Postup : 2018/2091(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0388/2018

Předložené texty :

A8-0388/2018

Rozpravy :

PV 10/12/2018 - 20
CRE 10/12/2018 - 20

Hlasování :

PV 11/12/2018 - 5.18
CRE 11/12/2018 - 5.18
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0499

ZPRÁVA     
PDF 644kWORD 60k
23.11.2018
PE 625.477v02-00 A8-0388/2018

o Nové evropské agendě pro kulturu

(2018/2091(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Giorgos Grammatikakis

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Nové evropské agendě pro kulturu

(2018/2091(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sociální summit na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se konal v Göteborgu dne 17. listopadu 2017, na agendu lídrů týkající se vzdělávání a kultury z listopadu 2017 a na závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 týkající se sociálního rozměru, vzdělávání a kultury,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2018 o strukturálních a finančních překážkách bránících v přístupu ke kultuře(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(12),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara) ze dne 27. října 2005,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(13),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 týkající se Evropského programu pro kulturu(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. prosince 2014 týkající se pracovního plánu pro kulturu (2015–2018)(15),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění(16),

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 s názvem „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění evropského programu pro kulturu (COM(2010)0390),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (COM(2016)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ (COM(2014)0477),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU z roku 2012 o přístupu ke kultuře,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2010 o odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU (COM(2010)0769),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 o dvojím zdanění na jednotném trhu (COM(2011)0712),

–  s ohledem na zprávu odborné skupiny Komise pro řešení přeshraničních překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU, z roku 2015 na téma „Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU v oblasti mezikulturního dialogu na základě otevřené metody koordinace z roku 2017 nazvanou „Jak mohou kultura a umění podpořit mezikulturní dialog v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí“,

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017, v němž vedoucí představitelé 27 členských států a orgánů EU vyjádřili vizi ambiciózní Unie, „která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji“ a „která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost“,

–  s ohledem na prohlášení z Davosu ze dne 22. ledna 2018 o kultuře vysoce kvalitního stavebnictví pro Evropu, v níž ministři kultury uvádějí, že existuje „naléhavá potřeba […] vyvinout nové přístupy k ochraně a prosazování kulturních hodnot evropského zastavěného prostředí“ a potřeba „celostního a na kulturu zaměřeného přístupu k zastavěnému prostředí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0388/2018),

A.  vzhledem k tomu, že priority Nové agendy a zvláštní odvětvový přístup jsou vítané; vzhledem k tomu, že by měla být poskytnuta specificky vymezená podpora všem kulturním a tvůrčím odvětvím a že kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog by měly být zachovány jakožto průřezové priority; vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a že cílem Nové agendy pro kulturu by měla být ochrana, rozvoj a šíření živé a rozmanité kulturní scény, jež by zajišťovala přístup všem a podporovala účast;

B.  vzhledem k tomu, že Nová agenda pro kulturu by měla nabízet pružný rámec pro měnící se kulturní ekosystémy a podporovat synergie mezi odvětvími;

C.  vzhledem k tomu, že se Evropa vzpamatovává z vážné finanční krize, během níž jsou celostátní a regionální rozpočty na kulturu bohužel často mezi prvními, jichž se dotknou škrty;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa čelí rostoucím sociálním nerovnostem a nezaměstnanosti mladých lidí, rozmáhajícímu se populismu a radikalizaci, přičemž její obyvatelstvo je čím dál tím rozmanitější; vzhledem k tomu, že kultura je proto důležitější než kdy dříve pro dosahování sociální soudržnosti a mezikulturního dialogu a pro zajišťování svobody a rozmanitosti projevu, komunikace a tvorby a budování mostů mezi jednotlivci;

E.  vzhledem k tomu, že evropská tvůrčí a kulturní odvětví jsou největší předností EU; vzhledem k tomu, že představují 4,2 % HDP EU, vytvářejí 8,4 milionu pracovních míst (což odpovídá 3,7 % všech pracovních míst v EU) a jsou z ekonomického hlediska odolné, a to i v dobách krize; vzhledem k tomu, že tato odvětví podporují kreativitu, která se dále šíří do všech odvětví činnosti a současně zaměstnávají vetší podíl mladých lidí a žen než jiná odvětví;

F.  vzhledem k tomu, že evropské hudební odvětví je velmi dynamické, poskytuje 1 milion pracovních míst a jeho obrat dosahuje 25 miliard EUR; vzhledem k tomu, že jeho financování je přesto stále velmi nedostatečné, zohledníme-li nové on-line distribuční modely; vzhledem k tomu, že z celkového rozpočtu 1,46 miliardy EUR na program Kreativní Evropa bylo k červenci 2018 na hudební projekty vyčleněno jen 51 milionů EUR, a to především na klasickou hudbu; vzhledem k tomu, že tato skutečnost neodráží rozmanitost evropského hudebního odvětví, ani jeho hospodářský, sociální a kulturní přínos;

