Postup : 2018/2085(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0407/2018

Předložené texty :

A8-0407/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.11

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0528

ZPRÁVA     
PDF 642kWORD 76k
27.11.2018
PE 625.465v02-00 A8-0407/2018

o technologii blockchain: obchodní politika orientovaná na budoucnost

(2018/2085(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Emma McClarkin

Zpravodajové (*):

Cristian-Silviu Buşoi, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Ana Gomes, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

(*) Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o technologii blockchain: obchodní politika orientovaná na budoucnost

(2018/2085(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS),

–  s ohledem na dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o informačních technologiích (ITA),

–  s ohledem na pracovní program WTO o elektronickém obchodě,

–  s ohledem na dohodu WTO o usnadnění obchodu,

–  s ohledem na revidovanou Kjótskou úmluvu Světové celní organizace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o hodnocení vnějších aspektů výkonnosti a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(5),

–  s ohledem na společné prohlášení o obchodu a zlepšení hospodářského postavení žen, přijaté u příležitosti konference ministrů WTO v Buenos Aires v prosinci 20175(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(7),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se horizontálních ustanovení o přeshraničních tocích údajů pro ochranu osobních údajů (v obchodních a investičních dohodách EU),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu hlavního vědeckého poradce Úřadu vlády Spojeného království pro vědu s názvem Distributed Ledger Technology: beyond blockchain („Technologie distribuované účetní knihy: blockchain a dále“)(8),

–  s ohledem na bílou knihu Centra OSN pro usnadňování obchodu a elektronické obchodování (UN/CEFACT) z roku 2018 o technických využitích technologií blockchain,

–  s ohledem na prohlášení 21 členských států EU a Norska o vytvoření evropského partnerství pro technologii blockchain(9) ze dne 10. dubna 20188, po jehož přijetí se k partnerství připojilo dalších pět členských států, takže celkový počet signatářských zemí nyní činí 27,

–  s ohledem na skutečnost, že Komise dne 1. února 2018 zahájila činnost fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain(10),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0407/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pokud není stanoveno jinak, bude v této zprávě technologie blockchain (dále jen blockchain) označovat technologii soukromé distribuované účetní knihy s kontrolou přístupu („permissioned“), která se skládá z databáze složené z po sobě následujících bloků údajů, jež jsou přidávány na základě konsensu provozovatelů sítě;

B.  vzhledem k tomu, že různé případové studie a odvětví odvodí z kombinace soukromýcb/veřejných technologií blockchain s kontrolou přístupu či bez této kontroly různý užitek;

C.  vzhledem k tomu, že každý blok v blockchainu obsahuje tzv. hash, který ověřuje data předchozích bloků, čímž se umožňuje nezávislým stranám provádět transakce se zvýšenou důvěrou a odpovědností, protože údaje uložené v účetní knize nemohou být snadno zfalšovány;

D.  vzhledem k tomu, že technologie blockchain s otevřeným zdrojovým kódem je základem pro celosvětový vzestup blockchainů s kontrolou přístupu a přispívá ke zvýšení důvěry účastníků v danou obchodní síť;

E.  vzhledem k tomu, že blockchain by mohl některým správcům umožnit jasně definovat role účastníků a jejich povinnosti, možnosti přístupu a práva validace;

F.  vzhledem k tomu, že celosvětový obchod je založen na odvětví dodavatelských řetězců, jehož hodnota se odhaduje na 16 bilionů EUR a v němž vedou vysoké transakční náklady a úmorná administrativní zátěž ke složitosti procesů a systémů, které jsou náchylné k chybám;

G.  vzhledem k tomu, že byly zahájeny pilotní iniciativy, jež mají slibný potenciál k tomu, snížit náklady na dopravu, změnit průmysl na průmysl vstřícnější k životnímu prostředí a zvýšit hospodářskou výkonnost;

H.  vzhledem k tomu, že ve 45 zemích světa probíhá nejméně 202 vládních iniciativ týkajících se blochchainu a že zejména ekonomiky v asijsko-tichomořském regionu, na americkém kontinentu a na Blízkém východě investují do technologie blockchain pro obchodní účely;

I.  vzhledem k tomu, že blockchain může zlepšit a zdokonalit obchodní politiky EU, jako jsou dohody o volném obchodu, dohody o vzájemném uznávání, a to zejména oprávněných hospodářských subjektů, a rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany dat a opatření na ochranu obchodu;

J.  vzhledem k tomu, že v blockchainu se skrývá velký potenciál pro zlepšení transparentnosti a sledovatelnosti v celém dodavatelském řetězci, zvýšení důvěry účastníků v danou síť, zefektivnění celních kontrol a kontrol souladu s předpisy, snížení transakčních nákladů a posílení neměnnosti a bezpečnosti údajů, jakož i fungování jako nástroj boje proti korupci; vzhledem k tomu, že případné výhody doprovázejí některé problémy, pokud jde o kybernetickou bezpečnost;

K.  vzhledem k tomu, že blockchain může poskytovat rámec pro transparentnost v dodavatelském řetězci, omezit korupci, odhalovat daňové úniky, umožnit sledování nezákonných plateb a bojovat proti praní peněz založenému na obchodu; vzhledem k tomu, že s používáním blockchainových aplikací bez kontroly přístupu („unpermissioned“) jsou spojena rizika trestné činnosti, jako jsou daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz založené na obchodu; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí tyto problémy neprodleně sledovat a řešit;

L.  vzhledem k tomu, že blockchain se v oblasti mezinárodního obchodu stále vyvíjí, a proto vyžaduje podpůrný a stimulující rámec vstřícný vůči inovacím, který poskytne právní jistotu a současně podpoří ochranu spotřebitelů, investorů a životního prostředí, bude zvyšovat sociální hodnotu této technologie, snižovat digitální propast a zlepšovat digitální dovednosti občanů;

M.  vzhledem k tomu, že technologie blockchain může všem stranám zapojeným do obchodu, veřejným i soukromým, poskytnout stálý přístup v reálném čase k nezměnitelné databázi s časovým záznamem, která uchovává dokumenty k transakcím, a tím pomáhat budovat důvěru, zamezit problémům v oblasti souladu a řešit problémy padělaného zboží nebo zfalšovaných dokumentů;

N.  vzhledem k tomu, že některé regiony a metropolitní oblasti EU již začaly tuto technologii vyvíjet formou specifických projektů a programů, přičemž vycházely z vlastních charakteristik, a vytvářejí sítě pro šíření osvědčených postupů;

