na evropské úrovni nezbytný a že prohloubení spolupráce a výměny informací mezi členskými státy a Evropskou unií má zásadní význam pro to, aby bylo možné účinně odpovídat na teroristické hrozby a předcházet jim a chránit občany; naléhavě žádá členské státy a orgány EU, aby usilovaly o společnou strategickou kulturu;

2.  domnívá se, že EU a členské státy by měly svou spolupráci zlepšovat posilováním stávajících evropských institucí, specializovaných agentur a služeb a cest spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a jejich justičními orgány; domnívá se, že těmto agenturám EU by měly být poskytnuty dostatečné prostředky, aby byly schopny zvládat svou rostoucí pracovní zátěž;

3.  zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů mezi členskými státy v rámci Evropské unie, ale také se třetími zeměmi; vítá iniciativy některých členských zemí, ale na místní úrovni i měst a soukromých subjektů, zaměřené na hledání účinných nástrojů boje proti terorismu;

4.  vyzývá předsedu Komise, aby zachoval samostatné portfolio komisaře pro bezpečnostní unii;

5.  vyzývá Radu, aby zachovala funkci koordinátor EU pro boj proti terorismu; domnívá se, že koordinátor EU pro boj proti terorismu by měl i nadále hrát aktivní úlohu při posilování reakce EU v boji proti terorismu; žádá jasnější vymezení postavení a úlohy koordinátora EU pro boj proti‑ terorismu jakožto pomyslného mostu mezi příslušnými orgány EU a agenturami členských států;

6.  domnívá se, že svoboda, bezpečnost a spravedlnost jsou tři aspekty, které nelze analyzovat samostatně; domnívá se, že dodržování základních práv musí být podstatnou součástí všech legislativních iniciativ týkajících se terorismu; naléhavě žádá, aby oblast působnosti Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zahrnovala i nadále boj proti terorismu, protože je to důležité pro zajištění soudržnosti s dalšími kategoriemi legislativní činnosti v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti;

7.  vyzývá Radu k rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce, aby zahrnovaly i boj proti organizované trestné činnosti a terorismu;

8.  vyzývá členské státy a Komisi, aby dále posilovaly a podporovaly síť ATLAS civilních jednotek pro zvláštní protiteroristické operace členských států EU;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby systematicky prováděla posouzení dopadů budoucích legislativních návrhů v oblasti boje proti terorismu a pořádala příslušné konzultace s občany a odborníky zainteresovaných stran;

Hrozba terorismu

10.  vyzývá Komisi, aby se spolu s členskými státy zasazovala o zvyšování transparentnosti různých stupňů ohrožení a o společné porozumění v této oblasti; vyzývá členské státy, aby ve chvíli, kdy se stupeň ohrožení změní, rychle předávaly informace a podaly příslušné vysvětlení; vyzývá Komisi a členské státy, aby své pojetí terorismu nezužovaly na problém džihádismu a nepřestávaly být stejně tak bdělé i vůči jiným teroristickým hrozbám, vznikajícím z odlišných pohnutek, například takových, které jsou zmiňovány ve zprávách Europolu Te-Sat;

11.  vyzývá Komisi, aby na příslušných mezinárodních fórech podporovala výslovné pojmenování terorismu jako „zločinu proti lidskosti“ ve smyslu ustanovení článku 7 Římského statutu, který vedl k vytvoření Mezinárodního trestního soudu;

12.  v souladu se závěry Rady Evropy(15) vyzývá všechny členské státy, aby uznaly, že Islámský stát se dopustil genocidy, zejména proti Jezídům, křesťanským menšinám a nesunitským muslimským menšinám, a žádá všechny členské státy, aby v souladu se svým závazkem vyplývajícím z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (1948) a v souladu se svou obecnou odpovědností potírat trestné činy, která vyplývá z mezinárodního práva, urychleně přijaly účinná opatření;

13.  vyzývá členské státy a příslušné agentury EU, aby sledovaly aktivity všech zahraničních teroristických bojovníků a zajistily přijetí harmonizovaných bezpečnostních a soudních opatření pro sledování zahraničních bojovníků, kteří se navrátili do Evropy; vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při vytváření harmonizovaných systémů klasifikace, které umožní rozlišovat vysoce rizikové, středně rizikové a nízkorizikové navrátilce;

14.  doporučuje členským státům, aby poskytly vhodné struktury, které umožní reagovat na problém dětí navrátilců, a zejména aby vyvinuly specializovaný nástroj pro posuzování rizik a potřeb dětí navrátilců založený na vývojových stupních dětí a na míře jejich zapojení do trestné činnosti v zahraničí; zdůrazňuje, že rehabilitační programy by se měly opírat o multidisciplinární přístup, který spojí různé odborné znalosti, a to i od zkušených profesionálů v oblasti traumat, extrémismu, dětského vývoje, vzdělávání a posuzování rizik, odpovídající místním a národním poměrům, a o jasně vymezené právní a organizační struktury, které umožní tento fenomén zvládat; vybízí členské státy, aby spolupracovaly s Mezinárodním výborem Červeného kříže, jelikož je jim tato oblast přístupná více než mnohým jiným a mají v ní odborné znalosti;

15.  vyzývá Komisi, aby provedla revizi a aktualizaci akčního plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti, a členské státy, aby zavedly nebo posílily a zachovaly vhodná opatření v oblasti civilní obrany zaměřená na zajištění připravenosti pro případ útoku chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými zbraněmi a aby za tímto účelem zajistily nábor kvalifikovaných osob s pravidelným výcvikem, včetně osob, které budou tuto práci vykonávat na plný úvazek a včetně dobrovolníků, a aby vybudovaly nebo posílily a udržovaly náležitou technickou infrastrukturu včetně zdrojů pro situaci ohrožení, jejichž součástí by měly být i specializované mobilní detekční systémy, sklady základních léčiv, péče o oběti a sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že tato opatření musí být v souladu s multidisciplinární strategií, která zahrnuje metody koordinace, oznamovací postupy, standardní protokoly, evakuační plány, veřejné poplašné systémy a hlášení incidentů; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto strategie postupně harmonizovaly; vyzývá členské státy, aby vytvořily nebo posílily specializované laboratoře; žádá Komisi, aby spolu s Parlamentem podporovala příslušné přeshraniční výzkumné činnosti; vybízí k posílení spolupráce se Střediskem excelence Severoatlantické aliance (NATO) v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti, která by zajistila předávání osvědčených postupů mezi záchranných složek v členských státech EU a NATO;

16.  vybízí členské státy a Komisi, aby spolupracovaly se soukromým sektorem za účelem vytvoření mechanismů, které zajistí spolehlivé, konzistentní a přiměřené zajištění lékařských protiopatření, včetně případného využití mechanismu EU pro společné zadávání veřejných zakázek na lékařská protiopatření zavedeného rozhodnutím 2013/1082 ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách(16);

17.  v zájmu usnadnění přístupnosti žádá, aby byl co nejrychleji aktualizován Evropský informační systém o výbušných zařízeních (EBDS), který je spravován Europolem, a rozšířen o evropský analytický projekt, který slouží jako informační a koordinační uzel pro všechny incidenty spojené s chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými zbraněmi, k nimž dojde kdekoli v EU, s cílem doplnit pro potřeby tohoto systému multidisciplinární analytický tým s náležitým personálním obsazením;

18.  vítá plán Komise na posílení připravenosti a reakce EU pro případ útoku chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými zbraněmi prostřednictvím cvičení napříč odvětvími určených pro donucovací orgány, zdravotnické struktury civilní ochrany a případně pohraniční a celní orgány v rámci stávajících finančních nástrojů a operačních nástrojů, zejména mechanismus civilní ochrany EU, CEPOL a Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie;

19.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily společné normy prověřovacích postupů v rizikových institucích, jako jsou jaderné elektrárny nebo specializované laboratoře;

20.  vybízí členské státy, aby ve větší míře využívaly systémů technické detekce chemických, biologických, radiologických nebo jaderných látek, a to zejména při konání hromadných veřejných akcí, a vyzývá Komisi, aby spolu s Evropským parlamentem uvolnila další evropské zdroje financování, které by umožnily rozsáhlejší pořizování takových systémů;

21.  vítá zprávu, že v rámci Evropského střediska pro boj proti terorismu (ECTC) vzniklo znalostní centrum pro oblast CBRNE a související činnosti týkající se výbušnin, které bude svou činnost vyvíjet společně se Vzdělávacím střediskem EU pro jadernou bezpečnost (EUSECTRA); žádá stanovení standardního postupu, který zajistí, aby všechny členské státy účinným způsobem sdílely informace se střediskem pro shromažďování poznatků;

22.  vítá schválení nařízení o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a mandátu Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a zrušení nařízení (ES) č. 216/2008(17); vyzývá Komisi, aby v rámci připravovaných aktů v přenesené pravomocí a prováděcích předpisů týkajících se dronů a operací dronů využívajících měla na zřeteli bezpečnostní hlediska, včetně pravidelné aktualizace posouzení rizik, povinné registrace, elektronické identifikace a zónového monitorování („geofencing“) u všech kategorií dronů, jakož i povinné bezpečnostní licence a výcviky pro vedoucí bezpečnostních a inspekčních misí,

23.  poukazuje na to, že o mnohých z těch, kdo se v EU dopouštějí teroristických činů, je známo, že začínali u drobné trestné činnosti a že k indoktrinaci, která je přivedla k násilnému extremismu, u nich došlo během jejich pobytu ve vězení; vybízí členské státy, aby zajistily, že v rámci jejich systému trestního práva budou pachatelům trestné činnosti stanoveny náležité tresty a že před jejich předčasným propuštěním na svobodu bude pečlivě zváženo riziko recidivy; zdůrazňuje, že čas strávený ve vězení by měl umožnit rehabilitaci a reintegraci vězňů a prevenci opakovaného páchání trestných činů, a nikoli jejich obrácení k násilnému extremismu;

24.  zdůrazňuje, že stálou hrozbu představují vzájemné styky mezi teroristickými organizacemi a organizovanou trestnou činností, zvláště pokud jde o logistické kapacity a obchodování se zbraněmi, které by mohly sloužit k rozsáhlým‑ útokům;

25.  bere na vědomí zvýšený stupeň kybernetického ohrožení a zdůrazňuje, že větší úsilí na zajištění kybernetické bezpečnosti je třeba vynaložit i v oblasti boje proti terorismu;

26.  vyzývá členské státy, aby svým veřejným orgánům činným v oblasti boje proti terorismu poskytly odpovídající zdroje a veškeré technické, finanční, vzdělávací a právní prostředky, které jsou nezbytné k tomu, aby se při plnění svých úkolů mohly před násilnými extremisty chránit;

Předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu a boj proti ní

Struktury pro boj proti radikalizaci

27.  vyzývá k vytvoření evropského Centra excelence pro předcházení radikalizaci (CEPR), které bude nástupcem sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) a které bude součástí Komise a bude mít potřebné finanční i lidské zdroje; domnívá se, že mezi úkoly tohoto centra by měla patřit koordinace, usnadňování spolupráce a výměny znalostí, stěžejních projektů a osvědčených postupů mezi členskými státy, tvůrci politik, odborníky z praxe – s využitím bývalých struktur sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) a evropské strategické komunikační sítě (ESCN) –, a se zapojením náboženských vůdců či společenství a příslušných akademiků a expertů, včetně odborníků na IT, působících v oblasti předcházení radikalizaci a boje proti ní; poukazuje na to, že mezi jeho aktivity by měla patřit školení odborných pracovníků z různých oborů, včetně soudců a státních zástupců, a to i na základě budování partnerství s klíčovými strategickými třetími zeměmi; domnívá se, že toto centrum by mělo rovněž stanovit vědeckou metodiku pro hodnocení a měření účinnosti programů a projektů, tak aby v případě potřeby bylo možné příslušné politiky upravit;

28.  poukazuje na to, že Evropský účetní dvůr ve své zprávě z roku 2018 o deradikalizaci dospěl k závěru, že Komise nemá úplný přehled o opatřeních financovaných ze strany EU a že fondy EU nemají stanoveny žádné ukazatele či cíle, které by se používaly k měření míry úspěšnosti stávajícího přístupu; vyzývá Komisi, aby v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost zajistila vyčlenění dostatečných zdrojů financování pro předcházení radikalizaci a boj proti ní, který sjednotí zdroje, v současnosti rozptýlené v rámci různých fondů a programů, a umožní lepší koordinaci a viditelnost, a zvýší účinnost jejich využívání na základě kritérií, která by mohlo vytvořit Centrum excelence pro předcházení radikalizaci (CEPR);

29.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly ucelené celostátní a regionální strategie pro předcházení radikalizaci a boj proti ní, které zajistí dostatečné finanční zdroje pro obce a partnerské subjekty, které se budou na místní úrovni podílet na vytváření a provádění programů na těchto strategiích založených, a žádá, aby byl uplatňován přístup založený na spolupráci více subjektů; zdůrazňuje, že nejlepších výsledků je dosahováno v partnerství s místními komunitami; zdůrazňuje dále i to, že objektivní kvalitativní a kvantitativní ukazatele, které by mohlo vypracovat Centrum excelence pro předcházení radikalizaci (CEPR), by místním a regionálním orgánům umožnila mapovat místní specifika radikalizace a programy lépe přizpůsobit konkrétní situaci v dané oblasti;

30.  vyzývá členské státy, aby problém radikalizace řešily z celkového hlediska, a to i ve spolupráci s orgány místní správy, a aby vedle bezpečnostních koncepcí přijaly jako jejich doplnění strategie pro sociální začleňování, hospodářskou a kulturní integraci a dlouhodobé politiky a investice v oblasti veřejných služeb a infrastruktury; vyzývá Komisi i členské státy, aby podporovaly informační kampaně zaměřené na potírání diskriminace;

31.  vyzdvihuje význam výzkumu zaměřujícího se konkrétně na roli žen v cílových regionech, zemích a společenstvích pro porozumění jejich role a určení oblastí, v nichž by ženské organizace mohly přispět k budování větší odolnosti vůči radikalizaci;

32.  vyzývá k vytvoření evropské ceny za odolnost, která by byla každoročně udělována Evropským parlamentem, případně i na základě úzké konzultace s Centrem excelence pro předcházení radikalizaci (CEPR), nejlepšímu sociálnímu a kulturnímu projektu na místní úrovni v EU a která by podporovala společenskou angažovanost v plném souladu s demokracií, právní stát a lidská práva s cílem vybudovat odolné společnosti, které nepodléhají radikalizaci;

33.  vyzývá agenturu Eurojust, aby pokračovala v práci na monitorování judikatury členských států, která se týká radikalizace vedoucí k terorismu, včetně využívání alternativ k trestnímu stíhání a zadržování osob, a aby o tom prostřednictvím svého nástroje pro monitorování případů odsouzení za terorismus (TCM – Terrorism Conviction Monitor) podávala pravidelné zprávy; za tímto účelem vyzývá členské státy, aby agentuře Eurojust předávaly veškeré potřebné informace o případech stíhání a odsouzení osob za trestné činy terorismu, které postihují nebo mohou postihnout dva nebo více členských států;

