ZPRÁVA     ***I
PDF 1816kWORD 250k
7.12.2018
PE 623.664v02-00 A8-0438/2018

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(COM(2018)0234 – C8‑0169/2018 – 2018/0111(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Neoklis Sylikiotis

Zpravodajka (*):

Julia Reda, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

(*)  Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu

(Přepracování – článek 104 jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 PŘÍLOHA: STANOVISKO KONZULTAČNÍ PRACOVNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(COM(2018)0234 – C8‑0169/2018 – 2018/0111(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0234),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0169/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–    s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 29. listopadu 2018 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  having regard to the provisional agreement approved by the committee responsible under Rule 69f(4) of its Rules of Procedure, the undertaking given by the Commission to take over Parliament’s position, and the undertaking given by the Council representative by letter of 29 November 2018 to approve that position, in accordance with Article 294(4) of the Treaty on the Functioning of the European Union,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0438/2018),

A.  whereas, according to the Consultative Working Party of the legal services of the European Parliament, the Council and the Commission, the Commission proposal does not include any substantive amendments other than those identified as such in the proposal and whereas, as regards the codification of the unchanged provisions of the earlier acts together with those amendments, the proposal contains a straightforward codification of the existing texts, without any change in their substance;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k postoji Komise v prvním čtení

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o veřejně přístupných datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES(3) byla podstatně změněna. Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice z důvodu přehlednosti přepracována.

(2)  Podle článku 13 směrnice 2003/98/ES a pět let po přijetí pozměňující směrnice 2013/37/EU Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami zhodnotila a přezkoumala fungování směrnice v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů.(4)

(3)  V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů(5) má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii a aktualizovalo by legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií a dále by stimulovalo digitální inovace, zejména pokud jde o umělou inteligenci.

(4)  Za účelem plného využití potenciálu informací veřejného sektoru pro evropské hospodářství a společnost byly do právního textu zavedeny podstatné změny, které se zaměřují na tyto oblasti: poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, lepší nabídka veřejných údajů s vysokou hodnotou pro opakované použití, a to nejen od veřejných podniků, ale také soukromých podniků, dochází-li k produkci údajů při plnění služby obecného hospodářského zájmu spadající do působnosti této směrnice, od organizací provádějících výzkum a od organizací, které financují výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod, použití výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů a vztah mezi touto směrnicí a některými souvisejícími právními nástroji, včetně směrnice 96/9/ES(6)směrnice 2003/4/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(7) a nařízení (EU) č. 2016/679.

(4a)  Přístup k informacím je jedním ze základních práv. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) stanoví, že každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.

(4b)  Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie zaručuje právo na ochranu osobních údajů a stanoví, že tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán.

(5)  Smlouva stanoví vytvoření vnitřního trhu a systému zajišťujícího, aby na vnitřním trhu nebyla narušována hospodářská soutěž. Harmonizace pravidel a postupů členských států při využívání informací veřejného sektoru přispívá k dosažení těchto cílů.

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, politické, hospodářské, právní, zeměpisné, environmentální, meteorologické, seismologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy, představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat společnost. Poskytování těchto informací v běžném elektronickém formátu umožňuje občanům a podnikům nacházet nové způsoby jejich využívání a vytvářet nové inovativní produkty a služby. Členské státy a subjekty veřejného sektoru by v rámci svého úsilí o umožnění snadného přístupu k datům, která jsou určena k opětovnému použití, měly mít možnost využívat a čerpat podporu z programu Digitální Evropa nebo obdobných fondů a programů Unie zaměřených na digitalizaci Evropy, na využívání digitálních technologií v co nejširším měřítku nebo na digitální transformaci veřejné správy a veřejných služeb.

(6a)  Informace veřejného sektoru představují mimořádně významný zdroj dat, která mohou přispívat k lepšímu fungování jednotného trhu a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a podniky. Inteligentní využívání údajů, včetně jejich zpracovávání prostřednictvím aplikací založených na umělé inteligenci, může mít převratný dopad na všechna odvětví hospodářství.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru stanovila minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států, včetně výkonných, legislativních a justičních orgánů. Od přijetí prvního souboru pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru množství údajů ve světě, včetně veřejných údajů, exponenciálně narostlo a vznikají a jsou shromažďovány nové typy údajů. Současně probíhá vývoj technologií pro analýzu, využití a zpracování údajů, jako jsou strojové učení, umělá inteligence a internet věcí. Tento rychlý technologický vývoj umožňuje vytvářet nové služby a nové aplikace, které vycházejí z použití, shromažďování nebo kombinace údajů. Pravidla původně přijatá v roce 2003 a následně změněná v roce 2013 již těmto rychlým změnám nestačí, a proto hrozí, že budou hospodářské a sociální příležitosti nabízené opakovaným použitím veřejných údajů promarněny.

(8)  Vývoj směrem k společnosti založené na údajích a využívající údaje z různých oblastí a činností ovlivňuje život všech občanů Společenství mimo jiné tím, že jim umožňuje nové způsoby přístupu k poznatkům a jejich získávání.

(9)  Digitální obsah hraje v tomto vývoji významnou roli. Tvorba těchto obsahů v posledních letech ovlivnila a nadále ovlivňuje rychlé vytváření pracovních míst. Většina těchto pracovních míst je vytvářena inovativními začínajícími podniky a malými a středními podniky.

(10)  Jedním ze základních cílů vytváření vnitřního trhu je vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji některých služeb a produktů v členských státech, ale i v celé Unii. Informace veřejného sektoru nebo informace shromažďované, vytvářené, reprodukované a šířené v rámci plnění veřejného úkolu nebo služby obecného zájmu jsou důležitým výchozím materiálem výrobků a služeb digitálního obsahu a s rozvojem pokročilých digitálních technologií, jako je umělá inteligence, technologie distribuovaných účetních knih a internet věcí, se stanou ještě důležitějším zdrojem obsahu. Inteligentní využívání údajů, včetně jejich zpracovávání prostřednictvím aplikací založených na umělé inteligenci, může mít převratný dopad na všechna odvětví hospodářství. V této souvislosti bude rovněž důležité široké zeměpisné pokrytí překračující hranice států. Široké možnosti opakovaného použití těchto informací by měly mimo jiné umožnit všem evropským společnostem, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, ale i občanské společnosti, využívat jejich potenciálu a přispívat k hospodářskému rozvoji a vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, z nichž budou mít užitek zejména místní komunity, a k plnění důležitých společenských cílů, jako je odpovědnost a transparentnost.

(11)  Povolení opakovaného použití dokumentů, které jsou v držení subjektu veřejného sektoru, přidává hodnotu pro pravidelné a konečné uživatele a pro společnost obecně a v mnoha případech i pro samotný veřejný subjekt, neboť podporuje transparentnost a odpovědnost a poskytuje zpětnou vazbu od pravidelných a konečných uživatelů umožňující dotčenému subjektu veřejného sektoru zkvalitnit shromažďované informace a plnit jeho veřejné úkoly. S rozvojem nových technologií může šíření údajů shromážděných a distribuovaných v rámci plnění veřejného úkolu přispívat k zajištění spolehlivých informací pro uživatele.

(12)  V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání zdrojů informací veřejného sektoru existují značné rozdíly, které vytvářejí překážky pro plné využití hospodářského potenciálu tohoto základního zdroje dokumentů. Postupy subjektů veřejného sektoru při využívání informací veřejného sektoru jsou mezi členskými státy i nadále rozdílné. Tato skutečnost by měla být zohledněna. Je tedy třeba provést minimální harmonizaci vnitrostátních pravidel a postupů pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru v těch případech, kdy rozdíly ve vnitrostátních předpisech a postupech nebo nejasnosti brání hladkému fungování vnitřního trhu a řádnému rozvoji informační společnosti ve Společenství.

(13)  Členské státy by měly zajistit, aby data byla vytvářena podle zásady „veřejně přístupných dat již od návrhu“, a to u všech dokumentů spadajících do působnosti této směrnice, a měly by rovněž zajistit jednotný stupeň ochrany cílů představujících veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost, včetně případů, kdy se jedná o citlivé informace týkající se kriticky významné infrastruktury. Dále by měly zaručit ochranu osobních údajů, mj. i když informace tvořící součást určitého datového souboru samy o sobě sice nepředstavují riziko zjištění totožnosti určité fyzické osoby, ale ve spojení s jinými dostupnými informacemi by takové riziko mohlo vzniknout. Politiky zpřístupnění údajů, které zajišťují dohledatelnost, dostupnost, interoperabilitu a znovupoužitelnost (zásady FAIR) a podporují širokou dostupnost a opakované použití informací veřejného sektoru pro soukromé nebo komerční účely s minimálními či žádnými právními, technickými a finančními omezeními a které napomáhají oběhu informací nejen pro hospodářské subjekty, ale především pro veřejnost, mohou hrát důležitou úlohu v transparentnosti a demokratické odpovědnosti, podpořit účast společnosti a nastartovat a podpořit vývoj nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využití těchto informací a podnítit hospodářský růst. Aby byly tyto přínosy maximální, je třeba zaručit přístup ke zdrojům a vyvíjejícím se údajům. Interoperabilita, otevřené standardy a veřejně přístupná data by proto měly být zaváděny na úrovni státní správy jednotlivých členských států. Současně by Komise měla usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních elektronických rozhraní, která umožní poskytování účinnějších a bezpečnějších veřejných služeb.

(14)  Bez minimální harmonizace na úrovni Společenství by navíc zákonodárná opatření na vnitrostátní úrovni, která již byla v mnohých členských státech zahájena v reakci na technologické výzvy, mohla vést k ještě významnějším rozdílům. Dopad těchto zákonodárných rozdílů a nejistot bude ještě významnější s dalším rozvojem informační společnosti, která již značně rozšířila využívání informací překračující hranice států.

(15)  Členské státy zavedly politiky opakovaného použití podle směrnice 2003/98/ES a některé z nich přijaly v souvislosti s přístupnými údaji ambiciózní postupy pro usnadnění opakovaného použití dostupných veřejných údajů pro občany a společnosti v míře přesahující minimální úroveň stanovenou uvedenou směrnicí. K zabránění tomu, aby různé předpisy v různých členských státech kladly překážky přeshraniční nabídce výrobků a služeb, a k umožnění opakovaného použití srovnatelných souborů veřejných údajů pro celoevropské aplikace využívající tyto údaje je rovněž nutná minimální harmonizace s cílem určit, jaké veřejné údaje jsou na vnitřním informačním trhu v souladu s příslušným režimem přístupu pro opakované použití dostupné. Ustanovení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, které jdou nad rámec těchto minimálních požadavků, zejména u odvětvových právních předpisů, by se měly uplatňovat i nadále. Příklady ustanovení, která překračují minimální harmonizační úroveň této směrnice, jsou nižší prahové hodnoty přípustných poplatků za opakované použití oproti prahovým hodnotám stanoveným v článku 6 nebo méně omezující licenční podmínky než podmínky uvedené v článku 8. Touto směrnicí by zejména neměla být dotčena ustanovení překračující minimální harmonizační úroveň této směrnice, jak je stanovena v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.

(16)  Je třeba vytvořit obecný rámec podmínek opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, aby byly zajištěny spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky opakovaného použití takových informací. Subjekty veřejného sektoru shromažďují, vytvářejí, reprodukují a šíří dokumenty při plnění svých veřejných úkolů. Využívání těchto dokumentů k jiným účelům znamená opakované použití. Opatření členských států mohou překračovat rámec minimálních standardů stanovených touto směrnicí, aby umožnila širší opakované použití.

(17)  Tato směrnice by se měla vztahovat na dokumenty, jejichž poskytnutí je součástí veřejných úkolů příslušných subjektů veřejného sektoru, jak je definováno právem nebo jinými závaznými pravidly v příslušných členských státech. Při neexistenci takových pravidel by měly být tyto veřejné úkoly vymezeny v souladu s obecnou správní praxí v příslušném členském státě za předpokladu, že rozsah těchto veřejných úkolů je transparentní a podléhá přezkumu. Tyto veřejné úkoly by mohly být vymezeny obecně nebo individuálně pro jednotlivé subjekty veřejného sektoru.

(18)  Tato směrnice by se měla používat pro dokumenty, které jsou zpřístupněny k opakovanému použití, jestliže subjekty veřejného sektoru poskytují licence na informace, prodávají, šíří, vyměňují nebo poskytují informace. Aby nedocházelo ke kříženému subvencování, mělo by opakované použití zahrnovat další používání dokumentů v rámci téže organizace při činnostech překračujících rámec jejích veřejných úkolů. Činnosti překračující rámec veřejných úkolů obvykle zahrnují poskytování dokumentů, které se vytvářejí a zpoplatňují výhradně na komerčním základě a při hospodářské soutěži s ostatními účastníky na trhu.

(19)  Směrnice by v žádném případě neměla omezovat nebo mařit plnění zákonných povinností veřejných orgánů a jiných subjektů veřejného sektoru. Nezajišťuje ani přístup. Toto rozhodnutí je plně v pravomoci členských států. Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, aniž by tím byly dotčeny výjimky stanovené v této směrnici, jako je ochrana osobních údajů, která členským státům umožňuje omezit nebo vyloučit přístup k některým dokumentům. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

(20)  Členské státy často poskytování služeb obecného zájmu svěřují subjektům mimo veřejný sektor a tyto subjekty velkou měrou kontrolují. Ustanovení směrnice 2003/98/ES se zároveň vztahují pouze na dokumenty v držení subjektů veřejného sektoru, přičemž z oblasti její působnosti jsou vyloučeny veřejné podniky. Má to za následek nedostatečnou dostupnost pro opakované použití v případě dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu v celé řadě oblastí, zejména v odvětvích veřejných služeb. Dochází též k velkému omezení potenciálu pro vznik přeshraničních služeb na základě dokumentů, které mají v držení veřejné podniky, jež poskytují služby obecného zájmu. Opakované použití údajů může hrát důležitou úlohu při oživení hospodářského růstu a podpoře zapojení veřejnosti.

(21)  Směrnice 2003/98/ES by proto měla být změněna tak, aby bylo zajištěno, že její ustanovení lze použít na opakované použití dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu veřejnými a soukromými podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, vykonávajícími některou z činností uvedených v článcích 8 až 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(8), jakož i veřejnými a soukromými podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, jednajícími jako provozovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, veřejnými a soukromými podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, jednajícími jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, a veřejnými a soukromými podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, jednajícími jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž).

(21a)  Tato směrnice by se neměla použít na dokumenty týkající se poskytování služeb obecného zájmu; na opakované použití dokumentů přímými konkurenty veřejných podniků v případě, že se jedná o dokumenty, které byly vytvořeny v rámci činností přímo vystavených hospodářské soutěži a vyňatých z pravidel zadávání veřejných zakázek podle článku 34 směrnice 2014/25/EU, splňují-li podmínky v něm uvedené.

