Postup : 2018/0043(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0390/2018

Předložené texty :

A8-0390/2018

Rozpravy :

PV 17/04/2019 - 24
CRE 17/04/2019 - 24

Hlasování :

PV 18/04/2019 - 10.12

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0432

ZPRÁVA     ***I
PDF 793kWORD 108k
26.11.2018
PE 626.780v02-00 A8-0390/2018

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

(COM(2018)0094 – C8-0113/2018 – 2018/0043(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Bernd Lucke

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

(COM(2018)0094 – C8-0113/2018 – 2018/0043(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0094),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0113/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 22. srpna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0390/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(6) jsou stanoveny velmi obecné požadavky týkající se strukturálních prvků krytých dluhopisů. Tyto požadavky se omezují na to, že kryté dluhopisy musí být emitovány úvěrovou institucí se sídlem v členském státě a podléhat zvláštnímu veřejnému dohledu, jakož i mechanismu dvojího postihu. Vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy se těmito otázkami zabývají a upravují je mnohem podrobněji. Uvedené vnitrostátní rámce obsahují také další strukturální ustanovení, zejména pravidla složení krycího portfolia, kritéria způsobilosti aktiv, možnost seskupovat aktiva, povinnosti v oblasti transparentnosti a podávání zpráv a pravidla snižování rizika likvidity. Přístupy členských států k regulaci se liší rovněž z věcného hlediska. V několika členských státech neexistuje žádný zvláštní vnitrostátní rámec pro kryté dluhopisy. V důsledku toho v právu Unie dosud nejsou stanoveny klíčové strukturální prvky, jimž mají kryté dluhopisy vydané v Unii odpovídat.

(2)  Článek 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(7) doplňuje k podmínkám uvedeným v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES další podmínky pro získání preferenčního obezřetnostního zacházení ohledně kapitálových požadavků, které úvěrovým institucím investujícím do krytých dluhopisů umožňuje držet méně kapitálu, než když investují do jiných aktiv. Tyto dodatečné požadavky sice zvyšují úroveň harmonizace krytých dluhopisů v Unii, ale slouží konkrétnímu účelu, tedy vymezení podmínek, za kterých mohou investoři do krytých dluhopisů získat uvedené preferenční zacházení, a nejsou použitelné mimo rámec nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)  Další právní předpisy Unie, včetně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61(8), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35(9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(10), za účelem identifikace krytých dluhopisů, které mohou využít preferenčního zacházení, jež tyto akty zavádějí pro investory do krytých dluhopisů, také odkazují na definici uvedenou ve směrnici 2009/65/ES. Znění těchto aktů se však liší podle jejich účelu a předmětu, a výraz „kryté dluhopisy“ se proto nepoužívá jednotně.

(4)  Zacházení s krytými dluhopisy lze považovat za celkově harmonizované, pokud jde o podmínky investování do těchto dluhopisů. Podmínky pro vydávání krytých dluhopisů však v rámci Unie harmonizovány nejsou, což má přinejmenším dva důsledky. Zaprvé je preferenční zacházení přiznáváno stejně nástrojům, které mohou mít různou povahu, míru rizika a míru ochrany investorů. Zadruhé ▌mohou rozdíly v zárukách poskytovaných vnitrostátními pravidly vytvořit riziko pro finanční stabilitu, pokud kryté dluhopisy spojené s různou úrovní ochrany investorů mohou být jako kryté dluhopisy koupeny v celé Unii a mohou využívat preferenčního obezřetnostního zacházení podle nařízení (EU) č. 575/2013 a dalších právních předpisů Unie.

(5)  Harmonizace některých aspektů vnitrostátních režimů spolu s tím, že budou identifikovány osvědčené postupy, zajistí bezproblémový a trvalý rozvoj dobře fungujících trhů s krytými dluhopisy v Unii a omezí možná rizika a zranitelná místa ohrožující finanční stabilitu. Tato harmonizace založená na zásadách by měla vytvořit společnou referenční základnu pro vydávání všech krytých dluhopisů v Unii. Harmonizace vyžaduje, aby všechny členské státy zavedly rámce pro kryté dluhopisy, což by mělo také usnadnit rozvoj trhů s krytými dluhopisy v členských státech, ve kterých takový trh v současnosti neexistuje. Tento trh by zajistil stabilní zdroj financování pro úvěrové instituce, které by tak získaly větší schopnost poskytovat spotřebitelům a podnikům dostupné hypoteční úvěry, a investorům by zpřístupnil bezpečnější investice.

(6)  Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) vydala doporučení(11), ve kterém příslušné vnitrostátní orgány a Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“) vyzývá, aby identifikovaly osvědčené postupy týkající se krytých dluhopisů a aby podpořily harmonizaci vnitrostátních rámců. Doporučuje také, aby orgán EBA koordinoval opatření přijímaná vnitrostátními orgány dohledu, zejména pokud se týkají kvality a oddělení souborů aktiv určených ke krytí, ochrany krytých dluhopisů v případě úpadku, rizik spojených s aktivy a závazky, která mají vliv na soubory aktiv určených ke krytí, a zveřejnění složení těchto souborů. V doporučení se orgán EBA dále vyzývá, aby po dobu dvou let sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů, které tento orgán identifikoval, s cílem posoudit potřebu legislativního opatření a aby tuto potřebu oznámil ESRB a Komisi.

(7)  V prosinci 2013 podala Komise orgánu EBA žádost o poradenství v souladu s čl. 503 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)  V reakci na doporučení ESRB ze dne 20. prosince 2012 a na žádost o poradenství podanou Komisí v prosinci 2013 vydal orgán EBA dne 1. července 2014 zprávu(12). V této zprávě se doporučuje větší sblížení vnitrostátních právních, regulačních a dohledových rámců pro kryté dluhopisy s cílem dále podpořit v Unii existenci jednotného preferenčního zacházení s krytými dluhopisy z hlediska rizikových vah.

(9)  V souladu s doporučením ESRB orgán EBA po dobu dvou let dále sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů uvedených ve zmíněném doporučení. Na tomto základě podal orgán EBA dne 20. prosince 2016 ESRB, Radě a Komisi druhou zprávu o krytých dluhopisech(13). Tato zpráva dospěla k závěru, že za účelem zajištění jednotnějších definic a regulatorního zacházení s krytými dluhopisy v Unii bude nezbytná další harmonizace. Zpráva dále obsahuje závěr, že by harmonizace měla vycházet ze stávajících dobře fungujících trhů v některých členských státech.

(10)  Kryté dluhopisy jsou tradičně vydávány úvěrovými institucemi. Podstatou tohoto nástroje je zajišťovat financování úvěrů, přičemž jednou z hlavních činností úvěrových institucí je poskytovat ve velkém měřítku úvěry. V souladu s tím právní předpisy Unie přiznávající preferenční zacházení krytým dluhopisům vyžadují, aby tyto dluhopisy vydávaly úvěrové instituce.

(11)  Vyhradí-li se vydávání krytých dluhopisů pouze úvěrovým institucím, zajistí se, aby měl emitent znalosti nezbytné k řízení úvěrového rizika spojeného s úvěry v krycím portfoliu. Zajistí se také, aby se na emitenta vztahovaly kapitálové požadavky, o něž se opírá ochrana investorů v rámci mechanismu dvojího postihu, který investorovi umožňuje uspokojit pohledávku jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z aktiv v krycím portfoliu. Omezením vydávání krytých dluhopisů na úvěrové instituce se tedy dosáhne toho, aby kryté dluhopisy zůstaly bezpečným a efektivním nástrojem financování;  to přispěje k ochraně investorů a finanční stabilitě, což jsou důležité cíle veřejné politiky v obecném zájmu. Toto omezení by bylo také v souladu s přístupem dobře fungujících vnitrostátních trhů, které vydávání krytých dluhopisů povolují pouze úvěrovým institucím.

(12)  Proto je vhodné, aby vydávat kryté dluhopisy podle práva Unie mohly pouze úvěrové instituce definované v čl. 4 odst. 1 bodě 1) nařízení (EU) č. 575/2013. Hlavním účelem této směrnice je upravit podmínky, za kterých mohou tyto úvěrové instituce vydávat jako nástroj financování kryté dluhopisy, a to stanovením požadavků na produkt a zvláštního dohledu nad produktem, jimž v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany investorů podléhají.

(13)  Existence mechanismu dvojího postihu je stěžejní koncepcí a prvkem mnoha stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy a také klíčovým prvkem krytých dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4) směrnice 2009/65/ES. Proto je nezbytné tuto koncepci upřesnit, aby bylo zajištěno, že investoři v celé Unii budou moci svou pohledávku uspokojit jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z aktiv v krycím portfoliu za harmonizovaných podmínek.