G.  vzhledem k tomu, že kultura hraje důležitou úlohu pro sociální soudržnost a začlenění, obzvláště díky účasti příslušníků menšin, znevýhodněných skupin, skupin odsunutých na okraj společnosti, migrantů a uprchlíků na kulturním a společenském životě, a vzhledem k tomu, že se zvláštní výzva k začlenění migrantů do programu Kreativní Evropa ukázala být účinná, ale poptávka nemohla být uspokojena a nebylo k dispozici dostatečné financování;

H.  vzhledem k tomu, že umělci a pracovníci v kultuře často čelí nejistým a nestabilním situacím s nízkým nebo vůbec žádným sociálním zabezpečením a nepředvídatelným příjmem;

I.  vzhledem k tomu, že kulturní povědomí a vyjádření bylo uznáno na úrovni EU v revidovaném doporučení o klíčových kompetencích pro celoživotní učení; vzhledem k tomu, že umělecké a humanitní obory by měly být plně zapojeny do vzdělávacích systémů tak, aby přispívaly k formování Evropy, která je spolupracující, tvůrčí a mobilizovaná k podpoře udržitelnosti, začleňování a občanské soudržnosti;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní sítě jsou mocným nástrojem pro vytváření mezilidských vazeb a dlouhotrvajících pokojných vztahů a dialogu přesahujících vnitrostátní hranice, a tudíž i pro podporu mezinárodních kulturních vztahů, které jsou klíčové pro globální standardy a pro vznik evropského kulturního prostoru;

Obecné připomínky

1.  vítá Novou agendu pro kulturu a zdůrazňuje, že představuje velkou příležitost přijmout komplexní a soudržnou politiku pro kulturu na evropské úrovni, kterou budou uznávat jak evropští občané, tak i lidé mimo EU; zdůrazňuje však, že může být úspěšná pouze tehdy, pokud s ní bude spojeno výrazné navýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa a rozvoj synergií a interakcí s dalšími programy financovanými EU s cílem vytvořit ucelený a průřezový přístup ke kultuře;

2.  potvrzuje, že kultura a kulturní a kreativní odvětví jsou hnací silou při sledování cílů politiky soudržnosti a sociálního začleňování na území Unie, a vyzývá, aby byly zohledněny při přidělování strukturálních fondů a fondů soudržnosti;

3.  uznává, že Evropský rok kulturního dědictví 2018 představuje příležitost zlepšit informovanost o jedinečné síle a rozmanitosti a o specifické hodnotě kultury a kulturního dědictví EU a o klíčové úloze, kterou v našich společnostech a ekonomikách hraje a která spočívá ve vytváření pocitu sounáležitosti, podpoře aktivního občanství a definování naší identity a základních hodnot svobody, rozmanitosti, rovnosti, solidarity a sociální spravedlnosti;

4.  vítá záměr Komise představit akční plán pro kulturní dědictví a zdůrazňuje potřebu zaměřit se jak na hmotné, tak i na nehmotné aspekty evropského kulturního dědictví a na jeho vazby k současným uměleckým a tvůrčím projektům a vyjádřením; zdůrazňuje dále, že je třeba vytvořit zavést trvalý strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami pro účely shromažďování znalostí, budování kapacit a koordinaci prosazování kulturního dědictví v Evropě jako cestu jakožto způsob, jak upevnit odkaz Evropského roku kulturního dědictví a napomoci provádění akčního plánu; zdůrazňuje, že tento strukturovaný dialog by měl zahrnovat všechny kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví kulturního dědictví; dále vyzývá členské státy, aby připravily doplňkové akční plány na vnitrostátní úrovni, a domnívá se, že akční plán je příležitostí k řešení všech otázek vznesených v rámci 10 evropských iniciativ nad rámec Evropského roku kulturního dědictví 2018 a k předložení doporučení vydaných během tohoto evropského roku;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že potřeba reagovat na nové nepředvídané okolnosti nebude bránit dosažení již dohodnutých cílů v oblasti kultury; připomíná, že by nové iniciativy měly být financovány z nového rozpočtu, do kterého jsou dodávány nové peníze, nikoli cestou přerozdělení stávajících finančních prostředků;

6.  vyzývá Komisi, aby zřídila jednotný portál EU věnovaný kulturnímu dědictví, který by shromažďoval informace o všech programech EU financujících kulturní dědictví a byl by rozdělen do tří hlavních oddílů: možnosti financování kulturního dědictví, databáze obsahující příklady osvědčených postupů a excelence v oblasti kulturního dědictví a příslušné zprávy a odkazy týkající se politického vývoje, akcí a událostí v oblasti kulturního dědictví;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly nové přístupy k systematickému sběru údajů ve všech kulturních a tvůrčích odvětvích a aby zajistily, že budou používány účinné statistické kódy a více kvalitativních ukazatelů s cílem překlenout propast mezi veřejným sektorem s prohlubujícím se nedostatkem údajů a digitálními provozovateli s velkým množstvím informací používaných s cílem získat tržní podíl a destabilizovat tržní subjekty;

8.  vyzývá Komisi, aby zavedla unijní srovnávací přehledy pro měření kulturní a mediální plurality, vypracovala ukazatele a sledovala svobodu uměleckého projevu na evropské úrovni a rozmanitost při tvorbě, distribuci a dodávce tvůrčích děl;