(21b)  Vzhledem ke kritickému významu jejich činnosti a bezpečnostním a oznamovacím požadavkům, se tato směrnice nepoužije ani na dokumenty, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodu ochrany bezpečnosti sítě a informačních systémů ve smyslu směrnice 2016/1148/EU nebo na základě pravidel, jimiž se řídí provozovatelé kriticky významné infrastruktury, včetně provozovatelů základních služeb ve smyslu směrnice 2008/114/ES.

(22)  Tato směrnice by neměla obsahovat závazek umožnit opakované použití dokumentů vytvořených veřejnými podniky nebo v případě, že se na ně vztahuje tato směrnice, soukromými podniky. Rozhodnutí o případném povolení opakovaného použití jakéhokoli dokumentu či všech dokumentů v rámci působnosti této směrnice se ponechává příslušnému veřejnému, případně soukromému podniku. Teprve poté, co se veřejný, případně soukromý podnik rozhodne zpřístupnit dokument pro opakované použití, by měl plnit příslušné závazky stanovené v kapitolách III a IV této směrnice, zejména pokud jde o formáty, vybírání poplatků, transparentnost, licence, nediskriminaci a zákaz výhradních dohod. Na druhou stranu nemusí veřejný, případně soukromý podnik splňovat požadavky stanovené v kapitole II, jako jsou pravidla pro zpracování žádostí.

(23)  Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů, měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty. Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost a opětovná použitelnost výsledků vědeckého výzkumu financovaných z veřejných prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření, jakož i umožnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup napomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký pokrok, bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst a inovace. Kromě otevřeného přístupu se rychle stává běžnou vědeckou praxí i plánování správy údajů, které má zajistit, že údaje budou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady FAIR), jako je důsledné poskytování plánů správy údajů, které je nezbytné dále podporovat.

(24)  Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu, jakož i zajistit, aby tyto politiky prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. V rámci politik otevřeného přístupu je obvykle možné učinit ve vztahu k otevřené dostupnosti výsledků vědeckého výzkumu řadu výjimek. Dne 17. července 2012 přijala Komise doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, které bylo aktualizováno dne 25. dubna 2018(9) a v němž jsou mimo jiné popsány relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky, za nichž lze některé výsledky výzkumu opětovně používat. Z tohoto důvodu by se měly některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných veřejnými a soukromými subjekty. Zpřístupňování údajů z výzkumu, který je financován z veřejných zdrojů, by proto mělo představovat standardní možnost. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající se ochrany soukromí, ochrany osobních údajů, obchodního tajemství, bezpečnosti státu, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví třetích stran v souladu se zásadou „přístup umožnit, kdykoli je to možné, a neumožnit, jen když je to nutné“, a zaměřit se na podporu správy údajů, která by se měla stát jednou z hlavních součástí výzkumu. V případech, kdy je přístup omezen, by veřejnosti měly být sděleny důvody pro omezení jejich opakovaného používání. Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se takové závazky vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci zveřejnili. Ostatní druhy dokumentů v držení organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měly být nadále z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(25)  Definice „subjektu veřejného sektoru“ a „veřejnoprávního subjektu“ vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(10) .

(26)  Tato směrnice stanoví obecnou definici pojmu „dokument“. Vztahuje se na veškeré záznamy jednání, skutečností nebo informací – a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací – bez ohledu na formu nosiče (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka). Definice „dokumentu“ se nemá vztahovat na počítačové programy.

(27)  Subjekty veřejného sektoru své dokumenty stále větší měrou aktivně zpřístupňují pro opakované použití prostřednictvím volně přístupných formátů, které mohou být strojově čitelné, a ve formátu, který zajišťuje interoperabilitu, opakované použití a přístupnost. Dokumenty by se též měly zpřístupňovat pro opakované použití na žádost podanou dalším uživatelem. Členské státy by měly zaručit, že budou stanovena praktická ujednání, která zajistí, aby opakované použití informací veřejného sektoru bylo možné realizovat efektivním způsobem, přičemž bude jasně uvedeno, kde lze takové dokumenty najít. Lhůta pro zodpovězení žádostí o opakované použití by měla být přiměřená a v souladu s příslušnou lhůtou pro žádosti o přístup k dokumentům podle dotyčných režimů přístupu. Této povinnosti by nicméně měly být zproštěny vzdělávací zařízení, organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. Přiměřené lhůty v celé Unii podnítí tvorbu nových souhrnných informačních výrobků a služeb na celoevropské úrovni. To je zvláště důležité u dynamických dat (včetně údajů o životním prostředí, dopravních údajů, družicových dat, údajů o počasí), jejichž hospodářská hodnota závisí na okamžité dostupnosti informací a pravidelných aktualizacích. Dynamická data by proto měla být zpřístupněna ihned po jejich shromáždění, a to prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API) s cílem usnadnit na základě těchto dat rozvoj internetu, jakož i mobilních a cloudových aplikací. Není-li to z důvodu technických nebo finančních omezení možné, měly by subjekty veřejného sektoru dokumenty zpřístupnit ve lhůtě, která umožňuje plné využití jejich hospodářského potenciálu. Zvláštní opatření by měla být přijata za účelem odstranění příslušných technických a finančních překážek. Při použití licence může být časová dostupnost dokumentů součástí licenčních podmínek.

(28)  K získání přístupu k údajům nabízejícím se pro opakované použití na základě této směrnice je vhodné zajistit přístup k dynamickým datům prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API). Rozhraní API popisuje, jaký druh údajů lze získat, jakým způsobem to učinit a v jakém formátu budou údaje obdrženy. Rozhraní API by měla mít přehlednou technickou dokumentaci, která by měla být úplná a dostupná online. Měly by se také používat evropské nebo mezinárodně uznávané či jinak běžně používané standardní protokoly a pro datové soubory též případné mezinárodní normy. Rozhraní API mohou být různě složitá – od jednoduchého odkazu na databázi pro získání specifických datových souborů po strukturované webové rozhraní nebo komplexnější uspořádání. Opakované používání a sdílení údajů prostřednictvím vhodného využití rozhraní API má obecnou hodnotu, neboť pomůže subjektům vyvíjejícím technologie a začínajícím podnikům s vytvářením nových služeb a produktů. Představuje též zásadní složku pro vytváření cenných ekosystémů na základě mnohdy nevyužitých datových fondů, jejichž potenciál nechávají vlastníci těchto dat převážně nevyužitý. Uspořádání rozhraní API a jeho použití musí vycházet z několika zásad: stability, spolehlivosti, dostupnosti, účinnosti, údržby během životního cyklu, jednotného používání a jednoty norem, uživatelské vstřícnosti a bezpečnosti. Dynamická data, čímž se rozumí průběžně aktualizované údaje, mnohdy i v reálném čase, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zpřístupní pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní API, která musí být slučitelná se zásadami FAIR. Subjektům veřejného sektoru může být poskytnuta účinná podpora, aby mohly rozvíjet odpovídající úroveň způsobilosti svých služeb.

(29)  Možnosti opakovaného použití mohou být zlepšeny omezením potřeby převádění papírových dokumentů do elektronické formy nebo zpracovávání elektronických souborů, aby byly navzájem slučitelné. Proto by měly subjekty veřejného sektoru poskytovat dokumenty ve všech již existujících formátech nebo jazycích, v elektronické formě, pokud je to možné a vhodné. Subjekty veřejného sektoru by měly žádosti o výtahy z existujících dokumentů posuzovat příznivě, představuje-li schválení takové žádosti pouze jednoduchou operaci. Subjekty veřejného sektoru by však neměly být povinny poskytovat výtahy z dokumentů, pokud to představuje nepřiměřené úsilí. Pro zjednodušení opakovaného použití by měly subjekty veřejného sektoru poskytovat své vlastní dokumenty ve formátu, který nezávisí na použití zvláštního programového vybavení, pokud je to možné a vhodné. Subjekty veřejného sektoru by měly zohlednit možnosti opakovaného použití dokumentů zdravotně postiženými osobami a pro zdravotně postižené osoby, a to tak, že tyto informace poskytnou v přístupných formátech.

(30)  Pro usnadnění opakovaného použití by měly subjekty veřejného sektoru, je-li to možné a vhodné, zpřístupnit dokumenty, a to včetně dokumentů zveřejněných na webových stránkách, v otevřených a strojově čitelných formátech a spolu s jejich metadaty, s nejlepší možnou úrovní přesnosti a zrnitosti, ve formátu, který zajistí interoperabilitu, například jejich zpracováním v souladu se zásadami týkajícími se požadavků slučitelnosti a použitelnosti pro prostorové informace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(11) .

(31)  Dokument by měl být považován za dokument ve strojově čitelném formátu, je-li ve formátu souboru strukturovaného tak, aby v něm softwarové aplikace mohly snadno nalézt, rozpoznat a technologicky neutrálním způsobem získat konkrétní údaje. Za strojově čitelné údaje by se měly považovat údaje zakódované v souborech strukturovaných ve strojově čitelném formátu. Strojově čitelné formáty mohou být otevřené nebo chráněné vlastnickým právem; mohou být formálně normalizované, či nikoli. Dokumenty zakódované ve formátu souboru, který toto automatické zpracování omezuje, jelikož údaje z nich nelze získat snadno či vůbec, by za dokumenty ve strojově čitelném formátu být považovány neměly. Členské státy by měly podporovat používání otevřených, strojově čitelných formátů, pokud je to možné a vhodné. Při vytváření technických metod pro opakované použití údajů by měla být zohledněna řešení vyvinutá v rámci programu ISA2.

(32)  Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření a vedení se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům, nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

(32a)  Návratností investic se rozumí procentní podíl nad rámec mezních nákladů, který umožňuje náhradu kapitálových nákladů a zahrnutí skutečné míry návratnosti. Vzhledem k tomu, že kapitálové náklady jsou úzce spjaty s úrokovými sazbami úvěrových institucí a tyto sazby vycházejí z pevné úrokové sazby ECB pro hlavní refinanční operace, nelze očekávat, že by přiměřená návratnost investic byla o více než 5 % vyšší než pevná úroková sazba ECB.

(33)  I knihovny, muzea a archivy by měly mít možnost účtovat poplatky převyšující mezní náklady, aby nebyl omezen jejich běžný provoz. Celkový příjem těchto subjektů veřejného sektoru z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období by neměl přesahovat náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření, vedení, uchovávání a zúčtování práv, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Pro účely knihoven, muzeí a archivů a se zřetelem k jejich specifikům by mohly být při výpočtu přiměřené návratnosti investic brány v potaz ceny, které jsou za opakované použití týchž nebo podobných dokumentů účtovány v soukromém sektoru. Výše takových poplatků převyšujících mezní náklady by měla být stanovena podle transparentních, dohledatelných a ověřitelných kritérií.

(34)  Horní hranicí poplatků stanovenou touto směrnicí není dotčeno právo členských států vybírat nižší nebo vůbec žádné poplatky.

(35)  Členské státy by měly stanovit kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. V tomto ohledu mohou členské státy například tato kritéria stanovit ve vnitrostátních pravidlech nebo mohou určit vhodný orgán nebo vhodné orgány, jiné než dotčený subjekt veřejného sektoru, které jsou ke stanovení těchto kritérií příslušné. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států. Mohlo by jít o stávající orgán s výkonnými pravomocemi v oblasti rozpočtu a pod politickým vedením.

(36)  Předpokladem rozvoje informačního trhu v celé Unii je zajistit, aby podmínky opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru byly jasné a veřejně dostupné. Proto by měly být všechny platné podmínky opakovaného použití dokumentů objasněny potenciálním dalším uživatelům. Členské státy by měly podněcovat k vytváření seznamů dostupných dokumentů, případně přístupných on-line, aby podporovaly a usnadňovaly žádosti o opakované použití. Žadatelé o opakované použití dokumentů v držení jiných subjektů než vzdělávacích zařízení, organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měli být informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají. To je zvláště důležité pro malé a střední podniky, jakož i pro začínající podniky, které nemusí být obeznámeny se způsobem komunikace se subjekty veřejného sektoru v jiných členských státech a s odpovídajícími prostředky pro zjednání nápravy.

(37)  Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem. Takovým orgánem by mohl být již existující vnitrostátní orgán, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní dozorový úřad ustavený podle nařízení (EU) č. 2016/679(12), vnitrostátní orgán odpovědný za přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států a jeho činnost by neměla vylučovat jakékoli jiné prostředky pro zjednání nápravy, které jsou žadatelům o přístup a opakované použití k dispozici. Měl by však být odlišný od mechanismu členského státu, který stanoví kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu zamítavých rozhodnutí, ale rovněž rozhodnutí, kterými, i když opakované použití povolují, by mohl být žadatel dotčen z jiných důvodů, zejména pokud jde o použitá pravidla pro vybírání poplatků. Postup přezkoumání by měl být rychlý, v souladu s potřebami rychle se měnícího trhu.

(38)  Zveřejnění všech obecně dostupných dokumentů, které má veřejný sektor v držení a které se týkají nejen politiky, ale i soudnictví a správy, je základním nástrojem rozšíření práva na informace, které je základní zásadou demokracie. Tento cíl platí pro instituce na všech úrovních, tj. na místní, vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

(39)  V některých případech se opakované použití dokumentů uskuteční, aniž by byla smluvena licence. V ostatních případech se uděluje licence s uvedením podmínek, které musí nabyvatel licence při opakovaném použití dodržovat a které se týkají otázek jako odpovědnost, ochrana osobních údajů, řádné použití dokumentů, záruka nezměněné reprodukce a uvedení zdroje. Poskytnou-li subjekty veřejného sektoru licenci na opakované použití dokumentů, měly by být licenční podmínky spravedlivé a průhledné. V tomto ohledu mohou hrát významnou roli rovněž standardní licence dostupné on-line. Členské státy by tedy měly prosazovat dostupnost standardních licencí.

(40)  Rozhodne-li se příslušný orgán, že již nebude určité dokumenty poskytovat pro opakované použití nebo že tyto dokumenty přestane aktualizovat, měl by tato rozhodnutí při nejbližší příležitosti zveřejnit, pokud možno elektronickými prostředky.

(41)  Podmínky opakovaného použití by neměly být diskriminační pro srovnatelné kategorie opakovaného použití. Členské státy by měly zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi subjekty veřejného sektoru a veřejnými podniky na straně jedné a ostatními uživateli na straně druhé, v případech, kdy tyto subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky opakovaně používají dokumenty jako výchozí materiál pro své komerční činnosti. Členské státy by měly především zajistit, aby opakované použití dokumentů veřejných podniků nevedlo k narušení trhu a k oslabení hospodářské soutěže. Toto opatření by např. nemělo bránit bezplatné výměně informací mezi subjekty veřejného sektoru při výkonu veřejných úkolů, zatímco třetí strany musí za opakované použití týchž dokumentů uhradit poplatky. Nemělo by bránit ani stanovení různých poplatků pro komerční a nekomerční opakované použití či přijímání odlišné licenční a poplatkové politiky v případech, kdy si určitý hospodářský subjekt přeje opakovaně používat dokumenty za zvláštních komerčních podmínek.