(14)  Zásadní vlastností krytých dluhopisů by měla být také odolnost vůči úpadku, aby bylo zajištěno, že investoři do krytých dluhopisů dostanou zaplaceno v době splatnosti dluhopisu. Automatické zesplatnění v případě selhání emitenta může narušit pořadí subjektů, které investovaly do krytých dluhopisů, a proto je důležité zajistit, aby investoři do krytých dluhopisů dostali i v případě selhání zaplaceno podle smluvního harmonogramu. Odolnost vůči úpadku tedy přímo souvisí s mechanismem dvojího postihu, a tudíž by rovněž měla být klíčovou vlastností rámce pro kryté dluhopisy.

(15)  Další klíčovou vlastností stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy je skutečnost, že aktiva sloužící jako kolaterál by měla mít velmi vysokou kvalitu, aby bylo zajištěno, že hodnota krycího portfolia bude postačovat ke krytí platebních závazků nesplacených dluhopisů. Tato krycí portfolia by se mohla skládat z expozic orgánům s pravomocemi k získávání daní nebo pohledávek zajištěných vysoce kvalitními fyzickými aktivy. Vysoce kvalitní aktiva jsou charakterizována specifickými vlastnostmi, které se týkají zajišťované pohledávky a aktiv použitých jako kolaterálu na jejich podporu. Je proto vhodné stanovit obecné kvalitativní vlastnosti, které by krycí portfolia a jejich aktiva využívaná jako kolaterál měla mít. Za způsobilá sloužit jako kolaterál v krycím portfoliu by měla být považována aktiva uvedená v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013, stejně jako úvěry poskytované veřejným podnikůmpůsobícím pod veřejným dohledem nebo majícím hodnocení úrovně „investment“ stanovené určenou externí ratingovou agenturou. Za způsobilá by mohla být rovněž považována další aktiva podobně vysoké kvality za předpokladu, že splňují právní požadavky a požadavky na kolaterál, jímž se kryje peněžitý nárok, v souladu s pravidly vymezenými touto směrnicí. Členské státy by rovněž měly mít možnost ve svých vnitrostátních rámcích některá aktiva vyloučit.

(15a)  Dluhové nástroje kryté strategickými aktivy důležitými pro růst, inovace a udržitelnost, které jsou rizikovější než veřejný dluh a hypotéky a nespadají do působnosti této směrnice, by měly být způsobilé pro novou třídu finančních nástrojů označovaných jako „evropské zajištěné cenné papíry“ (European Secured Notes, ESN). Tento rámec je třeba vytvořit proto, aby bylo možné zohlednit specifické rysy financování malých a středních podniků v unijní ekonomice. ESN se mohou stát užitečným dodatečným nástrojem pro banky k financování reálné ekonomiky.

(16)  Kryté dluhopisy mají zvláštní strukturální vlastnosti, jejichž cílem je zajistit trvalou ochranu investorů. Patří k nim požadavek, aby investoři do krytých dluhopisů měli možnost uspokojit pohledávku nejen u emitenta, ale také z aktiv ve vyhrazeném krycím portfoliu. Aby byla zajištěna vysoká kvalita těchto aktiv, měly by být stanoveny zvláštní požadavky na kvalitu aktiv, která lze do tohoto portfolia zařadit. Tyto strukturální požadavky související s produktem se liší od obezřetnostních požadavků použitelných pro úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy. První z uvedených požadavků by se neměly zaměřovat na zajištění zdraví vydávající instituce z obezřetnostního hlediska, nýbrž na ochranu investorů stanovením zvláštních požadavků na samotný krytý dluhopis. Vedle zvláštního požadavku, aby byla v krycím portfoliu používána vysoce kvalitní aktiva, je také vhodné dále posílit ochranu investorů prostřednictvím úpravy obecných požadavků na vlastnosti krycího portfolia. Tyto požadavky by měly zahrnovat zvláštní pravidla zaměřená na ochranu krycího portfolia, včetně pravidel pro oddělení (mimo jiné prostřednictvím jednotky pro speciální účel) a umístění aktiv v krycím portfoliu, která zajistí dostatečný stupeň homogenity k tomu, aby bylo možné dostatečně diverzifikovat rizik v mezích této homogenity a usnadnit správné posouzení rizik investorem. Krycí portfolio by proto mělo být jednoduché a transparentní. Dále by měly být v této směrnici stanoveny požadavky na snížení rizik, aniž by bylo dotčeno právo členských států doplnit je o jiné prostředky. Měl by být vymezen také výpočet krytí a podmínky, za nichž lze do krycího portfolia zařadit derivátové smlouvy, aby bylo zajištěno, že se na krycí portfolia budou v celé Unii vztahovat společné vysoké standardy kvality.

(17)  Řada členských států již vyžaduje, aby kontrolor krycího portfolia plnil konkrétní úkoly týkající se kvality způsobilých aktiv a zajišťoval soulad s vnitrostátními požadavky na krytí. Za účelem harmonizace zacházení s krytými dluhopisy v celé Unii je proto důležité, aby byly jasně vymezeny úkoly a povinnosti kontrolora krycího portfolia, pokud vnitrostátní rámec vyžaduje jeho jmenování. Existence kontrolora krycího portfolia nezbavuje příslušné vnitrostátní orgány povinností v oblasti zvláštního veřejného dohledu.

(18)  Pro malé úvěrové instituce je vydávání krytých dluhopisů obtížné, protože zavádění programů krytých dluhopisů je často spojeno s vysokými počátečními náklady. Na trzích s krytými dluhopisy je zvláště důležitá také likvidita, která je z velké části určována objemem nesplacených dluhopisů. S cílem umožnit vydávání krytých dluhopisů menšími úvěrovými institucemi je proto vhodné stanovit možnost společného financování dvěma nebo více úvěrovými institucemi. To by umožnilo seskupování aktiv několika úvěrovými institucemi jako kolaterálu pro kryté dluhopisy vydané jednou úvěrovou institucí a usnadnilo by to vydávání krytých dluhopisů v členských státech, kde v současnosti neexistují rozvinuté trhy. Důležité je, aby požadavky na použití dohod o společném financování zajišťovaly, že aktiva prodaná nebo převedená prostřednictvím dohody o finančním zajištění podle směrnice 2002/47/ES na vydávající úvěrové instituce budou splňovat požadavky na způsobilost aktiv a na oddělení krycích aktiv podle práva Unie.

(20)  Transparentnost krycího portfolia zajišťujícího krytý dluhopis je zásadní součástí tohoto druhu finančního nástroje, protože zvyšuje srovnatelnost a umožňuje investorům provést nezbytné hodnocení rizik. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2003/71/ES(14) obsahuje pravidla pro sestavování, schvalování a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě. Vnitrostátní zákonodárci a účastníci trhu postupně vytvořili několik iniciativ doplňujících směrnici 2003/71/ES ohledně informací, které mají být zpřístupňovány investorům do krytých dluhopisů. Je ovšem nezbytné stanovit na úrovni Unie, k jaké společné minimální míře informací by měli mít investoři před nákupem nebo při nákupu krytých dluhopisů přístup. Členské státy by měly mít možnost doplnit tyto minimální požadavky dalšími ustanoveními.

(21)  Klíčovým aspektem zajištění ochrany investorů do krytých dluhopisů je snížení rizika likvidity tohoto nástroje. To má zásadní význam pro zajištění včasného splacení závazků, které jsou s krytým dluhopisem spojeny. Proto je vhodné zavést rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia za účelem řešení rizik nedostatku likvidity, jako jsou nesoulad splatností a úrokových sazeb, přerušení plateb, rizika směšování, deriváty a další provozní závazky splatné v rámci programu krytých dluhopisů. Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia se liší od obecných požadavků na likviditu uložených úvěrovým institucím v souladu s jinými akty práva Unie tím, že tato rezerva přímo souvisí s krycím portfoliem a je určená ke snížení rizik likvidity specifických pro toto portfolio. Za účelem minimalizace regulační zátěže by členské státy měly mít možnost povolit vhodnou interakci s požadavky na likviditu, které jsou stanoveny jinými akty práva Unie nebo vnitrostátního práva a slouží jiným účelům než rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia. Členské státy by proto měly mít možnost rozhodnout, že by se požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia měl použít pouze v případě, že úvěrové instituci není v době, na kterou se tyto jiné požadavky vztahují, právem Unie ani vnitrostátním právem uložen žádný jiný požadavek na likviditu.