9.  vítá spuštění programu „Hudba hýbe Evropou“ jakožto významného prvního kroku ke stimulaci kreativity, rozmanitosti a inovací v evropském hudebním odvětví a odvětvová opatření týkající se hudby v rámci programu Kreativní Evropa; vyzývá Komisi, aby se při přípravě dalších opatření na úrovni EU v oblasti hudby zaměřila na mobilitu umělců a repertoár v Evropě i mimo ni, distribuci, financování pro malé a střední podniky, transparentnost a odpovědnost digitálních platforem vůči umělcům, rozmanitost streamingových služeb, on-line dostupnost informací a zmapování odvětví;

10.  vítá vytvoření on-line rejstříku evropských filmů a uspořádání prvního filmového týdne EU a vybízí Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s umělci a tvůrčími odvětvími posílily viditelnost evropské kinematografie v Evropě a ve světě, mj. zlepšením dostupnosti evropských filmů a podporou rozvoje evropské platformy poskytující přístup k licencovaným evropským filmům, která by zároveň zajistila spravedlivé odměňování umělců a držitelů práv a dodržování zásady teritoriality; zdůrazňuje také kladnou zkušenost s Filmovou cenou LUX při propagaci evropských filmů a usnadňování jejich distribuce;

11.  vyzývá Komisi, aby uznala význam městské agendy pro EU a povzbuzovala spolupráci mezi členskými státy a městy a mezi ostatními zúčastněnými stranami s cílem podněcovat růst, obyvatelnost a inovace v evropských městech a určovat a úspěšně řešit společenské výzvy;

12.  vyzývá Komisi, aby zavedla specializované opatření týkající se mobility uměleckých děl, případně formou grantů na putovní výstavy uměleckých děl, neboť by to prodloužilo životnost mnoha projektů, které jsou financovány prostřednictvím programu Tvůrčí Evropa;

Kulturní a umělecký rozměr

13.  uznává vnitřní hodnotu volného kulturního, uměleckého a tvůrčího vyjadřování a širšího přístupu občanů ke kultuře také prostřednictvím specializovaných akcí;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila podporu evropských festivalů, jelikož jsou základním prvkem pro sbližování občanů z celé Evropy a jiných zemí a zároveň posilují jejich vzájemné vazby; zdůrazňuje, že festivaly jsou sjednocující silou, jež má dopady na společnost, občany, hospodářství, kulturní dědictví a vnější rozvoj;

15.  vyzývá Komisi, aby zvážila vyhlašování evropské kulturní osobnosti roku, jež by zahrnovalo sérii činností a projektů v celé Evropě, které by oceňovaly život a dílo takové osobnosti a zdůrazňovaly její vliv na podporu evropských hodnot a identity;

16.  vyzývá k profesionalizaci umělců, autorů, pracovníků v oblasti kultury, textařů a pracovníků v audiovizuální oblasti, která bude využita jakožto klíčová podpora rozvoje evropského kulturního rozměru, mezikulturního dialogu, kulturní a umělecké inovace, územní soudržnosti a sociálního začlenění;

17.  vyzývá Komisi, aby kulturu uznala jako „měkkou sílu“ („soft power“), jež posiluje postavení občanů a umožňuje jim být odpovědnými vůdčími členy společnosti, kteří jednají zásadově, s nadšením a empatií;

18.  vyzývá Komisi, aby umožnila Evropě stát se místem pro zodpovědné občany, kteří navazují vztahy za hranicemi svých vlastních kultur, uvažují kriticky a povzbuzují inovace a napomáhají rozvoji a zapojení ostatních;

19.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala kulturní rozmanitost, začleňování migrantů a kvalitu občanství;

20.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala spolupráci mezi pracovníky v oblasti kultury, pedagogy, angažovanými občany a podnikateli s cílem podněcovat obnovený veřejný zájem o kulturu;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila podporu kulturních sítí jako prostředku kolektivních znalostí, zkušeností a paměti, který zajišťuje neformální výměnu informací, podněcuje diskusi a rozvoj kultury s cílem zlepšit další možnosti mobility a spolupráce a přispět k vytvoření integrovaného kulturního prostoru v Evropě;

Sociální rozměr

22.  vítá záměr Komise zavést zvláštní opatření zaměřené na mobilitu v rámci Kreativní Evropy, ale zdůrazňuje, že to vyžaduje odpovídající rozpočet a zjednodušení administrativních postupů, aby se zabránilo překážkám spojeným například s vízy, zejména vízy třetích zemí; zdůrazňuje, že zvláštní opatření jsou nutná pro řešení problémů a překážek, které vedou k nadměrnému nebo dvojímu zdanění umělců;

23.  vyzývá Komisi, aby zavedla jednotný portál obsahující informace o všech dostupných pobytových programech (stážích) a možnostech v oblasti mobility;

24.  vyzývá členské státy, aby zvážily odstranění článku 17 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku z dvoustranných daňových smluv mezi členskými státy EU; vyzývá Komisi, aby jako prozatímní řešení vytvořila odvětvový kodex chování ohledně srážkových daní, který by upřesnil možnosti snižování nákladů a zjednodušování postupů prostřednictvím představení osvědčených postupů a dostupných výjimek;

