Postup : 2018/2094(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0427/2018

Předložené texty :

A8-0427/2018

Rozpravy :

PV 11/02/2019 - 20
CRE 11/02/2019 - 20

Hlasování :

PV 13/02/2019 - 8.16
CRE 13/02/2019 - 8.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0098

ZPRÁVA     
PDF 283kWORD 94k
5.12.2018
PE 625.528v02-00 A8-0427/2018

o stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Ramón Jáuregui Atondo

Zpravodajka (*):Ivana Maletić, Hospodářský a měnový výbor

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství a podepsanou dne 13. prosince 2007,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu, její dodatkový protokol a její revidovanou verzi,

–  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 29. června 2016,

–  s ohledem na Bratislavské prohlášení a Bratislavský plán 27 členských států ze dne 16. září 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva(6),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 a pět následných diskusních dokumentů (COM(2017) 2025, COM(2017) 0206, COM(2017) 0240, COM(2017) 0291, COM(2017) 0315, COM(2017) 0358),

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017,

–  s ohledem na oznámení Spojeného království ze dne 29. března 2017 o jeho úmyslu opustit Evropskou unii,

–  s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy a další záležitosti ze dne 6. července 2017, s ohledem na usnesení Evropského výboru regionů Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy(7).

–  s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru o Bílé knize Komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU-27 v roce 2025 ze dne 12. května 2017(8),

–  s ohledem na různé příspěvky vnitrostátních parlamentů k bílé knize a diskusním dokumentům Komise o budoucnosti Evropy,

–  s ohledem na projev o stavu Unie za rok 2018, který přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker dne 12. září 2018,

–  s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2017, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker, a jeho plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie ze dne 24. října 2017 (COM(2017) 0650),

–  s ohledem na projev, který dne 26. září 2017 přednesl francouzský prezident Emmanuel Macron na Sorbonně pod názvem Iniciativa pro Evropu: Suverénní spojená demokratická Evropa;

–  s ohledem na neformální vrcholnou schůzku hlav států a předsedů vlád EU konanou dne 29. září 2017 v Tallinu,

–  s ohledem na agendu lídrů přijatou na setkání Evropské rady ve dnech 19.–20. října 2017,

–  s ohledem na Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv, které dne 17. listopadu 2017 vydaly Rada, Parlament a Komise,

–  s ohledem na plán Komise týkající se prohloubení evropské hospodářské a měnové Unie (HMU) ze dne 6. prosince 2017 (COM(2017) 0821), a zejména na návrh zřídit Evropský měnový fond (EMF) (COM(2017) 0827), návrh začlenit podstatu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do právního rámce Unie (COM(2017) 0824) a sdělení o evropském ministru hospodářství a financí (COM(2017) 0823),

–  s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 14.–15. prosince 2017 a na zasedání vedoucích představitelů zemí EU a vrcholnou schůzku eurozóny konané v jeho rámci,

–  s ohledem na dopis 26 vnitrostátních parlamentů 20 členských států ze dne 20. prosince 2017 o transparentnosti rozhodování Rady,

–  s ohledem na prohlášení ze dne 10. ledna 2018 přijaté na summitu jižních zemí Evropské unie (Kypr, Francie, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) s názvem „Posuneme EU v roce 2018 kupředu“ a na prohlášení zemí Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) ze dne 26. ledna 2018 o budoucnosti Evropy a na společné prohlášení evropských ministrů financí z Finska, Dánska, Estonska, Irska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Švédska ze dne 6. března 2018,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2018 s názvem „Evropa, která přináší výsledky: Institucionální možnosti, jak Evropskou unii zefektivnit (COM(2018)0095),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/234 ze dne 14. února 2018 týkající se posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019(9),

–  s ohledem na neformální setkání 27 hlav států a předsedů vlád konané dne 23. února 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii v roce 2016(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají vnitrostátních parlamentů(11),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018) 0322),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, který dne 2. května 2018 předložila Komise (COM(2018) 0325),

–  s ohledem na summit EU–západní Balkán, který se konal dne 17. května 2018,

–  s ohledem na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv v rámci strategického vyšetřování OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady ze dne 16. května 2018,

–  s ohledem na Mesebergské prohlášení ze dne 19. června 2018,

–  s ohledem na zasedání Evropské rady konané ve dnech 28.–29. června 2018,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Úvahy o Evropě“: hlas místních a regionálních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii“ ze dne 9. října 2018,

–  s ohledem na diskuse o budoucnosti Evropy s hlavami států a předsedy vlád, které uspořádal Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0427/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je příkladem nadnárodní integrace, která nemá obdoby a jež od průlomové Schumanovy deklarace vydané dne 9. května 1950 zajišťuje mír, prosperitu a blahobyt; vzhledem k tomu, že centrem jejích ambicí a snažení jsou společná bezpečnost, úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv a blahobyt jejích obyvatel jsou základem jejích ambicí a opatření;

B.  vzhledem k tomu, že volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, jednotná měna, program Erasmus, regionální a zemědělská politika, politika soudržnosti a program Horizont 2020 jsou mimo jiné zásadními úspěchy Unie, které přispívají ke zvyšování životního standardu evropských občanů; vzhledem k tomu, že Unie potřebuje disponovat příslušnými pravomocemi a zdroji, aby mohla čelit výzvám 21. století;

C.  vzhledem k tomu, že během několika posledních let čelila Unie více krizím, jež otestovaly její odolnost a schopnost jednat rozhodným a jednotným způsobem;

D.  vzhledem k tomu, že v období 2014–2017 byla uplatňována více sociálně vyvážená a účinnější monetární a makroekonomická opatření, která přispěla k hospodářskému a sociálnímu oživení, jako například nestandardní politika ECB, flexibilita Paktu o stabilitě a růstu nebo investiční plán pro Evropu, které přispěly k hospodářské a sociální obnově EU;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli se Evropě podařilo zastavit a částečně překonat nejkritičtější okamžiky hospodářské krize, na úrovni EU a členských států před ní stále stojí důležité a naléhavě reformy v oblasti hospodářské správy obecně, a zejména v eurozóně, jakož i z hlediska dalšího posílení jednotného trhu, obnovy a rozvoje sociálních norem našich sociálních států;

F.  vzhledem k tomu, že s ohledem na mnohočetné vnitřní i vnější současné a budoucí výzvy, kterým Unie čelí v nestabilním a složitém globálním světě, zejména v souvislosti s migrací, demografickým poklesem, terorismem, bezpečností, se změnou klimatu, s environmentálními problémy, se zachováním mnohostranného světového pořádku, s dokončením HMU, globalizací, s volným a spravedlivým mezinárodním obchodem založeným na pravidlech, zahraničními věcmi a obranou, rozvojem sociálního pilíře a bojem proti populismu namířenému vůči EU, nesnášenlivostí a xenofobií, by EU měla prosazovat nový duch spolupráce a solidarity mezi členy na základě článků 2 a 3 SEU a Listiny základních práv Evropské unie, zatímco cíl zakotvený v Lisabonské smlouvě, jímž je vytvoření ještě bližší unie mezi národy Evropy, by měl být nadále zdrojem inspirace úsilí Unie o další posílení evropské integrace a účinnou reakci na tyto výzvy;

G.  vzhledem k tomu, že Parlament je velmi znepokojen sílícím populistickým, xenofobním a antievropským hnutím v celé Evropě; vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí zvýšit úsilí na obranu a podporu demokratických hodnot, základních zásad a cílů evropské integrace;

H.  vzhledem k tomu, že referendum ve Spojeném království, které proběhlo v červnu 2016 a vedlo k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr opustit Evropskou unii, zesílilo diskusi o budoucnosti Unie; vzhledem k tomu, že jednání o zamýšleném odchodu Spojeného království z EU odhalila značnou vzájemnou závislost členských států, míru, v jaké se všichni opíráme o společné nástroje a politiky, a náklady případného odchodu;

I.  vzhledem k tomu, že se zintenzivnění diskuse o budoucnosti Evropy odráží nejen v usneseních Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017, v Bratislavském prohlášení a plánu, v bílé knize Komise o budoucnosti Evropy, v Římském prohlášení, v agendě lídrů přijaté Evropskou radou v říjnu 2017 a v různých příspěvcích jednotlivých členských států nebo jejich skupin, od Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, stejně jako při rozpravách v plénu Evropského parlamentu na téma „Budoucnost Evropy“ s hlavami států nebo předsedy vlád na meziparlamentních setkáních výborů a při organizování občanských dialogů a konzultací s různými orgány, institucemi a členskými státy;

J.  vzhledem k tomu, že průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament provedený ve dnech 8. až 26. září 2018 ukazuje, že 62 % respondentů se domnívá, že členství jejich zemí je dobrá věc, a že 68 % respondentů se domnívá, že jejich země má prospěch z členství v EU, což je nejvyšší výsledek měřený od roku 1983;

K.  vzhledem k tomu, že hodnoty a zásady, na kterých je Unie založena, definují sféru, se kterou se mohou všichni evropští občané ztotožnit, a to bez ohledu na politické a kulturní rozdíly související s národní identitou;

L.  vzhledem k tomu, že nadcházející volby do Evropského parlamentu představují příležitost vyhodnotit diskusi o budoucnosti Evropy, mimo jiné s ohledem na hlavní institucionální priority Evropského parlamentu, Komise a Rady pro nové volební období;

M.  vzhledem k tomu, že EU čelí obzvláště důležitému období v procesu svého rozvoje s ohledem na povahu a rozměr výzev, jimž čelí, a vzhledem k tomu, že tyto problémy lze vyřešit pouze spoluprací a intenzivnější a lepší integrací a solidaritou mezi členskými státy, a to v plné míře v souladu se stávajícími ustanoveními Lisabonské smlouvy a následně reformou Smluv s cílem zlepšit institucionální rozhodování a zajistit odpovídající vyváženost pravomocí;

N.  vzhledem k tomu, že institucionální reformy by se měly snažit zajistit, aby byly procesy rozhodování demokratičtější, přičemž by měly zlepšit transparentnost rozhodování a odpovědnost Unie a orgánů; vzhledem k tomu, že s ohledem na tyto cíle nastala vhodná doba podporovat smysluplnou občanskou účast na evropském projektu, uspořádat konzultace a prosazovat pravidelný dialog s občany a sdruženími zástupců, v souladu s požadavky článku 11 SEU;

O.  vzhledem k tomu, že Unie potřebuje silnější strukturu správy s větší demokratickou kontrolou ze strany Parlamentu, aby byla schopna čelit současným a budoucím výzvám; vzhledem k tomu, že transparentnost a integrita orgánů a institucí EU jsou zásadní pro budování důvěry občanů;

P.  vzhledem k tomu, že společné francouzsko-německé Mesebergské prohlášení obsahuje řadu úvah a návrhů na posílení evropské spolupráce, zejména v oblasti správy ekonomických záležitostí;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora evropského rozměru kultury a vzdělávání má zásadní význam pro posílení evropského občanství, neboť Unie trpí znalostním deficitem, který vede k tomu, že mladší generace mají tendenci považovat úspěchy Unie za samozřejmé;

1.  připomíná, že usnesení Parlamentu o budoucnosti Evropy ze dne 16. února 2017 zdůraznilo význam jednotného institucionálního rámce a komunitární metody a předložilo několik návrhů a iniciativ, které jsou obzvláště významné z hlediska evropské integrace a jež mohou přispět k budování budoucnosti Evropy;

2.  zdůrazňuje, že Unie musí řešit výzvy své budoucnosti za pomoci větší a lepší politické integrace, za plného respektování a podpory lidských práv, základních svobod a demokratických hodnot a pomocí spolupráce; zdůrazňuje, že občané si přejí Evropu, která chrání jejich práva, blahobyt a sociální model na základě sdílené svrchovanosti, což vyžaduje vhodnou politickou integraci; vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se vydali touto cestou v obnoveném duchu solidarity a spolupráce;

