Postup : 2018/2084(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0379/2018

Předložené texty :

A8-0379/2018

Rozpravy :

PV 28/11/2018 - 20
CRE 28/11/2018 - 20

Hlasování :

PV 29/11/2018 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0477

ZPRÁVA     
PDF 537kWORD 65k
22.11.2018
PE 626.768v02-00 A8-0379/2018

o Světové obchodní organizaci: další postup

(2018/2084(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajové: Bernd Lange, Paul Rübig

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Světové obchodní organizaci další postup

(2018/2084(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace (WTO),

–  s ohledem na prohlášení ministrů z Dohá přijaté na úrovni WTO dne 14. listopadu 2001(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o WTO, zejména na usnesení ze dne 24. dubna 2008 o reformě Světové obchodní organizace(2) a na usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o vícestranných jednáních s ohledem na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO)(3),

–  s ohledem na závěrečný dokument přijatý formou konsensu dne 10. prosince 2017 na výročním zasedání Parlamentní konference o WTO v Buenos Aires(4),

–  s ohledem na výsledky 11. Konference ministrů, která se konala v Buenos Aires v prosinci 2017, včetně řady ministerských rozhodnutí, kde však nebylo možné přijmout prohlášení ministrů(5),

–  s ohledem na 6. celkové hodnocení pomoci na podporu obchodu (Aid for Trade), které se uskutečnilo ve dnech 11.–13. července 2017 v Ženevě(6)

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN(7),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, která je součástí Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a jež nabyla účinnosti v listopadu 2016,

–  s ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněnou dne 8. října 2018, která ukazuje, že omezení globálního oteplování na 1,5°C je stále možné, pokud země do roku 2020 zvýší své vnitrostátní stanovené příspěvky;

–  s ohledem na bod 16 závěrů Evropské rady ze dne 28. června 2018(8),

–  s ohledem na společné prohlášení z třístranného zasedání ministrů obchodu Spojených států, Japonska a Evropské unie, které bylo přijato dne 31. května 2018(9),

–  s ohledem na společné prohlášení z 20. summitu EU a Číny, kterým se zřizuje společná pracovní skupina pro reformu WTO na úrovni zástupců ministrů(10);

–  s ohledem na koncepční dokument Komise o modernizaci WTO ze dne 18. září 2018(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0379/2018),

A.  vzhledem k tomu, že WTO od svého vytvoření hraje zásadní úlohu při posilování mnohostrannosti, podpoře světového hospodářského řádu, který vede k začleňování, a při vytváření otevřeného a nediskriminačního mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vzhledem k tomu, že na rozvojové země nyní připadá asi polovina světového obchodu, což je oproti 33 % v roce 2000 zvýšení, a že počet osob žijících v extrémní chudobě se od roku 1990 snížil o polovinu, a sice na méně než jednu miliardu lidí; vzhledem k tomu, že WTO je založena na systému práv a povinností, který členy zavazuje k otevření svých trhů a nediskriminaci;

B.  vzhledem k tomu, že WTO by měla zůstat hlavním referenčním bodem pro vlády a podniky při vytváření pravidel a při obchodních sporech;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vždy hájila přístup k obchodu založený na pevných mnohostranných pravidlech, neboť hospodářství EU a pracovníci a spotřebitelé v EU a jejích partnerských zemích jsou stále více propojeni s globálními hodnotovými řetězci a závisejí na předvídatelném vývoji mezinárodního obchodu v oblasti dovozu i vývozu a v oblasti sociálních a environmentálních podmínek;

D.  vzhledem k tomu, že výsledky 11. konference ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 2017 přinesly zklamání a jasně prokázaly, že je vyjednávací funkce této organizace paralyzována;

E.  vzhledem k tomu, že mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech čelí nejhlubší krizi od založení WTO, která ohrožuje základní funkce této organizace, konkrétně při stanovování základních pravidel a struktury mezinárodního obchodu a při poskytování nejúčinnějšího a nejrozvinutějšího mechanismu pro urovnávání sporů jakékoli mnohostranné organizace;

F.  vzhledem k tomu, že i přes významné výjimky, jako je dohoda o usnadnění obchodu, reforma obchodu v rámci WTO od roku zaostává;

G.  vzhledem k tomu, že odvolací orgán je nejdůležitější součástí WTO díky závaznému charakteru jeho rozhodnutí a jeho statusu nezávislého a nestranného odvolacího orgánu; vzhledem k tomu, že se odvolací orgán přiblížil k minimálnímu počtu soudců, které potřebuje, aby fungoval po skončení funkčního období soudce Shree Baboo Chekitan Servansinga, kdy zůstanou ve funkci pouze tři soudci; vzhledem k tomu, že tato patová situace způsobená vládou USA by mohla vést ke kolapsu systému, který je zásadní pro řešení sporů mezi všemi členy WTO;