(22)  V řadě členských států byly vytvořeny inovativní struktury pro profily splatnosti s cílem řešit možná rizika likvidity, včetně nesouladu splatností. Tyto struktury zahrnují možnost prodloužit plánovanou splatnost krytého dluhopisu o určitou dobu nebo povolit, aby peněžní toky z aktiv v krycím portfoliu směřovaly přímo k vlastníkům krytých dluhopisů. Prodloužení splatnosti, které poskytuje alternativu k platební neschopnosti nebo řešení krize, umožňuje úvěrové instituci zmírnit nucený prodej a zvýšit ochranu investorů. Je nicméně důležité vymezit podmínky, za kterých mohou členské státy tyto struktury povolit, aby bylo zajištěno, že nebudou příliš složité. Důležité je také zajistit, aby úvěrová instituce nemohla prodlužovat splatnost libovolně. Splatnost by měla být prodloužena, pouze pokud nastane objektivní a jednoznačně vymezená rozhodná událost.

(23)  Existence rámce zvláštního veřejného dohledu je prvkem, který kryté dluhopisy definuje podle čl. 52 odst. 4. směrnice 2009/65/ES. Uvedená směrnice však nestanoví povahu a obsah tohoto dohledu ani orgány, které by měly být odpovědné za jeho výkon. Proto má zásadní význam, aby byly harmonizovány podstatné prvky tohoto veřejného dohledu nad krytými dluhopisy a aby byly jasně stanoveny úkoly a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů, které jej vykonávají.

(24)  Jelikož je veřejný dohled nad krytými dluhopisy odlišný od dohledu nad úvěrovými institucemi v Unii, měly by mít členské státy možnost jmenovat pro výkon těchto odlišných dohledových úloh jiné příslušné vnitrostátní orgány, než je orgán vykonávající obecný dohled nad úvěrovou institucí. Aby však bylo zajištěno jednotné uplatňování veřejného dohledu nad krytými dluhopisy v celé Unii, je nezbytné vyžadovat, aby příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy úzce spolupracovaly s příslušným orgánem provádějícím obecný dohled nad úvěrovými institucemi.

(25)  Veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měl zahrnovat udělování povolení úvěrovým institucím k vydávání krytých dluhopisů. Jelikož by vydávání krytých dluhopisů mělo být dovoleno pouze úvěrovým institucím, mělo by být uvedené povolení udělováno pouze držitelům povolení působit jako úvěrová instituce. Tato směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující podmínky, za kterých mohou úvěrové instituce povolené podle práva Unie získat povolení k výkonu činnosti vydávání krytých dluhopisů v rámci programu krytých dluhopisů.

(26)  Pokud jde o rozsah povolení, program krytých dluhopisů běžně sestává z krycího portfolia zajišťujícího emise krytých dluhopisů (které mají různá mezinárodní identifikační čísla cenného papíru (ISIN)).

(27)  Aby bylo zabezpečeno dodržování povinností uložených úvěrovým institucím vydávajícím kryté dluhopisy a aby bylo zajištěno obdobné zacházení a dodržování předpisů v celé Unii, měly by mít členské státy povinnost stanovit účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a jiná správní opatření.

(30)  Za účelem odhalování možných porušení požadavků týkajících se vydávání krytých dluhopisů a jejich uvádění na trh by příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a účinné mechanismy na podporu ohlašování potenciálních či skutečných porušení. Těmito mechanismy by neměla být dotčena práva na obhajobu žádné osoby nebo subjektu, na které má uplatnění těchto pravomocí a mechanismů nepříznivý dopad.

(31)  Příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měly mít také pravomoc ukládat správní sankce a přijímat jiná správní opatření, aby byla zajištěna co nejširší možnost reagovat na porušení právních předpisů a aby se zamezilo dalšímu porušování, bez ohledu na to, zda se tato opatření považují podle vnitrostátního práva za správní sankci nebo za jiné správní opatření. Členské státy by vedle sankcí stanovených v této směrnici měly mít možnost stanovit další sankce a vyšší úroveň správních peněžitých sankcí.

(32)  Stávající vnitrostátní právní předpisy o krytých dluhopisech se vyznačují tím, že stanoví podrobnou regulaci na vnitrostátní úrovni a dohled nad emisemi a programy krytých dluhopisů s cílem zajistit, aby byla v souvislosti s vydáváním krytých dluhopisů vždy dodržována práva investorů. Uvedený dohled zahrnuje trvalé sledování vlastností programu, požadavků na krytí a kvality krycího portfolia. Dostatečná úroveň informací pro investory o regulačním rámci upravujícím vydávání krytých dluhopisů je zásadním prvkem ochrany investorů. Proto je vhodné zajistit, aby příslušné orgány pravidelně zveřejňovaly informace o svých vnitrostátních opatřeních provádějících tuto směrnici a o způsobu, jakým vykonávají veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

(33)  V současnosti jsou kryté dluhopisy v Unii uváděny na trh s vnitrostátními označeními, z nichž některá jsou dobře zavedená, zatímco jiná nikoliv.Proto se jeví jako rozumné povolit úvěrovým institucím, které v Unii vydávají kryté dluhopisy, používat při prodeji krytých dluhopisů investorům z Unie i třetích zemí zvláštní označení „evropské kryté dluhopisy“ za podmínky, že tyto kryté dluhopisy splňují požadavky stanovené v této směrnici. Pokud kryté dluhopisy splňují i další požadavky stanovené v článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013, úvěrové instituce by měly mít povoleno používat označení „evropské kryté dluhopisy (prémiové)“. Toto označení, poukazující na zvláště vysokou a dobře srozumitelnou kvalitu, by mohlo být atraktivní dokonce i v členských státech, kde existují dobře zavedená vnitrostátní označení. Označení „evropské kryté dluhopisy“ investorům usnadňují posuzovat kvalitu krytých dluhopisů, a zvyšuje se tak atraktivnost těchto dluhopisů jako investičního nástroje jak v rámci Unie, tak mimo Unii. Používání těchto označení by však mělo být nepovinné a členské státy by měly mít možnost ponechat si souběžně s označeními „evropské kryté dluhopisy“ vlastní vnitrostátní označení a rámec pro označování.

(34)  S cílem posoudit uplatňování této směrnice by Komise měla v těsné spolupráci s orgánem EBA sledovat vývoj krytých dluhopisů v Unii a podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni ochrany investorů a vývoji trhů s krytými dluhopisy. Tato zpráva by se měla zaměřit také na vývoj v oblasti aktiv sloužících jako kolaterál pro emise krytých dluhopisů, včetně možnosti, aby členské státy povolily vydávání krytých dluhopisů za účelem financování úvěrů určených veřejným podnikům.

(35)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. července 2017 „Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopis“ zdůraznil, že by měly být odstraněny překážky v přístupu na trh pro emitenty, pokud jde o rozvoj trhů s krytými dluhopisy mimo evropský hospodářský prostor, a to tím, že bude krytým dluhopisům vydaným emitenty ve třetích zemích zajištěno rovnocenné zacházení, pod podmínkou, že příslušná evropská instituce provede důkladné posouzení rovnocennosti jejich právního a institucionálního prostředí a prostředí dohledu. Klíčové zásady evropské právní úpravy by měly sloužit jako možný vzorový model pro trhy krytých dluhopisů v globálním měřítku. Protože v několika neevropských zemích se trhy s krytými dluhopisy rychle rozvíjejí, je zcela nezbytné zavést bez zbytečného odkladu určitý režim rovnocennosti. Pokud by byly odstraněny překážky přístupu na trh pro emitenty krytých dluhopisů ze zemí mimo EU, investorům z EU se tím zvýší možnosti výběru a přístup k dlouhodobému financování a bude se také podněcovat zvyšování přeshraničních investic.

(36)  Kryté dluhopisy se vyznačují tím, že mají plánovanou splatnost v délce několika let. Proto je nezbytné do této směrnice zařadit přechodná opatření zajišťující, že jí nebudou dotčeny kryté dluhopisy již vydané ke dni [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice].

(37)  V důsledku stanovení jednotného rámce pro kryté dluhopisy by měl být změněn popis krytých dluhopisů uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES. Směrnice 2014/59/EU definuje kryté dluhopisy s odkazem na čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES, a protože se popis v něm uvedený mění, měla by být změněna také směrnice 2014/59/EU. Aby nebyly ovlivněny kryté dluhopisy vydané v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice], měly by být tyto kryté dluhopisy až do své splatnosti nadále označovány nebo definovány jako kryté dluhopisy. Směrnice 2009/65/ES a 2014/59/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(38)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(15) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(39)  Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ▌ale vzhledem k potřebě dále rozvinout trhy s krytými dluhopisy v celé Unii a podpořit přeshraniční investice jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(40)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(16) a vydal své stanovisko dne …(17),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA IPŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro ochranu investorů, která se týkají:

1)  požadavků na vydávání krytých dluhopisů;

2)  strukturálních vlastností krytých dluhopisů;

3)  veřejného dohledu nad krytými dluhopisy;

4)  požadavků na zveřejňování informací ▌v souvislosti s krytými dluhopisy.