3.  upozorňuje, že hlavy států nebo předsedové vlád, kteří vystoupili na plenárním zasedání Parlamentu během diskusí o budoucnosti Evropy, uznali, že je potřeba čelit výzvám budoucnosti společně a lépe dělat to, čeho lze dosáhnout pouze společnými silami;

4.  připomíná své přesvědčení, že diferencovaná integrace musí zůstat otevřena všem členským státům a musí nadále fungovat coby metoda hlubší evropské integrace, která nesmí být zaměňována s přístupem à la carte; trvá na tom, že je nutné vyvarovat se v rámci stávajících diskusí o vývoji diferencované integrace v Unii veškerých pokusů o vytvoření členství první a druhé třídy;

5.  připomíná, že diferencovaná integrace by neměla vést k oslabování politické integrace;

6.  zdůrazňuje, že krize vedla ke vzniku nerovnováhy mezi hlavními orgány Unie a že Evropská rada provádí své vlastní politické iniciativy na úkor práva Komise na iniciativu, čímž posiluje mezivládní metodu; domnívá se však, že metoda Společenství je pro fungování Unie nejvhodnější; připomíná řadu usnesení, která Parlament v tomto ohledu přijal a znovu vyzývá Evropskou radu, aby plně respektovala hranice svých pravomocí, které jsou zakotveny zejména v článku 15 SEU;

7.  připomíná, že jednomyslnost, kterou Smlouvy vyžadují v některých základních záležitostech, je v důležitých okamžicích a rozhodnutích téměř nepřekonatelnou překážkou, a co se týče rozhodovacích postupů, podporuje tedy zásadu hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a v legislativě a využití řádného legislativního postupu, ve všech oblastech, v nichž je to možné; připomíná, že podle současných Smluv toho lze dosáhnout využitím různých překlenovacích ustanovení nebo v případě posílené spolupráce pomocí článku 333 SFEU;

8.  vítá v tomto směru záměr, který oznámil předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017 a 12. září 2018, navrhnout využití hlasování kvalifikovanou většinou v Radě v určitých konkrétních oblastech politiky, ale lituje, že nařízení o víceletém finančním rámci na tomto seznamu témat chybí;

9.  vítá zejména skutečnost, že Komise a některé členské státy rovněž zvažují využití hlasování kvalifikovanou většinou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pokud jde o postoje k otázkám lidských práv na mezinárodních fórech, rozhodnutí zavést sankční režimy a rozhodnutí zahájit nebo uskutečnit civilní mise v reakci na krize v zahraničí, vzhledem k tomu, že je důležité urychlit rozhodování a zvýšit jeho účinnost, a že je třeba, aby Unie vystupovala jednotně;

10.  připomíná svůj návrh přeměnit Radu ve skutečnou zákonodárnou komoru na stejné úrovni s Parlamentem, jak je uvedeno v usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy a o zlepšení transparentnosti jejího rozhodovacího procesu; poukazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu evropské veřejné ochránkyně práv o transparentnosti legislativního procesu Rady a na dopis delegací COSAC ze dne 20. prosince 2017, v němž vyzývá k větší transparentnosti při přijímání politických rozhodnutí, zejména Rady a neformálních orgánů, jako je Euroskupina, v souladu s podobnými požadavky Parlamentu v tomto ohledu;

11.  domnívá se, že existují různé možnosti, jak učinit Komisi aktivnější, a to přizpůsobením struktury a pracovních metod sboru komisařů, například jmenováním místopředsedů odpovědných za soubor politik nebo jmenováním vedoucích a podřízených komisařů;

12.   připomíná, že ačkoli Parlament nemá podle stávajících Smluv formální právo na legislativní iniciativu, může požádat, aby Komise předložila vhodný návrh týkající se záležitostí, které podle jeho názoru vyžadují akt Unie pro účely provedení Smluv, a připomíná Komisi v souladu s článkem 10 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(12) její povinnost rychle a podrobně zvážit žádosti o návrhy aktů Unie; dále připomíná, že tato interinstitucionální dohoda obsahuje rovněž ustanovení o interinstitucionálním ročním a víceletém plánování, která Parlamentu poskytují další nástroj pro řízení legislativního programu;

13.  připomíná svůj návrh, podle něhož by při případném budoucím přepracování Smluv bylo právo legislativní iniciativy přiznáno Parlamentu jakožto přímému zástupci občanů EU;

14.  trvá na tom, že pravomoc Parlamentu v oblasti kontroly, zejména jeho vyšetřovací pravomoci, by měly být posíleny a že by měly být Parlamentu svěřeny konkrétní, skutečné a jasně vymezené pravomoci;

15.  bere na vědomí zprávu pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ ze dne 10. července 2018, která představila doporučení týkající se nového způsobu práce na zásadě subsidiarity a proporcionality; domnívá se, že mnohá z těchto doporučení již Parlament zdůraznil, zejména pokud jde o úlohu vnitrostátních parlamentů v Unii a o žádoucí reformu systému včasného varování; připomíná, že pracovní skupina dospěla k závěru, že ve všech stávajících oblastech činnosti EU se projevuje evropská přidaná hodnota, a proto neoznačila žádné pravomoci či oblasti politiky uvedené ve Smlouvách, které by měly být s konečnou platností zcela nebo částečně vráceny na úroveň členských států;

16.  vítá doporučení různých institucí, které vyzývají k aktivnější úloze vnitrostátních parlamentů, zejména pokud jde o kontrolu činnosti jejich vlád v evropských orgánech; připomíná rovněž zásadní úlohu místních orgánů a zejména regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi;

17.  zdůrazňuje význam spolupráce na interinstitucionální úrovni při respektování pravomocí každého z orgánů zakotvených ve Smlouvách, jež získala nový rámec přijetím interinstitucionální dohody o zlepšování právní úpravy ze dne 13. dubna 2016, a poukazuje na to, že zjednodušování představuje soustavné úsilí, které má za cíl zajistit snadnější porozumění procesům a postupům EU, zohlednění názorů všech relevantních zúčastněných stran a konečně snadnější zapojení občanů do činnosti Evropské unie;

18.  vítá společné prohlášení na podporu Evropského pilíře sociálních práv podepsané Radou, Parlamentem a Komisí na sociálním summitu pro spravedlivá pracovní místa a růst, který se konal v Göteborgu; zdůrazňuje, že pravomoci a nástroje požadované ke splnění pilíře jsou především v rukách místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i sociálních partnerů a občanské společnosti, zatímco evropský semestr nabízí rámec pro sledování výkonnosti členských států v tomto ohledu; připomíná dále v této souvislosti, že sociální dialog se ukázal být nezbytným nástrojem ke zlepšení tvorby politik a právních předpisů EU a posílení sociální legitimity těchto předpisů;

19.  bere na vědomí nezávaznou povahou sociálního pilíře, který jako takový nemůže přesunout pozornost EU od ekonomických politik, vnitřního trhu a fiskální politiky do cílů sociální politiky; poukazuje na to, že podle horizontálního sociálního ustanovení v článku 9 SFEU musí Unie pečlivě přihlížet k dopadu právních předpisů EU na sociální normy a zaměstnanost a musí tyto otázky náležitě konzultovat se sociálními subjekty;

20.  zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí musí být pro EU nejvyšší prioritou, a to s ohledem na aktuální zhoršování životního prostředí, a musí být začleněna do všech politik a opatření Unie; zdůrazňuje, že EU by měla přijmout účinná opatření na snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a v úsporách energie na úroveň nezbytnou k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě;

21.  znovu vyzývá členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu a Evropskou úmluvu o sociálním zabezpečení (ETS č. 78);

22.  zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v procesu prohlubování a dokončení HMU s cílem přispět k zachování stability jednotné měny a posílit konvergenci hospodářských a daňových politik a politik v oblasti trhu práce i sociální normy mezi členskými státy; opakuje, že kromě Dánska, u něhož platí výjimka, je každý členský stát povinen přijmout euro; podporuje další kroky směrem k vytvoření ESM;

23.  v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu silného politického odhodlání, účinné správy věcí veřejných a demokratické odpovědnosti na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména parlamentní kontroly v různých fázích evropského semestru, kterou provádí jak Evropský parlament, tak vnitrostátní parlamenty, s cílem zajistit hospodářskou a finanční správu eurozóny s posílenou sociální, hospodářskou a demokratickou legitimitou a zlepšit následné kroky navazující na doporučení Unie;

24.  připomíná svůj názor uvedený ve svém usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a úpravách stávajícího institucionálního uspořádání Evropské unie, tj. že by fiskální a hospodářská politika měla být „sdílenou pravomocí“ mezi Unií a členskými státy;

25.  bere na vědomí sbližování postojů Francie a Německa ohledně myšlenky rozpočtové kapacity pro eurozónu; připomíná svůj názor, že takováto kapacita by měla být vytvořena v rámci EU;

26.  bere na vědomí návrh Komise na evropskou funkci investiční stabilizace a jedná o nových rozpočtových nástrojích zaměřených na stabilizaci;

27.  bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který předložila Komise; zdůrazňuje, že při vynakládání finančních prostředků EU je důležité neoslabovat spolurozhodovací a kontrolní pravomoci Parlamentu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v letech 2011 až 2017 bylo v plném rozsahu provedeno pouze 9 % doporučení pro jednotlivé země; vítá nástroj konvergence, který bude představovat pro členské státy mimo eurozónu pobídku prostřednictvím udržitelných fiskálních a hospodářských politik a pomůže jim uskutečnit reformy a splnit kritéria pro zavedení eura;

28.  vítá budoucí program InvestEU a zdůrazňuje, že fond by měl i nadále snižovat investiční mezeru v EU; podporuje investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, především se zaměřením na malé a střední podniky, společnosti s malou a střední tržní kapitalizací a sociální podniky, čímž se přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii;

29.  bere na vědomí sdělení Komise o evropském ministrovi hospodářství a financí; zdůrazňuje, že sloučení pozice místopředsedy Komise pro hospodářské záležitosti a předsedy Euroskupiny by mohlo zlepšit parlamentní odpovědnost na evropské úrovni;

30.  je toho názoru, že budoucí rozpočet EU by měl podporovat evropskou přidanou hodnotu z hlediska socioekonomického dopadu, modernizaci politik EU, zajišťovat finance pro nové výzvy a nadále přispívat k hospodářské a sociální konvergenci a soudržnosti mezi členskými státy i v rámci členských států s cílem posílit evropskou solidaritu, stabilitu, rovnost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to i s ohledem na závazky EU vyplývající z Pařížské dohody, zajistit dodržování a prosazování základních hodnot uvedených v článcích 2 a 3 Smlouvy o EU a získat nové vlastní zdroje, a to s ohledem na práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

31.  vítá skutečnost, že návrh Komise týkající se vlastních zdrojů zavádí nové skutečné vlastní zdroje, jak požadoval Parlament, vyjadřuje však politování nad nezavedením jiných možných zdrojů příjmů; vyjadřuje znepokojení nad návrhem Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027, protože postrádá finanční závazek k řešení současných výzev pro EU i těch, které stojí před námi; vyjadřuje politování ohledně postoje, který zaujaly některé členské státy, jež odmítají poskytnout EU více zdrojů navzdory tomu, že bylo jednomyslně uznáno, že je třeba čelit novým výzvám a odpovědnostem a že je tedy zapotřebí více finančních zdrojů; poukazuje na to, že výdaje na úrovni EU mohou ušetřit peníze na vnitrostátní úrovni tím, že se zabrání duplicitě a úsporám z rozsahu;