(42)  V souvislosti s každým opakovaným použitím dokumentu mohou subjekty veřejného sektoru, ve vhodných případech prostřednictvím licence, uložit podmínky týkající se například uvedení zdroje a uvedení toho, zda uživatel daný dokument jakýmkoli způsobem pozměnil. Všechny licence na opakované použití informací veřejného sektoru by každopádně měly klást co nejméně omezení opakovaného použití, například požadovat pouze uvádění zdrojů. V tomto ohledu by měly hrát důležitou úlohu veřejné licence dostupné on-line, které udělují širší práva k opakovanému použití bez technologických, finančních nebo zeměpisných omezení a využívají otevřené datové formáty. Proto by měly členské státy podporovat používání veřejných licencí, které by se postupem času měly stát běžnou praxí v celé Unii.

(43)  Subjekty veřejného sektoru by při stanovení zásad opakovaného použití dokumentů měly dodržovat pravidla hospodářské soutěže, aby se pokud možno vyhnuly uzavírání výhradních dohod se soukromými partnery nebo preferenčnímu využívání údajů. Pro zajištění služeb obecného hospodářského zájmu však někdy může být výhradní právo na opakované použití zvláštních dokumentů veřejného sektoru nezbytné. Může tomu být v případě, kdy by žádný komerční vydavatel informace bez tohoto výhradního práva nezveřejňoval.

(44)  Mezi knihovnami, včetně univerzitních knihoven, muzei, archivy a soukromými partnery existují četná ujednání o spolupráci, která zahrnují digitalizaci kulturních zdrojů a v jejichž rámci se soukromým partnerům udělují výhradní přístupová práva. Praxe ukázala, že tato partnerství veřejného a soukromého sektoru umožňují přínosné využívání kulturních sbírek a současně urychlují zpřístupnění kulturního dědictví veřejnosti. Současný výrazně odlišný stav v různých členských státech, pokud jde o digitalizaci kulturních zdrojů, je proto záhodno zohlednit ve zvláštním souboru pravidel k dohodám o digitalizaci těchto zdrojů. Pokud se výhradní právo týká digitalizace kulturních zdrojů, může být zapotřebí, aby trvalo určitou dobu, aby měl soukromý partner možnost získat zpět vzniklé náklady. Tato doba by však měla být omezená a co nejkratší, aby byla dodržena zásada, že veřejně přístupný materiál by měl zůstat veřejně přístupný, jakmile je digitalizován. Trvání výhradního práva digitalizovat kulturní zdroje by obecně nemělo překročit deset let. Jakékoliv trvání výhradního práva po dobu více než deset let by mělo být předmětem přezkoumání s přihlédnutím k technickým, finančním a správním změnám v daném prostředí od doby, kdy byla daná dohoda uzavřena. Kromě toho by mělo jakékoli partnerství veřejného a soukromého sektoru pro účely digitalizace kulturních zdrojů udělit partnerské kulturní instituci plná práva ve vztahu k využívání digitalizovaných kulturních zdrojů po skončení platnosti dohody.

(45)  Ujednání mezi držiteli údajů a dalšími uživateli údajů, která výslovně neudělují výhradní práva, avšak u nichž lze důvodně očekávat omezení dostupnosti dokumentů pro opakované použití, by měla být podrobena další kontrole ze strany veřejnosti, a tudíž by měla být zveřejněna nejméně dva měsíce před tím, než vstoupí v platnost, aby měly zúčastněné strany možnost požádat o opakované použití dokumentů, na které se dohoda vztahuje, a předešlo se riziku omezení škály potenciálních dalších uživatelů. Tyto dohody by též měly být po uzavření zveřejňovány v konečné podobě, na níž se strany dohodnou.

(46)  Cílem této směrnice je minimalizovat riziko nadměrné výhody „prvního hráče na tahu“, která by mohla omezit počet potenciálních dalších uživatelů těchto údajů. Pokud mohou smluvní ujednání, vedle závazků členských států k poskytování dokumentů podle této směrnice, zahrnovat i převod prostředků členského státu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, nemělo by být touto směrnicí dotčeno uplatňování pravidel pro státní podporu a pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 101 až 109 Smlouvy. Z pravidel pro státní podporu stanovených v článcích 107 až 109 Smlouvy vyplývá, že stát je povinen předem ověřit, zda by příslušná smluvní ujednání mohla obsahovat státní podporu, jakož i zajistit jejich soulad s pravidly pro státní podporu.

(47)  Touto směrnicí není dotčeno právo Unie týkající se ochrany osobních údajů, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(14), a tato směrnice by měla být v plné shodě s tímto právem prováděna a uplatňována. Všechny povinnosti vyplývající z této směrnice je třeba plnit při současném zajišťování ochrany soukromí a osobních údajů v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů, a to i v rámci přeshraničního opakovaného použití údajů, pomocí anonymizace osobních údajů. Anonymizace má zásadní význam pro zajištění opakované použitelnosti informací veřejného sektoru při dodržení pravidel a povinností právních předpisů o ochraně údajů, i když tento postup něco stojí. Je vhodné, aby tyto náklady byly zváženy jako jedna z nákladových položek, jež se zohlední v rámci mezních nákladů na rozšiřování ve smyslu vymezení v článku 6 této směrnice.

(47a)  Za anonymní informace by měly být považovány všechny informace, které nemohou být přímo nebo nepřímo, samostatně nebo ve spojení s přidruženými údaji, přiřazeny k fyzické osobě, nebo osobní údaje, které se staly anonymními tak, že subjekt údajů již není identifikovatelný. Organizace, na něž se vztahuje tato směrnice, by při rozhodování o rozsahu a podmínkách opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, které obsahují osobní údaje, měly před zveřejněním dokumentu navíc provést posouzení vlivu na ochranu údajů. Takové posouzení by se mělo provádět zejména u konkrétních odvětví, která běžně zpracovávají zvláštní kategorie osobních údajů, jako je zdravotnictví, nebo jiné osobní údaje uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. 2016/679. S cílem náležitě řešit obavy ohledně nezbytné ochrany osobních údajů by takové posouzení vlivu na ochranu osobních údajů mělo být provedeno v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 2016/679.

(48)  Práva duševního vlastnictví třetích stran nejsou touto směrnicí dotčena. Aby bylo zamezeno pochybnostem, vztahuje se pojem „práva duševního vlastnictví“ výhradně na autorské právo a související ochranná práva (včetně ochranných práv sui generis). Tato směrnice se nepoužije na dokumenty, na které se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, zapsané (průmyslové) vzorky a ochranné známky. Směrnice se nedotýká existence nebo vlastnictví práv duševního vlastnictví subjektů veřejného sektoru ani nijak neomezuje výkon těchto práv za hranicemi stanovenými touto směrnicí. Závazky vyplývající z této směrnice by měly platit pouze tehdy, pokud jsou slučitelné s ustanoveními mezinárodních dohod o ochraně práv duševního vlastnictví, zejména Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (Bernská úmluva) a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS). Subjekty veřejného sektoru by však měly své autorské právo vykonávat způsobem, který usnadňuje opakované použití.

(49)  V tomto ohledu a s přihlédnutím k právu Unie a k mezinárodním závazkům členských států a Unie, zejména v rámci Bernské úmluvy a Dohody TRIPS , by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyjmuty dokumenty, k nimž mají práva duševního vlastnictví třetí strany. Pokud byla původním nositelem práv duševního vlastnictví k dokumentu, který mají v držení knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy a u kterého dosud neuplynula doba ochrany těchto práv, třetí strana, měl by se takový dokument pro účely této směrnice považovat za dokument, k němuž mají práva duševního vlastnictví třetí strany.

(50)  Touto směrnicí by neměla být dotčena práva, včetně majetkových a osobnostních práv, která mohou mít zaměstnanci subjektů veřejného sektoru podle vnitrostátních pravidel.

(51)  Kromě toho by si měl příslušný subjekt veřejného sektoru u každého dokumentu, který bude možno opakovaně použít, ponechat uživatelské právo k danému dokumentu.

(51a)  Touto směrnicí není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření.

(52a)  Komise a členské státy by měly dále zjednodušovat přístup k datovým souborům, zejména poskytnutím jednotného místa pro přístup a postupným zpřístupňováním vhodných datových souborů subjektů veřejného sektoru, a to jak pokud jde o všechny dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, tak pokud jde o údaje orgánů Unie.

(53)  Touto směrnicí není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES(15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES(16) . Tato směrnice stanoví podmínky, za kterých mohou subjekty veřejného sektoru vykonávat svá práva duševního vlastnictví na vnitřním informačním trhu při povolování opakovaného použití dokumentů. Právo podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES by nemělo být vykonáváno s cílem bránit opakovanému použití existujících dokumentů nad rámec stanovený v této směrnici nebo ho omezit.

(54)  Komise podpořila vytvoření on-line přístupné zprávy o připravenosti otevřených dat s příslušnými výkonnostními ukazateli pro opakované používání informací veřejného sektoru ve všech členských státech. Pravidelná aktualizace této zprávy přispěje k výměně informací mezi členskými státy a k dostupnosti informací o politikách a praktických postupech v celé Unii.

(55)  Je třeba zajistit, aby členské státy sledovaly míru opakovaného použití informací veřejného sektoru, podmínky jejich zpřístupňování a postupy zjednávání nápravy.

(56)  Komise může být členským státům nápomocna při provádění této směrnice jednotným způsobem, a to tím, že po konzultaci se zúčastněnými stranami vydá a aktualizuje stávající pokyny týkající se zejména doporučených standardních licencí, datových souborů a poplatků za opakované použití dokumentů.

(57)  Jedním ze základních cílů vytváření vnitřního trhu je vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb v celé Unii, k nimž by měli mít přístup všichni občané. Knihovny, muzea a archivy uchovávají značné množství zdrojů cenných informací veřejného sektoru. Opakované použití dokumentů v držení těchto institucí má značný sociální a ekonomický potenciál pro kulturní a kreativní odvětví i pro celou společnost, zejména proto, že projekty digitalizace znásobily množství veřejně přístupného digitálního materiálu, přístup k němuž zajišťují platformy jako Europeana. Tyto sbírky kulturního dědictví a s nimi související metadata jsou potenciální základnou produktů a služeb s digitálním obsahem a mají obrovský potenciál pro inovativní opakované použití nejen pro kulturní a kreativní odvětví, ale také v jiných oblastech, jako jsou studium a cestovní ruch. Ostatní typy kulturních institucí (například orchestry, opery, balety a divadla), včetně archivů, které jsou jejich součástí, by měly zůstat mimo oblast působnosti pro svou specifickou povahu „umění spočívajícího v uměleckém výkonu“ a z toho důvodu, že na téměř všechen jejich materiál se vztahují práva duševního vlastnictví třetích stran, a měly by tedy zůstat mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(58)  S cílem zavést podmínky na podporu opakovaného použití dokumentů, které souvisí s významnými socioekonomickými přínosy s obzvláště vysokou hodnotou pro hospodářství a společnost se v příloze IIa vkládá seznam kategorií pro datové soubory s vysokou hodnotou. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o rozšiřování seznamu kategorií datových souborů s vysokou hodnotou stanovených v příloze IIa přidáním nových kategorií a příslušných datových soborů k seznamu datových souborů s vysokou hodnotou v rámci dokumentů, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i způsoby jejich zveřejnění a opakovaného použití. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

(59)  Celounijní seznam datových souborů se zvláštním potenciálem vytvářet socioekonomické přínosy společně s harmonizovaným podmínkami pro opětovné použití informací představuje významný faktor pro umožnění datových aplikací a služeb. Příloha IIa obsahuje seznam kategorií datových souborů s vysokou hodnotou, který může být rozšířen prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Dodatečné kategorie seznamu a příslušné datové soubory by měly zohledňovat odvětvové právní předpisy, které již upravují zveřejňování datových souborů, jakož i kategorie uvedené v technické příloze Charty skupiny G8 o veřejně přístupných datech a ve sdělení Komise 2014/C 240/01. V rámci procesu, na jehož základě mají být stanoveny dodatečné kategorie pro daný seznam, by měla Komise provést posouzení dopadu a vést odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni. Pro účely posouzení dopadu by měla Komise vést veřejné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně subjektů veřejného sektoru, podniků, uživatelů dat a pravidelných uživatelů dat, výzkumných organizací, skupin občanské společnosti a zastupujících organizací. Všechny zúčastněné strany by měly mít možnost předkládat Komisi návrhy dalších kategorií datových souborů s vysokou hodnotou nebo konkrétních datových souborů. Komise by měla návrhy brát v úvahu nebo dotčené zúčastněné straně sdělit důvody, proč příslušný návrh nepřijala.

(60)  Datové soubory s vysokou hodnotou by měly být v zájmu jejich maximálního dopadu a snazšího opakovaného užití zpřístupněny pro opakované použití s minimálním právním omezením a bezplatně. Měly by být též zveřejňovány prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a to vždy, když příslušný datový soubor obsahuje dynamická data.

(60a)   Vzhledem k velkému riziku, že současné technologické formáty pro uchovávání a zpřístupňování informací veřejného sektoru se stanou zastaralými, by veřejné orgány měly, zejména v případě datových souborů s vysokou hodnotou, zavést politiky účinného dlouhodobého uchovávání s cílem zajistit možnost jejich využívání v budoucnosti.

(61)  Jelikož cílů této směrnice, totiž usnadnění tvorby informačních produktů a služeb na úrovni Unie založených na dokumentech veřejného sektoru a zajištění účinného využívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, soukromými společnostmi, zejména malými a středními podniky, v zájmu rozvoje informačních produktů a služeb s přidanou hodnotou a také občany v zájmu usnadnění volného oběhu informací a komunikace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž spíše jich může být z důvodu celoevropského rozsahu navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(62)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na soukromí (článek 7), práva na ochranu osobních údajů (článek 8), práva na vlastnictví (článek 17) a začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26). Žádné ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

(62a)  Evropský inspektor ochrany údajů vydal dne 10. července 2018 v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) 45/2001(17) stanovisko 5/2018.

(63)  Komise by měla provést hodnocení této směrnice. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(18) by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, jimiž je účinnost, účelnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota pro EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření.

(64)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v  porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(65)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze I části B ve vnitrostátním právu.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

-1  Tato směrnice usiluje o vytvoření regulačního rámce pro opakované používání informací veřejného sektoru s cílem podpořit používání veřejně přístupných údajů a podnítit inovace produktů a služeb.

1.  Tato směrnice stanoví minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití:

a)  stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států;

b)  stávajících dokumentů, k nimž není vyloučen nebo omezen přístup podle čl. 1 odst. 2 a které mají v držení veřejné podniky činné v oblastech vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(19), veřejné podniky jednající jako poskytovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007(20), veřejné podniky jednající jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008(21), a veřejné podniky jednající jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/92(22);

ba)  stávajících dokumentů, které mají v držení soukromé podniky, vytvořených při plnění služby obecného hospodářského zájmu v oblastech uvedených v písmenu b);

c)  údajů z výzkumu podle podmínek stanovených v čl. 10 odst. 1 a 2.