25.  požaduje záruku práva tvůrčích a uměleckých pracovníků na spravedlivou odměnu, smluvní dohody a pracovní podmínky; upozorňuje na nejisté a atypické zaměstnávání pracovníků v oblasti kultury založené na projektech v Evropě; vyzývá proto členské státy, aby přijaly komplexní opatření s cílem zmenšit šedou zónu pomocí harmonizace a zlepšit smluvní podmínky umělců a tvůrců v celé EU a na celoevropské úrovni s ohledem na kolektivní zastoupení, sociální zabezpečení a přímé a nepřímé zdanění; požaduje, aby bezpečnostní systémy v celé Unii plně zohledňovaly zvláštní prvky nestandardních forem zaměstnání;

26.  zdůrazňuje skutečnost, že kulturní dědictví a kulturní prostory hrají důležitou úlohu v obnově měst a v soudržnosti mezi obyvateli; pobízí proto Komisi a Společné výzkumné středisko (JRC), díky jejichž činnosti nabývá minulost měst nového významu a umožňuje nové směřování, k dalšímu rozvoji Monitoru kulturních a tvořivých měst a vyzývá města a obce, aby jej lépe využívaly;

27.  uznává přidanou hodnotu kulturních činností v rámci sousedství při poskytování sociálních, hospodářských a zdravotních přínosů pro místní komunity, zejména v oblastech s nízkými příjmy a marginalizovaných oblastech, jako jsou předměstské a venkovské oblasti; vyzývá proto členské státy, města a obce, aby tyto činnosti podpořily pomocí konkrétních opatření, jako jsou individuálně upravené územní plánování, iniciativy v oblasti financování a nové využívání opuštěných zařízení;

28.  zdůrazňuje, že kultura má prokázaný dopad na podporu sociální soudržnosti a zvyšování životní spokojenosti a pohody, a proto hraje klíčovou úlohu při zmírňování tlaku, jemuž Evropa čelí při přijímání stále kulturně rozmanitějšího obyvatelstva; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát kultura a mezikulturní dialog při posilování postavení migrantů a usnadňování jejich začleňování;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2017 se 36 % Evropanů v předchozím roce nezúčastnilo žádné kulturní aktivity; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily vazby mezi kulturou, uměním, tvorbou, vzděláváním, inovacemi a výzkumem umění; dále je vyzývá, aby investovaly do zapojení publika, zapojení veřejnosti a kulturní kapacity a aby provedly nezbytná opatření s cílem zaručit přístup ke kulturnímu životu a účast na něm, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny;

30.  podporuje intenzivnější synergie mezi kulturním odvětvím a vzděláváním, například na základě podpory mimoškolních činností nebo zapojení umělců do škol; v této souvislosti připomíná potřebu zajišťovat dostatečnou veřejnou finanční podporu umělců, manažerů, učitelů, zprostředkovatelů, sociálních pracovníků a dalších odborných pracovníků působících v těchto kontextech;

31.  zdůrazňuje význam účinných opatření na podporu intelektuálního a kulturního rozvoje dětí; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných oblastí pravomoci poskytly dostatečné finanční prostředky na podporu projektů kulturní produkce zaměřených na děti;

32.  zdůrazňuje přidanou hodnotu umění, hudby a humanitních předmětů ve školních osnovách, neboť přispívají k větší kreativitě, podněcují zájem o kulturu a podporují rozvoj kritického myšlení; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí dovednosti jsou v digitálním prostředí stále potřebnější, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby ve formálním a neformálním vzdělávání překonaly příkop mezi jednotlivými vědeckými obory a přešly z přístupu STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) na přístup STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) a aby přijaly přístup celoživotního učení dostupného pro osoby činné v kultuře, tvůrčích odvětvích a audiovizuální oblasti; uznává významnou úlohu hudby a umění ve školních osnovách; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly rozvoj učebnic o evropských kulturních dějinách;

33.  zdůrazňuje, že pro rozkvět kultury je nezbytné zajistit bezpečné a přiměřené studijní prostředí pro studenty a pedagogy; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby uskutečnily významné investice do údržby veřejných budov, zejména škol, s cílem zlepšit bezpečnost pro případ zemětřesení (je-li to vhodné) a odstranit architektonické překážky;

34.  bere na vědomí, že tempo technologické změny nutně vyžaduje přijetí přístupu na základě celoživotního učení, které bude dostupné pracovníkům v oblasti kultury, a posílení součinnosti mezi kulturou a vzděláváním ve formálních a neformálních oblastech;

35.  uznává potenciál kreativních center jakožto prostor spolupráce pro odborníky v kulturních a kreativních odvětvích; zdůrazňuje však, že tato odvětví potřebují především budování kapacit, pokud jde o digitální a manažerské dovednosti, a neměla by se zaměřovat jen na nové digitální inovace;