Článek 2Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v Unii.

Článek 3Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „krytým dluhopisem“ dluhový závazek vydaný pod veřejným dohledem podle článku 18 úvěrovou institucí nebo specializovanou hypoteční úvěrovou institucí, který je současně nástrojem dvojího postihu podle článku 4, je krytý vůči úpadku podle článku 5, jeho aktiva v krycím portfoliu jsou oddělena podle článku 12 a je zajištěný prostřednictvím způsobilých aktiv podle článku 6 nebo článku 6a;

2)  „programem krytých dluhopisů“ aktiva a závazky uvedené v článku 15, jakož i činnosti úvěrové instituce související s vydáváním krytých dluhopisů na základě ▌povolení uděleného podle článku 19;

3)  „krycím portfoliem“ jednoznačně definovaný soubor zjistitelných aktiv, která zajišťují platební závazky emitenta krytého dluhopisu až do doby jeho splatnosti, a to s výhradou právně závazných ujednání zajišťujících, aby tato aktiva byla oddělena od ostatních aktiv držených úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy, nejpozději ve chvíli, kdy by byl zahájen postup řešení krize nebo insolvenční řízení ohledně emitenta krytého dluhopisu;

4)  „úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

5)  „specializovanou hypoteční úvěrovou institucí“ úvěrová instituce, která:

a)  financuje poskytnuté úvěry nebo pohledávky nabyté za úplatu vydáváním krytých dluhopisů,

b)  má ze zákona povoleno poskytovat pouze hypoteční úvěry a úvěry veřejnému sektoru a

c)  nesmí přijímat vklady, ale může přijímat jiné splatné prostředky, 

aniž jsou dotčeny vedlejší a doplňkové činnosti omezené a vymezené v příslušných právních předpisech členských států;

6)  „automatickým zesplatněním krytého dluhopisu“ situace, kdy se krytý dluhopis v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce, která kryté dluhopisy vydala, stává automaticky okamžitě splatným a investoři do tohoto krytého dluhopisu mají v této souvislosti vynutitelný nárok na provedení plateb dříve, než v původním datu splatnosti;

7)  „tržní hodnotou“ v případě nemovitostí tržní hodnota ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 76) nařízení (EU) č. 575/2013;

8)  „zástavní hodnotou nemovitosti“ v případě nemovitostí zástavní hodnota nemovitosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 74) nařízení (EU) č. 575/2013;

▌ 10)  „primárním aktivem“ dominantní aktivum v krycím portfoliu, které určuje povahu krycího portfolia;

11)  „náhradním aktivem“ aktivum, jiné než primární aktiva, které přispívá ke splnění požadavků na krytí;

12)  „přezajištěním“ zákonná, dobrovolná nebo smluvní úroveň veškerého kolaterálu překračující požadavek na krytí stanovený v článku 15, s výjimkou dalších současných nebo budoucích dodatečných záruk, které mohou být poskytnuty v souladu s vnitrostátními předpisy a mohou se v průběhu času lišit;

13)  „požadavkem na párovací financování“ pravidla vyžadující, aby peněžní toky mezi závazky a aktivy, které se stávají splatnými, byly párovány tak, aby platby od dlužníků byly přijímány před provedením plateb investorům do krytých dluhopisů a aby částky přijímané od dlužníků měly přinejmenším rovnocennou hodnotu jako platby investorům do krytých dluhopisů, jež se mají provést;

14)  „čistým odtokem likvidity“ všechny platby provedené v určitém období programu krytých dluhopisů, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátových smluv, po odečtení všech plateb obdržených ve stejném období z titulu nároků souvisejících s aktivy v krycím portfoliu;

15)  „strukturou prodloužitelné splatnosti“ mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o určitou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost;

16)  „veřejným dohledem nad krytými dluhopisy“ dohled nad programy krytých dluhopisů, který zajišťuje soulad s požadavky, jež se na vydávání krytých dluhopisů vztahují, a prosazování těchto požadavků;

17)  „zvláštním správcem“ osoba nebo subjekt jmenovaný k tomu, aby spravoval program krytých dluhopisů v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy v rámci tohoto programu.

17a)  „řešením krize“ reorganizační opatření ve smyslu čl. 2 odrážky směrnice 2001/24/ES.

HLAVA IISTRUKTURÁLNÍ VLASTNOSTI KRYTÝCH DLUHOPISŮ

Kapitola 1Dvojí postih a odolnost vůči úpadku

Článek 4Dvojí postih

1.  Členské státy stanoví pravidla opravňující investory do krytých dluhopisů k uplatnění těchto pohledávek:

a)  pohledávka za úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy;

b)  v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy přednostní pohledávka vůči jistině a veškerým naběhlým úrokům z aktiv zařazených do krycího portfolia;

c)  v případě, že se úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dostane do platební neschopnosti a přednostní pohledávku uvedenou v písmeni b) nelze v plné výši uspokojit, pohledávka za majetkovou podstatou této úvěrové instituce, která je rovnocenná pohledávkám přednostních nezajištěných věřitelů této úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí v běžném insolvenčním řízení.

2.  Pohledávky uvedené v odstavci 1 jsou omezené plnou výší platebních závazků spojených s krytými dluhopisy.

3.  Pro účely odst. 1 písm. c) mohou členské státy pro případ platební neschopnosti specializované hypoteční úvěrové instituce stanovit pravidla přiznávající investorům do krytých dluhopisů pohledávku, která je přednostní vzhledem k pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů této specializované hypoteční úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí věřitelů v běžném insolvenčním řízení, ale podřízená vzhledem ke všem ostatním přednostním věřitelům.

Článek 5Odolnost krytých dluhopisů vůči úpadku

Členské státy zajistí, aby se na platební závazky spojené s krytými dluhopisy nevztahovalo automatické zesplatnění v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Kapitola 2Krycí portfolio a krytí

Oddíl IZpůsobilá aktiva

Článek 6

Krycí aktiva pro kryté dluhopisy (prémiové)

Členské státy vyžadují, aby kryté dluhopisy (prémiové) byly trvale zajištěny vysoce kvalitními krycími aktivy. jsou označená jako způsobilá v čl. 129 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 575/2013; ▌

Článek 6aKrycí aktiva pro běžné kryté dluhopisy

1.  Členské státy mohou povolit vydávání krytých dluhopisů zajištěných vysoce kvalitními krycími aktivy, které nejsou uvedena jako způsobilá v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013. V takovém případě členské státy vyžadují, aby krycí aktiva poskytovala úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy s peněžitými nároky, u nichž bude finanční částka jasně stanovena podle odstavce 2, a zajištěné aktivy využívanými jako kolaterál stanovenými v odstavci 3. Členské státy rovněž vyžadují, aby výběr krycích aktiv zmírňoval riziko krycího portfolia podle odstavce 4.

2.  Členské státy stanoví pravidla zajišťující, aby aktiva uvedená v odstavci 1 splňovala tyto právní požadavky:

a)  každý nárok je zajištěn aktivy, ve vztahu k nimž veřejný rejstřík uvádí vlastnictví a zajišťovací práva, nebo se jedná o určitou půjčku přijatou veřejnou společností podle čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES;

b)  každý nárok, který není úvěrem přijatým veřejnou společností podle čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES, je zajištěn v podobě zákonně zřízené hypotéky nebo prostřednictvím zatížení, zástavního práva nebo jiné záruky, přičemž tato hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo jiná záruka jsou vymahatelné.

c)  hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo záruka uvedené v písmeni b) zajišťující nárok umožní úvěrové instituci vydávající kryté dluhopisy, aby obdržela platbu v rámci nároku včas a za přiměřené náklady.

Pro účely písmen a) a b) stanoví členské státy pravidla zajišťující rychlé podávání návrhů na zápis a zápis hypoték, zatížení, zástavních práv nebo záruk k nárokům v krycím portfoliu.

Pro účely písmen b) a c) členské státy zajistí, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy před zařazením nároků do krycího portfolia posuzovaly jejich vymahatelnost a očekávanou délku právních řízení.

3.  Členské státy stanoví pravidla zajišťující, že aktiva využívaná jako kolaterál uvedená v odstavci 1 splňují kterýkoli z následujících požadavků:

a)  u fyzických aktiv lze stanovit buď tržní, nebo zástavní hodnotu, nebo pokud to není možné, je aktivum oceněno na základě pravidel stanovených daným členským státem;

b)  u úvěrů veřejným podnikům podléhá daný podnik veřejnému dohledu nebo expozice protistraně, které určená externí ratingová agentura hodnotí na úrovni „investice“.

Pro účely pravidel oceňování aktiv uvedených v písmeni a) vyžadují členské státy, aby byla hodnota fyzického aktiva využívaného jako kolaterál určena nezávislým odhadcem, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti. Členské státy dále stanoví metodiku a postup oceňování, jejichž účelem je poskytovat hodnoty, jež jsou stejné nebo nižší než neznámá tržní nebo zástavní hodnota určitého aktiva v době zařazení do krycího portfolia.

4.  Členské státy zajistí snížení rizik podle odstavce 1 stanovením následujících požadavků:

a)  veškerý kolaterál pro aktiva krycího portfolia je odpovídajícím způsobem pojištěný proti nebezpečí ztráty nebo poškození a pohledávka, na kterou není uzavřené pojištění, musí být součástí náhradních aktiv krycího portfolia;

b)  fyzická aktiva uvedená v odst. 3 písm. a) slouží jako kolaterál pro pohledávky jako krycí portfolio s nejvýše 70 % jejich hodnoty. U fyzických aktiv uvedených v čl. 129 odst. 1 písm. d) až g) nařízení (EU) č. 575/2013 může být podíl jejich hodnoty vyšší, avšak nesmí překročit nejvyšší podíl, který uvedené nařízení stanoví pro daný druh aktiv. Hodnota se určí v souladu s platnými pravidly uvedenými v odstavci 3 tohoto článku v době počátečního financování úvěrů krytými dluhopisy;

c)  úvěry veřejným podnikům uvedené v odst. 3 písm. b) jsou krycím portfoliem způsobilým při diskontní sazbě použitelné na jejich nominální částku a nepřesahující

– 80 % expozice v případě, že je protistrana předmětem veřejného dohledu,

– 60 % expozice v případě, že je protistrana předmětem úvěrového hodnocení prováděného určenou ratingovou agenturou pod její vlastní prahovou hodnotu pro kvalitu investičního stupně.

d)  aktiva krycího portfolia jsou dostatečně členitá tak, aby umožnila diverzifikaci rizika.

e)  v krycím portfoliu nedochází k podstatné koncentraci.

Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění jednotlivých kategorií primárních aktiv v krycím portfoliu:

a)  minimální počet různých aktiv krycího portfolia, který zajišťuje dostatečnou míru členění podle prvního pododstavce písmena d);

b)  neexistence podstatné koncentrace podle prvního pododstavce písmena e) jako podíl celkové expozice, která nesmí být překročena expozici jedinému dlužníkovi.

Orgán EBA předloží tento návrh regulačních norem do … [jeden rok od vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 7Aktiva umístěná mimo Unii

1.  S výhradou odstavce 2 mohou členské státy povolit, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy do krycího portfolia zařazovaly aktiva umístěná mimo Unii.

2.  Jestliže členské státy zařazení uvedené v odstavci 1 povolí, zajistí ochranu investorů tím, že budou ověřovat, zda aktiva umístěná mimo Unii splňují všechny požadavky stanovené v článku 6 nebo článku 6a. Členské státy zajistí, aby kolaterál nabízel podobnou úroveň bezpečnosti jako kolaterál držený v Unii a aby realizace těchto aktiv právně vymahatelná podobným způsobem jako u aktiv umístěných v Unii.

2a.  Členské státy umožní aby aktiva nacházející se mimo Unii, ale v rámci Evropského hospodářského prostoru mohla být zařazena do krycích portfolií za předpokladu, že splňují požadavky článku 6 nebo článku 6a této směrnice.

Článek 8Seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny

Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se použití – prostřednictvím transakce uvnitř skupiny – krytých dluhopisů vydaných úvěrovou institucí patřící do skupiny („interně vydaných krytých dluhopisů“) jako krycích aktiv pro externí emisi krytých dluhopisů vydaných jinou úvěrovou institucí patřící do stejné skupiny („externě vydaných krytých dluhopisů“). Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že do těchto pravidel zahrnou alespoň tyto požadavky:

-a)  interně vydané kryté dluhopisy jsou v souladu s touto směrnicí;

a)  interně vydané kryté dluhopisy jsou prodány úvěrové instituci vydávající externě vydané kryté dluhopisy; ▌;

b)  interně vydané kryté dluhopisy jsou zaznamenány v rozvaze úvěrové instituce vydávající externě vydané kryté dluhopisy; ▌;

ba)  krycí portfolio neobsahuje interně vydané krycí dluhopisy od různých emitentů;

c)  externě vydané kryté dluhopisy se prodají investorům do krytých dluhopisů mimo skupinu;

ca)  investoři do krytých dluhopisů, kteří mají v úmyslu koupit externě vydané kryté dluhopisy, mají plný přístup k informacím pro investory podle článku 14 této směrnice, pokud jde o veškeré interně vydané kryté dluhopisy skupiny;

d)  jak interně, tak externě vydané kryté dluhopisy splňují stupeň úvěrové kvality 1 uvedený v části třetí hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a jsou způsobilými aktivy podle článku 6 nebo článku 6a ▌.

Článek 9Společné financování

1.  ▌Členské státy povolí společné financování krytých dluhopisů několika úvěrovými institucemi za předpokladu, že byl společně financovaný krytý dluhopis vydán jedinou úvěrovou institucí (označovanou jako „hlavní instituce“).

Členské státy zajistí ochranu investorů stanovením pravidel upravujících prodej nebo převod prostřednictvím ujednání o finančním zajištění úvěrů a hypoték, zatížení, zástavních práv nebo jiných srovnatelných zajišťovacích práv podle směrnice 2002/47/ES z úvěrové instituce, která je sjednala, na úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy. ▌

2.  Členské státy stanoví pravidla omezující společné financování na použití způsobilých krycích aktiv, jak je uvedeno v článku 6 nebo článku 6a, jako krycích aktiv v krycím portfoliu pro emisi krytých dluhopisů hlavní institucí. Členské státy zajistí, aby v případě platební neschopnosti nebo řešení krize hlavní instituce měli všichni investoři do krytých dluhopisů právo přímého postihu na všechna aktiva krycího portfolia podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a vůči hlavní instituci zbytkovou pohledávku podle písm. c) uvedeného odstavce. Členské státy mohou stanovit pravidla upravující zbývající pohledávky investorů vůči úvěrovým institucím, které přispěly ke společnému financování krycího portfolia, pokud je majetková podstata hlavní instituce nedostatečná.

2a.  Členské státy zajistí, aby společně financované kryté dluhopisy podléhaly všem příslušným pravidlům pro kryté dluhopisy a byl nad nimi vykonáván veřejný dohled.

Článek 10Složení krycího portfolia

1.  Členské státy stanoví pravidla k zajištění dostatečné míry homogenity aktiv v krycím portfoliu, tak aby měla podobnou povahu z hlediska typu zajištění nároků v krycím portfoliu kolaterálem. Pokud jde o aktiva uvedená v článku 6, krycí portfolio je považováno za dostatečně homogenní za předpokladu, že všechna jeho primární aktiva spadají do jedné z následujících skupin:

– aktiva, která jsou v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 575/2013;

– aktiva, která jsou v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení (EU) č. 575/2013;

– aktiva, která jsou v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013.

Členské státy povolí vícenásobná oddělená homogenní krycí portfolia ve vztahu ke kategorii primárních aktiv. Tento článek se nevztahuje na veřejná úvěrová aktiva, derivátové smlouvy nebo náhradní aktiva, jimiž je tvořeno krycí portfolio.

2.  EBA sleduje spektrum postupů v oblasti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k uplatňování tohoto článku.

Článek 11Derivátové smlouvy v krycím portfoliu

1.  Členské státy zajistí, aby mohly být derivátové smlouvy zařazeny do krycího portfolia. Rovněž zajistí, aby v případě, že jsou součástí krycího portfolia derivátové nástroje, byly splněny alespoň tyto požadavky:

a)  derivátové smlouvy jsou do krycího portfolia zařazeny výlučně pro účely zajištění proti riziku, jehož ocenění je vypočítáno na základě čistých peněžních toků;

b)  derivátové smlouvy jsou dostatečně zdokumentovány;

c)  derivátové smlouvy jsou odděleny v souladu s článkem 12;

d)  derivátové smlouvy nemohou být ukončeny v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

e)  derivátové smlouvy odpovídají pravidlům stanoveným v souladu s odstavcem 2.

