Postup : 2018/2101(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0424/2018

Předložené texty :

A8-0424/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 14
CRE 15/01/2019 - 14

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 21.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0029

ZPRÁVA     
PDF 565kWORD 65k
4.12.2018
PE 625.316v02-00 A8-0424/2018

o výroční zprávě ECB za rok 2017

(2018/2101(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Gabriel Mato

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě ECB za rok 2017

(2018/2101(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016(1),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2017,

–  s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské centrální banky, zejména na články 2, 3, 7, čl. 10 odst. 2, články 15, 21, čl. 32 odst. 5 a čl. 33 odst. 1 tohoto statutu,

–  s ohledem na čl. 129 odst. 3, článek 130, čl. 138 odst. 2, čl. 282 odst. 2 a 3, čl. 283 odst. 2 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na projev prezidenta ECB Maria Draghiho, který přednesl dne 19. června 2018 v Sintře,

–  s ohledem na Ekonomický bulletin ECB č. 5/2018;

–  s ohledem na článek 11 nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 1 SFEU týkající se statusu eura jakožto zákonného platidla(2),

–  s ohledem na reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2016,

–  s ohledem na výroční hospodářskou zprávu Banky pro mezinárodní platby (BIS) za rok 2017,

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) nazvanou „Slabá místa odvětví nemovitostí určených k bydlení v EU“ z listopadu 2016 a související varování pro jednotlivé země vydaná pro osm členských států,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0424/2018),

A.  vzhledem k tomu, že euro i nadále zůstává s velkým odstupem druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému; vzhledem k tomu, že podpora eura mezi občany byla v létě 2017 vysoká – euro v eurozóně podporovaly téměř tři čtvrtiny respondentů (73 %), což je nejlepší výsledek od podzimu 2004;

B.  vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z léta 2018 vzrostl v roce 2017 HDP v EU i eurozóně o 2,4 % a překonal tak růst ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že podle stejné prognózy by se v roce 2018 měl HDP zvýšit o 2,1 % a v roce 2019 o 2,0 %;

C.  vzhledem k tomu, že nejnovější hospodářské údaje v roce 2018 vykazují určité zpomalení růstu oproti vysokým úrovním roku 2017, způsobené slabším zahraničním obchodem a vyššími cenami ropy;

D.  vzhledem k tomu, podle údajů Eurostatu z května 2018 se míra nezaměstnanosti v EU a v eurozóně téměř vrátila na úroveň před krizí a v EU činí 7 %, v eurozóně 8,4 %; vzhledem k tomu, že počet zaměstnaných osob a účast na trhu práce v eurozóně dosáhly nejvyšší úrovně od počátku hospodářské a měnové unie v roce 1999;

E.  vzhledem k tomu, že navzdory určitému sbližování zůstávají míra růstu a nezaměstnanosti do značné míry geograficky nerovnoměrné, což způsobuje nebezpečnou křehkost hospodářství a ohrožuje zdravý a vyvážený rozvoj; vzhledem k tomu že míra nezaměstnanosti mladých lidí stále více než dvojnásobně přesahuje průměrnou míru a na konci roku 2017 činila v EU 16,8 % a v eurozóně 18,8 %;

F.  vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou stávajícího všeobecného hospodářského růstu jsou vývoz a domácí spotřeba v členských státech; vzhledem k tomu, že v loňském roce rostly investice nejrychleji od roku 2007, podporovány celosvětovým oživením a investičním plánem pro Evropu; pokud jde o odstraňování investiční mezery v EU, vyzdvihuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který mobilizoval investice v celkové výši 256,9 miliard EUR a poskytl financování téměř 550 tisícům malých a středních podniků, jež využívají prostředků Evropského investičního fondu (EIF);