1.  znovu potvrzuje, že plně podporuje trvalou hodnotu mnohostrannosti, a vyzývá k přijetí programu obchodu založeného na volném obchodu podle pravidel ve prospěch všech, který přispívá k míru, bezpečnosti a naplňování agendy udržitelného rozvoje začleňováním a posilováním sociálních, environmentálních a lidských práv, a zajišťuje, aby harmonizovaná pravidla přijatá na multilaterální úrovni byla uplatňována a jednotně na všechny a účinně podporována; zdůrazňuje, že WTO musí také přispět k podpoře spravedlivého obchodu a boji proti nekalým praktikám; zdůrazňuje, že obchod není cílem sám o sobě, ale nástrojem pro dosažení globálně definovaných rozvojových cílů;

2.  domnívá se, že je nyní naléhavě nutné přistoupit k modernizaci WTO v souvislosti s nejnovějším vývojem a s dlouho zanedbávaným pokrokem, pokud jde o rozvojový program z Dohá, a zásadně přezkoumat některé aspekty fungování WTO s cílem zvýšit jak její efektivitu, tak i její legitimitu; domnívá se, že v tomto ohledu je mimořádně důležité, aby sekretariát WTO vytvořil příležitosti k tomu, aby se všichni členové WTO mohli od začátku zapojit do diskuse; vyzývá Komisi a členské státy EU ve WTO, aby se obrátili na další členy WTO, zvláště na naše hlavní obchodní partnery, např. USA, Japonsko, Čínu, Kanadu, Brazílii a Indii, za účelem dohody na společných postojích; je povzbuzen počátečními prohlášeními ze summitu EU-Čína o reformě WTO;

3.  vítá v této souvislosti mandát, který Evropská rada udělila Komisi ve dnech 28. a 29. června 2018, a bere na vědomí přístup nastíněný v závěrech a koncepční dokument Komise týkající se modernizace WTO ze dne 18. září 2018 a návrhy Kanady na reformu WTO ze dne 25. září 2018; se zájmem očekává zveřejnění dalších návrhů, zejména od rozvojových zemí, a návrhy pracovních skupin, které již byly zřízeny v rámci členských států WTO;

4.  vyjadřuje své krajní znepokojení nad skutečností, že v odvolacím orgánu jsou obsazena pouze tři místa, což závažně ohrožuje současné a řádné fungování postupu pro urovnávání sporů, a důrazně vyzývá Spojené státy, aby tuto situaci vyřešily způsobem, který umožní urychleně doplnit prázdná místa v odvolacím orgánu; vítá původní návrhy předložené Komisí v jejím koncepčním dokumentu o modernizaci WTO s cílem nalézt z této patové situace východisko díky řešení některých obav, které zazněly, a to i pomocí přechodných pravidel pro odcházející členy, pomocí změn v délce funkčního období odvolacího orgánu, nebo stanovením maximální povolené doby před zveřejněním zprávy a vytvořením nové judikatury odvolacím orgánem; konstatuje, že obavy, které vyjádřily Spojené státy v souvislosti s odvolacím orgánem, jdou nad rámec procesních změn a vyžadují významné reformy rozhodování soudců tohoto orgánu;

5.  považuje rozhodnutí Spojených států o uvalení cla na výrobky z oceli a hliníku ke dni 31. květnu 2018 z důvodů „národní bezpečnosti“ podle článku 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962 (Trade Expansion Act) za neodůvodněné, a je přesvědčen, že to neřeší problém, který představuje přebytek oceli na celosvětovém trhu, a není to ani v souladu s pravidly WTO; důrazně vybízí Komisi, aby spolupracovala se Spojenými státy na řešení neshod v oblasti obchodu a na odstranění překážek obchodu v souladu s rámcem WTO pro řešení sporů založeným na pravidlech;

6.  je toho názoru, že aby bylo možné řešit základní příčiny stávající krize, je nezbytné, aby WTO dosáhla výsledků v oblasti některých nevyřešených otázek v rámci jednacího kola z Dohá, zejména pokud jde o zajišťování potravin; považuje tedy za nezbytné:

a)  řešit současné mezery v souboru pravidel s cílem zajistit rovné podmínky, pokud jde o dotace narušující trh a státem vlastněné podniky, a zachovat ochranu duševního vlastnictví a přístupu na investiční trh na co nejpokročilejší úrovni; dále řešit otázky spojené s ochranou a povinným zveřejňováním zdrojového kódu a dalšími státem řízenými činnostmi vedoucími k nadměrným kapacitám a regulační překážky ve službách a investicích, včetně převodu technologií, požadavků společných podniků a požadavků na místní obsah; monitorovat provádění, řízení a fungování stávajících dohod;

b)  vytvářet nezbytné regulační rámce pro vyrovnání se s technologickým rozvojem pokrytím elektronického obchodu, globálních hodnotových řetězců, zadávání veřejných zakázek, aktuálních vnitrostátních předpisů týkajících se služeb a mikropodniků a malých a středních podniků (MMSP);

c)  zvládnout nejnaléhavější globální environmentální a sociální výzvy a zajistit systémovou politickou soudržnost mezi programy v oblasti obchodu, práce a životního prostředí;

d)  vítá v této souvislosti společná prohlášení přijatá v Buenos Aires, pokud jde o elektronický obchod, vnitrostátní předpisy, usnadnění investic a posilování ekonomického postavení žen a také to, co bylo v těchto oblastech od té doby učiněno;

