Postup : 2018/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0404/2018

Předložené texty :

A8-0404/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 26
CRE 12/12/2018 - 26

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.15
CRE 13/12/2018 - 9.15

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0532

ZPRÁVA     
PDF 792kWORD 779k
27.11.2018
PE 623.694v01-00 A8-0404/2018

o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2017

(2018/2104(INI))

Petiční výbor

Zpravodaj: Cecilia Wikström

ERRATA/ADDENDA
POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2017

(2018/2104(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které odrážejí význam přisuzovaný Smlouvami právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Parlamentu,

–  s ohledem na článek 228 SFEU,

–  s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o právu předkládat Evropskému parlamentu petice,

–  s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na články 52, 215 a 216 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0404/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo obdrženo 1 271 petic (v roce 2016 jich bylo 1 569), z nichž 776 (60,2 %) bylo shledáno přípustnými;

B.  vzhledem k tomu, že prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic podpořilo v roce 2017 jednu nebo více petic 15 540 uživatelů (v roce 2015 to bylo 902 uživatelů a v roce 2016 pak 6 132 uživatelů); vzhledem k tomu, že celkový počet kliknutí na podporu petic byl 21 955 (v roce 2016 to bylo 18 810 a v roce 2015 pak 1 329); vzhledem k tomu, že tento nový způsob účasti veřejnosti na předložených peticích je stále běžnější a měl by se zohlednit;

C.  vzhledem k tomu, že téměř 250 totožných nebo velmi podobných petic, které se týkají tří různých věcí a jež byly předloženy v roce 2017, bylo vyřízeno společně ve skupinách podle dané věci;

D.  vzhledem k tomu, že z petic předložených v roce 2017 jich bylo 67 společně podepsáno jedním nebo více občany, 25 více než 100 občany, 10 více než 10 000 občany a dvě více než 100 000 občany;

E.  vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU byl počet obdržených petic skrovný; vzhledem k tomu, že to by mohlo naznačovat, že velká část občanů a obyvatel EU nevyužívá práva předkládat petice z důvodu chybějícího povědomí, přičemž je třeba zohlednit velké množství možných obav nebo očekávání v různých oblastech činností Unie ; vzhledem k tomu, že je třeba učinit více za účelem propagace práva předkládat petice Evropskému parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že jen malý počet občanů a obyvatel EU si je vědom práva předkládat petice, což potvrzuje, že je zapotřebí větší úsilí a vhodná opatření s cílem zvýšit povědomí veřejnosti a dosáhnout značného zlepšení ohledně uplatňování tohoto práva;

G.  vzhledem k tomu, že kritéria pro přípustnost petic podle článku 227 SFEU a článku 215 jednacího řádu Parlamentu stanoví, že petice musí splňovat formální podmínky přípustnosti, a sice že předkladatel, který je občanem EU nebo má v EU bydliště, je dotčen záležitostí, která spadá do oblasti činností Evropské unie; vzhledem k tomu, že 495 petic bylo prohlášeno za nepřípustné, protože nesplňovaly podmínky přípustnosti;

H.  vzhledem k tomu, že právo předložit petici Parlamentu poskytuje občanům a obyvatelům EU prostředek, jak formálně oslovit jimi přímo zvolené zástupce; vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo tvořit klíčový prvek aktivní účasti občanů a obyvatel EU na oblasti činnosti EU a mělo by tedy být co nejlepším možným způsobem podporováno; vzhledem k tomu, že plné uplatňování petičního práva je spojeno s potřebou orgánů EU a členských států nacházet okamžitá a účinná řešení otázek nadnesených předkladateli a zajistit plnou ochranu jejich základních práv;

I.  vzhledem k tomu, že Parlament je v mezinárodním měřítku již dlouho čelným představitelem rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který umožňuje plné zapojení předkladatelů petic do jeho činností;

J.  vzhledem k tomu, že aktivní účast je možná pouze na základě demokratického a transparentního procesu, který Parlamentu a Petičnímu výboru umožňuje učinit jejich práci přístupnou a smysluplnou pro občany; vzhledem k tomu, že to vyžaduje zaměřit se na nepřetržité zlepšování interakce s předkladateli, sledování a využívání mimo jiné nového technologického vývoje a interakci s dalšími dotčenými občany a obyvateli, jako jsou osoby podporující petice prostřednictvím internetového portálu pro předkládání petic;

K.  vzhledem k tomu, že petice jsou užitečným nástrojem pro odhalování porušení práva EU a jeho nedostatků, nesrovnalostí a možných mezer v tomto právu, pokud jde o zajištění nejvyšších norem sociální spravedlnosti a plné ochrany základních práv všech občanů; vzhledem k tomu, že petice umožňují Parlamentu a dalším orgánům EU posoudit provádění a uplatňování práva EU a skutečný dopad jeho nesprávného provádění na občany a obyvatele EU; vzhledem k tomu, že mohou také poskytnout přehled o chybějících regulačních ustanoveních v oblastech činnosti, kde by mohla EU zajistit právní úpravu;

L.  vzhledem k tomu, že petice představují dodatečnou záruku pro občany a obyvatele EU oproti stížnostem zaslaným přímo Komisi, neboť do daného postupu zapojují Parlament a umožňují lepší kontrolu toho, jak Komise plní povinností týkající se šetření, a poskytují transparentní debatu v této záležitosti za přítomnosti předkladatelů, poslanců Evropského parlamentu a Komise a případně dalších dotčených orgánů;