Náboženský extremismus

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zaručily svobodu náboženského vyznání a právo svobodně je projevovat, které jsou zakotveny v Listině základních práv, a aby právě v této souvislosti rovněž podporovaly a tolerovaly pouze takovou náboženskou praxi, která je v plném souladu s demokratickými hodnotami, právním státem, lidskými právy a platnými zákony členských států; vítá iniciativy náboženských obcí po celé Evropě, které se staví proti šíření nebezpečných narativů uvnitř svých obcí; zdůrazňuje, že v zájmu předcházení radikalizaci je třeba podněcovat mezináboženský a mezikulturní dialog a spolupráci s náboženskými společenstvími a místními orgány;

35.  vyzývá členské státy, aby předběžně prověřovaly duchovní a aby všechny kazatele, kteří šíří nenávistné verbální projevy, na základě posouzení jednotlivých případů důsledně zařazovaly na seznam nežádoucích osob; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský seznam sledovaných osob, který v přípustných zákonných mezích usnadní výměnu informací o extrémistických duchovních; vybízí členské státy, aby se společně dohodly a vypracovaly pokyny, podle nichž by tito kaplani mohli být prověřováni;

36.  vyzývá členské státy, aby se zasadily o lepší nabídku možností vysokoškolského vzdělávání pro duchovní v EU, přičemž by měla existovat transparentní kontrola a akreditovány by měly být pouze takové programy theologického vzdělávání, které plně respektují demokracii, právní stát, lidská práva a neutralitu a demokratický laicismus evropských zemí, a aby v případě porušení této podmínky odebíraly povolení vyučovat;

Opatření zaměřená na boj proti nenávistným verbálním projevům a extremistickým skupinám

37.  vyzývá členské státy, aby provedly směrnici o boji proti terorismu a rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii, aby v souladu s jejich ustanovením, že vyzývání k teroristickému činu nebo k trestnému činu z nenávisti je trestným činem, zamezily kazatelům šířícím nenávistné verbální projevy veřejně působit, a to za použití veškerých zákonných prostředků, včetně odmítnutí udělení víza nebo vyhoštění z území EU, a aby dávaly podnět k soudnímu řízení proti takovým kazatelům a vůbec proti všem aktivním zastáncům extrémismu a teroristického proselytismu;

38.  naléhavě vyzývá členské státy, aby uzavíraly střediska náboženské úcty a zakazovaly sdružení, jež nejsou v úplném souladu s platnými právními předpisy EU a členských států a s demokracií, právním státem a lidskými právy a vyzývají k teroristickým trestným činům, nenávisti, diskriminaci nebo násilí;

39.  vybízí členské státy, aby hledaly možnosti, jak zajistit, aby střediska náboženské úcty, vzdělávání a náboženské výuky a charitativní činnosti, jakož i kulturní sdružení a nadace a další podobné subjekty, předkládaly podrobné údaje o zdrojích jejich prostředků a o jejich rozdělování, a to jak v rámci EU, tak za jejími hranicemi, a jak by v případě podezření z vazeb na teroristické skupiny nebo v případě okolností, které mohou takové podezření zakládat, bylo možné zajistit, aby příslušné orgány údaje o těchto subjektech v souladu s právním rámcem EU a právními předpisy na ochranu údajů evidovaly a analyzovaly; vyzývá členské státy, aby zakázaly financování ze třetích zemí, které se staví proti demokracii, právními státu a lidským právům;

40.   žádá členské státy, aby urychleně podnikly právní kroky, které povedou tomu, aby na svém území byla zakázána a odstraněna veškerá tiskem nebo na internetu šířená propaganda, která výslovně vybízí k násilnému extremismu a teroristickým činům a zejména pak veškerý obsah vytvářený nebo šířený skupinami či jednotlivci, na něž se vztahují sankce Evropské unie nebo Organizace spojených národů; žádá, aby propaganda tohoto druhu byla odstraňována z obchodů a internetových platforem v rámci hlášení jednotky pro oznamování internetového obsahu (IRU), kterou by v případě potřeby bylo možné po stránce lidských zdrojů a kapacit posílit; vyzývá k vynaložení úsilí na sledování a/nebo zjišťování zdrojů takové propagandy;

41.  vyzývá členské státy, aby v souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách zakročily proti satelitním televizním kanálům, které šíří násilí a nenávistné verbální projevy a vyzývají k terorismu; vyzývá členské státy, aby tuto směrnici urychleně a v plném rozsahu provedly a bylo tak možné zajistit, že v rámci celé EU bude použitelný článek 6 o přecházení podněcování k násilí a nenávisti; žádá Komisi, aby vypracovala analýzu legislativních změn, které by bylo možné v této směrnici učinit s cílem zajistit účinnější blokádu vysílání takových kanálů ze třetích zemí;

Vzdělávání

42.  zdůrazňuje, že členské státy musejí zajistit, aby všechny vzdělávací instituce poskytovaly vzdělání v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a s tímto zřetelem prověřovaly učební osnovy, prováděly pravidelné inspekce a ukládaly sankce za neplnění této povinnosti;

43.  je přesvědčen, že vzdělávání jako proces objevování, zkoumání, zhodnocování a konfrontování dějin, civilizací, kultur, ideologií a náboženství se musí stát důkladně vybaveným nástrojem boje proti všem formám extremistického násilí a procesů násilné radikalizace; zdůrazňuje důležitost výuky vedoucí k odmítání diskriminace a k úctě k přesvědčení jiných lidí a na význam podpory sociálního začleňování všech dětí v souladu s Listinou základních práv EU a Úmluvou OSN o právech dítěte;

44.  vyzývá členské státy, aby stanovily politiky, které umožní předcházet radikalizaci a které budou jednak specificky zaměřené (na rizikové skupiny), jednak bez specifického zaměření (obecné); domnívá se, že účinným nástrojem předcházení radikalizaci by mohly být školní besedy s oběťmi, navrátilci a jejich rodinami a s lidmi, kteří překonali radikalizaci; vybízí k provádění školení zaměřených na zvyšování povědomí u pracovníků, kteří mohou přicházet do styku s dětmi navrátilců; poukazuje na to, že nejlepších výsledků je často dosahováno v partnerství s místními komunitami, díky čemuž se daří proti základním sdělením stoupenců teroristických skupin postavit alternativní narativy;

45.  vyzývá členské státy, aby v zájmu předcházení možným rizikům radikalizace do vnitrostátních vzdělávacích systémů začlenily mediální a informační gramotnost a používání internetu a poskytly tak mladým občanům nástroje, které jim umožní pochopit a posoudit informace, které na internetu kolují mnohdy bez toho, aby byly jakkoli filtrovány, a používat internet odpovědným způsobem;

46.  doporučuje, aby členské státy stanovily pokyny, jimiž se budou školy řídit při řešení problému případné radikalizace žáků, a aby vypracovaly jednoduché a jasné postupy, které jim umožní s těmito žáky pracovat; zdůrazňuje, že do procesu řešení nejzávažnějších případů radikalizace musí být zapojeny orgány pro ochranu dítěte a sociální služby, které by měly lépe spolupracovat s příslušnými útvary činnými v oblasti prosazování práva a soudními orgány;

Internet.

47.  zdůrazňuje, že je třeba docílit stavu, kdy bude teroristický obsah na internetu automaticky odhalován a systematicky, rychle a beze zbytku odstraňován, a to na základě jasných právních předpisů obsahujících příslušné pojistky a s lidským dohledem; poukazuje též na to, že je třeba zamezit opětovnému ukládání již odstraněného obsahu na internetu; vítá Komisi předložený legislativní návrh o zamezování šíření teroristického obsahu na internetu, který za tímto účelem stanoví, že platformy jsou povinny tento obsah zcela odstranit; vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby na tomto návrhu začali co nejdříve pracovat; vyzývá členské státy, aby v případě, že se přijetí této legislativy opozdí, zavedly vlastní vnitrostátní opatření;

48.  domnívá se, že hlášení by mělo obsahovat popis a statistické údaje informující o tom, jaký obsah byl odstraněn a proč, kolikrát byl tento obsah před svým odstraněním shlédnut, jak dlouho před svým odstraněním byl tento obsah online a zda a kdy byl vymazán účet spojený s nezákonným obsahem a ; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou je patřičná míra transparentnosti, aby bylo možné posoudit, zda v případě nahlášení nezákonného obsahu plní státní orgány při vyšetřování a stíhání trestných činů náležitou úlohu;

49.  vítá práci Globálního internetového fóra pro boj proti terorismu (GIFCT) a vyzývá zakládající společnosti GIFCT, aby vyvíjely intenzivnější úsilí v oblasti sdílené průmyslové hašovací databáze, a to i sdílením znalostí s menšími technologickými společnostmi; vyzývá technologické společnosti, aby zvýšily své úsilí v oblasti vývoje metod, které budou umožňovat rychlé odstraňování teroristického obsahu, aniž by ovšem ohrožovaly svobodu projevu, a aby posílily rovněž financování tohoto vývoje;

50.   vítá práci, kterou odvádí jednotka Evropské unie pro oznamování internetového obsahu (EU IRU); vyzývá jednotlivé členské státy, aby zřídily zvláštní jednotku pověřenou oznamováním nezákonného obsahu, která by mohla spolupracovat s jednotkou EU pro oznamování internetového obsahu (EU IRU) při zajišťování doplňkovosti a předcházení zbytečnému zdvojování práce spojené s oznamováním teroristického obsahu společnostem působícím v oblasti IT; vyzývá k posílení jednotky EU pro oznamování internetového obsahu (EU IRU) s cílem usnadnit a koordinovat úsilí členských států zaměřené na zjišťování, označování a odstraňování teroristického obsahu online; domnívá se rovněž, že velmi důležité je shromažďovat informace o vymazaném teroristickém obsahu a účtech online v agentuře Europol, protože tak bude možné zabránit jejich opětovnému ukládání na internetu a usnadní se tím provádění analýzy a vyšetřování trestných činů;

51.  vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou internetovou platformu, která bude občanům umožňovat hlásit teroristický a extremistický obsah online, a žádá společnosti, aby si zajistily potřebné kapacity, které jim umožní přijímat, prověřovat a zpracovávat označený obsah a příslušným způsobem následně jednat;

52.  vyzývá k uplatňování účinného přístupu založenému na partnerství mezi donucovacími a soudními orgány, odvětvím IT, poskytovateli internetových služeb, poskytovateli hostingových služeb, sociálními médii a organizacemi občanské společnosti při vytváření a šíření účinných antinarativů, ve kterých budou za vhodných okolností vystupovat i oběti a bývalí pachatelé násilných teroristických činů, přičemž cílem je zajistit, aby vyhledávače tyto antinarativy řadily mezi první nalezené odkazy; vybízí Evropskou komisi a orgány členských států, aby zvýšily své úsilí o vytváření antinarativů a využívaly další strategické komunikační nástroje;

Věznice

53.  vyzývá členské státy, aby zajistily bezpečné vězeňské podmínky chránící vězněné osoby i pracovníky věznic a aby stanovily zvláštní postupy a ukazatele pro identifikaci radikalizovaných vězňů a zacházení s nimi, které umožní předcházet radikalizaci dalších vězňů, aby dále zajistily cílené sledování těchto osob a cílená opatření, která napomohou jejich odpoutání od radikálních skupin, a aby zajistily odpovídající školení vězeňské služby;

54.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily bezpečnost a fyzickou i psychickou integritu pracovníků ve věznicích a poskytovaly jim pravidelné psychologické poradenství; vyzývá členské státy, aby vězeňským orgánům na všech úrovních a zejména pracovníkům, kteří při své práci přicházejí do bezprostředního styku s mladistvými pachateli a radikalizovanými vězni, zajistily odpovídající prostředky, cílené školení a supervizi; zejména pak zdůrazňuje, že pracovníci musejí být náležitě vyškoleni, aby byli schopni odhalit příznaky radikalizace v počátečním stádiu; vybízí členské státy, aby vyhodnotily školení připravená s využitím prostředků EU Evropskou organizací pro probaci (CEP), Evropskou organizací vězeňských a nápravných zařízení (EuroPris) a sítí evropských akademií vězeňského vzdělávání (EPTA); žádá EU, aby i nadále přispívala ke zvyšování úrovně školení úředníků pracujících ve věznicích v otázkách týkajících se radikalizace a možných teroristických hrozeb;

55.  zdůrazňuje, že vězeňské orgány musejí vyvinout zvláštní nástroje a metody pro zjišťování a sledování radikalizovaných vězňů podle stupně jejich radikalizace a pro jejich posuzování, povinně prováděné před jejich propuštěním; vyzývá Komisi, aby podporovala šíření osvědčených postupů v oblasti metodik pro posuzování rizik u radikalizovaných vězňů, které byly vypracovány v různých členských státech; domnívá se, že vězni zařazení do kategorie nejnebezpečnějších osob musejí být nahlášeni soudním orgánům nebo vnitrostátním a vnějším orgánům pověřeným bojem proti terorismu s tím, že pro vězně propuštěné s podmínečným odpuštěním zbytku trestu, kteří mohou ohrožovat veřejnou bezpečnost, musí být stanoveny účinné podmínky; členské státy vyzývá rovněž k tomu, aby posílily shromažďování informací o radikalizovaných vězních a příslušných následných opatřeních, přičemž by měly vycházet z postupů, které se v členských státech osvědčily, jako je stanovení řádu vězeňské zpravodajské služby; zdůrazňuje, že by mohlo být užitečné, kdyby byla vytvořena funkce kontaktní osoby odpovědné za boj proti radikalizaci ve vězeňském systému,

56.  zdůrazňuje, že čas strávený ve vězení by měl umožnit rehabilitaci a reintegraci vězňů, a nikoli jejich radikalizaci; vyzývá členské státy, aby ve věznicích zavedly multidisciplinární programy pro odpoutávání vězňů od radikálních skupin; je přesvědčen, že opatření pro opětovné začlenění vězňů by měla být nedílnou součástí pobytu v nápravném zařízení, aby vězni byli připraveni na své propuštění; domnívá se, že Centrum excelence pro předcházení radikalizaci (CEPR) by mohlo sledovat výsledky akčních plánů proti radikalizaci ve věznicích a v přechodném období po propuštění vězňů;

57.  zdůrazňuje, že nehumánní podmínky zadržování, přeplněnost věznic a špatné zacházení jsou kontraproduktivní, pokud jde o cíl, jímž je boj proti radikalizaci a násilnému extremismu; poukazuje na to, že v zájmu zabránění radikalizaci ve věznicích je třeba zavést různé vězeňské řády, kterou se budou lišit podle stupně nebezpečnosti vězňů; v této souvislosti zdůrazňuje, že každý specifický program zaměřený na určitou skupinu vězňů musí respektovat stejná lidská práva a mezinárodní závazky, jež platí ve vztahu ke kterýmkoli jiným vězňům;