36.  konstatuje, že demokratické zásady a evropské hodnoty, jako je svoboda projevu, dodržování lidských práv, demokracie a solidarita, jsou stále častěji napadány kvůli rostoucí polarizaci jak v Evropě, tak na celém světě; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategický přístup zaměřený na ochranu kulturních práv, svobody uměleckého projevu a plurality sdělovacích prostředků, jakož i práva svobodně se účastnit kulturního života, a to i podporou přípravy ukazatelů a systémů monitorování na evropské úrovni;

37.  souhlasí s tím, že kulturní účast a každodenní tvořivost značnou měrou přispívají k podpoře mezikulturního dialogu a budování zdravých společností; zdůrazňuje však nutnost zaručit dostatečný prostor v rámci nástrojů financování EU pro ocenění vnitřní a jedinečné hodnoty práce umělců;

38.  připomíná, že je třeba podporovat přístup žen ke všem uměleckým, kulturním a tvůrčím profesím a profesím, a vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící ženám v přístupu k vedoucím funkcím v kulturních institucích a nadacích, akademiích a na univerzitách;

Hospodářský rozměr

39.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly přispívat k rozvoji kulturních organizací poskytováním stabilní, spolehlivé a trvalé finanční podpory; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory evropské přidané hodnotě investic do kultury představuje program Kreativní Evropa jen 0,15 % z celkového rozpočtu EU, z čehož je na kulturu vyčleněno jen 31 %; bere na vědomí, že oblasti politiky nového programu Kreativní Evropa budou rozšířeny; bere na vědomí nový návrh víceletého finančního rámce a vítá navrhované navýšení finančních prostředků jako vhodný první krok, přičemž však požaduje zdvojnásobení rozpočtu přiděleného na nový program Kreativní Evropa a zajištění větší přístupnosti programu pro menší organizace;

40.  zdůrazňuje, že popularita Kreativní Evropy v kombinaci s jejím nedostatečným financováním a administrativní složitostí měly za následek míru úspěšnosti pouhých 16,2 % a také značnou regionální a geografickou nevyváženost podpořených projektů; zdůrazňuje, že to společně s administrativní složitostí působí jako odrazující faktor, který vyvolává frustraci ohledně programu a kulturní činnosti Evropské unie a brání mnoha subjektům z kulturních a tvůrčích odvětví v tom, aby se zúčastnily; za tímto účelem požaduje přehodnocení postupu výběru na základě nedostatků uvedených v hodnotící zprávě v polovině období;

41.  zdůrazňuje, že je důležité usnadnit a zefektivnit přístup malých kulturních subjektů a malých a středních podniků k programu Kreativní Evropa; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost zavést specializovanou část vyhrazenou těmto subjektům a podnikům, zejména těm, které pocházejí z oblastí postižených přírodními katastrofami;

42.  vyjadřuje politování nad tím, že kultura a umění v návrhu VFR Komise nejsou ve většině politických oblastí, k nimž přispívají, zmíněny, a vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s kulturními a tvůrčími odvětvími navrhla ucelené a koordinované strategie zaměřené na začlenění kultury a umění do jiných oblastí politiky se zvláštním důrazem na dostupnost financování pro menší organizace;

43.  zdůrazňuje přesahující dopad kultury a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zprávu o tom, kolik finančních prostředků je na kulturu vyčleněno ve všech programech financování, a aby zajistily, že jejich objem bude činit alespoň 1 % příštího VFR; vyzývá regiony EU, aby kulturu, kulturní dědictví a kulturní a tvůrčí odvětví označily za prioritu pro strukturální fondy a aby podněcovaly členské státy k začlenění kulturního rozměru do strategických cílů jejich operačních programů;

44.  vyzývá Komisi, aby zřídila portál „jednotného kontaktního místa“, kde budou všechny stávající nástroje financování EU uvedeny v uživatelsky vstřícné, úplné, inovativní a efektivní podobě, s jasným návodem k použití a asistenční službou;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily, že bude v rámci nástrojů financování EU vyčleněn dostatek zdrojů na základě vnitřní hodnoty uměleckých a tvůrčích projektů;

46.  vyzývá Komisi, aby se zvláště věnovala kulturním oblastem, jež jsou ohroženy nedostatkem financování nebo pozornosti, jako je například oblast poezie;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly individuální přístup ke každému odvětví; připomíná, že granty jsou nezbytné z hlediska kulturního ekosystému jako celku, neboť náležitě oceňují nehmotná aktiva a podporují inovativní umělecké a kulturní činnosti; připomíná tak, že i když takové finanční nástroje, jako záruky, úvěry a vlastní kapitál, jsou vhodné pro ziskové projekty, hlavním zdrojem financování, zejména pro malé struktury, musí být i nadále granty;

48.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o uplatňování finančního záručního nástroje pro kulturní a tvůrčí odvětví; vyjadřuje politování nad jeho omezeným zeměpisným pokrytím a navrhuje, že by vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví tvoří převážně malé a střední podniky, z nichž 95 % jsou mikropodniky, mělo být těmto velmi malým subjektů poskytováno mikrofinancování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby banky lépe oceňovaly autorské právo a nehmotná aktiva;