32.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit další hospodářské a sociální sbližování v procesu evropského semestru; uznává význam zavedení evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že evropský semestr byl posílen a zefektivněn, zdůrazňuje však, že lepší zapojení vnitrostátních parlamentů by pomohlo zvýšit odpovědnost členských států, což by vedlo k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země, čímž by se zlepšil proces evropského semestru; konstatuje, že je především odpovědností členských států, aby zvolily vhodné a udržitelné fiskální a hospodářské politiky;

33.  vyjadřuje politování nad tím, že dosud nedošlo k praktickým následným opatřením, co se týče jeho požadavku ohledně konvergenčního kodexu (aby byl přijat postupem spolurozhodování) s cílem zajistit účinnější rámec pro koordinaci hospodářské politiky; dále připomíná svůj požadavek, aby byla uzavřena interinstitucionální dohoda, která by Parlamentu zajistila podstatnější úlohu v evropském semestru, a zároveň uznává, že evropský semestr již byl zefektivněn; připomíná v této souvislosti svůj návrh, v souladu s usnesením o provádění ustanovení Lisabonské smlouvu týkajících se vnitrostátních parlamentů, aby byly během celého postupu lépe koordinovány rozpočtové kalendáře na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem lépe zapojit Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty do evropského semestru;

34.  zdůrazňuje, že je třeba zavázat se k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je třeba pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí, a dále přijímat opatření ke snižování rizik;

35.  vítá návrhy na boj proti praní peněz, které Komise předložila v rámci přezkumu Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS); vybízí Radu, aby před koncem tohoto volebního období dokončila s Parlamentem legislativní jednání, neboť politiky zaměřené na boj proti praní peněz musí být posíleny, aby se předešlo budoucím situacím, kdy finanční instituce aktivně napomáhají praní peněz;

36.  vyzývá Komisi, aby za pomoci evropských orgánů dohledu zjistila, které překážky brání vnitřnímu trhu, a odstranila je, a přispěla zároveň k ochraně spotřebitele; zastává názor, že jednou z hlavních priorit Komise by mělo být účinné prosazování právních předpisů EU;

37.  vyzývá Komisi, aby jako legislativní nástroj pro právní předpisy o bankovní unii a finančních službách dávala přednost nařízením před směrnicemi, je-li to v individuálním případě vhodné, a zabránila tak jednak roztříštěnosti a jednak tomu, aby se orgány dohledu musely zabývat různými vnitrostátními režimy;

38.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité dokončit unii kapitálových trhů; zdůrazňuje, že spolehlivé a dobře integrované kapitálové trhy doplňují bankovní unii, která přispívá k soukromému sdílení rizik, ke zvyšování hospodářské konvergence a ke zmírňování budoucích otřesů a případně se může podílet na lepším přidělování prostředků tam, kde jsou potřeba; vyzývá k vypracování komplexní studie o nejvhodnějším rámci, a to zejména v zájmu lepšího zohlednění rychle se vyvíjející povahy finančních služeb; zdůrazňuje, že lepší přístup k dodatečným zdrojům financování by byl obzvláště užitečný pro začínající podniky i malé a střední podniky a podpořil by stabilní růst a udržitelný rozvoj;

39.  vítá práci, která byla doposud vykonána, a považuje za nezbytné pokračovat v komplexním přezkumu stávajících právních předpisů v oblasti DPH; naléhavě vyzývá k posílení boje proti daňovým podvodům i proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům; bere na vědomí práci Komise na spravedlivém zdanění digitální ekonomiky;

40.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, včetně Komise, Evropské centrální banky, Evropské investiční banky a jednotného mechanismu dohledu, aby ještě více posílily své úsilí v oblasti komunikace s cílem lépe vysvětlit svou práci a zlepšit informace, které jsou k dispozici pro občany EU;

41.  zdůrazňuje, že Evropa je a měla by nadále zůstat pozitivní silou ve světě, a to prostřednictvím zachování svých hodnot, multilateralismu a mezinárodního práva; připomíná, že Unie a její členské státy jsou největším přispěvatelem k mezinárodní rozvojové pomoci;

42.  vítá rozhodnutí Rady, kterými se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a Evropský obranný fond, coby důležité kroky směrem ke společné obranné politice, a bere na vědomí návrhy některých členských států týkající se rady bezpečnosti EU a evropské iniciativy v oblasti zásahu; připomíná svůj požadavek zřídit stálou Radu ministrů obrany, které by předsedala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, a zdůrazňuje význam náležité demokratické odpovědnosti rozhodnutí přijatých v této oblasti a nutnost posílené spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v tomto ohledu;

43.  vítá posílení evropského mechanismu civilní ochrany a znovu vyzývá k vytvoření evropského sboru civilní ochrany s ohledem na to, že stávající smlouvy poskytují k tomuto účelu dobrý základ;

44.  připomíná, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech; vyzývá k začlenění ustanovení Smlouvy o Euratomu do SEU a SFEU;

45.  vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy neshodly na prioritách a provádění komplexní přistěhovalecké politiky na úrovni EU, která by kromě jiných cílů umožnila uspořádat a regulovat migrační toky, účinněji kontrolovat vnější hranice EU, spolupracovat se zeměmi původu a tranzitu a zajistit dodržování základních práv migrantů a žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že je třeba překonat zjevné rozpory v zájmech, jež členské státy vyjádřily, i nespokojenost občanů, aby nebyl ohrožen evropský integrační projekt, který trpí přímými důsledky instrumentalizace otázky migrace ze strany euroskeptických politických stran;

46.  připomíná svůj postoj k revizi dublinského systému; dále zdůrazňuje význam posílení svého partnerství s Afrikou a bere na vědomí sdělení Komise ze dne 12. září 2018 nazvané „Posilování legálních cest do Evropy: nezbytná součást vyvážené a komplexní migrační politiky (COM(2018)0635);

47.  zdůrazňuje význam společné zemědělské politiky (SZP) podporované z velkorysého rozpočtu; připomíná zásadní důležitost SZP v dějinách Unie; upozorňuje na ústřední úlohu, jakou tato politika hraje v zajištění podmínek pro oživení venkovských regionů a zabezpečení dodávek potravin; konstatuje, že nadcházející reforma SZP je příležitostí pro upevnění směru v dosahování jejích cílů; upozorňuje na skutečnost, že SZP je jednou z nejstarších politik, že musí zůstat jednou z nejdůležitějších a nejvíce integrovaných politik a že i nadále bude přispívat k utváření budoucnosti Evropy skrze hlubší integraci, ochranu přírody a také zajištění a zabezpečení potravin pro občany EU; konstatuje, že strategie pro rozvoj zemědělství a venkova mají velký potenciál ve vztahu k zajištění veřejných statků; zdůrazňuje, že evropské zemědělství zastává klíčovou úlohu ve vztahu k zásobování planety potravinami a zajištění pracovních míst pro 46 milionů lidí; vyzdvihuje úlohu, kterou SZP zastává při ochraně stavu a kvality půdy, vody a dalších přírodních zdrojů; zdůrazňuje klíčovou úlohu zemědělství v rámci priorit Unie, pokud jde o zmírňování účinků změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje; vyzdvihuje význam náležitě financované a reformované SZP pro řešení mnoha výzev, jimž Unie bude nucena v budoucnu čelit; zdůrazňuje, že SZP se netýká pouze zemědělství a zemědělců, ale také podpory a rozvoje širších venkovských komunit, v nichž zemědělci působí;

48.  zdůrazňuje, že společná obchodní politika musí zůstat i nadále základním pilířem zahraniční politiky Unie, a to vzhledem ke svým přímým důsledkům pro životy občanů, a musí pomáhat Unii přizpůsobit se nové úloze ve světě s více vedoucími aktéry v mezinárodních vztazích; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby spolupracovaly v následujících oblastech:

a)  upevňování společné obchodní politiky jejím začleněním do širšího politického rámce; zaujetí vedoucího postavení ve světové obchodní politice na mnohostranné a dvoustranné úrovni;

b)  vedoucí pozice při ochraně otevřeného globálního obchodního systému založeného na pravidlech a spravedlivém a udržitelném rozvoji, zajištění toho, aby podniky EU mohly fungovat globálně v rámci zaručujícím rovné podmínky, předvídatelná pravidla, spravedlivou soutěž a vymezené povinnosti, což by mělo zahrnovat konstruktivní spolupráci na společném postoji Unie při mezivládních jednáních OSN o odpovědnosti za porušování lidských práv a prosazování odpovědnosti podniků a závazné povinnosti náležité péče, pokud jde o dodavatelské a výrobní řetězce;

c)  úplné a okamžité informování Parlamentu o jednáních a mandátu Rady i během provádění mezinárodních dohod s cílem zajistit, aby Parlament mohl vykonávat své pravomoci a výsady; zjednodušení a zkrácení procesu vyjednávání a posílení kontroly ze strany Parlamentu; zvýšení transparentnosti vůči občanům EU zveřejňováním směrnic pro jednání (mandátů) pro obchodní dohody před zahájením jednání; plné dodržování ustanovení Smluv a nejnovější judikatury EU, která stanoví, že společná obchodní politika je výlučnou pravomocí Unie;

d)  systematické začleňování kapitol o digitálním obchodu, malých a středních podnicích i závazných a vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a ustanovení o rovnosti žen a mužů do obchodních dohod a mnohostranné diskuse o těchto tématech; obrana soukromí údajů občanů EU;

e)  posilování soudržnosti společné obchodní politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, evropskou rozvojovou politikou a politikou v oblasti klimatu s cílem zaručit hodnoty a cíle stanovené v čl. 3 odst. 5 SEU a článcích 21, 207 a 208 SFEU při plném dodržování Evropského konsensu o rozvoji;

49.  domnívá se, že by Unie měla i nadále podporovat mezinárodní obchod a současně chránit sociální, pracovní a environmentální normy; varuje před obchodními válkami, z nichž vycházejí pouze poražení a které zvyšují politické a bezpečnostní napětí;

50.  připomíná, že podle článku 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise“; zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v postupu výběru vedoucího kandidáta v rámci volby příštího předsedy Komise v souladu s Lisabonskou smlouvou a vítá podporu Komise a některých členských států v tomto ohledu; zdůrazňuje, že v procesu jmenování předsedy Komise mají zásadní význam řádné konzultace s Parlamentem, neboť ten po volbách určí kandidáta, kterého může podpořit většina poslanců, a předá výsledek svých vnitřních jednání Evropské radě; připomíná, že tento kandidát musí být jmenován jako vedoucí kandidát jednou z evropských politických stran a že musí v období před volbami do Evropského parlamentu usilovat o funkci předsedy Komise; domnívá se, že se tento postup ukázal jako správný a posílil společenskou legitimitu voleb do Evropského parlamentu a nadnárodní úlohu tohoto orgánu coby zástupce evropských občanů a evropské demokracie; opětovně varuje, že Evropský parlament bude připraven zamítnout v rámci postupu uvedení předsedy Komise do úřadu každého kandidáta, který nebyl před evropskými volbami nominován jako vedoucí kandidát;

51.  vyjadřuje politování nad četným a obecně rozšířeným pokušením přičítat neoblíbená rozhodnutí Bruselu a zbavovat vnitrostátní orgány jejich odpovědnosti a politik, neboť tento nespravedlivý a oportunistický přístup poškozuje Evropu, podporuje protievropské smýšlení a nacionalismus a diskredituje orgány EU; domnívá se dále, že chybné přisuzování je v rozporu s imperativem odpovědnosti za vládní opatření; zdůrazňuje, že řádné provádění a uplatňování práva EU je základním předpokladem pro úspěšnost politik Unie a pro posílení vzájemné důvěry mezi Unií, členskými státy a občany, a je znepokojen činnostmi členských států, které tak úmyslně nečiní;

52.  zdůrazňuje potřebu důkladnějšího posouzení sociálních a environmentálních dopadů politik EU, přičemž je třeba mít na paměti i náklady na nelegislativní předpisy na evropské úrovni (takzvané „náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“);

53.  zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost správnímu právu EU, jak upozornil Parlament ve svém usnesení ze dne 9. července 2016, v němž vyzval k otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(13);

54.  zdůrazňuje, že je třeba posílit evropský veřejný prostor coby nadnárodní demokratickou oblast; zdůrazňuje, že hlavní výzvy, kterým Evropa čelí, je třeba řešit na evropské, nejen na vnitrostátní úrovni, a propůjčit tak plný účinek ustanovením, jež jsou zakotvena v článcích 10 a 11 Smlouvy o EU; upozorňuje proto, že evropská demokracie potřebuje zintenzívnit nadnárodní dimenzi, co se týče jejích cílů a výzev, a zároveň oživit evropské občanství, jež se zakládá na společných hodnotách v rámci EU, dále je třeba více institucionálního vzdělávání na evropské úrovni i deliberativní společenský rámec umožňující větší účast, jakož i evropštější a méně národně zaměřenou kampaň před nadcházejícími evropskými volbami v roce 2019;

55.  vítá přístup Unie, jenž byl zaujat k současným jednáním o řádném vystoupení Spojeného království z Evropské unie, a poukazuje na pozoruhodnou jednotu, kterou projevují orgány EU a členské státy; konstatuje, že zkušenosti z dosavadních jednání ukazují obrovskou složitost takových rozhodnutí;

56.  ještě jednou zdůrazňuje, že národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou ospravedlnit či legitimizovat systematické odmítání ze strany některého členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie, jež inspirovaly úvodní články evropských smluv, které členské státy dobrovolně schválily a zavázaly se je dodržovat; zdůrazňuje kromě toho, že podpora těchto hodnot je zásadní pro soudržnost evropského projektu, práva všech Evropanů a vzájemnou důvěru, jež je zapotřebí mezi členskými státy; ještě jednou žádá Komisi, aby urychleně předložila návrh, jímž nabyde účinku usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi ohledně vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva;

57.  připomíná, že podle Soudního dvora (spojené věci C-8/15 P až C-10/15 P(14)) jsou evropské orgány povinny respektovat a dodržovat ustanovení Listiny základních práv EU, i když jednají mimo právní rámec EU;

58.  znovu opakuje, že v souvislosti s rozpravou o budoucnosti Evropy je třeba zvážit otázku, jak by měl být reformován rozpočtový systém Unie, aby poskytoval dostatečný rozpočet na financování plánovaných politik, zajišťoval lepší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reakce i to, jak zajistit, aby celková finanční opatření nebyla složitější, než je nezbytné k dosažení politických cílů Unie a pro zajištění odpovědnosti; zastává názor, že je třeba v nezbytných případech posílit předběžnou podmíněnost jednotlivých oblastí politiky, aniž by to ohrožovalo fungování programů, za účelem zajištění zdravého finančního řízení při realizaci výdajů Unie;

59.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se zejména na účinnější využívání finančních prostředků a na demokratické mechanismy rozpočtové kontroly EU; vyzývá orgány EU, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky; vyjadřuje v této souvislosti přesvědčení, že postup udělování absolutoria je nepostradatelným nástrojem demokratické odpovědnosti vůči občanům Unie, a připomíná problémy, které se opakovaně vyskytují v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány; zdůrazňuje, že by v této souvislosti neměly existovat žádné výjimky;

60.  upozorňuje na jev korupce, který má významné finanční dopady a představuje vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a veřejné investice; poukazuje na to, že je důležité ochránit peníze daňových poplatníků EU proti podvodům a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie;

61.  znovu opakuje, že s ohledem na současný stav integračního projektu musí EU využít veškerých možností, aby zajistila plné provedení Lisabonské smlouvy; zdůrazňuje, že následná revize Smluv by měla vycházet z konventu, který by díky svému složení zaručil podporu začleňování a jenž by byl platformou pro úvahy a zapojení zúčastněných stran a občanů, s cílem projednat různé příspěvky orgánů a dalších institucí Unie k procesu úvah o budoucnosti Evropy a návrhy předložené hlavami států a předsedy vlád, vnitrostátními parlamenty a občanskou společností a při konzultacích s občany a vyvodit z nich závěry;

62.  zdůrazňuje, že proces úvah o budoucnosti Evropy již byl zahájen na základě různých postojů k reformě EU, kterou přijaly Parlament, Evropská rada a Komise; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory těmto postojům byly naplánovány pouze okrajové reformy; zdůrazňuje, že jakmile bude sestaven nový Parlament a Komise, měly by využít práce provedené v předchozím volebním období a začít pracovat na předložených návrzích;

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

(2)

Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.

(3)

Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(4)

Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.

(5)

Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 235.

(6)

Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 125.

(7)

Úř. věst C 345, 13.10.2017, s. 11.

(8)

Úř. věst C 306, 15.9.2017, s. 1.

(9)

Úř.věst. L 45, 17.2.2018, s. 40.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0056.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0189.

(12)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)

Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 126.

(14)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016, Ledra Advertising Ltd a další v. Evropská komise a Evropská centrální banka, ECLI:EU:C:2016:701.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Římské prohlášení z roku 2017 ukončilo proces politických úvah zahájený dne 16. září 2016 v Bratislavě v návaznosti na britské referendum s cílem vytyčit společnou vizi a akční plán pro nadcházející léta. Členské státy se zavázaly, že budou usilovat o dosažení:

•  bezpečné a chráněné Evropy, ve které se budou moci všichni občané volně pohybovat, s chráněnými vnějšími hranicemi a účinnou migrační politikou,

•  úspěšné a udržitelné Evropy, která podporuje trvalý a trvale udržitelný růst a jež má silný jednotný trh,

•  sociální Evropy, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě,

•  silnější Evropy na mezinárodní úrovni, která rozšíří stávající sdružení a vytvoří sdružení další a jež je odhodlána posilovat svou společnou bezpečnost a obranu.

Svět je v pohybu a na všech úrovních dochází k rychlému sledu událostí. Vše má na nás vliv, svět je propojený a stále více provázaný. Evropa tak čelí novým výzvám, které nás nutí přijímat rozhodnutí za pomoci institucionálního systému, jenž není dostatečně účinný ani rychlý, a dokonce ani neodpovídá rozměru a závažnosti problémů. Mnohé z vážných problémů posledních let jsou jen ve fázi řešení, ale nejsou vyřešeny. Dochází k migraci, která vyžaduje novou politiku. Krize eura ukázala na naléhavost jeho správy. Hospodářská krize od nás vyžaduje větší sblížení a nové politiky. Brexit má stále před sebou obtížné vyjednávání. A objevují se nové problémy: protekcionismus a obchodní války? Mezinárodní politika a obrana ve vícepólovém chaosu? Bezpečnost proti dlouhodobému terorismu? Ochrana našich údajů a našich demokracií vůči manipulacím a kybernetickým útokům atd.

Mnohé z problémů, kterým čelíme, jsou globální a při jejich řešení je zapotřebí jednat na nadnárodní úrovni za účasti stávajících mezinárodních orgánů. Změna klimatu je snad nejlepším příkladem nezbytného mezinárodního propojení, a to navzdory politováníhodnému odstoupení USA od Pařížské dohody. Migrační jevy, kybernetická bezpečnost, mezinárodní obchod, humanitární krize, pandemie, lidská práva, rozvojová spolupráce, boj proti daňovým únikům a daňovým rájům atd. nemohou být vyřešeny jen jednou zemí. Dokonce ani samotnou Evropou. Proto v Evropě existuje velká politická většina, která žádá, abychom nadále společně prováděli to, co provádíme nyní, a abychom společně přijali velké výzvy, před nimiž stojíme coby Evropané.

Různé hlavy států nám navrhly, abychom „přehodnotili Evropu“. Neustále se objevují proevropské výzvy ke zlepšení našeho institucionálního systému, který čelí četným pochybnostem a nejistotám. „Evropa, která chrání“, je jedním ze sloganů využitých k výzvě ohledně Evropy, jež znovu nachází smysl své existence a svou sociální funkci, přičemž rozšiřuje oblast svých osobních a kolektivních jistot. „Rozhodujeme my“, nikoli události nebo ostatní lidé, je další z proevropských požadavků, který je vyjádřen v evropské svrchovanosti oproti světu, digitální revoluci, energetickým výzvám, demokratické krizi nebo sociálnímu modelu či mezinárodnímu multilateralismu a geopolitickým rovnováhám.

Jednou z našich velkých diskusí je bezpochyby diskuse, která se objevuje mezi národem a Evropou, mezi naší skutečnou vnitrostátní situací a nadnárodní konstrukcí, jako kdyby obě byly neslučitelné. Jde o diskusi, která překračuje odborné aspekty (subsidiarita, proporcionalita, rozdělení pravomocí atd.), avšak v posledních letech nejen to. Nový nacionalismus, který je mnohdy otevřeně protievropský, obhajuje národní stát coby jediný prostor demokracie, a odmítá tak velikost evropského projektu a samotnou evropskou demokracii. Při vykonávání svých příslušných pravomocí je třeba nalézt rovnováhu a Evropě přidělit jen to, co musí provádět Unie, ale současně je nutné zajistit, aby jí v tom nebránila omezení daná ochromující mezivládní činností.

Je nezbytné posílit proevropský přístup a vytvořit evropský „lid“, který musí být podpořen politikou, vzděláváním a kulturou. Je nezbytné zabránit tomu, aby nacionalistický populismus ničící práva a svobody rozdělil Evropu, oslabil naši Unii a ponechal naše občany bez ochrany. Je velmi prospěšné připomenout, že Evropa je souhrnem identit a národů s obrovskou historickou váhou v pocitech, přičemž jejich probuzení nebo jen střetnutí s nimi bude sebevražedné.

Obrovský význam získal v evropské diskusi migrační jev. Naše morální zásady trpí tím, co se děje ve Středomoří. Naše vnější politika projevuje v tak konfliktních prostředích, jako je Střední Východ, obrovskou slabost. Nejsme schopni účinně kontrolovat naše vnější hranice a naše komunitární rozhodnutí nebyla uplatněna z důvodu otevřené neposlušnosti při rozdělování imigračních kvót. Nejhorší je možná to, že se v mnoha našich společnostech objevily vůči imigraci pocity odmítání a xenofobie. Pocity šikovně manipulované a využité politickou extrémní pravicí a protievropským populismem. Proto je nezbytné a naléhavé upravit evropskou migrační politiku. Jde o jednu z největších výzev, která před Evropou stojí nejen z demografických důvodů, ale především z důvodu soudržnosti se zásadami a hodnotami (článek 2 Smlouvy), na nichž je naše Unie založena.

Zkušenost s hospodářskou a finanční krizí a jejím řízením ze strany HMU nám přinesla mnoho ponaučení a upozornila na mnohé neefektivní aspekty ve fungování institucí, a to nejen co se týče hospodářské a měnové politiky. Různé zprávy Evropského parlamentu poukazovaly na to, že během posledních let se většina politických a hospodářských rozhodnutí soustředila v Evropské radě na úkor ostatních orgánů; že demokratická podpora mnohých rozhodnutí byla oslabena pomocí vlivu, který na ně měly technické orgány, jež nemají zastupitelskou povahu; že institucionální struktura správy eurozóny není dostatečná a vyžaduje důležité reformy; že jednomyslnost, kterou požadují Smlouvy, je téměř nepřekonatelnou překážkou v důležitých okamžicích a rozhodnutích; že vnější a bezpečnostní politika Unie potřebují zlepšení v oblasti rozhodování a v oblasti zdrojů a rovněž sjednocení mezinárodního zastoupení Unie atd. Obecně tyto zprávy navrhují významné reformy institucionálního fungování Komise, Parlamentu a Rady za účelem zvýšení transparentnosti a zlepšení účinnosti a účelnosti rozhodnutí Unie.

Mnohé reformy, které čekají na provedení, a rozhodnutí, jež musíme přijmout, abychom čelili budoucnosti, vyžadují hlubší integraci evropské politiky, zejména v oblasti hospodářské a měnové správy. Je možné je provést pouze s demokratickou legitimitou.

Nejlepším způsobem, jak dosáhnout této integrace, by nakonec mohla být změna Smluv, ale v současnosti se nezdá být vhodná. Jde o rozhodnutí, které se musí prostudovat a případně přijmout během příštího volebního období. Z krátkodobého hlediska je však možné a nutné provést beze změny Smluv mnohé reformy, jak uvádí usnesení EP ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro. Užitečným nástrojem například v oblasti obrany bude nadále posílená spolupráce. Vícerychlostní Evropa by však neměla být Evropou à la carte.

Politická integrace bude ale také vyžadovat, abychom zlepšili vztahy mezi evropskými občany a orgány. Nadnárodní evropská politická identita občanů je slabá. V tomto vztahu neexistuje důvěra a propojení mezi vůlí občanů vyjádřenou ve volbách a politickým směřováním Unie je minimální. Předseda Juncker, evropští federalisté, předsedové vlád a samozřejmě Evropský parlament navrhli lepší vztah mezi evropskými občany a orgány a fungování Komise a Parlamentu, které by více odpovídalo pravidlům vnitrostátních parlamentních systémů, a uvažovali o nich. V tomto smyslu je třeba se zabývat reformou evropského volebního práva ze strany EP, postavami volebních lídrů, posílením evropských politických stran, parlamentními většinami podporujícími činnost Komise, kontrolními funkcemi Evropského parlamentu a vztahy s vnitrostátními parlamenty a mnohými dalšími podobnými tématy s cílem zajistit větší politickou transparentnost a lepší vztahy s evropskými občany.

Diskuse o budoucnosti Evropy tak během tohoto volebního období, a zejména na jeho konci získala opakovanou spojitost. Na základě pěti scénářů, které vypracovala Komise v prvním pololetí roku 2017, se objevily další příspěvky jak institucí, tak evropských výzkumných pracovníků a odborníků. Významné byly zejména příspěvky, ve kterých prezidenti nebo předsedové vlád členských států na pozvání EP během tohoto roku (2018) předložili svůj úhel pohledu týkající se budoucnosti Evropy.

Cílem této zprávy je shrnout témata k diskusi o budoucnosti Evropy a objasnit cesty evropské integrace před volbami konanými v roce 2019. V tomto smyslu je vhodné upřesnit, že tato zpráva se nesnaží nalézt řešení ani rozhodnutí ohledně jednotlivých alternativ, nýbrž definovat problémy, popsat výzvy a nabídnout cesty, kterými by se měla zabývat evropská politika a noví zástupci zvolení v příštích volbách.

Nesnaží se ani rozvinout metody a legislativní reformy, které máme k dispozici, s cílem dosáhnout pokroku v oblasti integrace. Tento úkol již široce splnil EP tím, že schválil tato usnesení:

–  usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání Evropské unie,

–  usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy,

–  usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro.

Tyto a další zprávy uvedené v bodech odůvodnění tvoří nástrojovou základnu reforem a pokroku, kterého je třeba dosáhnout za účelem zajištění Evropy, která bude schopna přijmout své výzvy pro příští roky týkající se správy.

Cílem této zprávy je ve skutečnosti určit na konci roku 2018, tedy na počátku hlavní politické debaty, která proběhne v rámci voleb v květnu 2019, aktuální velká témata pro Evropu a výzvy a nástroje k jejich řešení. Nestanovuje řešení z respektu k orgánům, které vzejdou z lidového hlasování, ale proto, že rozhodnutí bude ležet na zvolených zástupcích. Snaží se pouze stanovit evropský politický program založený na vícerých a opakovaných vzkazech, které nám předkládá současnost, a na dalších zprávách, prohlášeních a návrzích, jež v posledních měsících předložili různé evropské orgány a nejvyšší vládnoucí představitelé členských států a které se společně snaží učinit z Evropy geopolitickou, obchodní, klimatickou, hospodářskou, potravinovou a diplomatickou velmoc.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (22.11.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Zpravodajka (*): Ivana Maletić

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí názory vyjádřené při plenárních rozpravách na téma „budoucnosti Evropy“; je toho názoru, že budoucí rozpočet EU by měl podporovat evropskou přidanou hodnotu z hlediska sociálně-ekonomického dopadu, podporovat modernizaci politik EU, zajišťovat finanční prostředky na nové výzvy, pokračovat v přispívání k hospodářské a sociální konvergenci a soudržnosti mezi členskými státy i uvnitř členských států s cílem posílit evropskou solidaritu, stabilitu, rovnost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně závazků EU týkajících se Pařížské dohody, a zajistit dodržování a prosazování základních hodnot uvedených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a měl by být vybaven novými vlastními zdroji, s přihlédnutím k práci Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

2.  zdůrazňuje, že je třeba zavázat se k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je nutno pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskálního jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, stejně jako v opatřeních k dosažení snížení rizik;

3.  vítá návrhy zaměřené na boj proti praní peněz předložené Komisí v souvislosti s přezkumem Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS); vybízí Radu a Parlament, aby dokončily legislativní jednání před koncem tohoto volebního období, neboť je třeba posílit politiky boje proti praní peněz, aby se v budoucnosti zabránilo situacím, kdy finanční instituce praní peněz aktivně usnadňují;

4.  vyzývá Komisi, aby za pomoci evropských orgánů dohledu zjistila, co představuje překážky pro vnitřní trh, a odstranila je a aby napomáhala v zajišťování ochrany spotřebitelů; zastává názor, že jednou z hlavních priorit Komise by mělo být účinné prosazování právních předpisů EU;

5.  vyzývá Komisi, aby tam, kde je to vhodné, a na základě individuálního posouzení v každém jednotlivém případě jako legislativní nástroj pro právní předpisy o bankovní unii a finančních službách upřednostňovala nařízení před směrnicemi a zabránila tak jednak roztříštěnosti a jednak situaci, kdy by se orgány dohledu musely zabývat různými vnitrostátními režimy;

6.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité dokončit unii kapitálových trhů; zdůrazňuje, že prohloubené a dobře integrované kapitálové trhy doplňují bankovní unii, protože přispívají k soukromému sdílení rizik, ke zvyšování hospodářské konvergence a ke zmírňování budoucích otřesů a případně mohou vést k lepšímu přidělování prostředků tam, kde jsou potřeba; vyzývá k vypracování komplexní studie o nejvhodnějším rámci v zájmu lepšího zohlednění rychle se vyvíjející povahy finančních služeb; zdůrazňuje skutečnost, že lepší přístup k dodatečným zdrojům financování by byl obzvláště užitečný pro začínající podniky a malé a střední podniky a podpořil by jejich stabilní růst a udržitelný rozvoj;

7.  zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v procesu prohlubování a dokončování HMU s cílem napomoci zachování stability jednotné měny a posílení konvergence hospodářských a fiskálních politik, politik v oblasti trhu práce a sociálních norem mezi členskými státy; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu silného politického závazku, účinné správy a demokratické odpovědnosti na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o parlamentní kontrolu v různých fázích evropského semestru; opakuje, že kromě Dánska, u něhož platí výjimka, je každý členský stát povinen přijmout euro; podporuje další kroky v rozvoji Evropského mechanismu stability; bere na vědomí návrh Komise týkající se evropské funkce investiční stabilizace a projednává nové rozpočtové nástroje zaměřené na stabilizaci;

8.  bere na vědomí návrh programu na podporu reforem, který předložila Komise; zdůrazňuje, že je důležité, aby nebylo oslabováno spolurozhodování a dohled Parlamentu v oblasti vynakládání finančních prostředků EU; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v letech 2011 až 2017 bylo v plném rozsahu provedeno pouze 9 % doporučení pro jednotlivé země; bere na vědomí konvergenční nástroj, který bude představovat pro členské státy mimo eurozónu pobídku a pomůže jim v udržitelných fiskálních a hospodářských politikách s cílem uskutečnit reformy a splnit kritéria pro zavedení eura;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit vzestupnou hospodářskou a sociální konvergenci v procesu evropského semestru; uznává význam zřízení evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že evropský semestr byl posílen a zefektivněn, ale zdůrazňuje, že lepší zapojení vnitrostátních parlamentů by přispělo ke zlepšení vnitrostátní odpovědnosti, což by vedlo k lepšímu provádění doporučení pro jednotlivé země a tím i ke zlepšení procesu evropského semestru; konstatuje, že zvolit vhodné a udržitelné fiskální a hospodářské politiky je odpovědností především členských států;

10.  vítá budoucí program InvestEU a zdůrazňuje, že fond by měl nadále snižovat investiční mezeru v EU; podporuje investice do hmotných a nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem podpořit růst, investice a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, společnosti s malou a střední tržní kapitalizací a sociální podniky, a přispět tak k většímu blahobytu a spravedlivější distribuci příjmů a hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii;

11.  vítá dosud odvedenou práci a považuje za nezbytné pokračovat v komplexním přezkumu stávajících právních předpisů v oblasti DPH; naléhavě vyzývá k posílení boje proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům; bere na vědomí práci Komise na spravedlivém zdanění digitální ekonomiky;

12.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, včetně Komise, Evropské centrální banky, Evropské investiční banky a jednotného mechanismu dohledu, aby ještě více zvýšily své komunikační úsilí s cílem lépe vysvětlit svou práci a zlepšit informace dostupné občanům EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

7

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, David Coburn, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Costas Mavrides, Alex Mayer, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Jeppe Kofod, Paloma López Bermejo, Michel Reimon, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Elmar Brok, Helga Stevens

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ENF

Barbara Kappel

PPE

Pilar Ayuso, Elmar Brok, Markus Ferber, Stefan Gehrold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Roberto Gualtieri, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alex Mayer, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun

7

-

ECR

Bernd Lucke, Joachim Starbatty

EFDD

David Coburn, Marco Valli

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Marisa Matias, Miguel Viegas

3

0

ECR

Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Helga Stevens

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdržení se


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (5.11.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Zpravodaj: José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že společná obchodní politika musí zůstat i nadále základním pilířem zahraniční politiky Unie, který má přímé důsledky pro životy občanů, a musí pomáhat Unii přizpůsobit se nové úloze ve světě s více vedoucími aktéry v mezinárodních vztazích; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby za tímto účelem spolupracovaly v následujících oblastech:

a)  upevňování společné obchodní politiky jejím začleněním do širšího politického rámce; zaujetí vedoucího postavení ve světové obchodní politice na mnohostranné a dvoustranné úrovni; posílení spolupráce s dvoustrannými, strategickými a regionálními obchodními partnery a mnohostrannými organizacemi, jako jsou Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Mezinárodní organizace práce (MOP) a zejména Světová obchodní organizace (WTO) aktivním zapojením do její nezbytné reformy, která povede k větší účinnosti a zlepšení reakce na nové globální problémy, včetně Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu, a zvýšila se její legitimita; upevňování vedoucí úlohy Unie a obchodní politiky EU v podpoře obchodní politiky založené na hodnotách posílením lidskoprávního rozměru obchodu a přijetím nejvyšších možných evropských norem;

b)  obrana otevřeného, spravedlivého a udržitelného celosvětového obchodního systému založeného na pravidlech a zaměřeného na rozvoj s cílem podpořit konkurenceschopnost evropských podniků tím, že bude zajištěno účinné uplatňování mezinárodních norem a dohod, např. dohod v oblasti životního prostředí a změny klimatu, dohod MOP, ustanovení v oblasti boje proti korupci a dohod o finanční transparentnosti, boji proti praní peněz a daňové spolupráci; zajištění toho, aby podniky EU mohly fungovat globálně v rámci zaručujícím rovné podmínky, předvídatelná pravidla, spravedlivou soutěž a vymezené povinnosti, což by mělo zahrnovat konstruktivní spolupráci na společném postoji Unie při mezivládních jednáních OSN o odpovědnosti za porušování lidských práv a prosazování odpovědnosti podniků a závazné povinnosti náležité péče, pokud jde o dodavatelské a výrobní řetězce;

c)  úplné a okamžité informování Parlamentu o jednáních a mandátu Rady a během provádění mezinárodních dohod s cílem zajistit, aby Parlament mohl vykonávat své pravomoci a výsady; zjednodušení a zkrácení procesu vyjednávání a posílení kontroly ze strany Parlamentu; zvýšení transparentnosti vůči občanům EU zveřejňováním směrnic pro jednání (mandátů) o obchodních dohodách před zahájením jednání, aby se zvýšila také předvídatelnost a právní jistota pro hospodářské subjekty, což jim umožní lépe a včas využívat příležitosti, které EU nabízí; plné dodržování ustanovení Smluv a nejnovější judikatury EU, která stanoví, že společná obchodní politika je výlučnou pravomocí Unie;

d)  přizpůsobení obchodní politiky celosvětovým trendům v oblasti automatizace, digitalizace, servitizace, rozšíření globálních hodnotových řetězců a propojenosti obchodu v oblasti zboží a služeb úsilím o začlenění vhodných ustanovení v dvojstranných a mnohostranných obchodních dohodách s cílem zajistit přesuny údajů, konkurenceschopné ceny zboží ve formě polotovaru a liberalizovaný obchod v oblasti služeb;

e)  podpora malých a středních podniků, aby mohly plně využívat společné obchodní politiky; vyšší investice do výzkumu a technologického rozvoje a inovací, zejména s ohledem na snižování emisí uhlíku v našem hospodářství; podpora evropských podniků s cílem vést toto odvětví na celosvětové úrovni, a zvýšit tak konkurenceschopnost a vytvářet důstojná pracovní místa; důraz na to, aby udržitelný rozvoj nebyl vnímán jako překážka pro investice; důraz na mezinárodní spolupráci a proces mezinárodní účasti, zejména na africkém kontinentu, což by mohlo podpořit udržitelné hospodářské cykly na regionální úrovni, vést k tvorbě nových pracovních míst a posílit rozvíjení politik sociální ochrany;

f)  systematické začleňování digitálního obchodu, malých a středních podniků, závazných a vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a ustanovení o rovnosti žen a mužů do obchodních dohod a mnohostranné diskuse o těchto tématech; obrana soukromí údajů občanů EU v plném rozsahu zakotveném ve všeobecném nařízení Unie o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679) a podpora posilování norem EU o ochraně spotřebitele, ochraně údajů a přístupu na trh; úsilí o budování globálního spojenectví a podpora orgánů členských států v boji proti přeshraniční kybernetické kriminalitě; vypracování digitální strategie EU, která by zahrnovala investice do digitální infrastruktury a digitálních podniků, jež budou přínosem pro celou společnost;

g)  snazší postup podávání žádostí o přístup k Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci s cílem zohlednit dopady postupné a vzájemné liberalizace vzájemného obchodu zbožím a službami;

h)  posilování soudržnosti společné obchodní politiky se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP), evropskou rozvojovou politikou a politikou v oblasti klimatu s cílem zaručit hodnoty a cíle stanovené v čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článcích 21, 207 a 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) při plném dodržování Evropského konsensu o rozvoji;

i)  uznání, že přílišná politizace obchodních dohod EU může bránit obchodu;

j)  důraz na strategický význam rozvíjení konstruktivní politiky sousedství navázáním spravedlivých obchodních vztahů a hospodářské spolupráce s ekonomikami ve východním a jižním sousedství Unie s cílem podpořit jejich hospodářskou a sociální prosperitu a tvorbu pracovních míst;

k)  předjímání účinků brexitu a navrhování způsobů pro zmírnění negativních ekonomických důsledků pro Unii a její občany, ale i pro občany Spojeného království, kteří v současné době žijí v Unii;

l)  zlepšení komunikační strategie společné obchodní politiky poskytováním většího množství veřejných a komplexních analýz možných vlivů nových obchodních dohod před přijetím příslušných pokynů k vyjednávání (mandátů); lepší informování o příležitostech, které obchod nabízí našim občanům a podnikům; posílení transparentnosti a prohloubení dialogu s profesními a sociálními partnery a občanskou společností s cílem zajistit jejich řádné zapojení do monitorování a provádění obchodních dohod, zejména prostřednictvím společného dialogu a interních poradních skupin pro obchodní dohody a přidělením více zdrojů na tyto mechanismy; pomoc občanům a hospodářským subjektům Unie při lepším porozumění a přizpůsobení se měnící se rovnováze celosvětových hospodářských vztahů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Patricia Lalonde, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sajjad Karim, Sander Loones, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Norbert Lins

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Nadja Hirsch, Patricia Lalonde

ECR

Sander Loones

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Helmut Scholz

NI

David Borrelli, Emmanuel Maurel

PPE

Georges Bach, Salvatore Cicu, Christofer Fjellner, Christophe Hansen, Norbert Lins, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

3

-

ECR

Sajjad Karim

ENF

France Jamet

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

1

0

GUE/NGL

Eleonora Forenza

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (16.11.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Zpravodaj: Petri Sarvamaa

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se Evropa nachází na křižovatce v důsledku určité krize legitimity, pokud jde o rozhodnutí přijímaná na evropské úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že je třeba přiblížit evropský projekt občanům EU a věnovat přitom zvláštní pozornost jejich potřebám, životům a očekáváním, s cílem posílit legitimitu EU a obnovit důvěru k evropskému projektu a nadšení pro něj díky obnovenému řízení EU;

C.  vzhledem k tomu, že zásadně důležitou součástí moderního demokratického systému je kontrola veřejných výdajů parlamentem;

D.  vzhledem k tomu, že větší demokracie v EU jde ruku v ruce s větší transparentností, odpovědností a integritou, jež by měly být řídícími zásadami kultury v evropských orgánech a institucích s cílem podpořit účinnou správu a zajistit větší otevřenost fungování EU a jejího rozhodovacího procesu;

E.  vzhledem k tomu, že by všechny orgány a instituce EU měly být transparentní a měly by se v plném rozsahu odpovídat občanům EU, pokud jde o využívání finančních prostředků, které jim jako orgánům EU byly svěřeny;

F.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU-27 dali jasný signál jednoty a solidarity s přijetím Římského prohlášení dne 25. března 2017;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli velkým výzvám na evropské úrovni, jimž je třeba v Unii čelit, není nadále možné zůstávat v nečinnosti, zejména ve vztahu ke globalizaci, migraci, obraně na zásadě posílené spolupráce, sociálním tématům, dokončení Evropské měnové unie a volbě nových vlastních zdrojů EU;

H.  vzhledem k tomu, že pro členské státy zůstává významných zdrojem financování rozpočet EU;

1.  domnívá se, že důvěra občanů v orgány EU má zásadní význam pro demokracii, řádnou správu a účinnou tvorbu politiky;

2.  zdůrazňuje, že je důležité přenést se přes konfliktní vize Evropy a sladit vzájemné soupeřící priority s cílem vyhnout se nebezpečí, že se Unie rozdělí nebo bude oslabena;

3.  uznává, že brexit zdůraznil naléhavost potřeby dále se zamýšlet nad institucionální a výdajovou strukturou EU a potřeby navrhnout novou politickou dynamiku EU;

4.  poukazuje na to, že rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie bude mít komplexní rozpočtové dopady a negativně ovlivní rozpočet EU; zdůrazňuje, že zbývající EU-27 by měla být ambicióznější s ohledem na současné a budoucí výzvy, pokud jde o rozpočtovou reformu;

5.  vyjadřuje přesvědčení, že stále existuje prostor pro lepší ukotvení demokratické odpovědnosti v rámci Unie, zejména vyvinutím silných mechanismů pro zajištění politické legitimity a institucionální odpovědnosti a zajištěním hladkého fungování stále složitějších řídících struktur EU;

6.  připomíná nutnost naléhavé rozpočtové a administrativní reformy EU, která by zefektivnila její vnitřní procesy a díky níž by občané Evropské unii lépe rozuměli a byla by pro ně přístupnější;

7.  připomíná, že při jakémkoli dalším rozvoji architektury Unie ve vztahu k stávajícím subjektům nebo k vytvoření nových právních subjektů je třeba se vždy zabývat otázkou demokratické odpovědnosti EU, opatřeními veřejného auditu a účinností činností;

8.  vyjadřuje přesvědčení, že je zapotřebí odstraňovat nedostatky v odpovědnosti v rámci EU a směřovat ke způsobům kontroly, které charakterizuje větší míra spolupráce a které slučují demokratický dohled a auditní činnosti, přičemž je také třeba zajistit větší transparentnost; vyzývá proto k zajištění plné odpovědnosti a účinného demokratického dohledu nad Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a nad subjekty, jež budou v budoucnu vytvořeny, jako je Evropský měnový fond;

9.  zdůrazňuje dále, že nastal čas pro pragmatickou úvahu o způsobech, jimiž EU dosahuje výsledků tím, že budou zodpovězeny základní otázky, jak co nejlépe provádět politiky EU a jaké modely řízení by měly být uplatňovány, aby mohla Evropa přinášet hmatatelné výsledky;

10.  připomíná potřebu dlouhodobé strategické vize EU; domnívá se, že nastala vhodná chvíle předložit nový evropský diskurs a zároveň provádět politiky EU strategičtěji a vycházet přitom z jistého počtu jasně definovaných a srozumitelných priorit Unie, kolektivních cílů a pravomocí pro zlepšení čitelnosti a účinnosti;

11.  zdůrazňuje, že přeměna zastřešujících politických cílů do hmatatelných a viditelných kroků a výsledků pro občany EU musí procházet pravidelnými kontrolami skutečného stavu, což je zcela nezbytné pro zachování rozpočtové kontroly jako základní složky demokratické kontroly;

12.  poukazuje na to, že posílení demokratického dohledu a kontroly Parlamentu by mělo být založeno nejen na tradičním sledování aktiv a finančních toků, ale rovněž na pečlivém posouzení hodnoty získané za vynaložené peněžní prostředky, měřitelného a udržitelného dopadu na občany a dodržování hodnot Unie a právního státu;

13.  domnívá se, že dodržování základních hodnot, zajištění ochrany právního státu v členských státech nebo zavedení ekologické podmíněnosti jsou nezbytnými demokratickými předpoklady pro stanovení jakýchkoli nových vztahů finanční solidarity v EU; je znepokojen nedávným vývojem, pokud jde o nedodržování právního státu v některých členských státech; oceňuje v této souvislosti návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324), který předložila Komise; zdůrazňuje, že by evropské orgány měly podniknout příslušné kroky na ochranu právního státu;

14.  požaduje, aby byl stávající rámec na ochranu finančních zájmů Unie posílen systémem sankcí, který by byl úměrný míře nedostatků nebo snah o narušení právního státu a byl by založen na nezávislém posouzení, přičemž sankce by se mohly pohybovat od snížení financování EU až po pozastavení plateb a závazků v případě opakovaných nedostatků; domnívá se, že za jakýchkoli okolností by měl být Parlament součástí rozhodovacího procesu v takových řízeních a při odvolávání uvedených opatření, a to na rovnoprávné úrovni s Radou;

15.  připomíná, že je nezbytné podpořit snahy o evropskou přidanou hodnotu, jinými slovy, že by sdružené prostředky na evropské úrovni měly přinášet výsledky ve srovnání s vynakládáním těchto prostředků na vnitrostátní úrovni, jež se nemůže zaměřovat na tvorbu evropských veřejných statků;

16.  domnívá se, že je nezbytné vytvořit díky poskytování významných evropských veřejných statků lepší nástroje pro strukturální reformy v EU a že je přitom třeba brát náležitý ohled na uplatňování zásady subsidiarity a proporcionality;

17.  zastává názor, že je třeba v nezbytných případech posílit předběžnou podmíněnost jednotlivých oblastí politiky, aniž by to ohrožovalo fungování programů, za účelem zajištění zdravého finančního řízení při realizaci výdajů Unie;

18.  znovu opakuje, že v souvislosti s rozpravou o budoucnosti Evropy je třeba zvážit otázku, jak by měly být reformován rozpočtový systém Unie, aby poskytoval dostatečný rozpočet na financování plánovaných politik, zajišťoval lepší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reakce i to, jak zajistit, aby celková finanční opatření nebyla složitější, než je nezbytné k dosažení politických cílů Unie a pro zajištění odpovědnosti;

19.  domnívá se, že je vhodné zajistit, aby rozpočet přinášel občanům EU skutečnou přidanou hodnotu;

20.  zdůrazňuje, že pro zachování vysoké míry investic, ambicí a vlivu Unie na mezinárodní scéně je klíčové zajistit dostatečné finanční prostředky spolu s modernizací systému vlastních zdrojů, zejména prostřednictvím zabezpečení stabilních, účinných a ryze evropských vlastních zdrojů;

21.  zdůrazňuje, že evropské agentury hrají nenahraditelnou úlohu, pokud jde o jejich odborné znalosti a zkušenosti v příslušných oblastech a současně o zastoupení EU v členských státech; zdůrazňuje, že je proto nezbytné zajistit, aby v budoucnu byla práce agentur dobře strukturována a organizována a aby činnosti vykonávané agenturami byly realizovatelné a po celou dobu byla zajištěna jejich viditelnost;

22.  zdůrazňuje dále, že by do rozpočtu EU měl být začleněn Evropský rozvojový fond (ERF), jak již bylo stanoveno v návrhu nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027, s cílem vyhnout se roztříštěnosti rozpočtu; poukazuje na to, že zařazení ERF do rozpočtu EU zvýší schopnosti orgánu pro udělení absolutoria kontrolovat výdaje EU;

23.  vyzývá orgány EU, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky; vyjadřuje v této souvislosti přesvědčení, že postup udělování absolutoria je nezávislým nástrojem demokratické odpovědnosti vůči občanům Unie;

24.  poukazuje na to, že je důležité ochránit peníze daňových poplatníků EU proti podvodům a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie;

25.  připomíná obtíže, které se při dosavadních postupech udělování absolutoria opakovaně objevily v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány; zdůrazňuje, že by v této souvislosti neměly existovat žádné výjimky;

26.  považuje vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) za důležitý milník v dosažení evropského veřejného prostoru; vyzývá Komisi, aby pracovala na rychlém vytvoření úřadu EPPO tím, že poskytne dostatečné zdroje;

27.  upozorňuje na jev korupce, který má významné finanční dopady a představuje vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a veřejné investice; opětovně vyzývá Komisi, aby obnovila vydávání výroční zprávy o korupci;

28.  vyzývá Komisi, aby navrhla možnosti budoucích metod spolupráce s členskými státy Rady Evropy proti korupci (GRECO), včetně toho, aby EU požádala o členství v této organizaci, a aby byl Parlament pravidelně informován o pokroku této žádosti;

29.  vyzývá k posílení politiky integrity a etického rámce pro všechny orgány, instituce a agentury EU prostřednictvím lepšího provádění kodexu chování, ochrany oznamovatelů, etických zásad, transparentnosti a odpovědnosti;

30.  podporuje jako hlavní zásadu, aby byly vytyčeny obrysy budoucí Evropy tak, že bude zajištěna rovnováha mezi odpovědností a novou solidaritou a jako metoda řízení EU bude upřednostněna metoda Společenství před využíváním mezivládního přístupu;

31.  zastává názor, že je nezbytné pokračovat v rozpravě o budoucnosti Evropy na nejvyšší institucionální úrovni a zaměřit se zejména na účinnější využívání financování a na mechanismy demokratické kontroly rozpočtu EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Marian-Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Richard Sulík

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová

ECR

Richard Sulík

GUE/NGL

Dennis de Jong

EPP

Ingeborg Gräßle, Marian‑Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Caterina Chinnici, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Derek Vaughan

Greens/EFA

Bart Staes

1

-

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

1

0

EPP

Tamás Deutsch

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (14.11.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

ke stavu diskuse o budoucnosti Evropy

(2018/2094(INI))

Zpravodaj: Ivan Jakovčić

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že unijní zemědělské produkty přispívají k rozvoji Unie, pokud jde o produkci a zpracovatelské postupy, jsou rovněž součástí jejího živého kulturního a gastronomického dědictví a podporují lepší sociální a územní soudržnost i místní a regionální tradice; vzhledem k tomu, že jak na evropské, tak na světové úrovni se zvyšuje poptávka po vysoce kvalitních a tradičních výrobcích; vzhledem k tomu, že budoucnost Unie také závisí na prosperujících a dynamických venkovských oblastech, včetně oblastí s velkou rozlohou;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví zastávají ústřední úlohu v účinném hospodaření s půdou, aby bylo možné bojovat se změnami klimatu na základě mezinárodních dohod a zároveň zabezpečit veřejné zdraví ve všech jeho aspektech;

C.  vzhledem k tomu, že nejhlasitější kritici Unie upozorňují na nesoulad mezi navrhovanými opatřeními a jejich realizací na vnitrostátní i místní úrovni, a vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU bude mít výrazný dopad na její financování v budoucnu;

D.  vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství vzroste do roku 2050 celosvětová poptávka po potravinách o 70 %; vzhledem k tomu, že nová společná zemědělská politika (SZP) musí zajistit ekonomickou přidanou hodnotu zemědělské činnosti, čímž zvýší její produktivitu za pomoci méně dostupných zdrojů a podpoří spravedlivou soutěž a zdravé a vysoce kvalitní potraviny za rozumné ceny; vzhledem k tomu, že cíle SZP musí zůstat klíčovými prvky budoucnosti Evropy;

E.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je ústředním cílem EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že řada z rolí, které ve venkovských oblastech zastávají ženy, pomáhá zachovat životaschopné zemědělské podniky a venkovská společenství; vzhledem k tomu, že úsilí o zabránění vylidňování venkova souvisí s příležitostmi pro ženy a mladé lidi a že ženy ve venkovských oblastech čelí v současnosti mnoha obtížím;

1.  zdůrazňuje význam SZP podporované z velkorysého rozpočtu; připomíná zásadní důležitost SZP v dějinách Unie; upozorňuje na ústřední úlohu, jakou tato politika hraje v zajištění podmínek pro pulzující venkovské regiony a zabezpečení dodávek potravin; konstatuje, že nadcházející reforma SZP je příležitostí pro upevnění směru v dosahování jejích cílů; upozorňuje na skutečnost, že SZP je jednou z nejstarších politik, že musí zůstat jednou z nejdůležitějších a nejvíce integrovaných politik a že i nadále bude přispívat k utváření budoucnosti Evropy skrze hlubší integraci, ochranu přírody a také zajištění a zabezpečení potravin pro občany EU;

2.  zdůrazňuje, že evropské zemědělství zastává klíčovou úlohu ve vztahu k zásobování planety potravinami a zajištění pracovních míst pro 46 milionů lidí; upozorňuje na výzvy, které s sebou přinášejí mezinárodní obchodní dohody a krize; konstatuje, že cílem legislativních opatření EU k potírání nekalých obchodních praktik je zajištění udržitelnějšího potravinového řetězce ve prospěch zemědělců a spotřebitelů;

3.  konstatuje, že strategie pro rozvoj zemědělství a venkova mají velký potenciál ve vztahu k zajištění veřejných statků; zdůrazňuje, že zemědělství je nejen zodpovědné za obstarávání surovin a produktů pro potravinářský průmysl, jakož i pro jiná odvětví, ale že také silně ovlivňuje životní prostředí a venkovskou krajinu; domnívá se proto, že kvalita životního prostředí v EU je velmi závislá na nakládání se zdroji a praktickém řízení na úrovni zemědělských podniků;

4.  sdílí dlouhodobý cíl, jímž je přechod na trhem poháněné a udržitelné evropské zemědělství, které bude konkurenceschopnější a sníží závislost zemědělců na finanční podpoře; vyzývá k uvedení SZP do souladu s dalšími politikami EU a zdůrazňuje, že je zapotřebí obecné rozpočtové kázně; upozorňuje na to, že pokud je zapotřebí pro určité priority navýšit rozpočet, mělo by především dojít k úsporám na jiných místech;

5.  zdůrazňuje nutnost skutečného zjednodušení SZP s cílem dosáhnout strategie, která bude zaměřena na výsledky a výstupy spíše než na dodržování pravidel; je přesvědčen, že SZP musí být více orientovaná na trh s tím, že zemědělci se musí stát méně závislými na veřejné podpoře a že je třeba zvýšit konkurenceschopnost v rámci odvětví;

6.  upozorňuje na to, že rostoucí problém vylidňování venkovských oblastí je třeba řešit pomocí cílených opatření a synergie mezi unijními politikami, aby se posílila udržitelnost evropského zemědělského odvětví, čímž se podpoří a motivují mladí zemědělci v dotčených oblastech; připomíná, že generační obměna představuje výzvu pro zemědělce v mnoha členských státech;

7.  vyzdvihuje úlohu, kterou SZP zastává při ochraně zdraví a statusu půdy, vody a dalších přírodních zdrojů; upozorňuje na to, že evropští zemědělští producenti jsou odhodlání dodržovat osvědčené environmentální postupy a cíle vytyčené za účelem boje se změnou klimatu;

8.  zdůrazňuje význam ekologické produkce a zeměpisných označení, jakož i synergie mezi nimi, jež prospívají jak producentům, tak spotřebitelům; připomíná význam zajištění přístupu k inovacím a fungování potravinového řetězce na spravedlivém základě; vyzývá k tomu, aby jeden z pilířů nové SZP byl vyhrazen pro prioritní opatření, díky nimž se vytvoří pracovní místa a zajistí se nejvyšší možná kvalita unijních zemědělských produktů a potravin;

9.  zdůrazňuje klíčovou úlohu zemědělství v rámci priorit Unie, pokud jde o zmírňování účinků změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje; připomíná, že v tomto směru je zapotřebí silného a odpovídajícího rozpočtu pro zemědělství;

10.  upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady na produkci a kolísáním cen, což omezuje možnosti zemědělců na zachování produkce; upozorňuje na náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby byli schopni plnit nejpřísnější normy na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky; zdůrazňuje, že zemědělcům musí být prostřednictvím SZP zajištěna kompenzace za obstarávání veřejných statků pro společnost;

11.  poukazuje na to, že unijní režimy jakosti týkající se zeměpisných označení (chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a zaručená tradiční specialita) chrání názvy produktů před zneužitím, zlepšují jejich viditelnost, zvyšují jejich hodnotu v rámci mezinárodních dohod, přispívají k vyššímu zisku zemědělců a posilují důvěru spotřebitelů; zdůrazňuje, že evropské označení, stejně jako termíny uvádějící původ nebo kvalitu, zvyšuje viditelnost a zaručuje kvalitu zemědělských produktů určených k vývozu;

12.  zdůrazňuje, že zvláštní ohledy je třeba brát na zemědělce, kteří čelí dodatečným nákladům v důsledku zvláštních omezení spojených s přírodními oblastmi vysoké hodnoty, jako jsou horské regiony, ostrovy, nejvzdálenější regiony a další znevýhodněné oblasti; domnívá se, že financování ze strany SZP je pro tyto regiony s ohledem na jejich zvláštní omezení životně důležité a že jakékoli omezení těchto prostředků by mělo velmi škodlivý dopad na mnoho zemědělských produktů; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a zavedly režimy kvality s cílem poskytnout dotčeným producentům příležitost hladce je zavést;

13.  připomíná, že v roce 2015 Parlament vyjádřil podporu tomu, aby se zeměpisné označení vztahovalo i na nezemědělské produkty; je přesvědčen, že tento krok by měl být zvážen v rámci debaty o budoucnosti Evropy, neboť je zde potenciál pro podporu venkovských regionů, který spočívá v přidání hodnoty tradičním produktům a vytváření pracovních míst; naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně předložila legislativní návrh na rozšíření zeměpisných označení na nezemědělské produkty;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí více investovat do zemědělství a zemědělsko-potravinářských systémů a také vynakládat více prostředků na výzkum a vývoj, aby se podpořila inovativní řešení, přispělo se k nárůstu udržitelné produkce a našly se lepší způsoby řešení problémů, jakými jsou např. nedostatek vody a změna klimatu;

15.  vyzdvihuje bohatost evropských potravin a jejich chutí spolu s širokou gastronomickou rozmanitostí Evropy; zdůrazňuje proto, že je nutné zachovat evropské regionální a místní tradiční produkty a příchuti pomocí nástrojů SZP, jako jsou programy pro podporu rozvoje venkova;

16.  vyzdvihuje význam náležitě financované a reformované SZP pro řešení mnoha výzev, jimž Unie bude nucena v budoucnu čelit; připomíná, že je zapotřebí, aby SZP podporovala zemědělce účinnějším způsobem, aby se mohli vypořádat s krizemi v zemědělství; klade důraz na význam budoucí SZP při podpoře inovací, výzkumu a vývoje a zároveň připomíná, že cíle této politiky by měly být při navrhování budoucího programu Horizont Evropa vzaty v potaz;

17.  zdůrazňuje roli, kterou mladí zemědělci zastávají v zájmu budoucí konkurenceschopnosti evropského zemědělství a zabezpečené produkce potravin; zdůrazňuje, že zemědělství je více než pouhá ekonomická činnost a že rovněž tvoří zásadní prvek udržitelné EU; klade důraz na důležitost mladé generace pro budoucnost Evropy;

18.  připomíná roli žen žijících ve venkovských oblastech a jejich přínos coby podnikatelek a propagátorek udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet jejich potenciál ve vztahu k udržitelnému zemědělství a odolnosti venkovských oblastí; požaduje proto navýšení podpory pro rodinné podniky a mladé zemědělce i podporu zaměstnanosti v zemědělství ve venkovských oblastech, zejména pro mladé zemědělce;

19.  upozorňuje na význam inovací a výzkumu, zejména v oblasti šlechtění plodin, pro to, aby byla Unie schopna plnohodnotně soutěžit na tomto poli se zbytkem světa;

20.  zdůrazňuje, že strukturální politiky soudržnosti a SZP přibližují Unii občanům díky podpoře integrace na místní úrovni a zajišťováním vyrovnaného územního rozvoje, především ve venkovských, okrajových a znevýhodněných oblastech; vyzdvihuje proto, že je důležité v rámci SZP podporovat rozvoj venkova a ekologické zemědělství;

21.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozmanitost zemědělství v EU, a uznává, že místní trhy zásobované čerstvým a místně vyprodukovaným zemědělským zbožím jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a podporují zavedené zemědělské komunity; vyzývá k lepší propagaci krátkých dodavatelských řetězců;

22.  zdůrazňuje, že SZP pomáhá zachovat životaschopnost znevýhodněných regionů, včetně horských oblastí, a je tedy zásadně důležitá pro to, aby se zabránilo opouštění a vylidňování mnoha oblastí v Evropě;

23.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova při podpoře multifunkčního zemědělství a posilování partnerství mezi zemědělci, místními komunitami a občanskou společností, jakož i při podpoře dalších podnikatelských aktivit, v zájmu vytváření příjmu z diverzifikovaných ekonomických činností;

24.  zdůrazňuje, že nynější odliv obyvatelstva z venkova si žádá koordinaci nástrojů SZP a politiky soudržnosti, aby se posílila atraktivita venkovských oblastí;

25.  zdůrazňuje, že SZP se netýká pouze zemědělství a zemědělců, ale také podpory a rozvoje širších venkovských komunit, v nichž zemědělci působí; zdůrazňuje, že by EU měla posílit svou politiku pro rozvoj venkova, která se zaměřuje na celou řadu otázek, podporou začínajících podniků a přístupu k širokopásmovému připojení ve venkovských oblastech počínaje a konkrétními environmentálními či sociálními obtížemi obyvatelstva na venkově konče;

26.  uznává, že existuje znepokojující problém v podobě hladu sužujícího naši planetu, a je proto přesvědčen, že by EU měla usilovat o budování odolnosti proti potravinovým krizím, čímž se zajistí dostatečné dodávky cenově dostupných potravin bohatých na živiny a přispěje se k dosažení stavu, kdy na světě nebude nikdo hladovět („Zero Hunger World“);

27.  zdůrazňuje, že pobídky, které jsou v současné době v plánu pro udržitelné energetické plodiny, by v žádném případě neměly ohrozit zajištění potravin pro občany;

28.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova, včetně iniciativy LEADER, při podpoře multifunkčního zemědělství a dalších podnikatelských aktivit a příležitostí s cílem vytvářet příjem z agroturistiky a zajistit zemědělství podporované komunitou a rovněž poskytování sociálních služeb v zemědělských oblastech;

29.  vyzývá členské státy, aby usnadnily výměnu osvědčených postupů mezi evropskými zemědělci v zájmu prohloubení spolupráce a posílení evropské identity.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

8

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Matt Carthy, Jacques Colombier, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Karine Gloanec Maurin, Martin Häusling, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Maria Heubuch, Anthea McIntyre, Momchil Nekov, Hilde Vautmans, Miguel Viegas, Thomas Waitz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Hilde Vautmans

ECR

Anthea McIntyre

EFDD

Giulia Moi, Marco Zullo

NI

Diane Dodds

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Marijana Petir

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paolo De Castro, Karine Gloanec Maurin, Momchil Nekov, Maria Noichl, Tibor Szanyi, Maria Gabriela Zoană

8

-

EFDD

John Stuart Agnew

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez, Miguel Viegas

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Thomas Waitz

3

0

ALDE

Jan Huitema

ENF

Jacques Colombier, Philippe Loiseau

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

P. Danuta Hübner

předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti

ASP 12E157

Brusel

  Věc: Stanovisko Výboru pro právní záležitosti ke stavu diskuse o budoucnosti Evropy – 2018/2094(INI)

Vážená paní předsedkyně,

před letní přestávkou vyzval zpravodaj Výboru pro ústavní záležitosti pan Rano Jáuregui Atondo výbory, aby předložily svá stanoviska k nelegislativní zprávě z vlastního podnětu výboru AFCO o stavu diskuse o budoucnosti Evropy. Koordinátoři Výboru pro právní záležitosti proto dne 9. července 2018 rozhodli, že předloží stanovisko ve formě dopisu v souladu s článkem 53 jednacího řádu a zaměří se v něm výhradně na pravomoci našeho výboru. Byl jsem v této věci jmenován zpravodajem.

Jako zpravodaj bych tedy rád vyjádřil souhlas s přístupem, který výbor AFCO uplatnil ve svém návrhu zprávy, totiž shrnout témata k diskusi o budoucnosti Evropy a poskytnout určitá vodítka a vysvětlení k nejrůznějším směrům, jimiž by se evropská integrace mohla ubírat v době před volbami v roce 2019. Cílem tohoto stanoviska proto není rozhodnout o vhodnosti jednotlivých alternativ, ale definovat problémy, postihnout výzvy a vytyčit možnosti, jimiž se bude muset evropská politika a poslanci Evropského parlamentu nově zvolení v nadcházejících volbách zabývat.

Na základě jednání mezi koordinátory, které proběhlo písemným postupem, bylo níže uvedené stanovisko přijato ve výboru na jeho schůzi dne 10. října 2018, a to tak, že 20 hlasů bylo pro, 2 proti a nikdo se nezdržel hlasování(1).

Výbor JURI vyzývá výbor AFCO jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je třeba občanům jasně tlumočit otázky týkající se subsidiarity a proporcionality a ukázat tak, že Evropská unie pracuje ve prospěch všech a že rozhodnutí jsou přijímána na nejnižší možné úrovni se zapojením občanů; kromě toho zdůrazňuje, že za otázky týkající se subsidiarity a proporcionality mají společnou odpovědnost Unie, její členské státy a všechny orgány a instituce, které jsou na všech úrovních zapojeny do přípravy a provádění právních předpisů a politik Unie; vybízí Komisi, aby předložila sdělení o dalším posílení subsidiarity, proporcionality a zlepšování právní úpravy v každodenní činnosti Evropské unie, jak oznámila ve svém pracovním programu pro rok 2018;

2.  zdůrazňuje, že řádné provádění a uplatňování práva EU je základním předpokladem pro úspěšnost politik Unie a pro posílení vzájemné důvěry mezi Unií, členskými státy a občany;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost správnímu právu EU, jak upozornil Parlament ve svém usnesení ze dne 9. července 2016, v němž vyzval k otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(2) a na něž navázalo posouzení dopadů v rámci EPRS a veřejná konzultace;

4.  zdůrazňuje význam spolupráce na interinstitucionální úrovni při respektování pravomocí každého z orgánů zakotvených ve Smlouvách, jež získala nový rámec přijetím interinstitucionální dohody o zlepšování právní úpravy ze dne 13. dubna 2016, a poukazuje na to, že zjednodušování představuje soustavné úsilí, které má za cíl zajistit snadnější porozumění procesům a postupům EU, zohlednění názorů všech relevantních zúčastněných stran a konečně snadnější zapojení občanů do činnosti Evropské unie;

5.  zdůrazňuje, že hlavní globální výzvy současnosti, jakými jsou například digitalizace, automatizace, migrace, terorismus a změna klimatu, budou nadále vyvíjet tlak na soudní systémy v Evropské unii a členských státech; je přesvědčen o tom, že tyto výzvy je možné zvládnout pouze v rámci silné Evropské unie, která bude muset nalézt inovativní řešení, aby mohly být dále sbližovány právní předpisy, posílena justiční spolupráce, provedena další reforma Unie v rámci stávajících Smluv a aby mohlo být nadále monitorováno uplatňování práva EU;

6.  domnívá se, že jakákoli budoucí politika v oblasti nových technologií se musí řídit etickými zásadami, které se soustředí na lidi a jejich život.

Věřím, že výše uvedená stanoviska budou užitečným příspěvkem k návrhu zprávy, kterou vypracovává Výbor pro ústavní záležitosti.

S pozdravem

Pavel Svoboda

(1)

Při závěrečném hlasování byli přítomni: Pavel Svoboda (předseda a zpravodaj), Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (místopředseda a místopředsedkyně), Max Andersson, Joëlle Bergeron, Kostas Chrysogonos, Geoffroy Didier, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Sajjad Karim, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Angelika Niebler, Virginie Rozière, József Szájer, Axel Voss, Tiemo Wölken, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka.

(2)

P8_TA(2016)0279


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Jo Leinen, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, Helmut Scholz, György Schöpflin, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Josep-Maria Terricabras

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jasenko Selimovic, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Wajid Khan, Constanze Krehl


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

18

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

PPE

Elmar Brok, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Rainer Wieland

S&D

Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia Yvonne Kaufmann, Wajid Khan, Constanze Krehl, Jo Leinen, Claudia Țapardel

VERTS/ALE

Pascal Durand, Josep Maria Terricabras

6

-

ECR

Morten Messerschmidt

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

ENF

Gerolf Annemans

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

NI

Diane James

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 30. ledna 2019Právní upozornění