Obchodní politika Evropské unie

1.  konstatuje, že navzdory předchozím obchodním úspěchům mají dohody o volném obchodu EU velký nevyužitý potenciál a dosud nejsou plně využívány, přičemž v průměru pouze 67 % vývozců z EU a 90 % dovozců v EU využívá celní preference jak v EU, tak v partnerských zemích či regionech, a podporuje analýzu technických řešení, která by mohla zvýšit využívání dohod o volném obchodu a vývoz; konstatuje, že vývozci by mohli všechny své dokumenty nahrát do aplikace orgánu veřejné správy fungující na základě technologie blockchain a prokázat svůj soulad s preferenčním zacházením podle dohody o volném obchodu, pokud jde například o kvalifikaci pro preferenční pravidla původu, sanitární a fytosanitární pravidla a provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; je přesvědčen, že blockchain by mohl zlepšit ustanovení o kumulaci v dohodách o volném obchodu;

2.  domnívá se, že pro podniky jsou postupy certifikace pro preferenční i nepreferenční pravidla původu příliš nákladné a zdlouhavé; má za to, že v případě preferenčních pravidel může blockchain pomáhat s určením „ekonomické státní příslušnosti“ zboží; dále má za to, že v případě nepreferenčních pravidel by technologie blockchain mohly pomáhat přiměřenému používání nástrojů Unie na ochranu obchodu tím, že by zajišťovaly transparentnost, pokud jde o původ zboží, které vstupuje na evropský trh, a přehled o přílivu dovozu, aby se zajistily rovnější podmínky pro podniky;

3.  zdůrazňuje, že technologie blockchain mají potenciál podporovat agendu v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje tím, že budou umožňovat důvěru, pokud jde o původ surovin a zboží, transparentní výrobní procesy a dodavatelské řetězce a dodržování mezinárodních pravidel v oblasti pracovních, sociálních a environmentálních práv, a to vzhledem ke zvláštnímu významu konfliktních minerálů, nezákonného obchodu s kulturními statky, kontroly vývozu a korupce; zdůrazňuje, že blockchain by mohl přispět ke snaze společností o udržitelnost a podpořit odpovědné chování podniků;

4.  je přesvědčen, že dohody o vzájemném uznávání oprávněných hospodářských subjektů umožňují podnikům diverzifikovat své dodavatelské řetězce, neboť snižují čas a náklady spojené s přeshraničními cly; konstatuje, že je třeba řešit problémy s prováděním; je přesvědčen, že technologie blockchain nabízí potenciál ke snížení nejistoty spojené s prováděním dohod o vzájemném uznávání oprávněných hospodářských subjektů, a to prostřednictvím plynulé výměny dat;

Vnější aspekty usnadnění celních otázek a obchodu

5.  velmi vítá dohodu o usnadnění obchodu; pokládá ji za základ pro to, aby členové WTO prozkoumali další způsoby, jak usnadnit obchod, a to i prostřednictvím blockchainu; vítá úsilí EU o udržení a posílení WTO a její závazek dodržovat systém obchodování založený na pravidlech, který zajistí rovné podmínky a posílí celosvětová obchodní pravidla;

6.  má za to, že blockchain by mohl celním orgánům umožňovat automatické získávání požadovaných informací pro celní prohlášení, snížit potřebu manuálního ověřování a papírových dokladů a poskytovat přesné aktualizace ohledně stavu a vlastností zboží, které vstupuje do EU, všem relevantním partnerům současně, a zlepšit tak systém sledování zásilek a transparentnost;

7.  je přesvědčen, že digitalizace umožní účinnější a transparentnější výměnu informací; domnívá se, že blockchain může výrobcům, laboratořím, provozovatelům logistiky, regulačním orgánům a spotřebitelům umožnit přístup k všem nezbytným informacím týkajícím se například původu, testování, certifikace a vydání licence a tyto informace sdílet; poznamenává, že blockchain by mohl také přispět k řádnému vydávání elektronických certifikátů; pokládá digitalizaci a používání aplikací pro dodavatelské řetězce jak za předpoklad, tak za doplněk plné funkčnosti blockchainu; konstatuje zásadní rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o digitalizaci;

8.  je přesvědčen, že přijetí technologií blockchain v celém dodavatelském řetězci může zvýšit efektivitu, rychlost a objem celosvětového obchodu, neboť sníží náklady spojené s mezinárodními transakcemi a pomocí podnikům s nalezením nových obchodních partnerů a může vést k větší ochraně spotřebitelů a jejich důvěře v digitální obchod;

9.  zdůrazňuje použitelnost blockchainu, a to konkrétně těmito způsoby:

a.  posílením jistoty, pokud jde o původ zboží a práva duševního vlastnictví s ním spojená, což sníží riziko vstupu nelegálního zboží včetně padělků do dodavatelského řetězce,

b.  poskytováním přesných informací příslušným orgánům o tom, kdy by zboží mohlo být v rámci dodavatelského řetězce poškozeno nebo že by s ním mohlo být nepatřičně manipulováno,

c.  zlepšením transparentnosti a sledovatelnosti tím, že všem účastníkům bude umožněno evidovat své transakce a sdílet tyto informace na síti,

d.  dodržováním ochrany spotřebitele a poskytováním podrobných informací o zboží a přispíváním k práci podniků v oblasti udržitelnosti,

e.  snížením nákladů na řízení dodavatelského řetězce tím, že bude odstraněna potřeba zprostředkovatelů a náklady s nimi spojené a nebude již nutné vytvářet, přepravovat a zpracovávat papírovou dokumentaci,

f.  lepším uplatňováním správných plateb a DPH a výběru příjmů v rámci obchodní politiky a

g.  snížením celkové doby přepravy zboží tím, že se zautomatizují úkony tradičně prováděné manuálně; upozorňuje na s tím spojenou výhodu, kterou to přináší zejména dodavatelským řetězcům, jež fungují na zásadě „právě včas“, a která spočívá ve snížení nákladů a uhlíkové stopy odvětví logistiky;

10.  poznamenává, že zákonné obchody mohou být zneužívány zločinci k maskování nelegální činnosti, jako je praní peněz založené na obchodu, a to manipulací s potřebnou dokumentací prostřednictvím nepravdivého vykazování, při níž nadhodnocují či podhodnocují dané zboží; je přesvědčen, že blockchain může pomoci celním a jiným orgánům přijímat včas, pohotově a koordinovaně nezbytná opatření k odhalení nezákonných finančních toků;

Přeshraniční datové toky a ochrana údajů

11.  uznává přeshraniční toky údajů jako nedílnou funkční složku mezinárodního obchodu se zbožím a službami a návrhu architektury technologie blockchain;

12.  zdůrazňuje možnou působnost technologie blockchain pro ověřování transakcí v celém mezinárodním dodavatelském řetězci tak, že se pro účastníky stanoví úrovně přístupu a postupy ověření;