2.  Tato směrnice se nepoužije na:

a)  dokumenty, jejichž poskytnutí nepřísluší do oblasti veřejných úkolů příslušných subjektů veřejného sektoru definovaných zákonem nebo jinými závaznými předpisy v příslušném členském státě, nebo při neexistenci takových předpisů, definovaných v souladu s obecnou správní praxí v dotčeném členském státě za předpokladu, že rozsah těchto veřejných úkolů je transparentní a podléhá přezkumu;

b)  dokumenty, které mají v držení veřejné podniky:  jež byly vytvořeny mimo rámec poskytování služeb v obecném zájmu ve smyslu právních předpisů nebo jiných závazných pravidel členského státu;

  zapojených do činností přímo vystavených hospodářské soutěži a vyňatých z pravidel zadávání veřejných zakázek podle článku 34 směrnice 2014/25/EU;

  k nimž je přístup vyloučen nebo omezen v zájmu zajištění bezpečnosti sítě a informačních systémů podle směrnice 2016/1148;

c)  dokumenty, ke kterým mají třetí strany práva duševního vlastnictví;

d)  dokumenty, které nejsou přístupné podle režimů přístupu v členských státech, včetně z důvodů:

  ochrany národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany nebo veřejné bezpečnosti,

  statistické důvěrnosti,

  obchodní důvěrnosti (včetně obchodního, profesního nebo firemního tajemství);

da)  dokumenty, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup z důvodu ochrany citlivých informací týkajících se kriticky významné infrastruktury podle definice v čl. 2 písm. d) směrnice 2008/114/ES;

e)  dokumenty, k nimž je omezen přístup na základě režimů přístupu v členských státech, včetně případů, kdy občané nebo společnosti pro získání přístupu k dokumentům musí prokázat zvláštní zájem;

f)  části dokumentů obsahující pouze loga, heraldické znaky a insignie;

g)  dokumenty nebo části dokumentů, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup na základě režimů přístupu z důvodu ochrany osobních údajů nebo které obsahují osobní údaje, jejichž opakované použití by mohlo ohrozit ochranu soukromí a nedotknutelnost fyzické osoby, zejména v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů;

h)  dokumenty, které mají v držení organizace pro veřejnoprávní vysílání a jejich dceřiné společnosti a ostatní subjekty nebo jejich dceřiné společnosti k plnění služby veřejnoprávního vysílání;

i)  dokumenty, které mají v držení kulturní instituce jiné než knihovny, univerzitní knihovny, muzea a archivy;

j)  dokumenty, které mají v držení vzdělávací instituce sekundární a nižší úrovně , a , u všech ostatních vzdělávacích zařízení, jiné dokumenty než dokumenty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c);

k)  jiné dokumenty než dokumenty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c), které mají v držení organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum, včetně organizací pro předávání výsledků výzkumu.

3.  Tato směrnice je založena na režimech přístupu jednotlivých členských států a tyto nejsou jejími ustanoveními dotčeny.

3a.  Tato směrnice ponechává nařízení (EU) č. 2016/679 nedotčené a nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob z hlediska zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení a dalších právních předpisů Unie.

4.  Závazky uložené touto směrnicí se použijí, pouze pokud jsou slučitelné s ustanoveními mezinárodních dohod o ochraně práv duševního vlastnictví, zejména Bernské úmluvy a Dohody TRIPS.

5.  Subjekty veřejného sektoru nevykonávají právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES s cílem bránit opakovanému použití dokumentů nad rámec stanovený v této směrnici nebo ho omezit.

6.  Tato směrnice upravuje opakované použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států, včetně dokumentů, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES(23).

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

1.  „subjektem veřejného sektoru“ rozumí státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty a sdružení vytvořená jedním nebo několika takovými orgány nebo jedním nebo několika takovými veřejnoprávními subjekty;

2.  „veřejnoprávním subjektem“ rozumí jakýkoliv subjekt:

  a)  založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a

  b)  který má právní subjektivitu a

  c)  je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, nebo je těmito orgány řízen, nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

3.  „veřejným podnikem“ rozumí jakýkoli podnik, nad nímž mohou subjekty veřejného sektoru přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na základě vlastnictví takového podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž je řízen;

Má se za to, že subjekty veřejného sektoru mají rozhodující vliv, pokud ve vztahu k určitému podniku přímo či nepřímo:

(i) drží většinu upsaného základního kapitálu podniku;

(ii) kontrolují většinu hlasů připadajících na společenské podíly vydané podnikem nebo

(iii) mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu takového podniku;

4.  „vysokou školou“ rozumí jakýkoli subjekt veřejného sektoru poskytující vyšší postsekundární vzdělávání vedoucí k získání akademické hodnosti;

4a.  „otevřenou licencí“ rozumí každá standardizovaná veřejná licence, která umožňuje volný přístup k údajům a obsahu, jejich používání, změnu a sdílení kýmkoli za jakýmkoli účelem, a to za předpokladu, že jsou splněny nanejvýš požadavky na zachování původu a otevřenosti;

5.  „dokumentem“ rozumí:

  a)  obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka);

  b)  jakákoli část takového obsahu;

5b.  „anonymními informacemi“ nebo „anonymizovanými informacemi“ rozumí informace, které se netýkají identifikované či identifikovatelné fyzické osoby ani osobních údajů, které byly anonymizovány takovým způsobem, že subjekt údajů nelze identifikovat nebo ho již nelze nadále identifikovat;

6.  „dynamickými daty“ rozumí dokumenty v elektronické formě, které se často nebo pravidelně mění;

6a.  „rozhraním pro programování aplikací“ (API) rozumí dobře zdokumentovaný soubor funkcí, postupů, definic a protokolů pro strukturované vyhledávání informací na internetu;

7.  „údaji z výzkumu“ rozumí dokumenty v digitální formě, kromě vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvořeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou použity jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu;

8.  „datovými soubory s vysokou hodnotou“ rozumí dokumenty, jejichž opakované použití je spojeno s významnými přínosy pro společnost, životní prostředí a hospodářství, zejména kvůli jejich vhodnosti pro tvorbu služeb a aplikací s přidanou hodnotou a nových, kvalitních a důstojných pracovních míst, jakož i počtu potenciálních příjemců služeb a aplikací s přidanou hodnotou založených na těchto datových souborech;

9.  „opakovaným použitím“ rozumí použití dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru, fyzickými nebo právnickými osobami pro komerční nebo nekomerční účely jiné, než je původní účel v rámci veřejného úkolu, pro který byly dokumenty vytvořeny, kromě výměny dokumentů mezi subjekty veřejného sektoru výhradně pro účely jejich veřejných úkolů;

9a.  „osobními údaji“ rozumí údaje definované v čl. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 2016/679;

10.  „strojově čitelným formátem“ rozumí formát souboru s takovou strukturou, která umožňuje softwarovým aplikacím v něm snadno nalézt, rozpoznat a získat z něj konkrétní údaje, včetně jednotlivých uvedených fakt a jejich vnitřní struktury;

11.  „otevřeným formátem“ rozumí formát souboru, který není závislý na žádné platformě a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo opakované použití dokumentů;

12.  „otevřenou formální normou“ rozumí norma, která byla písemně stanovena a obsahuje specifikace požadavků na zajištění interoperability softwaru;

13.  „přiměřenou návratností investic“ rozumí procentní podíl celkového poplatku nad rámec toho, co je zapotřebí k zpětnému získání způsobilých nákladů, a může být nejvýše pět procentních bodů nad pevnou úrokovou sazbou Evropské centrální banky;

14.  „třetí stranou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež není orgánem veřejné správy, veřejným podnikem ani soukromým podnikem podle čl. 1 odst. 1 písm. ba), která má údaje v držení.

Článek 3

Obecná zásada

1.   Členské státy zajistí, aby byly dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice v souladu s článkem 1, opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

2.  U dokumentů, k nimž mají práva duševního vlastnictví knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy, a u dokumentů, jež mají v držení veřejné podniky, členské státy zajistí, aby v případě, že opakované použití takových dokumentů je povoleno veřejným podnikům nebo soukromým podnikům podle čl. 1 odst. 1 písm. ba), který je vytvořil, byly tyto dokumenty opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

2a.  Členské státy zajistí, aby dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice byly vytvářeny a zpřístupňovány pro účely jejich opakovaného použití v souladu se zásadou „veřejně přístupných dat již od návrhu“.

2b.  Členské státy stanoví, že organizace, na něž se vztahuje tato směrnice, při rozhodování o rozsahu a podmínkách opakovaného použití dokumentů provedou posouzení dopadu na ochranu údajů, zejména u konkrétních odvětví, která běžně zpracovávají zvláštní kategorie osobních údajů, jako je zdravotnictví, nebo jiné osobní údaje uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. 2016/679. Takové posouzení dopadu se provede v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 2016/679.

KAPITOLA II

ŽÁDOSTI O OPAKOVANÉ POUŽITÍ

Článek 4

Požadavky na zpracování žádostí o opakované použití

1.  Subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) zpracují žádosti o opakované použití a zpřístupní dokument pro opakované použití žadateli, nebo je-li zapotřebí licence, předloží konečnou licenční nabídku žadateli v přiměřené lhůtě, která odpovídá lhůtám pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům; pokud je to možné a vhodné, použijí elektronické prostředky.

1a.  Rozhodnutí o případném povolení opakovaného použití některého z dokumentů či všech dokumentů v souladu s touto směrnicí se ponechává příslušnému veřejnému podniku nebo soukromému podniku podle čl. 1 odst. 1 písm. ba). Poté, co se podnik rozhodne zpřístupnit dokument pro opakované použití, plní příslušné závazky stanovené v kapitolách III a IV, zejména pokud jde o formát, vybírání poplatků, transparentnost, licence, nediskriminaci a zákaz výhradních dohod.

2.  Nebyly-li stanoveny žádné lhůty nebo jiná pravidla pro včasné poskytování dokumentů, subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky nebo soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) zpracují žádost a poskytnou žadateli dokumenty nebo, je-li k opakovanému použití zapotřebí licence, předloží žadateli co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě 20 pracovních dnů od přijetí žádosti, konečnou licenční nabídku. U rozsáhlých nebo složitých žádostí může být tato lhůta prodloužena o dalších 20 pracovních dnů. V těchto případech je žadatel co nejdříve a vždy nejpozději do tří týdnů od podání původní žádosti informován, že je k jejímu zpracování zapotřebí více času, a je vyrozuměn o příslušných důvodech.

3.  Při zamítavém rozhodnutí sdělí subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky nebo soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) žadateli důvody zamítnutí založené na příslušných ustanoveních režimu přístupu v dotyčném členském státě nebo na vnitrostátních ustanoveních přijatých na základě této směrnice, zejména čl. 1 odst. 2 písm. a) až g) nebo článku 3. Je-li zamítavé rozhodnutí založeno na čl. 1 odst. 2 písm. c), odkáže subjekt veřejného sektoru, veřejný podnik nebo soukromý podnik uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. ba) na fyzickou nebo právnickou osobu, která je nositelem práv, je-li známa, nebo eventuálně na poskytovatele licence, od něhož subjekt veřejného sektoru získal dotčený materiál. Knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy takový odkaz učinit nemusí.

4.  Každé rozhodnutí o opakovaném použití obsahuje odkaz na prostředky pro zjednání nápravy, chce-li se žadatel proti rozhodnutí odvolat. Prostředky pro zjednání nápravy zahrnují možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem s patřičnou odborností, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní dozorový úřad zřízený v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 2016/679, vnitrostátní orgán pro přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru závazná.

4a.  Pro účely tohoto článku členské státy zajistí, aby:

a)  byla poskytována podpora při úsilí o přístup k dokumentům;

b)  byly seznamy subjektů veřejného sektoru, veřejných podniků a soukromých podniků podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) veřejně přístupné;

c)  byla stanovena praktická opatření zajišťující účinný výkon opakovaného použití informací veřejného sektoru;

d)  subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) náležitě informovaly veřejnost o jejích právech vyplývajících z této směrnice a z platných vnitrostátních nebo unijních předpisů upravujících přístup k informacím a za tímto účelem jí v náležité míře poskytovaly informace, poučení a poradenství.

5.  Požadavky tohoto článku nemusí splňovat tyto subjekty:

;

b) vzdělávací zařízení, organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum.

KAPITOLA III

PODMÍNKY OPAKOVANÉHO POUŽITÍ

Článek 5

Dostupné formáty

1.  Aniž je dotčena kapitola V, subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) poskytují své dokumenty ve formách a formátech, které jsou přístupné, snadno vyhledatelné a opětovně použitelné pomocí elektronických prostředků, v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, v otevřeném a strojově čitelném formátu spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.

2.  Pokud mají opětovní uživatelé dokumentů možnost požadované dokumenty opakovaně používat, odstavec 1 nezakládá povinnost subjektů veřejného sektoru, soukromých podniků podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) nebo veřejných podniků vytvářet nebo upravovat dokumenty nebo poskytovat výtahy z dokumentů, aby splnily požadavky v něm stanovené, pokud by to představovalo nepřiměřené úsilí překračující rámec jednoduché operace.

3.  Subjekty veřejného sektoru, soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) a veřejné podniky nejsou na základě této směrnice povinny pokračovat ve vytváření a uchovávání určitého druhu dokumentů s ohledem na opakované použití těchto dokumentů organizací soukromého nebo veřejného sektoru.

4.  Subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) zpřístupní dynamická data pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní pro programování aplikací (API). Aby bylo zajištěno trvalé poskytování dynamických dat, mohou subjekty veřejného sektoru získat podporu v rámci příslušných programů Unie.

5.  Pokud by zpřístupnění dokumentů bezprostředně po jejich shromáždění a neprodleně přesáhlo finanční a technickou kapacitu subjektu veřejného sektoru, soukromého podniku podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) nebo veřejného podniku, dokumenty uvedené v odstavci 4 se zpřístupní v časovém horizontu, který nepřiměřeně nenaruší využití jejich hospodářského a sociálního potenciálu.

5a.  Subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) zajistí, aby přístup k informacím veřejného sektoru a jejich opětovné použití byly v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů.

Článek 6

Zásady vybírání poplatků

1.  Opakované použití dokumentů je bezplatné nebo se omezuje na mezní náklady vzniklé při jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření , a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací.

2.  Jako výjimka se odstavec 1 nevztahuje:

a)  na subjekty veřejného sektoru, které jsou povinny vytvářet příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů;

aa)  na dokumenty, u kterých musí dotčený subjekt veřejného sektoru vytvářet dostatečné příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření;

b)  na knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy;

c)  veřejné podniky;

ca)  soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba).

3.  V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a c) se celková výše poplatků vypočítá podle objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií, která stanoví členské státy. Celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období nesmí přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření, ukládání dat a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s příslušnými účetními zásadami.

4.  Pokud poplatky vybírají subjekty veřejného sektoru uvedené v odst. 2 písm. b), nesmí celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období přesahovat náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření, ukládání dat, uchovávání a zúčtování práv, a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s účetními zásadami, které se vztahují na dotčené subjekty veřejného sektoru.