49.  pobízí k dalšímu rozvoji iniciativy Evropská hlavní města kultury a udržitelného kulturního cestovního ruchu, a to ve spolupráci s kulturními odvětvími, komunitami a občany, jakož i s organizací UNESCO při určování objektů dědictví a s Radou Evropy prostřednictvím rozvoje kulturních tras; požaduje podporu regionů EU jakožto Evropských turistických destinací nejvyšší kvality (EDEN);

„Digital4Culture“

50.  konstatuje, že digitální revoluce zásadně proměnila způsob, jakým se umění a kultura vytvářejí, distribuují a užívají, a přináší nové příležitosti, ale zároveň představuje velký problém vzhledem k již tak vypjatým pracovním podmínkám umělců a tvůrců a ohrožuje jejich ekonomickou existenci; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby prosazovaly spravedlivé odměňování, důstojné pracovní podmínky a modernizaci systémů sociálního zabezpečení pro kulturní a tvůrčí odvětví a uznávaly status umělce;

51.  uznává pozitivní příspěvek digitálních technologií při usnadňování a rozšiřování možností zachování a přístupu k obsahu a službám v oblasti kultury, umění, tvořivosti a audiovizuální oblasti, například prostřednictvím rozšířené a virtuální reality, rozhraní mezi člověkem a strojem, ale i prostřednictvím výroby vzdělávacích a narativních videoher a vytváření „cloudu pro kulturní dědictví“ („Cultural Heritage Cloud“); v tomto smyslu vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly součinnost v této oblasti, zejména pomocí programů Digitální Evropa a Horizont Evropa;

52.  domnívá se, že ochrana autorských práv je klíčová pro příjem kulturních a tvůrčích odvětví, a vítá návrh nové směrnice o autorském právu a její opatření na ochranu vydavatelů zpravodajství, překonání rozdílu mezi hodnotou získávanou tvůrčími odvětvími a digitálními platformami, zvýšení transparentnosti a rovnováhy ve smluvních vztazích autorů a interpretů a ochranu před přisvojováním si duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit spravedlivý digitální trh, na němž budou tvůrci spravedlivě odměňováni;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že digitální platformy, které hrají aktivní úlohu v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu chráněného autorským právem, musí mít jasnou povinnost získat od držitelů práv licenci a spravedlivě odměňovat umělce, autory, vydavatele zpráv, producenty, novináře a tvůrce za digitální využití jejich děl;

54.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat spojení mezi evropským programem pro kulturu a digitální agendou s cílem posílit stávající součinnost;

55.  připomíná, že je důležité podporovat, zejména mezi nezletilými, ochranu údajů a digitální a mediální gramotnost jako nejúčinnější řešení problémů, mezi něž patří manipulace a mikrocílení na internetu;

56.  zdůrazňuje, že je zásadně nutné poskytnout pracovníkům v oblasti kultury odpovídající digitální dovednosti a kompetence s cílem podpořit propagaci a naplňování kulturního dědictví;

Vnější rozměr

57.  vyjadřuje politování nad tím, že ochrana a podpora kultury nebyly zahrnuty jako jeden z cílů do Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že kultura je motorem udržitelného rozvoje a mezikulturního dialogu a že by mohly být využity synergie s ohledem na sousedský a mezinárodní rozměr programu Kreativní Evropa;

58.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o provádění strategie pro mezinárodní kulturní vztahy a aby navýšila prostředky určené delegacím Evropské unie na iniciativy a projekty na podporu kultury, a to i ve spolupráci s Evropskou sítí národních kulturních institucí (EUNIC);

59.  podporuje iniciativu Rady zaměřenou na přijetí komplexního přístupu k mezinárodním kulturním vztahům a požaduje vytvoření kulturních kontaktních míst ve všech delegacích EU, odpovídající školení pro úředníky a zapojení účastníků na místní úrovni a na úrovni občanů a mezinárodních kulturních sítí, a to i do přípravných opatření pro Evropské domy kultury; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise a Evropská služba pro vnější činnost každé dva roky podávaly zprávu o stavu provádění mezinárodních kulturních vztahů;

°

°  °

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.

(2)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.

(3)

Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.

(4)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.

(5)

Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.

(6)

Úř. Věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.

(7)

Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 88.

(8)

Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.

(9)

Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 57.

(10)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0262.

(12)

Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 19.

(13)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(14)

Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(15)

Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4.

(16)

Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 13.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropa čelí řadě problémů, jako jsou rostoucí sociální nerovnosti, rozmanité obyvatelstvo, populismus, radikalizace a bezpečnostní hrozby, jež otřásají základy evropské integrace a zpochybňují solidaritu mezi členskými státy. V tomto těžkém období je důležité znovu objevit vazby, které nás všechny spojují. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu kultura, neboť vytváří pocit sounáležitosti, podporuje aktivní občanství a definuje naše základní hodnoty a identitu.

Evropská tvůrčí a kulturní odvětví však rozhodně nejsou jen měkkou silou, naopak jsou to nejsilnější aktiva EU. Jsou hospodářsky odolná, a to i v dobách krize, a mají vyšší procento zaměstnanosti mladých lidí než většina jiných odvětví. Ve skutečnosti jsou po odvětví stavebnictví a odvětví potravin a nápojů třetím největším zaměstnavatelem v EU a vytvářejí značný obchodní přebytek.