G.  vzhledem k tomu, že hospodářská výkonnost členských států, které nepoužívají jednotnou měnu a mohou využívat pružného směnného kurzu vlastní měny, se ukázala být nestejnoměrná; vzhledem k tomu, že hospodářství členských států, které v posledních deseti letech přijaly jednotnou měnu, si vedla lépe než hospodářství zemí s pružným směnným kurzem;

H.  vzhledem k tomu, že podle makroekonomických prognóz útvarů Eurosystému z června 2018 by meziroční inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) měla v letech 2018, 2019 a 2020 činit 1,7 % a zotavit se tak z nízké úrovně zaznamenané v minulosti a přiblížit se střednědobému inflačnímu cíli těsně pod 2,0 %, což nicméně znamená, že uvedený cíl nebude splněn, a navíc je třeba počítat s velkou proměnlivostí míry inflace mezi jednotlivými částmi eurozóny; vzhledem k tomu, že zvýšení celkové inflace je způsobeno zejména vyššími cenami energií, zatímco základní inflace zaznamenala pouze dílčí zvýšení – na 1,0 % oproti 0,9 % v roce 2016 – a v roce 2017 nebyly známky toho, že by si měla stoupající trend udržet; vzhledem k tomu, že růst mezd odpovídající růstu produktivity je i nadále důležitou podmínkou soustavného zvýšení základní inflace;

I.  vzhledem k tomu, že podle prognóz Komise z jara 2018 by souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně měl v roce 2018 klesnout z 0,9 % na 0,7 % HDP, přičemž se očekává, že v roce 2019 dále klesne na 0,6 %, oproti očekávanému deficitu ve výši 5,9 % HDP ve Spojených státech a 2,7 % v Japonsku;

J.  vzhledem k tomu, že ECB očekává, že se inflace bude ve střednědobém horizontu postupně zvyšovat, podporována dopady stávajícího nastavení měnové politiky, pokračujícím hospodářským růstem, rostoucími mzdami a absorpcí nevyužitých hospodářských kapacit;

K.  vzhledem k tomu, že banky v eurozóně zrychlily snižování počtu úvěrů v selhání z 8 % všech úvěrů v roce 2014 na 4,9 % ve třetím čtvrtletí roku 2017; vzhledem k tomu, že celkový objem úvěrů v selhání v EU stále dosahuje úrovně 950 miliard EUR; vzhledem k tomu, že má-li se zajistit finanční stabilita a zabránit negativním důsledkům pro majitele běžných účtů, střadatele a investory, je třeba úvěry v selhání buď prodat, nebo (částečně) odepsat, nebo musí být k jejich krytí vytvořeny rezervy; vzhledem k tomu, že se počet úvěrů v selhání v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že podíly úvěrů v selhání v osmi členských státech stále výrazně přesahují 10 %, a ve dvou z nich dokonce přesahují 40 %;

L.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí zlepšit sekundární trh pro úvěry v selhání, aby se zlepšila tržní likvidita na evropské úrovni a zabránilo případné neprůhlednosti trhu;

M.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na své schůzi v říjnu 2017 rozhodla, že bude v čistých nákupech v rámci programu nákupu aktiv pokračovat měsíčním tempem 30 miliard EUR až do září 2018; vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na své schůzi v červnu 2018 rozhodla, že prodlouží měsíční nákupy ve sníženém objemu 15 miliard EUR až do konce roku 2018 a poté nákupy zcela zastaví, a to v závislosti na tom, zda budou aktuální údaje potvrzovat střednědobou inflační prognózu banky, a že na své schůzi v září 2018 Rada guvernérů ECB toto rozhodnutí potvrdila;

N.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB potvrdila, že očekává, že ponechá úrokovou míru hlavních refinančních operací beze změny na hodnotě 0,00 %, úrokovou míru mezní zápůjční facility beze změny na hodnotě 0,25 % a úrokovou míru vkladové facility beze změny na hodnotě 0,40 % nejméně do konce léta roku 2019 a v každém případě do doby, než dojde k setrvalé změně směřování inflačního vývoje, aby odpovídal střednědobému cíli ECB;