5.  Opakované použití datových souborů s vysokou hodnotou, jejichž seznam se vymezí podle článku a přílohy IIa, jakož i údajů z výzkumu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c), je pro uživatele bezplatné.

Článek 7

Transparentnost

-1a.  Členské státy mohou zveřejnit náklady, které vzniknou při reprodukci, šíření a uchovávání dokumentů, jakož i případné náklady na anonymizaci osobních údajů a náklady na opatření na ochranu důvěrných údajů, jak jsou uvedeny ve čl. 1 odst. 2 písm. d).

1.  U standardních poplatků za opakované použití dokumentů nebo jejich částí jsou veškeré na ně se vztahující podmínky a skutečná výše těchto poplatků, včetně základu pro jejich výpočet, stanoveny předem a zveřejněny v elektronické formě, pokud je to možné a vhodné.

2.  U jiných poplatků za opakované použití než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, se předem uvedou faktory, jež jsou při jejich výpočtu zohledněny. Příslušný držitel dokumentů také na žádost uvede způsob výpočtu těchto poplatků ve vztahu ke konkrétní žádosti o opakované použití.

3.  Členské státy zveřejní seznam subjektů veřejného sektoru uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a).

4.  Subjekty veřejného sektoru zajistí, aby byli žadatelé o opakované použití dokumentů informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají.

Článek 8

Licence

1.  Členské státy nevyžadují pro opakované použití dokumentů splnění podmínek či licenci vyjma případů, kdy je povinnost splnit takové podmínky či získat licenci nediskriminační, opodstatněná veřejným zájmem a přiměřená.

2.  Členské státy, ve kterých se používají licence, zajistí, aby standardní licence pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru, které mohou být přizpůsobeny zvláštním licenčním žádostem, byly dostupné v elektronické formě a mohly být elektronicky zpracovávány. Členské státy podporují používání těchto standardních licencí.

2a.  Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se odpovědnosti stanovené v právu Unie, pokud veřejný subjekt, veřejný podnik nebo soukromý podnik podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) zpřístupní dokumenty pro opakované použití bez jakýchkoli podmínek a omezení, může se tento veřejnoprávní subjekt, veřejný podnik nebo soukromý podnik podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) zříci veškeré odpovědnosti, pokud jde o tyto dokumenty zpřístupněné k opakovanému použití.

Článek 9

Praktická opatření

1.  Členské státy učiní praktická opatření, která usnadňují vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jako seznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud je to možné a vhodné, přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu a internetové portály, které jsou propojeny s těmito seznamy fondů. Kdykoli je to možné, vytvoří členské státy podmínky pro vícejazyčné vyhledávání dokumentů.

1a.  Členské státy zajistí, aby subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky a soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) poskytly Komisi potřebný přístup ke všem datům, která zpřístupní pro opakované použití, aby umožnily slučování datových souborů na úrovni Unie, zejména aby poskytly úplné údaje o pokrytí Unie pro určitou kategorii dat, jak je stanoveno v příloze IIa. Komise zavede praktické mechanismy pro zpřístupnění datových souborů na úrovni Unie prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

Článek 10

Dostupnost údajů z výzkumu a jejich opakované použití

1.  Členské státy podporují dostupnost údajů z výzkumu tím, že přijmou vnitrostátní politiky a příslušná opatření s cílem otevřeně zpřístupnit všechny údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků („politiky otevřeného přístupu“) a uvést je do souladu se zásadami FAIR. Zpřístupňování údajů z výzkumu, který je financován z veřejných zdrojů, by mělo být standardní. V této souvislosti by měly být náležitě zohledněny otázky týkající se práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů, obchodního tajemství, bezpečnosti a oprávněných obchodních zájmů v souladu se zásadou „přístup umožnit, kdykoli je to možné, a neumožnit, jen když je to nutné“. Tyto politiky otevřeného přístupu se zaměří na organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. V rámci systémů financování výzkumu, na něž se poskytují prostředky z rozpočtu Unie, je všem příjemcům uložena povinnost volně zpřístupňovat údaje ze svého výzkumu k jejich opakovanému použití v souladu s programe Horizont Evropa.

2.  Údaje z výzkumu jsou opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely za podmínek stanovených v kapitolách III a IV, jsou-li financované z veřejných zdrojů a je-li přístup k těmto údajům poskytován prostřednictvím institucionálního nebo tematických archivů nebo místní, celostátní nebo mezinárodní datové infrastruktury. V této souvislosti se zohlední oprávněné obchodní zájmy, činnosti v oblasti přenosu znalostí a již existující práva duševního vlastnictví. Tímto ustanovením není dotčen čl. 1 odst. 2 písm. c).

KAPITOLA IV

NEDISKRIMINACE A POCTIVÝ OBCHOD

Článek 11

Nediskriminace

1.  Podmínky opakovaného použití dokumentů jsou nediskriminační pro srovnatelné kategorie opakovaného použití , včetně přeshraničního opakovaného použití.

2.   Členské státy zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi subjekty veřejného sektoru, veřejnými podniky a soukromými podniky podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) na straně jedné a ostatními uživateli na straně druhé v případech, kdy dotyčné subjekty veřejného sektoru, veřejné podniky nebo soukromé podniky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. ba) opakovaně používají dokumenty jako výchozí materiál pro své komerční činnosti, které přesahují rámec jejich veřejných úkolů, a to tak, že zajistí, že se pro poskytování dokumentů k těmto činnostem použijí tytéž poplatky a ostatní podmínky jako pro jiné uživatele.

2a.  Členské státy zajistí stejným způsobem, aby opakované použití dokumentů a informací veřejných podniků nebo soukromých podniků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. ba) nevedlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 12

Zákaz výhradních dohod

1.  Aby byla zajištěna spravedlnost, je opakované použití dokumentů přístupné všem potenciálním uživatelům trhu, i když jeden nebo více uživatelů již využívají výrobků s přidanou hodnotou založených na těchto dokumentech. Smlouvy nebo jiné dohody mezi subjekty veřejného sektoru, soukromými podniky podle čl. 1 odst. 1 písm. ba) nebo veřejnými podniky, které mají dokumenty v držení, a třetími stranami neposkytují výhradní práva ani nedovolují preferenční použití údajů. Je třeba zohlednit veřejné služby vyňaté z oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU podle článku 11 této směrnice a inovační partnerství podle článku 31 směrnice 2014/24/EU.

2.  Je-li však pro poskytování služby ve veřejném zájmu výhradní právo nezbytné, je platnost důvodů udělení takového výhradního práva pravidelně přezkoumávána, a to alespoň každé tři roky. Výhradní dohody uzavřené po vstupu této směrnice v platnost se zveřejní nejméně dva měsíce před jejich vstupem v platnost. Konečné podmínky těchto dohod musí být transparentní a musí být zveřejňovány.

Tento odstavec se nevztahuje na digitalizaci kulturních zdrojů.

3.  Bez ohledu na odstavec 1, týká-li se výhradní právo digitalizace kulturních zdrojů, nesmí doba jeho trvání obecně překročit deset let. Překročí-li tato doba deset let, přezkoumá se trvání výhradního práva v jedenáctém roce a popřípadě každých sedm následujících let.

Dohody udělující výhradní práva uvedená v prvním pododstavci musí být transparentní a musí být zveřejňovány.

Pokud existuje výhradní právo uvedené v prvním pododstavci, dotčenému subjektu veřejného sektoru je jako součást takové dohody bezplatně poskytnuta kopie digitalizovaných kulturních zdrojů. Tato kopie je po skončení trvání výhradního práva k dispozici k opakovanému použití.

4.   Právní nebo praktická ujednání, jež mají, aniž by výslovně udělila výhradní právo, vést k omezení dostupnosti dokumentů pro opakované použití pro jiné subjekty než třetí stranu účastnící se dohody nebo od nichž lze toto omezení důvodně očekávat, se zveřejní nejméně dva měsíce před jejich vstupem v platnost. Tato právní nebo praktická ujednání podléhají pravidelnému přezkumu, v každém případě alespoň každé tři roky. Konečné podmínky těchto dohod musí být transparentní a musí být zveřejňovány s náležitým ohledem k hospodářské soutěži.

5.   Výhradní dohody platné k 17. červenci 2013, na které se nevztahují výjimky podle odstavců 2 a 3, se ukončí uplynutím smlouvy, nejpozději však dne 18. července 2043.

Článek 12a (nový)

Uchovávání informací veřejného sektoru

Členské státy zajistí provádění smysluplných politik na uchovávání informací veřejného sektoru v jakémkoliv formátu, který poskytne nejlepší záruky dlouhodobého přístupu.

KAPITOLA V

DATOVÉ SOUBORY S VYSOKOU HODNOTOU

Článek 13

Seznam datových souborů s vysokou hodnotou

1.  Za účelem dosažení cílů této směrnice je v příloze IIa stanoven seznam kategorií datových souborů s vysokou hodnotou. Komise je v souladu s článkem 14 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění seznamu kategorií přidáním nových kategorií a jejich příslušných datových souborů do seznamu datových souborů s vysokou hodnotou mezi dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i způsobů jejich zveřejnění a opakovaného použití.

2.  Uvedené datové soubory jsou k dispozici bezplatně, jsou strojově čitelné a jsou přístupné ke stažení a případně prostřednictvím rozhraní API. Podmínky opakovaného použití jsou slučitelné s licencemi k otevřeným normám.

3.  Bezplatná dostupnost podle odstavce 2 se výjimečně nevztahuje na datové soubory s vysokou hodnotou veřejných podniků, pokud posouzení dopadů uvedené v čl. 13 odst. 7 prokáže, že bezplatné zpřístupnění datových souborů bude mít za následek narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích.

5.  Seznam kategorií a příslušných datových souborů s vysokou hodnotou uvedený v odstavci 1 se zakládá na hodnocení jejich potenciálu vytvářet významné sociální, hospodářské a environmentální přínosy nebo inovační služby, na počtu uživatelů, zejména malých a středních podniků, a na příjmech, jež by mohly napomoci vytvořit, a na jejich potenciálu kombinace s jinými datovými soubory a očekávaném dopadu na situaci v oblasti hospodářské soutěže veřejných podniků.

6.  Seznam v příloze IIa může být v případě potřeby doplněn prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Komise může doplnit seznam v příloze IIa přidáním nových kategorií a příslušných datových soborů s vysokou hodnotou prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU a postupem stanoveným v článku 14.

7.  Komise provede před přijetím aktu v přenesené pravomoci posouzení dopadů, včetně analýzy nákladů a přínosů, a zajistí, aby akt doplňoval stávající právní nástroje pro příslušná odvětví, pokud jde o opakované použití dokumentů, které náleží do oblasti působnosti této směrnice. Pokud se kategorie datových souborů s vysokou hodnotou mohou týkat veřejných podniků, v posouzení dopadů se zvlášť zohlední možné narušování hospodářské soutěže a úloha veřejných podniků, malých a středních podniků a začínajících podniků v konkurenčním hospodářském prostředí.

7a.   Pro účely odstavců 1, 2 a 7 Komise vede veřejné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně příslušných orgánů, které uchovávají informace veřejného sektoru, sociálních partnerů, uživatelů a opětovných uživatelů, žadatelů o použití a opakované použití a skupin občanské společnosti. Všechny zúčastněné strany mají možnost předkládat Komisi návrhy dalších kategorií datových souborů s vysokou hodnotou nebo konkrétních datových souborů. Komise bere tyto návrhy v úvahu nebo zúčastněné straně sdělí důvody, proč příslušný návrh nepřijala.

Pro účely odstavce 2 Komise zohlední možné důsledky pro hospodářskou soutěž v případě, kdy veřejné podniky působí na konkurenčních trzích.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 15

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články […] nejpozději do […] . Okamžitě sdělí Komisi znění těchto opatření.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 16

Hodnocení

1.  Nejdříve za čtyři roky po datu provedení této směrnice ve vnitrostátním právu Komise provede hodnocení této směrnice a Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předloží zprávu o hlavních zjištěních. Toto hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy(24). Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.

2.  Hodnocení se zejména soustředí na oblast působnosti a sociální a hospodářský dopad této směrnice, včetně míry zvýšení opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, na které se tato směrnice vztahuje, zejména ze strany malých a středních podniků, dopadu datových souborů s vysokou hodnotou, vlivu zásad používaných pro vybírání poplatků, opakovaného použití úředních textů legislativní a správní povahy, opakovaného použití dokumentů v držení jiných subjektů než subjektů veřejného sektoru, dostupnosti a využívání rozhraní pro programování aplikací (API), interakce mezi pravidly pro ochranu údajů a možnostmi opakovaného použití, jakož i na další možnosti zlepšování řádného fungování vnitřního trhu podporujícího rozvoj hospodářství a pracovního trhu.

Článek 17

Zrušení

Směrnice 2003/98/ES ve znění směrnice uvedené v příloze I části A se zrušuje s účinkem ode dne [den po datu uvedeném v čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze I části B ve vnitrostátním právu a den jejich použitelnosti.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a její změna(uvedená v článku 15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES

(Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU

(Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1)

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 15)

Směrnice

Lhůta pro provedení

Den použitelnosti

 

2003/98/ES

1. června 2005

 

2013/37/EU

18. července 2015

18. července 2015

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/98/ES

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1 návětí a čl. 1 odst. 1 písm. a)

_

Čl. 1 odst. 1 písm. b

_

Čl. 1 odst. 1 písm. c

Čl. 1 odst. 2 návětí

Čl. 1 odst. 2 návětí

Čl. 1 odst. 2 písm. a)

Čl. 1 odst. 2 písm. a)

_

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Čl. 1 odst. 2 písm. d)

Čl. 1 odst. 2 písm. ca)

Čl. 1 odst. 2 písm. e)

Čl. 1 odst. 2 písm. cb)

Čl. 1 odst. 2 písm. f)

Čl. 1 odst. 2 písm. cc)

Čl. 1 odst. 2 písm. g)

Čl. 1 odst. 2 písm. d)

Čl. 1 odst. 2 písm. h)

Čl. 1 odst. 2 písm. e)

Čl. 1 odst. 2 písm. j)

Čl. 1 odst. 2 písm. f)

Čl. 1 odst. 2 písm. i)

_

Čl. 1 odst. 2 písm. k)

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 4

_

Čl. 1 odst. 5

Čl. 1 odst. 4

_

Čl. 1 odst. 5

_

Čl. 1 odst. 6

Čl. 2 návětí

Čl. 2 návětí

Čl. 2 bod 1

Čl. 2 bod 1

Čl. 2 bod 2

Čl. 2 bod 2

_

Čl. 2 bod 3

Čl. 2 bod 3

Čl. 2 bod 5

_

Čl. 2 bod 6

_

Čl. 2 bod 7

_

Čl. 2 bod 8

Čl. 2 bod 4

Čl. 2 bod 9

Čl. 2 bod 5

_

Čl. 2 bod 6

Čl. 2 bod 10

Čl. 2 bod 7

Čl. 2 bod 11

Čl. 2 bod 8

Čl. 2 bod 12

Čl. 2 bod 9

Čl. 2 bod 4

_

Čl. 2 bod 13

_

Čl. 2 bod 14

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

_

_

Čl. 4 odst. 5 návětí

_

Čl. 4 odst. 5 písm. a)