58.  vyzývá Komisi, aby zorganizovala evropské fórum o podmínkách ve věznicích s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů mezi odborníky a pracovníky z praxe ve všech členských státech;

59.  upozorňuje na různé formy nezákonného obchodování ve věznicích, zejména obchodování s mobilními telefony, což umožňuje vězňům zůstat i v celách ve styku s venkovními teroristickými sítěmi;

60.  naléhavě vyzývá členské státy, aby opravdovým kaplanům usnadnily přístup do věznic, protože se tak sníží riziko, že se organizace chopí radikální náboženské buňky; navrhuje, aby pro kaplany docházející do vězeňských zařízení byl zaveden systém licencí, který zabrání šíření extremistických názorů mezi rizikovou částí jejich obyvatel, a vyzývá Radu, aby s podporou Komise vypracovala na základě osvědčených postupů příslušné pokyny; vyzývá členské státy, aby činnost kaplanů docházejících do vězeňských zařízení pravidelně hodnotily a sledovaly; vyzývá členské státy, aby stanovily standardní program školení pro kaplany působící ve věznicích, který bude vycházet z osvědčených postupů vypracovaných vězeňskými orgány členských států, a to i ve spolupráci se třetími zeměmi;

Spolupráce a výměna informací

Horizontální otázky

61.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a včas uplatňovaly stávající právní předpisy, a vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytnou podporu; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu nedostatků v provádění platných právních předpisů ve vnitrostátním právu a v jejich zavádění a uplatňování, a v případě, že členské státy řádně neuplatňují právní předpisy, využila své pravomoci k zahájení řízení pro nesplnění povinností;

62.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že budou mít k dispozici potřebné technické vybavení, software, bezpečnostní systémy a kvalifikované lidské zdroje, aby bylo možné plně využívat stávající informační systémy a mechanismy spolupráce; opětovně zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby pracovníci, kteří mají do těchto zařízení přístup, byli náležitě proškoleni v oblasti ochrany údajů;

63.  poukazuje na nedostatečnou povahu bezpečnostního výzkumu prováděného veřejnými institucemi; vyzývá k iniciativnějšímu přístupu k vymezování potřeb (například k posílení sítě evropské sítě technologických služeb pro vymáhání práva (ENLETS)), která vymezuje technologické potřeby pro účely prosazování práva); vyzývá k podpoře pilotních projektů v oblasti umělé inteligence a technologie distribuovaných databází pro bankovní převody (blockchain); vyzývá k aktivní účasti agentur EU, jako je Europol či Agentura pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), na projektech bezpečnostního výzkumu v EU; vyzývá členské státy, aby pravidelně prováděly prognózování zaměřené na budoucí scénáře hrozeb; podporuje trvalé financování ze strany Komise určené na zřizování modernizovaných databází a zajišťování moderního technického vybavení a školení zaměstnanců a vyzývá v tomto ohledu k ambicióznějšímu přístupu;

64.  naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly nezbytné technické normy, zasadily se o zlepšení kvality údajů a vymezily právní rámec s cílem umožnit v budoucnu pro účely sdílení informací týkajících se boje proti terorismu s jinými členskými státy a příslušnými agenturami a orgány EU uplatňování přístupu „standardního sdílení informací“, který bude založený na platných právních předpisech, jimiž se řídí jakýkoli informační systém, a který zajistí, že výměna těchto informací bude zcela pravidelná a nebude k ní docházet pouze ve zvláštních případech, kdy je s ohledem na okolnosti nezbytné tyto informace zadržet, tedy zejména v případě, že by sdílení informací ohrozilo probíhající vyšetřování nebo bezpečnosti jednotlivých osob nebo bylo v rozporu se základními bezpečnostními zájmy dotčeného členského státu; vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o zavádění stávajících povinností týkajících se standardního sdílení informací;

65.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly své povinnosti podle směrnice o boji proti terorismu a rozhodnutí 2005/671/SVV, které je zavazují k tomu, aby si příslušné informace týkající se teroristických trestných činů vyměňovaly co nejdříve s příslušnými orgány jiných členských států; je toho názoru, že příslušné donucovací orgány by bez nutnosti jakékoli předchozí žádosti měly poskytnout příslušným orgánům jiných členských států informace a zpravodajské údaje v případě, že existují věcné důvody, na jejichž základě se lze domnívat, že tyto informace a zpravodajské údaje mohou pomoci při odhalování trestných činů a jejich předcházení nebo vyšetřování;

66.  poukazuje na to, že stávající výjimky některých členských států z opatření v oblasti policejní a soudní spolupráce za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a financování terorismu by mohly ohrozit rychlost a účinnost vyšetřování terorismu a mohou mít škodlivé účinky; vyzývá členské státy, aby tuto skutečnost měly na zřeteli a aby důkladně zvážily pro a proti využívání výjimek v této zásadní oblasti;

67.  poukazuje na to že současná existence 28 různých právních režimů pro uchovávání údajů může být pro spolupráci a výměnu informací kontraproduktivní; naléhavě žádá Komisi, aby zvážila legislativní návrh týkající se uchovávání údajů, který bude respektovat zásadu účelového omezení, přiměřenosti a nezbytnosti, a zohlednila přitom potřeby příslušných orgánů a zvláštností oblasti boje proti terorismu, přičemž by se měla zabývat mj. problematikou nových forem komunikace, zavedením spolehlivých záruk pro uchovávání údajů u poskytovatelů služeb a pro přístup k údajům, které jsou podkladem pro vyšetřování trestných činů, možnostmi pseudonymizace, určením kategorií dat, která jsou z hlediska účinného boje proti terorismu a závažné trestné činnosti nejvýznamnější, zajištěním speciálně vyškolených pracovníků podléhajících zvláštnímu dohledu, kteří se budou zabývat přístupem k datům nebo zavedením pravidelného posuzování hrozeb pro stanovení doby, po jakou mají být údaje uchovávány;

Informační systémy

68.  naléhavě žádá členské státy, aby zajistily důsledné zavedení a kontrolu příslušných databází a informačních systémů prováděnou v plném souladu s jejich přístupovými právy stanovenými v příslušných právních základech a aby do nich všechny užitečné údaje vkládaly včas a dbaly přitom o dodržování požadavků na kvalitu příslušných informačních systémů;

69.  naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že relevantní informace dostupné na místní nebo regionální úrovni a v jejich databázích budou s využitím inteligentních technických řešení pokud možno automaticky nahrávány do vnitrostátních systémů a případně do příslušných evropských databází a zamezily tak tomu, aby se informace v důsledku vzájemné oddělenosti jednotlivých jurisdikcí ztrácely, přičemž by měly zajistit dodržení evropských norem kvality, bezpečnosti a ochrany údajů;

70.  vyzývá členské státy, aby v co největší možné míře využívaly všechny kategorie odkazů a prováděly všechny vyhledávací kombinace, které poskytuje Schengenský informační systém (SIS), a aby centrálám SIRENE zajistily odpovídající úroveň personálního obsazení a dostatečnou technickou podporu;

71.  vítá revizi Schengenského informačního systému II (SIS II), která donucovacím orgánům ukládá povinnost registrovat i kontroly zaměřené na cíl evidovaný v systému SIS II a stanoví jednotný způsob používání systému SIS II v souvislosti s terorismem; vyzývá členské státy, aby zajistily, že informace související s teroristickými trestnými činy budou důsledně a systematicky ukládány v rámci evropských systémů a platforem, zejména pokud jde o záznam podle článku 36 nařízení SIS II, a pokud možno též synchronizovány zavedením jednotného třístupňového modelu sdílení informací umožněného optimálním a důsledným využíváním údajů systému SIS a Europolu; vítá nový druh záznamu podle článku 36 nařízení o SIS II, označovaný jako „vyšetřovací kontrola“, a novou povinnost centrály SIRENE okamžitě odpovídat v případě záznamu souvisejícího s terorismem; vyzývá rovněž Komisi, aby s aktivním zapojením odborníků z členských států a po dohodě s nimi stanovila osvědčené postupy, pokud jde o činnosti navazující na pozitivní nález týkající se osob podílejících se na terorismu nebo činnostech s terorismem souvisejících podle článku 36;

72.  vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus výměny informací po nalezení shody, který by umožnil všem, nebo přinejmenším dotčeným členským státům, aby byly informovány o nalezených shodách vyplývajících z pohybu osob zapojených do terorismu nebo do činností s terorismem spojených; zdůrazňuje potřebu mapování cestovních pohybů zahraničních teroristických bojovníků, navrátilců a osob podílejících se na teroristických činnostech na základě pozitivních nálezů v SIS s cílem získat jasný a komplexní obraz, který se může stát východiskem pro přijetí dalších opatření;

73.  vyzývá Komisi, aby posoudila, za jakých okolností mohou mít vnitrostátní zpravodajské služby přímý přístup do příslušných informačních systémů EU, zejména do systému SIS v jeho nově upraveném právním režimu, aby nevznikly nové mezery v oblasti bezpečnosti a výměny informací;

74.  vítá zavedení centrálního automatizovaného systému pro identifikaci otisků prstů (AFIS) v rámci SIS, který umožní koncovým uživatelům vyhledávat v SIS na základě údajů o otiscích prstů; vyzývá k zavedení systému do roku 2019; naléhavě žádá všechny členské státy, aby okamžitě zavedly funkce systému AFIS Schengenského informačního systému; konstatuje, že navzdory právnímu základu SIS II umožňujícímu uchovávání otisků prstů byl tento biometrický údaj zatím používán pouze pro potvrzení totožnosti osoby po předchozím ověření jejího jména nebo data narození; domnívá se, že identifikace založená jen na otiscích prstů by přinesla významnou přidanou hodnotu;

75.  vyzývá členské státy, aby svým příslušným orgánům odpovědným za boj proti terorismu zajistily přístup do VIS a aby se pro tento přístup využíval zjednodušený postup;

76.  vítá vytvoření evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který se bude vztahovat na státní příslušníky třetích zemí bez vízové povinnosti;

77.  vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy zavádějící jeden centralizovaný systém ECRIS umožňující výměnu informací z trestních rejstříků týkajících se jak státních příslušníků EU, tak státních příslušníků třetích zemí;

78.  žádá, aby se na soukromá letadla vztahovala směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (PNR) a aby letečtí dopravci byli povinni shromažďovat údaje PNR; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila bezpečnostní postupy přijaté na letištích všech druhů včetně menších letišť v členských státech EU;

79.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby bezodkladně a plně provedly směrnici o jmenné evidenci cestujících (PNR), a vyzývá Komisi, aby proti členským státům, které tak dosud neučinily, co nejdříve zahájila řízení pro porušení povinnosti; vyzývá členské státy, aby propojily své složky pro informace o cestujících (PIU) a usnadnily tak výměnu údajů jmenné evidence cestujících (PNR); vyzývá Komisi, aby navrhla technologická řešení umožňující, aby výměna údajů jmenné evidence cestujících (PNR) a jejich včleňování do jiných systémů byly díky automatickému zpracování žádostí z jedné složky pro informace o cestujících (PIU) do druhé méně náročné, pokud jde o čas a lidské zdroje; podporuje proto projekty, jako je nizozemský projekt ISF zaměřený na rozvoj PIU.net na základě již existující sítě FIU.net; žádá Komisi, aby společně s Europolem podpořila vypracování společných pravidel cílového výběru a pravidel posuzování rizik, která budou muset členské státy uplatňovat;

80.  vyzývá členské státy, aby zřizovaly víceoborové jednotky zahrnující pracovníky celních, donucovacích a zpravodajských orgánů, aby příslušné orgány lépe sdílely informace;

81.  konstatuje, že lhůta pro provedení prümských rozhodnutí(18) ze dne 23. června 2008 uplynula dne 26. srpna 2011, a že dokonce ani dnes nejsou tato rozhodnutí ve všech členských státech plně provedena; tyto členské státy proto vyzývá, aby konečně splnily své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU a prümská rozhodnutí plně provedly a aby v zájmu posílení prümské sítě aktualizovaly své vnitrostátní systémy zpracování informací tak, aby odpovídaly moderním informačním technologiím; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby za účelem efektivnějšího propojení vnitrostátních systémů prümská rozhodnutí z roku 2008 modernizovaly a aktualizovaly;

Interoperabilita

82.  vítá navrhovaná nařízení o interoperabilitě; vyzývá Komisi, aby posoudila potenciál a případnou přidanou hodnotu dalších informačních systémů, o jejichž interoperabilitu by bylo možné do budoucna usilovat, a aby podala Evropskému parlamentu příslušnou zprávu; je přesvědčen, že interoperabilita je přínosná pro shromažďování všech relevantních a nezbytných informací; zdůrazňuje, že takové řešení musí najít rovnováhu mezi oprávněnými potřebami orgánů na včasné, účinné a relevantní informace v plném souladu s jejich přístupovými právy a účelovým omezením podle platných právních základů a základními právy subjektů údajů;

83.  zdůrazňuje, že je třeba zavést službu pro porovnávání biometrických údajů umožňující zaslání dotazu ohledně biometrických údajů do více informačních systémů EU a přispívat tak k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti a zamezit používání různých totožností; zdůrazňuje, že do příslušných databází by se měly vkládat biometrické údaje; zdůrazňuje rovněž potřebu neustále zlepšovat schopnost rozpoznat nesprávně použité pravé, částečně padělané nebo zcela padělané dokumenty používané pro osobní identifikaci;

84.  naléhavě žádá, aby byla v úzké spolupráci s agenturou eu-LISA okamžitě zahájena práce na dalším vývoji standardu UMF, aby se zajistilo, že tento standard bude splňovat potřeby budoucích interoperabilních informačních systémů a bude moci být součástí koordinovaných kroků ke zlepšení kvality dat v rozsáhlých informačních systémech;

85.  vyzývá k vytyčení harmonizovaných minimálních norem kvality pro vstupní údaje, které by měly být podle kritérií evropského acquis na ochranu údajů zavedeny na úrovni EU a uplatňovány v systémech informačních technologií, aby se zajistila důsledná kvalita jejich údajů; naléhavě vyzývá agenturu eu-LISA, aby stanovila společné ukazatele a kontroly a vyvinula schopnost ústředního sledování kvality údajů pro všechny systémy spadající do její působnosti; dále doporučuje, aby v případě, že agentura eu-LISA ve svých zprávách o kvalitě určených pro členské státy zjistí nesrovnalosti, byl dotyčný členský stát povinen údaje opravit, nebo zdůvodnit nedostatečné opravy;

86.  kritizuje nedostatek odpovídajících prostředků a personálního obsazení agentury eu-LISA s ohledem na neustálé zvyšování její odpovědnosti; žádá, aby byla agentura eu-LISA posílena o dodatečné kapacity a zdroje potřebné pro účinné plnění nových úkolů a aby se to odrazilo v novém víceletém finančním rámci;