O.  vzhledem k tomu, že u posledního čerpání cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) v roce 2017 vzrostla poptávka bank v eurozóně; vzhledem k tomu, že cílem operací TLTRO je stimulovat bankovní úvěry poskytované reálné ekonomice;

P.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2017 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému – když oproti konci roku 2016 vzrostla o 0,8 bilionu EUR – historicky nejvyšší hodnoty 4,5 bilionu EUR a nyní odpovídá 41 % celkového HDP eurozóny; vzhledem k tomu, že ECB do své rozvahy vnesla svým programem nákupu dluhopisů významná rizika;

Q.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 vzrostl počet eurobankovek v oběhu přibližně o 5,9 % a jejich hodnota přibližně o 4,0 %, zatímco počet euromincí vzrostl o 4,2 % a jejich hodnota o 4,0 %;

R.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 činil čistý zisk ECB 1,275 miliardy EUR, ve srovnání s 1,193 miliardy EUR v roce 2016; vzhledem k tomu, že tento nárůst lze přičíst především zvýšení čistého výnosu z úroků;

S.  vzhledem k tomu, že členové Výkonné rady ECB soustavně zdůrazňují význam provedení strukturálních reforem v eurozóně, které posílí produktivitu, a zavedení fiskální politiky podporující růst v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

T.  vzhledem k tomu, že článek 123 SFEU a článek 21 statutu ESCB a ECB zakazují měnové financování vlád;

U.  vzhledem k tomu, že ECB v rámci své úlohy dohledu ne vždy dostatečně zohledňovala zásadu proporcionality;

Všeobecný přehled

1.  vítá skutečnost, že podpora eura mezi lidmi vzrostla v roce 2017 oproti roku 2016 o 8 procentních bodů, přičemž téměř dvě třetiny respondentů (64 %) se domnívají, že jednotná měna je pro jejich zemi přínosná;

2.  zdůrazňuje, že euro je v první řadě politický, nikoli ekonomický projekt; potvrzuje nevratnost jednotné měny;

3.  připomíná, že všechny členské státy s výjimkou Spojeného království a Dánska mají povinnost, jakmile budou splňovat maastrichtská konvergenční kritéria, jednotnou měnu přijmout; je toho názoru, že členství v bankovní unii musí být u zemí, které chtějí vstoupit do eurozóny, považováno za klíčové kritérium;

4.  zdůrazňuje, že statutární nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách má zásadní význam pro plnění mandátu banky, kterým je cenová stabilita, a pro ochranu instituce jako takové před politickým vměšováním;

5.  zdůrazňuje, že ECB odpovídá za měnovou politiku celé eurozóny; připomíná, že pravidla ECB stanoví, že členové rady nezastupují své členské státy, nemají právo veta a nesmí přijímat instrukce od žádné instituce, vlády nebo jiného subjektu, což radě umožňuje jednat rozhodně;

6.  konstatuje, že měnová politika přispěla k zachování jednotné měny a stability hospodářské a měnové unie;

7.  opakuje, že nezávislost ECB dává členům Výkonné rady ECB svobodu uvážlivě a s dodržováním náležitých zásad odpovědnosti rozhodovat o účasti na fórech, včetně těch, která nejsou otevřena širší veřejnosti, pokud to považují za nezbytné pro zajištění co nejlepšího provádění měnové politiky ECB; bere na vědomí stanovisko evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 5. července 2018;

8.  vyzývá ECB, aby se soustředila na svůj prvořadý cíl cenové stability; připomíná, že v souladu s ustanoveními článku 2 svého statutu a článku 127 SFEU a dalšími podrobnostmi uvedenými v článku 282 SFEU musí ECB podporovat – aniž je dotčen prvořadý cíl cenové stability – obecné hospodářské politiky Unie a přispívat tak k plnění cílů Unie, jak jsou vymezeny v článku 3 Smlouvy o EU;