M.  vzhledem k tomu, že petice často poskytují užitečné informace v různých oblastech politik EU i pro další parlamentní výbory, mimo jiné v souvislosti s jejich legislativní činností; vzhledem k tomu, že se zase očekává, že věcně příslušné výbory pro oblast, jíž se týká petice, poskytnou své odborné znalosti za účelem řádného naložení s peticí, které Parlamentu umožní smysluplně na ni odpovědět; vzhledem k tomu, že Parlament jako celek nese odpovědnost za naplnění základního práva předkládat petice prostřednictvím náležitého nakládání s nimi;

N.  vzhledem k tomu, že každá petice by měla být pečlivě posouzena a řešena; vzhledem k tomu, že předkladatel má právo obdržet informace o rozhodnutí o přípustnosti, které Petiční výbor přijme, a nechat svou otázku plně prozkoumat, obojí v přiměřené lhůtě;

O.  vzhledem k tomu, že velký počet petic se projednává veřejně na schůzích Petičního výboru; vzhledem k tomu, že předkladatelé mají právo představit své petice a často se plně zapojují do diskuse, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo 248 petic projednáno na schůzích výborů za účasti 208 předkladatelů a z toho 59 předkladatelů se do nich aktivně zapojilo vlastním vystoupením;

P.  vzhledem k tomu, že informace poskytnuté občany a rezidenty v peticích a na schůzích výborů – doplněné o odborné poradenství, které poskytují Komise, členské státy a další subjekty – mají pro činnost výboru stěžejní význam; vzhledem k tomu, že v zájmu zabránění jakékoli sociálně-ekonomické diskriminaci by předkladatelé, jejichž petice má být veřejně projednána na schůzi výboru a kteří jsou ochotni zúčastnit se diskuse, měli mít nárok na úhradu souvisejících nákladů v přiměřené lhůtě;

Q.  vzhledem k tomu, že hlavní témata nadnesená v peticích v roce 2017 se kromě mnoha jiných oblastí činnosti týkala otázek v oblasti životního prostředí (zejména otázek souvisejících s vodou, nakládáním s odpadem a ochranou), základních práv (zejména hlasovacích práv a práv dítěte), otázky ukradených dětí, volného pohybu osob, sociálních věcí (pracovní podmínky), různých forem diskriminace a přistěhovalectví;

R.  vzhledem k tomu, že přezkum jednacího řádu Parlamentu by měl vést ke zlepšení petičního postupu, a vzhledem k tomu, že příslušná pravidla by měla optimalizovat schopnost Petičního výboru prošetřit obavy občanů, a zajistit tak plnou ochranu a účinnější uplatňování petičního práva;

S.  vzhledem k tomu, že 69,1 % petic obdržených v roce 2017 (878 petic) bylo předloženo prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic (v roce 2016 to bylo 1 067 petic, tj. 68 %); vzhledem k tomu, že převaha tohoto formátu a jeho očekávané zvýšení v průběhu času by mohly umožnit rychlejší počáteční zacházení s těmito peticemi za předpokladu, že by s nimi od počátku nakládal sekretariát Petičního výboru;

T.  vzhledem k tomu, že shrnutí petic lze nyní na portál vložit dříve – přibližně týden poté, co Petiční výbor dospěje k rozhodnutí o přípustnosti; vzhledem k tomu, že na konci roku 2017 bylo zavedeno automatické vkládání pořadů jednání, zápisů a odpovědí Komise týkajících se petic, díky čemuž jsou tyto dokumenty veřejně přístupné a činnost Petičního výboru je transparentnější; vzhledem k tomu, že všechny tyto rysy odrážejí závazek Parlamentu ohledně cíle zajistit větší interaktivitu a komunikaci v reálném čase s předkladateli petic; vzhledem k tomu, že byly revidovány nejčastější dotazy a prohlášení o ochraně soukromí, aby odrážely změny v ustanoveních jednacího řádu týkajících se důvěrnosti; vzhledem k tomu, že došlo také k technickým zlepšením, včetně dalšího zlepšení funkce vyhledávání a zřízení stránky obsahující informace a rady pro předkladatele, která se objeví před tím, než lze petici předložit; vzhledem k tomu, že byl úspěšně zpracován velký počet žádostí o individuální podporu;

U.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor pokládá evropskou občanskou iniciativu za důležitý nástroj přímé a participativní demokracie, který by měl v případě, že bude brán vážně, občanům umožnit aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a právních předpisů;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 proběhly čtyři pracovní cesty za účelem zjištění potřebných údajů podle článku 216a jednacího řádu: cesta do Švédska týkající se obtíží, s nimiž se setkávají občané EU při získávání identifikačního čísla požadovaného pro přístup k většině služeb, jež potřebují při dočasném přestěhování se do Švédska, cesta do Španělska týkající se petic ohledně tvrzení, že během frankistického diktátorského režimu a po něm docházelo ke krádežím novorozenců z nemocnic; cesta do italské obce Taranto týkající se dopadu místní ocelárny a rafinerie na životní prostředí a toho, jak způsobují znečištění ovzduší, půdy a vody, a cesta do kyperského města Larnaka týkající se dopadu nově vybudovaného průmyslového přístavu ve městě na životní prostředí a zdraví;