Spolupráce a výměna informací v rámci členských států a mezi nimi

87.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vytvořily vnitrostátní střediska pro shromažďování informací souvisejících s bojem proti terorismu nebo koordinační jednotky a koordinované databáze, které budou shromažďovat operativní a jiné informace týkající se terorismu od všech příslušných vnitrostátních orgánů; domnívá se také, že předpokladem pro ucelenou národní bezpečnostní politiku je aktivní místní a případně regionální politika; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu sdílely osvědčené postupy, například po způsobu belgických „Lokale integrale veiligheidscellen“, které umožní, aby subjekty občanské společnosti, jako jsou sociální služby, místní správa a místní politici v rámci společných diskusí, do nichž budou moci díky zachovávání sdíleného profesního tajemství přispívat také subjekty s povinností zachovávat profesní tajemství, jednali o veškerých příznacích radikalizace;

88.  vyzývá členské státy, aby prozkoumaly nové přístupy k posílení spolupráce a výměny informací mezi donucovacími a zpravodajskými službami na vnitrostátní úrovni, které zachovají nezbytnost oddělenost prosazování práva a zpravodajské činnosti, požadované zásady vlastnictví informací a ochrany zdrojů, jakož i zásady týkající se přípustnosti důkazů v trestním řízení;

89.  vyzývá členské státy, aby na základě osvědčených postupů posílily spolupráci v jednotlivých případech a výměnu informací mezi státním zastupitelstvím a zpravodajskými službami v trestním vyšetřování souvisejícím s terorismem;

90.  doporučuje členským státům, aby v rámci pokynů nebo nebo prostřednictvím legislativních opatření stanovily, kdy je přípustná výměna informací policejních a zpravodajských služeb s příslušnými orgány jiných členských států a agentur EU, přičemž se domnívá, že sladění vnitrostátních norem týkajících se této otázky by přispělo k celoevropskému řešení otázky, kdy tyto informace mohou být použity a sdíleny;

91.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zpravodajské informace poskytované v rámci právního nebo politického hodnocení, kontroly, postupu nebo soudního řízení budou poskytovány se zvláštním stupněm ochrany, a aby zajistily zachování důvěrnosti a integrity zpravodajských zdrojů a úředníků, aby nedošlo k ohrožení práce a bezpečnosti zdrojů, informátorů a zaměstnanců zpravodajských služeb;

92.  vyzývá k vytvoření společné zpravodajské akademie EU se společnými normami, aby se spojily zdroje a rozvíjely se synergie, důvěra a společná zpravodajská kultura;

93.  doporučuje, aby se členské státy zabývaly otázkou, jak zlepšit koordinaci a spolupráci mezi zpravodajskými službami a donucovacími orgány na úrovni EU, například tím, že budou na zasedání společného styčného týmu pro boj proti terorismu (CTJLT) v Europolu vysílat kromě pracovníků donucovacích orgánů i zpravodajské odborníky; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu společného styčného týmu pro boj proti terorismu, včetně náležitého financování;

94.  vyzývá členské státy, aby optimalizovaly součinnost v rámci Protiteroristické skupiny (CTG), aby ji ještě více posílily jako společnou platformu spolupráce a komunikace mezi vnitrostátními zpravodajskými službami a aby poskytly odpovídající finanční prostředky; vítá zřízení poradního sboru Protiteroristické skupiny (CTG), který má přispět k větší viditelnosti a transparentnosti, zajišťovat veřejnou komunikaci v rámci vztahů mezi Protiteroristickou skupinou a příslušnými orgány a institucemi EU a zaručit průběžné informování Evropského parlamentu;

95.  žádá členské státy, aby naplánovaly pravidelná setkání mezi soudci a zástupci zpravodajských a donucovacích orgánů, aby tito mohli sdílet poznatky o situaci a vyšetřovacím nebo technickém vývoji v oblasti boje proti terorismu a aby soudci mohli získat ucelený přehled o své jurisdikcí a měli možnost další odborné přípravy;

96.  vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely vzájemnou přeshraniční policejní spolupráci, a to společným posuzováním hrozeb, společnou analýzou rizik a společnými hlídkami;

97.  vyzývá členské státy a evropské zainteresované strany, aby i nadále poskytovaly dostatečné operační kapacity a posilovaly co nejefektivnější spolupráci v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti EU a vyčlenily za tímto účelem i odpovídající rozpočtové prostředky, a umožnily tak zachovat národní bezpečnostní kulturu, která bude připravena ve střednědobém horizontu této hrozbě čelit;

98.  vítá pokyny Evropské rady (EU 27) ze dne 23. března 2018, v nichž vyjadřuje „odhodlání v budoucnu spolupracovat v co nejtěsnějším partnerství se Spojeným královstvím […], zejména v boji proti terorismu a mezinárodní trestné činnosti […]“; domnívá se, že zcela zásadním úkolem je zajistit v období po brexitu pokračování vzájemné spolupráce a výměny informací v oblasti bezpečnosti mezi EU a Spojeným královstvím;

99.  oceňuje těsnou profesionální spolupráci mezi evropskými zeměmi v oblasti boje proti terorismu a případně též se zahraničními protiteroristickými orgány a vyzývá k jejímu dalšímu posílení prostřednictvím operačních misí, analýzy údajů, rychlejší výměny zpravodajských informací a sdílení osvědčených postupů;

Spolupráce a výměna informací s agenturami EU

100.  vyzývá k systematičtější spolupráci mezi agenturami SVV, které se věnují boji proti terorismu, s cílem rozvíjet společné přístupy a synergie vzhledem k rostoucí úloze agentur na tomto poli; je přesvědčen, že pravidelná společná zasedání všech klíčových agentur by mohla dále rozvíjet společnou práci na tomto poli a zvýšit součinnost se styčnými důstojníky v delegacích;

101.  vyzývá členské státy, aby zvýšily počet vyslaných národních odborníků se zkušenostmi s bojem proti terorismu do agentur s cílem zajistit zástupce, kteří budou informovat o potřebách členských států, a umožnit agenturám, aby v rámci svých mandátů získaly potřebné odborné znalosti v této oblasti;

102.  žádá, aby se Europol stal skutečným centrem pro prosazování práva, výměnu informací a spolupráci v oblasti boje proti terorismu v EU; vyzývá Komisi, aby tento proces pečlivě sledovat a posoudila potřebu případné legislativní úpravy;

103.  vyzývá Europol, aby plně využil svých stávajících práv na přístup k SIS, VIS a Eurodacu za účelem posílení interoperability, při respektování právních předpisů v oblasti základních práv a ochrany údajů;

104.  vyzývá Europol, aby zajistil včasnou dostupnost systému QUEST členským státům za účelem zvýšení interoperability;

105.  žádá, aby byly pro Europol a Eurojust zajištěny přiměřené finanční a personální zdroje, odpovídající jejich stále větší odpovědnosti a jejich zásadní úloze, pokud jde o posilování evropské spolupráce v oblasti prosazování práva a soudnictví a podporu boje proti terorismu;

106.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plné využití kontaktů mezi Europolem a příslušnými orgány, pokud jde o teroristické trestné činy, majíce na zřeteli, že rychlost je v oblasti boje proti terorismu často zcela zásadní; vybízí členské státy, aby využívaly specialisty Europolu pracující na místě, neboť se tím zvyšuje důvěra a snižuje administrativní zátěž; vyzývá členské státy, aby svým donucovacím orgánům působícím (na jiné než spolkové nebo ústřední úrovni) v oblasti boje proti terorismu zajistily přímý přístup ke službám Europolu;

107.  vyzývá členské státy, aby vytvořily nezbytnou bezpečnou vnitrostátní komunikační infrastrukturu pro prosazování práva a podpořily přímé a decentralizované propojení služeb boje proti terorismu s aplikací SIENA a systémem EIS, neboť by se tím posílilo vyhledávání a křížové kontroly;

108.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby poskytly větší finanční a lidské zdroje, včetně vědců specializovaných na data a analytiků dat velkého objemu, pro vývoj technických řešení, která umožní zvládat velký objem analyzovaných údajů; žádá, aby byl Europol v rámci svého mandátu pověřen dalšími projekty v oblasti výzkumu a vývoje v této oblasti ve prospěch členských států;

109.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly technická řešení pro zlepšení sdílení informací s Europolem, a to zejména automatizací procesu nahrávání údajů do informačního systému Europolu pro účely křížové kontroly, například pomocí zařízení pro vkládání dat (data loaders), která Europol vyvinul;

110.  vítá nové ustanovení v budoucím systému SIS II, které Europolu umožní získat informace o jakémkoli novém varování nebo jakémkoli zásahu souvisejícím s terorismem uvedeném v SIS, pokud to právní nebo provozní důvod nevyžaduje jinak; konstatuje, že tak bude možné provádět křížové kontroly, a bude-li to považováno za vhodné, i operativní nebo tematické analýzy, které umožní dosáhnout většího pokroku při mapování cestovních vzorců či analyzovat spojení, jichž lokalizovaná osoba či osoby mohou využít; vyzývá Komisi, aby tuto novou možnost co nejdříve zavedla, a to tak, aby byla využívána automaticky;

111.  vyzývá Europol, aby zveřejnil výroční zprávu o množství a typu informací sdílených členskými státy v příslušných informačních systémech EU a s Europolem, která umožní určit nedostatky a podpoří výměnu informací;

112.  vyzývá Europol, aby co nejdříve umožnil plné využití biometrických funkcí, neboť možnost sdílet s Europolem ve větší míře biometrické informace je pro členské státy důležitá;

113.  zdůrazňuje, že zásadním nástrojem ochrany důvěrnosti komunikace a zajištění legitimních transakcí mezi spotřebiteli je šifrování komunikace mezi koncovými body za pomoci nejmodernějších technologií; vyzývá členské státy, aby zajistily spolupráci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zvýšit dešifrovací schopnosti příslušných orgánů a aby zajistily rovněž to, že dešifrovací schopnosti příslušných orgánů budou v souladu s normou týkající se trestního stíhání; vítá skutečnost, že Europol rozvíjí dešifrovací nástroje a odborné znalosti s cílem vytvořit středisko pro dešifrování informací zákonně získaných v trestním vyšetřování a poskytovat členským státům lepší podporu; konstatuje také, že Komise zvýšila rozpočet Europolu na rok 2018 o dalších 5 milionů EUR, aby posílila jeho kapacity v oblasti dešifrování informací tohoto druhu a umožnila vytvoření souboru nástrojů pro alternativní metody vyšetřování, které budou k dispozici členským státům;

114.  vítá Pařížskou deklaraci ze dne 5. listopadu 2018 o vytvoření evropského soudního rejstříku pro účely boje proti terorismu v rámci agentury Eurojust; požaduje, aby tento rejstřík byl v rámci agentury Eurojust na základě rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ve znění pozměněném směrnicí 2017/541 bezodkladně vytvořen a aby k tomu účelu byly zajištěny odpovídající finanční a lidské zdroje;

115.  vyzývá členské státy, aby Eurojust systematicky zapojovaly do svých vyšetřování a stíhání terorismu s přeshraničním rozměrem a efektivně využívaly jeho koordinačních nástrojů;

116.  domnívá se, že pro práci Europolu mohou být nápomocné operační dohody s třetími zeměmi, a bere na vědomí skutečnost, že Komise v současné době jedná o operačních dohodách s osmi zeměmi v regionu Blízkého východu a severní Afriky; požaduje opětovné projednání operačních dohod s obzvlášť blízkými partnery, jako jsou země ESVO;

117.  vyzývá Eurojust, aby pokračoval v rozšiřování své sítě kontaktních míst ve třetích zemích, a podporuje vyslání více styčných zástupců Eurojustu, například ze zemí západního Balkánu;

118.   je znepokojen oznámeními Interpolu, zejména červenými oznámeními vydanými některými třetími zeměmi, které je používají pro politické účely, a tím podkopávají mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu;

119.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro CEPOL a posílit vývoj a poskytování odborného vzdělávání v oblasti inovativní kybernetiky;

120.  vyzývá agenturu CEPOL, aby pokračovala ve vytváření vzdělávacích programů na základě příručky SIRENE a katalogu osvědčených postupů pro koncové uživatele SIS, a to na téma osob zapojených do terorismu nebo teroristických činností, včetně zahraničních teroristických bojovníků, kteří mají záznam v SIS;

121.  vyzývá k pokračující výměně strategických informací o protiteroristických opatřeních mezi vnitrostátními bezpečnostními službami a orgány EU prostřednictvím EU INTCEN; vyzývá členské státy, aby dále podporovaly sdílení zpravodajských informací prostřednictvím centra EU INTCEN a aby jeho činnost optimalizovaly s cílem zvýšit jeho efektivnost v boji proti terorismu;

Vzájemné uznávání a vzájemná právní pomoc

122.  očekává, že členské státy budou dále vzdělávat a školit soudní zaměstnance ve věci evropského vyšetřovacího příkazu, aby bylo zajištěno jeho komplexní uplatňování;

123.  vyzývá k využívání společných vyšetřovacích týmů (SVT) v případě teroristických útoků; je přesvědčen, že SVT zvyšují účinnost spolupráce a vyšetřování přeshraničních trestných činů; dále vyzývá k účasti Europolu a Eurojustu v těchto SVT, neboť se tak lépe využijí zdroje a schopnosti poskytované agenturami EU; žádá, aby těmto SVT bylo zajištěno lepší a snadno dostupné financování; vyzývá rovněž k vytvoření zvláštního programu „Erasmus pro policejní důstojníky“ v terénu, nejlépe pro nižší důstojníky, kteří by v jeho rámci byli motivováni k tomu, aby se alespoň jednou během své profesní dráhy zapojili do společných vyšetřovacích týmů v jiných členských státech EU, a kteří by, ač sami nutně nemají zkušenosti se spoluprací se svými protějšky v jiných členských státech, mohli získat další zkušenosti a seznámit se s osvědčenými postupy, umožňujícími bojovat proti přeshraniční trestné činnosti účinnějším způsobem; podporuje rozšíření tohoto programu v budoucnu i na další bezpečnostní a vězeňské pracovníky;

124.  vyzývá členské státy, aby plně využívaly odborné znalosti a nástroje, které nabízí Eurojust a Evropská justiční síť (EJS), zejména při poskytování praktických a právních informací a podpory, pokud jde o žádosti o vzájemnou právní pomoc a vzájemné uznávání, koordinaci vyšetřování a trestního stíhání, rozhodování o nejvhodnější příslušnosti ke stíhání nebo koordinaci zabavování a konfiskace majetku;