 

Čl. 4 odst. 5 písm. b)

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 3

_

Čl. 5 odst. 4

_

Čl. 5 odst. 5

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 návětí

Čl. 6 odst. 2 návětí

Čl. 6 odst. 2 písm. a)

Čl. 6 odst. 2 písm. a)

Čl. 6 odst. 2 písm. b)

_

Čl. 6 odst. 2 písm. c)

Čl. 6 odst. 2 písm. b)

_

Čl. 6 odst. 2 písm. c)

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 odst. 4

Čl. 6 odst. 4

_

Čl. 6 odst. 5

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 7 odst. 2

Čl. 7 odst. 3

_

_

Čl. 7 odst. 3

Čl. 7 odst. 4

Čl. 7 odst. 4

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Článek 9

Článek 9

_

Čl. 10 odst. 1

_

Čl. 10 odst. 2

Čl. 10 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 11 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 12 odst. 2

Čl. 11 odst. 2a

Čl. 12 odst. 3

_

Čl. 12 odst. 4

Čl. 11 odst. 3

_

Čl. 11 odst. 4

Čl. 12 odst. 5

_

Čl. 13 odst. 1

_

Čl. 13 odst. 2

_

Čl. 13 odst. 3

_

Čl. 13 odst. 4 písm. a)

_

Čl. 13 odst. 4 písm. b)

_

Čl. 13 odst. 5

_

Čl. 13 odst. 6

_

Čl. 13 odst. 7

_

Čl. 14 odst. 1

_

Čl. 14 odst. 2

_

Čl. 14 odst. 3

_

Čl. 14 odst. 4

_

Čl. 14 odst. 5

_

Čl. 14 odst. 6

Článek 12

Čl. 15 odst. 1

_

Čl. 15 odst. 2

Čl. 13 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

Čl. 13 odst. 2

_

Čl. 13 odst. 3

Čl. 16 odst. 2

_

Článek 17

Článek 14

Článek 18

Článek 15

Článek 19

_

Příloha I

_

Příloha II

Příloha IIa

Seznam kategorií a datových souborů s vysokou hodnotou:

1. Geoprostorové údaje

– Poštovní směrovací čísla, vnitrostátní a místní mapy (katastrální, topografické, námořní, administrativní hranice).

2. Pozorování Země a životní prostředí

– Data z vesmíru a data in situ (monitorování počasí, kvality půdy a vody, seismické aktivity, spotřeby energie, energetické náročnosti budov a úrovní emisí).

3. Meteorologické údaje

– Předpovědi počasí o teplotě, srážkách, větru a atmosférickém tlaku.

4. Statistiky

– Vnitrostátní, regionální a místní statistické údaje obsahující hlavní demografické a ekonomické ukazatele (hrubý domácí produkt, věk, nezaměstnanost, příjem, vzdělání).

5. Hospodářské subjekty

– Rejstříky hospodářských subjektů a obchodní rejstříky (seznam registrovaných společností, údaje o vlastnictví a řízení, registrační identifikátory).

6. Dopravní údaje

– Jízdní řády všech druhů veřejné dopravy, informace o veřejných stavebních pracích a stavu dopravní sítě, včetně dopravních informací.

(1)

Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(2)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštěné části textu jsou přeškrtnuty.

(3)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

(4)

  SWD(2018) 145.

(5)

  SWD(2018) 127.

(6)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(7)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(8)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(9)

  C(2018)2375

(10)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(11)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(13)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) […].

(14)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(15)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(16)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(18)

  Úř. věst. L123, 12.5. 2016, s. 1.

(19)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(20)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007

o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS)

č. 1191/69 a č. 1107/70.

(21)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

(22)

  Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).

(23)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(24)

  SWD (2017)350


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

D(2018)33866

Pan Jerzy BUZEK

Předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

PHS 08B046

Brusel

Předmět:  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

COM(2018)0234 - C8-0169/2018 - 2018/0111(COD)

Vážený pane předsedo,

Výbor pro právní záležitosti výše uvedený návrh projednal na základě článku 104 o přepracování právních předpisů v platném znění jednacího řádu Parlamentu.

Odstavec 3 tohoto článku zní takto:

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

Předseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně přijmout pozměňovací návrhy k částem návrhu na přepracování, které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.“

Podle stanoviska poradní skupiny složené z právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, která přezkoumávala přepracovaný návrh, a v souladu s doporučeními zpravodaje se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původních právních předpisů s výše uvedenými změnami, obsahuje návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

Na své schůzi dne 3. září 2018 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně(1) doporučil, aby Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jakožto věcně příslušný výbor provedl přezkoumání výše uvedeného návrhu v souladu s článkem 104 jednacího řádu.

S pozdravem

Pavel Svoboda

Příloha: Stanovisko poradní skupiny.

(1)

Byli přítomni tito členové výboru: Marie Christine Boutonnet, Jean Marie Cavada, Mady Delvaux, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Jytte Guteland, Gilles Lebreton, Jiří Maštálka, Angelika Niebler, Răzvan Popa, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka, Luis de Grandes Pascual.


PŘÍLOHA: STANOVISKO KONZULTAČNÍ PRACOVNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

 

 

 

 

PORADNÍ SKUPINA

PRÁVNÍCH SLUŽEB

V Bruselu dne 12. července 2018

STANOVISKO

  PRO  EVROPSKÝ PARLAMENT

    RADU

    KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

COM(2018)0234 ze dne 25. 4. 2018 – 2018/0111(COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se ve dnech 23. a 31. května 2018 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby projednala uvedený návrh předložený Komisí.

Na těchto schůzích(1) dospěla poradní skupina po přezkumu tohoto návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, společnou dohodou k těmto závěrům.

1. Šedým podkladem písma, který se obvykle používá ke zvýraznění podstatných změn, měly být označeny následující části:

– v bodu odůvodnění 7 přidání slov „a následně změněná v roce 2013“;

– v bodu odůvodnění 8 nahrazení slov „společnost založená na údajích“ slovy „informační a znalostní společnost“;

– v bodu odůvodnění 12 vypuštění slova „tradiční“;

– v bodu odůvodnění 13 vypuštění poslední věty;

– v bodu odůvodnění 26 vypuštění slov „v souladu s vývojem informační společnosti“;

– v bodu odůvodnění 27 přidání slov „družicových dat, údajů o počasí“;

– vypuštění celého znění stávajícího bodu odůvodnění 14 směrnice 2003/98/ES;

– v bodu odůvodnění 47 přidání slov „a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES“;

– v bodu odůvodnění 54 nahrazení slov „online přístupný přehled výsledků v oblasti informací veřejného sektoru“ slovy „on-line přístupné zprávy o připravenosti otevřených dat“;

– nahrazení stávajícího znění čl. 4 odst. 5 směrnice 2003/98/ES novým zněním;

– v čl. 5 odst. 1 přidání úvodních slov „Aniž je dotčena kapitola V“;

– v čl. 7 odst. 1 vypuštění slov „v držení subjektů veřejného sektoru“;

– v čl. 7 odst. 2 vypuštění slov „uvede příslušný subjekt veřejného sektoru předem, jaké“ a nahrazení slov “subjekt veřejného sektoru“ slovy „držitel dokumentů“.

2. v bodech odůvodnění 8, 12 a 14 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“.

3. v referenčním rámečku před bodem odůvodnění 56 mělo být uvedeno „2013/37/EU 36. bod odůvodnění“ namísto „2013/37/EU 29. bod odůvodnění“;

4. v čl. 15 odst. 1 první pododstavec měla být slova „neprodleně o nich uvědomí“ (nahrazena slovy „neprodleně sdělí znění těchto opatření“) vyznačena „dvojitým přeškrtnutím“.

5. Stávající znění čl. 13 odst. 1 směrnice 2003/98/ES mělo být celé vyznačeno „dvojitým přeškrtnutím“. Navrhované znění čl. 16 odst. 1 mělo být celé vyznačeno šedým podkladem písma, které se obvykle používá ke zvýraznění podstatných změn.

6. Návrh předložený Komisí by měl obsahovat dvě přílohy týkající se přepracovaného znění, dále jen „příloha I“ a „příloha II“ v bodu odůvodnění 65 a v článku 17.

Na základě projednání návrhu dospěla poradní skupina jednomyslně k závěru, že návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které byly jako takové označeny. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původního právního předpisu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.

F. DREXLER        H. LEGAL      L. ROMERO REQUENA

vedoucí právní služby      vedoucí právní služby    generální ředitel

(1)

Poradní skupina pracovala s anglickým zněním návrhu, které je původní jazykovou verzí projednávaného textu.


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (19.10.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD))

Zpravodajka: Julia Reda

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Důvody pro vypracování stanoviska

Během posledních patnácti let se koncepce veřejně přístupných dat vyvinula a rozvinula do té míry, že dnes tvoří nedílnou součást moderní správy. Vlády a orgány přijaly zásadu, že pokud mohou být data k dispozici k opakovanému použití, je nutné zajistit jejich dostupnost.

S ohledem na základní právo na přístup k informacím umožňuje právo na přístup k informacím veřejného sektoru a na jejich opakované použití, aby se občané aktivně účastnili na životě obcí. Řada jednotlivců a iniciativ využívá tyto informace ku prospěchu společnosti. Za zdroj informací tak neslouží „zvěsti“ nebo ojedinělé důkazy, ale spolehlivé údaje.

Podle odhadu hodnocení Komise, které je připojeno k návrhu přepracovaného znění, dosahovala v roce 2016 datová ekonomika v Evropské unii 300 miliard EUR. Ve stejném roce existovalo v EU zhruba 134 000 datových podniků.(1)

Kromě občanů a podniků mají z veřejně přístupných dat prospěch i samotné správní orgány. Kromě toho, že veřejné správě a orgánům umožňují plnit demokratické závazky spojené s transparentností politik a postupů rozhodování, vytvářejí veřejně přístupná data také pobídky pro větší spolupráci jednotlivých oddělení. Interní uživatelé získávají přístup k datům, jež by pro ně byla dříve nepřístupná. Podle hodnocení Komise přínosy zpřístupnění dat od počátku výrazně převyšují veškeré náklady veřejné správy a v současnosti dosahují „zhruba poměru 26 : 1“(2).

II. Stanovisko zpravodajky

A. Standardní povaha veřejně přístupných dat již od návrhu

Přístup k informacím je jedním základních práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie, zejména v článku 11. Proto by členské státy měly vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby předložily návrhy politik, jimiž se bude řídit tvorba dat způsobem, který bude předem počítat s jejich zveřejněním.

Zpřístupnění a umožnění opakovaného použití informací veřejného sektoru vytváří náklady pro veřejnou správu. Již dnes výhody převyšují náklady. Posouzením následné možnosti zveřejnění již ve fázi tvorby dat lze náklady dále snížit a zjednodušit jejich zveřejňování.

Tato zásada by měla být nazývána standardní povaha veřejně přístupných dat již od návrhu.

B. Datové soubory s vysokou hodnotou

Komise označuje datové soubory s vysokou hodnotou za zvláště cenné pro hospodářství a společnost. Z hlediska cíle přepracovaného znění má zpřístupnění datových souborů s vysokou hodnotou zásadní význam.

Proto se na základě zkušeností v členských státech doplňuje směrnice o seznam kategorií dat s vysokou hodnotou a vzorových datových souborů z oblastí, které Open Knowledge Foundation(3) a Technická příloha Charty skupiny G8 o veřejně přístupných datech(4) označují jako vysoce hodnotné. Komisi jsou svěřeny pravomoci aktualizovat tento seznam a doplňovat jej o konkrétní datové soubory, které jsou vybrány v rámci veřejných konzultací a prostřednictvím výzvy veřejnosti k předkládání návrhů.

C. Vybírání poplatků

Vlády a veřejná správa mohou vybírat poplatky za data, jejichž tvorbu zadaly, které samy vytvořily nebo které podléhají licenci.

Opatrný přístup v přepracovaném znění nezajišťuje nápravu statusu quo, kdy velké nadnárodní společnosti využívají veřejná data a občanské iniciativy na to doplácejí. Například společnost Google údajně uzavřela licenční smlouvu na data mapování s německou Federální agenturou pro kartografii a geodézii(5), která zahrnuje skromnou šestimístnou částku ročního poplatku. Pokud si Google může dovolit takový poplatek, data zůstávají nepřístupná a nedostupná jak pro malé a střední podniky, tak pro konkurenční alternativy občanské společnosti vytvářené komunitami, jako je OpenStreetMap(6), která vytvořila podrobné mapy světa převážně s využitím práce dobrovolníků.

Výsledkem je, že informace veřejného sektoru posilují už beztak dominantní tržní pozici velkých nadnárodních společností a zároveň omezují schopnost rozvoje alternativ.

Možnost veřejného sektoru vybírat poplatky za data proto musí být dále omezena. Opakované použití dat by mělo být bezplatné, kromě velmi úzce vymezených okolností.

D. Směrnice o veřejně přístupných datech

Směrnice by neměla bránit členským státům, které již uplatňují zásadu veřejně přístupných dat a zveřejňují své informace v otevřených formátech a na základě neomezujících otevřených licencí. Měla by pomáhat členským státům, které dosud tuto zásadu neuplatňují, a měla by představovat vodítko pro zavádění potřebných opatření a metod.

Měla by klást důraz na evropský rozměr veřejně přístupných dat, podporovat slučování dat na celoevropské úrovni a přeshraniční spolupráci.

V době přijetí směrnice 2003/98/ES nebyl pojem „veřejně přístupných dat“ znám. Dnes je situace odlišná. Pojem veřejně přístupná data je obecně zaveden a používán Komisí i členskými státy. Pojem nejlépe popisující záměr směrnice je tedy „veřejně přístupná data“.

Název směrnice by měl vyjadřovat, čeho může směrnice dosáhnout, a následně by měla být přejmenována na směrnici o veřejně přístupných datech.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Název 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

o veřejně přístupných datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES28 byla podstatně změněna. Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice z důvodu přehlednosti přepracována.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES28 byla podstatně změněna28a. Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice z důvodu přehlednosti přepracována.

__________________

__________________

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

 

28a Viz příloha I část A.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Podle článku 13 směrnice 2003/98/ES a pět let po přijetí pozměňující směrnice 2013/37/EU Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami zhodnotila a přezkoumala fungování směrnice v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů29.

(2)  Podle směrnice 2003/98/ES a pět let po přijetí pozměňující směrnice 2013/37/EU Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami zhodnotila a přezkoumala fungování směrnice v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů29.

__________________

__________________

29 SWD(2018) 145.

29 SWD(2018) 145.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů30 má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii a aktualizovalo by legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií, jako je umělá inteligence a internet věcí.

(3)  V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů30 má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii a aktualizovalo by legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií, jako je strojové učení, umělá inteligence a internet věcí.

