Postup : 2018/0073(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0428/2018

Předložené texty :

A8-0428/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 18
CRE 12/12/2018 - 18

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.6

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0523

ZPRÁVA     *
PDF 837kWORD 100k
5.12.2018
PE 627.911v02-00 A8-0428/2018

o návrhu směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

(COM(2018)0148 – C8-0137/2018 – 2018/0073(CNS))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Paul Tang

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

(COM(2018)0148 – C8-0137/2018 – 2018/0073(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0148),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0137/2018),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irským parlamentem, maltským parlamentem a nizozemskou První komorou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0428/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Světová ekonomika se rychle digitalizuje a v důsledku toho se objevují nové způsoby podnikání. Digitální podniky se vyznačují tím, že je jejich činnost úzce spojena s internetem. Digitální obchodní modely ve velké míře závisí zejména na schopnosti vykonávat činnosti na dálku a s omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické přítomnosti, na přispění konečných uživatelů při vytváření hodnoty a na významu nehmotných aktiv.

(1)  Světová ekonomika se rychle digitalizuje a v důsledku toho se objevují nové způsoby podnikání. Digitální podniky se vyznačují tím, že je jejich činnost úzce spojena s internetem. Digitální obchodní modely ve velké míře závisí zejména na schopnosti vykonávat činnosti na dálku a s omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické či zdanitelné přítomnosti v dané zemi, na přispění konečných uživatelů při vytváření hodnoty a na významu nehmotných aktiv.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Stávající pravidla pro zdanění právnických osob byla z velké části vytvořena během 20. století pro tradiční podniky. Vychází z představy, že ke zdanění by mělo docházet tam, kde je vytvářena hodnota. Uplatňování stávajících pravidel na digitální ekonomiku však vedlo k tomu, že místo, kde jsou zisky zdaňovány, neodpovídá místu, kde je hodnota vytvářena, a to zejména v případě obchodních modelů, které do velké míry závisí na zapojení uživatelů. Ukázalo se, že stávající pravidla pro daň z příjmů právnických osob jsou pro účely zdanění zisků digitální ekonomiky nedostačující a že je nezbytné je přezkoumat.

(2)  Stávající pravidla pro zdanění právnických osob byla z velké části vytvořena během 20. století pro tradiční podniky. Vychází z představy, že ke zdanění by mělo docházet tam, kde je vytvářena hodnota. Uplatňování stávajících pravidel na digitální ekonomiku však vedlo k tomu, že místo, kde jsou zisky zdaňovány, neodpovídá místu, kde je hodnota vytvářena, a to zejména v případě obchodních modelů, které do velké míry závisí na zapojení uživatelů a nehmotném majetku. Digitalizace změnila úlohu uživatelů tím, že jim umožňuje, aby se stále více podíleli na procesu vytváření hodnoty. Ukázalo se, že stávající pravidla pro daň z příjmů právnických osob nezohledňují pro účely zdanění zisků digitální ekonomiky tento nový faktor a že je naléhavě nutné je přezkoumat.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Cílem je odstranit rozdíl mezi zdaněním digitálních výnosů a tradičních výnosů. V současné době podléhají digitální podniky v průměru reálné daňové sazbě pouze 9,5 %, zatímco v případě tradičních obchodních modelů1a je to 23,2 %. Systém zdanění musí být spravedlivý a musí být přínosný pro společnost jako celek. Pro všechny společnosti působící na jednotném trhu by měly být nastaveny stejné podmínky.

 

_________________

 

1a Zdroj: Výpočty na základě posouzení dopadu provedeného Evropskou komisí na základě ZEW (2016, 2017) a ZEW et al. (2017).

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Tento přezkum je důležitou součástí jednotného digitálního trhu3 vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh vyžaduje moderní a stabilní daňový rámec pro digitální ekonomiku, který bude stimulovat inovace, vyřeší fragmentaci trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek.

(3)  Tento přezkum je důležitou součástí jednotného digitálního trhu3 vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh vyžaduje spravedlivý, moderní a stabilní daňový rámec pro digitalizovanou ekonomiku, který bude stimulovat inovace a růst podporující začlenění, vyřeší fragmentaci trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek. Digitalizace má vliv na celou ekonomiku, což jde nad rámec vytvoření daně z digitálních služeb; daňová pravidla by měla být reformována. Ad hoc opatření uvedená v této směrnici by neměla zpomalovat práce na zdanění významné digitální přítomnosti a na zařazení takové daně do společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

__________________

__________________

3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015) 192 final ze dne 6.5.2015).

3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015) 192 final ze dne 6.5.2015).

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Vzhledem k tomu, že problematika zdanění digitální ekonomiky je globální povahy, bylo by ideální najít v této oblasti multilaterální, mezinárodní řešení. Komise se z tohoto důvodu aktivně zapojuje do diskuse na mezinárodní úrovni. Práce na úrovni OECD v současnosti probíhá. Dosáhnout pokroku na mezinárodní úrovni je však velmi náročné. Jsou proto podnikány kroky s cílem přizpůsobit pravidla pro daň z příjmu právnických osob na úrovni Unie6 a měly by být uzavřeny smlouvy s jurisdikcemi mimo Unii7 tak, aby rámec daně z příjmu právnických osob byl vhodný pro nové digitální obchodní modely.