W.  vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích Evropské unie; vzhledem k tomu, že současná evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila Petičnímu výboru na jeho schůzi dne 30. května 2017 svou výroční zprávu za rok 2016 a že výroční zpráva Petičního výboru zase částečně vychází z výroční zprávy veřejného ochránce práv nebo ze zvláštních zpráv předložených Parlamentu, které se týkají transparentnosti rozhodování Rady;

X.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států EU, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací ohledně práva a politik EU a sdílet osvědčené postupy;

1.  upozorňuje na zásadní úlohu Petičního výboru coby mostu mezi občany a obyvateli EU a orgány EU, jehož prostřednictvím mohou občané a obyvatelé EU oficiálně upozornit Parlament na případy nesprávného uplatňování práva EU a předložit svým zvoleným zástupcům své obavy a nápady, což umožňuje včasné prozkoumání a řešení žádostí předkladatelů, kdykoli je to možné; zdůrazňuje, že způsob, jakým se řeší obavy předkladatelů petic, má významný vliv na občany, pokud jde o to, zda je účinně naplňováno jejich petiční právo zakotvené v právu EU, a na jejich názory na orgány EU; připomíná Komisi, že petice jsou jedinečným prostředkem, jak rozpoznat situace, kdy není dodržováno právo EU, a jak je s pomocí politické kontroly Evropského parlamentu prošetřit;

2.  poukazuje na to, že petice představují pro Parlament a další orgány EU příležitost i výzvu, neboť umožňují navázat přímý dialog s občany a obyvateli EU, zejména pokud jsou dotčeni uplatňováním práva EU, a usilovat o účinný a účelný mechanismus nápravy;

3.  zdůrazňuje význam zvyšování povědomí pomocí pokračující veřejné debaty a obecnějších informací o skutečných pravomocech EU, o jejím fungování a potřebě budoucích zlepšení, aby se zajistilo, že občané a obyvatelé budou správně informováni o úrovních, na nichž se přijímají rozhodnutí, aby mohli být také zapojeni do diskusí o možných reformách, a aby se zabránilo jevu „obviňování Bruselu“, který používají některé nezodpovědné členské státy; domnívá se, že širší veřejná debata o EU, lepší informace a vzdělávání a důkladné zpravodajství sdělovacích prostředků by snížily počet nepřípustných petic, neboť by občané a obyvatelé měli lepší povědomí o pravomocech EU; konstatuje, že předmět nepřípustné petice může hrát úlohu pro tvorbu politik, i když nespadá do oblasti působnosti výboru;

4.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílená spolupráce mezi Komisí a dalšími orgány EU a vnitrostátními, regionálními a místními orgány členských států, pokud jde o zajištění přijetí a provádění ustanovení EU, která mají dosáhnout nejvyšších norem sociální spravedlnosti a plné a účinné ochrany hospodářských, sociálních a kulturních práv všech občanů; poukazuje na to, že je zapotřebí aktivnější spolupráce se zástupci členských států na schůzích výborů a pohotovější provádění následných opatření na základě žádostí zaslaných výborem; žádá proto, aby se všechny zúčastněné orgány na vnitrostátní a evropské úrovni důrazně zavázaly k tomu, že pro ně zpracování a řešení petic bude prioritou; opětovně konstatuje, že řada petic obdržela od Komise povrchní odpověď;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby řádně využívala své pravomoci, jež vyplývají z její úlohy strážkyně Smluv, jelikož tato úloha má klíčový význam pro fungování EU s ohledem na občany i evropské zákonodárce; vyzývá k včasnému projednávání řízení o nesplnění povinnosti, aby se neprodleně ukončily situace, kdy právní předpisy EU nejsou dodržovány;

6.  připomíná, že pro komplexní zacházení s peticemi je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2017 bylo 18 petic zasláno dalším parlamentním výborům k získání jejich stanoviska a 357 petic jim bylo zasláno pro informaci; vítá skutečnost, že od parlamentních výborů bylo obdrženo 21 stanovisek k peticím; vybízí k podpoře dialogu mezi různými parlamentními výbory s cílem věnovat náležitou pozornost problémům, na něž upozornili občané EU;

7.  poukazuje na zahájení činnosti petiční sítě dne 21. března 2017, kterého se zúčastnili členové všech parlamentních výborů a na němž byly předloženy pokyny pro tuto síť a nastíněn její účel a úloha jejích členů; je přesvědčen, že petiční síť, bude-li brána vážně, je užitečným nástrojem pro lepší následná opatření týkající se petic v rámci parlamentní a legislativní činnosti; poukazuje na význam této sítě při zvyšování informovanosti členů o obavách občanů předložených Parlamentu prostřednictvím petice a při projednávání možných procesních zlepšení a sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že užší kontakt mezi výbory může zlepšit účinnost při plánování slyšení a parlamentních studií na podobná témata; těší se na zveřejnění studie tematické sekce C Evropského parlamentu o současném fungování spolupráce různých výborů s Petičním výborem; zdůrazňuje, že posílená spolupráce s parlamentními výbory ohledně otázek, na něž upozornili předkladatelé petic, by měla Parlamentu umožnit zajistit lepší a individuálnější následná opatření týkající se petic a mnohem pohotověji a účinněji reagovat na obavy občanů, což zajistí přidanou hodnotu pro životy občanů a obyvatel EU a pro činnost Parlamentu a Evropy jako celku;