13.  bere na vědomí spojitost mezi blockchainem a přeshraničními toky údajů pro účely obchodu; konstatuje, že soukromá síť, která propojuje účetní knihy, může vytvářet důvěru mezi platformami prostřednictvím integrace údajů z více zdrojů; uvědomuje si důležitost přeshraničních toků údajů pro růst a zaměstnanost; upozorňuje na rozlišování osobních a jiných údajů v blockchainech;

14.  uznává výzvu, kterou představuje vztah mezi technologiemi blockchain a prováděním obecného nařízení o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje, že používání technologie blockchain by mělo být v souladu se všemi stávajícími a budoucími právními předpisy EU o ochraně osobních údajů a soukromí; zdůrazňuje, že technologie blockchain může nabídnout řešení pro ustanovení o „specificky navržené ochraně údajů“ při provádění obecného nařízení na základě společných zásad zajišťování zabezpečených a samosprávných údajů; zdůrazňuje omezený účinek obecného nařízení o ochraně osobních údajů na obchodní transakce vzhledem k tomu, že soukromé blockchainy s kontrolou přístupu („permissioned“) neobsahují osobní údaje; uznává však, že jsou potřebné nezbytné záruky a regulační dohled; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů je použitelné, pouze pokud se jedná o osobní údaje; vyzývá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala podrobněji;

15.   uznává, že je třeba, aby byly systémy s technologií blockchain navrhovány v souladu s právem být zapomenut, a poznamenává, že uživatelé blockchainu a blockchainových aplikací by měli mít kdykoli přístup ke všem údajů týkajícím se transakcí, do kterých jsou přímo či nepřímo zapojeni, a to v souladu se svými přístupovými právy;

16.  opakuje svůj požadavek týkající se ustanovení umožňujících plné fungování digitálního ekosystému a podporujících přeshraniční toky údajů v dohodách o volném obchodu; v tomto ohledu konstatuje, že rozhodnutí o odpovídající ochraně nepřispívají k zajištění volného toku jiných než osobních údajů; žádá proto Komisi, aby v dohodách o volném obchodu sjednala závazné a vymahatelné závazky týkající se předávání údajů, včetně jiných než osobních údajů;

17.  zdůrazňuje, že technologie blockchain představuje nové paradigma uchovávání a správy údajů, jež je schopno decentralizovat formy lidské interakce, trhů, bankovnictví a mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že vzestup blockchainu představuje jak příležitosti, tak výzvy, pokud jde o ochranu údajů, transparentnost a finanční trestnou činnost, neboť jakmile jsou údaje vloženy, jsou neměnné a jsou sdíleny se všemi zúčastněnými stranami, což rovněž zajišťuje jejich bezpečnost a integritu; žádá, aby byla učiněna všechna možná opatření, a to i na vnitrostátní úrovni, k zaručení nefalšovatelné a neměnné povahy této technologie a zajištění toho, že nebude ohroženo základní právo na ochranu údajů;

18.  uznává výzvu, kterou představuje vztah mezi technologiemi blockchain a prováděním rámce EU pro ochranu údajů, konkrétně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a připomíná, že v důsledku by tento vztah mohl odhalit nesoulad mezi ochranou základních práv na jedné straně a podporou inovací na straně druhé; navrhuje, že je nutné zajistit, aby byla technologie blockchain plně v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů a plně respektovala zásady stanovené v právních předpisech EU, zejména v souvislosti se zpracováváním osobních údajů, coby základním právem podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

19.  zdůrazňuje dále, že jak je částečně důsledkem výše uvedeného rozporu, technologie blockchain v žádném případě nepředstavují automatickou podporu suverenity údajů, ale musí být specificky navrženy tak, aby ji podporovaly, vzhledem k tomu, že mohou rovněž představovat rizika pro ochranu údajů;

20.  zdůrazňuje, že pokud budou správně navrženy, měly by technologie blockchain být v souladu se zásadou „ochrany údajů již od návrhu“, což má subjektům údajů poskytnout větší kontrolu nad jejich údaji v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje dále, že osobní údaje v blockchainu obvykle nejsou anonymní, což jej tedy uvádí do oblasti působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů; trvá na tom, že by blockchainy měly být plně slučitelné s právními předpisy EU, včetně případů, kdy jsou používány ke zpracování osobních údajů; doporučuje v této souvislosti, aby do blockchainů a příslušných aplikací byly začleněny mechanismy, které zajistí, aby údaje mohly být zcela anonymní, a zaručí tak, že v nich budou uchovávány pouze údaje, které se netýkají identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

21.  zdůrazňuje, že budoucí aplikace s technologií blockchain by měly zavést mechanismy, které budou chránit osobní údaje a zajistí, aby byly údaje zcela anonymní; vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly výzkum a inovace, a zejména akademický výzkum, týkající se nových technologií blockchain, které jsou slučitelné s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a které jsou založeny na principu záměrné ochrany údajů (již od návrhu), jako je technologie „Zk-SNARK“ ;

22.  je přesvědčen, že aby nedošlo k porušení základního práva na ochranu osobních údajů, neměla by se technologie blockchain používat ke zpracování osobních údajů, dokud dotyčná organizace uživatelů nebude schopna zaručit soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a zejména zajistit ochranu práva na opravu a práva na výmaz;

23.  zdůrazňuje skutečnost, že uživatelé blockchainu mohou být zároveň správci údajů pro osobní údaje, které nahrají do účetní knihy, a zpracovateli údajů tím, že uchovávají úplnou kopii účetní knihy na svém vlastním počítači;

24.  konstatuje, že nezměnitelná povaha některých technologií blockchain je pravděpodobně neslučitelná s „právem na výmaz“ stanoveným v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, pokud daný blockchain obsahuje osobní údaje;

25.  se znepokojením konstatuje, že rozšíření kopií údajů v blockchainu je pravděpodobně neslučitelné se zásadou minimalizace údajů stanovenou v článku 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, pokud blockchain obsahuje osobní údaje;

26.  vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby vydal pokyny a doporučení k zajištění souladu technologie blockchain s právními předpisy Unie;

27.  se znepokojením konstatuje, že vůbec nejsou zmíněny závažné důsledky toho, jak bude technologie blockchain používána, zejména v oblastech, jako je boj proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu; má za to, že využívání technologií blockchain by mělo předcházet vymezení toho, co bude ukládáno v blockchainu a co mimo něj, přičemž osobní údaje mají být ukládány mimo blockchain;

Malé a střední podniky (MSP)