9.  konstatuje, že hospodářství EU dosáhlo v roce 2017 nejrychlejšího růstu za posledních deset let a že k hospodářskému oživení došlo ve všech členských státech; konstatuje, že nezaměstnanost v EU je na nejnižší úrovni od roku 2008, i když nepřestává dramaticky zasahovat mladé lidi; vítá úlohu ECB při prosazování strukturálních reforem uskutečňovaných v některých členských státech během současného oživení, které mají za cíl zajistit udržitelný růst podporující začlenění; připomíná, že je důležité posuzovat ekonomické a sociální důsledky těchto reforem;

10.  varuje však před růstem nejistoty plynoucí z faktorů, k nimž patří: hrozba růstu protekcionismu, jednání o vystoupení Spojeného království, potenciální bubliny na trhu s aktivy, krize rozvíjejících se trhů, historicky vysoké úrovně soukromého i veřejného dluhu, obecná volatilita na finančních trzích související zejména s politickými riziky v některých členských státech, což negativně ovlivňuje perspektivy růstu eurozóny, růst populismu, izolacionismu a etnocentrismu napříč politickým spektrem, odpor proti globalizaci a rostoucí rozdíly mezi postoji členských států k budoucnosti evropské integrace;

11.  varuje, že podle výroční hospodářské zprávy Banky pro mezinárodní platby (BIS) za rok 2017 se objevují známky prohlubování finanční nerovnováhy, zejména v zemích, které byly ušetřeny globální finanční krize, neboť oproti zemím, které byly krizí silně zasaženy, v nich nedošlo ke snižování zadluženosti soukromého sektoru; konstatuje, že uvedené nerovnováhy mají podobu výrazného nárůstu úvěrů v soukromém sektoru;

12.  zdůrazňuje, že v této kritické chvíli je velmi důležité udržet příznivé prostředí pro veřejné i soukromé investice, které stále nedosáhly předkrizové úrovně; vybízí ECB, aby v souladu se svým mandátem přijala nezbytná opatření, která pomohou tohoto cíle dosáhnout; připomíná však, že expanze založené na úvěrech mohou vést k nevhodnému vynakládání reálných zdrojů;

Strukturální reformy

13.  domnívá se, že měnová politika sama o sobě nepostačuje k udržitelnému hospodářskému oživení; připomíná proticyklický dopad měnové politiky na pokrizové oživení, nicméně se domnívá, že strukturální příspěvek měnové politiky k udržitelnému růstu je omezený; naléhavě proto vyzývá tvůrce politik, aby v zájmu prodloužení stávajícího hospodářského oživení za krátkodobý horizont provedli v rámci Paktu o stabilitě a růstu, včetně jeho ustanovení o flexibilitě, soubor ambiciózních sociálně vyvážených strukturálních reforem a fiskálních politik s cílem posílit růst a zlepšit produktivitu; souhlasně opakuje slova předsedy Evropské fiskální rady ze dne 5. listopadu 2018 určená Hospodářskému a měnovému výboru, podle nichž se flexibilita pravidel musí v praxi odvíjet od hospodářské situace, v níž se nacházíme, jakož i názor vyjádřený ve zprávě z června 2018, podle nějž je třeba v zájmu ochrany důvěryhodnosti paktu uplatňovat ustanovení o flexibilitě systematicky, a nejen když hospodářství klesá nebo roste slabě;

14.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění plné účinnosti měnové politiky je třeba korigovat nadměrné nerovnováhy vhodnými fiskálními a hospodářskými politikami a reformami zlepšujícími produktivitu; zdůrazňuje, že měnová politika ECB nemůže nahradit udržitelné strukturální reformy, které jsou odpovědností členských států;

15.  se znepokojením sleduje, že od krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic;