8.  zdůrazňuje významný přínos petic, které předložili dotčení občané a obyvatelé před jednáními o brexitu; poukazuje na společné veřejné slyšení, které dne 11. května 2017 uspořádal Petiční výbor, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) a Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) na téma práv občanů a obyvatel po brexitu s cílem zajistit, aby se tato práva občanů stala jednou z hlavních priorit Parlamentu při jednáních o brexitu;

9.  domnívá se, že za účelem zajištění plné soudržnosti při zacházení s jednotlivými peticemi by s obdrženými peticemi měl nakládat pouze Petiční výbor a že za tím účelem by mělo být sekretariátu přiděleno více zdrojů; zdůrazňuje, že pokyny výboru přijaté v lednu 2016 zajišťují transparentní a jasné nakládání s peticemi a rozhodování o nich;

10.  důrazně kritizuje rozhodovací pravomoc, kterou si v jednotlivých případech nárokuje Komise při vyřizování stížností občanů; konstatuje, že odmítnutí důkladně a urychleně prošetřit stížnosti občanů, včetně jednotlivých případů, v souladu s přístupem Komise uvedeným v jejím sdělení z roku 2016 s názvem „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“(1) může zabránit rychlému pochopení možných závažných systémových nedostatků, což povede k udržování četných porušení práv na úkor mnoha občanů, v důsledku čehož je celá odpovědnost sledovat možná porušení právních předpisů EU s výjimkou systémových porušení ponechána na vnitrostátních soudech; domnívá se, že výklad tohoto pojmu je příliš nejednoznačný, a považuje tento přístup zejména v případě právních předpisů v oblasti životního prostředí za škodlivý; domnívá se, že jde o krok zpět oproti předchozímu přístupu k provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a celkovou překážku pro její povinnosti strážkyně Smluv;

11.  poukazuje na to, že zvážení petic týkajících se nejistých pracovních podmínek odhalilo, že v některých členských státech je mnoho pracovníků obětí nepřípustných a diskriminačních praktik, což odráží skutečnost, že v řadě případů chybí účinné preventivní mechanismy a postihy; vyjadřuje politování nad skutečností, že se Komisi nahromadilo značné množství nevyřízených případů týkajících se porušování pracovního práva EU ze strany některých členských států, v důsledku čehož je možné, aby porušování práv pracovníků pokračovalo po několik let;

12.  opakuje svou výzvu, aby Komise systematicky informovala Petiční výbor o probíhajících postupech v systému EU Pilot a řízeních o nesplnění povinnosti souvisejících s peticemi, a svůj požadavek ohledně přístupu k dokumentům vyměňovaným během těchto řízení poté, co jsou tato řízení ukončena, při uplatňování judikatury Soudního dvora Evropské unie, zejména pokud byla zcela nebo částečně zahájena na základě petic; vítá centralizovanou platformu, kterou Komise zřídila v roce 2014 a na níž jsou zveřejňována rozhodnutí o řízení o nesplnění povinnosti;

13.  očekává, že Komise bude během veřejných debat v Petičním výboru vždy náležitě zastoupena, zejména prostřednictvím vysoce postavených úředníků, kteří mohou poskytnout další informace a reagovat na žádosti předkladatelů petic a poslanců Evropského parlamentu, v případě potřeby nad rámec již poskytnuté písemné odpovědi;

14.  vítá rostoucí tendenci Petičního výboru nadnášet otázky na plenárním zasedání pomocí otázek k ústnímu zodpovězení, usnesení nebo stručných návrhů usnesení v souladu s čl. 216 odst. 2 jednacího řádu; upozorňuje na svá usnesení, která byla přijata po zveřejnění výroční zprávy o činnostech Petičního výboru za rok 2016(2), výroční zprávy o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016(3) a zprávy o občanství EU za rok 2017(4); upozorňuje na své usnesení ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu(5);

15.  bere na vědomí slyšení na četná a rozmanitá témata uspořádaná Petičním výborem během roku 2017, ať už výborem samotným nebo ve spolupráci s dalšími výbory, konkrétně slyšení na téma „Boj proti diskriminaci občanů EU v členských státech a ochrana menšin“ ze dne 4. května, „Situace a práva občanů EU ve Spojeném království“ po brexitu ze dne 11. května spolu s výbory LIBE a EMPL, „Obnova důvěry občanů v evropský projekt“ ze dne 22. června, „Bezdomovectví“ ze dne 29. června spolu s výborem LIBE, na téma evropské občanské iniciativy „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ ze dne 20. listopadu a „Ochrana práv pracovníků v dočasném či nejistém zaměstnání“ ze dne 22. listopadu; vítá také skutečnost, že se dne 12. října 2017 konal výroční seminář na téma Ochrana práv osob se zdravotním postižením;

16.  konstatuje, že Petiční výbor vyjádřil své stanovisko k různým otázkám nadneseným v peticích v několika příspěvcích k parlamentním zprávám, například ohledně Evropského aktu přístupnosti(6), výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(7), nařízení Brusel IIa(8), Marrákešské smlouvy(9), kontroly uplatňování práva EU (2015)(10), využívání energie z obnovitelných zdrojů(11), Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(12), výroční zprávy o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v roce 2016(13) a revize nařízení (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě(14);