2.  Aby bylo zajištěno plnění požadavků uvedených v odstavci 1, stanoví členské státy pravidla pro derivátové smlouvy v krycím portfoliu, která zahrnují alespoň:

a)  kritéria způsobilosti protistran zajištění;

c)  nezbytnou dokumentaci, kterou je nutné v souvislosti s derivátovými smlouvami poskytnout.

Článek 12Oddělení aktiv v krycím portfoliu

Členské státy stanoví pravidla upravující oddělení aktiv v krycím portfoliu. Tato pravidla zahrnují následující požadavky:

a)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dokáže všechna aktiva v krycím portfoliu vždy identifikovat;

b)  oddělení všech aktiv v krycím portfoliu se provede nejpozději neprodleně po vyhlášení případu platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy ▌;

c)  všechna aktiva v krycím portfoliu jsou chráněna před veškerými nároky třetích stran a v případě platební neschopnosti nejsou součástí majetkové podstaty úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy, dokud nebude uspokojeno uplatnění práva přednosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b).

Pro účely prvního pododstavce zahrnují aktiva v krycím portfoliu veškerý kolaterál obdržený v souvislosti s pozicemi v derivátových smlouvách.

Článek 13Kontrolor krycího portfolia

1.  Členské státy mohou vyžadovat, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy jmenovala kontrolora krycího portfolia, který krycí portfolio průběžně sleduje s ohledem na požadavky uvedené v článcích 6 až 12 a článcích 14 až 17.

2.  Pokud členské státy možnost stanovenou v odstavci 1 využijí, stanoví pravidla alespoň pro tyto aspekty:

a)  jmenování a odvolávání kontrolora krycího portfolia;

b)  kritéria způsobilosti kontrolora krycího portfolia;

c)  úloha a povinnosti kontrolora krycího portfolia, mimo jiné v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

d)  povinnost podávat zprávy příslušnému orgánu určenému podle čl. 18 odst. 2;

e)  právo na přístup k informacím nezbytným pro plnění povinností kontrolora krycího portfolia.

3.  Kontrolor krycího portfolia je oddělený od úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy a od auditora této úvěrové instituce a je na nich nezávislý. Příslušný orgán určený podle čl. 18 odst. 2 však může v individuálních případech povolit, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy sledovala své krycí portfolio.

4.  Pokud členské státy využijí možnost stanovenou v odstavci 1, oznámí to orgánu EBA.

Článek 14Informace pro investory

1.  Členské státy zajistí, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy poskytovala informace o programech krytých dluhopisů, které jsou dostatečně podrobné na to, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného programu a postupovat s náležitou péčí.

2.  Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány alespoň jednou za půl roku a aby zahrnovaly tyto minimální informace o portfoliu:

a)  hodnota krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů;

b)  zeměpisné rozdělení a typ aktiv v krycím portfoliu, velikost příslušných úvěrů a metoda ocenění;

c)  podrobnosti o úrokových, měnových, úvěrových a tržních rizicích a rizicích likvidity;

d)  struktura splatnosti aktiv v krycím portfoliu a krytých dluhopisů, včetně případného souboru podmínek pro prodloužení splatnosti;

e)  úrovně požadovaného a dostupného krytí, včetně zákonného smluvního a dobrovolného přezajištění;

f)  procentní podíl úvěrů, které jsou více než 90 dní po splatnosti.

Členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány v agregované podobě. ▌

3.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby informace poskytované investorům podle odstavců 1 a 2 úvěrové instituce vydávajícími kryté dluhopisy zveřejňovaly na svých internetových stránkách. Členské státy stanoví, že elektronický přístup k těmto informacím je pro účely tohoto článku dostačující.

Oddíl IIPožadavky na krytí a likviditu

Článek 15Požadavky na krytí

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby programy krytých dluhopisů byly trvale v souladu alespoň s těmito požadavky na krytí:

a)  součet všech žádostí o platbu vztahujících se k aktivům v krycím portfoliu je vždy alespoň roven součtu všech platebních závazků spojených s příslušnými krytými dluhopisy, včetně povinnosti splácet jistinu a veškeré naběhlé úroky u nesplacených krytých dluhopisů a včetně nákladů na vedení a správu programu krytých dluhopisů, přičemž tyto závazky jsou kryty aktivy v krycím portfoliu;

b)  výpočet požadované úrovně krytí zajišťuje, aby:

i)  celková nominální hodnota všech aktiv v krycím portfoliu, s výjimkou aktiv, které jsou deriváty, byla přinejmenším stejná jako celková nominální hodnota nesplacených krytých dluhopisů („zásada nominální hodnoty“); a dále

ii)  aktiva a závazky vyplývající z derivátů se oceňují na základě čistých peněžních toků;

c)  ke splnění požadavku na krytí přispívají tato aktiva v krycím portfoliu:

i)  primární aktiva;

ii)  náhradní aktiva;

iii)  likvidní aktiva držená v souladu s článkem 16;

iv)  hotovostní platby obdržené na základě derivátových smluv v krycím portfoliu;

v)  zákonné přezajištění;

d)  nezajištěné pohledávky, u nichž se v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013 má za to, že došlo k selhání, nejsou součástí krytí.

Pro účely písm. a) prvního pododstavce mohou členské státy povolit paušální výpočet nákladů na vedení a správu programu krytých dluhopisů.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy povolit jiné zásady pro výpočet za předpokladu, že nepovedou k vyššímu výpočtu krytí, než jaké se vypočítá podle zásady nominální hodnoty.

2.  Členské státy zajistí, aby výpočet krytí a výpočet závazků vycházely ze stejné metodiky.

Článek 16Požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby krycí portfolio trvale obsahovalo rezervu v oblasti likvidity složenou z likvidních aktiv, která jsou k dispozici pro krytí čistého odtoku likvidity programu krytých dluhopisů.

2.  Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia kryje čistý odtok likvidity po dobu 180 kalendářních dnů, kromě období krize, jak je definována v čl. 3 odst. 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

3.  Členské státy zajistí, aby se rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia uvedená v odstavci 1 skládala z těchto typů aktiv:

a)  aktiva považovaná za aktiva úrovně 1, úrovně 2A a úrovně 2B podle článků 10, 11 a 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, oceněná v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci a oddělená podle článku 12 této směrnice;

b)  expozice vůči úvěrovým institucím, ▌v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) členské státy zajistí, aby vlastní emitované kryté dluhopisy nemohly přispívat ke krytí rezervy v oblasti likvidity krycího portfolia.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) členské státy zajistí, aby součástí rezervy v oblasti likvidity krycího portfolia nemohly být nezajištěné pohledávky z expozic, které jsou v selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013.

3a.  Likvidní aktiva v rezervě v oblasti likvidity krycího portfolia nesmějí přispívat k požadavkům na likviditu stanoveným v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

4.  Odchylně od odstavce 3a mohou členské státy rozhodnout, že likvidní aktiva v rezervě v oblasti likvidity krycího portfolia uvedená v odst. 3 písm. a) mohou přispívat k požadavkům na likviditu stanoveným v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, a to do výše čistého odtoku likvidity programu krytých dluhopisů. Touto možností však není dotčen požadavek, aby likvidní aktiva v rezervě v oblasti likvidity krycího portfolia byla držena odděleně v rámci programu krytých dluhopisů a v případě řešení krize nebo platební neschopnosti emitenta byla oddělena od likvidních aktiv držených pro účely požadavků na likviditu stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

5.  Pro struktury prodloužitelné splatnosti členské státy zajistí, aby požadavky v oblasti likvidity pro splacení jistiny byly po případném prodloužení splatnosti aktualizovány, aby vždy odpovídaly potřebám plateb, a to až do doby, kdy je splatná poslední jistina.

6.  Členské státy zajistí, aby se požadavky uvedené v odstavci 1 nepoužily pro kryté dluhopisy, na něž se vztahují požadavky na párovací financování.