16.  bere na vědomí stanovisko ECB požadující zřízení evropského systému pojištění vkladů (EDIS) jako třetího pilíře bankovní unie; zdůrazňuje klíčovou úlohu pojištění vkladů pro budování důvěry a zajištění bezpečnosti všech vkladů v bankovní unii; zdůrazňuje, že systém pojištění vkladů by mohl pomoci dále zlepšit a zabezpečit finanční stabilitu; uznává, že sdílení rizik by mělo jít ruku v ruce se snižováním rizik;

Program nákupu aktiv

17.  zdůrazňuje, že nestandardní opatření ECB v oblasti měnové politiky přispěla k eliminaci rizika deflace, které existovalo ještě na začátku roku 2016, a k podnícení oživení v oblasti úvěrů pro soukromý sektor, jejichž roční růst činil v polovině roku 2018 přibližně 3 % oproti 0 % v roce 2015;

18.  souhlasí s ECB v tom, že pro dosažení inflačního cíle jsou nutné dlouhodobě podpůrné fiskální politiky a rovněž reformy, které zlepší konkurenceschopnost, produktivitu a růst, jakož i zvýšení platů odpovídající růstu produktivity; vyzývá proto členské státy, aby zvýšily své úsilí a dodržovaly zásady „magického trojúhelníku“, tj. stimulovaly investice, prováděly prorůstové a sociálně vyvážené strukturální reformy a prosazovaly odpovědné fiskální politiky;

19.  je znepokojen rychle rostoucími cenami nemovitostí v některých členských státech; vyzývá proto k obezřetnosti v souvislosti s rizikem opětovného vzniku realitních bublin a nadměrného zadlužení domácností a soukromého sektoru v některých členských státech;

20.  bere na vědomí poznámky předsedy ESRB Maria Draghiho, který uvedl(3), že hlavním zdrojem zranitelnosti způsobujícím přehřívání trhů s nemovitostmi v EU je hledání výnosu ze strany mezinárodních investorů – převážně v oblasti přeshraničního financování ze strany nebankovních institucí – a že by tvůrci politik měli prozkoumat, zda by pro nebankovní instituce neměly být zavedeny nové makroobezřetnostní nástroje, zejména pokud jde o jejich expozice vůči komerčním nemovitostem;

21.  aniž je dotčena nezávislost ECB, souhlasí s rozhodnutím ECB ukončit udržitelným způsobem program nákupu aktiv v závislosti na tom, zda budou aktuální údaje potvrzovat střednědobou inflační prognózu banky, a domnívá se, že by tento nástroj měl být využíván pouze dočasně, neboť vytváří nová rizika pro finanční stabilitu a snižuje pobídky ke konsolidaci veřejných financí a provádění strukturálních reforem; uznává, že skutečnost, že se obnova po krizi do veliké míry opírala o měnovou politiku, měla i nezamýšlené důsledky;

22.  zdůrazňuje zejména, že stále prodlužovaná nestandardní politická opatření mohou mít negativní distribuční účinky; vyzývá proto ECB, aby do své příští výroční zprávy zařadila komplexní a podrobnou analýzu vedlejších účinků svých opatření v oblasti měnové politiky, včetně potenciálních rizik pro pojišťovnické a penzijní odvětví;

23.  bere na vědomí, že největší část programu nákupu aktiv – s objemem nákupů na konci roku 2017 ve výši 1,9 bilionu EUR – představoval program nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP); zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v rámci nákupů aktiv veřejného sektoru dodržován limit pro emitenty ve výši 33 %;

24.  bere na vědomí, že ze všech programů nákupů aktiv soukromého sektoru přispěl v roce 2017 k programu nákupu aktiv nejvíce program nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP), a to 82 miliardami EUR čistých nákupů; vítá skutečnost, že ECB od roku 2017 zveřejňuje úplný seznam všech aktiv držených v rámci programu CSPP včetně jmen emitentů a souhrnné údaje o těchto aktivech rozčleněné podle země, rizika, ratingu a sektoru; vyzývá ECB, aby obdobnou politiku transparentnosti uplatňovala u všech programů nákupu aktiv včetně programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP) a třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), a to vedle dalších opatření přijatých za účelem zveřejňování operačních postupů používaných při výběru cenných papírů, které nakupují národní centrální banky; zdůrazňuje, že program CSPP nesmí v žádném případě vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