17.  konstatuje, že hlavní oblastí vzbuzující obavy předkladatelů petic v roce 2017 byla oblast životního prostředí; upozorňuje na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 468 zveřejněnou v listopadu 2017(15), která ukázala, že životní prostředí je jednou z hlavních oblastí vzbuzujících obavy evropských občanů; zdůrazňuje, že je důležité splnit očekávání občanů a obyvatel EU týkající se náležitých právních předpisů v oblasti životního prostředí a provádět pravidla a politiky, které byly přijaty; vyjadřuje politování nad tím, že pravidla v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy náležitě prováděna, jak popisují petice; naléhavě vyzývá Komisi coby strážkyni Smluv, aby společně s členskými státy zajistila řádné provádění práva EU;

18.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zajistila, že členské státy provedou v případě posouzení vlivů na životní prostředí za účelem povolení projektů infrastruktury, ohledně kterých předkladatelé petic vyjádřili obavy v souvislosti se závažnými riziky pro lidské zdraví a životní prostředí, přesné a komplexní analýzy dodržení souladu s právem EU;

19.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že problémy kvality ovzduší, na něž upozornili předkladatelé petic v řadě členských států, jsou zhoršeny znečištěním ze 43 milionů vozidel s dieselovým motorem, jež nesplňují pravidla EU týkající se schvalování typu motorových vozidel a emisí z lehkých osobních vozidel a z lehkých užitkových vozidel;

20.  upozorňuje na činnost Petičního výboru v souvislosti s peticemi týkajícími se otázek zdravotního postižení; konstatuje, že v roce 2017 bylo předloženo méně petic týkajících se otázek zdravotního postižení; zdůrazňuje, že k hlavním výzvám pro osoby se zdravotním postižením patří přístup k dopravě a pohyb v zastavěném prostředí a diskriminace, zejména v oblasti zaměstnání; konstatuje, že zvláštní pozornost byla věnována diskusím o peticích týkajících se otázek zdravotního postižení, jako je podpora pro osoby pečující o rodinné příslušníky se zdravotním postižením, a urychlené ratifikace, provedení a uplatňování Marrákešské smlouvy;

21.  zdůrazňuje ochrannou úlohu Petičního výboru v rámci EU v souvislosti s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na seminář o ochraně práv osob se zdravotním postižením, který proběhl na schůzi výboru konané dne 12. října 2017 a jenž zahrnoval prezentaci studie o vzdělávání podporujícím začlenění; vyzývá orgány EU, aby šly v této otázce příkladem a zajistily, aby vnitrostátní orgány bezodkladně a správně provedly právní předpisy přijaté v této oblasti;

22.  poukazuje na své usnesení ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu; vyzývá Evropskou komisi, aby vyjasnila, aktualizovala a rozšířila své pokyny pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38/ES, a to s cílem zahrnout především nedávné rozsudky Soudního dvora Evropské unie (věci C-456–12 a C-457–12); doporučuje používat plány provádění a uplatňování (TIPS) pro účely zajištění úplného a řádného uplatnění; naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly směrnici 2004/38/ES a stávající judikaturu Soudního dvora EU týkající se volného pohybu osob, neboť jejich nedodržení je přímým porušením základního práva občanů Unie;

23.  bere na vědomí činnost, kterou odvádí pracovní skupina Petičního výboru pro otázky ochrany zájmů dítěte, a její závěrečnou zprávu a doporučení přijaté dne 3. května 2017; je pevně přesvědčen, že Komise, Rada a členské státy by měly provést soudržná a účinná následná opatření týkající se doporučení ze závěrečné zprávy pracovní skupiny; vyzývá orgány EU a členské státy, aby dodržovaly evropské právní předpisy a účinně podporovaly a zlepšovaly přeshraniční spolupráci v oblasti rodinných záležitostí tím, že zajistí odbornou přípravu pro soudce a odborné pracovníky, informace o právní pomoci a dvojjazyčné právníky;

24.  opakuje své stanovisko, že příliš úzký a nejednotný výklad článku 51 Listiny základních práv odcizuje EU občanům; žádá Komisi, aby předložila opatření, která zajistí jednotné a rozsáhlé uplatňování oblasti působnosti článku 51;

25.  vybízí Komisi, aby naléhavě vyzvala členské státy k nalezení řešení situace, kdy občané EU, kteří se volně pohybují v rámci Evropské unie a bydlí zde, ztrácejí své hlasovací právo a toto právo je jim upíráno, stejně jako je upíráno osobám s dlouhodobým pobytem; vyjadřuje zklamání nad tím, že návrh dohody o vystoupení mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím neobsahuje zmínku o politických právech občanů;

26.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa by měla být transparentní i účinná, aby sloužila jako důležitý nástroj pro aktivní občanství a účast veřejnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti tomu tak nebylo a že iniciativy, které byly dříve úspěšné, nemají žádné hmatatelné legislativní výsledky; bere na vědomí návrh revize nařízení (EU) č. 211/2011 o evropské občanské iniciativě(16), který dne 13. září 2017 zveřejnila Komise; vyzdvihuje nejnověji předloženou úspěšnou občanskou iniciativu s názvem „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“; upozorňuje na veřejné slyšení k této iniciativě, které proběhlo v Parlamentu dne 20. listopadu 2017; očekává následnou reakci Komise na její obsah; potvrzuje závazek Petičního výboru aktivně se zapojovat do pořádání veřejných slyšení k úspěšným iniciativám; zavazuje se, že bude na institucionální úrovni upřednostňovat efektivitu tohoto participativního postupu a zajišťování odpovídajících návazných legislativních opatření;