7.  zdůrazňuje, že by EU měla klást důraz na své předpisy týkající se ochrany soukromí a ochrany údajů tak, aby mohly být prosazovány na mezinárodní úrovni a staly se referenčním měřítkem při vypracovávání mezinárodních a mnohostranných norem;

8.  připomíná, že přístup k zadávání veřejných zakázek je jednou z priorit Evropské unie v rámci obchodních jednání a že se v tomto smyslu očekává v duchu vzájemnosti a vzájemných přínosů naplnění závazků členů WTO ve smyslu připojení k dohodě o veřejných zakázkách a zlepšení ve fungování a dodržování ustanovení této dohody; konstatuje, že plná účinnost možných zlepšení rámce upravujícího státní podpory a úloha veřejných podniků částečně závisí na pokroku v této oblasti; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s těmi členy, kteří jsou v procesu přistoupení k této dohodě v zájmu urychlení jejich úsilí s cílem rozšířit výhody liberalizace zadávání veřejných zakázek mezi členy WTO;

9.  je přesvědčen o tom, že současné rozlišení rozvinutých a rozvojových zemí neodráží hospodářskou realitu a skutečnou situaci ve WTO a že to brání pokroku v rámci jednacího kola z Dohá, na úkor nejpotřebnějších zemí; naléhavě vyzývá vyspělejší rozvojové země, aby přijaly svůj díl odpovědnosti a přispívaly přiměřeně k úrovni svého rozvoje a konkurenceschopnosti (jednotlivých odvětví); bere na vědomí, že koncepční dokument Komise požaduje pravidla, podle nichž budou rozvojové země postupně opouštět svůj nízkopříjmový status spolu s tím, jak se budou stávat bohatšími; je přesvědčen, že mechanismus zvláštního a rozdílného zacházení (S&DT) by měl být přezkoumán s cílem lépe odrážet indexy lidského rozvoje; jde o politický nástroj umožňující rozvojovým zemím, aby propojily provádění mnohostranných dohod s přijímáním podpory od bohatších zemí a dárcovských organizací;

10.  rozhodně vítá ratifikaci dohody o usnadnění obchodu (TFA) dvěma třetinami členů WTO v únoru 2017; je přesvědčen, že dohoda o usnadnění obchodu představuje důležitý příklad a mohla by představovat model budoucích dohod WTO, přičemž by se měly vzít v úvahu rozdíly v rozvojovém statusu a potřebách členů WTO; vybízí členy WTO, aby převzali odpovědnost a dodržovali své závazky podle své skutečné hospodářské síly a schopností; má za to, že mezi budoucí výzvy bude patřit: plná ratifikace dohody (zejména africkými členy, u nichž se očekává, že jim dohoda přinese největší výnosy), účinné provádění TFA a oznámení rozvojové pomoci v rámci dohody;

11.  bere na vědomí, že vstup Číny do WTO v roce 2001 celkově zvýšil přístup na její domácí trh, což prospělo světové ekonomice; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Čína neuplatňuje ducha a zásady WTO v oblasti národního zacházení;

12.  domnívá se, že je nezbytné upravit fungování vyjednávacího procesu zavedením větší flexibility, než je tomu nyní v rámci pravidla konsensu, a zároveň uznává, že přístup jednotného závazku omezuje účinnost multilaterálního řízení obchodu; vyjadřuje svou podporu koncepci flexibilního multilateralismu, kdy členové WTO, kteří mají zájem se dále věnovat určité problematice, v níž ještě není možný úplný konsenzus, by měli mít možnost postupovat vpřed a uzavírat vícestranné dohody buď pomocí tzv. dohod WTO podle přílohy 4, v souladu s článkem II:3, článkem III:1 a článkem X:9 Marrákešské dohody, nebo pomocí dohod „kritického množství“, které rozšiřují dojednané ústupky na členy WTO na základě doložky nejvyšších výhod; vybízí Komisi, aby nepoužívala tyto články jako alternativu konstruktivního dialogu se členy WTO pro řešení překážek obchodu a pro reformu WTO a jejích funkcí; v této souvislosti se domnívá, že jeho členové by měli posílit budování kapacit WTO s cílem zajistit, aby bylo WTO vybaveno finančními a lidskými zdroji v souladu s jeho rozšířenými potřebami, a mohlo tak zachovat stejnou kvalitu práce; v obecné rovině je přesvědčen, že finanční příspěvky nových členů do rozpočtu WTO by měly být zvýšeny a neměly by vést ke snížení příspěvku stávajících členů za členství;