125.  vyzývá poskytovatele internetových služeb a komunikační platformy, aby účinně prováděli soudní rozhodnutí v oblasti boje proti terorismu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost legislativního návrhu, který ukládá komunikačním platformám na trhu EU povinnost spolupracovat v otázkách šifrované komunikace, pokud v tomto smyslu existuje soudní rozhodnutí; připomíná, že tato spolupráce by neměla by oslabit bezpečnost jejich sítí a služeb, například vytvářením nebo usnadněním „zadních vrátek“ (backdoors);

126.  vyzývá k rychlému přijetí návrhů Komise na nařízení a směrnici zaměřené na zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům; žádá poskytovatele internetových služeb, aby zajistili jednotná kontaktní místa pro podávání žádostí o zajištění dodržování právních předpisů a soudních žalob;

Vnější hranice

127.  naléhavě žádá členské státy, aby na všech hraničních přechodech investovaly do modernizace IKT vybavení a umožnily tak řádné kontroly za pomoci všech příslušných databází; žádá Komisi, aby po konzultaci s agenturou eu-LISA stanovila referenční úroveň pro technické normy takového IKT vybavení; domnívá se, že práce na návrzích interoperability informačních systémů by měla být brána jako příležitost ke zlepšení a částečné harmonizaci vnitrostátních informačních systémů a vnitrostátní infrastruktury na hraničních přechodech; vítá návrh Komise na posílení podpory členským státům při zajišťování společných vnějších hranic EU tím, že se v příštím víceletém finančním rámci na období 2021–2027 nejméně ztrojnásobí rozpočet pro Fond pro integrovanou správu hranic;

128.  vítá přijetí nedávných reforem realizovaných za účelem posílení vnějších hranic EU na úrovni EU, včetně přijetí systému vstupu/výstupu (EES), evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a reformy Schengenského informačního systému (SIS); vyzývá členské státy, aby tato opatření urychleně a v plném rozsahu provedly a aby ve spolupráci s agenturou Europol podporovaly a doplňovaly seznam sledovaných osob evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a vízového informačního systému (VIS); žádá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění nového nařízení (EU) 2017/458, které stanoví systematické kontroly všech osob, které překračují vnější hranice, a zejména použití výjimky ze systematických kontrol;

129.  vyzývá členské státy, aby zajistily soulad mezi svým řízením hranic a koncepcí integrované správy hranic (IBM); zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit plné provádění strategie integrované správy hranic (IBM) na evropské a vnitrostátní úrovni, a posílit tak řízení vnějších hranic;

130.  vítá návrh Komise, aby byly informace o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu státních příslušníků třetích zemí včetně biometrických údajů zahrnuty do vízového informačního systému (VIS);

131.  naléhavě žádá členské státy, aby upustily od prodeje povolení k pobytu a státní příslušnosti v rámci režimů „zlatých víz“ a investičních programů, protože tento postup je zatížen vysokým rizikem korupce, zneužívání a nežádoucího využívání schengenského prostoru pro účely páchání trestné činnosti; žádá Komisi, aby přísně a rychle požadovala od členských států veškeré relevantní údaje a kontroly, které zajistí integritu a bezpečnost schengenského systému;

132.  vybízí Komisi, aby pokračovala ve vyjednávání se třetími zeměmi o návratu a zpětném přebírání osob;

133.  vybízí členské státy, aby používaly revidovaný mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti a účinně oznamovaly okolnosti, které by mohly vést k pozastavení zrušení vízové povinnosti třetí země, jako je podstatné zvýšení rizika pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

134.  vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení možností a příslušných dopadů případného legislativního návrhu, který by provozovatelům letišť, mezinárodní autobusové dopravy nebo vysokorychlostních vlaků ukládal povinnost provádět při nástupu cestujících kontroly shody, aby bylo zajištěno, že totožnost uvedená na přepravním dokladu odpovídá průkazu totožnosti nebo cestovnímu pasu, který má cestující u sebe; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby dopravci nebyli pověřeni žádnými úkoly, které spadají do výhradní pravomoci policejních orgánů, jako jsou řádné kontroly totožnosti nebo ověřování pravosti osobních nebo cestovních dokladů;

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

135.  vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby zvážili, zda agentuře Frontex neposkytnou zvláštní mandát pro zpracování operativních osobních údajů, který by odpovídal její operativní úloze, včetně prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti a terorismu na vnějších hranicích EU; domnívá se, že takový mandát by měl umožnit dostatečnou dobu pro uchovávání údajů a výměnu osobních údajů s misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), Europolem a Eurojustem a za zvláštních okolností a s nezbytnými bezpečnostními zárukami i s třetími zeměmi;

136.  konstatuje, že podezřelé osoby, jejichž osobní údaje předtím zpracovala agentura Frontex, zmizí v analytickém systému po 90 dnech a stanou se z nich opět neznámé nebo nové podezřelé osoby; požaduje proto, aby doba uchovávání osobních údajů spravovaných agenturou Frontex byla v případě osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti a terorismu prodloužena na tři roky, což odpovídá době uchování osobních údajů v agenturách Europol a Eurojust;

137.  domnívá se, že je důležité, aby měl Frontex přístup ke všem příslušným databázím a informačním systémům, zejména SIS, ale také k systému EES, VIS, Eurodac a k informačnímu systému Europolu, nejen pro potřeby práce týmů pro správu hranic, ale také pro analytické účely spojené s novými jevy na vnějších hranicích nebo se změnami pohybu nebo modu operandi na hranicích;

138.  vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby agentuře Frontex uložili jako povinnost sdílet s členskými státy naléhavé informace;

139.  naléhavě vyzývá členské státy a orgány EU, jako jsou Europol a EU INTCEN, aby pravidelně předkládaly agentuře Frontex strategické informace o boji proti terorismu, která mají pohraniční rozměr, a aby prošetřily, zda by automatizovaná výměna důležitých (základních) informací pocházejících z vnitrostátních vyšetřování incidentů a protiprávních aktivit na hraničních přechodech a z nedovolených vstupů a výstupů s agenturou Frontex a používání inteligentních systémů IKT nemohly přinést přidanou hodnotu při vytváření uceleného přehledu situace, a to i s přihlédnutím k velikosti lidské pracovní síly, kterou by analýza údajů vyžadovala; domnívá se, že tyto informace by měly zahrnovat i zpětnou vazbu po provedení bezpečnostních kontrol ve druhé linii a informace týkajících se padělání dokladů;

140.  vybízí agenturu Frontex, aby vypracovala programy školení a poskytovala školicí kursy určené příslušníkům pohraniční stráže a zaměřené na posílení kontrol na vnějších hranicích za použití příslušných databází a na podporu uplatňování společných ukazatelů rizik;

Informace z bojiště

141.  vítá účast Europolu v útvaru pro vymáhání práva při operaci Gallant Phoenix (OGP) pod vedením USA v Jordánsku, kdy Europol zpracovává informace získané z bojiště (a pokud je to možné, pomáhá zjišťovat totožnost obětí) a sdílí je pomocí zavedených kanálů a postupů prostřednictvím národních jednotek Europolu s donucovacími orgány členských států; žádá, aby Europol měl přístup ke všem informacím OGP;

142.  vybízí všechny příslušné subjekty, aby rozvíjely přístupy, které v zákonem stanovených mezích a s nezbytnými bezpečnostními zárukami, jako je ochrana zdrojů, umožní přenos informací z bojiště a jejich sdílení s civilní sférou a vkládaly tyto informace do příslušných databází tak, aby tyto informace byly včas dostupné pro účely pohraničních kontrol na vnějších hranicích EU; žádá rovněž, aby tyto informace byly sdíleny pro účely vyšetřování a trestního stíhání;

Operace Sophia

143.  vyzývá Radu k rozšíření mandátu operace EUNAVFOR MED Sophia a její územní působnosti, aby bylo možné řešit problém pašování lidí a aby její mandát výslovně zahrnoval spolupráci v oblasti boje proti terorismu;

144.  vítá pilotní projekt vytvoření útvaru pro informování o trestné činnosti v rámci operace EUNAVFOR MED Sophia složeného ze zaměstnanců příslušných donucovacích orgánů členských států a agentury Frontex a Europol, jehož cílem je zlepšit sdílení informací mezi těmito orgány;

145.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o získání mezinárodního právního mandátu pro operaci EUNAVFOR MED Sophia, aby mohly přijímat operativní opatření proti plavidlům a souvisejícím objektům, a to i v rámci teritoriálních vod pobřežních států, zadržovat posádky a zabavovat plavidla a související objekty, u nichž existuje podezření, že jsou používány k obchodování s lidmi nebo porušování zbrojního embarga OSN, ale také k trestným činům souvisejícím s terorismem a pašování ropy;

Financování terorismu

146.  vítá legislativní opatření, která byla nedávno přijata na evropské úrovni v rámci boje proti financování terorismu; vybízí členské státy, aby provedly všechny evropské směrnice proti praní peněz v celém jejich rozsahu a plně uplatňovaly všechny evropské nástroje týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto nástroje budou řádně provedeny v právu členských států a že budou náležitě fungovat;

147.  vybízí členské státy a třetí země, aby plně, účinně a bezodkladně provedly závěry konference „No money for terror“ konané v dubnu 2018 v Paříži, doporučení Finančního akčního výboru (FATF) a Mezinárodní normy boje proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní přijaté výborem FATF v únoru 2012 (tzv. revidovaná doporučení FATF); vyzývá Komisi a členské státy, aby formou technické pomoci a výměnou osvědčených postupů podpořily provádění těchto doporučení ve třetích zemích;

148.  vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu, aby ji ratifikovaly a provedly ve svém vnitrostátním právu;

149.  vítá Komisí předloženou metodiku týkající se vysoce rizikových třetích zemí, které představují hrozbu pro finanční systém EU; vyzývá Komisi, aby tuto metodiku uplatňovala a zejména aby na základě nezávislého, objektivního a transparentního posouzení sestavila evropský seznam zemí s vysokým rizikem praní peněz a aby toto posouzení provedla co nejdříve;

150.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím SVT vytvářených v součinnost s Europolem zintenzivnily sledování organizací podezřelých z nelegálního obchodování, pašování, padělání a podvodů;

151.  je velmi znepokojen rozsahem nelegálních trhů s tabákem v EU, jejichž výnosy lze využít k financování terorismu, a to i prostřednictvím podvodů v oblasti spotřebních daní; vybízí členské státy, aby zvážily ratifikaci a provádění protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě WHO o kontrole tabáku;

152.  vítá návrh nařízení o dovozu kulturních statků; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy na vytvoření odolného systému sledovatelnosti pro umělecké a starožitné předměty, které vstupují na trh EU, zejména pokud se jedná o předměty, které pocházejí ze zemí zasažených konfliktem nebo vysoce rizikových zemí takto uvedených na seznamu Komise nebo od organizací, skupin či jednotlivců zařazených na seznam teroristických organizací vedený EU; domnívá se, že na podporu této iniciativy by mělo být zavedeno jednotné povolení, bez něhož by obchodování s těmito položkami bylo nezákonné, a pasu vydávaného pro vývoz každé jednotlivé položky; domnívá se, že by měly být vyvinuty digitální nástroje umožňující ověřování pravosti předmětných dokladů; konstatuje, že obchodníci s uměním by měli systematicky aktualizovat úplný seznam starožitných předmětů určených k prodeji;

153.  vyzývá členské státy, aby zavedly povinnost pro společnosti zabývající se obchodem s uměním a skladováním starožitných předmětů (tzv. svobodným přístavům) oznamovat veškeré podezřelé transakce a aby proti vlastníkům společností zabývajících se obchodem s uměleckými a starožitnými předměty a jejich skladováním, kteří se podílejí na nedovoleném obchodování se zbožím tohoto druhu, uplatňovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce, v případě potřeby včetně trestních sankcí;

154.  vítá přijetí nových pravidel týkajících se kontroly peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící(19) a vyzývá k jejich rychlému zavedení; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda by do rozsahu působnosti tohoto nařízení neměla být zahrnuta další aktiva, zda postup zveřejňování informací o peněžní hotovosti bez doprovodu vlastníka plní svůj účel a zda by v budoucnu neměla být prahová hodnota peněžní hotovosti bez doprovodu vlastníka přezkoumána;

155.  vyzývá členské státy, aby ve větší míře spolupracovaly s AP FURTUM Europolu a v souladu s požadavkem rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2347 poskytly celním a donucovacím orgánům a státním zastupitelstvím specializované pracovníky a zajistily jim účinné nástroje a odpovídající školení ve spolupráci s WCO a Interpolem;

156.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy a mezinárodními partnery vyvinula způsoby, jak v rámci policejních nebo soudních vyšetřování cíleně sledovat finanční toky a identifikovat uživatele, kteří používají elektronické peněženky, virtuální měny a předplacené karty, platformy skupinového financování a online platební systémy a mobilní platební systémy; vyzývá členské státy, aby regulovaly neformální systémy přenosu peněz (IVTS), přičemž zdůrazňuje, že cílem není zakročit proti tradičním neformálním peněžním převodům, ale proti nedovolenému obchodování, jehož součástí je organizovaná trestná činnost, terorismus či průmyslové/obchodní zisky plynoucí z praní peněz; vyzývá k zaměření pozornosti na virtuální měny a finanční technologie a k prozkoumání možnosti rozšíření sankce na osoby, které prostředky vybrané prostřednictvím sociálních médií zneužívají nebo využívají pro teroristické účely; vyzývá členské státy, aby u společností zabývajících se kryptoměnami podporovaly používání analytických nástrojů pro účely posuzování možné trestné činnosti v souvislosti s místem určení a adresami příjemců a aby zajistily, že tyto společnosti budou ve chvíli, kdy uživatelé převádějí kryptoměny do reálné měny, plně uplatňovaly právní předpisy proti praní peněz;

157.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh vyžadující povinnou registraci a identifikaci při provádění finančních transakcí prostřednictvím firem zaměřených na peněžní převody;

158.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost regulace alternativních systémů peněžních převodů například zavedením povinné registrace nebo licenčního režimu pro zprostředkovatele a povinnosti jasného a přesného vedení záznamů;

159.  vyjadřuje znepokojení nad nedávnými zjištěními, že prostřednictvím některých bankovních institucí eurozóny se ve velkém měřítku praly peníze, které sloužily jako zdroj financování terorismu(20); vyzývá k vytvoření evropského systému sledování financování terorismu (TFTS), který se bude zaměřovat na transakce uskutečněné jednotlivci s vazbami na terorismus a jeho financování v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech, který by zajistil by rovnováhu mezi bezpečností a svobodami jednotlivce; zdůrazňuje, že na tento vnitroevropský systém by se vztahovaly evropské normy ochrany údajů;