Článek 17Podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti

1.  Členské státy mohou umožnit vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby:

a)  události rozhodné pro prodloužení splatnosti jsou stanoveny ve smlouvě nebo právním předpise;

b)  splatnost může být prodloužena pouze v případě platební neschopnosti nebo řešení krize emitenta a se souhlasem příslušného orgánu dohledu nebo na základě objektivních rozhodných finančních událostí stanovených ve vnitrostátních právních předpisech;

c)  informace poskytované investorům o struktuře splatnosti jim dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis:

i)  události rozhodné pro prodloužení splatnosti;

ii)  důsledků platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy pro prodloužení splatnosti;

iii)  případně úlohy příslušného orgánu určeného podle čl. 18 odst. 2 a zvláštního správce ve vztahu k prodloužení splatnosti;

d)  vždy lze určit konečné datum splatnosti krytého dluhopisu;

e)  prodloužení splatnosti nemá vliv na pořadí investorů do krytých dluhopisů;

f)  prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů, pokud jde o dvojí postih uvedený v článku 4 a o odolnost vůči úpadku uvedenou v článku 5.

1a.  Orgán EBA vypracuje návrhy technických norem dále upřesňujících objektivní rozhodné finanční události uvedené v odst. 1 písm. b), včetně objektivních testů pro tyto události. Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních norem do [jeden rok od vstupu této směrnice v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

2.  Členské státy, které povolí vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, oznámí své rozhodnutí orgánu EBA.

HLAVA IIIVEŘEJNÝ DOHLED NAD KRYTÝMI DLUHOPISY

Článek 18Veřejný dohled nad krytými dluhopisy

1.  Členské státy v zájmu ochrany investorů stanoví, že se na vydávání krytých dluhopisů vztahuje veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

2.  Pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy uvedeného v odstavci 1 určí členské státy jeden nebo více příslušných orgánů. O těchto určených orgánech uvědomí Komisi a orgán EBA a uvedou případné rozdělení funkcí a povinností.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 sledovaly vydávání krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

4.  Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy vedly záznamy o všech svých operacích souvisejících s programem krytých dluhopisů a měly zavedeny dostatečné a vhodné dokumentační systémy a procesy.

5.  Členské státy dále zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření umožňující příslušným orgánům určeným podle odstavce 2 získávat informace nutné pro posuzování souladu s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice, pro šetření možných porušení těchto požadavků a pro ukládání správních sankcí a nápravných opatření v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími článek 23.

6.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 měly odborné znalosti, zdroje, provozní kapacitu, pravomoci a nezávislost potřebné k výkonu funkcí souvisejících s veřejným dohledem nad krytými dluhopisy.

Článek 19Povolení pro programy krytých dluhopisů

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby před vydáním krytých dluhopisů v rámci programu krytých dluhopisů bylo pro tento program získáno povolení. Pravomoc vydávat tato povolení svěří členské státy příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2.

2.  Členské státy stanoví požadavky pro povolení uvedené v odstavci 1, které zahrnují alespoň:

a)  odpovídající plán obchodních činností, v němž je uvedeno vydávání krytých dluhopisů;

b)  odpovídající politiky, procesy a metodiky zaměřené na ochranu investorů pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů zařazených do krycího portfolia;

c)  vedoucí pracovníky a zaměstnance vyhrazené pro program krytých dluhopisů, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy programu krytých dluhopisů;

d)  správní uspořádání krycího portfolia, které splňuje příslušné požadavky stanovené ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

Článek 20Veřejný dohled nad krytými dluhopisy v případě platební neschopnosti nebo řešení krize

1.  V případě řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy spolupracují příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 s orgánem příslušným k řešení krize s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po dobu trvání procesu řešení krize nepřetržitě a na příslušné úrovni řízen.

2.  Členské státy mohou stanovit, že v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy bude jmenován zvláštní správce s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po dobu trvání insolvenčního řízení nepřetržitě a na příslušné úrovni řízen.

V případě využití této možnosti členské státy vyžadují, aby ▌jmenování a odvolání zvláštního správce musela být schvalována příslušnými orgány určenými podle čl. 18 odst. 2.

3.  Pokud členské státy vyžadují jmenování zvláštního správce v souladu s odstavcem 2, přijmou pravidla upravující úkoly a povinnosti tohoto zvláštního správce alespoň ve vztahu k těmto oblastem:

a)  splácení závazků spojených s krytými dluhopisy;

b)  správa a realizace aktiv v krycím portfoliu, včetně jejich převodu – spolu se závazky z krytých dluhopisů – na jinou úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy;

c)  provádění právních úkonů nezbytných pro řádnou správu krycího portfolia, pro průběžné sledování krytí závazků spojených s krytými dluhopisy, pro zahajování řízení s cílem zpětného získání hodnoty aktiv v krycím portfoliu a pro převod aktiv zbývajících po úhradě všech závazků z krytých dluhopisů do majetkové podstaty úvěrové instituce, která vydala dané kryté dluhopisy.

4.  Členské státy zajistí koordinaci a výměnu informací pro účely insolvenčního řízení nebo procesu řešení krize mezi příslušnými orgány určenými podle čl. 18 odst. 2, zvláštním správcem, pokud byl jmenován, a orgánem příslušným k řešení krize.

Článek 21Podávání zpráv příslušným orgánům

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy podávaly příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 zprávy s informacemi o programech krytých dluhopisů uvedenými v odstavci 2. Tyto zprávy ▌podávají příslušné orgány pravidelně a na vyžádání. Členské státy stanoví pravidla pro četnost pravidelně podávaných zpráv.

2.  Povinnosti v oblasti podávání zpráv, které se stanoví v souladu s odstavcem 1, vyžadují, aby byly poskytovány informace alespoň o těchto požadavcích na program krytých dluhopisů:

a)  dvojí postih v souladu s článkem 4;

b)  odolnost krytého dluhopisu vůči úpadku v souladu s článkem 5;

c)  způsobilost aktiv a požadavky na krycí portfolio v souladu s články 6 až 11;

d)  oddělení aktiv v krycím portfoliu v souladu s článkem 12;

e)  činnost kontrolora krycího portfolia v souladu s článkem 13;

f)  požadavky na informace pro investory v souladu s článkem 14;

g)  požadavky na krytí v souladu s článkem 15;

h)  rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia v souladu s článkem 16;

i)  podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti v souladu s článkem 17.

3.  Členské státy stanoví pravidla pro podávání zpráv o požadavcích uvedených v odstavci 2 úvěrovými institucemi vydávajícími kryté dluhopisy příslušnému orgánu určenému podle čl. 18 odst. 2 v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Článek 22Pravomoci příslušných orgánů pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 svěří veškeré dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon veřejného dohledu nad krytými dluhopisy.

2.  Pravomoci uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)  pravomoc vydat nebo odmítnout vydat povolení v souladu s článkem 19;

b)  pravomoc pravidelně přezkoumávat program krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s touto směrnicí;

c)  pravomoc provádět kontroly na místě a na dálku;

d)  pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření v souladu s vnitrostátními předpisy, jimiž se provádí článek 23;

e)  pravomoc přijímat a uplatňovat dohledové pokyny týkající se vydávání krytých dluhopisů.

Článek 23Správní sankce a nápravná opatření

1.  Členské státy stanoví pravidla zavádějící vhodné správní sankce a další správní opatření, které jsou použitelné alespoň v těchto situacích:

a)  úvěrová instituce získala povolení vydat kryté dluhopisy na základě nepravdivých prohlášení nebo pomocí jiných protiprávních prostředků;

b)  úvěrová instituce již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení vydáno;

c)  úvěrová instituce vydá kryté dluhopisy, aniž by získala povolení v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 19;

d)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 4;

e)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy nesplňující požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 5;

f)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které nejsou zajištěné v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 6 a článek 6a;

g)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které jsou zajištěné aktivy umístěnými mimo Unii v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 7;

h)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy zajistí kryté dluhopisy v seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 8;

i)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní podmínky pro společné financování stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 9;

j)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na složení krycího portfolia stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 10;

k)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy do krycího portfolia zařadí derivátové smlouvy pro jiné účely než účely zajištění nebo nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 11;

l)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na oddělení aktiv v krycím portfoliu v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 12;

m)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 14;

n)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy opakovaně nebo trvale neudržuje rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 16;

o)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy se strukturami prodloužitelné splatnosti nesplní podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 17;

p)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace o povinnostech v rozporu s předpisy, jimiž se provádí čl. 21 odst. 2 písm. a) až i).

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo jiná správní opatření za porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

2.  Správní sankce a jiná správní opatření uvedené v odstavci 1 jsou účinné, přiměřené a odrazující ▌.

3.  Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce a nápravná opatření účinně uplatňovány.

Článek 25Povinnosti spolupráce

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly s příslušným orgánem vykonávajícím obecný dohled nad úvěrovými institucemi v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, které se na tyto instituce vztahují.