27.  zdůrazňuje, že v souvislosti s veřejným slyšením k evropské občanské iniciativě s názvem „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ a při zvážení petic na stejné téma vyšlo najevo, že schvalovací postupy EU pro látky, jako je glyfosát, geneticky modifikované organismy a pesticidy, jsou ohroženy chybějící nezávislostí, nedostatečnou transparentností a nepřesnostmi ohledně kompilace a hodnocení vědeckých důkazů;

28.  bere na vědomí velký počet petic ve věci dobrých životních podmínek zvířat; upozorňuje na studii s názvem „Dobré životní podmínky zvířat v Evropské unii“ a její prezentaci na schůzi výboru konané dne 23. března 2017, po níž následovala debata o řadě petic na toto téma; považuje za klíčové, aby byla zahájena nová strategie EU, která by překonala všechny stávající nedostatky, harmonizovala legislativu a zajistila plnou a účinnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat, včetně přepravy zvířat, prostřednictvím jasného a soudržného legislativního rámce, který bude plně splňovat požadavky článku 13 SFEU;

29.  zdůrazňuje důležitou úlohu sítě SOLVIT, která občanům a podnikům poskytuje prostředky pro řešení problémů v souvislosti s případným porušováním právních předpisů EU veřejnými orgány v jiných členských státech; vyzývá Komisi i samotné členské státy, aby síť SOLVIT propagovaly, a učinily ji tak pro občany užitečnější a známější; vítá v této souvislosti akční plán na posílení sítě SOLVIT zveřejněný Komisí v květnu 2017; vyzývá Komisi, aby předkládala Evropskému parlamentu zprávy o výsledcích tohoto akčního plánu;

30.  poukazuje na význam dalšího rozvoje petičního portálu a na to, že je třeba zajistit, aby představoval bránu pro obousměrnou komunikaci a snadno přístupný interaktivní nástroj, který občanům všech členských států EU poskytne přístup ke všem základním informacím o peticích a nakládání s nimi, otevře komunikační cesty a vytvoří tematické komunity pro výměnu dokumentace a osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba dále minimalizovat administrativní zátěž při zpracování petic; zdůrazňuje, že portál slouží také jako veřejný rejstřík petic; připomíná, že je třeba posílit technickou kapacitu portálu za účelem hladkého průběhu petičního postupu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit komunikaci s předkladateli tím, že jim budou zasílána upozornění ohledně pokroku dosaženého při zpracování jejich petice v jejich jazyce; domnívá se, že osoby podporující petice, které vyjádřily o určitou petici zájem, jsou oprávněny obdržet stejnou zpětnou vazbu a informace jako předkladatel petice, zejména pokud jde o debaty v Parlamentu nebo odpovědi Komise či jiných orgánů; připomíná, že je důležité zesílit úsilí s cílem zajistit, aby předkladatelé byli přítomni při projednávání jejich petice ve výboru;

31.  vyzývá k cílenější a aktivnější tiskové a komunikační službě i k aktivnější přítomnosti na sociálních sítích, aby mohla činnost výboru lépe reagovat na obavy veřejnosti;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1)

Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10.

(2)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 105.

(3)

Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 77.

(4)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 11.

(5)

Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 98.

(6)

Stanovisko přijaté dne 24. ledna 2017.

(7)

Stanovisko přijaté dne 24. ledna 2017.

(8)

Stanovisko přijaté dne 25. dubna 2017.

(9)

Stanovisko přijaté dne 24. ledna 2017.

(10)

Stanovisko přijaté dne 22. března 2017.

(11)

Stanovisko přijaté dne 7. září 2017.

(12)

Stanovisko přijaté dne 7. září 2017.

(13)

Stanovisko přijaté dne 22. listopadu 2017.

(14)

Stanovisko přijaté dne 7. září 2017.

(15)

Zvláštní zpráva Eurobarometru č. 468: Postoj evropských občanů k životnímu prostředí, listopad 2017:

http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/SPECIAL/surveyKy/2156

(16)

Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podle čl. 216 odst. 7 jednacího řádu Evropského parlamentu podává Petiční výbor každoročně zprávu o výsledcích svých jednání. Tato zpráva poskytuje přehled činnosti výboru za rok 2017.

Činnost Petičního výboru se odvíjí především od práva předkládat Parlamentu petice, které uplatňují občané. Tato činnost není přímo spojena s legislativním programem Komise.

Statistická analýza petic přijatých v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016

Podle statistik obdržel Evropský parlament v roce 2017 celkem 1 271 petic. Oproti roku 2016, kdy Parlament obdržel 1 569 petic, to představuje pokles o 19 %.

Uživatelé internetového portálu pro předkládání petic mají možnost petice podpořit. V roce 2016 podpořilo určitou petici 6 132 uživatelů. V roce 2017 podpořilo 15 540 uživatelů portálu jednu nebo více petic. Tato čísla ukazují nárůst o 153 %.

Internetový portál pro předkládání petic

Byl dále rozvíjen internetový portál pro předkládání petic vytvořený na konci roku 2014, díky čemuž je nyní uživatelsky vstřícnější pro obě strany. Byly zlepšeny vyhledávací funkce. Od konce roku 2017 jsou automaticky vkládány dokumenty, jako jsou pořady jednání, zápisy a sdělení Komise týkající se petic. Tyto dokumenty jsou tudíž nyní veřejně přístupné a zvyšují transparentnost činnosti výboru.