25.  připomíná, že ECB je coby instituce EU vázána Pařížskou dohodou; vybízí ECB, aniž je jakkoli dotčen její mandát, nezávislost a systém řízení rizika, aby závazek k plnění Pařížské dohody a ekonomické, sociální a správní zásady začlenila do svých politik;

26.  vítá transparentnost, kterou ECB zajišťuje svou signalizací měnové politiky; uznává rozhodnutí ECB udržovat s ohledem na nejistotu, jež v současné době panuje v celosvětovém prostředí, úrokové sazby na nízké úrovni;

27.  zdůrazňuje, že správná posloupnost a provedení postupného ukončování mimořádných opatření měnové politiky budou klíčové pro zabránění narušením trhu; připomíná, že je možné přikročit ke zvýšení sazeb a současně zachovat stabilní velikost rozvahy Eurosystému, jestliže si to vyžádají hospodářské podmínky;

28.  zdůrazňuje význam komunikace a signalizace měnové politiky pro úspěšnou normalizaci měnové politiky;

29.  uvědomuje se rozdílný vliv, který podle očekávání bude mít normalizace měnové politiky na členské státy v závislosti na úrovni a profilu splatnosti jejich dluhu;

30.  zdůrazňuje význam regulačních a strukturálních změn, které se uskutečnily od poslední hospodářské krize, a jejich dopad na řadu oblastí souvisejících s měnovou politikou; zdůrazňuje význam výzkumu a studií pro lepší porozumění novému prostředí, které se vyvinulo v posledních desetiletích, a důsledkům, jež z něj vyplývají pro provádění měnové politiky;

31.  bere na vědomí dopady záporné sazby vkladové facility, která byla stanovena bankám v roce 2014; domnívá se, že toto opatření, pokud by bylo uplatňováno i nadále, by mohlo mít dopad na ziskovost bankovního sektoru a že je s ohledem na stávající oživení třeba je v průběhu normalizace měnové politiky postupně ukončit;

32.  bere na vědomí možné pokračování operací TLTRO, které bankám poskytují za atraktivních podmínek střednědobé financování pod podmínkou, že získané finanční prostředky skutečně použijí k poskytování nových úvěrů pro reálnou ekonomiku; bere na vědomí zvýšenou poptávku bank eurozóny při poslední operaci TLTRO v roce 2017, která mohla být vyvolána očekáváním zvýšení úrokové sazby vkladové facility a vidinou snadného zisku; vyzývá ECB, aby tento vývoj pečlivě sledovala a zajistila, aby byly operace TLTRO skutečně využívány pro stimulaci bankovních půjček pro reálnou ekonomiku;

33.  bere na vědomí zvýšení zůstatků účtů systému TARGET2, jež je známkou pokračujícího odlivu kapitálu z okrajových oblastí eurozóny; bere na vědomí, že podle ECB změny v zůstatcích účtů systému TARGET odrážejí z velké části toky likvidity v kontextu programu nákupu aktiv a nejsou projevem nového tlaku na finančních trzích; vyzývá ECB, aby objasnila základní faktory a případná rizika spojená s nerovnováhou, kterou by tato situace mohla vyvolat;

Další aspekty

34.  vítá přijetí dohody o nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA), která vyjasňuje rozdělení odpovědnosti, nákladů a rizik; konstatuje, že tato dohoda má být nejpozději v roce 2019 revidována; zastává názor, že o poskytnutí této nouzové pomoci by se mělo rozhodovat na úrovni EU;