(5)  Vzhledem k tomu, že problematika zdanění digitální ekonomiky je globální povahy, bylo by ideální najít v této oblasti multilaterální, mezinárodní řešení. Komise se z tohoto důvodu aktivně zapojuje do diskuse na mezinárodní úrovni. Práce na úrovni OECD, Mezinárodního měnového fondu (MMF), Organizace spojených národů (OSN) a Skupiny Světové banky, které tvoří platformu pro spoluprácidaňové oblasti, v současnosti probíhá. Dosáhnout pokroku na mezinárodní úrovni je však velmi náročné. Jsou proto podnikány kroky s cílem přizpůsobit pravidla pro daň z příjmu právnických osob na úrovni Unie6 a měly by být uzavřeny smlouvy s jurisdikcemi mimo Unii7 tak, aby rámec daně z příjmu právnických osob byl vhodný pro nové digitální obchodní modely. Měla by být zajištěna soudržnost s inkluzivním rámcem v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), aby bylo zaručeno, že nedojde k odchýlení se od mezinárodních norem, a aby se předešlo větší složitosti.

__________________

__________________

6 Návrh směrnice Rady, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018) 147 final).

6 Návrh směrnice Rady, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018) 147 final).

7 Doporučení Komise ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018) 1650 final).

7 Doporučení Komise ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018) 1650 final).

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Než bude projednáno takové řešení, jehož přijetí a zavedení může určitou dobu trvat, jsou členské státy vystaveny tlaku v této otázce jednat, neboť je zde riziko, že postupem času dojde k výrazné erozi jejich základu daně z příjmu právnických osob. Nekoordinovaná opatření přijatá jednotlivými členskými státy mohou vést k fragmentaci jednotného trhu, narušit hospodářskou soutěž a být překážkou bránící vývoji nových digitálních řešení a konkurenceschopnosti Unie jako celku. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout harmonizovaný přístup k dočasnému řešení, jak se s tímto problémem cíleně vypořádat, dokud nebude zavedeno komplexní řešení.

(6)  Než bude projednáno takové řešení, jehož přijetí a zavedení může určitou dobu trvat, jsou členské státy vystaveny tlaku v této otázce jednat, neboť je zde riziko, že postupem času dojde k výrazné erozi jejich základu daně z příjmu právnických osob. Nekoordinovaná opatření přijatá jednotlivými členskými státy mohou vést k fragmentaci jednotného trhu, narušit hospodářskou soutěž a být překážkou bránící vývoji nových digitálních řešení a konkurenceschopnosti Unie jako celku. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout harmonizovaný přístup k dočasnému řešení, jak se s tímto problémem cíleně vypořádat, dokud nebude zavedeno komplexní řešení. Prozatímní řešení by mělo být dočasně omezeno tak, aby se nechtěně nestalo řešením trvalým. Proto by se mělo vložit ustanovení o skončení platnosti, jehož účinkem tato směrnice automaticky přestane platit zavedením komplexního řešení, nejlépe na mezinárodní úrovni. Pokud nebude dosaženo dohody o komplexním řešení do 31. prosince 2020, Komise by měla zvážit předložení nového návrhu založeného na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem. To je zásadní pro neprodlené dosažení shody, aby nedocházelo ke zvýšení počtu jednostranných vnitrostátních daní z digitálních služeb přijímaných na úrovni členských států.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Toto dočasné řešení by mělo stanovit společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb některými subjekty. Mělo by to být snadno proveditelné opatření, které se zaměřuje na příjmy pocházející z poskytování určitých digitálních služeb, u kterých uživatelé významně přispívají k vytváření hodnoty. Tento faktor (vytváření hodnoty uživateli) rovněž hovoří pro podniknutí těchto kroků s ohledem na pravidla pro daň z příjmu právnických osob, jak je popsáno v 5. bodě odůvodnění.

(7)  Toto dočasné řešení by mělo stanovit společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb, včetně on-line služeb, některými subjekty. Mělo by to být snadno proveditelné opatření, které se zaměřuje na příjmy pocházející z poskytování určitých digitálních služeb, u kterých uživatelé a nehmotný majetek významně přispívají k vytváření hodnoty. Tento faktor (vytváření hodnoty uživateli a spoléhání se na nehmotný majetek) rovněž hovoří pro podniknutí těchto kroků s ohledem na pravidla pro daň z příjmu právnických osob, jak je popsáno v 5. bodě odůvodnění.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování pouze určitých digitálních služeb. Mělo by se jednat o digitální služby, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli, a u kterých je tudíž nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější. Zdaněny by měly být příjmy dosažené ze zpracovávání uživatelských vstupů, avšak ne zapojení uživatelů samo o sobě.

(9)  Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování digitálních služeb, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli a na jejich schopnosti poskytovat služby s velmi omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické přítomnosti. V těchto případech je nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.

(10)  Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); iii) zpracování, předávání a prodej dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních; a iv) dodání digitálního obsahu, jako je video, audio, hry nebo text; Nejsou-li z poskytování obsahu, zboží a služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  V případech, kdy se jedná o mnohostranná digitální rozhraní, která umožňují související dodávku zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli takového rozhraní, by měly související transakce a příjmy z příslušných transakcí získané uživateli zůstat mimo působnost této daně. Do oblasti působnosti daně z digitálních služeb by rovněž neměly spadat příjmy pocházející z maloobchodních činností představujících prodej zboží nebo služeb, kdy je smlouva uzavřena online prostřednictvím internetových stránek dodavatele tohoto zboží nebo služeb a kdy dodavatel nevystupuje jako zprostředkovatel, protože vytváření hodnoty pro maloobchodníka spočívá ve zboží nebo službách, které poskytuje, a digitální rozhraní je využíváno pouze jako prostředek ke komunikaci. To, zda dodavatel prodává zboží nebo služby online na svůj vlastní účet nebo poskytuje zprostředkovatelské služby, by se určovalo s přihlédnutímprávní a ekonomické podstatě transakce tak, jak je vyjádřena v ujednáních mezi příslušnými stranami. Například dodavatel digitálního rozhraní, kde je zpřístupněno zboží třetích stran, by mohl být považován za poskytovatele zprostředkovatelské služby (jinými slovy: subjekt zpřístupňující mnohostranné digitální rozhraní), pokud se nepředpokládají žádná významná rizika související se zásobami nebo pokud cenu zboží ve skutečnosti určuje dotčená třetí strana.

(13)  V případech, kdy se jedná o mnohostranná digitální rozhraní, která umožňují související dodávku zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli takového rozhraní, by měly související transakce a příjmy z příslušných transakcí získané uživateli zůstat mimo působnost této daně. Do oblasti působnosti daně z digitálních služeb by rovněž neměly spadat příjmy pocházející z maloobchodních činností představujících prodej zboží nebo služeb, kdy je smlouva uzavřena online prostřednictvím internetových stránek dodavatele tohoto zboží nebo služeb a kdy dodavatel nevystupuje jako zprostředkovatel. Avšak vzhledem k tomu, že je možné zpracovávat údaje o uživateli prostřednictvím digitálního rozhraní, a vytvořit tak další hodnotu z transakce a vzhledemtomu, že neexistence fyzické přítomnosti může být příležitostí pro agresivní daňové plánování, by při přezkumu této směrnice mělo být zváženo rozšíření rozsahu těchto služeb.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Služby spočívající v dodání digitálního obsahu subjektem prostřednictvím digitálního rozhraní by měly být vyloučeny z působnosti daně bez ohledu na to, zda digitální obsah tento subjekt vlastní, nebo získal práva na jeho šíření. Dokonce i v případě, že je určitá interakce mezi příjemci digitálního obsahu povolena, a tudíž by bylo možné poskytovatele těchto služeb považovat za dodavatele, který zpřístupňuje mnohostranné digitální rozhraní, není zcela jasné, zda uživatel hraje při vytváření hodnoty pro podnik dodávající digitální obsah ústřední úlohu. Místo perspektivy vytváření hodnoty se zaměření přesouvá na samotný digitální obsah, který subjekt dodává. Příjmy získané z tohoto dodání by proto neměly spadat do působnosti této daně.

(14)  Služby spočívající v dodání digitálního obsahu subjektem prostřednictvím digitálního rozhraní by měly být zahrnuty do působnosti daně bez ohledu na to, zda digitální obsah tento subjekt vlastní, nebo získal práva na jeho šíření. Příjmy získané z tohoto dodání by proto měly Komise posoudit do [dvou let po vstupu této směrnice v platnost].

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Digitální obsah by měl být vymezen jako data dodávaná v digitální podobě, jako jsou počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou přístupná prostřednictvím stahování nebo přehrávání, s výjimkou dat představovaných samotným digitálním rozhraním. Účelem je zachytit různé formy, které může digitální obsah mít, když si ho uživatel pořizuje, což nic nemění na skutečnosti, že jediným nebo hlavním účelem z pohledu uživatele je pořízení digitálního obsahu.

(15)  Digitální obsah by měl být vymezen jako data dodávaná v digitální podobě, jako jsou počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou přístupná prostřednictvím stahování nebo přehrávání, s výjimkou dat představovaných samotným digitálním rozhraním.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Digitální společnosti povětšinou méně investují do budov a strojního vybavení než běžné společnosti.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Měly by se rozlišovat služby popsané ve 14. bodě odůvodnění a služby spočívající ve zpřístupňování mnohostranného digitálního rozhraní, prostřednictvím něhož mohou uživatelé vkládat a sdílet digitální obsah s jinými uživateli, nebo zpřístupňování rozhraní, které usnadňuje dodání souvisejícího digitálního obsahu přímo mezi uživateli. Tento druhý případ představuje zprostředkovatelskou službu a měl by tedy spadat do působnosti daně z digitálních služeb bez ohledu na povahu souvisejících transakcí.

vypouští se

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Zdanitelné služby spočívající v předávání dat shromážděných o uživatelích by měly zahrnovat pouze data, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních, nikoli však data, která byla generována senzory či jinými prostředky a shromažďována digitálně. A to proto, že služby v působnosti daně z digitálních služeb by měly být ty, které využívají digitální rozhraní jako prostředek k vytváření vstupů uživatelů, jež zpeněžují, spíše než služby, které využívají rozhraní pouze jako způsob přenášení jinak generovaných dat. Daň z digitálních služeb by tedy neměla být daň ze shromažďování dat nebo využívání dat shromážděných podniky pro interní účely podniků nebo sdílení dat shromážděných podniky s jinými stranami bez protiplnění. Předmětem daně z digitálních služeb by mělo být vytváření příjmů z předávání dat získaných z velmi specifických činností (činností uživatelů na digitálním rozhraní).

(17)  Zdanitelné služby spočívající ve zpracování, předávání nebo prodeji dat shromážděných o uživatelích by měly zahrnovat data, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Tyto zdanitelné služby by měly být ty, které využívají digitální rozhraní jako prostředek k vytváření vstupů uživatelů, jež zpeněžují. Daň z digitálních služeb není daň ze shromažďování dat jako takového. Předmětem daně z digitálních služeb by mělo být vytváření příjmů z prodeje nebo předávání dat získaných z velmi specifických činností (činností uživatelů na digitálním rozhraní) třetí straně.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Osobami povinnými k dani z digitálních služeb by měly být pouze určité subjekty, a to bez ohledu na to, zda jsou usazeny v členském státě nebo v jurisdikci mimo Unii. Subjekt by měl být považován za osobu povinnou k dani, pouze pokud splňuje obě tyto podmínky: i) celková výše celosvětových příjmů oznámených subjektem za poslední úplné účetní období, pro něž je k dispozici účetní závěrka, překračuje 750 000 000 EUR a ii) celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během uvedeného účetního období překračuje 50 000 000 EUR.

(22)  Osobami povinnými k dani z digitálních služeb by měly být pouze určité subjekty, a to bez ohledu na to, zda jsou usazeny v členském státě nebo v jurisdikci mimo Unii. Subjekt by měl být považován za osobu povinnou k dani, pouze pokud splňuje obě tyto podmínky: i) celková výše celosvětových příjmů oznámených subjektem za poslední úplné účetní období, pro něž je k dispozici účetní závěrka, překračuje 750 000 000 EUR; a ii) celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během uvedeného účetního období překračuje 40 000 000 EUR.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  První prahová hodnota (celkový roční celosvětový příjem) by měla omezit použití daně z digitálních služeb na podniky určité velikosti, což jsou podniky, jež jsou schopny poskytovat digitální služby, u nichž přispění uživatelů hraje významnou úlohu a které do velké míry závisí na rozsáhlých uživatelských sítích, značném uživatelském provozu a využívání silného postavení na trhu. Takové obchodní modely, které při dosahování příjmů závisí na vytváření hodnoty uživateli a jsou životaschopné pouze, pokud je provádějí podniky určité velikosti, jsou odpovědné za větší nesoulad mezi tím, kde jsou zisky zdaňovány, a tím, kde je vytvářena hodnota. Příležitosti zapojit se do agresivního daňového plánování se kromě toho skýtají velkým společnostem. Proto byla navržena stejná prahová hodnota i v jiných inciativách Unie9. Tato prahová hodnota by měla rovněž přinést právní jistotu, neboť by pomohla podnikům a daňovým orgánům určit, zda má určitý subjekt povinnost odvádět daň z digitálních služeb, a snížit související náklady. Vylučuje také malé a začínající podniky, u kterých by zátěž spojená s dodržováním předpisů týkajících se nové daně měla pravděpodobně nepřiměřené dopady.

(23)  První prahová hodnota (celkový roční celosvětový příjem) by měla omezit použití daně z digitálních služeb na podniky určité velikosti, což jsou podniky, jež jsou schopny poskytovat digitální služby, které jsou značně závislé na mobilním nehmotném a / nebo digitálním majetku, u nichž přispění uživatelů hraje významnou úlohu a které do velké míry závisí na rozsáhlých uživatelských sítích, značném uživatelském provozu a využívání silného postavení na trhu. Takové obchodní modely, které při dosahování příjmů závisí na vytváření hodnoty uživateli a jsou životaschopné pouze, pokud je provádějí podniky určité velikosti, jsou odpovědné za větší nesoulad mezi tím, kde jsou zisky zdaňovány, a tím, kde je vytvářena hodnota. Příležitosti zapojit se do agresivního daňového plánování se kromě toho skýtají velkým společnostem. Tato prahová hodnota by měla rovněž přinést právní jistotu, neboť by pomohla podnikům a daňovým orgánům určit, zda má určitý subjekt povinnost odvádět daň z digitálních služeb, a snížit související náklady. Vylučuje také malé a začínající podniky, u kterých by zátěž spojená s dodržováním předpisů týkajících se nové daně měla pravděpodobně nepřiměřené dopady.

__________________

 

9 Viz článek 2 návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) (COM(2016) 683 final).

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Ve snaze omezit možné případy dvojího zdanění, kdy stejné příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob a dani z digitálních služeb, se očekává, že členské státy podnikům umožní odpočet uhrazené daně z digitálních služeb jako nákladu ze základu daně z příjmu právnických osob na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou obě daně placeny ve stejném členském státě nebo v odlišných členských státech.

(27)  Ve snaze omezit možné případy dvojího zdanění, kdy stejné příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob a dani z digitálních služeb, bude muset být v budoucnosti nalezeno společné řešení platné v celé Unii, které podnikům umožní odpočet uhrazené daně z digitálních služeb jako nákladu ze základu daně z příjmu právnických osob na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou obě daně placeny ve stejném členském státě nebo v odlišných členských státech.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Pokud se uživatelé dané zdanitelné služby nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích mimo Unii, příslušné zdanitelné příjmy dosažené z těchto služeb by měly být přiděleny každému členskému státu poměrným způsobem na základě určitého klíče pro přidělení. Tyto klíče by měly být stanoveny v závislosti na povaze každé zdanitelné služby s rozlišením prvků, které u dané služby vedou k dosahování zisků pro poskytovatele.

(29)  Pokud se uživatelé dané zdanitelné služby nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích mimo Unii, příslušné zdanitelné příjmy dosažené z těchto služeb by měly být přiděleny každému členskému státu poměrným způsobem na základě určitého klíče pro přidělení. Tyto klíče by měly být stanoveny v závislosti na povaze každé zdanitelné služby s rozlišením prvků, které u dané služby vedou k dosahování zisků pro poskytovatele. Pokud má použití klíče pro rozdělení za následek nevyvážené rozdělení, které neodráží reálnou hospodářskou činnost, mohl by nápravu této situace zajistit mechanismus urovnávání sporů. Vzhledem k tomu by Komise měla posoudit možnost zavedení mechanismu pro urovnávání sporů, aby bylo zajištěno řádné řešení sporů, v nichž figuruje více členských států.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  V případě zdanitelných služeb spočívajících v umísťování reklamy na digitální rozhraní, by se pro účely stanovení podílu zdanitelných příjmů, které mají být přiděleny v určitém zdaňovacím období určitému členskému státu, mělo vzít v úvahu, kolikrát se reklama zobrazila na zařízení uživatele v tomto zdaňovacím v období v tomto členském státě.

(30)  V případě zdanitelných služeb spočívajících v umísťování reklamy nebo dodávání obsahu na digitální rozhraní nebo v tom, kolikrát se reklama nebo digitální obsah zobrazil na zařízení uživatele v určitém zdaňovacím období v určitém členském státě, by se pro účely stanovení podílu zdanitelných příjmů, které mají být přiděleny v tomto zdaňovacím období tomuto členskému státu, měly vzít tyto skutečnosti v úvahu.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31a)  Pokud jde o prodej zboží nebo služeb, které jsou uzavřeny na platformách pro elektronický obchod, mělo by být přidělení zdanitelných příjmů určitého daňového období určitému členskému státu provedeno na základě příjmů v tomto daňovém období. Právo zdanit příjmy podniků, které obchodují se zbožím a službami online, by měly mít členské státy, v nichž jsou zboží nebo služby dodávány kupujícímu.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Pokud jde o předávání dat shromážděných o uživatelích, měl by se při přidělování zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období členskému státu vzít v úvahu počet uživatelů, od nichž byla data předaná ve zdaňovacím období získána tím, že uživatel použil zařízení k přístupu na digitální rozhraní.

(32)  Pokud jde o zpracování, prodej nebo předávání dat shromážděných o uživatelích, měl by se při přidělování zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období členskému státu vzít v úvahu počet uživatelů, od nichž byla data využitá, prodaná nebo předaná ve zdaňovacím období získána tím, že uživatel použil zařízení k přístupu na digitální rozhraní.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace. Zejména by se mělo přihlížet k potřebě zajistit vhodná technická a organizační opatření ke splnění pravidel týkajících se zákonnosti a bezpečnosti činností souvisejících se zpracováním, poskytováním informací a právy subjektů údajů. Je-li to možné, mělo by dojít k anonymizaci osobních údajů.

(34)  Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace, bez možnosti identifikace uživatelů. Daňový orgán členských států je informován o metodě používané k určení polohy uživatelů. Zejména by se mělo přihlížet k potřebě zajistit vhodná technická a organizační opatření ke splnění pravidel týkajících se zákonnosti a bezpečnosti činností souvisejících se zpracováním, zvláště souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti, poskytováním informací a právy subjektů údajů. Je-li to možné, mělo by dojít k anonymizaci osobních údajů.

_________________

_________________

10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Zdanitelné příjmy by se měly rovnat celkové výši hrubých příjmů dosažených osobou povinnou k dani, očištěných o daň z přidané hodnoty a další podobné daně. Zdanitelné příjmy by měly být uznány jako příjmy dosažené osobou povinnou k dani v okamžiku jejich splatnosti bez ohledu na to, zda byly do té doby skutečně uhrazeny. Daň z digitálních služeb by se měla odvádět v členském státě podle podílu zdanitelných příjmů dosažených osobou povinnou k dani ve zdaňovacím období, který je považován za dosažený v členském státě, a měla by být vypočítána uplatněním sazby daně z digitálních služeb na tento podíl. Na úrovni Unie by měla existovat jednotná sazba daně z digitálních služeb, aby se zamezilo narušení jednotného trhu. Daň z digitálních služeb by měla být stanovena na 3 %, čímž se dosáhne vhodné rovnováhy mezi příjmy dosaženými touto daní a zohledněním různých dopadů daně z digitálních služeb na podniky s různým ziskovým rozpětím.

(35)  Zdanitelné příjmy by se měly rovnat celkové výši hrubých příjmů dosažených osobou povinnou k dani, očištěných o daň z přidané hodnoty a další podobné daně. Zdanitelné příjmy by měly být uznány jako příjmy dosažené osobou povinnou k dani v okamžiku jejich splatnosti bez ohledu na to, zda byly do té doby skutečně uhrazeny. Daň z digitálních služeb by se měla odvádět v členském státě podle podílu zdanitelných příjmů dosažených osobou povinnou k dani ve zdaňovacím období, který je považován za dosažený v členském státě, a měla by být vypočítána uplatněním sazby daně z digitálních služeb na tento podíl. Na úrovni Unie by měla existovat jednotná sazba daně z digitálních služeb, aby se zamezilo narušení jednotného trhu. Účelem daně z digitálních služeb stanovené na 3 % je dosáhnout vhodné rovnováhy mezi příjmy dosaženými touto daní a zohledněním různých dopadů daně z digitálních služeb na podniky s různým ziskovým rozpětím.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35a)  Jediná sazba daně z digitálních služeb na úrovni Unie je prvním krokem k další harmonizaci zdanění právnických osob na úrovni Unie. V zájmu nastolení rovných podmínek a vyloučení daňové konkurence a z toho plynoucího tlaku na snížení sazeb zdanění právnických osob by rovněž na úrovni Unie měla být v blízké budoucnosti stanovena minimální účinná sazba daně z příjmu právnických osob.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Členské státy by měly být schopny stanovit účetní, evidenční či jiné povinnosti s cílem zajistit, aby splatná daň z digitálních služeb byla skutečně uhrazena, i jiná opatření s cílem zabránit daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu.

(37)  Členské státy by měly být schopny stanovit účetní, evidenční či jiné povinnosti s cílem zajistit, aby splatná daň z digitálních služeb byla skutečně uhrazena, i jiná opatření, včetně postihů a sankcí, s cílem zabránit daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)  Celková daň z digitálních služeb placená osobou povinnou k dani ve vztahu k členskému státu by měla být součástí systému zpráv za jednotlivé země.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(38a)  Pokud osoba povinná k dani podléhá dani z digitálních služeb ve více než jednom členském státě, měla by Komise každé tři roky provést audit podání přiznání k dani z digitálních služeb u členského státu identifikace.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(40a)  Daň z digitálních služeb je dočasným opatřením, které bude nahrazeno trvalým řešením a nemělo by v žádném případě zpozdit vstup trvalého řešení v platnost. Tato směrnice by měla být v platnosti pouze do té doby, než bude přijata směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, nebo směrnic Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob a o společném základu daně z příjmů právnických osob, včetně digitální stálé provozovny, jak je navrhováno v legislativních usneseních Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob a návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob, nebo směrnice, kterou se provádí politická dohoda dosažená v rámci mezinárodního fóra, jako je OECD nebo OSN, podle toho, která bude přijata dřív.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(40b)  Členské státy by měly pravidelně předkládat Komisi zprávu o placení daně z digitálních služeb subjekty, o fungování mechanismu jednotného správního místa a o spolupráci s ostatními členskými státy pro účely výběru a placení daně.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 40 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(40c)  Dva roky po... [datum vstupu této směrnice v platnost] by Komise měla provést posouzení uplatňování této směrnice a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na její přezkum v souladu se zásadami spravedlivého zdanění digitálního odvětví.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(41)  Cílem této směrnice je chránit integritu jednotného trhu, zajistit jeho řádné fungování a zabránit narušení hospodářské soutěže. Jelikož těchto cílů vzhledem k jejich podstatě nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(41)  Cílem této směrnice je chránit integritu jednotného trhu, zajistit jeho spravedlivé a řádné fungování a zabránit narušení hospodářské soutěže. Jelikož těchto cílů vzhledem k jejich podstatě nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a)  „zpracováním údajů“ jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí automatizovaných postupů nebo bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, strukturování, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

c)  zpracovávání a předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  zpřístupňování obsahu uživatelům na digitálním rozhraní, jako je video, audio, hry nebo text, pomocí digitálního rozhraní.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zpřístupnění digitálního rozhraní, pokud je jediným nebo hlavním účelem zpřístupnění rozhraní, který subjekt sleduje, dodávání digitálního obsahu uživatelům, poskytování komunikačních služeb uživatelům nebo poskytování platebních služeb uživatelům;

a)  zpřístupnění digitálního rozhraní, pokud je jediným nebo hlavním účelem zpřístupnění rozhraní, který subjekt sleduje, poskytování komunikačních služeb uživatelům nebo poskytování platebních služeb uživatelům, pokud nejsou díky zpracovávání, předávání nebo prodeji dat uživatelů vytvářeny žádné další příjmy;

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během příslušného účetního období překračuje 50 000 000 EUR.

b)  celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během příslušného účetního období překračuje 40 000 000 EUR.

Odůvodnění

V zájmu rozšíření působnosti daně z digitálních služeb by měl být limit zdanitelných příjmů snížen na 25 000 000 EUR.

Na ochranu malých a začínajících podniků oproti větším společnostem by sazba daně z digitálních služeb měla být 3 % v případě příjmů mezi 25 000 000 EUR a 100 000 000 EUR a 5 % u příjmů nad 100 000 000 EUR.

S cílem zamezit velkému lavinovému efektu a chránit malé a začínající podniky by každé společnosti zahrnuté do působnosti daně měla náležet roční daňová úleva ve výši 750 000 EUR.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  v případě služby podle čl. 3 odst. 1 písm. ca) se dotčený digitální obsah zobrazí na zařízení uživatele v okamžiku, kdy je zařízení ve zdaňovacím období používáno v tomto členském státě k přístupu k digitálnímu rozhraní.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Data uživatelů, která je možné shromažďovat pro účely použití této směrnice, jsou omezena na data určující členský stát, v němž se nacházejí uživatelé, bez možnosti identifikace těchto uživatelů.

6.  Data uživatelů, která je možné shromažďovat pro účely použití této směrnice, jsou omezena na data určující členský stát, v němž se nacházejí uživatelé, bez možnosti identifikace těchto uživatelů. Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb musí probíhat v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Komise zanalyzuje, zda by zavedení mechanismu urovnávání sporů vedlo k dalšímu zvýšení účinnosti a účelnosti řešení sporů mezi členskými státy. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušnou zprávu, která bude případně obsahovat legislativní návrh.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Sazba daně z digitálních služeb činí 3 %.

Sazba daně z digitálních služeb je stanovena na 3 %.

Odůvodnění

The objective of the DST is to close the gap between corporate taxation on digital firms and traditional firms and create a level playing field between them. When setting the rate for this revenue based tax, we therefore should assess the implied profit tax rate. Therefore we need to do two things; set the target rate and a realistic estimate of the profit margins. In its staff working document the European Commission claims that large multinational groups with a digital business model, using tax aggressive tax planning, are not paying any corporate income taxes. The average corporate income tax rate in the EU is 21.3% in 2018, which should therefore be the target for the implied rate of profits of the EU-wide DST. When it comes to the profit margin it is clear from the data available for public traded companies that large multinational groups with a digital business model tend to have a high profit margin. For example Google and Facebook, have a profit margin of up to 40%. When setting the rate rate of the DST, the assumed profit margin of 15% taken by the European Commission is too conservative. An assumed profit margin of 25% for large digital firms is more in line with reality. When applying these two metrics to the DST, we arrive to a rate of 5% on digital turnover in order to tax the implied profits with a 20% tax rate. (5/25 = 20% )

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud se použije písmeno b) tohoto odstavce, provede Komise každé tři roky audit podání přiznání k dani z digitálních služeb u členského státu identifikace.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud však osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10.

2.  Pokud však osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10, aniž je dotčen odstavec 2a.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Pokud osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), může se rozhodnout, že si ponechá původně zvolený členský stát identifikace, neboť tato osoba povinná k dani může mít povinnost odvádět daň z digitálních služeb v tomto členském státě opět v příštím zdaňovacím období. Pokud však osoba povinná k dani již nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v tomto členském státě po dobu více než dvou po sobě jdoucích let, změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Změny uvedené v odstavci 1 se podávají elektronicky členskému státu identifikace ve lhůtě tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání. Změny se po skončení tohoto období řídí pravidly a postupy platnými v jednotlivých členských státech, kde je daň splatná.

2.  Změny uvedené v odstavci 1 se podávají elektronicky členskému státu identifikace ve lhůtě dvou let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání. Změny se po skončení tohoto období řídí pravidly a postupy platnými v jednotlivých členských státech, kde je daň splatná.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy mohou přijmout opatřeníprevenci daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu s ohledem na daň z digitálních služeb.

3.  Členské státy přijmou opatření, včetně postihů a sankcí, k prevenci daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu s ohledem na daň z digitálních služeb.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Po přijetí této směrnice Komise předloží legislativní návrh na zahrnutí zveřejňování údajů o dani z příjmu v případě určitých podniků a poboček do směrnice 2013/34/EU, přičemž celková částka daně z digitálních služeb uhrazené osobou povinnou k dani v jednotlivých členských státech bude zařazena na seznam povinných informací systému zpráv za jednotlivé země.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Kapitola 4 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A POVINNÁ VÝMĚNA INFORMACÍ

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Článek -20 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek -20

 

Automatická a povinná výměna informací

 

Aby mohly daňové orgány řádně posoudit splatnou daň a zajistit řádné a jednotné provádění této směrnice, probíhá výměna informací v daňové oblasti automaticky a povinně, jak je stanoveno ve směrnici Rady 2011/16/EU. Členské státy přidělí svým daňovým orgánům odpovídající lidské, odborné a rozpočtové zdroje a rovněž zdroje na odbornou přípravu pracovníků daňové správy zaměřenou na přeshraniční spolupráci v daňových záležitostech a na automatickou výměnu informací s cílem zajistit plné provedení této směrnice.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Článek 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 24a

 

Zpráva a přezkum

 

Dva roky po... [datum vstupu této směrnice v platnost] Komise provede posouzení uplatňování této směrnice a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na její přezkum v souladu se zásadami spravedlivého zdanění digitálního odvětví.

 

Komise posoudí zejména:

 

a)  zvýšení sazby daně z digitálních služeb ze 3 % na 5 % a odpovídající daňovou úlevu s cílem omezit rozdíl ve skutečných daňových sazbách mezi tradičními a digitálními společnostmi;

 

b)  rozsah daně z digitálních služeb, včetně rozšíření tohoto rozsahu na prodej zboží a služeb, u nichž je smlouva uzavřena online prostřednictvím digitálních platforem;

 

c)  výši daně odvedené v každém členském státě;

 

d)  druh digitálních činností spadajících do oblasti působnosti této směrnice;

 

e)  potenciální praktiky daňového plánování, které subjekty použily, aby se vyhnuly placení daně z digitálních služeb;

 

f)  fungování mechanismu jednotného správního místa a spolupráci mezi členskými státy a

 

g)  celkový dopad na vnitřní trh s ohledem na možné narušení hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Článek 24 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 24b

 

Oznamovací povinnosti

 

Členské státy každoročně předkládají Komisi příslušné číselné údaje a informace o placení daně z digitálních služeb subjekty, o fungování mechanismu jednotného správního místa a o spolupráci s ostatními členskými státy pro účely výběru daně a plateb.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Článek 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 25a

 

Ustanovení o skončení platnosti podmíněné trvalými opatřeními

 

Daň z digitálních služeb je dočasným opatřením, které bude nahrazeno trvalým řešením, a proto tato směrnice pozbude platnosti s přijetím některé z následujících směrnic, podle toho, která bude přijata dřív:

 

a)  směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti;

 

b)  směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a o společném základu daně z příjmů právnických osob, včetně digitální stálé provozovny, jak je navrhováno v legislativních usneseních Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob a o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob nebo

 

c)  směrnice, kterou se provádí politická dohoda dosažená v rámci mezinárodního fóra, jako je OECD nebo OSN.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Stávající systémy daně z příjmu právnických osob určené pro „kamenné“ podniky, jejichž fyzická přítomnost je jednoznačně identifikovatelná, neodpovídají realitě hospodářství 21. století. Rychlý vývoj nových digitálních obchodních modelů založených na účasti uživatelů a nehmotném majetku vytvořil nerovné podmínky vůči tradičním podnikům. Tyto digitální podniky využívají nedostatek fyzické přítomnosti v členských státech k přesouvání zisku a mají tendenci platit pouze zlomek daní z příjmu právnických osob, které platí jejich konkurenti. To je nepřiměřené a v rozporu s evropskými zásadami spravedlivé hospodářské soutěže.

Vzhledem k tomu, že neexistuje mezinárodní dohoda o zdanění digitální ekonomiky, je nanejvýš důležité zavést nová pravidla týkající se zdanění digitálních obchodních modelů působících na jednotném trhu Unie, aby se zajistila spravedlivá výše daňových příspěvků do evropských ekonomik od všech společností a aby se předešlo jednostranným opatřením ze strany členských států. Přestože se zpravodaj domnívá, že by zdanění digitálních činností mělo být založeno na definici virtuální stálé provozovny, jak požadoval Evropský parlament ve svých zprávách o společném základu daně z příjmu právnických osob a společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob z března 2018, souhlasí s tím, že dočasné opatření je nezbytné.

Zpravodaj v zásadě podporuje návrh Komise, zejména s ohledem na skutečnost, že tato daň by měla být omezena na společnosti s celkovými celosvětovými příjmy nad 750 milionů EUR, aby se omezil negativní dopad na rozvoj malých společností, začínajících a rychle rostoucích podniků v digitálním odvětví.

Zpravodaj navrhuje řadu cílených změn za účelem zlepšení návrhu Komise, zejména:

•  Vytvoření rovných podmínek zvýšením sazby daně z digitálních služeb ze 3 % na 5 %. Jak uvedla Komise ve svém pracovním dokumentu útvarů Komise, tradiční domácí společnosti platí efektivní průměrnou sazbu daně ve výši 20,9 % a digitální nadnárodní skupiny, které se podílejí na daňovém plánování, vykazují zápornou průměrnou sazbu daně ve výši -2,3 %. Komise vycházela při své navrhované sazbě z příjmů digitálních služeb z myšlenky implikované daně ze zisku. Pro vytváření rovných podmínek by měla tato sazba překlenout nesoulad ve zdanění mezi tradičními a digitálními podniky. Úroveň implikovaných daní z příjmu právnických osob by proto měla být stanovena ve výši 20 % průměrných daní, které platí tradiční podniky, namísto 13 % uvedených v návrhu. Navíc se předpokládá nízká ziskovost digitálních obchodních modelů ve výši 15 %, přičemž ziskové rozpětí ve výši 25 % je realističtější. Velké digitální nadnárodní společnosti, jako je Facebook a Google, mají tendenci dosahovat až 40% marží. Přijetí těchto nových parametrů pro stanovení sazby daně z digitálních služeb na 5 % by vytvořilo rovné podmínky pro tradiční a digitální společnosti a umožňuje větší daňový příspěvek z tohoto odvětví, které bylo dosud nedostatečně zdaněno.

•  Rozšíření daňového základu tak, že se do působnosti zdanitelných příjmů zahrne i poskytování digitálního obsahu, jako jsou video, audio nebo text, pomocí digitálního rozhraní a prodej zboží nebo služeb, které jsou uzavřeny on-line prostřednictvím platforem pro elektronické obchodování. Vzhledem k jejich schopnosti zpracovávat data uživatelů a tím vytvořit z transakce další hodnotu, a navíc vzhledem ke skutečnosti, že jejich příjmy získané online jsou náchylné k agresivnímu daňovému plánování z důvodu nedostatečné fyzické přítomnosti v různých členských státech. Zahrnutí těchto forem příjmů z digitálních služeb do oblasti působnosti daně z digitálních služeb založené na zásadě místa určení jde stejným směrem jako daňové reformy navržené Komisí ve společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob .

•  Vysvětlení, že by se daň z digitálních služeb měla vztahovat rovněž na prodej a přenos dat získaných prostřednictvím aktivní účasti uživatelů na digitálních rozhraních.

•  Zavedení ustanovení o skončení platnosti podmíněné navrhovanými trvalými opatřeními EU, přičemž daň z digitálních služeb zanikne přijetím návrhů na významnou digitální přítomnost nebo společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob včetně postoje Evropského parlamentu k digitální stálé provozovně.

•  Žádá Komisi, aby přezkoumala tuto směrnici po uplynutí 3 let, zejména pokud jde o subjekty, na něž se vztahuje daň z digitálních služeb, výši daně odvedené v každém členském státě, prahové hodnoty daně z digitálních služeb, pokud jde o velikost subjektů a jejich příjmy z digitálních služeb, druh digitálních činností a druhy zdanitelných příjmů.

•  Zavedení mechanismu auditu, v jehož rámci bude každé tři roky prováděn audit podání přiznání k dani z digitálních služeb u členského státu identifikace.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

Referenční údaje

COM(2018)0148 – C8-0137/2018 – 2018/0073(CNS)

Datum konzultace s EP

11.4.2018

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

19.4.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

19.4.2018

JURI

19.4.2018

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

IMCO

23.4.2018

JURI

23.4.2018

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Paul Tang

31.5.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

29.8.2018

9.10.2018

19.11.2018

 

Datum přijetí

3.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Ralph Packet, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Peter Simon, Paul Tang, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mady Delvaux, Syed Kamall, Alain Lamassoure, Luigi Morgano, Michel Reimon, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Barbara Lochbihler, Jarosław Wałęsa

Datum předložení

5.12.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ALDE

Petr Ježek, Lieve Wierinck

ECR

Bernd Lucke

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

GUE/NGL

Marisa Matias, Martin Schirdewan

PPE

Markus Ferber, Brian Hayes, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Jarosław Wałęsa

S&D

Pervenche Berès, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Philippe Lamberts, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Molly Scott Cato

2

-

ALDE

Wolf Klinz

GUE/NGL

Miguel Viegas

2

0

ECR

Syed Kamall, Ralph Packet

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 7. prosince 2018Právní upozornění