 

__________________

__________________

30 SWD(2018) 127.

30 SWD(2018) 127.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Za účelem plného využití potenciálu informací veřejného sektoru pro evropské hospodářství a společnost byly do právního textu zavedeny podstatné změny, které se zaměřují na tyto oblasti: poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, lepší nabídka veřejných údajů s vysokou hodnotou pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací, které financují výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod, použití výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů a vztah mezi touto směrnicí a některými souvisejícími právními nástroji, včetně směrnice 96/9/ES31 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES32.

(4)  Za účelem plného využití potenciálu informací veřejného sektoru pro evropské hospodářství a společnost byly do právního textu zavedeny podstatné změny, které se zaměřují na tyto oblasti: poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, lepší nabídka veřejných údajů s vysokou hodnotou pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací, které financují výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod, použití výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů a vztah mezi touto směrnicí a některými souvisejícími právními nástroji, včetně směrnice 96/9/ES31, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES679 a nařízení (EU) 2016/67932.

__________________

__________________

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Přístup k informacím je jedním ze základních práv. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „listina“) stanoví, že každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy , představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika.

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy, představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika, který je založen na kvantitě, kvalitě a dostupnosti informací a umožňuje lépe se přizpůsobit potřebám spotřebitelů.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru stanovila minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států , včetně výkonných, legislativních a justičních orgánů. Od přijetí prvního souboru pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru množství údajů ve světě, včetně veřejných údajů, exponenciálně narostlo a vznikají a jsou shromažďovány nové typy údajů. Současně jsme svědky probíhajícího vývoje technologií pro analýzu, využití a zpracování údajů. Tento rychlý technologický vývoj umožňuje vytvářet nové služby a nové aplikace, které vycházejí z použití, shromažďování nebo kombinace údajů. Pravidla původně přijatá v roce 2003 a následně změněná v roce 2013 již těmto rychlým změnám nestačí, a proto hrozí, že budou hospodářské a sociální příležitosti nabízené opakovaným použitím veřejných údajů promarněny.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru stanovila minimální soubor pravidel pro opakované použití a praktické prostředky pro usnadnění opakovaného použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států , včetně výkonných, legislativních a justičních orgánů. Od přijetí prvního souboru pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru množství údajů ve světě, včetně veřejných údajů, exponenciálně narostlo a vznikají a jsou shromažďovány nové typy údajů. Současně probíhá vývoj technologií pro analýzu, využití a zpracování údajů, jako jsou strojové učení, umělá inteligence a internet věcí. Tento rychlý technologický vývoj umožňuje vytvářet nové služby a nové aplikace, které vycházejí z použití, shromažďování nebo kombinace údajů. Pravidla původně přijatá v roce 2003 a následně změněná v roce 2013 již těmto rychlým změnám nestačí, a proto hrozí, že budou hospodářské a sociální příležitosti nabízené opakovaným použitím veřejných údajů promarněny.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Vývoj směrem k společnosti založené na údajích ovlivňuje život všech občanů Společenství mimo jiné tím, že jim umožňuje nové způsoby přístupu k poznatkům a jejich získávání.

(8)  Vývoj směrem k společnosti založené na údajích ovlivňuje život všech občanů Unie mimo jiné tím, že jim umožňuje nové způsoby přístupu k poznatkům a jejich získávání.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Povolení opakovaného použití dokumentů, které jsou v držení subjektu veřejného sektoru, přidává hodnotu pro pravidelné a konečné uživatele a pro společnost obecně a v mnoha případech i pro samotný veřejný subjekt, neboť podporuje transparentnost a odpovědnost a poskytuje zpětnou vazbu od pravidelných a konečných uživatelů umožňující dotčenému subjektu veřejného sektoru zkvalitnit shromažďované informace.

(11)  Povolení opakovaného použití dokumentů, které jsou v držení subjektu veřejného sektoru, přidává hodnotu pro pravidelné a konečné uživatele a pro společnost obecně a v mnoha případech i pro samotný veřejný subjekt, neboť podporuje transparentnost a odpovědnost a poskytuje zpětnou vazbu od pravidelných a konečných uživatelů umožňující dotčenému subjektu veřejného sektoru zkvalitnit shromažďované informace a plnit jeho veřejné úkoly.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání zdrojů informací veřejného sektoru existují značné rozdíly, které vytvářejí překážky pro plné využití hospodářského potenciálu tohoto základního zdroje dokumentů. Postupy subjektů veřejného sektoru při využívání informací veřejného sektoru jsou mezi členskými státy i nadále rozdílné. Tato skutečnost by měla být zohledněna. Je tedy třeba provést minimální harmonizaci vnitrostátních pravidel a postupů pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru v těch případech, kdy rozdíly ve vnitrostátních předpisech a postupech nebo nejasnosti brání hladkému fungování vnitřního trhu a řádnému rozvoji informační společnosti ve Společenství.

(12)  V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání zdrojů informací veřejného sektoru existují značné rozdíly, které vytvářejí překážky pro plné využití hospodářského potenciálu tohoto základního zdroje dokumentů. Postupy subjektů veřejného sektoru při využívání informací veřejného sektoru jsou mezi členskými státy i nadále rozdílné. Tato skutečnost by měla být zohledněna. Je tedy třeba provést minimální harmonizaci vnitrostátních pravidel a postupů pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru v těch případech, kdy rozdíly ve vnitrostátních předpisech a postupech nebo nejasnosti brání hladkému fungování vnitřního trhu a řádnému rozvoji informační společnosti v Unii.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Politiky zpřístupnění údajů, které podporují širokou dostupnost a opakované použití informací veřejného sektoru pro soukromé nebo komerční účely s minimálními či žádnými právními, technickými a finančními omezeními a které napomáhají oběhu informací nejen pro hospodářské subjekty, ale také pro veřejnost, mohou hrát důležitou úlohu při nastartování vývoje nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využití těchto informací, podnítit hospodářský růst a podpořit zapojení do společnosti.

(13)  Členské státy by měly zajistit tvorbu dat založenou na zásadě veřejné přístupnosti již od návrhu („open by design and by default“), a to u všech dokumentů, které spadají do působnosti této směrnice, a zároveň zajistit jednotný stupeň ochrany cílů představujících veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost nebo ochrana osobních údajů, mj. všude tam, kde se jedná o citlivé informace týkající se kriticky významné infrastruktury nebo kde informace tvořící součást určitého datového souboru samy o sobě sice nepředstavují riziko zjištění totožnosti určité fyzické osoby, ale ve spojení s jinými dostupnými informacemi by takové riziko mohlo vzniknout. Politiky zpřístupnění údajů, které podporují širokou dostupnost a opakované použití informací veřejného sektoru pro soukromé nebo komerční účely s minimálními či žádnými právními, technickými a finančními omezeními a které napomáhají oběhu informací nejen pro hospodářské subjekty, ale také pro veřejnost, mohou hrát důležitou úlohu při podpoře vývoje nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využití těchto informací, podnítit hospodářský růst a podpořit zapojení do společnosti. Interoperabilita, otevřené standardy a veřejně přístupná data by proto měly být uplatňovány na vnitrostátní, regionální a místní správní úrovni každého členského státu. Současně by Komise měla usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních elektronických rozhraní, která povedou k účinnějším a bezpečnějším veřejným službám.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Bez minimální harmonizace na úrovni Společenství by navíc zákonodárná opatření na vnitrostátní úrovni, která již byla v mnohých členských státech zahájena v reakci na technologické výzvy, mohla vést k ještě významnějším rozdílům. Dopad těchto zákonodárných rozdílů a nejistot bude ještě významnější s dalším rozvojem informační společnosti, která již značně rozšířila využívání informací překračující hranice států.

(14)  Bez minimální harmonizace na úrovni Unie by navíc zákonodárná opatření na vnitrostátní úrovni, která již byla v mnohých členských státech zahájena v reakci na technologické výzvy, mohla vést k ještě významnějším rozdílům. Dopad těchto zákonodárných rozdílů a nejistot bude ještě významnější s dalším rozvojem informační společnosti, která již značně rozšířila využívání informací překračující hranice států.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Tato směrnice by se měla používat pro dokumenty, které jsou zpřístupněny k opakovanému použití, jestliže subjekty veřejného sektoru poskytují licence na informace, prodávají, šíří, vyměňují nebo poskytují informace. Aby nedocházelo ke kříženému subvencování, mělo by opakované použití zahrnovat další používání dokumentů v rámci téže organizace při činnostech překračujících rámec jejích veřejných úkolů. Činnosti překračující rámec veřejných úkolů obvykle zahrnují poskytování dokumentů, které se vytvářejí a zpoplatňují výhradně na komerčním základě a při hospodářské soutěži s ostatními účastníky na trhu.

(18)  Tato směrnice by se měla používat pro dokumenty, které jsou zpřístupněny k opakovanému použití, jestliže subjekty veřejného sektoru zadávají tvorbu informací nebo poskytují licence na informace, prodávají, šíří, vyměňují nebo poskytují informace. Aby nedocházelo ke kříženému subvencování, mělo by opakované použití zahrnovat další používání dokumentů v rámci téže organizace při činnostech překračujících rámec jejích veřejných úkolů. Činnosti překračující rámec veřejných úkolů obvykle zahrnují poskytování dokumentů, které se vytvářejí a zpoplatňují výhradně na komerčním základě a při hospodářské soutěži s ostatními účastníky na trhu.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, pokud přístup k nim není omezen nebo vyloučen podle vnitrostátních pravidel nebo se na něj nevztahují jiné výjimky stanovené v této směrnici. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v této směrnici, jako je národní bezpečnost nebo ochrana osobních údajů, které členským státům umožňují omezit přístup k některým dokumentům nebo přístup vyloučit. Pokud neexistuje harmonizace, zůstávají postupy a podmínky týkající se přístupu k informacím veřejného sektoru v působnosti členských států. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití. Přestože tato směrnice nestanoví povinnost, aby subjekty veřejného sektoru zajišťovaly skladování některých typů dokumentů k opakovanému použití, měly by členské státy vynaložit přiměřené úsilí k zajištění toho, aby to nepřiměřeně nenarušovalo využití jejich ekonomického potenciálu.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Směrnice 2003/98/ES by proto měla být změněna tak, aby bylo zajištěno, že její ustanovení lze použít na opakované použití dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu veřejnými podniky vykonávajícími některou z činností uvedených v článcích 8 až 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU33, jakož i veřejnými podniky jednajícími jako provozovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, veřejnými podniky jednajícími jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, a veřejnými podniky jednajícími jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž).

(21)  Směrnice 2003/98/ES by proto měla být změněna tak, aby bylo zajištěno, že její ustanovení lze použít na opakované použití dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu veřejnými podniky vykonávajícími některou z činností uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU33, jakož i veřejnými podniky jednajícími jako provozovatelé veřejných služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, veřejnými podniky jednajícími jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, a veřejnými podniky jednajícími jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle nařízení (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž).

__________________

__________________

33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Tato směrnice by neměla obsahovat závazek umožnit opakované použití dokumentů vytvořených veřejnými podniky. Rozhodnutí o případném povolení opakovaného použití by mělo ponecháno příslušnému veřejnému podniku. Teprve poté, co se veřejný podnik rozhodne zpřístupnit dokument pro opakované použití, by měl plnit příslušné závazky stanovené v kapitolách III a IV této směrnice, zejména pokud jde o formáty, vybírání poplatků, transparentnost, licence, nediskriminaci a zákaz výhradních dohod. Na druhou stranu nemusí veřejný podnik splňovat požadavky stanovené v kapitole II, jako jsou pravidla pro zpracování žádostí.

(22)  Tato směrnice neobsahuje závazek umožnit opakované použití dokumentů vytvořených veřejnými podniky. Rozhodnutí o případném povolení opakovaného použití dokumentů nebo částí dokumentů, které spadají do působnosti této směrnice, se ponechává příslušnému veřejnému podniku. Teprve poté, co se veřejný podnik rozhodne zpřístupnit dokument pro opakované použití, by měl plnit příslušné závazky stanovené v kapitolách III a IV této směrnice, zejména pokud jde o formáty, vybírání poplatků, transparentnost, licence, nediskriminaci a zákaz výhradních dohod. Na druhou stranu nemusí veřejný podnik splňovat požadavky stanovené v kapitole II, jako jsou pravidla pro zpracování žádostí.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Tato směrnice stanoví obecnou definici pojmu „dokument“ . Vztahuje se na veškeré záznamy jednání, skutečností nebo informací – a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací – bez ohledu na formu nosiče (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka). Definice „dokumentu“ se nemá vztahovat na počítačové programy.

(26)  Tato směrnice stanoví obecnou definici pojmu „dokument“. Vztahuje se na veškeré záznamy jednání, skutečností nebo informací – a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací – bez ohledu na formu nosiče (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka). Členské státy by měly zajistit transparentnost, pokud jde o metodiku používanou při sestavování dokumentů.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Subjekty veřejného sektoru své dokumenty stále větší měrou aktivně zpřístupňují pro opakované použití tím, že zajišťují jejich objevitelnost on-line a skutečnou dostupnost metadat a základního obsahu. Dokumenty by se též měly zpřístupňovat pro opakované použití na žádost podanou dalším uživatelem. V těchto případech by lhůta pro zodpovězení žádostí o opakované použití měla být přiměřená a v souladu s příslušnou lhůtou pro žádosti o přístup k dokumentům podle dotyčných režimů přístupu. Této povinnosti by nicméně měly být zproštěny veřejné podniky, vzdělávací zařízení, organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. Přiměřené lhůty v celé Unii podnítí tvorbu nových souhrnných informačních výrobků a služeb na celoevropské úrovni. To je zvláště důležité u dynamických dat ( včetně dopravních údajů , družicových dat, údajů o počasí ), jejichž hospodářská hodnota závisí na okamžité dostupnosti informací a pravidelných aktualizacích. Dynamická data by proto měla být zpřístupněna ihned po jejich shromáždění, a to prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API) s cílem usnadnit na základě těchto dat rozvoj internetu, jakož i mobilních a cloudových aplikací. Není-li to z důvodu technických nebo finančních omezení možné, měly by subjekty veřejného sektoru dokumenty zpřístupnit ve lhůtě, která umožňuje plné využití jejich hospodářského potenciálu. Při použití licence může být časová dostupnost dokumentů součástí licenčních podmínek.