Vztahy s Komisí

Komise je nadále přirozeným partnerem Petičního výboru při zpracovávání petic, jelikož se jedná o orgán EU odpovědný za zajištění uplatňování a dodržování právních předpisů EU. Lze potvrdit, že příslušné útvary obou orgánů navázaly v posledních letech dobré pracovní vztahy. Ačkoli se doba čekání na odpovědi Komise na petice zkrátila (v průměru tři až čtyři měsíce), výbor vidí potřebu dalšího zlepšení, pokud jde o odpovědi Komise. Výbor opakuje svou žádost o pravidelné aktuální informace o průběhu řízení o nesplnění povinnosti a o včasný přístup k příslušným dokumentům Komise o nesplnění povinností a k postupům v systému EU Pilot, které se týkají stávajících petic.

V rámci každoročního cyklu strukturovaného dialogu se první místopředseda Timmermans, komisař odpovědný za interinstitucionální vztahy, právní stát, Listinu základních práv a zlepšování právní úpravy, zúčastnil dne 25. dubna 2017 podrobné výměny názorů na schůzi výboru. Místopředseda na této schůzi potvrdil, že petice poskytly Komisi zpětnou vazbu ohledně očekávání občanů a zbývajících výzev. Výbor připomněl svou žádost adresovanou Komisi určit prostředky ke zlepšení spolupráce s orgány členských států.

Dne 28. listopadu 2017 předložil první místopředseda Timmermans na společné schůzi Petičního výboru a Výboru pro ústavní záležitosti nový návrh nařízení o občanské iniciativě.

Vztahy s Radou

Petiční výbor konstatuje, že sekretariát Rady je přítomen na schůzích výboru. Výbor by však uvítal aktivnější spolupráci, pokud jde o odblokování petic, u kterých by spolupráce s členskými státy přinesla zásadní zlepšení. Výbor nicméně bere na vědomí úsilí vícero členských států aktivně přispívat k diskusi o příslušných peticích na schůzích výborů.

Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv

Petiční výbor má velmi dobré pracovní vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv. Evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila na schůzi výboru dne 30. května 2017 svou výroční zprávu za rok 2016.

Evropská veřejná ochránkyně práv pronesla na veřejném slyšení dne 22. června 2017 úvodní řeč na téma Obnova důvěry občanů v evropský projekt.

Evropský veřejný ochránce práv je stejně jako Petiční výbor jedním z členů rámce EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Pravidelné rámcové schůze, kterých se účastní jak Petiční výbor, tak úřad evropského veřejného ochránce práv, přispívají k dobrým pracovním vztahům ohledně otázek zdravotního postižení. Zástupce se aktivně účastnil diskuse na téma Mezinárodní a evropský kontext: Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a EU na semináři o otázkách zdravotního postižení, který proběhl v rámci schůze výboru dne 12. října 2017.

Zjišťovací mise

Petiční výbor uskutečnil v roce 2017 čtyři zjišťovací mise.

•  Ve dnech 20. a 21. února 2017 navštívila delegace Petičního výboru Stockholm (Švédsko), neboť obdržela několik petic ve věci obtíží, jimž čelí občané EU, kteří si přejí pobývat ve Švédsku po dobu více než několika týdnů, při získávání osobního identifikačního čísla. Delegace se setkala se zástupci různých ministerských útvarů zapojených do rozhodnutí, která předkladatelé petic zpochybnili.

•  Ve dnech 22. a 23. května 2017 proběhla zjišťovací mise v Madridu (Španělsko) za účelem vyšetření několika petic ve věci novorozenců, kteří byli údajně ukradeni po narození v nemocnicích v zemi během frankistického diktátorského režimu a po něm.

•  Ve dnech 17. až 19. července 2017 se uskutečnila zjišťovací mise v Tarantu (Itálie), která byla původně plánována na rok 2016, avšak byla zrušena. Delegace navštívila největší evropskou ocelárnu, rafinerii a místo pro plánované rozšíření ropného mola. Účelem mise bylo zajistit následná opatření k řadě petic týkajících se silného znečištění ovzduší, půdy a vody. Vyšetřovací mise se zabývala mj. velmi starými peticemi z let 2007 a 2012.

•  Ve dnech 20. až 22. září 2017 navštívil Petiční výbor v rámci zjišťovací mise Larnaku (Kypr). Účelem návštěvy bylo zajistit následná opatření k řadě petic, které předložili místní obyvatelé ve věci obav týkajících se životního prostředí a zdraví z důvodu výstavby průmyslového přístavu v Larnace a důsledků jeho provozu pro širší oblast.

Veřejná slyšení

V roce 2017 uspořádal Petiční výbor šest veřejných slyšení, částečně společně s dalšími parlamentními výbory. Veřejná slyšení se týkala široké škály témat nadnesených v peticích.

•  Dne 4. května 2017 uspořádal Petiční výbor veřejné slyšení na téma Boj proti diskriminaci občanů EU v členských státech a ochrana menšin. Výbor obdržel velký počet petic ve věci údajného porušování práva občanů na rovnost a zákazu diskriminace, jak jsou stanoveny v Listině základních práv Evropské unie. V této Listině hraje důležitou úlohu článek 21, neboť zásada rovnosti před zákonem by byla k dosažení jeho cíle nedostatečná, pokud by do uvedeného článku nebyla zahrnuta doplňková zásada nepřípustnosti diskriminace. V tomto kontextu bylo cílem slyšení rozšířit informace o některých aspektech diskriminace, kterými se zabývá článek 21, jako je jazyk, příslušnost k národnostní menšině a sexuální orientace.