2.  Členské státy dále zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly mezi sebou navzájem. Tato spolupráce zahrnuje vzájemné poskytování veškerých informací, které jsou významné pro výkon úkolů dohledu dotčeného jiného orgánu podle vnitrostátních předpisů, jimiž se provádí tato směrnice.

3.  Pro účely druhé věty odstavce 2 členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2:

a)  na žádost jiného příslušného orgánu sdělovaly veškeré významné informace;

b)  z vlastní iniciativy sdělovaly jiným příslušným orgánům v jiných členských státech veškeré zásadní informace.

4.  Členské státy zajistí také, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1 pro účely této směrnice spolupracovaly s orgánem EBA.

5.  Pro účely tohoto článku se informace považují za zásadní, jestliže by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě.

Článek 26Požadavky na zveřejňování

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 na svých úředních internetových stránkách zveřejňovaly tyto informace:

a)  znění přijatých vnitrostátních právních a správních předpisů a obecných pokynů týkajících se vydávání krytých dluhopisů;

b)  seznam úvěrových institucí, jimž bylo uděleno povolení vydávat kryté dluhopisy;

c)  seznam krytých dluhopisů, jimž bylo povoleno používat označení „evropský krytý dluhopis“ a seznam dluhopisů, jimž bylo povoleno používat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“.

2.  Informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné smysluplně srovnávat přístupy uplatňované příslušnými orgány různých členských států. Tyto informace se aktualizují, tak aby zohledňovaly veškeré změny.

3.  Pro účely odst. 1 písm. b) a c) příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 každoročně oznamují orgánu EBA seznamy úvěrových institucí a krytých dluhopisů.

HLAVA IVOznačování

Článek 27Označování

Členské státy zajistí, aby se označení „evropský krytý dluhopis“ a jeho překlad do všech úředních jazyků Unie používaly pouze pro kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v předpisech přijatých k provedení této směrnice.

Členské státy zajistí, aby se označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ a jeho překlad do všech úředních jazyků Unie používaly pouze pro kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v předpisech přijatých k provedení této směrnice a požadavky způsobilosti stanovené v článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013.

HLAVA VZMĚNY DALŠÍCH SMĚRNIC

Článek 28Změna směrnice 2009/65/ES

V článku 52 směrnice 2009/65/ES se odstavec 4 mění takto:

1)  první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou limit ve výši 5 % stanovený v odst. 1 prvním pododstavci zvýšit nejvýše na 25 % v případě dluhopisů, které byly vydány před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňovaly požadavky stanovené v tomto odstavci ve znění použitelném ke dni jejich vydání, nebo dluhopisů odpovídajících definici krytých dluhopisů podle čl. 3 bodu 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX*.

____________________________

*  [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. C […], […], s. […])].“;

2)  třetí pododstavec se zrušuje.

Článek 29Změna směrnice 2014/59/EU

V čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se bod 96 nahrazuje tímto:

„96)  „krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES* ve znění použitelném ke dni jeho vydání a vydaný před ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] nebo krytý dluhopis definovaný v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX**;

__________________________________

*  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

**  [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. C […], […], s. […])].“.

HLAVA VIZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30Přechodná opatření

Členské státy zajistí, aby kryté dluhopisy vydané před XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňující požadavky stanovené v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES ve znění použitelném ke dni jejich vydání nepodléhaly požadavkům stanoveným v článcích 5 až 12 a článcích 15, 16, 17 a 19 této směrnice, ale mohly být až do své splatnosti nadále označovány jako kryté dluhopisy v souladu s touto směrnicí.

První odstavec tohoto článku se rovněž vztahuje na nové tranše nebo emise řady krytých dluhopisů, u nichž je první datum vydání před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den].

Článek 31

Rovnocennost

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci k doplnění této směrnice stanovením toho, že právní, dohledové a vynucovací mechanismy ve třetí zemi:

a)  jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě II a dohledovým pravomocím a sankcím uvedeným v hlavě III; a

b)  jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.

2.  Pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci týkající se rovnocennosti s ohledem na třetí zemi, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, že kryté dluhopisy splňují požadavky uvedené v hlavě II, pokud je sídlo emitenta v dané třetí zemi.

3.  Komise ve spolupráci s orgánem EBA sleduje účinnost požadavků rovnocenných s požadavky uvedenými v hlavě II ve třetích zemích, v souvislosti s nimiž byl přijat akt v přenesené pravomoci, a podává o tom pravidelně zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V případě, že zpráva odhalí nedostatečné nebo nedůsledné uplatňování rovnocenných požadavků ze strany orgánů třetí země nebo závažné regulatorní odchylky ze strany třetí země, Komise zváží, zda uznání rovnocennosti právního rámce dotyčné země nezruší. Pokud Komise zahájí kroky ke zrušení nebo pozastavení rozhodnutí o rovnocennosti, vypracuje transparentní postup upravující rušení nebo pozastavování rozhodnutí o rovnocennosti, s cílem poskytnout jistotu trhu a podpořit finanční stabilitu.

Článek 31aPřezkumy a zprávy

1.  Do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 3 roky] Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice s ohledem na úroveň ochrany investorů a vývoj v oblasti vydávání krytých dluhopisů v Unii, včetně:

a)  vývoje počtu povolení k vydávání krytých dluhopisů;

b)  vývoje počtu krytých dluhopisů vydaných v souladu s předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, a s článkem 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)  vývoje v oblasti aktiv využívaných jako kolaterál při vydávání krytých dluhopisů;

d)  vývoje míry přezajištění;

e)  přeshraničních investic do krytých dluhopisů, včetně přílivu investic z třetích zemí a odlivu investic do třetích zemí;

f)  vývoje v oblasti vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti;

g)  posouzení fungování trhů s krytými dluhopisy a doporučení pro další opatření.

2.  Do ... [dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] Komise poté, co zadá a obdrží studii na toto téma, a po konzultacích s orgánem EBA a s ECB přijme zprávu posuzující rizika plynoucí z prodloužitelné splatnosti krytých dluhopisů, které takové struktury obsahují. Zvláštní pozornost se věnuje rizikům pro investory, kteří mají tyto dluhopisy v držení v době krize. Komise tuto studii a zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s příslušným návrhem.

3.  Do ... [dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] Komise poté, co zadá a obdrží studii na toto téma, a po konzultacích s orgánem EBA a s ECB přijme zprávu o možnosti zavedení nástroje dvojího postihu pod názvem evropské zajištěné cenné papíry. Komise tuto studii a zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s příslušným návrhem.

4.  Pro účely odstavce 1 členské státy do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] předají Komisi informace o písmenech a) až f).

Článek 32Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [dva roky po vstupu této směrnice v platnost]. Jejich znění neprodleně sdělí Komisi.

Uvedené předpisy použijí ode dne ... [dva roky a jeden den ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 33Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 34Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

(1)

Úř. věst. C 382, 23.10.2018, s. 2.

(2)

Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 56.

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

  Úř. věst. C 382, 23.10.2018, s. 2.

(5)

  Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 56.

(6)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(8)

  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(9)

  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(10)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(11)

  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 20. prosince 2012 o financování úvěrových institucí (ESRB/2012/2) (2013/C 119/01).

(12)

  Zpráva orgánu EBA o rámcích a kapitálových požadavcích pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on EU covered bond frameworks and capital treatment), 2014.

(13)

  Zpráva orgánu EBA o krytých dluhopisech – doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on covered bonds — recommendations on harmonisation of covered bond frameworks in the EU), EBA-Op-2016-23, 2016.

(14)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(15)

  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(16)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(17)

  [Úř. věst. C (…).]


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Kryté dluhopisy a veřejný dohled nad nimi

Referenční údaje

COM(2018)0094 – C8-0113/2018 – 2018/0043(COD)

Datum předložení EP

7.3.2018

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

16.4.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

16.4.2018

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

JURI

27.3.2018

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Bernd Lucke

31.5.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

10.9.2018

18.10.2018

 

 

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

16

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, David Coburn, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Costas Mavrides, Alex Mayer, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Ashley Fox, Jeppe Kofod, Paloma López Bermejo, Michel Reimon, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Helga Stevens

Datum předložení

26.11.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Ashley Fox, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty, Helga Stevens

ENF

Barbara Kappel

PPE

Pilar Ayuso, Markus Ferber, Stefan Gehrold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere

S&D

Jeppe Kofod, Alex Mayer, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun

16

-

EFDD

David Coburn

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Dimitrios Papadimoulis, Miguel Viegas

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Roberto Gualtieri, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Paul Tang

1

0

EFDD

Marco Valli

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 6. prosince 2018Právní upozornění