160.  naléhavě žádá, aby mezi povinnými subjekty, finančními zpravodajskými jednotkami a příslušnými orgány byla zajištěna lepší spolupráce a výměna informací v oblasti financování terorismu; vyzývá členské státy, aby v zájmu účinného boje proti financování terorismu zajistily, že jejich jednotky finančního zpravodajství bez ohledu na jejich typ budou mít neomezený přístup k finančním informacím; požaduje větší harmonizaci statutu a fungování evropských finančních zpravodajských jednotek; vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů(21); požaduje lepší a rozsáhlejší výměnu informací a spolupráci mezi Europolem, Eurojustem a třetími zeměmi, pokud jde o financování terorismu; požaduje rychlé přijetí návrhu směrnice o přístupu donucovacích orgánů k finančním informacím a výměně informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami;

161.  naléhavě žádá členské státy, aby vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám přidělily více zdrojů; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly neformální síť evropských jednotek finančních informací (FIU.net) a prostřednictvím Europolu dále rozvíjely kapacity této sítě, tak aby při respektování autonomie a nezávislosti finančních zpravodajských jednotek bylo možné využívat veškerý její potenciál, překonat stávající potíže v oblasti spolupráce a usnadnit manuální zpracování bilaterálních žádostí; domnívá se, že v případě, že posílení sítě FIU.net se bude jevit jako nedostatečné, by měla být zřízena finanční zpravodajská jednotka EU, která by koordinovala finanční zpravodajské jednotky členských států, pomáhala jim a podporovala je v přeshraničních případech;

162.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit vzájemnou interakci a výměnu informací mezi vyšetřovacími orgány a soukromým sektorem, konkrétně povinnými subjekty podle směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu, a překonat tak nedostatky spojené s oddělenými a neúplnými informací v předložených zprávách o podezřelých transakcích; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci bezpečných kanálů a v souladu s normami EU pro ochranu údajů vytvořily zvláštní fóra pro sdílení finančních informací, včetně informací o používání virtuální měny a včetně soukromého sektoru; poukazuje na důležitou úlohu, kterou by mohl v tomto ohledu hrát Europol;

163.  vyzývá k organizaci odborných školení pro donucovací a soudní orgány členských států o metodách a vývoji financování terorismu s cílem posílit schopnost členských států vyšetřovat nezákonné činnosti, a to i v oblasti virtuálních měn; zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo vést k tomu, že v celé EU bude zajištěna standardní úroveň kompetentnosti v oblasti vymáhání práva, tak aby nedocházelo k tomu, že některé členské státy budou zaostávat; zdůrazňuje, že je důležité, aby v celoevropském měřítku byla posuzována rizika operací s virtuálními měnami a aby jednotlivá šetření byla koordinována tak, aby závěry těchto posouzení mohly být využita pro vypracování strategií krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého přístupu regulačních a donucovacích orgánů;

164.  zdůrazňuje zásadní význam daňových a finančních zpravodajských informací v boji proti terorismu; vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých členských státech patří agentury zabývající se bojem proti praní peněz a financování terorismu mezi nejméně financované zpravodajské služby; vyzývá členské státy, aby podstatně posílily své lidské a finanční zdroje určené na vyšetřování a prosazování práva a byly tak schopny bojovat proti daňovým únikům a daňovým podvodům, z jejichž výnosů může být financována trestná nebo teroristická činnost;

Ochrana kritické infrastruktury (CIP)

165.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vytvořily vnitrostátní programy na ochranu kritické infrastruktury, jež budou řešit problémy, které Komise vyznačila ve svém sdělení z roku 2006 o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), především problémy týkající se možných slabých míst; je přesvědčen, že program EPCIP by měl být revidován a aktualizován;

166.  připomíná, že součástí kritické infrastruktury v členských státech jsou rovněž citlivé údaje a systémy, které díky ní fungují, a měly by proto být náležitě chráněny před kybernetickými útoky(22);

167.  vítá akční plán Komise na podporu ochrany veřejných prostor a vyzývá členské státy, aby si v případě potřeby vzájemně vyměňovaly osvědčené postupy a vytvářely sítě spolupráce mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru;

168.  naléhavě žádá, aby spolutvůrci právních předpisů zřídili pro nové období víceletého finančního rámce nástupce Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie, který by měl mít zajištěnu alespoň podobnou míru financování;

169.  vyzývá k posílení role Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN);

170.  požaduje, aby se určení evropských kritických infrastruktur (EKI), které mají dopad na více než jeden členský stát, řídilo mnohostranným procesem zahrnujícím všechny potenciálně dotčené členské státy;

171.  vyzývá členské státy, aby zřídily vnitrostátní multidisciplinární střediska pro reakci na krize za účelem koordinace a reakce na mimořádné události v případě útoku nebo incidentu; vyzývá tato střediska, aby využila integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) a přispívala ke třem klíčovým nástrojům a čerpala z jejich možností: ústřední kontaktní místo IPCR 24/7, webová platforma IPCR a zpráva o integrovaném přehledu o situaci a provádění analýzy (ISAA);

172.  žádá Komisi, aby zavedla mapování vnitrostátních krizových center nebo mechanismů reakce na krize;

173.  vybízí Komisi, aby pokračovala v práci na přípravě pokynů pro členské státy a postarala se o jejich rozšíření, aby se v souladu s prohlášením uvedeným v akčním plánu na podporu a ochranu veřejných prostor zvýšila ochrana veřejných prostor;

174.  vyzývá k revizi směrnice 2008/114, aby: stanovila obdobná pravidla a postupy pro „provozovatele základních služeb“ jako směrnice o bezpečnosti sítí a informací; zajistila, že určení EKI bude provedeno na základě analýzy systémů podporujících životně důležité a přeshraniční služby, a nikoli v rámci odvětvového přístupu, s náležitým ohledem k významu kybernetické bezpečnosti; umožnila Komisi označit aktiva celoevropských služeb jako EKI; řádně zohlednila stávající vzájemné závislosti; uložila veřejným i soukromým provozovatelům kritické infrastruktury povinnost hlásit incidenty, provádět zátěžové testy, poskytovat odpovídající školení v určených kontaktních místech a stanovit požadavky na kvalitu, pokud jde o plány zachování provozu, včetně operačních plánů, v případě incidentu nebo útoku;

175.  doporučuje, aby byl do vytváření programů na ochranu infrastruktury a snadno zranitelných cílů zapojen soukromý sektor, a to i v rámci kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje potřebu rozvíjet pro tento účel dialogy veřejného a soukromého sektoru a vnitrostátní a místní odolnost;

176.  vyzývá Komisi, aby navrhla evropskou certifikační iniciativu pro soukromé bezpečnostní společnosti s cílem upřesnit požadavky a podmínky, za jakých mohou soukromé bezpečnostní společnosti působit v prostředí kritické infrastruktury;

177.  zdůrazňuje, že je třeba zavést strategie efektivní reakce v případě útoku, včetně jasných komunikačních kanálů, a to zejména s ohledem na pohotovostní sbory, s cílem snížit počet obětí a zlepšit řízení situace, aby dopad na veřejnost byl co nejmenší; naléhavě žádá členské státy, aby zintenzivnily své zapojení do mechanismů, které již byly zavedeny na evropské úrovni;

178.  vyzývá k rychlému přijetí změn mechanismu civilní ochrany Unie s cílem posílit prevenci a připravenost, výměnu informací na úrovni EU a schopnost členských států řešit různé druhy katastrof;

179.  vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení možností a příslušných dopadů vytvoření systému umožňujícího ověřování totožnosti osob pronajímajících vozidla, letadla a lodě;

180.  vítá přeshraniční cvičení zaměřené na zlepšení ochrany snadno zranitelných cílů proti teroristickým útokům, které se konalo v červnu 2017 za účasti Belgie a Nizozemska; konstatuje, že toto cvičení bylo financováno Komisí a bylo zaměřeno na měření připravenosti a funkcí krizového řízení v situaci, kdy v různých zemích dojde současně ke dvěma útokům; žádá, aby se uskutečnila i další taková cvičení za účasti členských států; je přesvědčen, že EU může této spolupráci poskytnout podpůrný rámec, zejména v oblastech, jako je zdravotní péče (evropský zdravotnický sbor), veřejná bezpečnost (Výbor pro zdravotní bezpečnost) nebo dekontaminační protokoly, jakož i koordinaci zvláštních zásahových jednotek sil civilní ochrany;

181.  vyzývá k vypracování právních předpisů v oblasti terorismu a národních, regionálních a místních strategií reakce v oblasti ochrany, odolnosti a reakce v případě útoku, které budou zohledňovat specifické potřeby a situaci zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením a mladiství; dále vyzývá k zapojení osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do rozhodování, jež na ně mají dopad;

Prekurzory výbušnin

182.  konstatuje, že regulované výbušniny a látky a směsi představující prekurzory výbušnin jsou přístupné teroristům; vítá proto návrh nařízení o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání z dubna 2018;

183.  požaduje zavedení evropského systému licencí pro specializované odběratele odlišné od široké veřejnosti, což povede k povinné registraci hospodářských subjektů, kterým je povoleno legálně vyrábět, distribuovat nebo prodávat látky uvedené v přílohách nebo směsi či látky, které je obsahují; vyzývá členské státy, aby zavedly kontrolní systémy pro zjišťování případů nedodržení nařízení ze strany hospodářských subjektů;

184.  vítá posouzení dopadů nařízení 98/2013 o prekurzorech výbušnin a vybízí spolutvůrce právních předpisů vybízí, aby pro účely návrhu nařízení 2018/0103/COD vyhodnotili povinný postup výměny informací zavedený tímto nařízením; vyzývá orgány dozoru nad trhem, aby dohled nad prekurzory výbušnin posílily, neboť je zjevné, že tyto látky mohou mít negativní dopad na veřejnou bezpečnost;

185.  vyzývá celní orgány, aby ve spolupráci s donucovacími orgány a na základě informací od Europolu a dalších systémů pro analýzu údajů zlepšily zaměření na nedovolené online nákupy prekurzorů výbušnin prostřednictvím prověřování na základě informací o nákladu, které předkládají obchodníci před vstupem zboží do EU nebo naopak předtím, než zboží EU opustí, a aby rovněž využívaly celní systém pro řízení rizik (CRMS);

186.  vyzývá Komisi, aby v součinnosti s podniky vypracovala pokyny pro zajištění bezpečnosti prodeje prekurzorů výbušnin na elektronických tržištích, aby nákupy určitých látek povolila jen profesionálním uživatelům a podrobněji rozpracovala ustanovení přijatá v rámci opatření pro omezení přístupu k určitým látkám, ve kterých by mělo být jasně určeno povolené množství a stupeň čistoty;

187.  vyzývá k jednotnému uplatňování některých standardizovaných pojmenování, což by hospodářským subjektům a elektronickým tržištím umožnilo identifikovat chemické látky inzerované na jejich stránkách; vyzývá elektronická tržiště, aby inzerované položky následně porovnávala s těmito standardizovanými seznamy klíčových slov, což by umožnilo sledovat seznamy regulovaných položek;

188.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společných kritérií pro licence prostřednictvím harmonizace podmínek pro udělení a zamítnutí žádostí a usnadnění vzájemného uznávání mezi členskými státy;

Nedovolené zbraně

189.  požaduje rychlé a účinné provedení směrnice o používání a držení střelných zbraní, aby bylo možné co neúčinněji sledovat jejich prodej a používání a bránit nelegálnímu obchodování se střelnými zbraněmi a souvisejícím vybavením, ať už toto zboží z EU odchází, nebo do ní naopak přichází; žádá, aby byly vyplněny mezery ve stávajícím právním rámci a aby za tímto účelem byla například přijata opatření k zastavení oběhu snadno přeměnitelných střelných zbraní určených pro slepé střelivo, flobertek, signálních poplašných pistolí a podobných zbraní;

190.  vyzývá členské státy, aby přijaly programy odevzdávání střelných zbraní a střeliva, které budou odpovídat konkrétním podmínkám na nedovolených trzích se zbraněmi; požaduje účinné postihování nezákonného držení střelných zbraní a obchodování s nimi; požaduje, aby členské státy přísně a důsledně uplatňovaly společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenské techniky a vybavení;

191.  podporuje revizi Strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a proti nedovolenému obchodování s nimi s přihlédnutím k novému bezpečnostnímu kontextu a vývoji v oblasti konstrukce/technologií ručních palných a lehkých zbraní, což má dopad na schopnost reagovat na tuto hrozbu;

192.  domnívá se, že členské státy by měly přijmout postup umožňující prověřování zbraní, jehož uplatňování by zajišťovaly specializované útvary pro vymáhání práva a jehož účelem by bylo přesně určit s využitím různých národních balistických databází subjekty a sítě zapojené do tohoto druhu obchodování;

193.  připomíná, že Komise přijala zprávu o hodnocení nařízení 258/2012, které stanoví pravidla pro povolený vývoz, dovoz a tranzit nevojenských střelných zbraní, a dospěla k závěru, že nařízení je i nadále nezbytné, avšak jeho účinnost je omezená nedostatečnou přesností některých jeho ustanovení a komplexní interakcí s jinými právními nástroji EU; vybízí donucovací orgány členských států, aby zřídily specializované policejní týmy pro potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi, které by měly dostatečné personální obsazení, odborné znalosti a vybavení;

194.  vybízí členské státy, aby zvážily možnost stanovení zákazu nošení nožů bez pádného důvodu, zakazujícího především nejnebezpečnější nože, jako jsou zombie nože nebo motýlkové nože, a aby tyto opatření prosazovaly i v prostředí internetu;

Vnější rozměr

195.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby na mezinárodní scéně usilovaly globální postup, jenž povede k řešení dlouhotrvajících konflikty, které destabilizují celé regiony, stále znovu roztáčejí kruh násilí a utrpení a stávají se bohužel i zdrojem nejrůznějších teroristických narativů;

196.  vyzývá k intenzivnější spolupráci EU se sousedními zeměmi v oblasti boje proti terorismu, zejména s tranzitními zeměmi a zeměmi, které jsou cílem zahraničních bojovníků; domnívá se, že ve vztahu k boji proti terorismu musí EU zastávat globální přístup s důrazem na spolupráci s klíčovými třetími zeměmi na základě jasně stanovených priorit;

197.  domnívá se, že boj proti terorismu je oblast, která vyžaduje konkrétní odborné znalosti; vyzývá proto k prohloubení profesionalizace sítě EU v této oblasti, které by mělo být dosaženo zejména tím, že operativním pracovníkům, kteří v oblasti boje proti terorismu působí a kteří pocházejí z členských států, bude umožněno lepší a dlouhodobější začlenění do struktury EU, než je pouhé jednorázové přidělení k delegaci EU; domnívá se, že vysílání pracovníků na pracovní pozice v orgánech EU by maximalizovalo rozvoj odborných znalostí a využívání kompetencí v oblasti boje proti terorismu;

