Postup : 2018/0165(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0437/2018

Předložené texty :

A8-0437/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/04/2019 - 10.19

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0439

ZPRÁVA     ***I
PDF 732kWORD 93k
6.12.2018
PE 627.044v02-00 A8-0437/2018

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků

(COM(2018)0331 – C8‑0212/2018 – 2018/0165(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Anne Sander

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků

(COM(2018)0331 – C8-0212/2018 – 2018/0165(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0331),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0212/2018),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0437/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2018/0165 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem iniciativy týkající se unie kapitálových trhů je snížit závislost na bankovních úvěrech, diverzifikovat tržní zdroje financování pro malé a střední podniky („MSP“) a podpořit emise dluhopisů a akcií malých a středních podniků na veřejných trzích. Společnosti usazené v Unii, které se snaží získat kapitál v obchodních systémech, se potýkají s vysokými jednorázovými a průběžnými náklady na zveřejňování a na dodržování předpisů, které je mohou především odrazovat od snah o přijetí k obchodování v unijních obchodních systémech. Kromě toho akcie emitované malými a středními podniky v unijních obchodních systémech často trpí nižšími mírami likvidity a vyšší volatilitou, což zvyšuje náklady kapitálu a činí tento zdroj financování příliš zatěžující. Proto je zásadně nezbytná horizontální politika Unie pro malé a střední podniky. Tato politika musí být inkluzivní, soudržná a účinná a musí zohledňovat různé podskupiny malých a středních podniků a jejich různé potřeby. Za tímto účelem jsou zapotřebí další právní předpisy, které zajistí, aby malé a střední podniky mohly být propojeny s opatřeními, jako jsou neformální investoři (tzv. „business angels“), počáteční kapitál, rizikový kapitál atd. Úvěrová diverzifikace malých a středních podniků představuje záruku hospodářského zdraví Unie.

(1a)  Malými a středními podniky se rozumí společnosti, které podle své poslední roční nebo konsolidované účetní závěrky splňují nejméně dvě z následujících tří kritérií: průměrný počet zaměstnanců v posledním účetním roce nižší než 250, celková bilanční suma nepřesahující 43 000 000 EUR a roční čistý obrat nepřesahující 50 000 000 EUR;

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(6) vytvořila nový typ obchodních systémů, trhy pro růst malých a středních podniků, podskupinu mnohostranných obchodních systémů, aby malým a středním podnikům usnadnila přístup ke kapitálu ve snaze umožnit jim růst a usnadnila další rozvoj specializovaných trhů, jejichž cílem je uspokojit potřeby menších a středních emitentů, kteří mají skutečný růstový potenciál. Směrnice 2014/65/EU rovněž předpokládala, že „[p]ozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků“. Ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru ohledně návrhu tohoto nařízení předloženého Komisí se uvádí: „Nízká úroveň komunikace a byrokratické přístupy představují značné překážky a je třeba vynaložit mnohem větší úsilí na jejich překonání. Komunikace by měla být vždy směřována k poslednímu článku řetězce a zahrnovat sdružení malých a středních podniků, sociální partnery, obchodní komory atd.“

(3)  Bylo však zjištěno, že emitenti přijatí k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků mají ve srovnání s emitenty přijatými k obchodování v mnohostranných obchodních systémech nebo na regulovaných trzích k dispozici poměrně malý počet zmírnění předpisů. Většina povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(7) se použije stejným způsobem vůči všem emitentům bez ohledu na jejich velikost nebo obchodní systém, v němž jsou jejich finanční nástroje přijaty k obchodování. Tak nízká úroveň diferenciace mezi emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků a emitenty v mnohostranných obchodních systémech působí jako prvek, který mnohostranné obchodní systémy odrazuje od snah zaregistrovat se jako trh pro růst malých a středních podniků, čemuž nasvědčuje dosavadní nízká míra využívání statusu trhu pro růst malých a středních podniků. Je tudíž nezbytné zavést další přiměřené zmírnění požadavků s cílem adekvátně podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků.