35.  vyzývá ECB, aby zveřejnila úplné výše zisků Eurosystému na základě dohody o čistých finančních aktivech (ANFA) a programu pro trhy s cennými papíry (SMP), a to od roku 2010 až do jejich úplného ukončení, a rozčlenila je podle zemí, pokud jde o členské státy, které byly v rámci programu SMP předmětem nákupů (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie);

36.  vítá změnu článku 22 statutu ESCB a ECB s cílem poskytnout jednoznačný právní základ, který by Eurosystému umožnil plnit úlohu centrální emisní banky pro ústřední zúčtovací protistrany (CCP), což by dalo ECB pravomoc regulovat činnost zúčtovacích systémů včetně CCP s cílem účinně bojovat proti rizikům, která tyto systémy představují pro hladký provoz platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky;

37.  vyzývá ECB, aby se řídila doporučeními organizace Transparency International, zejména pokud jde o její působení v rámci „trojky“;

38.  vyzývá ECB, aby i nadále vynakládala úsilí s cílem zajistit, aby byly banky dobře připraveny na veškeré možné nepředvídané události související s vystoupením Spojeného království; nadto vyzývá ECB, aby provedla veškeré potřebné přípravy k zajištění stability finančních trhů v EU, a to i v situaci vystoupení Spojeného království bez dohody;

39.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy eurozóny s ohledem na blížící se vystoupení Spojeného království uplatňovaly společnou regulační strategii pro finanční sektor, a ne aby mezi sebou soutěžily o to, kdo nabídne nižší standardy;

40.  souhlasí s tím, že dobře fungující, diverzifikovaný a integrovaný kapitálový trh podporuje transmisi jednotné měnové politiky; naléhavě vyzývá ke zrychlení projektu unie kapitálových trhů (CMU), jež prohloubí finanční integraci s cílem napomoci budování odolnosti proti šokům, zajistit účinnější transmisi měnové politiky v celé měnové unii a posílit soukromé sdílení rizika v rámci bankovní unie i v rámci EU jako celku; upozorňuje, že program CSPP mohl přispět k uvolnění podmínek financování podniků, zejména v nefinančním sektoru (tj. nefinančních podniků);

41.  domnívá se, že hlubší a lépe propojené evropské kapitálové trhy, k nimž povede rozvoj unie kapitálových trhů EU a postupné dokončení bankovní unie, budou přispívat k hloubce a likviditě finančních trhů eurozóny a současně budou podporovat mezinárodní status eura;

42.  vyzývá ECB, aby nepřestávala věnovat pozornost přístupu malých a středních podniků k úvěrům, zejména v souvislosti s pomalým zlepšováním jejich finanční situace, na něž upozornil Průzkum o přístupu podniků k finančním prostředkům (SAFE) z června 2018; zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může v dlouhodobějším horizontu zajišťovat alternativní financování pro malé a střední podniky, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem;

43.  domnívá se, že nejrychlejší cestou, jak dosáhnout dobře fungující unie kapitálových trhů je zabývat se vnitrostátními předpisy, které brání tomu, aby měly dobře fungující kapitálové trhy širší dopad v celé Unii, a omezit břímě nové regulace;

44.  vyzývá ECB, aby posílila monitorování zaměřené na rozvoj technologie distribuované účetní knihy (DLT) a na zvýšená rizika finančních technologií v oblasti kybernetické bezpečnosti;

45.  bere na vědomí, že ECB souhlasí s tím, že je důležité studovat relevantnost a důsledky emise digitální měny centrální banky (nebo digitální měnové báze (DBM)) pro širokou veřejnost; vybízí ECB, aby v této věci vypracovala a zveřejnila studii;

46.  zdůrazňuje význam bezpečnosti informačních technologií pro finanční sektor a pro platební systém; vyzývá ECB, aby této záležitosti i nadále věnovala velkou pozornost, aby na její význam upozorňovala na mezinárodních fórech a aby pokračovala ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů;