28.  je přesvědčen, že inovace a šíření blockchainu mohou malým a středním podnikům vytvořit hospodářské příležitosti k internacionalizaci a překonání nákladů spojených s vývozem tím, že usnadní jejich interakce se spotřebiteli, celními orgány, s mezinárodními a domácími regulačními orgány a dalšími podniky zapojenými do dodavatelského řetězce; dodává, že infrastruktura blockchainu může pomoci přivést produkty a služby na trh rychle a levně;

29.  zdůrazňuje, jaké výhody by mohl blockchain přinést malým a středním podnikům tím, že umožní komunikaci mezi partnery (peer-to-peer), nástroje pro spolupráci a bezpečné platby, čímž se usnadní podnikání, sníží riziko nezaplacení a právní a procesní náklady plnění smluv používáním chytrých smluv; je si vědom potřeby zajistit, aby rozvoj blockchainu v mezinárodním obchodě zahrnoval malé a střední podniky; zdůrazňuje, že v současnosti chytré smlouvy nemusí být dostatečně zralé na to, aby bylo možné považovat je za právně vymahatelné v jakékoli odvětvové regulaci, a že je nutné více posoudit rizika;

30.  uznává příležitosti, a to i pro malé a střední podniky, plynoucí ze zavádění technologie blockchain jakožto součásti obchodní politiky EU, což by mohlo přinést mimo jiné výhody nižší transakční náklady a vyšší účinnost; konstatuje dále, že technologie blockchain nabízí potenciál ke zlepšení důvěry v současný obchodní systém tím, že poskytuje nezměnitelný záznam transakcí; uzná však, že v případech, které nespadají do oblasti působnosti obchodní politiky EU, může používání této technologie představovat rizika praní peněz a usnadňovat financování terorismu;

Interoperabilita, rozšiřitelnost a interakce se souvisejícími technologiemi

31.  zvažuje problémy týkající se rozšiřitelnosti související s implementací blockchainových systémů v kontextu expandujících mezinárodních obchodních sítí;

32.  bere na vědomí nárůst počtu různých blockchainů, které ukládají údaje pro transakci do oddělených veřejných a soukromých „účetních knih“; uznává, že je stále více třeba vytvořit normy globální interoperability pro integraci transakcí mezi jednotlivými blockchainy v kontextu pohybu zboží v dodavatelském řetězci, aby byla podpořena interoperabilita mezi systémy včetně zastaralých operačních systémů; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a dalšími příslušnými orgány pro normalizaci;

33.   uvažuje o možných interakcích technologie blockchain s jinými inovacemi v oblasti mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že je třeba analyzovat příležitosti a výzvy spojené s vývojem technologií blockchain; vyzývá k dalšímu výzkumu jejich použitelnosti při digitální transformaci a automatizaci mezinárodního obchodu, jakož i ve veřejném sektoru, zejména v rámci programu Digitální Evropa;

Závěry

34.  vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj v oblasti technologie blockchain, zejména probíhající pilotní projekty a iniciativy v mezinárodních dodavatelských řetězcích a ve věci vnějších aspektů cel a regulačních procesů; vyzývá Komisi, aby se zapojením všech svých GŘ vypracovala horizontální strategický dokument o zavádění technologií blockchain v oblasti řízení obchodu a dodavatelských řetězců a také v oblasti duševního vlastnictví, a zejména s ohledem na boj proti padělání; vyzývá Komisi, aby posoudila právní a správní aspekty technologie blockchain, a zda blockhain nabízí lepší řešení současných výzev obchodní politiky EU než stávající a vznikající technologie; vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj v oblasti technologie blockchain, zejména probíhající pilotní projekty a iniciativy v mezinárodních dodavatelských řetězcích; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategický dokument o zavádění technologií blockchain v oblasti řízení obchodu a dodavatelských řetězců; je přesvědčen, že jeho cílem musí být získat podporu aktérů v oblasti technologie blockchain pro projekty a iniciativy týkající se mezinárodních dodavatelských řetězců a provádět společné projekty, které budou zahrnovat identitu, původ a ukládání údajů rozličných partnerů;

35.  vyzývá Komisi, aby vypracovala soubor hlavních zásad pro blockchainové aplikace v mezinárodním obchodě s cílem zajistit průmyslu a celním a regulačním orgánům dostatečnou úroveň právní jistoty, která by podporovala používání blockchainu a inovace v této oblasti; zdůrazňuje, že vytváření právních předpisů pro technologii, která je základem aplikací, by vedlo k omezení inovací a omezenému vytváření nových aplikací; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU, a zvláště průmysl EU, prokázal vůdčí úlohu a odpovědnost v oblasti technologií blockchain a aby EU zajistila rovné podmínky globální hospodářské soutěže a v oblastech rozvoje a regulačního prostředí; zdůrazňuje význam dialogu a výměny postupů, stejně jako získávání dovedností a digitálních dovedností; vyzývá Komisi, aby zahájila pilotní projekt za využití technologie blockchain v mezinárodním obchodě a aby dohlížela na jeho průběh, a to s cílem vyzkoušet její přínosy;

36.  vybízí Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zjednodušení a zlepšení toku informací týkajících se usnadnění obchodu, a to mimo jiné tím, že budou zavedeny vhodné informační a komunikační technologie;

37.  vyzývá Komisi, aby zřídila v rámci GŘ pro obchod poradní skupinu pro blockchain a aby vypracovala koncept pro pilotní projekty týkající se uceleného využití soukromého blockchainu s kontrolou přístupu v dodavatelském řetězci, včetně celních a jiných přeshraničních orgánů, a se zohledněním práv duševního vlastnictví a boje proti padělání; uvědomuje si, že technologie blockchain je stále v raných fázích vývoje, je však již třeba, aby měl průmysl strategii, jak blockchain efektivně používat;

38.  vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak by mohl blockchain podporovat obchod a udržitelný rozvoj; připomíná postoj Parlamentu, že opatření podporující strategii digitálního obchodu EU by měla být plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje a přispívat k jejich plnění, včetně cíle udržitelného rozvoje 5, který se týká rovnosti žen a posílení postavení žen; připomíná postoj Parlamentu k důležitosti prosazování účasti žen v oborech přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a odstranění rozdílů mezi muži a ženami při přístupu k novým technologiím a při jejich používání;

39.  vyzývá Komisi, aby provedla politické šetření ve věci toho, jak může blockchain modernizovat unijní politiky obrany obchodu, aby byla posílena jejich legitimita a vymáhání;

40.  vyzývá Komisi, aby posoudila optimalitu architektury blockchainu, která uchovává soukromé údaje mimo řetězec blockchainu;

41.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak pomocí technologie blockchain zvýšit usnadňování obchodu a jeho bezpečnost, a to včetně konceptu oprávněných hospodářských subjektů (AEO);

42.  vybízí Komisi, aby spolupracovala s mezinárodními organizacemi a přispívala k jejich práci a ke stávajícím projektům, pokud jde o vytváření souboru norem a zásad, které mají být základem regulace zaměřené na usnadnění používání blockchainu;

43.  vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se vůdčím způsobem podílely na procesu standardizace a bezpečnosti technologie blockchain a aby spolupracovaly s mezinárodními partnery a se všemi relevantními zúčastněnými stranami a odvětvími na vývoji norem pro blockchain, a to včetně terminologie, vývoje a zavádění této technologie v oblasti obchodu a řízení dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost má pro aplikace blockchainu, a i pro mezinárodní obchod, zásadní význam; žádá Komisi, aby prozkoumala výzvy v oblasti bezpečnosti, jako je kvantová výpočetní technika, posoudila technologická rizika a přijala kroky k řešení těchto problémů;

44.  vyzývá Komisi, aby s příslušnými zúčastněnými stranami spolupracovala s cílem přezkumu a vytvoření rámce pro řešení problémů interoperability a kompatibility mezi systémy s technologií blockchain;

45.  vítá zřízení fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain a vybízí je, aby se věnovaly studiu aplikací, jejichž cílem je usnadnit mezinárodní obchod; požaduje tudíž, aby Komise posoudila možnost rozšířit mandát tohoto fóra a střediska a zapojila příslušné místní i globální zainteresované strany, které by řešily nadcházející obtížné úkoly a přispívaly k podpoře subjektů s rozhodovací pravomocí.

46.  vyzývá Komisi, aby se ujala vedoucí úlohy v posuzování a dalším vývoji technologií blockchain, a to i v odvětvích, na něž se vztahuje obchodní politika EU, a zřídila poradní skupinu pro blockchain, která by měla zahrnovat odborníky na boj proti praní peněz, daňovým únikům, ochranu údajů a organizovanou trestnou činnost.

47.  připomíná Komisi, že EU má příležitost stát se vůdčím činitelem v oblasti technologie blockchain a mezinárodního obchodu a měla by být vlivným hráčem při formování jejího vývoje v globálním měřítku společně s mezinárodními partnery;

°

°  °

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ač Evropská unie podnikla důležité a vítané kroky k vývoji používání technologie blockchain na jednotném trhu, musí se rovněž zaměřit na to, jak lze technologii blockchain využít k posílení politik mezinárodního obchodu a řízení dodavatelských řetězců. Nedávné studie odhadují, že technologie blockchain by mohla potenciálně ušetřit 20 % celkových nákladů na fyzickou dopravu a snížit náklady v celosvětovém obchodě až o 1 bilion USD. Kromě toho se odhaduje, že omezení překážek v globálních dodavatelských řetězcích prostřednictvím rozsáhlého nasazení technologie blockchain může zvýšit celosvětový obchod o téměř 15 procent.

Technologie blockchain umožňují odděleným stranám zapojit se do bezpečných transakcí bez potřeby zprostředkovatele. Klíčové rysy technologie blockchain zahrnují mechanismy, které umožňují samostatným stranám bezpečně určit datum a původ zápisu údajů o každém bloku v řetězci. Kromě toho jsou záznamy údajů v blockchainu nezměnitelné, což znamená, že údaje nelze změnit ani vymazat, jakmile jsou do řetězce blockchainu zapsány. Uživatelé mají k blockchainu rovněž ověřený přístup a systémy s technologií blockchain obsahují automatizované funkce, které po splnění určitých kritérií provádějí chytré smlouvy.

Blockchainy představují kategorii technologií distribuované účetní knihy, což jsou typy databází, které zaznamenávají transakce a ukládají je jako nezměnitelné záznamy. Účetní kniha je distribuovaná, protože existuje více kopií bloků v řetězci. Tyto kopie jsou uchovávány v různých systémech známých jako uzly. Dále se tyto kopie aktualizují pomocí algoritmu konsensu, který zajistí, že všechny kopie zůstávají konzistentní. Tento algoritmus rozhoduje o tom, jak lze do řetězce přidat blok.

Blockchain proto zahrnuje databázi sekvenčních datových „bloků“, které byly přidány do každé z mnohých kopií knihy. Každý blok obsahuje „hash“, neboli zašifrovaný kód („fingerprint“), který lze použít k ověření obsahu předchozího bloku.

Přestože je blockchain od zveřejnění prvního koncepčního dokumentu pro tuto technologii Satoshim Nakamotem v roce 2008 nejvíce spojován s kryptoměnami, mohou se blockchainy lišit podle toho, zda jsou „permissioned“ či „permissionless“ (tj. zda mají kontrolu přístupu či ne) a zda jsou veřejné či soukromé. V oblasti působnosti této zprávy se pojem „blockchain“ vztahuje výhradně na soukromé sítě s kontrolou přístupu („permissioned“). Informace uložené v soukromých sítích s kontrolou přístupu („permissioned“) jsou k dispozici pouze pro konkrétní účastníky, kteří jsou určeni podle mechanismů správy založených na zásadě konsensu, které se mohou lišit od jednoho blockchainu k druhému. Na rozdíl od veřejných blockchainů bez kontroly přístupu („permissionless“) obsahují soukromé blockchainy různé druhy nástrojů pro správu, na něž dohlížejí provozovatelé sítě za účelem zvýšení bezpečnosti a stanovení přístupu. V důsledku toho byly ve skutečných obchodních případech použití a pilotních projektech většinou zavedeny soukromé sítě s kontrolou přístupu. Například korejská celní správa v současné době testuje platformu pro celní odbavení v oblasti elektronického obchodu, která se opírá o blockchain a má zefektivnit procesy tím, že generování dovozních deklarací pro úřady probíhá automaticky.

Tato zpráva bere na vědomí nedávný rozmach výzkumu a investic ve veřejném i soukromém sektoru, jejichž cílem je zavádění blockchainu v různých případech použití. Proto je třeba zaujmout uvážlivý a racionální přístup a prozkoumat, kde přesně může blockchain nabídnout hmatatelný prospěch.

Za tímto účelem má technologie blockchain obrovský potenciál ke zmenšení překážek v globálních dodavatelských řetězcích. Účelem této zprávy je upozornit na současné problémy se suboptimalitou v dodavatelských řetězcích, obchodní politice EU a celních postupech, určit věrohodné přínosy vyplývající z rozsáhlého zavádění blockchainu a doporučit, aby Evropská komise a členské státy podnikly postupné politické kroky k tomu, aby tato technologie fungovala.

Blockchain má potenciál snížit náklady na transakce mezi stranami tak, že se odstraní potřeba práce s papírovými dokumenty, a to vedle inspekčních a administrativních překážek, které představují zprostředkovatelé. Je tomu tak díky posílené důvěře, kterou blockchain přináší při transakcích mezi stranami, což zase zvyšuje transparentnost a posiluje jistotu původu zboží. Kromě toho může blockchain usnadnit a posílit bezpečnost datových toků, aby se zabránilo používání podvodné dokumentace a padělaného zboží v dodavatelských řetězcích. Vzhledem k těmto potenciálním přínosům již bylo v odvětví logistiky zavedeno několik obchodních pilotních projektů, které podporují dodavatelské řetězce pomocí blockchainu, a to buď v části, nebo v celém řetězci.

Tyto případy použití blockchainu nejsou omezeny na velké nadnárodní společnosti. Malé a střední podniky mají potenciál být jedním z těch, kdo z blockchainu získají nejvíce. Tato technologie by malým a středním podnikům mohla výrazně usnadnit interakci s celními orgány a dalšími podniky v jejich dodavatelském řetězci, aby mohly růst a zvyšovat svůj vývoz prostřednictvím snížení transakčních nákladů. Nezbytné úvěrové kontroly a ověřování lze zefektivnit pomocí automatizace, již systémy blockchain poskytují dodavatelským řetězcům. Například dokumenty, které v různých fázích dodavatelského řetězce vyžadují časté změny a ověřování, by se mohly těšit větší jistotě, jelikož blockchain automaticky registruje dokumenty a chronologicky ukládá údaje bez změny předchozích záznamů. To by malým a středním podnikům mohlo umožnit snadno potvrzovat ověřování a změny dokumentů, což sníží náklady na podnikání.

Tyto zjednodušující účinky blockchainu mají značný potenciál pro usnadnění dalších transakcí v dodavatelském řetězci, a tím i ke zvýšení celosvětového obchodu. U obchodních transakcí je důležité poznamenat, že podniky přirozeně nebudou ochotné sdílet své citlivé údaje na blockchainu. Tato zpráva proto bude brát v úvahu pouze použití soukromých ratingových řetězců, které obsahují mechanismy správy a řízení, jimiž se řídí přístup uživatelů k údajům v řetězci.

Tato zpráva zdůrazňuje specifický potenciál blockchain pro posílení obchodní politiky EU. Dohody o volném obchodu EU nejsou z velké části podniky využívány a Komise již dříve uvedla, že je to částečně v důsledku obtíží s pochopením pravidel pro získání preferenčního původu, a to vedle zatěžujících postupů pro získání dokladů, které se vyžadují pro preferenční zacházení. Za tímto účelem má blockchain významný potenciál  prospívat vývozcům díky možnosti nahrát všechny relevantní dokumenty do jediné aplikace na základě blockchainu, aby prokázali, že splňují podmínky preferenčního zacházení podle dohody o volném obchodu. Kromě toho by technologie blockchain mohly pomáhat nástrojům Unie na ochranu obchodu tím, že by zajišťovaly transparentnost, pokud jde o původ zboží, které vstupuje na evropský trh.

Tato zpráva rovněž zohlední souvislost mezi technologií blockchain a přeshraničními toky údajů a mezi technologií blockchain a obecným nařízením o ochraně osobních údajů. K plnění požadavků obecného nařízení o ochraně osobních údajů by mohly být užitečné i vlastnosti technologie blockchain, pokud jde o šifrování a nezměnitelnost, ty však rovněž vyvolávají otázky týkající se transparentnosti údajů.

Zpráva dále zdůrazňuje dvojí problémy spojené s interoperabilitou mezi blockchainy a problémy, které se týkají rozšiřitelnosti systémů s technologií blockchain. Zaprvé, interoperabilita mezi blockchainy se týká schopnosti integrovat transakce mezi různými blockchainy. Pokud by se například ve stejném dodavatelském řetězci pro jedno zboží používaly různé systémy blockchainu, bylo by užitečné, aby údaje byly mezi systémy přenosné. V současné zbývá ještě dlouhá cesta k tomu, aby bylo v rámci jednoho komerčního dodavatelského řetězce používáno několik systémů blockchainů, je to však nová otázka, již musí Komise při pohledu na možnosti politik brát v úvahu.

Rozšiřitelnost systémů blockchain představuje další klíčovou výzvu pro rozsáhlé zavádění těchto systémů. Vzhledem k tomu, že se systémy blockchain stále více používají v rámci mezinárodních obchodních sítí, musí být kapacita této technologie a odolnost jejích mechanismů správy i nadále stabilní.

S ohledem na tento vývoj tedy zpravodajka doporučuje, aby se věnovala pozornost regulačním překážkám rozsáhlého zavádění systémů blockchain. Evropská komise musí aktivně zapojit členské státy do toho, aby pozorně sledovaly vývoj v oblasti blockchainu, zejména probíhající pilotní projekty a obchodní případy použití, které zavádějí systémy blockchain v mezinárodních dodavatelských řetězcích. V neposlední řadě musí Evropská komise poskytovat podněty v rámci probíhajících mezinárodních iniciativ k vypracování norem a zásad, které budou základem regulace pro usnadnění využívání technologie blockchain.

(1)

Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 76.

(2)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(3)

Úř. věst. L 369, 11.10.2018, s. 22.

(4)

Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 44.

(5)

Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33..

(6)

https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/mc11_e/genderdeclarationmc11_e.pdf

(7)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(8)

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf

(9)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-countries-join-blockchain-partnership

(10)

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-521_en.htm

(11)

http://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (8.11.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k technologii blockchain: obchodní politika orientovaná na budoucnost

(2018/2085(INI))

Zpravodaj (*): Cristian-Silviu Buşoi

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy (DLT) je technologie určená ke všeobecným účelům, která by prostřednictvím vhodných mechanismů šifrování a kontroly mohla skýtat velký potenciál z hlediska obchodních transakcí; vzhledem k tomu, že technologie blockchain představuje jeden z několika typů DLT, který by mohl mít případně škodlivý dopad na různá průmyslová odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že DLT, a zejména technologie blockchain, pro niž je charakteristické zpětné sledování transakcí, jejich uznávání a ověřování a dohled nad nimi, by mohly optimalizovat transparentnost a sledovatelnost, přispět k budování důvěry, posílit konkurenceschopnost a inovační kapacity a vytvářet nové modely spolupráce v EU; vzhledem k tomu, že případné výhody doprovázejí některé problémy, mimo jiné pokud jde o spotřebu energie a kybernetickou bezpečnost;

1.  při používání nově vznikajících technologií, jako jsou DLT v oblasti obchodu, podporuje zásady neutrality technologií a obchodního modelu a rovněž podporuje ekosystém, který usnadňuje zavádění inovací a zajišťuje flexibilitu; zdůrazňuje, že vytváření právních předpisů pro tuto technologii na základě jejího využití by vedlo k omezení inovací a omezenému vytváření nových aplikací;

2.  bere na vědomí, že integrace DLT do jiných technologií, jako je internet věcí, umělá inteligence a kvantová výpočetní technika, skýtá značný potenciál, a vyzývá k dalšímu posílení spolupráce se zainteresovanými stranami za účelem podpory výzkumu použitelnosti DLT při digitální transformaci a automatizaci mezinárodního obchodu, jakož i ve veřejném sektoru, zejména v rámci programu Digitální Evropa;

3.  podotýká, že se z technologie blockchain stává důležitý nástroj v řadě různých průmyslových a jiných odvětví, zejména ve finančnictví a modelování dodavatelských řetězců;

4.  zdůrazňuje, že inteligentní zakázky mohou být klíčovým faktorem pro zavádění decentralizovaných aplikací v mezinárodních obchodních operacích, varuje však, že tato technologie nemusí být dostatečně zralá na to, aby bylo možné považovat ji za právně vymahatelnou v jakékoli odvětvové regulaci, a že je nutné více posoudit rizika; vybízí k vypracování technických norem pro inteligentní zakázky a pro vzájemné uznávání digitálních podpisů v celé EU;

5.  poukazuje na významnou úlohu, kterou by tato technologie mohla hrát při dobudování energetické unie v rámci EU; je si vědom toho, že používání této technologie je problematické z hlediska spotřeby energie; konstatuje, že technologie blockchain by mohla být součástí řešení, pokud by se používaly účinnější algoritmy, pokud by došlo ke zvýšení účinnosti energetické výměny, zlepšila by se koncepce energetických sítí a jejich využívání, zvýšila by se decentralizovaná výroba energie a přispělo by se k transformaci energetických trhů;

6.  zdůrazňuje potenciál, jaký mají technologie DLT pro světový obchod, a tedy pro účely sledování původu zboží a jeho výrobních podmínek, snížení nákladů na transakce, pojištění a logistiky, odstranění zprostředkovatelů, zvýšení důvěry mezi stranami transakce a potírání pašování a vstupu nelegálního zboží na trh; podotýká, že většina aplikací využívajících DLT se zatím zakládá na účetních knihách vyžadujících povolení; vyzývá Komisi, aby prostudovala osvědčené postupy a spolupracovala s členskými státy a celními a daňovými orgány při provádění koordinovaných opatření, které využívají DLT, s cílem zlepšit mechanismy pro sledování, kontrolu, bezpečnost a ověřování transakcí, a bojovat tak proti nezákonným platbám, usnadňovat přijímání opatření proti praní peněz a odhalovat zpronevěru majetku; vyzývá Komisi, aby v rámci vývoje inteligentních práv duševního vlastnictví měla na paměti úlohu technologie blockchain; podotýká, že tato technologie může být alternativou centrálního dozorčího orgánu v situaci, kdy mu nelze důvěřovat;

7.  naléhavě žádá provozovatele k zajištění toho, aby mechanismy konsenzu DLT byly šetrné k životnímu prostředí a energeticky účinné; zdůrazňuje, že technologie DLT obsahují citlivé údaje, a proto by se na ně měla vztahovat ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

8.  zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost má pro aplikace založené na DLT, a i pro mezinárodní obchod, zásadní význam, a konstatuje, že technologický vývoj může přinést nové výzvy; žádá Komisi, aby prozkoumala výzvy v oblasti bezpečnosti, posoudila technologická rizika a přijala kroky k řešení těchto problémů; vyzývá k pokroku v oblasti kvantové kryptografie;

9.  zdůrazňuje, že účinnost v mezinárodním obchodě vyžaduje stanovení globálních norem a interoperabilitu mezi jednotlivými DLT i mezi těmito knihami a tradičními operačními systémy; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a dalšími příslušnými orgány pro normalizaci a dále prosazovala mezinárodní programy zaměřené na vzdělávání obchodních partnerů EU;

10.  poukazuje na skutečnost, že vznik nového průmyslového odvětví spojeného s technologií blockchain s sebou nese potenciál pro zvýšení účinnosti a produktivity; zdůrazňuje potenciální přínos technologie blockchain, jako je snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky a vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslu; vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření, která by podněcovala malé a střední podniky a začínající podniky k tomu, aby prozkoumaly využití DLT s cílem zlepšit mezinárodní obchodní operace a vytvořit inovační ekosystém, který by omezoval překážky na vstupu a usnadňoval přístup k financování;

11.  zdůrazňuje, že technologii blockchain lze používat u aplikací v rámci regulačních technologií (RegTech), což může vést k podstatnému omezení nákladů na dodržování předpisů;

12.  vítá zřízení fóra a střediska EU pro sledování technologie blockchain a vybízí je, aby se věnovaly studiu aplikací, jejichž cílem je usnadnit mezinárodní obchod; požaduje tudíž, aby Komise posoudila možnost rozšířit mandát tohoto fóra a střediska a zapojila příslušné místní i globální zainteresované strany, které by řešily nadcházející obtížné úkoly a přispívaly k podpoře subjektů s rozhodovací pravomocí.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, José Blanco López, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Ashley Fox, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Tilly Metz, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Massimiliano Salini, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Mario Borghezio, Rosa D’Amato, Jens Geier, Benedek Jávor, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Rupert Matthews, Gesine Meissner, Clare Moody, Markus Pieper, Sofia Sakorafa, Giancarlo Scottà, Davor Škrlec, Pavel Telička

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Gahler, Ulrike Rodust

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

46

+

ALDE

Gesine Meissner, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Pavel Telička, Lieve Wierinck

ECR

Amjad Bashir, Ashley Fox, Rupert Matthews, Evžen Tošenovský

EFDD

Rosa D’Amato, Dario Tamburrano

ENF

Mario Borghezio, Giancarlo Scottà

PPE

Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Michael Gahler, Seán Kelly, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Vladimir Urutchev, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Jens Geier, Theresa Griffin, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Ulrike Rodust, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Benedek Jávor, Tilly Metz, Davor Škrlec

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

4

0

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Sofia Sakorafa, Neoklis Sylikiotis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (15.11.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

o technologii blockchain: obchodní politika orientovaná na budoucnost

(2018/2085(INI))