13.  uznává, že ačkoli multilateralismus založený na pravidlech je i nadále klíčovou částí struktury WTO, existují možnosti hlubší a flexibilnější vícestranné spolupráce mezi zainteresovanými státy v oblastech, v nichž je obtížné dosáhnout konsenzu; trvá na tom, že tyto dohody musí doplňovat a nikoli oslabovat mnohostranný přístup a neměly by se používat jako alternativní fóra k řešení obchodních překážek, ale jako odrazový můstek k pokroku na mnohostranné úrovni; vyzývá k obnovení mnohostranných jednání o dohodě o environmentálních produktech (EGA) a dohodě o obchodu se službami (TiSA) a žádá o zavedení zvláštních pravidel pro malé a střední podniky v rámci vícestranných a mnohostranných dohod; zdůrazňuje, že je důležité, aby WTO pokračovala a prohlubovala svou činnost v rámci mezinárodní spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi, jako jsou například OSN, OECD, WCO (Světová celní organizace) a MOP;

14.  zdůrazňuje úlohu, kterou může a musí hrát obchod, pokud jde o přispívání k rozvoji a dosahování cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a naplňování závazků Pařížské dohody v boji proti změně klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že dohoda o environmentálních produktech byla v roce 2016 zablokována, a připomíná její potenciál poskytnout širší přístup k ekologickým technologiím a přispět k dosažení výše uvedených cílů; zdůrazňuje, že nad rámec jednání o dotacích na rybolov musí WTO nyní stanovit konkrétnější opatření, která je třeba v tomto ohledu přijmout na ochranu mořských rostlin a živočichů; připomíná, že koncepce WTO týkající se postupů a výrobních metod nabízí možnosti pro rozlišování mezi tzv. „obdobnými produkty“ z hlediska jejich dopadu na životní prostředí; navrhuje oživení výboru WTO pro obchod a životní prostředí tím, že bude pověřen vypracováním kritérií pro boj proti ignorování dopadů na životní prostředí a vytvořením užší vazby na sekretariát UNFCCC;

15.  znovu potvrzuje souvislost mezi rovností žen a mužů a rozvojem podporujícím začlenění, jak je také vyjádřeno v 5. cíli udržitelného rozvoje, přičemž zdůrazňuje, že posílení postavení žen je klíčem k vymýcení chudoby a že odstranění překážek bránících účasti žen na obchodu má pro hospodářský rozvoj zásadní význam; vítá zvýšené zaměření WTO na problematiku související s obchodem a rovností žen a mužů a vybízí všech 121 signatářů prohlášení o obchodu a posílení hospodářského postavení žen podepsaného v roce 2017 v Buenos Aires, aby plnili své závazky; zdůrazňuje potřebu systematického přístupu založeného na pohlaví ve všech oblastech tvorby pravidel WTO, a to ve formě posuzování dopadů z hlediska příslušnosti k pohlaví; poukazuje na důležitost iniciativy, jako je SheTrades pro zdůrazňování pozitivní úlohy žen v obchodu a podněcování větší účasti žen v mezinárodním obchodu po celém světě;

16.  upozorňuje na závěry 6. celkového hodnocení pomoci na rozvoj obchodu (Aid for Trade), které proběhlo v Ženevě v červenci 2017, nazvané „Podpora obchodu, zapojení více stran a konektivita pro udržitelný rozvoj“; podporuje názor, že by se to mělo projevit v konkrétním působení s cílem usnadnit elektronický obchod a proměnit digitální příležitosti (např. tzv. „blockchain“) v obchodní realitu, a to i v rozvojových zemích; konstatuje v tomto ohledu, že klíčovou výzvou zůstávají investice do fyzické i digitální infrastruktury, která je zásadní pro dosažení pokroku v této oblasti; vyzývá proto členské státy WTO, aby podporovaly investice do infrastruktury – včetně digitální – a mezi jinými iniciativami podněcovaly i partnerství veřejného a soukromého sektoru;

17.  opět vyzývá EU, aby zajistila, aby se její společné aktivity s rozvojovými zeměmi (v oblasti rozvoje i obchodu) zakládaly na vyváženém rámci mezi rovnocennými partnery, aby byly v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie a aby se zaměřovaly na podporu a dodržování lidských práv;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že 11. konference ministrů WTO nedosáhla pokroku v otázkách zásadního významu pro rozvojové země; vítá však posílené preferenční zacházení, které bylo již dříve v rámci WTO poskytnuto nejméně rozvinutým zemím, včetně preferenčních pravidel původu a preferenčního zacházení s poskytovateli služeb, a zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření na budování kapacit, která umožní dodavatelům z nejméně rozvinutých zemí využívat výjimku v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země;

19.  zdůrazňuje, že transparentnost je klíčový prvek při zajišťování stabilního a předvídatelného obchodního a investičního prostředí; je přesvědčen, že je důležité posilovat transparentnost monitorovacích postupů pomocí zvýšených pobídek pro členy WTO, aby plnili požadavky na oznámení, snižováním složitosti a omezováním překážek, a případně zajištěním budování kapacit, přičemž by mělo být odrazováno od úmyslného neplnění, od nějž je třeba odrazovat a proti kterému je třeba bojovat;

20.  zdůrazňuje, že úloha sekretariátu WTO při usnadňování a ochraně přístupu zdola v zájmu aktivního zapojení všech členů je rozhodující a že by se měla dále posilovat a učinit pružnější s cílem podpořit různé vyjednávací procesy, a také pokud jde o funkce provádění a monitorování; považuje za nezbytné posílit finanční a lidské zdroje a zdroje sekretariátu WTO a naléhavě žádá členy WTO, aby vzájemně plnili své úkoly v tomto ohledu; vyjadřuje názor, že by měla být oživena i pravidelná práce výborů WTO tím, že by předsedové měli aktivnější roli při vytváření a navrhování řešení a kompromisů, aby pouze nemoderovali příspěvky členů, a že tato rozšířená úloha by měla být podpořena sekretariátem;

21.  naléhavě žádá členy WTO, aby posílením parlamentní dimenze WTO zajistili demokratickou legitimitu a transparentnost a aby podpořili memorandum o porozumění zavádějící formální pracovní vztah s parlamentní konferencí o WTO; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zajistit, aby poslanci měli plný přístup k obchodním jednáním a byli zapojeni do přípravy a provádění rozhodnutí WTO a aby obchodní politiky podléhaly řádnému dohledu v zájmu občanů;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu řediteli WTO.

(1)

Prohlášení ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) WT/MIN(01)/DEC/1 ze dne 14. listopadu 2001 – https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/mindecl_e.htm

(2)

Úř. věst. C 259E, 29.10.2009, s. 77–83.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0439.

(4)

http://www.europarl.europa.eu/pcwto/en/sessions/2017.html

(5)

https://www.wto.org/english/news_e/news17_e/mc11_10dec17_e.htm

(6)

https://www.wto.org/english/tratop_e/devel_e/a4t_e/gr17_e/gr17programme_e.htm

(7)

http://www.un.org/sustainabledevelopment/sustainable-development-goals/

(8)

http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/06/29/20180628-euco-conclusions-final/

(9)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/may/tradoc_156906.pdf

(10)

https://www.consilium.europa.eu/media/36165/final-eu-cn-joint-statement-consolidated-text-with-climate-change-clean-energy-annex.pdf

(11)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2018/september/tradoc_157331.pdf


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament vždy důsledně hájil mnohostranný obchodní systém, jehož jádrem je Světová obchodní organizace (WTO) od svého vytvoření v roce 1994. Evropský parlament podrobně sledoval činnost ve WTO a společně s Meziparlamentní unií pomocí společné iniciativy Parlamentní konference o WTO aktivně podporoval vytváření parlamentní dimenze. Poslanci Evropského parlamentu se účastnili Konferencí ministrů WTO, pro něž získávali mandát pomocí usnesení vymezujících postoj Parlamentu před vysláním těchto delegací.

Již v roce 2008 přijal Evropský parlament usnesení, v němž hájil přezkum fungování WTO vzhledem k tomu, že byla pozastavena jednání o rozvojovém programu z Dohá. Tento úkol začal být ještě naléhavější po konferenci ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 2017, kde se jasně ukázalo, že vyjednávací funkce této organizace je paralyzována.

Ve skutečnosti se mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech potýká se svou dosud nejhlubší krizí, kdy je ohrožena jeho vyjednávací funkce i mechanismus pro urovnávání sporů.

Krize by se mohla dále prohlubovat v nadcházejících měsících, pokud budou hrozit a budou zavedena další jednostranná opatření a zároveň bude blokováno jmenování nových členů odvolacího orgánu, což může ohrozit celé urovnávání sporů.

Za stávajících okolností potřebuje WTO modernizaci, aby zvládala výzvy, jimž čelí globální obchodní systém, a aby zajistila, že tento systém zůstane životaschopný, relevantní a účinný. Znamená to revizi pravidel a postupů WTO s cílem zajistit, aby tato organizace řešila výzvy ve světě obchodu v 21. století. Systém musí být dostatečně flexibilní, aby zohlednil různé ambiciózní cíle členů, je třeba účinně a účelně vymáhat pravidla a měl by zde existovat systém brzd a protivah s cílem zajistit, aby jeho členové plnili cíle otevřeného trhu a zákazu diskriminace.

Zvýšit význam WTO a její přizpůsobivost měnícímu se světu

S výjimkou dohody o usnadnění obchodu a dotací na vývoz zemědělských produktů nebylo již několik let možné postoupit v jednání WTO kupředu. To bylo zčásti zaviněno nedostatečnou flexibilitou v rámci systému, jež může mařit snahu podobně smýšlejících členů, kteří si přejí postupovat při vytváření pravidel WTO jako skupina.

Iniciativy zahájené v Buenos Aires společnými prohlášeními velkých skupin členů, kteří se zavázali přezkoumat jednání v některých konkrétních oblastech, jako jsou například prohlášení o elektronickém obchodu, vnitrostátní právní úpravě a usnadnění investic, představují správný krok směrem k vyšší flexibilitě během jednání.

Tyto vícestranné postupy by se měly podporovat, avšak tento proces musí být otevřen všem členům WTO.

Jsme také přesvědčeni, že je nejvyšší čas, aby se WTO aktivněji zapojila do úvah o tom, jak může obchod pomoci k dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to nad rámec jednání o dotacích na rybolov, což je významný příspěvek. Vítáme pozitivní kroky, které byly učiněny, pokud jde o obchod a rovnost pohlaví, a chtěli bychom zajistit, aby toto úsilí pokračovalo.

Další faktor vedoucí ve vyjednávací funkci WTO do slepé uličky, je otázka rozvoje a zvláštního a rozdílného zacházení. Od vytvoření WTO vedl rychlý hospodářský růst mezi rozvojovými zeměmi ke vzniku velkých rozdílů v hospodářském rozvoji. Ačkoli EU uznává, že pro řešení konkrétních rozvojových potřeb mohou být nezbytná zvláštní pravidla, je opodstatněný opětovný přezkum způsobů fungování flexibility rozvoje, a otázky, kdo jí může využívat, aby se zajistila odpovídající cílená podpora a ambiciózní pravidla.

Zároveň lze nalézt základní příčiny současné krize v nedostatcích v souboru pravidel, což vede k narušením, z nichž mnohá jsou spojena s netržní politikou a postupy v hlavních obchodních zemích, a WTO je patrně nedokáže řešit odpovídajícím způsobem.

Posílit efektivnost WTO

Je vážně ohrožena funkce WTO týkající se urovnávání sporů a je zapotřebí aby EU urychleně jednala s cílem tuto funkci zachovat. Měl by proto existovat komplexní návrh s cílem řešit obavy, které projevil člen WTO blokující jmenování členů odvolacího orgánu podle zásluh, a zároveň zachovat a dále posilovat hlavní rysy a zásady mechanismu WTO pro řešení sporů.

Při zajišťování stabilního a předvídatelného obchodního a investičního prostředí, ale také vymáhání pravidel je základním prvkem transparentnost. Avšak často se dostatečně nedodržují požadavky na oznamování, přičemž není optimální ani monitorovací činnost výborů WTO. EU by měla působit s cílem:

•  posilovat transparentnost pomocí zvýšených pobídek pro členy, s cílem dosáhnout souladu s požadavky na oznamování, a pomocí postihování záměrného neplnění povinností; a

•  lépe využívat řádné výbory s cílem řešit otázky obchodu posílením postavení sekretariátu WTO.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (11.10.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

ke zprávě „Světová obchodní organizace: další postup“

(2018/2084(INI))

Zpravodajka: Lola Sánchez Caldentey

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že liberalizace obchodu, pokud bude doprovázena vhodnými politickými opatřeními a podporována orgány, které budou maximalizovat a lépe rozdělovat přínosy obchodu, může sehrát pozitivní úlohu při snižování chudoby a nerovností, ale sama o sobě k podpoře udržitelného rozvoje nestačí; připomíná, že konkurenceschopnost a hospodářský růst nejsou samy o sobě cílem, ale prostředkem, který má být využíván ve prospěch člověka; v této souvislosti zdůrazňuje, že obchod by měl být i nadále nástrojem udržitelného rozvoje; vítá skutečnost, že na rozvojové země nyní připadá asi polovina světového obchodu, oproti 33 % v roce 2000, a že počet osob žijících v extrémní chudobě se od roku 1990 snížil o polovinu, a sice na méně než jednu miliardu lidí;

2.  připomíná, že v mnohostranném obchodním systému je důležité prosazovat politické reformy podporující cíle spojené s rozvojem, a to prostřednictvím Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje potenciál Světové obchodní organizace (WTO) jakožto účinného a na pravidlech založeného mnohostranného fóra pro vyjednávání a platformy pro otevřenou debatu o záležitostech týkajících se světového obchodu; trvá na tom, aby EU i nadále podporovala další modernizaci a demokratizaci WTO s cílem zajistit, aby všechny země byly zastoupeny za rovných podmínek;

3.  připomíná, že skutečnost, že do globálních pravidel, jimiž se řídí obchod a investice, nebyly dodatečně začleněny normy a standardy v oblasti lidských práv, způsobuje, že je obtížné přimět podniky k odpovědnosti; zdůrazňuje, že je třeba nalézt novou rovnováhu mezi obchodními a investičními právními předpisy a právními předpisy v oblasti lidských práv, zejména v rámci celosvětových dodavatelských řetězců; v této souvislosti vyzývá EU, aby v rámci WTO zahájila iniciativy usilující o regulaci konkrétních globálních dodavatelských řetězců, a to v prvé řadě v oděvním průmyslu; dále připomíná, že je důležité, aby se EU aktivně zapojila do procesu otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a další podniky v souvislosti s lidskými právy (OEIGWG) a aby podporovala upřednostňování lidských práv před obchodními zájmy;