(4)  Atraktivita trhů pro růst malých a středních podniků by měla být posílena dalším snížením nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěže pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků. V zájmu udržení nejvyšších standardů dodržování předpisů na regulovaných trzích by zmírnění požadavků stanovená v tomto nařízení měla být omezena na společnosti kótované na trzích pro růst malých a středních podniků, a to bez ohledu na skutečnost, že ne všechny malé a střední podniky jsou kótovány na trzích pro růst malých a středních podniků a ne všechny společnosti kótované na trzích pro růst malých a středních podniků jsou malé a střední podniky. Podle směrnice 2014/65/EU lze až 50 % jiných než malých a středních podniků přijmout k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, aby byla udržena rentabilita obchodního modelu trhů pro růst malých a středních podniků, mimo jiné pomocí likvidity na základě cenných papírů jiných než malých a středních podniků. S ohledem na rizika spojená s používáním různých souborů pravidel na emitenty kótované v téže kategorii obchodního systému, jmenovitě na trzích pro růst malých a středních podniků, by změny stanovené v tomto nařízení neměly být omezeny pouze na emitenty z řad malých a středních podniků. V zájmu jednotnosti pro emitenty a jasnosti pro investory by se zmírnění nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěže mělo použít vůči všem emitentům na trzích pro růst malých a středních podniků bez ohledu na jejich tržní kapitalizaci. Použití téhož souboru pravidel na emitenty také zajišťuje, aby společnosti nebyly postihovány za to, že rostou a již nejsou malými a středními podniky. Je třeba zlepšit zaměření na malé a střední podniky a na jejich potřeby. Důležitou součástí tohoto procesu je omezování byrokracie, je však třeba přijmout i další opatření. Je nezbytné stimulovat zlepšení informací přímo dostupných pro malé a střední podniky, pokud jde o možnosti jejich financování. Dostupné údaje poukazují na nedostatek informací u malých a středních podniků jako na jeden z jejich hlavních problémů, pokud jde o jejich schopnost přístupu k jiným zdrojům financování než bankovním.

(4a)  Je důležité poukázat na zařazení unijního prospektu pro růst, jenž se vztahuje na malé a střední podniky, které emitují kapitál na trzích, do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (8). Unijní prospekt pro růst je stručnou verzí úplného prospektu, který má být uveřejňován při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu a obsahuje zásadní informace a dokumenty. Unijní prospekt pro růst je kratší, a proto je levnější a snižuje náklady pro malé a střední podniky. Malé a střední podniky by měly mít možnost se rozhodnout používat unijní prospekt pro růst. Kromě toho by se v nabídkách cenných papírů do výše 20 milionů EUR měl každý emitent moci rozhodnout použít unijní prospekt pro růst také tehdy, pokud nezamýšlí přihlásit se k obchodování na regulovaném trhu. To se týká emitentů, jejichž veřejné nabídky by mohly být přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, stejně jako emitentů, kteří zveřejňují nabídky, které nebudou obchodovány na burze. Alternativně se emitenti mohou rozhodnout sestavit úplný prospekt v souladu s nařízením (EU) 2017/1129.

(4b)  Úspěch trhu pro růst malých a středních podniků by neměl být měřen pouze počtem kótovaných společností, ale spíše tempem růstu, kterého tyto společnosti dosáhnou. Zmírnění regulace by mělo být ku prospěchu těch menších společností, které mají reálný růstový potenciál.

(5)  Podle článku 11 nařízení (EU) č. 596/2014 sondování trhu spočívá ve sdělení informací před oznámením obchodu jednomu či několika potenciálním investorům, s cílem odhadnout zájem potenciálních investorů o případný obchod a podmínky týkající se tohoto obchodu, jako je jeho případný rozsah či cena. Během vyjednávací fáze soukromého umístění dluhopisů vedou emitenti ▌ rozhovory s omezenou skupinou kvalifikovaných investorů (jak je definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129(9)) a všechny smluvní podmínky obchodu sjednávají s těmito kvalifikovanými investory. Cílem sdělování informací v uvedené vyjednávací fází soukromého umístění dluhopisů je strukturovat a dokončit celou transakci, a nikoli měřit zájem potenciálních investorů týkající se předem definované transakce. Uložení povinnosti sondování trhu může být někdy u soukromých umístění dluhopisů zatěžující a může emitenty i investory odrazovat od vstupu do jednání o takových transakcích. Aby se zvýšila atraktivnost soukromých umístění dluhopisů ▌, měly by být tyto transakce vyloučeny z oblasti působnosti režimu sondování trhu za předpokladu, že bude existovat odpovídající dohoda o zachování mlčenlivosti.

(6)  Určité likvidity lze u akcií emitenta dosáhnout prostřednictvím mechanismů likvidity, jako jsou mechanismy pro tvorbu trhu nebo smlouvy o zajištění likvidity. Mechanismus pro tvorbu trhu zahrnuje smlouvu mezi organizátorem trhu a třetí stranou, která se zavazuje udržovat likviditu určitých akcií a získává za to slevy z poplatků za obchodování. Smlouva o zajištění likvidity zahrnuje smlouvu mezi emitentem a třetí stranou, která se zavazuje zajistit likviditu akcií emitenta jménem tohoto emitenta. V zájmu plného zachování integrity trhu by smlouvy o zajištění likvidity měly být k dispozici pro všechny emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků v celé Unii, s výhradou řady podmínek. Ne všechny příslušné orgány stanovily podle článku 13 nařízení (EU) č. 596/2014 uznávané tržní postupy týkající se smluv o zajištění likvidity podle článku 13 nařízení (EU) č. 596/2014, což znamená, že ne všichni emitenti na trhu pro růst malých a středních podniků mají v současné době v celé Unii přístup k programům na podporu likvidity. Tato neexistence programů na podporu likvidity může být překážkou účinného rozvoje trhů pro růst malých a středních podniků. Je proto nutné vytvořit unijní rámec, který emitentům na trhu pro růst malých a středních podniků umožní uzavřít smlouvu o zajištění likvidity s poskytovatelem likvidity i v jiném členském státě, pokud na vnitrostátní úrovni nebyly zavedeny uznávané tržní postupy. Je však zásadně důležité, aby unijní rámec smluv o zajištění likvidity pro trhy pro růst malých a středních podniků ▌stávající nebo budoucí uznávané vnitrostátní tržní postupy spíše doplnil než nahradil. Příslušné orgány musí zachovat možnost zavést uznávané tržní postupy pro smlouvy o zajištění likvidity tak, aby přizpůsobily jejich podmínky zvláštním místním podmínkám nebo aby takové smlouvy rozšířily na nelikvidní cenné papíry jiné než akcie obchodované v obchodních systémech.

(7)  V zájmu jednotného používání unijního rámce pro smlouvy o zajištění likvidity uvedené v 6. bodě odůvodnění je třeba nařízení (EU) č. 596/2014 pozměnit tak, aby byla Komise zmocněna přijímat prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, jimiž se stanoví šablona pro tyto smlouvy. Komise by měla uvedené prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010.(10)

(7a)  Mělo by být aktivně podporováno využívání trhů pro růst malých a středních podniků. Mnoho malých a středních podniků stále není informováno o existenci této nové kategorie obchodního systému. K vyřešení této situace by Komise měla v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a organizacemi zastupujícími malé a střední podniky vést kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti, které budou informovat malé a střední podniky o možnostech, jež trhy pro růst malých a středních podniků nabízejí.

(8)  Podle čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014 se mohou emitenti rozhodnout odložit zveřejnění vnitřních informací, pokud by pravděpodobně mohly být ohroženy jejich oprávněné zájmy. Emitenti jsou však povinni vyrozumět o tom příslušný orgán a poskytnout vysvětlení důvodů, na nichž je takové rozhodnutí založeno. Povinnost emitentů na trhu pro růst malých a středních podniků písemně doložit důvody, které je vedly k odkladu zveřejnění, může být zatěžující. Má se za to, že méně náročný požadavek týkající se emitentů na trzích pro růst malých a středních podniků, který by spočíval v povinnosti vysvětlit důvody odkladu pouze na žádosti příslušného orgánu, by neměl významný dopad na schopnost příslušného orgánu monitorovat zpřístupňování vnitřních informací a současně by mohl významně snížit administrativní zátěž emitentů na trzích pro růst malých a středních podniků, pakliže by uvedené příslušné orgány byly nadále informovány o rozhodnutí o odkladu a byly s to zahájit vyšetřování, pokud by o uvedeném rozhodnutí měly pochybnosti.

(9)  Stávající méně přísné požadavky na emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků, kteří musí podle čl. 18 odst. 6 nařízení (EU) č. 596/2014 vypracovat seznam zasvěcených osob jen na žádost příslušného orgánu, mají v praxi jen omezený účinek, neboť tito emitenti stále podléhají průběžnému monitorování osob, které splňují definici zasvěcené osoby, v rámci probíhajících projektů. Stávající zmírnění by tudíž mělo být nahrazeno možností, aby emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků vedli pouze seznam stálých zasvěcených osob, který by měl zahrnovat osoby, jež mají pravidelný přístup k vnitřním informacím na základě svých úkolů nebo své funkce v rámci emitenta, a jejich přímé rodinné příslušníky. Tento seznam by měl být každoročně aktualizován a oznamován příslušnému orgánu. Příslušný orgán by měl zajistit, aby toto administrativní zjednodušení nevedlo k nezákonným praktikám na úkor malých a středních podniků. Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro vyšetřování příslušných orgánů.

(9a)  Seznamy zasvěcených osob představují důležitý nástroj pro regulační orgány, když vyšetřují případné zneužití trhu. Umožňují chránit integritu trhů. Je nezbytné upřesnit, že povinnost sestavovat seznamy zasvěcených osob přísluší emitentům a osobám jednajícím jejich jménem nebo na jejich účet. Je třeba upřesnit odpovědnost osob jednajících jménem emitenta nebo za něj, pokud jde o sestavení seznamů zasvěcených osob, aby se zabránilo rozdílným výkladům a postupům v celé Unii.

Měla by být odpovídajícím způsobem pozměněna příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 596/2014.

(9b)  Mají-li méně přísné požadavky dopad na jiných místech, měly by uplatňované sankce odrážet hospodářskou situaci menších společností.

(10)  Podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014 jsou emitenti povinni do tří dnů ode dne uskutečnění obchodu zveřejnit obchody, které provádějí osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta a osoby s nimi úzce propojené. Tatáž lhůta platí pro osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta a osoby s nimi úzce propojené, pokud jde o jejich povinnost oznámit své obchody emitentovi. Jestliže osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta a osoby s nimi úzce propojené oznámí své obchody emitentům na trhu pro růst malých a středních podniků se zpožděním, je pro uvedené emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků technicky složité dodržet třídenní lhůtu, z čehož mohou vzniknout problémy v oblasti odpovědnosti. Emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků by proto měli mít možnost zveřejnit obchody do dvou dnů ode dne, kdy jim tyto obchody oznámily osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo osoby s nimi úzce propojené.

(11)  Trhy pro růst malých a středních podniků by neměly být vnímány jako konečný krok v rozvoji emitentů a měly by úspěšným společnostem umožňovat, aby rostly a v určitý okamžik přešly na regulované trhy, aby mohly využít větší likvidity a větší skupiny investorů. Aby byl usnadněn přechod z trhu pro růst malých a středních podniků na regulovaný trh, měly by mít rostoucí společnosti možnost využít pro přijetí na regulovaný trh zjednodušeného režimu zpřístupňování informací, který stanoví článek 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jsou již uvedené společnosti přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků po dobu alespoň tří let. Díky této době by měli emitenti získat dostatečnou historii vývoje a poskytnout trhu informace o své finanční výkonnosti a informace požadované podle pravidel směrnice 2014/65/EU.

(12)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(11) nejsou emitenti na trhu pro růst malých a středních podniků povinni zveřejňovat své finanční výkazy podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Aby se však vyhnuli odchylkám od standardů regulovaného trhu, měli by emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků, kteří by chtěli využít zjednodušeného režimu zpřístupňování informací pro přechod na regulovaný trh, vypracovat své poslední finanční výkazy včetně srovnávacích informací za předchozí rok v souladu s uvedeným nařízením.

(12a)  Je třeba zaujmout průřezový přístup s cílem zlepšit financování malých a středních podniků a investice do těchto podniků v Unii. Tento průřezový přístup by se měl soustředit na oba aspekty financování, a to na podniky, ale i na investory. V současnosti čelí institucionální investoři předpisům, obezřetnostním požadavkům nebo poměrům, které mohou být příliš konzervativní, jež jim brání investovat do malých a středních podniků. V tomto smyslu by měla Komise mezi různými odvětvovými právními předpisy, které stanoví rámec pro penzijní fondy, pojišťovny a zajišťovny, správce aktiv a investiční podniky, prozkoumat, jak usnadnit investice do malých a středních podniků kótovaných na trzích pro růst a obecněji do všech malých a středních podniků v Unii.

(13)  Nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 2017/1129 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)  Změny stanovené v tomto nařízení by se měly použít šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby měli zavedení organizátoři trhů pro růst malých a středních podniků dostatečný čas na úpravu svých souborů pravidel,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 596/2014

Nařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:

1.  v článku 11 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Je-li nabídka cenných papírů určena výhradně kvalifikovaným investorům definovaným v čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129*, sdělení informací těmto kvalifikovaným investorům pro účely sjednání smluvních podmínek jejich účasti na emisi dluhopisů ze strany emitenta, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, nepředstavuje sondování trhu a neznamená nedovolené zpřístupnění vnitřních informací. Uvedený emitent zajistí, aby si byli kvalifikovaní investoři, kteří tyto informace obdrží, vědomi souvisejících právních a regulačních povinností a tuto znalost písemně potvrdili a aby si byli vědomi sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřních informací.

________________________

*  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).“;

2.  V článku 13 se doplňují nové odstavce 12 a 13, které znějí:

„12. Aniž by byly omezeny možnosti členských států využívat anebo rozvíjet uznávané tržní postupy, emitent, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, je oprávněn uzavřít smlouvu EU o zajištění likvidity pro své akcie, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  podmínky smlouvy o zajištění likvidity splňují kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/908**;

b)  smlouva o zajištění likvidity je vypracována v souladu s šablonou v odstavci 13;

c)  poskytovatel likvidity je řádně oprávněn příslušným orgánem v souladu se směrnicí 2014/65/EU a je organizátorem trhu nebo investičním podnikem, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, zaregistrován jako člen trhu;

d)  organizátor trhu nebo investiční podnik, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, emitentovi písemně potvrdí, že obdržel exemplář smlouvy o zajištění likvidity a že s podmínkami této smlouvy souhlasí.

Emitent uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce musí být schopen kdykoli prokázat, že podmínky, za nichž byla smlouva uzavřena, jsou soustavně dodržovány. Tento emitent a investiční podnik, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, poskytnou dotčeným příslušným orgánům ▌exemplář smlouvy o zajištění likvidity.

13. Aby zajistila jednotné podmínky používání odstavce 12 je Komisi svěřena pravomoc přijímat v úzké spolupráci s orgánem ESMA a na základě jeho technického poradenství akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením norem pro šablonu smlouvy, jež se použije pro účely uzavření smlouvy EU o zajištění likvidity, aby bylo zajištěno dodržování podmínek stanovených v článku 13. ▌

_________________________

**  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/908 ze dne 26. února 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o stanovení regulačních technických norem týkajících se kritérií, postupu a požadavků pro zavedení uznávaného tržního postupu a požadavků na jeho zachování, ukončení nebo změnu podmínek jeho uznání (Úř. věst. L 153, 10.6.2016, s. 3). “;

3.  čl. 17 odst. 4 se mění mění takto:

  a) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

  „Pokud emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise odložil zveřejnění vnitřních informací podle tohoto odstavce, je povinen o tomto odložení vždy písemně informovat příslušný orgán uvedený v odstavci 3 okamžitě poté, co tyto informace uveřejní. V tomto oznámení emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise poskytne písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky stanovené v tomto odstavci.Členské státy mohou alternativně zajistit, aby záznam tohoto vysvětlení byl poskytnut pouze na žádost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 3.

  b) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

Odchylně od třetího pododstavce, pokud jsou cenné papíry emitenta přijaty ▌na trhu pro růst malých a středních podniků, poskytne emitent písemné vysvětlení příslušnému orgánu pouze na jeho žádost.“;

4.  V článku 18 se odstavce 1 až 6 nahrazují tímto:

„1. Emitenti i osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet, jsou povinni:

a)  sestavit seznam všech osob, které mají přístup k vnitřním informacím a které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo provádějí úkoly, na základě nichž mají přístup k vnitřním informacím, jako jsou poradci, účetní či ratingové agentury (seznam zasvěcených osob);

b)  neprodleně seznam zasvěcených osob aktualizovat v souladu s odstavcem 4, a

c)  na žádost předložit co nejdříve seznam zasvěcených osob příslušnému orgánu.

2.  Emitenti a jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet učiní veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby veškeré osoby uvedené na seznamu zasvěcených osob písemně potvrdily právní a regulační povinnosti, které pro ně z této skutečnosti vyplývají, a aby si byly vědomy sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřní informace. Pokud emitent požádá jinou osobu, aby sestavila a aktualizovala seznam zasvěcených osob ▌, je emitent nadále plně odpovědný za dodržení tohoto článku. Emitent si vždy zachovává právo přístupu k seznamu zasvěcených osob, který sestavuje jiná osoba.

3.  Seznamy zasvěcených osob obsahují přinejmenším tyto údaje:

  a)  totožnost každé osoby, která má přístup k vnitřním informacím;

b)  důvod, proč je tato osoba uvedena na seznamu zasvěcených osob;

c)  datum a čas, kdy tato osoba obdržela přístup k vnitřním informacím; a

d)  datum sestavení seznamu zasvěcených osob.

4.  Emitenti i jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet neprodleně aktualizují seznamy zasvěcených osob, včetně data aktualizace, za těchto okolností:

a)  pokud dojde ke změně důvodu uvedení osoby na seznamu zasvěcených osob;

b)  pokud nová osoba získá přístup k vnitřním informacím a je tedy třeba ji zařadit na seznam zasvěcených osob, a

c)  pokud osoba ztrácí přístup k vnitřním informacím.

Vždy se uvádí datum a čas změny, která vedla k aktualizaci.

5.  Emitenti i jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet uchovávají svůj seznam zasvěcených osob po dobu alespoň pěti let od chvíle, kdy byl sestaven či aktualizován.

6.  Emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, a jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet, jsou oprávněni zapsat na seznam zasvěcených osob pouze ty osoby, které mají z povahy své funkce nebo pozice stálý přístup ke všem vnitřním informacím ve svých příslušných útvarech.

Seznamy zasvěcených osob jsou na vyžádání poskytnuty příslušnému orgánu. Pokud taková žádost neexistuje, poskytují se seznamy v minimálních intervalech, které určí příslušný orgán.“

5.  v čl. 19 odst. 3 se v prvním pododstavci doplňuje nová věta, která zní:

„Emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, mají dva pracovní dny po obdržení oznámení podle odstavce 1 na to, aby zveřejnili informace uvedené v tomto oznámení.“.

5a.  Článek 35 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 13, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 a čl. 19 odst. 13 a 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu pozměňujícího aktu v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 13, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 a čl. 19 odst. 13 a 14 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

c) vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.“

d) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 13, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 13 nebo 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 2017/1129

-1.  Článek 1 se mění takto:

  a)  písmeno f) se nahrazuje tímto:

„) cenné papíry nabízené v souvislosti s nabídkou převzetí pomocí výměnné nabídky, je-li v souladu s podmínkami stanovenými čl. 21 odst. 2 uveřejněn dokument ▌, který popisuje transakci a její dopad na emitenta a který zajišťuje větší transparentnost, jež investorovi umožňuje provést informované posouzení v souladu s čl. 6 odst. 1 prvním pododstavcem;“

b)  Vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a. Výjimky stanovené v odst. 4 písm. f) a v odst. 5 prvním pododstavci písm. e) se uplatní pouze tehdy, pokud byly kapitálové cenné papíry zadavatele přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před převzetím kontroly.

Výjimky stanovené v odst. 4 písm. g) a v odst. 5 prvním pododstavci písm. f) se uplatní pouze v následujících případech:

a)  kapitálové cenné papíry nabízející osoby byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před transakcí;

b)  kapitálové cenné papíry podléhající rozdělení společnosti byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před transakcí;

c)  fúze není považována za zpětnou akvizici ve smyslu bodu B19 standardů IFRS 3, Sdružování podniků, ve znění schváleném Evropskou unií.“

1.  Článek 14 nařízení (EU) 2017/1129 se mění takto:

a)  v odst. 1 se první pododstavec mění takto:

  i)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) emitenti, jejichž kapitálové cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo na trhu pro růst malých a středních podniků, a to nepřetržitě alespoň po dobu posledních osmnácti měsíců, a kteří vydávají nekapitálové cenné papíry nebo cenné papíry, které umožňují přístup ke kapitálu;“

ii)  ▌doplňuje se nové písmeno ▌, které zní:

d) emitenti, kteří jsou přijati k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků po dobu alespoň dvou let a žádají o přijetí stávajících nebo nových cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu“;

b)  odstavec 3 se mění takto:

i)  V odstavci 3 druhém pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)  v případě kapitálových cenných papírů nebo cenných papírů, které umožňují přístup ke kapitálu, prohlášení o provozním kapitálu, prohlášení o kapitalizaci a zadlužení, uvedení relevantních střetů zájmů a transakcí se spřízněnými osobami, hlavních akcionářů a případně pro forma finančních informací.“

ii)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Komise do 21. ledna 2021 přezkoumá akt nebo akty v přenesené pravomoci stanovené v tomto odstavci, a to zejména ty, které stanovují harmonogramy upřesňující redukované informace o kapitálových cenných papírech podle písmene e) druhého pododstavce tohoto odstavce.“

2a.  V čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„ca) emitenti jiní než malé a střední podniky, kteří nabízejí akcie veřejnosti a současně usilují o přijetí těchto akcií k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, pokud již nemají akcie přijaté k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků a pokud je součin dvou následujících složek nižší než 200 000 000 EUR:

i) cena konečné nabídky nebo maximální cena v případě uvedeném v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě i);

ii) celkový počet akcií v oběhu okamžitě po nabídce akcií veřejnosti vypočítaný buď na základě výše veřejně nabídnutých akcií, nebo na základě maximální výše veřejně nabídnutých akcií v případě uvedeném v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě i). “

2b.  V příloze V se bod II nahrazuje tímto:

  „II. ▌Prohlášení o kapitalizaci a o zadlužení (pouze v případě kapitálových cenných papírů vydaných společnostmi s tržní kapitalizací vyšší než 200 000 000 EUR) a prohlášení o provozním kapitálu (pouze v případě kapitálových cenných papírů).

  Účelem je poskytnout informace o kapitalizaci a o zadlužení emitenta a informace o tom, zda provozní kapitál postačuje ke splnění stávajících požadavků emitenta, a pokud ne, jakým způsobem má být potřebný dodatečný provozní kapitál podle návrhu emitenta zajištěn.“

Článek 2a

Změny nařízení (EU) 600/2014 a směrnice 2014/65/EU

1.  Komise vypracuje nejpozději do 31. prosince 2020 ve spolupráci s orgánem ESMA zprávu o dopadu požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014(12) a směrnice 2014/65/EU na financování malých a středních podniků, jejich přístup na finanční trhy a úspěšnost trhů pro růst malých a středních podniků. Pro účely této zprávy shromáždí orgán ESMA údaje o primárních veřejných nabídkách akcií a dekótování na trzích pro růst malých a středních podniků, v jiných mnohostranných obchodních systémech a na regulovaných trzích a sleduje převody společností mezi různými obchodními systémy. Orgán ESMA také posoudí, zda vlastnictví akcií a dluhopisů malých a středních podniků na sekundárním trhu představuje překážku pro přístup malých a středních podniků na veřejné trhy. Příslušná zpráva je předložena Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

2.  Komise do 31. prosince 2019 zřídí odbornou skupinu zúčastněných stran, která bude sledovat úspěšnost trhů pro růst malých a středních podniků. Oddíl zprávy věnovaný trhům pro růst malých a středních podniků uvedený v odstavci 1 bude připraven ve spolupráci s odbornou skupinou zúčastněných stran.

Článek 2b

Změny směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593

Komise do 31. prosince 2019 vyhodnotí účinky ustanovení článku 13 směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593(13) na výsledky výzkumu malých a středních podniků v Unii.

Článek 13 směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 stanoví požadavky na poskytování služeb výzkumu třetími stranami investičním podnikům, které zákazníkům poskytují služby správy portfolia nebo jiné investiční či doplňkové služby, a zejména podmínky, které musí takový výzkum splnit, aby nebyl považován za pobídky zakázané v čl. 24 odst. 7 a 8 směrnice 2014/65/EU.

Článek 2c

Změny směrnice 2009/138/ES

1.   Komise nejpozději do 31. prosince 2020 vypracuje zprávu o dopadu kapitálových požadavků, poměru investic a veškerých dalších opatření, jež by mohla omezovat pojišťovny a zajišťovny, které spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(14), pokud jde o financování kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků, a předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

2.  Pro účely odstavce 1 podá evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, EIOPA) Komisi zprávu o:

a)  analýze vývoje investic pojišťoven a zajišťoven do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků;

b)  analýze správních a právních překážek, které brání financování a investicím do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků nebo je omezují, jako jsou obezřetnostní požadavky a poměry, či jakýchkoli dalších ustanovení;

c)  soudržnosti kapitálových požadavků stanovených ve směrnici 2009/138/ES spojených s expozicemi vůči malým a středním podnikům a o závěrech analýz uvedených v písmenech a) a b).

Článek 2d

Změny směrnice (EU) 2016/2341

1.  Komise nejpozději do 31. prosince 2020 vypracuje zprávu o dopadu kapitálových požadavků, poměru investic a veškerých dalších opatření, jež by mohla omezovat instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP 2), které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/2341(15), pokud jde o financování kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků, a předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

2.  Pro účely odstavce 1 podá orgán EIOPA Komisi zprávu o:

a)  analýze vývoje investic institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků;

b)  analýze správních a právních překážek, které brání financování a investicím do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků nebo je omezují, jako jsou obezřetnostní požadavky a poměry, či jakýchkoli dalších ustanovení;

c)  soudržnosti kapitálových požadavků stanovených ve směrnici 2009/138/ES spojených s expozicemi vůči malým a středním podnikům a o závěrech analýz uvedených v písmenech a) a b).

Článek 2e

Ustanovení o přezkumu rámců, kterými se řídí činnost investičních podniků a správců aktiv

1.  Komise nejpozději do 31. prosince 2020 vypracuje zprávu o dopadu kapitálových požadavků, poměru investic a veškerých dalších opatření, která spadají do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU(16) (SKIPC), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(17) (směrnice o správcích alternativních investičních fondů), směrnice o investičních fondech a nařízení o investičních fondech [OP: vložte prosím odkaz], jež by mohla omezovat správce aktiv a investiční podniky, pokud jde o financování kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků, a předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

2.  Pro účely odstavce 1 podávají orgán ESMA a orgán EBA Komisi zprávu o:

a)  analýze vývoje investic těchto finančních institucí do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků;

b)  analýze správních a právních překážek, které brání financování a investicím do kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků nebo je omezují, jako jsou obezřetnostní požadavky a poměry, či jakýchkoli dalších ustanovení;

c)  analýze skutečných rizik, kterým čelí investice do kótovaných malých a středních podniků v EU a které tyto investice způsobují, po období alespoň 10 let, nebo 5 let v případě zahrnutí poklesu, což představuje úplný hospodářský cyklus vzhledem k cykličnosti hlavních ekonomických faktorů;

d)  soudržnosti kapitálových požadavků stanovených v tomto rámci spojených s expozicemi vůči malým a středním podnikům a o závěrech analýz uvedených v písmenech a), b) a c).

________________________________

***  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1). “.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 6 měsíců od vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament        Za Radu

předseda        předseda

(1)

  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 79.

(2)

* Pozměňovací návrh: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(3)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(4)

  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 79.

(5)

  Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (Úř. věst. ...) a rozhodnutí Rady ze dne ...

(6)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (text s významem pro EHP)

(9)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).“;

(10)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(11)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(13)

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 500).

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(16)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186).

(17)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Podpora využívání trhů pro růst malých a středních podniků

Referenční údaje

COM(2018)0331 – C8-0212/2018 – 2018/0165(COD)

Datum předložení EP

24.5.2018

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

11.6.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

11.6.2018

IMCO

11.6.2018

JURI

11.6.2018

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ENVI

21.6.2018

IMCO

19.6.2018

JURI

9.7.2018

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Anne Sander

31.5.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

24.9.2018

19.11.2018

 

 

Datum přijetí

3.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Ralph Packet, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mady Delvaux, Syed Kamall, Alain Lamassoure, Luigi Morgano, Michel Reimon, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Barbara Lochbihler, Jarosław Wałęsa

Datum předložení

7.12.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ALDE

Petr Ježek, Wolf Klinz, Lieve Wierinck

ECR

Syed Kamall, Bernd Lucke, Ralph Packet

PPE

Markus Ferber, Brian Hayes, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Werner Langen, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Jarosław Wałęsa, Esther de Lange

S&D

Pervenche Berès, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Philippe Lamberts, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Molly Scott Cato

0

-

 

 

5

0

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

GUE/NGL

Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 11. ledna 2019Právní upozornění