47.  souhlasí s ECB, pokud jde o význam fyzických peněz jakožto zákonného platidla, vzhledem k tomu, že euro je jediným zákonným platidlem v eurozóně, a připomíná všem členským státům eurozóny, že přijímání euromincí a eurobankovek by v maloobchodních transakcích mělo být pravidlem, aniž je dotčeno právo těchto členských států zavést horní hranice pro hotovostní platby za účelem boje proti praní peněz, daňovým podvodům a financování terorismu a organizované trestné činnosti;

48.  souhlasně opakuje stanoviska vyjádřená členy Výkonné rady ECB k významu vytvoření skutečně evropských platebních systémů, které by byly imunní vůči vnějšímu narušení, např. politické povahy;

49.  upozorňuje na výzvu, kterou vznesl ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Komise Juncker, že je třeba se zabývat mezinárodní úlohou eura a že je nutné, aby euro mohlo hrát na mezinárodní scéně svou úlohu v plném rozsahu;

50.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla ECB odpovědna Parlamentu; vítá v této souvislosti soustavný dialog mezi ECB a Parlamentem a pravidelná vystoupení prezidenta ECB a případně další členů Výkonné rady ECB v Hospodářském a měnovém výboru a na plenárním zasedání; vybízí ECB, aby v tomto dialogu pokračovala; zdůrazňuje, že ECB zlepšila svou komunikaci; domnívá se, že by ECB měla i nadále usilovat o to, aby byla její rozhodnutí dostupná a srozumitelná všem občanům, stejně jako její kroky podniknuté s cílem zachovat cenovou stabilitu v eurozóně, a tím chránit kupní sílu společné měny;

51.  gratuluje ECB k úsilí, které zatím vykonala ve snaze o zlepšení své transparentnosti a demokratické odpovědnosti vůči evropským občanům a Evropskému parlamentu;

52.  žádá Hospodářský a měnový výbor, aby přijal opatření ke zlepšení způsobu vedení měnového dialogu s prezidentem ECB;

53.  vítá zlepšenou, přehledně rozčleněnou a věcnou reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2016; žádá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své reakce na usnesení o výroční zprávě ECB, jež Parlament každoročně přijímá, v písemné podobě zveřejňovala i nadále;

54.  připomíná, že v nadcházejících měsících proběhnou v Radě guvernérů ECB významné změny, neboť vyprší funkční období několika členů Výkonné rady, včetně prezidenta; domnívá se, že je třeba, aby tyto změny byly pečlivě a transparentně připraveny, a to ve spolupráci s Parlamentem a v souladu se Smlouvami; naléhavě vyzývá Radu, aby sestavila vyvážený seznam nejméně tří kandidátů na všechna místa, která se zanedlouho uvolní, a umožnila tak Parlamentu hrát v procesu jmenování smysluplnější poradenskou úlohu; opakuje své stanovisko, že je nutné ve Výkonné radě, a obecně mezi pracovníky ECB zlepšit vyváženost zastoupení žen a mužů; zdůrazňuje, že členové Výkonné rady musí být vybráni výhradně z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech;

55.  souhlasí s argumentem, který ve svém vystoupení dne 13. září 2018 uvedl prezident Draghi, že v posledních měsících způsobil nepřiměřený počet vzájemně si odporujících prohlášení, po nichž nenásledovaly konkrétní činy, prudký nárůst výnosů státních dluhopisů v Itálii a rozšíření cenového rozpětí, což má negativní dopady na podniky a domácnosti;

°

°  °

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0025.

(2)

Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

(3)

Na slyšení s ESRB v Hospodářském a měnovém výboru dne 9. července 2018.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jeppe Kofod, Thomas Mann, Luigi Morgano, Andreas Schwab, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

PPE

Stefan Gehrold, Luis de Grandes Pascual, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Anne Sander, Andreas Schwab, Theodor Dumitru Stolojan

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato

2

-

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

3

0

GUE/NGL

Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění