Postup : 2018/2105(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0411/2018

Předložené texty :

A8-0411/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 25
CRE 12/12/2018 - 25

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0531

ZPRÁVA     
PDF 637kWORD 69k
28.11.2018
PE 625.381v02-00 A8-0411/2018

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2017

(2018/2105(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Eleonora Evi

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2017

(2018/2105(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2017,

  s ohledem na články 9, 11, 15, 24 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 11, 35, 37, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

  s ohledem na Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvám,

  s ohledem na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvám,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–  s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který přijal Parlament dne 6. září 2001,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na článek 52 a čl. 220 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0411/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2017 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 22. května 2018 a že evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová představila dne 16. května 2018 v Bruselu tuto zprávu Petičnímu výboru;

B.  vzhledem k tomu, že na základě článků 24 a 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.  vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

D.  vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“;

E.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie je v souvislosti s právem na řádnou správu mj. stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

F.  vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

G.  vzhledem k tomu, že čl. 298 odst. 1 SFEU stanoví, že „při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv 447 šetření (z nichž 433 bylo zahájeno na základě stížnosti a 14 z vlastního podnětu) a 363 šetření uzavřela (348 šetření na základě stížností a 15 z vlastního podnětu); vzhledem k tomu, že předmětem většiny šetření byla Komise (256 šetření, tj. 57,3 %), pak následují agentury EU (35 šetření, tj. 7,8 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (34 šetření, tj. 7,6 %), Parlament (22 šetření, tj. 4,9 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (17 šetření, tj. 3,8 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (16 šetření, tj. 3,6 %) a ostatní instituce (67 šetření, tj. 15 %);

I.  vzhledem k tomu, že třemi hlavními problémy, jimiž se zabývala šetření, která veřejná ochránkyně práv v roce 2017 uzavřela, byly: transparentnost, odpovědnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (20,6 %), kultura služby (16,8 %) a dodržování procesních práv (16,5 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřila etická témata, práva veřejnosti na účast na rozhodování EU, přiměřenost využívání vlastního uvážení, mj. při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení nabídkových řízení, grantů a smluv EU, nábor a dobré řízení personálních otázek EU;

J.  vzhledem k tomu, že v rámci své strategické činnosti úřad evropského veřejného ochránce práv uzavřel čtyři strategická šetření a zahájil čtyři nová šetření: o transparentnosti Rady, o problému „otáčivých dveří“ v souvislosti s někdejšími evropskými komisaři, o přístupnosti webových stránek Komise pro osoby se zdravotním postižením a o činnostech před předložením žádosti o registraci v souvislosti s hodnocením léčivých přípravků prováděným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA); vzhledem k tomu, že v roce 2017 evropská veřejná ochránkyně práv zahájila osm strategických iniciativ týkajících se mj. transparentnosti lobbování v Evropské radě, zlepšení fungování evropské občanské iniciativy a pravidel týkajících se „otáčivých dveří“ v jednotlivých orgánech a institucích EU a šest strategických iniciativ uzavřela;

K.  vzhledem k tomu, že EU se stále potýká s nejhorší hospodářskou, sociální a politickou krizí od svého založení; vzhledem k tomu, že neúčinný přístup, který zaujaly orgány EU v boji proti nedostatečné transparentnosti rozhodovacího procesu v EU i v oblasti lobbistických činností, přispívá vedle dalších významných etických otázek týkajících se orgánů k dalšímu zhoršení vnímání EU;

L.  vzhledem k tomu, že odmítnutí přístupu k dokumentům EU a související otázky transparentnosti tvořily v roce 2017 i nadále největší podíl šetření evropské veřejné ochránkyně práv;

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na často časově naléhavou povahu žádostí o přístup k dokumentům zahájila evropská veřejná ochránkyně práv zkušební provoz zrychleného řízení;

N.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv plní nezastupitelnou úlohu při zajišťování odpovědnosti institucí EU a maximální transparentnosti a nestrannosti správy a rozhodovacích procesů EU, pokud jde o úspěšnou ochranu práv občanů, čímž zvyšuje jejich důvěru, účast a angažovanost na demokratickém životě Unie;

O.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr stanovil, že zásady zveřejňování a transparentnosti jsou nedílnou součástí legislativního procesu EU a že účinnost a integrita legislativního procesu nemůže tyto zásady, jež jsou v základu celého procesu, oslabovat; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr vydal v této záležitosti jasný pokyn, např. ve svém rozsudku ze dne 22. března 2018 ve věci T-540/15;

P.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla na základě stížnosti celoroční šetření, které se týkalo členství prezidenta ECB v tzv. „Skupině třiceti“ (G30), soukromé organizace, mezi jejíž členy patří zástupci bank, nad nimiž ECB přímo nebo nepřímo vykonává dohled; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv doporučila, aby prezident ECB své členství v této skupině pozastavil;

Q.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla šetření ve věci stížností týkajících se toho, jak Komise přistupuje k zaměstnávání bývalých komisařů po skončení mandátu; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv shledala, že skutečnost, že Komise nepřijala konkrétní rozhodnutí ve věci někdejšího předsedy Komise Barrosa, představuje nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že ve věci předsedy Barrosa dospěla etická komise k závěru, že nebyly zjištěny dostatečné důvody pro to, aby bylo možné konstatovat porušení právních povinností, a to s ohledem na písemné prohlášení bývalého předsedy, že se nepodílel na lobbingu jménem společnosti Goldman Sachs a ani se na něm podílet nehodlá;

R.  vzhledem k tomu, že finanční krize vyvolala také krizi hospodářskou a sociální, čímž oslabila důvěryhodnost orgánů a institucí EU;

S.  vzhledem k tomu, že dne 25. října 2017 proběhla schůze bývalého předsedy Komise Barrosa a jednoho ze současných místopředsedů Komise a že toto setkání bylo zaregistrováno jako oficiální setkání se zástupcem společnosti Goldman Sachs; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv konstatovala, že není zřejmá přesná povaha této schůze; vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že existují pochopitelné obavy z toho, že někdejší předseda využívá své dřívější postavení a své kontakty s bývalými kolegy k ovlivňování a získávání informací; vzhledem k tomu, že s ohledem na tento případ vyvstávají pochybnosti systémové povahy, pokud jde o celkový přístup Komise k nakládání s takovýmito případy a o míru nezávislosti etické komise; upozorňuje proto, že jsou zapotřebí důslednější pravidla na úrovni Unie, která budou předcházet veškerým střetům zájmů v orgánech a institucích EU a ukládat za ně sankce;

T.  vzhledem k tomu, že v březnu 2017 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv strategické šetření týkající se otevřenosti a odpovědnosti Rady; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv shledala, že se Rada dopouští nesprávného úředního postupu tím, že neidentifikuje členské státy, které zaujaly určité stanovisko v rámci legislativního postupu, a tím, že není transparentní, pokud jde o přístup veřejnosti k jejím legislativním dokumentům, např. neúměrně častým označováním dokumentů jako „LIMITE“, což znemožňuje jejich uvedení do oběhu; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv předložila dne 17. května 2018 Parlamentu zvláštní zprávu o svém strategickém šetření týkajícím se odpovědnosti a transparentnosti legislativní činnosti Rady;

U.  vzhledem k tomu, že větší otevřenost, pokud jde o postoje, které zaujímají vlády členských států, může pomoci zlepšit fenomén „obviňování Bruselu“, jenž zkresluje realitu schvalování právních předpisů Unie, čímž rozdmýchává euroskepticismus a protievropské nálady;

V.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla šetření nesouladu politiky transparentnosti EIB s pravidly EU a s mezinárodními pravidly, pokud jde o přístup k dokumentům;

W.  vzhledem k tomu, že náležité předcházení střetům zájmů v orgánech, agenturách a institucích Unie je zásadně důležité pro zaručení řádné správy a posílení důvěry občanů v rozhodovací proces v Unii; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv zahájila strategické šetření zabývající se tím, jak Komise posuzuje střet zájmů u svých zvláštních poradců, kteří často souběžně pracují pro soukromý sektor;

X.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla šetření týkající se stížností občanů na to, že Komise nepřijala včas rozhodnutí v případech řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o zneužívání pracovních smluv na dobu určitou; vzhledem k tomu, že v několika členských státech byl v průběhu let zaznamenán významný nárůst atypických pracovních smluv a smluv na dobu určitou, což uvádí v pochybnost provádění evropského pracovního práva a judikatury Soudního dvora;

Y.  vzhledem k tomu, že u rozhodnutí týkajících se ochrany lidského zdraví nebo bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin by se měly orgány, agentury a jiné subjekty EU zvláště zaměřovat na potřeby občanů a přistupovat k nim s vědomím, že mají občanům sloužit, a měly by se náležitě zabývat obavami veřejnosti, pokud jde o plnou transparentnost, nezávislost a správnost při shromažďování a hodnocení vědeckých poznatků; vzhledem k tomu, že vědecké poznatky a metody používané na úrovni EU, které vedly např. k povolení geneticky modifikovaných organismů, pesticidů a glyfosátu, vyvolávají značně kritické ohlasy a byly podnětem k zahájení rozsáhlé veřejné diskuse;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise stále ještě neprovedla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ohledně svého jednání s tabákovým odvětvím, a nedokáže tak zajistit plnou transparentnost v souladu se svými povinnostmi podle Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku;

AA.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv zveřejnila jasná a praktická doporučení, jak by měly úřední osoby jednat s lobbisty, a snažila se zvýšit povědomí o těchto doporučeních v Radě a Komisi;

AB.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv je součástí unijního rámce zřízeného podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jehož úkolem je chránit, prosazovat a sledovat provádění této úmluvy na úrovni orgánů EU;

AC.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv provedla šetření týkající se způsobu, jakým byl tehdejší vedoucí kabinetu předsedy Komise Martin Selmayr jmenován generálním tajemníkem Komise; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že Komise vytvořila za účelem obsazení pozice generálního tajemníka umělý dojem naléhavosti, aby mohla odůvodnit nezveřejnění oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo, a výše uvedenou pozici neobsadila přímo, nýbrž uspořádala výběrové řízení na pozici zástupce generálního tajemníka, takže mohla ve dvou po sobě rychle následujících jmenováních jmenovat generálním tajemníkem pana Selmayra; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv shledala, že v procesu jmenování pana Selmayra došlo ke čtyřem případům nesprávného úředního postupu, neboť Komise uplatňovala nesprávně příslušná pravidla co do ducha i litery;

AD.  vzhledem k tomu, že činnost evropské veřejné ochránkyně práv dokonale doplňuje činnost jejích státních a regionálních protějšků; vzhledem k tomu, že výměny a koordinace činností v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv pod záštitou evropské veřejné ochránkyně práv patří k velice pozitivnímu úsilí, které má zajistit, aby mohli všichni občané a obyvatelé EU vykonávat na všech úrovních své právo na řádnou správu;

AE.  vzhledem k tomu, že současný statut evropského veřejného ochránce práv byl naposledy aktualizován ještě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost; vzhledem k tomu, že se od té doby objevila mezi občany Unie nová očekávání, pokud jde o řádnou správu a úlohu evropského veřejného ochránce práv při jejím zajišťování, a zejména pokud jde o přístup k dokumentům, oznamování (whistleblowing) a obtěžování a při zajišťování toho, aby Komise rozhodovala o přípustnosti evropských občanských iniciativ spravedlivě a nestranně;

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2017, kterou předložila evropská veřejná ochránkyně práv; oceňuje její jasnou a snadno pochopitelnou prezentaci obsahující nejdůležitější fakta a čísla týkající se činnosti evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2017;

2.  blahopřeje paní Emily O’Reillyové k její vynikající práci a konstruktivnímu úsilí o zvýšení kvality správy EU a dostupnosti a kvality služeb, které nabízí občanům; znovu potvrzuje svou pevnou podporu krokům, které evropská veřejná ochránkyně práv vykonává pro občany a evropskou demokracii;

3.  vítá pětiletou strategii evropské veřejné ochránkyně práv nazvanou „Směrem k roku 2019“, jež má za cíl zvýšit dopad a viditelnost jejího úřadu a navázat pevné vztahy s orgány, agenturami a subjekty EU ve prospěch občanů;

4.  s velkým znepokojením konstatuje, že šetření týkající se transparentnosti a odpovědnosti, včetně přístupu k informacím a k dokumentům, tvořila v roce 2017 i nadále největší podíl případů, kterými se veřejná ochránkyně práv zabývala, přičemž na druhém místě se umístily stížnosti týkající se agentur a jiných subjektů EU;

5.  vítá úsilí evropské veřejné ochránkyně práv vynaložené v souvislosti s udělením ocenění za řádnou správní praxi za rok 2017 pracovníkům institucí EU, zvláště pak pracovníkům GŘ pro zdraví Komise za jejich práci ve prospěch pacientů trpících vzácnými onemocněními;

6.  zdůrazňuje význam maximální transparentnosti a zlepšeného přístupu veřejnosti k dokumentům ve vlastnictví orgánů EU; vyzdvihuje strukturální činnost evropské veřejné ochránkyně práv, pokud jde o odkrývání konkrétních aktů nesprávného úředního postupu, a to díky individuálnímu přístupu k jednotlivým případům a stále častějšímu zahajování šetření z vlastního podnětu;

7.  vysoce si cení dobré spolupráce evropské veřejné ochránkyně práv a jejího týmu s Petičním výborem, pro niž je příznačná úcta a smysl pro detail;

8.  zdůrazňuje, že právní předpisy EU o přístupu k dokumentům je třeba aktualizovat; opakuje svou výzvu k revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 s cílem usnadnit evropskému veřejnému ochránci práv kontrolu nad zpřístupňováním dokumentů Parlamentu, Rady a Komise; vítá skutečnost, že evropská veřejná ochránkyně práv zavedla u šetření týkajících se přístupu k dokumentům zrychlený postup vyřizování stížností;

9.  zdůrazňuje, že občané, aby mohli v plném rozsahu vykonávat svá demokratická práva, musí mít možnost se bezprostředněji zapojit do demokratického života Unie a podrobně sledovat rozhodovací proces v orgánech EU a mít přístup ke všem relevantním informacím;

10.  zdůrazňuje úlohu evropské veřejné ochránkyně práv při prosazování větší transparentnosti a odpovědnosti v legislativním procesu EU s cílem zvýšit důvěru občanů, a to nejen pokud jde o zákonnost jednotlivých aktů, ale i o legitimitu celého rozhodovacího procesu jako takového;

11.  požaduje, aby byly přezkoumány vnitřní pokyny Rady týkající se dokumentů „LIMITE“, pro něž neexistuje pevný právní základ, a aby byla dodržována zásada, podle níž může získat status „LIMITE“ pouze předběžný návrh, který dosud nemá autora a nemá žádný vliv na legislativní proces;

12.  uznává, že rozhodovací proces EU musí být maximálně transparentní, a chválí evropskou veřejnou ochránkyni práv za šetření obvyklé praxe neformálních jednání mezi třemi hlavními orgány Unie („trialogy“); podporuje zveřejňování všech dokumentů vypracovaných v rámci trialogů v souladu s rozsudky Soudního dvora;

13.  je pevně přesvědčen, že doporučení evropské veřejné ochránkyně práv týkající se politiky transparentnosti EIB je nutné provést bez dalšího prodlení; vyzývá EIB, aby neprodleně začala odstraňovat domněnku nemožnosti zveřejnit informace a dokumenty shromážděné v průběhu auditů, kontrol a šetření, včetně těch, které byly zahájeny v průběhu i po skončení šetření případů podvodů a korupce;

14.  vyzývá k tomu, aby politika zveřejňování skupiny EIB zajišťovala stále vyšší míru transparentnosti, pokud jde o zásady, jimiž se řídí její cenová politika a řídicí orgány; žádá, aby byly zveřejňovány zápisy ze schůzí řídícího výboru skupiny EIB;

15.  zdůrazňuje, že je nutné zaznamenávat postoje členských států v Radě během legislativním procesu EU a že je třeba, aby se s nimi mohla včas a snadno seznámit veřejnost, jelikož jako v každém systému, který spočívá na zásadě demokratické legitimity, musí nést spolunormotvůrci odpovědnost před veřejností za své jednání; domnívá se, že větší odpovědnost v Radě, pokud jde o postoje, které zaujímají vlády členských států k legislativě Unie, včetně proaktivního zpřístupňování legislativních dokumentů veřejnosti ještě v době, kdy legislativní proces stále probíhá, by pomohla s řešením nedostatečné transparentnosti rozhodování a zmírnila tradici „obviňování Bruselu“ za rozhodnutí, která v poslední instanci přijímají vlády členských států samotné; vyzývá Radu, aby v souladu s čl. 15 odst. 3 SFEU přezkoumala svou politiku důvěrnosti s cílem zajistit co nejvyšší míru transparentnosti své činnosti;

16.  vyzývá Komisi, aby zajistila maximální transparentnost a přístup k dokumentům a informacím, pokud jde o postupy projektu EU Pilot, alespoň v souvislosti s obdrženými peticemi, a plnou transparentnost a úplný přístup, pokud jde o postupy projektu EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, které již byly ukončeny;

17.  naléhavě vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále sledovala, jak Komise provádí reformu systému skupin odborníků, jež má zajistit plný soulad s právně závaznými předpisy a maximální transparentnost při výkonu činnosti všech skupin odborníků, a aby prošetřila a oznámila veškeré možné střety zájmů; je přesvědčen o tom, že je třeba pečlivě posoudit všechny skupiny odborníků a informace o nich, má-li být vyjasněna míra jejich nezávislosti, neboť v rámci tvorby politiky EU je třeba sloužit veřejnému zájmu a zajišťovat přidanou hodnotu; domnívá se, že všichni členové skupin odborníků musí být v rejstříku transparentnosti;

18.  opakuje svou žádost, aby byl vytvořen centrální uzel v oblasti transparentnosti pro všechny orgány, instituce a agentury EU;

19.  podporuje závazek evropské veřejné ochránkyně práv zvýšit transparentnost v rámci lobbingu v EU; zdůrazňuje, že je důležité přijmout legislativní akt, na jehož základě by se stal rejstřík transparentnosti EU povinným a právně závazným pro všechny orgány, instituce a agentury EU i pro zástupce zájmových skupin, čímž by se zajistila plná transparentnost lobbingu;

20.  zdůrazňuje, že je důležité pravidelně aktualizovat a podstatně zlepšit správnost údajů v rejstříku transparentnosti EU, včetně povinnosti lobbujících advokátních kanceláří uvádět všechny své klienty; zdůrazňuje, že je třeba zajistit veřejnosti bezplatnou, komplexní a snadnou dostupnost všech informací o vlivu lobbistů; je přesvědčen, že je nutné zajistit plnou transparentnost financování všech představitelů zájmových skupin; vyzývá k tomu, aby byly všechny organizace, které poruší pravidla týkající se „otáčivých dveří“, vyloučeny z rejstříku transparentnosti;

21.  upozorňuje na zjištění evropské veřejné ochránkyně práv, že pokračování členství prezidenta ECB ve skupině G30 představovalo nesprávný úřední postup, neboť vyvolalo u veřejnosti dojem, že může být narušena nezávislost ECB na soukromých finančních zájmech; zdůrazňuje, že členové Výkonné rady ECB by neměli být současně členy fór či jiných organizací, jejichž členy jsou i výkonní pracovníci bank, nad nimiž ECB vykonává dohled; bere na vědomí doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 15. ledna 2018 týkající se účasti prezidenta ECB a členů jejích rozhodovacích orgánů ve skupině G30 a naléhavě vyzývá ECB, aby změnila příslušná pravidla tak, aby zajistila reálné uplatňování nejpřísnějších etických norem a norem odpovědnosti;

22.  domnívá se, že v souvislosti s postupem jmenování Martina Selmayra svým novým generálním tajemníkem nedodržela Komise zásady transparentnosti, etiky a právního státu; hluboce lituje, že se Komise rozhodla pana Selmayra ve funkci nového generálního tajemníka potvrdit a ignorovat tak ostrou a rozšířenou kritiku ze strany občanů Unie a nedbat toho, že bude poškozena pověst celé EU; zdůrazňuje, že pan Selmayr musí z funkce generálního tajemníka odstoupit, a vyzývá Komisi, aby pro jmenování generálního tajemníka přijala nový postup, jenž zajistí dodržování nejvyšších norem transparentnosti, etiky a právního státu;

23.  vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále pracovala na posílení etických pravidel platných v orgánech EU s cílem vyřešit problémy spojené s „otáčivými dveřmi“ a zaručit plnou transparentnost všech informací týkajících se takových případů, mj. rychlé zveřejnění jmen všech vysokých úředníků EU, kterých se to týká; těší se na analýzu evropské veřejné ochránkyně práv týkající se způsobu, jakým Komise provádí pokyny a návrhy evropské veřejné ochránkyně práv, pokud jde o zlepšení řešení situací „otáčivých dveří“, které zahrnují i možnost přijetí legislativních pravidel s cílem předcházet takovým situacím a případnému zneužití a trestat je;

24.  je pevně přesvědčen, že ve všech orgánech, agenturách a subjektech EU se musí urychleně začít uplatňovat přísnější, jednoznačná a snadno použitelná morální a etická pravidla a normy s cílem zajistit dodržování povinnosti jednat čestně a uvážlivě a předcházet střetům zájmů ve vztahu k soukromému sektoru; domnívá se, že tato pravidla a normy musí vycházet z legislativního aktu; bere na vědomí aktualizovaný kodex chování, který vstoupil v platnost v únoru 2018 a zavedl přísnější přechodná období po skončení funkce; domnívá se nicméně, že oznamovací lhůtu po skončení funkčního období je třeba prodloužit;

25.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí účinně aktualizovat stávající kodex řádné správní praxe, a to tak, že se v této věci přijme závazné nařízení;

26.  je přesvědčen o tom, že setkání mezi bývalým předsedou Komise Barrosem a jedním ze současných místopředsedů Komise, které bylo zaregistrováno jako oficiální setkání se společností Goldman Sachs, znovu prokázalo, že je naléhavě zapotřebí revidovat současná pravidla a postupy s cílem posílit požadavky týkající se integrity komisařů během výkonu jejich mandátu i po jeho skončení;

27.  opakuje svou výzvu Komisi, aby zaručila proaktivní zveřejňování a plnou transparentnost, pokud jde o činnost bývalých komisařů po skončení funkčního období; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou nezávislost a odpovědnost etické komise, a vybízí evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále posuzovala veškeré možné střety zájmů členů etické komise a podávala o nich zprávy;

28.  blahopřeje evropské veřejné ochránkyni práv k jejímu strategickému šetření ohledně transparentnosti legislativního procesu v Radě (OI/2/2017/TE), ale vyjadřuje politování nad tím, že Rada na zjištění ve stanovené lhůtě nereagovala; konstatuje, že se bohužel jedná o stále se opakující problém, na který soustavně upozorňují stížnosti předkládané evropské veřejné ochránkyni práv; navíc se domnívá, že se jedná o otázku, kterou je třeba považovat za mimořádně důležitou pro demokratický život Unie a účinné zapojení občanů z celého kontinentu, neboť překáží plnění Smluv a Listiny základních práv; konstatuje v této souvislosti, že zjištění evropské veřejné ochránkyně práv v nedávném případě (1272/2017/LP – odmítnutí Rady poskytnout veřejnosti přístup ke stanovisku její právní služby k interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti) naznačuje, že tento problém ohrožuje zásadu institucionální rovnováhy a je v rozporu se zásadně důležitou praxí vzájemné loajální spolupráce; upozorňuje, že po odmítnutí žádosti není možné provádět následné kontroly ad hoc;

29.  zdůrazňuje, že je třeba významně zlepšit pravidla v oblasti střetu zájmů pro zvláštní poradce; vyzývá Komisi, aby při posuzování veškerých potenciálních střetů zájmů před jmenováním zvláštních poradců i po něm zaujímala proaktivní přístup spočívající v maximální transparentnosti a v plném rozsahu provedla doporučení evropské veřejné ochránkyně práv v této věci a aby zajistila, aby měli občané úplný přístup ke všem relevantním informacím;

30.  chválí evropskou veřejnou ochránkyni práv za její soustavný zájem o otázky týkající se pracovníků institucí a zdůrazňuje, jak je důležité omezovat všechny druhy diskriminace, jež by se mohla zakládat na odlišném statusu; znovu upozorňuje na zjištění evropské veřejné ochránkyně práv týkající se neplacených stáží v unijních delegacích Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (věc 454/2014/PMC) a na doporučení, že ESVČ by měla v souladu se zásadou nediskriminace vyplácet stážistům přiměřené příspěvky; lituje, že i další instituce EU stejným způsobem zneužívají neplacené stáže a neposkytují mladým lidem spravedlivé příležitosti ani nenabízejí práci rovnocennou práci zaměstnanců a mladé pracovníky zanechávají bez dostatečných finančních prostředků k zajištění obživy a neodměňují je řádně za jejich služby; upozorňuje, že nedostatky ve statusu stážistů se projevují i v jiných oblastech a patří k nim např. chybějící mechanismus pro oznamování sexuálního obtěžování v agenturách Unie; žádá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby zahájila obecné strategické šetření týkající se postavení stážistů;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku dosáhla plné transparentnosti své činnosti a zveřejňovala na internetu údaje o všech svých setkáních s lobbisty za tabákové odvětví nebo jejich právními zástupci a zápisy z těchto setkání;

32.  naléhavě vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby sledovala provádění doporučení pro úřední osoby EU, pokud jde o jejich interakce s představiteli zájmových skupin, a aby i nadále zvyšovala povědomí o těchto doporučeních mezi pracovníky ve všech orgánech EU formou školení, seminářů či souvisejících podpůrných opatření;

33.  hluboce lituje nahromaděného zpoždění v souvislosti s řízeními o nesplnění povinnosti týkajícími se zneužívání smluv na dobu určitou v soukromém i veřejném sektoru, jež umožňuje zneužívání a porušování práv pracovníků v členských státech; vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby v zájmu účinné ochrany práv občanů tuto otázku sledovala;

34.  podporuje úlohu evropské veřejné ochránkyně práv při formování proaktivní a transparentní politiky ve všech agenturách EU; naléhavě vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále sledovala všechny agentury EU s cílem zajistit, aby splňovaly nejvyšší normy transparentnosti a poskytovaly veřejnosti neomezený přístup k dokumentům a informacím, se zvláštním důrazem na postupy a činnosti týkající se ochrany lidského zdraví;

35.  vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby zahájila strategické šetření s cílem posoudit, zda orgány, instituce a jiné subjekty EU, jako je Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a agentura EMA, zajišťují úplnou nezávislost, transparentnost, nestrannost a správnost shromažďování, přezkumu a zveřejňování vědeckých poznatků, zda v této souvislosti nedochází ke střetům zájmů a zda jsou zavedeny vhodné politiky a procesní záruky, zejména pokud jde o geneticky modifikované organismy, glyfosát, pesticidy, fytosanitární a biocidní přípravky a léčivé přípravky; navrhuje v této souvislosti, aby bylo provedeno další šetření, pokud jde o složení a výběr vědeckých výborů a komisí uvedených agentur, neboť je třeba zajistit jejich úplnou nezávislost a zavést nejpřísnější mechanismy, které zabrání jakémukoli potenciálnímu střetu zájmů;

36.  vítá strategická šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se zacházení s osobami se zdravotním postižením v rámci Společného systému zdravotního pojištění Komise a přístupnosti webových stránek a on-line nástrojů Komise pro osoby se zdravotním postižením; vybízí evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro zajištění plného a soudržného provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany veřejné správy EU;

37.  vítá závazek evropské veřejné ochránkyně práv k otevřenosti a transparentnosti po celou dobu jednání o vystoupení Spojeného království z EU; upozorňuje na kladnou odpověď, kterou evropská veřejná ochránkyně práv obdržela od Rady i Komise, v níž se uznává význam transparentnosti; žádá vládu Spojeného království, aby se k tomuto závazku přidala;

38.  vybízí evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby nadále spolupracovala s vnitrostátními veřejnými ochránci práv prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv;

39.  vyzývá Evropskou síť veřejných ochránců práv, aby s větší bdělostí sledovala, zda veřejné orgány okamžitě jednají v případech policejní brutality, rasismu a antisemitismu ve vztahu k lidským právům a demokratické správě;

40.   žádá, aby byly úřadu evropského veřejného ochránce práv přiděleny větší finanční a lidské zdroje, aby mohl zvládat současný i budoucí objem práce, neboť je třeba zachovat jeho zásadně důležitý úkol – zlepšovat v EU osvědčené správní postupy – a vykonávat tak nepostradatelnou službu pro občany Unie;

41.  vítá výroční konferenci Evropské sítě veřejných ochránců práv, která se konala v červnu 2017 a byla věnována důsledkům, jaké budou mít vystoupení Spojeného království z EU a nárůst populismu v Evropě pro práva občanů;

42.  vítá ocenění evropského veřejného ochránce práv za řádnou správní praxi, která uznává úsilí, jež vynakládá veřejná služba EU s cílem nelézt inovativní způsoby provádění politik vstřícných k občanům;

43.  opakuje, že je ochoten aktualizovat statut evropského veřejného ochránce práv(2)jakoukoli část acquis tak, aby úloha evropského veřejného ochránce práv odpovídala současným potřebám a očekáváním občanů EU, pokud jde o řádnou správu;

44.   zdůrazňuje, že je třeba zlepšit sociální dialog;

45.  zdůrazňuje, že s ohledem na stávající hospodářské obtíže má důvěra mezi občany a orgány zásadní význam;

46.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropská veřejná ochránkyně práv vyšetřila střet zájmů mezi úlohou Komise v rámci „trojky“ a její odpovědností jako strážkyně Smluv a acquis;

47.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, aby Komise pomohla vytvořit infrastrukturu pro evropské občanské iniciativy, jež bude poskytovat právní poradenství a právní rámec na ochranu jejich členů;

48.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným subjektům.

(1)

Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(2)

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2008, kterým se mění jeho rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 116.)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2017 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 22. května 2018 a evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová dne 16. května 2018 v Bruselu představila zprávu Petičnímu výboru.

Mandát veřejného ochránce práv je zakotven v článku 24 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Článek 24 SFEU i článek 43 Listiny základních práv EU stanoví právo předkládat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv.

Podle článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv, kterého volí Evropský parlament, oprávněn přijímat stížnosti od kteréhokoli občana Unie nebo od kterékoli fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se statutárním sídlem v členském státě, jež se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.

Nesprávným úředním postupem se rozumí nedostatečná kvalita správy nebo její selhání. Dochází k němu, pokud instituce nejedná v souladu s právem, nedodržuje zásady řádné správy nebo porušuje lidská práva.

V článku 15 SFEU je obsažen klíčový aspekt platného znění Smluv, který se týká přímo činností veřejného ochránce práv. Článek 15 SFEU totiž stanoví, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musejí jednat co nejotevřeněji s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti. Dále tento článek stanoví, že každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě musí mít právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

Dalším úhelným kamenem, který je mimořádně těsně spjat s úlohou veřejného ochránce práv, je čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv EU, kde je zdůrazněno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“.

V roce 2017 se na evropského veřejného ochránce práv obrátilo 15 837 občanů, z nichž 12 521 obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na internetových stránkách veřejného ochránce práv, zatímco ze zbývajících žádostí bylo 1 135 postoupeno pro informaci jinam a 2 181 veřejná ochránkyně práv vyřizovala jako stížnosti.

Z celkového počtu 2 181 stížností, které evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2017 zpracovala, 751 spadalo do působnosti jejího mandátu a 1 430 do této působnosti nespadalo.

V roce 2017 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv 447 šetření, z čehož bylo 433 zahájeno na základě stížnosti a 14 z vlastního podnětu, přičemž 363 šetření uzavřela (348 na základě stížností a 15 z vlastního podnětu). Předmětem většiny šetření byla Komise (256 šetření, tj. 57,3 %), po níž následují agentury EU (35 šetření, tj. 7,8 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (34 šetření, tj. 7,6 %), Parlament (22 šetření, tj. 4,9 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (17 šetření, tj. 3,8 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (16 šetření, tj. 3,6 %) a ostatní instituce (67 šetření, tj. 15,0%);

Třemi hlavními problémy, jimiž se zabývala šetření, která veřejná ochránkyně práv uzavřela v roce 2017, byly: transparentnost, odpovědnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (20,6 %), kultura služby (16,8 %) a dodržování procesních práv (16,5 %). Mezi další problémy patřila etická témata, účast veřejnosti na rozhodování EU, dodržování základních práv, přiměřenost využívání vlastního uvážení, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení nabídkových řízení, grantů a smluv EU, nábor a dobré řízení personálních otázek v EU.

Zpravodajka oceňuje, že strategie prováděná evropskou veřejnou ochránkyní práv, jejímž cílem je zvýšit viditelnost úřadu, vedla ke zvýšení celkového počtu stížností vyřízených v roce 2017 z 1 880 na 2 184, jakož i k většímu počtu obdržených stížností, které spadají do oblasti působnosti mandátu veřejného ochránce práv (ze 711 na 751).

V rámci své strategické činnosti úřad evropského veřejného ochránce práv uzavřel čtyři strategická šetření a zahájil čtyři nová o transparentnosti v rámci Rady: o problému „efektu otáčivých dveří“ v souvislosti s někdejšími evropskými komisaři, o přístupnosti webových stránek Komise pro osoby se zdravotním postižením a o činnostech před předložením žádosti o registraci v souvislosti s hodnocením léčivých přípravků prováděným agenturou EMA. Evropská veřejná ochránkyně práv zahájila také osm strategických iniciativ týkajících se mimo jiné transparentnosti lobbingu v Evropské radě, zlepšení evropské občanské iniciativy a pravidel ohledně efektu „otáčivých dveří“ v různých orgánech a institucích EU a šest strategických iniciativ uzavřela.

Zpravodajka se znepokojením konstatuje, že šetření týkající se transparentnosti a odpovědnosti, včetně šetření týkajících se přístupu k informacím a dokumentům, i nadále tvořila v roce 2017 největší podíl případů, jimiž se evropská veřejná ochránkyně práv zabývala.

Zpravodajka zdůrazňuje, že EU se stále potýká s nejhorší hospodářskou, sociální a politickou krizí od svého založení. Všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU by si měly uvědomovat svou povinnost zajistit plnou transparentnost a dodržovat nejpřísnější normy v oblasti etiky a odpovědnosti.

Podle názoru zpravodajky bohužel neúčinný přístup, který doposud zaujaly orgány EU v boji proti nedostatečné transparentnosti v rozhodovacím procesu v EU i v oblasti lobbistických činností, jakož i v dalších významných etických otázkách v rámci těchto orgánů, přispívá k dalšímu narušování image EU a prohlubuje zklamání a nespokojenost občanů.

V této souvislosti zpravodajka připomíná, že EU stále nepřijala povinný a právně závazný rejstřík transparentnosti EU, který by zajistil plnou transparentnost lobbingu ve všech orgánech a agenturách EU a u všech třetích stran. Kromě toho zpravodajka zdůrazňuje, že právní předpisy EU o přístupu k dokumentům jsou značně zastaralé. Nařízení (ES) č. 1049/2001 již neodráží současný právní stav a institucionální praxi v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů EU.

Je rovněž přesvědčena, že je třeba zmínit dva nejvýznamnější etické problémy, které v roce 2017 vyvstaly.

Prvním je setkání bývalého předsedy Komise Barrosa a jednoho ze současných místopředsedů Komise dne 25. října 2017, které je zaregistrováno jako oficiální schůze se zástupcem společnosti Goldman Sachs a o němž evropská veřejná ochránkyně práv prohlásila, že není zřejmá přesná povaha tohoto setkání a že panují pochopitelné obavy, že bývalý předseda využívá svého někdejšího postavení a kontaktů s bývalými kolegy k ovlivňování a získávání informací.

Druhým je členství prezidenta ECB ve skupině Group of 30 (G30), což je soukromá organizace, mezi jejíž členy patří zástupci bank, nad nimiž ECB přímo nebo nepřímo vykonává dohled. Toto členství trvá navzdory doporučení evropské veřejné ochránkyně práv, aby je prezident pozastavil.

Zpravodajka zdůrazňuje, že případ předsedy Barrosa i pokračující členství prezidenta ECB ve skupině G30 dále prokázaly, že je nutné, aby se napříč orgány EU uplatňovala přísnější morální a etická pravidla a normy s cílem zajistit dodržování povinnosti jednat čestně a uvážlivě, jakož i zajistit plnou nezávislost na soukromém sektoru.

Zpravodajka by ráda připomněla případy nesprávného úředního postupu, které evropská veřejná ochránkyně práv shledala v tom, že Rada nezaznamenává konkrétně členské státy, které zaujaly určité stanovisko v rámci legislativního postupu, a v nedostatečné transparentnosti Rady, pokud jde o přístup veřejnosti k jejím legislativním dokumentům.

Zpravodajka připomíná, že Soudní dvůr EU stanovil, že zásada zveřejňování a transparentnosti je nedílnou součástí legislativního procesu EU a že občané musí podrobně sledovat rozhodovací proces v rámci orgánů EU a mít přístup ke všem relevantním informacím, aby mohli v plném rozsahu vykonávat svá demokratická práva.

Proto zpravodajka zdůrazňuje, že je nutná plná transparentnost rozhodovacího procesu EU, jelikož jako v každém systému, který spočívá na zásadě demokratické legitimity, musejí nést spolunormotvůrci odpovědnost před veřejností za své jednání.

Zpravodajka je přesvědčena, že evropský veřejný ochránce práv plní nezastupitelnou úlohu při zajišťování plné transparentnosti a nestrannosti v rámci rozhodovacích procesů EU i v rámci správy EU, pokud jde o úspěšnou ochranu práv občanů, a podporuje evropskou veřejnou ochránkyni práv v tom, aby prošetřovala neformální jednání mezi třemi hlavními orgány EU („trialogy“).

V průběhu roku 2017 v jednom konkrétním případě evropská veřejná ochránkyně práv poukázala na to, že je možné, že bude chtít posoudit, zda mají vědecké subjekty EU zavedeny nezbytné procesní záruky s cílem zajistit, že poskytované vědecké poradenství je co nejúplnější a nezávislé, a to, zda jsou tyto záruky náležitě uplatňovány při každém jednotlivém postupu.

V této souvislosti zpravodajka připomíná, že vědecké poznatky a metody používané na úrovni EU, které vedly například k povolení geneticky modifikovaných organismů, pesticidů a glyfosátu, vyvolávají značně kritické ohlasy a byly podnětem k zahájení rozsáhlé veřejné diskuse. Zpravodajka tudíž vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby zahájila strategické šetření s cílem posoudit, zda orgány, instituce a jiné subjekty EU, jako je agentura ECHA, úřad EFSA a agentura EMA, zajišťují plnou nezávislost shromažďování a přezkumu vědeckých poznatků, jejich transparentnost a správnost, a to, zda v této souvislosti nedochází ke střetům zájmů a zda jsou zavedeny vhodné politiky a procesní záruky.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Miriam Dalli, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Takis Hadjigeorgiou, Peter Jahr, Rikke-Louise Karlsson, Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl, Notis Marias, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs, Gabriele Preuß, Eleni Theocharous, Cecilia Wikström

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Urszula Krupa, Kostadinka Kuneva, Julia Pitera, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

NI

PPE

S&D

Verts/ALE

Beatriz Becerra Basterrechea, Cecilia Wikström

Urszula Krupa, Notis Marias, Eleni Theocharous

Rosa D'Amato, Eleonora Evi

Takis Hadjigeorgiou, Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina

Rikke-Louise Karlsson

Asim Ademov, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl, Julia Pitera, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu

Andrea Cozzolino, Miriam Dalli, Gabriele Preuß

Margrete Auken, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs

0

-

0

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 7. prosince 2018Právní upozornění