Zpravodajka (*): Ana Gomes

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že technologie blockchain představuje nové paradigma uchovávání a správy údajů, jež je schopno decentralizovat formy lidské interakce, trhů, bankovnictví a mezinárodního obchodu; zdůrazňuje, že vzestup blockchainu představuje jak příležitosti, tak výzvy, pokud jde o ochranu údajů, transparentnost a finanční trestnou činnost, neboť jakmile jsou údaje vloženy, jsou neměnné a jsou sdíleny se všemi zúčastněnými stranami, což rovněž zajišťuje jejich bezpečnost a integritu; žádá, aby bylo učiněno vše, a to i na vnitrostátní úrovni, s cílem zaručit nezfalšovatelnost a nezměnitelnost, jež tato technologie nabízí, a zajistit, že nebude ohroženo základní právo na ochranu údajů;

2.  uznává příležitosti, a to i pro malé a střední podniky, plynoucí ze zavádění technologie blockchain jakožto součásti obchodní politiky EU, což by mohlo přinést mimo jiné výhody nižší transakční náklady a vyšší účinnost, a nabízí potenciál ke zlepšení důvěry v současný obchodní systém tím, že poskytuje nezměnitelný záznam transakcí; uzná však, že v případech, které nespadají do oblasti působnosti obchodní politiky EU, může používání této technologie představovat rizika praní peněz a usnadňovat financování terorismu;

3.  vítá skutečnost, že návrh zprávy výboru INTA uznává výzvu, kterou představuje vztah mezi technologiemi blockchain a prováděním rámce EU pro ochranu údajů, konkrétně obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a připomíná, že v důsledku by tento vztah mohl odhalit nesoulad mezi ochranou základních práv na jedné straně a podporou inovací na straně druhé, což je problém, kterým je třeba se v konečné zprávě zabývat; navrhuje, že je nutné zajistit, aby byla technologie blockchain plně v souladu s rámcem EU pro ochranu údajů a plně respektovala zásady stanovené v právních předpisech EU, zejména v souvislosti se zpracováváním osobních údajů, coby základním právem podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  zdůrazňuje dále, že jak je částečně důsledkem výše uvedeného rozporu, technologie blockchain v žádném případě nepředstavují automatickou podporu suverenity údajů, ale musí být specificky navrženy tak, aby ji podporovaly, vzhledem k tomu, že mohou rovněž představovat rizika pro ochranu údajů;

5.  zdůrazňuje, že pokud budou správně navrženy, měly by technologie blockchain být v souladu se zásadou „ochrany údajů již od návrhu“, což má subjektům údajů poskytnout větší kontrolu nad jejich údaji v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje dále, že osobní údaje v blockchainu obvykle nejsou anonymní, což jej uvádí do oblasti působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů; trvá na tom, že by blockchainy měly být plně slučitelné s právními předpisy EU, včetně případů, kdy jsou používány ke zpracování osobních údajů; doporučuje v této souvislosti, aby do blockchainů a příslušných aplikací byly začleněny mechanismy, které zajistí, aby údaje mohly být zcela anonymní, a zaručí tak, že v nich budou uchovávány pouze údaje, které se netýkají identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

6.  zdůrazňuje, že budoucí aplikace technologie blockchain by měly zavést mechanismy, které budou chránit osobní údaje a zajistí, aby byly údaje zcela anonymní; vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly výzkum a inovace, a zejména akademický výzkum, týkající se nových technologií blockchain, které jsou slučitelné s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a které jsou založeny na principu záměrné ochrany údajů (již od návrhu), jako je technologie „Zk-SNARK“ ;

7.  je přesvědčen, že aby nedošlo k porušení základního práva na ochranu osobních údajů, neměla by se technologie blockchain používat ke zpracování osobních údajů, dokud organizace uživatelů nebude schopna zaručit soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a zejména zajistit ochranu práva na opravu a práva na výmaz;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že uživatelé blockchainu mohou být zároveň správci údajů pro osobní údaje, které nahrají do účetní knihy, a zpracovateli údajů tím, že uchovávají úplnou kopii účetní knihy na svém vlastním počítači;

9.  konstatuje, že nezměnitelná povaha některých technologií blockchain je pravděpodobně neslučitelná s „právem na výmaz“ stanoveným v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů v případech, kdy daný blockchain obsahuje osobní údaje;

10.  se znepokojením konstatuje, že rozšíření kopií údajů v blockchainu je pravděpodobně neslučitelné se zásadou minimalizace údajů stanovenou v článku 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů v případech, kdy blockchain obsahuje osobní údaje;

11.  vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby vydal pokyny a doporučení k zajištění souladu technologie blockchain s právními předpisy Unie;

12.  se znepokojením konstatuje, že vůbec nejsou zmíněny závažné důsledky toho, jak bude technologie blockchain používána, zejména v oblastech, jako je boj proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu; má za to, že využívání technologií blockchain by mělo předcházet vymezení toho, co bude ukládáno v blockchainu a co mimo něj, přičemž osobní údaje mají být ukládány mimo blockchain;

13.  vyzývá Komisi, aby se ujala vedoucí úlohy v posuzování a dalším vývoji technologií blockchain, a to i v odvětvích, na něž se vztahuje obchodní politika EU, a zřídila poradní skupinu pro blockchain, která by měla zahrnovat odborníky na boj proti praní peněz, daňovým únikům, ochranu údajů a organizovanou trestnou činnost.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Heinz K. Becker, Monika Beňová, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Tanja Fajon, Raymond Finch, Romeo Franz, Kinga Gál, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Eva Joly, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Roberta Metsola, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Judith Sargentini, Giancarlo Scottà, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Miriam Dalli, Barbara Spinelli, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karine Gloanec Maurin, Patricia Lalonde, Julia Pitera

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

36

+

ALDE

Filiz Hyusmenova, Patricia Lalonde

ECR

Helga Stevens

ENF

Giancarlo Scottà

GUE/NGL

Malin Björk, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat

PPE

Asim Ademov, Heinz K. Becker, Michał Boni, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Kinga Gál, Brice Hortefeux, Roberta Metsola, József Nagy, Julia Pitera, Csaba Sógor, Axel Voss, Tomáš Zdechovský

S&D

Monika Beňová, Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Tanja Fajon, Karine Gloanec Maurin, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Birgit Sippel, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Romeo Franz, Eva Joly, Judith Sargentini, Bodil Valero

3

-

EFDD

Raymond Finch

ENF

Harald Vilimsky, Auke Zijlstra

1

0

ECR

Kristina Winberg

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Danti, Paul Rübig, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Rupert Matthews


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

31

+

ALDE

Nadja Hirsch, Elsi Katainen, Marietje Schaake

ECR

David Campbell Bannerman, Emma McClarkin, Rupert Matthews, Joachim Starbatty

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

NI

David Borrelli

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Christophe Hansen, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Nicola Danti, Karin Kadenbach, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Alessia Maria Mosca, Joachim Schuster

0

-

 

 

7

0

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 10. prosince 2018Právní upozornění