4.  žádá, aby byla přijata světová obchodní agenda založená na zásadě spravedlivého obchodu ve prospěch všech, která učiní rozvoj a sociální, environmentální a lidská práva těžištěm procesu a bude věnovat zvláštní pozornost potřebám rozvojových zemí s nízkými příjmy a nejméně rozvinutých zemí; v této souvislosti zdůrazňuje, že v obchodních dohodách je třeba prosazovat komplexní, závazná a vymahatelná ustanovení týkající se sociálních, pracovních a environmentálních norem;

5.  naléhavě žádá, aby byla zajištěna skutečná ochrana lidských práv a aby byly zavedeny účinné mechanismy urovnávání sporů týkajících se porušování lidských práv, které budou dostupné soukromým osobám; připomíná význam začlenění hlediska rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen do všech obchodních politik, včetně pravidel WTO;

6.  domnívá se, že od zahájení jednacího kola z Dohá v roce 2001 se svět v oblasti hospodářství, politiky a technologií dramaticky změnil; vybízí proto WTO, aby do rozvojového programu z Dohá lépe promítla cíle udržitelného rozvoje, aby bylo možné řádně reagovat na nové výzvy, jako je elektronické obchodování, digitální obchod, transparentnost investic, subvence a nadměrná kapacita, globální hodnotové řetězce, veřejné zakázky a vnitrostátní předpisy týkající se služeb, mikropodniků a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je nezbytné reformovat WTO, včetně mechanismu pro urovnávání sporů, aby byl zajištěn spravedlivý a vyvážený mnohostranný obchodní systém; zdůrazňuje, že je důležité, aby rozvojové země, které jsou členy WTO, plnily své závazky a samy se rozhodly, jaké bude jejich tempo a posloupnost liberalizace obchodu v závislosti na jejich úrovni rozvoje;

7.  žádá, aby byly v rámci rozvojové pomoci více podporovány projekty pomoci na podporu obchodu, tak aby se digitální příležitosti staly pro rozvojové země obchodní realitou;

8.  naléhavě žádá EU a její členské státy, aby řádně uznaly problémy, jimž čelí rozvojové země při plnění závazků vyplývajících z dohod WTO; konstatuje, že tyto problémy zahrnují a) zákaz investičních opatření a dotací, což ztěžuje stimulaci domácího průmyslu; b) liberalizaci dovozu v zemědělství, která ohrožuje životaschopnost a živobytí drobných zemědělců, jejichž produkty čelí konkurenci levnějších dovážených potravin; c) negativní dopad přísných norem v oblasti práv duševního vlastnictví na přístup k lékům a přenos technologií a d) zvyšování tlaku na rozvojové země, aby otevřely svůj sektor služeb, což by mohlo oslabit životaschopnost místních poskytovatelů služeb;

9.  opět vyzývá EU, aby zajistila, aby se její obchodní i rozvojová činnost s rozvojovými zeměmi zakládala na vyváženém rámci mezi rovnocennými partnery, aby byla v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie a aby se zaměřovala na podporu a dodržování lidských práv;

10.  vítá skutečnost, že dne 22. února 2017 vstoupila v platnost dohoda WTO o usnadnění obchodu, a konstatuje, že tato dohoda by měla přinést značné výhody zejména rozvojovým zemím; připomíná, že je důležité poskytovat členům WTO z řad rozvojových zemí, a zejména nejméně rozvinutým zemím, cílenou a udržitelnou technickou a finanční pomoc a pomoc při budování kapacit za účelem provádění dohody a přizpůsobení se procesu reforem;

11.  zastává názor, že pravidla WTO a další mnohostranné obchodní dohody by měly rozšířit prostor pro zvláštní a rozdílné zacházení, aby umožnily aktivnější využívání nástrojů na podporu rozvíjejících se průmyslových odvětví; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily zásadu zvláštního a rozdílného zacházení pro všechny členy WTO, kteří jsou Světovou bankou zařazeni mezi rozvojové země;

12.  zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou mít negativní dopad na zabezpečení potravin v rozvojových zemích; vyjadřuje politování nad tím, že nebyl zaveden ani jeden ze dvou nástrojů, které v rámci jednání WTO navrhovaly rozvojové země na podporu obživy drobných zemědělců, zabezpečení potravin a rozvoje venkova, a sice speciální produkty a zvláštní ochranný mechanismus; vyzývá EU, aby podporovala požadavky rozvojových zemí na ochranu jejich systémů produkce potravin a obyvatelstva před potenciálně ničivými účinky levných dovozů, a to i v rámci dohod o hospodářském partnerství;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že 11. konference ministrů WTO nezajistila pokrok v otázkách zásadního významu pro rozvojové země; vítá však posílené preferenční zacházení, které bylo již dříve v rámci WTO poskytnuto nejméně rozvinutým zemím, včetně preferenčních pravidel původu a preferenčního zacházení s poskytovateli služeb, a zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření na budování kapacit, která umožní dodavatelům z nejméně rozvinutých zemí využívat výjimku v oblasti služeb pro nejméně rozvinuté země;