198.  vyzývá Komisi, aby ve větší míře podporovala třetí země, zejména země sousedící s EU, v jejich úsilí o potírání trestné činnosti a nelegálního obchodování, které slouží jako zdroj financování terorismu, a aby posílila vztahy s těmito zeměmi s cílem urychlit zmrazování majetku; je však znepokojen tím, že protiteroristické právní předpisy v některých partnerských zemích EU mají příliš širokou působnost a jsou zneužívány k potlačování nenásilného vyjadřování nesouhlasu; varuje před tím, že kriminalizace nenásilných projevů oprávněných stížností může vést k radikalizaci; domnívá se, že EU by měla výrazně investovat do opatření zaměřených na základní příčiny terorismu ve třetích zemích; rozhodně podporuje externí programy pro boj proti extrémismu ve věznicích, programy spolupráce s náboženskými vůdci a komunitami, mezináboženské dialogy a fóra a obecně všechny druhy programů usmíření, které snižují napětí mezi komunitami a předcházejí sektářským politikám zejména prostřednictvím hospodářských, sociálních a vzdělávacích opatření;

199.  vyzývá členské státy, aby v oblasti boje proti terorismu plně využívaly zpravodajskou analýzu, kterou nabízí Evropské zpravodajské a informační centrum (INTCEN); vyzývá Komisi, aby pro centrum INTCEN stanovila jasný mandát k přímé spolupráci s analytiky působícími v delegacích EU s cílem posílit tok informací přicházejících do ústředního zpravodajského systému EU;

200.  vyzývá k posílení spolupráce a hledání možností součinnosti mezi misemi a operacemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a činností Rady pro spravedlnost a vnitřní věci;

201.  vyzývá ke zjednodušení systému omezujících opatření EU, aby se stal účinným nástrojem v oblasti boje proti terorismu;

Oběti terorismu

202.  vyzývá Komisi, aby zřídila Koordinační centrum EU pro oběti terorismu (CCVT), které by mělo poskytovat včasnou a přiměřenou krizovou pomoc v případech útoků v jednom nebo několika členských státech; domnívá se, že úlohou Koordinačního centra EU pro oběti terorismu by mělo být poskytování naléhavé pomoci obětem z jiného členského státu a odborného poradenství na úrovni EU prostřednictvím podpory výměny znalostí, protokolů a osvědčených postupů; zdůrazňuje však, že podpůrná a ochranná opatření by se měla vztahovat i na nepřímé oběti, jako jsou příbuzní obětí, očití svědci a pracovníci záchranné služby;

203.  domnívá se, že poté, co bude Koordinační centrum EU pro oběti terorismu zřízeno, mohlo by začít shromažďovat statistické údaje a podílet se na vytvoření rejstříků obětí terorismus v členské státech i na evropské úrovni, které by měly být v plném souladu s právními předpisy na ochranu údajů, zejména pokud jde o práva subjektů údajů a zásadu účelového omezení, a mohlo by tuto práci koordinovat; má za to, že toto centrum by mohlo rovněž vyhledávat a propagovat osvědčené postupy, jako je například tvorba protokolů, s cílem:

  1.  zajistit obětem terorismu v prvních fázích emoční pozornost;

2.  poskytnout obětem terorismu následnou psychologickou a emoční podporu;

3.  zabránit druhotné viktimizaci během soudního procesu nebo v úředním styku;

4.  zajistit účinný přístup ke spravedlnosti, zejména v případě útoků zahrnujících oběti z jiných zemí;

5.  pomáhat šíření osvědčených mediálních postupů při zpracování témat, která jsou pro oběti terorismu a jejich rodiny citlivá;

  domnívá se, že Koordinační centrum EU pro oběti terorismu by mohlo rovněž vytvořit veřejný rejstřík akreditovaných organizací na podporu obětí, které by bylo možné požádat o konzultaci a pomoc s přípravou protokolů; naléhavě žádá členské státy, aby zřídily jednotný orgán, který bude po vytvoření Koordinačního centra EU pro oběti terorismu sloužit jako jeho vnitrostátní kontaktní místo;

204.  vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotnou on-line platformu, která bude ve všech jazycích EU poskytovat informace o právech obětí terorismu a jejich podpoře a kterou by spravovalo Koordinační centrum EU pro oběti terorismu s tím, že na vnitrostátní úrovni by pro tento účel v každém členském státě existovalo jednotné kontaktní místo a linka pomoci;

205.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se obětí terorismu, který bude účinně reagovat na krátkodobé i dlouhodobé potřeby obětí a který bude obsahovat společné vymezení statutu oběti terorismu a práv těchto obětí a standardní formulář žádosti o odškodnění, v němž budou jasně vymezeny povinnosti a lhůty pojistitelů; domnívá se, že na vnitrostátní úrovni by měl existovat zjednodušený postup pro poskytování automatického odškodnění obětem terorismu v co nejkratší době po útoku, které by umožnilo uspokojit jejich okamžité potřeby, a že otázka dalšího odškodnění by měla být v pravidelných intervalech přezkoumávána na základě posouzení situace oběti;

206.  domnívá se, že oblast použitelnosti společného vymezení „oběti terorismu“ by měla zahrnovat alespoň: 1. osoby zemřelé; 2. osoby, které utrpěly tělesnou nebo duševní újmu; 3. osoby, které zažily únos nebo vyhrožování; 4. manžela nebo manželku zemřelé osoby či osobu, která má k zemřelé osobě stejný citový vztah, a rovněž rodiče, děti, prarodiče a sourozence;

207.  vyzývá členské státy, aby multidisciplinární krizová střediska, která zajišťují koordinaci a reakci na mimořádné situace, pověřily prováděním vnitrostátních a místních protokolů týkajících se prioritní rychlé identifikace obětí a zajištění okamžité pomoci obětem a jejich předání příslušným službám;

208.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby bezprostředně po teroristickém útoku byla v rámci vnitrostátní infrastruktury pro reakce na mimořádné situace zajištěna po nezbytně dlouhou dobu komplexní péče o oběti terorismu zohledňující jejich konkrétní potřeby; domnívá se, že členské státy by za tímto účelem měly zřídit zvláštní internetové stránky se všemi důležitými a aktualizovanými informacemi a nouzové středisko podpory pro oběti a jejich rodinné příslušníky, které bude poskytovat psychologickou první pomoc a emoční podporu v souladu s ustanovením směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu;(23)

209.  zdůrazňuje, že vyrozumění rodin obětí by měli důstojným, lidským a vhodným způsobem zajišťovat speciálně vyškolení odborníci, aby bylo zajištěno, že sdělovací prostředky nezveřejní totožnost obětí bez předchozího souhlasu rodin, přičemž zvláštní pozornost, respekt a prioritu by mělo mít jednání s dětmi;

210.  vyzývá k úplnému a účinnému provedení směrnice (EU) 2015/637 za účelem zajištění konzulární ochrany občanů EU ve třetích zemích, v nichž nemají jejich členské státy zastoupení; poukazuje na to, že rostoucí počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, jež není jejich vlastní, a proto naléhavě žádá, aby v členských státech byly v souladu se směrnicí (EU) 2017/541 o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států EU v případě teroristického útoku;

211.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že nezbytná pomoc poskytovaná obětem terorismu bude zahrnovat i opatření, jako je první pomoc, psychologická podpora, ochrana před sekundární viktimizací, právní podpora, účinný přístup ke spravedlnosti, peněžní zálohy na pokrytí okamžitých výdajů, certifikovaná péče o děti a domácnost, režimy daňových úlev a pomoc se zajištěním dopravy v případě dočasného nebo trvalého zdravotního postižení;

212.  vyzývá členské státy, aby s podporou Komise zajistily, že profesionální pracovníci všech příslušných vnitrostátních útvarů budou náležitě vyškoleni o konkrétních potřebách obětí terorismu, a to zejména pracovníci záchranné služby; konstatuje, že Koordinační centrum EU pro oběti terorismu bude nápomocno při zajišťování odborného školení, určeného mimo jiné policistům, právníkům a dalším odborným pracovníkům, kteří jednají s oběťmi, ale i s pojišťovnami nebo orgány odpovědnými za odškodňování obětí;

213.  vyzývá členské státy, aby zavedly právní mechanismy, které kriminalizují oslavování konkrétních teroristických činů, protože takové jednání ponižuje jejich oběti a představuje jejich sekundární viktimizaci, neboť pošlapává jejich důstojnost a brání jejich zotavení;

214.  požaduje, aby dotčené instituce poskytly záruky, které zabrání jakékoli následné viktimizaci spočívající v ponižování obětí a útocích na jejich pověst ze strany osob pocházejících ze sociálního okruhu útočníka;

215.  žádá členské státy, aby zakázaly vzdávat poctu osobám, které byly pravomocně odsouzeny za teroristickou činnost;

216.  žádá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost obětem, které by mohly čelit zastrašování nebo se obávají, že by mohly být znovu napadeny osobami patřícími do sociálního okruhu agresorů;

217.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že oběti sexuálního a jiného hrubého násilí, jehož se dopouštěli teroristé z Islámského státu za hranicemi EU, mohou být v EU v bezpečí a beze strachu; vyzývá členské státy, aby tyto případy předkládaly soudům, a to i přesto, že tyto trestné činy byly spáchány za hranicemi EU, a aby se těchto soudních řízení účastnily jako důležití svědkové i oběti;

218.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení finančního systému pro odškodňování obětí v případě rozsáhlých teroristických útoků, který by v případě potřeby a v přeshraničních případech umožňoval poskytovat podporu členským státům;

219.  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s členskými státy s cílem omezit výrazné rozdíly ve výši finančního odškodnění, které jednotlivé státy poskytují na vnitrostátní úrovni obětem teroristických útoků;

220.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechny oběti terorismu budou mít právo být účastníkem soudního řízení vztahujícího se k teroristickému útoku, který se jich týká, a aby měly na zřeteli zvláštní situaci přeshraničních obětí; žádá členské státy, aby zajistily, že v průběhu trestního řízení nebude docházet k ponižujícím nebo potupným kontaktům mezi oběťmi a agresorem či osobami patřícími do jeho okruhu;

221.  požaduje rozsáhlejší propagaci Evropského dne památky obětem terorismu (11. březen);

Základní práva

222.  zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření, včetně opatření v oblasti boje proti terorismu, musí být prosazována v souladu s právním státem, musí respektovat základní práva a musí být přijímána v jednoznačném právním rámci; vyzývá proto členské státy a orgány EU, aby při přijímání a uplatňování opatření v oblasti boje proti terorismu dodržovaly základní práva, včetně práv, která se týkají ochrany soukromí a údajů, svobody myšlení a projevu a nediskriminace, jakož i procesních záruk, jako je presumpce neviny a právo na spravedlivý proces, právo na informace a možnost kontroly ze strany soudního orgánu, a aby zajistily, že jednotlivci budou mít k dispozici účinné opravné prostředky, aby se mohli bránit v případě, že dochází k porušování jejich základních práv, a to i soudní cestou;

223.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby při přijímání a uplatňování opatření v oblasti boje proti terorismu dbaly na dosažení správné rovnováhy mezi jednotlivými základními právy a bezpečnostními potřebami; domnívá se v této souvislosti, že nejvyšší prioritou by měla být ochrana základního lidského práva na život a práva na bezpečnost;

224.  připomíná, že v mezinárodním a regionálním právu v oblasti lidských práv je jednoznačně zakotveno, že státy mají právo i povinnost chránit osoby, které patří do jejich jurisdikce, před teroristickými útoky a zajistit tak respektování práva na život a práva na bezpečnost; trvá na tom, že spolupráce EU se třetími zeměmi v oblasti boje proti terorismu musí být založena na dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva, včetně zákazu mučení;

225.  vyzývá Komisi a Agenturu pro základní práva (FRA), aby se zabývaly problémy, které v oblasti politiky boje proti terorismu existují, a aby určily postupy, které se v členských státech nejvíc osvědčily, včetně postupů, které zohledňují specifické podmínky zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením a mladiství; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a aby v tomto ohledu vypracovala příslušné pokyny; dále též připomíná, že Parlament, Rada a Komise mají možnost požádat Agenturu pro základní práva (FRA) v rámci jejího víceletého rámce o vydání stanoviska k jednotlivým opatřením v oblasti boje proti terorismu;

226.  vyzývá členské státy, aby zajistily zavedení nezbytných záruk ochrany údajů v souladu s platnými právními předpisy EU, včetně vhodných technických a organizačních opatření na ochranu bezpečnosti a důvěrnosti osobních údajů; naléhavě žádá členské státy, aby stanovily jasná pravidla, která určí, k jakým údajům uchovávaným v systémech má kdo má přístup a může do nich nahlížet, aby uchovávaly záznamy o nahlížení do údajů a o jejich zpřístupnění a aby zajistily práva na přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování, jakož i právo na náhradu škody a právo na soudní přezkum; vyzývá Komisi a evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), aby dále pracovali na vývoji inovačních řešení pro zajištění ochrany soukromí již od návrhu;

227.  domnívá se, že mají-li opatření v oblasti politiky boje proti terorismu spolehlivě fungovat, je nezbytné, aby veřejné orgány, které na boji proti terorismu podílejí, měly silný mandát a velkou míru veřejné podpory; má za to, že důležitou úlohu při posilování důvěry a podpory veřejnosti by mohl plnit dohled; vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro dohled nad opatřeními v oblasti boje proti terorismu, které umožní posouzení jejich dopadů; vyzývá členské státy, aby zajistily řádný demokratický dohled nad všemi bezpečnostními a zpravodajskými službami a uložily jim povinnost veřejně se odpovídat ze své činnosti při zachování nezbytného stupně utajení;

°

°  °

228.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0307.

(2)

Studie o politikách Evropské unie v oblasti boje proti terorismu: Relevance, koherence a účinnost, kterou zadala Tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti, http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/583124/IPOL_STU(2017)583124_EN.pdf

(3)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX:32018D1084

(4)

2017 Zpráva Europolu TE-SAT (strana 14).

(5)

https://www.dw.com/de/jesidin-trifft-in-deutschland-auf-is-peiniger/a-45119776

(6)

Radikalizací se rozumí složitý proces, jímž určitý jednotlivec nebo skupina osob dospívá ke stále vyhrocenějším náboženským a/nebo politickým myšlenkám / názorům, které mohou vést k násilnému jednání, včetně páchání teroristických činů. V souladu s politickými dokumenty Komise je třeba pojem „radikalizace“ chápat ve všech případech ve smyslu „radikalizace vedoucí k násilnému extremismu a terorismu“.

(7)

Projev Věry Jourové, komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, na konferenci o radikalizaci ve věznicích, v Bruselu 27. února 2018, http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-18-1221_en.htm

(8)

Europol, 6. září 2018.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/458 ze dne 15. března 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399 s ohledem na posílení kontrol na vnějších hranicích za použití příslušných databází, Úř. věst. L 74, 18.3.2017, s. 1.

(10)

Úř. věst. C 366, 30.6.2017, s. 101.

(11)

Zpráva agentury Europol o situaci a vývoji terorismu (Te‑Sat) 2017, s. 10.

(12)

Europol, Te‑Sat 2017, s. 15.