•  Dne 11. května 2017 proběhlo společné veřejné slyšení Petičního výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci na téma Situace a práva občanů EU ve Spojeném království. Slyšení se zabývalo mimo jiné obrovskými obavami, které vyjádřili občané v peticích a jež se týkaly práv spojených s občanstvím EU po vystoupení Spojeného království z Evropské unie, jako je například právo na volný pohyb a přístup na trh práce.

•  Dne 22. června 2017 uspořádal Petiční výbor slyšení na téma Obnova důvěry občanů v evropský projekt. Účelem tohoto slyšení bylo osvětlit současné postoje občanů EU k evropskému projektu po referendu o brexitu a dalších politických změnách v Unii, k nimž došlo během posledního roku. Účastníci uvítali navrhované způsoby, jak z dlouhodobého hlediska obnovit a zvýšit důvěru občanů v evropskou integraci.

•  Dne 29. června 2017 se konalo společné veřejné slyšení s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci na téma Bezdomovectví.

•  Dne 20. listopadu 2017 se Petiční výbor coby přidružený výbor zúčastnil veřejného slyšení, které uspořádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na téma Evropská občanská iniciativa: „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“.

•  Dne 22. listopadu 2017 výbor uspořádal veřejné slyšení na základě přijatých petic na téma Ochrana práv pracovníků v dočasném či nejistém zaměstnání. Petiční výbor obdržel značný počet petic ukazujících na obavy občanů zaměstnaných dočasně nebo v nejistých podmínkách. Toto slyšení poskytlo příležitost hlouběji se zamyslet nad složitostí různých druhů zaměstnání a objasnit situaci různých kategorií pracovníků.

Hlavní připomínky

  Problematika zdravotního postižení

Petiční výbor hraje obecnou ochrannou úlohu, pokud jde o dodržování souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením při tvorbě politik a legislativních opatřeních na úrovni EU. V rámci této odpovědnosti se Petiční výbor zabývá řadou petic týkajících se problematiky zdravotního postižení. Počet předložených petic ve věci zdravotního postižení se snížil o 0,5 procentního bodu z 0,7 % v roce 2016 na 0,2 % v roce 2017. Petice ukazují, že hlavním problémem pro osoby se zdravotním postižením jsou přístup k dopravě, pohyb v zastavěném prostředí a diskriminace, zejména v oblasti zaměstnání. Na své schůzi konané dne 12. října 2017 uspořádal výbor seminář na téma Ochrana práv osob se zdravotním postižením. Byly zadány dvě studie týkající se zdravotního postižení, a to studie Vzdělávání podporující začlenění žáků se zdravotním postižením a studie Ochranná úloha Petičního výboru v kontextu provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením – aktualizace z roku 2017.

  Brexit

Petiční výbor projednával dopad brexitu na práva občanů, což je téma, které se v peticích objevilo několikrát. Výbor se zúčastnil společného veřejného slyšení konaného dne 11. května 2017. Na schůzi pořádané dne 21. června 2017 byly předloženy dvě studie nazvané Dopad brexitu v souvislosti s petičním právem a jeho dopad na pravomoci, povinnosti a činnost Petičního výboruPriorita první fáze jednání o brexitu: práva občanů. Následně bylo projednáno mnoho petic souvisejících s dopadem referenda na různá práva občanů a na budoucí vývoj EU. V návaznosti na schůzi zaslal Petiční výbor dopis vládě Spojeného království, v němž zdůraznil obtíže, kterým občané EU čelí v souvislosti s otázkou pobytu, včetně informací o peticích, jež v této věci obdržel. Petiční výbor také přispěl k různým usnesením Parlamentu o brexitu.

  Oblast životního prostředí

Oblast životního prostředí byla hlavní oblastí vzbuzující obavy předkladatelů petic v roce 2017. Petice týkající se oblasti životního prostředí byly v roce 2017 projednávány na nejméně pěti schůzích výboru, velmi často za přítomnosti předkladatele. Předmětem diskusí byl dopad těžební činnosti na životní prostředí, nakládání s odpady a znečištění vody a ovzduší.

  Dobré životní podmínky zvířat

Dne 23. března 2017 předložil Petiční výbor studii s názvem Dobré životní podmínky zvířat v Evropské unii a projednal řadu petic souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat. V návaznosti na to byla Komise požádána, aby se pokusila tuto oblast harmonizovat.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Miriam Dalli, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Takis Hadjigeorgiou, Peter Jahr, Rikke-Louise Karlsson, Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl, Notis Marias, Ana Miranda, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß, Eleni Theocharous, Cecilia Wikström

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Urszula Krupa, Kostadinka Kuneva, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Igor Šoltes, Ángela Vallina, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Rosa D’Amato, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

25

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Cecilia Wikström

EFDD

Eleonora Evi, Rosa D'Amato

ESL/SZL

Takis Hadjigeorgiou, Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina

nezařazený poslanec

Rikke-Louise Karlsson

ELS

Asim Ademov. Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Peter Jahr; Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu, Rainer Wieland

S&D

Andrea Cozzolino, Miriam Dalli, Marlene Mizzi, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß

Zelení/ALE

Margrete Auken, Ana Miranda, Igor Šoltes

3

-

EKR

Urszula Krupa, Notis Marias, Eleni Theocharous

0

0

 

 

Vysvětlivky symbolů:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdržení se hlasování

Poslední aktualizace: 10. prosince 2018Právní upozornění