Stávající nebývalá dynamika ochrany a podpory kultury na úrovni EU vyjádřená v Římském prohlášení a na summitu v Göteborgu spolu s Rokem kulturního dědictví 2018 nabízejí jedinečnou příležitost vytvořit soudržnou, komplexní a udržitelnou kulturní politiku EU. Jedná se o příležitost, kterou si nesmíme nechat uniknout, pokud chceme skutečně zůstat „jednotní v rozmanitosti“.

Cílem této zprávy z vlastního podnětu není jen poskytnout podklad pro vytváření kulturních politik a hodnocení výsledků předchozí agendy. Jejím cílem je také zajistit, aby byla dosažena vhodná rovnováha mezi sociálními, ekonomickými a kulturními politikami a aby byla zajištěna soudržnost mezi Novou agendou a jinými programy, jako jsou např. Kreativní Evropa a Evropa pro občany.

S ohledem na priority Nové agendy zpravodaj vítá rozhodnutí rozdělit je podle tří rozměrů: sociálního, hospodářského a vnějšího, jakož i začlenění zvláštního odvětvového přístupu. Zpravodaj zdůrazňuje, že by měla být poskytnuta podpora všem tvůrčím a kulturním odvětvím a kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog by měly být zachovány coby průřezové priority.

Prokázalo se, že kultura má vliv na posílení sociální soudržnosti, začleňování, dialogu a vzájemného porozumění a na vytváření pocitu sounáležitosti. Její úloha při posilování postavení občanů prostřednictvím kulturní účasti a tvorby nesmí být podceňována. To je obzvlášť důležité a týká se to všech sociálně-ekonomických a věkových skupin, včetně menšin, migrantů, mladých a starších osob, osob se zdravotním postižením a lidí s omezenými příležitostmi. Nejdůležitějším aktivem evropské kultury je rozmanitost vizí, hlasů a projevů a ta musí být zachována, posílena a prosazována.

Na vzkvétání evropského kulturního prostoru má zásadní vliv mobilita umělců a pracovníků v oblasti kultury. Je to předpoklad podpory kulturní rozmanitosti a spolupráce. Zpravodaj proto vítá záměr rozpracovat programy mobility pro umělce a kulturní pracovníky a vybízí k odstranění zbývajících překážek, jako jsou víza a nebezpečí dvojího zdanění.

Další prioritou nové kulturní politiky bude posílení synergií mezi vzděláváním a kulturou. Je nutné uznat hodnotu kulturního a uměleckého vzdělávání přechodem z přístupu STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) na přístup STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) v oblasti vzdělávání.

Bez ohledu na své ambice však Nová agenda může být úspěšná pouze tehdy, když bude doprovázena udržitelnou a navýšenou finanční podporou pro kulturu. Zpravodaj zdůrazňuje, že popularita Kreativní Evropy v kombinaci s jejím výrazně nedostatečným financováním měly v období 2014–2017 za následek míru úspěšnosti pouhých 16,2 % a 14 %, pokud jde o projekty spolupráce. Z toho vyplývá, že téměř 85 % projektů, včetně velkého množství vysoce kvalitních projektů, které projdou byrokraticky zatěžujícím postupem podávání žádosti, neobdrží žádnou podporu. Toto působí jako odrazující faktor a brání mnoha subjektům z kulturních a tvůrčích odvětví v tom, aby žádost vůbec podaly, přestože se potýkají s nedostatkem finančních prostředků.

Zpravodaj proto požaduje zdvojnásobení rozpočtu programu Kreativní Evropa a rozvoj ucelené a koordinované strategie zaměřené na začlenění kultury do jiných oblastí politiky. V této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zprávu o tom, kolik finančních prostředků je na kulturu v současné době vyčleněno ve všech programech financování, a aby zajistily, že jejich objem bude činit alespoň 1 % příštího VFR. Zpravodaj dále vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila webovou stránku / portál „jednotného kontaktního místa“, kde budou všechny stávající nástroje financování EU uvedeny v uživatelsky vstřícné, úplné a efektivní podobě.

Hudba hýbe Evropou

Evropské hudební odvětví je velmi dynamické a poskytuje 1 milion pracovních míst a obrat 25 miliard EUR. Evropa je domovem některých předních světových umělců, skladatelů, hudebních vydavatelství a platforem pro streaming hudby a místem konání různých akcí a festivalů. Financování hudebního odvětví je však stále velmi nedostatečné a dosud na něj byla vyčleněna jen 3 % celkového rozpočtu programu Kreativní Evropa, což je podíl, který rozhodně neodráží ekonomický, sociální a kulturní přínos hudebního odvětví. Zpravodaj velmi podporuje přípravné opatření Evropského parlamentu „Hudba hýbe Evropou“ coby významný první krok ke stimulaci kreativity, rozmanitosti a inovací v evropském hudebním odvětví a vítá odvětvová opatření Komise týkající se hudby v rámci programu Kreativní Evropa. Zdůrazňuje, že by měl být kladen zvláštní důraz na menší subjekty, jelikož v odvětví hudebních nahrávek jsou 99 % hudebních vydavatelství malé a střední podniky, které odpovídají za 80 % všech nových vydání.