14.  trvá na tom, že cíl udržitelného rozvoje by se měl stát prvořadou zásadou, kterou by se měla řídit práce WTO, jejíž pravidla a postupy by měly být navrženy v souladu s ní a s Agendou 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu, které musí sloužit jako minimální základ pro další závazky; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit udržitelnost globálních hodnotových řetězců a jejich soulad s lidskými právy a sociálními a environmentálními normami;

15.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné dodávky kvalitních potravin a pitné vody a výstavbu dalších čističek odpadních vod, aby mohly být splněny cíle udržitelného rozvoje č. 2 a 6; dále upozorňuje na rozsah a dopady energetické chudoby v rozvojových zemích a žádá, aby byly učiněny další kroky ke snížení energetické chudoby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve vzdálených venkovských oblastech regionů, které jsou mimo energetické rozvodné soustavy;

16.  trvá na tom, že Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) by se měla více zaměřovat na rozvoj; připomíná, že je nesmírně důležité zajistit přístup k lékům pro všechny, a za tímto účelem vybízí ke komplexnějšímu využívání flexibility v rámci dohody TRIPS zakotvené v prohlášení z Dohá; vyjadřuje své znepokojení nad stávající tendencí privatizace osiv, která oslabuje právo lidí na potraviny; vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala a přijala opatření proti biopirátství;

17.  vyjadřuje svou podporu mechanismu uhlíkové hraniční daně, která je důležitým nástrojem k zaručení spravedlivé hospodářské soutěže pro společnosti, které přijímají opatření k omezení svého klimatického dopadu;

18.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že závazky v rámci Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření neuznávají právo států přijímat právní předpisy v souladu se zásadou předběžné opatrnosti; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se zasazovaly o plné uznání této zásady v rámci závazků WTO;

19.  vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je znepokojen tím, že šíření dvoustranných a vícestranných obchodních dohod by mohlo vést k roztříštěnosti mezinárodní obchodní politiky a ohrozit tak roli WTO; připomíná skutečnost, že rozvojové země nejvíce potřebují mnohostranný systém k hájení svých zájmů; vyzývá tedy EU a členské státy, aby vyvinuly další úsilí o to, aby WTO znovu stanula ve středu řízení světového obchodu, a aby od rozvojových zemí nevyžadovaly začleňování ustanovení WTO+ do mnohostranných a dvoustranných dohod, což by vedlo k oslabení mechanismů flexibility WTO, které byly výslovně zřízeny na ochranu jejich zájmů;

20.  vyjadřuje krajní znepokojení nad tím, že několik míst v odvolacím orgánu WTO zůstává neobsazených a že tato skutečnost brání řádnému fungování mechanismu pro řešení sporů; vybízí proto Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, jak tuto patovou situaci vyřešit;

21.  žádá, aby EU i nadále prosazovala posilování významu parlamentní dimenze WTO, a to zejména zvýšením finanční a personální pomoci příslušnému sekretariátu; vyzývá členy WTO, aby posílením parlamentní dimenze WTO zajistili demokratickou legitimitu a transparentnost této organizace; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby poslanci měli lepší přístup na obchodní jednání a byli zapojeni do vytváření a provádění rozhodnutí WTO a aby obchodní politiky podléhaly řádnému dohledu v zájmu občanů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

2

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Mireille D’Ornano, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Eleni Theocharous, Mirja Vehkaperä, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Thierry Cornillet, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Florent Marcellesi, Paul Rübig, Kathleen Van Brempt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman, Kati Piri

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

14

+

ALDE

Mirja Vehkaperä

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

S&D

Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Kati Piri, Kathleen Van Brempt

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Florent Marcellesi

2

-

PPE

Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Paul Rübig

10

0

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Thierry Cornillet

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

PPE

Krzysztof Hetman, Ádám Kósa, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Željana Zovko, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Christophe Hansen, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Danti, Paul Rübig, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Rupert Matthews


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

31

+

ALDE

Nadja Hirsch, Elsi Katainen, Marietje Schaake

ECR

David Campbell Bannerman, Emma McClarkin, Rupert Matthews, Joachim Starbatty

EFDD

William (The Earl of) Dartmouth

GUE/NGL

Helmut Scholz

NI

David Borrelli

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Christophe Hansen, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Nicola Danti, Karin Kadenbach, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Alessia Maria Mosca, Joachim Schuster

3

-

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

3

0

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Eleonora Forenza

VERTS/ALE

Yannick Jadot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 27. listopadu 2018Právní upozornění