(13)

Europol, Te‑Sat 2018, s. 9.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0229.

(15)

Zpráva Rady Evropy o „Stíhání a trestání zločinů proti lidskosti či případného genocidia spáchaných Islámským státem“ ze dne 22. září 2017.

(16)

Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(17)

Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(18)

Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1) a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(19)

Nařízení Evropské komise a Rady o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005, Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6.

(20)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2018/614496/IPOL_IDA(2018)614496_EN.pdf

(21)

COM(2018)0213.

(22)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(23)

Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

V uplynulých letech EU na svém území čelila nebývalé vlně teroristických útoků, v jejichž důsledku se otázka bezpečnosti dostala do popředí zájmu občanů, a tyto útoky poukázaly na problémy v oblasti spolupráce a sdílení informací v této oblasti. V průzkumu Eurobarometru z června 2017, který se zabýval celkovým povědomím občanů o otázkách bezpečnosti a jejich zkušenostmi a vnímáním tohoto problému, ve shodě s tím 92 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že v zájmu účinnějšího boje proti trestné činnosti a terorismu by vnitrostátní orgány měly sdílet informace s orgány ostatních členských států EU.

V návaznosti na tyto útoky se členské státy a EU usilovně snaží reagovat na obavy občanů a na výzvy, které hrozba terorismu představuje. Byly navrženy nové právní předpisy, existující právní předpisy byly nebo jsou revidovány a v EU i v členských státech byla zahájena diskuse o tom, jak na hrozbu terorismu nejlépe reagovat.

Evropský parlament v reakci na tento nový vývoj a ve snaze přispět k němu svým vlastním dílem zřídil dne 6. července 2017 Zvláštní výbor pro terorismus (TERR). Výbor byl ustaven dne 14. září 2017. Jeho hlavním cílem je zabývat se praktickými a legislativními nedostatky v boji proti terorismu s důrazem na spolupráci a výměnu informací.

Horizontální otázky

Jedním z hlavních problémů, na který odborníci i lidé z praxe poukázali a na který opakovaně upozorňovali, je potřeba plného zavedení stávající legislativy v této oblasti. K tomu, aby bylo možné zajistit praktické provádění stávajících opatření, musejí členské státy zajistit nejen legislativní rámec, ale též nezbytné technické vybavení a dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků.

Výbor během své činnosti opakovaně poukazoval na nutnost zavedení vhodného režimu uchovávání údajů. Zpravodajky jsou přesvědčeny, že je nutné vytvořit unijní režim pro uchovávání údajů, který bude v souladu s požadavky vyplývajícími z judikatury Soudního dvora a který bude současně zohledňovat potřeby příslušných orgánů a specifika oblasti, kterou boj proti terorismu představuje.

Zpravodajky považují za politováníhodné, že stávající výjimky pro některé členské státy týkající se opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce, pokud jde o předcházení teroristickým trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, mohou ohrozit rychlost a účinnost vyšetřování terorismu a mohou mít negativní důsledky, a vyzývají členské státy, aby v této klíčové oblasti tyto výjimky neuplatňovaly.

Předcházení radikalizaci a boj proti ní

Radikalizace jako zdroj domácích teroristických útoků představuje pro Evropskou unii velkou hrozbu. Mezi hlavní faktory, které k radikalizaci přispívají, patří radikální obsah v sociálních médiích, osobní styk s radikalizovanými osobami a radikalizovaný ekosystém, včetně kazatelů hlásajících nenávist a včetně radikálního obsahu šířeného prostřednictvím knih, na internetu nebo v audiovizuálních sdělovacích prostředcích. Další živnou půdou radikalizace jsou věznice.

Evropská unie sice již zahájila několik iniciativ zaměřených na boj proti radikalizaci, jako je síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a internetové fórum EU, avšak zvládnutí problému, který tato hrozba představuje, vyžaduje jednotnější a cílenější přístup. Zpravodajky proto navrhují vytvoření nového evropského centra excelence pro předcházení radikalizaci, které by mělo koordinovat a usnadňovat spolupráci mezi členskými státy, tvůrci politiky, odborníky z praxe, experty a výzkumnými pracovníky v oblasti předcházení radikalizaci a které by mělo přispívat k cílenému využívání finančních prostředků EU v této oblasti. Rovněž je třeba zdůraznit úlohu organizací občanské společnosti a nevládních organizací, které jsou nepostradatelné, pokud jde o provádění místních projektů zaměřených na předcházení radikalizaci a boj proti ní. Členské státy musí vytvořit nezbytné právní a finanční podmínky pro jejich činnost.

Pokud jde o řešení problému šíření radikálního obsahu na internetu, mají zpravodajky za to, že možnosti opatření, které jsou společnosti ochotny přijmout dobrovolně, jsou již vyčerpány, a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který společnostem uloží povinnost odstranit veškerý teroristický obsah do jedné hodiny, a aby společnostem stanovila jasně vymezené povinnosti týkající se podávání zpráv o výskytu teroristického obsahu a četnosti jeho odstraňování, jakož i sankce za jejich neplnění.

Spolupráce a výměna informací

Spolupráce a výměna informací jsou pro boj proti terorismu nepostradatelné. Rychlost, s jakou byly některé nedávné útoky naplánovány a provedeny, vyžaduje, aby i výměna zpravodajských a jiných informací byla natolik rychlá, že bude plnit svůj účel a pomůže zabránit útokům. Přeshraniční charakter terorismu vyžaduje silnou a koordinovanou reakci a spolupráci v rámci členských států i mezi nimi navzájem, jakož i s příslušnými agenturami a orgány Unie a mezi nimi navzájem.

Zpravodajky jsou přesvědčeny, že ke sdílení informací je třeba zaujmout nový přístup. Informace týkající se boje proti terorismu musí být sdíleny standardně a od jejich výměny by mělo být možné upustit pouze ve zvláštních případech, kdy je s ohledem na okolnosti nezbytné příslušné informace zadržet. Kromě toho je nutné zavést technická řešení, která umožní automatické exportování informací z regionálních systémů do celostátních či spolkových a vposled i evropských systémů. Je třeba posílit spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými službami, zejména mezi donucovacími a zpravodajskými orgány.

Zpravodajky navrhují, aby se skutečným centrem pro výměnu informací a spolupráci v oblasti boje proti terorismu v EU stal Europol. Aby k tomu však mohlo dojít, musejí členské státy zajistit, aby styk mezi Europolem a příslušnými orgány členských států byl v oblasti boje proti terorismu co nejpružnější. V případě teroristických útoků je navíc vzhledem k jejich převážně přeshraničnímu rozměru nutné důsledně využívat společné vyšetřovací týmy (SVT). Na činnosti těchto SVT by se ze zásady měly podílet i agentury Europol a Eurojust.

Pokud jde o interoperabilitu centralizovaných systémů, jsou zpravodajky přesvědčeny, že je to sice vítaný, ale pouze první krok na cestě k vytvoření komplexního rámce pro interoperabilní informační systémy. V budoucnu se jeho součástí budou muset stát i další systémy, včetně vnitrostátních a decentralizovaných systémů.

Vnější hranice

Schengenský prostor bez vnitřních hranic je udržitelný pouze za předpokladu účinného zabezpečení a ochrany vnějších hranic. Některé z nedávných teroristických útoků prokázaly, že evropská politika ochrany hranic zásadním způsobem selhává, protože nejméně osm pachatelů těchto útoků vstoupilo v červenci, srpnu a říjnu 2015 na území Řecka v rámci nelegálních migračních toků. I když v této oblasti bylo již dosaženo významného pokroku a byla zavedena nová opatření, jako jsou povinné kontroly v databázích SIS a Interpolu na hraničních přechodech, je stále ještě mnoho věcí, které je třeba v oblasti integrované správy hranic vykonat.

Pro odhalování potenciálních teroristů ještě před jejich vstupem na území EU je důležité zejména to, aby na hranicích byly vytvořeny materiální podmínky pro uplatňování nových právních předpisů, zavedení biometrických kontrol, interoperabilita databází a využívání všech dostupných údajů, jako je jmenná evidence cestujících (PNR) nebo údaje z bojiště. Rovněž je třeba zdůraznit význam agentury Frontex pro integrovanou správu hranic.

Zpravodajky uznávají, že operace EU NAVFOR Med Sophia je v současnosti hlavním prostředkem zajišťování bezpečnosti ve Středozemním moři a že má k dispozici nezbytné zdroje a schopnosti, aby mohla přispívat i k boji proti terorismu. Vyzývají proto k odpovídající změně mandátu operace Sophia a k rozšíření její územní působnosti, tak aby zahrnovala i nové migrační toky z Tuniska. Bylo by možné uvažovat o nové rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by operaci Sophia umožnila přístup do teritoriálních vod pobřežních států a provádět v těchto vodách kontroly podezřelých plavidel.

Financování terorismu

Politika v oblasti boje proti financování terorismu by měla být komplexní a neměla by se zaměřovat pouze na finanční toky, ale též na financování radikalizace. Opatření proti financování terorismu se musejí zaměřovat jak na financování teroristických organizací ve velkém měřítku, tak na útoky, které vyžadují málo peněz. V zájmu předcházení terorismu je proto nanejvýš důležité, aby se v rámci boje proti jeho financování plně využívaly finanční zpravodajské informace.

Je zapotřebí, aby členské státy a Komise zřídily systém sledování financování terorismu Evropské unie (TFTS), který umožní sledovat transakce jednotlivých osob s vazbami na terorismus a jeho financování uskutečněné v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech a který bude doplňovat program sledování financování terorismu (TFTP) v USA.

Ochrana kritické infrastruktury

Zpravodajky žádají revizi směrnice 2008/114, která zajistí, že určení evropských kritických infrastruktur bude založeno na analýze systémů podporujících nejdůležitější a přeshraniční služby, a nikoliv na odvětvovém přístupu. Nová směrnice by měla zavést povinnost oznamovat incidenty týkající se kritické infrastruktury, vytvořit rámec pro provádění zátěžových testů, zajistit vhodné školení pracovníků určených kontaktních míst a stanovit požadavky na kvalitu plánů zachování provozu v případě incidentu nebo útoku. Komise musí mít možnost klasifikovat jako evropskou kritickou infrastrukturu zařízení celoevropských služeb, jako je Galileo nebo Eurocontrol.

Zpravodajky rovněž vyzývají členské státy, aby zavedly účinné strategie reakce a aby vytvořily vnitrostátní víceoborová krizová střediska pro koordinaci a reakci na mimořádné události v případě útoku nebo incidentu.

Prekurzory výbušnin

V letech 2015 a 2016 bylo 40 % teroristických činů v EU spácháno za použití výbušnin, a to i přesto, že nařízení 98/2013 zakázalo volné šíření sedmi látek v množství přesahujícím stanovenou mezní hodnotu v rámci široké veřejnosti a stanovilo povinnost oznamovat podezřelé transakce týkající se jedenácti výrobků. Je tomu tak proto, že pachatelé a případní teroristé si stále dokáží prekurzory těchto výbušnin zakoupit na internetu, a proto, že současné nařízení umožňuje v různých členských státech používat různé systémy.

Zpravodajky proto vítají, že Komise navrhla nové nařízení, které ruší systém registrace zakázaných látek a jasněji vymezuje, kdo má být považován za širokou veřejnost a kdo za profesionálního uživatele. Zpravodajky vyzývají k přísnějšímu sledování nákupů na internetu a ke zpřesnění současných společných celních kritérií rizik, aby bylo možné nezákonné nákupy prekurzorů výbušnin na internetu lépe odhalovat.

Nedovolené obchodování se střelnými zbraněmi

Střelné zbraně byly použity ve 41 % všech útoků, což je mírný nárůst oproti roku 2016 (38 %). Hrozba použití střelných zbraní při teroristických útocích přetrvává i vzhledem k nárůstu počtu přeměněných zbraní původně určených pro slepé střelivo a počtu střelných zbraní znovu uschopněných ke střelbě, které jsou k dispozici na nezákonném trhu se zbraněmi. Zpravodajky proto vyzývají k odstranění nedostatků v unijních i vnitrostátních právních předpisech, které používání střelných zbraní upravují, například prostřednictvím opatření, která povedou k tomu, že snadno přeměnitelné střelné zbraně určené pro slepé střelivo, flobertky a poplašné pistole budou staženy z oběhu.

Oběti terorismu

Zpravodajky naléhavě vyzývají členské státy, aby ustanovení směrnice (EU) 2017/541 a směrnici (EU) 2012/29 provedly ve svém vnitrostátním právu.

Žádají Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se obětí terorismu, který bude obsahovat jasnou definici jejich statutu a práv, včetně kritérií způsobilosti a výše náhrady. Mělo by být také zřízeno Koordinační středisko EU pro oběti terorismu (CCVT), které bude schopno poskytovat včasnou a přiměřenou krizovou podporu v případě útoku, k němuž dojde v jednom nebo v několika členských státech.

Základní práva

Dodržování základních práv je základní součástí úspěšné politiky v oblasti boje proti terorismu a s ohledem na potřebu zajištění účinnosti opatření v oblasti boje proti terorismu je třeba najít patřičnou rovnováhu mezi jednotlivými základními právy, o která se jedná. V tomto ohledu zpravodajky zdůrazňují, že i když je soukromí jedním ze základních práv, na prvním místě by měla být ochrana základního práva lidí na život a bezpečí. Zohledněny by měly být rovněž zvláštní potřeby zranitelných osob / osob se zdravotním postižením a situace, v níž se nacházejí.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Ivo Belet, Caterina Chinnici, Javier Couso Permuy, Edward Czesak, Arnaud Danjean, Gérard Deprez, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Doru-Claudian Frunzulică, Elisabetta Gardini, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Eva Joly, Jeroen Lenaers, Péter Niedermüller, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Birgit Sippel, Helga Stevens, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Kristina Winberg, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lynn Boylan, Claude Moraes, Morten Helveg Petersen, Emil Radev, Josep-Maria Terricabras

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

France Jamet, Manolis Kefalogiannis, Lukas Mandl


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

23

+

ALDE

Gérard Deprez, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Morten Helveg Petersen

EKR

Edward Czesak, Helga Stevens, Geoffrey Van Orden

ENF

France Jamet

ELS

Ivo Belet, Arnaud Danjean, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Elisabetta Gardini, Monika Hohlmeier, Manolis Kefalogiannis, Jeroen Lenaers, Lukas Mandl, Emil Radev, Milan Zver

S&D

Caterina Chinnici, Doru-Claudian Frunzulică, Ana Gomes, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Elena Valenciano

2

-

ESL/SZL

Lynn Boylan, Javier Couso Permuy

5

0

EKR

Kristina Winberg

S&D

Sylvie Guillaume, Birgit Sippel

Zelení/ALE

Eva Joly, Josep-Maria Terricabras

Vysvětlivky symbolů:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželo se hlasování

Poslední aktualizace: 4. prosince 2018Právní upozornění