Vnější rozměr.

Kulturní výměny mohou působit jako silné spojení mezi lidmi z různého etnického, náboženského a sociálního prostředí, jelikož posilují mezikulturní dialog a vzájemné porozumění. V průběhu historie EU byly kulturní vztahy zásadní hybnou silou sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje. Hrají klíčovou úlohu při posilování kapacit občanské společnosti a mezilidských kontaktů a předcházení radikalizaci s cílem chránit kulturní dědictví a také při zapojování se do předcházení konfliktům, jejich řešení a zvyšování odolnosti vůči nim. Proto by se kultura měla stát neodmyslitelnou součástí politického dialogu se třetími zeměmi a je třeba ji systematicky začleňovat do projektů a programů v rámci vnější činnosti. Zpravodaj požaduje provedení strategie pro vnější kulturní vztahy, přičemž musí být náležitá pozornost věnována místním kulturním organizacím a aktérům na úrovni občanů. Cílem není vývoz evropské kultury, ale vytvoření vazeb a posílení mezikulturního dialogu a mírových vztahů.

Zpravodaj si je vědom významu výše zmíněných aspektů, ale trvá na tom, že by mezi nimi vždy měla existovat rovnováha a že hlavním cílem kulturních politik je vnitřní hodnota kultury. Zpravodaj zdůrazňuje, že by měly být vyčleněny dostatečné finanční prostředky na základě vnitřní hodnoty uměleckých a tvůrčích projektů a že potřeba reagovat na nové nepředvídané okolnosti, jako je integrace uprchlíků, by měla být podporována pomocí nových finančních prostředků, místo aby byly oslabovány již dohodnuté cíle a programy v oblasti kultury.

Zpravodaj vítá strategii Digital4Culture vzhledem k tomu, že digitální revoluce zásadně proměnila způsob, jakým se umění a kultura vytvářejí, distribuují a užívají a že tato strategie přináší nové příležitosti pro rozsáhlejší šíření obsahu, ale zároveň představuje velký problém s ohledem na již tak vypjaté pracovní podmínky umělců a tvůrců a ohrožuje jejich ekonomickou existenci. Zpravodaj zdůrazňuje, že ochrana autorských a souvisejících práv je jádrem výnosů tvůrčích a kulturních odvětví.

Vzhledem k tomu, že bez umělců by umění neexistovalo, zpravodaj zdůrazňuje nutnost chránit tvůrce v digitálním prostředí a v této souvislosti vítá návrh směrnice o autorském právu. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zajistily, že digitální platformy, které hrají aktivní úlohu v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu chráněného autorským právem, musí mít jasnou povinnost získat od držitelů práv licenci a spravedlivě odměňovat umělce, autory, vydavatele zpráv, producenty, novináře a tvůrce za digitální využití jejich děl. Je důležité jasně říci, že se vyloučení odpovědnosti může vztahovat pouze na skutečně neutrální a pasivní poskytovatele online služeb ve smyslu směrnice o elektronickém obchodu a judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Evropský rok kulturního dědictví podnítil řadu subjektů občanské společnosti a veřejných subjektů v celé EU a prokázal, že by kultura mohla a měla být prosazována ve všech oblastech politiky. Je nejvyšší čas zajistit udržitelný odkaz této iniciativy, a to jak na úrovni obsahu, tak na organizační úrovni, aby toto úsilí nebylo marné. Zpravodaj zdůrazňuje nutnost zohlednit jak hmotné, tak nehmotné prvky kulturního dědictví a prozkoumat jejich vazbu na současnou kulturu a tvorbu.

Zpravodaj zdůrazňuje naléhavou potřebu vyvinout nové přístupy ke sběru dat ve všech kulturních a tvůrčích odvětvích a používat více kvalitativních ukazatelů, aby se zlepšila příprava kulturních politik a mohl být měřen jejich dopad. V současné době existuje velká propast mezi veřejným sektorem se stále větším nedostatkem údajů a digitálními provozovateli s velkým množstvím informací. A nakonec, vzhledem k tomu, že je velmi důležité digitální šíření evropského umění, zpravodaj také doporučuje, aby byla vytvořena evropská digitální platforma poskytující přístup k licencovaným evropským filmům.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Rupert Matthews, Luigi Morgano, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Dietmar Köster, Emma McClarkin, Michel Reimon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Nicola Danti, Tomáš Zdechovský


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat

EFDD

Isabella Adinolfi

PPE

Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Svetoslav Hristov Malinov, Sabine Verheyen, Theodoros Zagorakis, Tomáš Zdechovský, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Nicola Danti, Damian Drăghici, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Dietmar Köster, Luigi Morgano, Julie Ward

VERTS/ALE

Michel Reimon, Helga Trüpel

4

-

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Rupert Matthews

ENF

Dominique Bilde

2

0

ALDE

Yana Toom

GUE/NGL

Nikolaos Chountis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 6. prosince 2018Právní upozornění