(27)  Subjekty veřejného sektoru své dokumenty stále větší měrou aktivně zpřístupňují pro opakované použití tím, že zajišťují jejich dohledatelnost on-line a skutečnou dostupnost metadat a základního obsahu. Dokumenty by se též měly zpřístupňovat pro opakované použití na žádost podanou dalším uživatelem. Členské státy by žadatelům měly umožňovat žádat o dokumenty pro opakované použití, aniž by museli prokazovat oprávněný zájem. Členské státy by měly zaručit, že budou stanovena praktická ujednání, která zajistí, aby přístup a opakované použití informací veřejného sektoru bylo možné realizovat efektivním způsobem, a určí za tímto účelem informační referenty, vytvoří a udržují zařízení pro prověřování dokumentů, rejstříky či seznamy dokumentů, které jsou v držení subjektů veřejného sektoru, či informační střediska, přičemž bude jasně uvedeno, kde lze takové dokumenty najít. Lhůta pro zodpovězení žádostí o opakované použití by měla být přiměřená a v souladu s příslušnou lhůtou pro žádosti o přístup k dokumentům podle dotyčných režimů přístupu. Této povinnosti by proto mohly být zproštěny veřejné podniky, vzdělávací zařízení, organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. Přiměřené lhůty v celé Unii podnítí tvorbu nových souhrnných informačních výrobků a služeb na celoevropské úrovni. To je zvláště důležité u dynamických dat ( včetně dopravních údajů , družicových dat, údajů o počasí ), jejichž hospodářská hodnota závisí na okamžité dostupnosti informací a pravidelných aktualizacích. Dynamická data by proto měla být zpřístupněna ihned po jejich shromáždění, a to prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API) s cílem usnadnit na základě těchto dat rozvoj internetu, jakož i mobilních a cloudových aplikací. Není-li to z důvodu technických nebo finančních omezení možné, měly by subjekty veřejného sektoru dokumenty zpřístupnit ve lhůtě, která umožňuje plné využití jejich hospodářského potenciálu. Při použití licence může být časová dostupnost dokumentů součástí licenčních podmínek.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  K získání přístupu k údajům nabízejícím se pro opakované použití na základě této směrnice jsou zapotřebí vhodná a řádně koncipovaná rozhraní pro programování aplikací (API). Rozhraní API popisuje, jaký druh údajů lze získat, jakým způsobem to učinit a v jakém formátu budou údaje obdrženy. Může to být různě složité – od jednoduchého odkazu na databázi pro získání specifických datových souborů po webové rozhraní nebo komplexnější uspořádání. Opakované používání a sdílení údajů prostřednictvím vhodného využití rozhraní API má obecnou hodnotu, neboť pomůže subjektům vyvíjejícím technologie a začínajícím podnikům s vytvářením nových služeb a produktů. Představuje též zásadní složku pro vytváření cenných ekosystémů na základě mnohdy nevyužitých datových fondů. Uspořádání rozhraní API a jeho použití musí vycházet z několika zásad: stability, údržby během životního cyklu, jednotného používání a jednoty norem, uživatelské vstřícnosti a bezpečnosti. Dynamická data, čímž se rozumí průběžně aktualizované údaje, mnohdy i v reálném čase, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zpřístupní pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní API.

(28)  K získání přístupu k údajům nabízejícím se pro opakované použití na základě této směrnice jsou zapotřebí vhodná a řádně koncipovaná rozhraní pro programování aplikací (API). Rozhraní API popisuje, jaký druh údajů lze získat, jakým způsobem to učinit a v jakém formátu budou údaje obdrženy. Může to být různě složité – od jednoduchého odkazu na databázi pro získání specifických datových souborů po strukturované webové rozhraní nebo komplexnější uspořádání. Mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o používání rozhraní API, a je třeba vyčlenit dodatečnou finanční podporu na přechod k rozsáhlejšímu používání dynamických dat a rozhraní API obecně. Rozhraní API jsou nezbytná pro rozvoj plně interoperabilních informačních výměn. Opakované používání a sdílení údajů prostřednictvím vhodného využití rozhraní API má obecnou hodnotu, neboť pomůže subjektům vyvíjejícím technologie a začínajícím podnikům s vytvářením nových služeb a produktů. Představuje též zásadní složku pro vytváření cenných ekosystémů na základě mnohdy nevyužitých datových fondů. Uspořádání rozhraní API a jeho použití musí vycházet z několika zásad: stability, spolehlivosti, dostupnosti, účinnosti, údržby během životního cyklu, jednotného používání a jednoty norem, uživatelské vstřícnosti a bezpečnosti. Dynamická data, čímž se rozumí průběžně aktualizované údaje, mnohdy i v reálném čase, by subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky měly zpřístupnit pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní API. Rozhraní API by zejména mělo dodržovat zásadu stability, což znamená, že by mělo důsledně fungovat podle stejných technických specifikací. Rozhraní API by mělo dodržovat zásadu spolehlivosti, takže případné změny by měly být sdělovány v dostatečném předstihu, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů, kdy musí být změny provedeny bezodkladně. Rozhraní API by mělo zajišťovat dostupnost díky konzistentní úrovni kvality. V zájmu zajištění efektivnosti by se výkonnost a složitost rozhraní API neměla výrazně měnit v závislosti na tom, zda k ní přistupuje poskytovatel dat, tvůrce dat nebo uživatel dat. V zájmu zlepšení interoperability rozhraní API by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o minimální kritéria pro interoperabilitu rozhraní API.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům , nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

(32)  Pokud jde o zpoplatňování opakovaného použití dokumentů, existuje mezi členskými státy, ale i mezi subjekty veřejného sektoru v rámci téhož členského státu stále široká škála různých postupů. Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků nebo v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady, jak je uvedeno ve sdělení Komise 2014/C 240/01. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen výkon veřejných úkolů a běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí alespoň 60 % svých nákladů souvisejících s dokumenty, které spadají do oblasti působnosti této směrnice. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření a uchovávání údajů se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí alespoň 60 % nákladů, by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(32a)  Návratností investic se rozumí procentní podíl nad rámec mezních nákladů, který umožňuje náhradu kapitálových nákladů a zahrnutí skutečné míry návratnosti. Vzhledem k tomu, že kapitálové náklady jsou úzce spjaty s úrokovými sazbami úvěrových institucí a tyto sazby vycházejí z pevné úrokové sazby ECB pro hlavní refinanční operace, nelze očekávat, že by přiměřená návratnost investic byla o více než 5 % vyšší než pevná úroková sazba ECB.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Předpokladem rozvoje informačního trhu v celé Unii je zajistit, aby podmínky opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru byly jasné a veřejně dostupné. Proto by měly být všechny platné podmínky opakovaného použití dokumentů objasněny potenciálním dalším uživatelům. Členské státy by měly podněcovat k vytváření seznamů dostupných dokumentů, případně přístupných on-line, aby podporovaly a usnadňovaly žádosti o opakované použití. Žadatelé o opakované použití dokumentů v držení jiných subjektů než veřejných podniků, vzdělávacích zařízení, organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měli být informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají. To je zvláště důležité pro malé a střední podniky, které nemusí být obeznámeny se způsobem komunikace se subjekty veřejného sektoru v jiných členských státech a s odpovídajícími prostředky pro zjednání nápravy.

(36)  Předpokladem rozvoje informačního trhu v celé Unii je zajistit, aby podmínky přístupu a opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru byly jasné a veřejně dostupné. Proto by měly být všechny platné podmínky přístupu a opakovaného použití dokumentů objasněny potenciálním dalším uživatelům. Členské státy by měly podněcovat k vytváření seznamů dostupných dokumentů, případně přístupných on-line, aby podporovaly a usnadňovaly žádosti o opakované použití. Žadatelé o přístup a opakované použití dokumentů v držení jiných subjektů než veřejných podniků, vzdělávacích zařízení, organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měli být informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají. To je zvláště důležité pro malé a střední podniky, které nemusí být obeznámeny se způsobem komunikace se subjekty veřejného sektoru v jiných členských státech a s odpovídajícími prostředky pro zjednání nápravy.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem. Takovým orgánem by mohl být již existující vnitrostátní orgán, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní orgán odpovědný za přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států a jeho činnost by neměla vylučovat jakékoli jiné prostředky pro zjednání nápravy, které jsou žadatelům o opakované použití k dispozici. Měl by však být odlišný od mechanismu členského státu, který stanoví kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu zamítavých rozhodnutí, ale rovněž rozhodnutí, kterými, i když opakované použití povolují, by mohl být žadatel dotčen z jiných důvodů, zejména pokud jde o použitá pravidla pro vybírání poplatků. Postup přezkoumání by měl být rychlý, v souladu s potřebami rychle se měnícího trhu.

(37)  Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem. Takovým orgánem by mohl být již existující vnitrostátní orgán, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní orgán odpovědný za přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států a jeho činnost by neměla vylučovat jakékoli jiné prostředky pro zjednání nápravy, které jsou žadatelům o přístup a opakované použití k dispozici. Měl by však být odlišný od mechanismu členského státu, který stanoví kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu zamítavých rozhodnutí, ale rovněž rozhodnutí, kterými, i když opakované použití povolují, by mohl být žadatel dotčen z jiných důvodů, zejména pokud jde o použitá pravidla pro vybírání poplatků. Postup přezkoumání by měl být rychlý, v souladu s potřebami rychle se měnícího trhu.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  V některých případech se opakované použití dokumentů uskuteční, aniž by byla smluvena licence. V ostatních případech se uděluje licence s uvedením podmínek, které musí nabyvatel licence při opakovaném použití dodržovat a které se týkají otázek jako odpovědnost, řádné použití dokumentů, záruka nezměněné reprodukce a uvedení zdroje. Poskytnou-li subjekty veřejného sektoru licenci na opakované použití dokumentů, měly by být licenční podmínky spravedlivé a průhledné. V tomto ohledu mohou hrát významnou roli rovněž standardní licence dostupné on-line. Členské státy by tedy měly prosazovat dostupnost standardních licencí.

(39)  Členské státy by měly zajistit, že k opakovanému použití dokumentů bude docházet bezpodmínečně. Pokud je to nezbytné a odůvodněné cílem představujícím veřejný zájem, mohou členské státy stanovit podmínky, případně prostřednictvím licence, které se týkají otázek jako odpovědnost, řádné použití dokumentů, záruka nezměněné reprodukce a uvedení zdroje, a zároveň zaručit, že se uplatní nejméně restriktivní podmínky nebo licenční podmínky, včetně možnosti postoupení dokumentů k volnému použití. Poskytnou-li subjekty veřejného sektoru licenci na opakované použití dokumentů, měly by být licenční podmínky spravedlivé a průhledné. Členské státy by měly zejména posoudit slučitelnost těchto povinností se zásadou přiměřenosti, aby se zajistilo, že tyto licence nebo podmínky nebudou zbytečně omezovat možnosti opakovaného použití nebo hospodářskou soutěž. Členské státy by také měly podporovat používání otevřených standardních licencí pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru a zajistit, aby tyto licence byly dostupné v digitálním formátu a mohly být elektronicky zpracovávány. V tomto ohledu by měly hrát důležitou úlohu veřejné licence dostupné on-line, které udělují širší práva k opakovanému použití bez technologických, finančních nebo zeměpisných omezení a využívají otevřené datové formáty – takové licence by se měly postupem času stát běžnou praxí v celé Unii. Komise by měla poskytnout pokyny ohledně doporučených standardních licencí a přístupů k udělování licencí.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(41)  Podmínky opakovaného použití by neměly být diskriminační pro srovnatelné kategorie opakovaného použití. Toto opatření by např. nemělo bránit bezplatné výměně informací mezi subjekty veřejného sektoru při výkonu veřejných úkolů, zatímco třetí strany musí za opakované použití týchž dokumentů uhradit poplatky. Nemělo by bránit ani stanovení různých poplatků pro komerční a nekomerční opakované použití.

(41)  Podmínky opakovaného použití by neměly být diskriminační pro srovnatelné kategorie opakovaného použití. Členské státy by měly zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi subjekty veřejného sektoru a veřejnými podniky na straně jedné a ostatními uživateli na straně druhé, v případech, kdy tyto subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky opakovaně používají dokumenty jako výchozí materiál pro své komerční činnosti. Členské státy by měly především zajistit, aby opakované použití dokumentů veřejných podniků nevedlo k narušení trhu a k oslabení hospodářské soutěže. Toto opatření by např. nemělo bránit bezplatné výměně informací mezi subjekty veřejného sektoru při výkonu veřejných úkolů, zatímco třetí strany musí za opakované použití týchž dokumentů uhradit poplatky. Nemělo by bránit ani stanovení různých poplatků pro komerční a nekomerční opakované použití.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)  V souvislosti s každým opakovaným použitím dokumentu mohou subjekty veřejného sektoru, ve vhodných případech prostřednictvím licence, uložit podmínky týkající se například uvedení zdroje a uvedení toho, zda uživatel daný dokument jakýmkoli způsobem pozměnil. Všechny licence na opakované použití informací veřejného sektoru by každopádně měly klást co nejméně omezení opakovaného použití, například požadovat pouze uvádění zdrojů. V tomto ohledu by měly hrát důležitou úlohu veřejné licence dostupné on-line, které udělují širší práva k opakovanému použití bez technologických, finančních nebo zeměpisných omezení a využívají otevřené datové formáty. Proto by měly členské státy podporovat používání veřejných licencí, které by se postupem času měly stát běžnou praxí v celé Unii.

vypouští se

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)  Subjekty veřejného sektoru by při stanovení zásad opakovaného použití dokumentů měly dodržovat pravidla hospodářské soutěže, aby se pokud možno vyhnuly uzavírání výhradních dohod se soukromými partnery. Pro zajištění služeb obecného hospodářského zájmu však někdy může být výhradní právo na opakované použití zvláštních dokumentů veřejného sektoru nezbytné. Může tomu být v případě, kdy by žádný komerční vydavatel informace bez tohoto výhradního práva nezveřejňoval.

(43)  Subjekty veřejného sektoru by při stanovení zásad opakovaného použití dokumentů měly dodržovat pravidla hospodářské soutěže, aby se pokud možno vyhnuly uzavírání výhradních dohod se soukromými partnery nebo preferenčnímu využívání údajů. Pro zajištění služeb obecného hospodářského zájmu však někdy může být výhradní právo na opakované použití zvláštních dokumentů veřejného sektoru nezbytné. Může tomu být v případě, kdy by žádný komerční vydavatel informace bez tohoto výhradního práva nezveřejňoval.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(51a)  Touto směrnicí není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření.

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro přístup a opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Tato praktická opatření mohou zahrnovat seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(52a)  Komise a členské státy by měly dále zjednodušovat přístup k datovým souborům, zejména poskytnutím jednotného místa pro přístup a postupným zpřístupňováním vhodných datových souborů subjektů veřejného sektoru, a to jak pokud jde o všechny dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, tak pokud jde o údaje orgánů Unie.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(58)  S cílem zavést podmínky na podporu opakovaného použití dokumentů, které souvisí s významnými socioekonomickými přínosy s obzvláště vysokou hodnotou pro hospodářství a společnost by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání seznamu datových souborů s vysokou hodnotou v rámci dokumentů, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i způsoby jejich zveřejnění a opakovaného použití. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(58)  S cílem zavést podmínky na podporu opakovaného použití dokumentů, které souvisí s významnými občanskými nebo socioekonomickými přínosy s obzvláště vysokou hodnotou pro hospodářství a společnost se do přílohy IIa vkládá seznam kategorií datových souborů s vysokou hodnotou. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přidávání kategorií datových souborů na seznam stanovený v příloze IIa a přijímání specifických datových souborů s vysokou hodnotou v rámci dokumentů, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i způsoby jejich zveřejnění a opakovaného použití. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů1a. Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

 

_______________

 

1a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59)  Celounijní seznam datových souborů se zvláštním potenciálem vytvářet socioekonomické přínosy společně s harmonizovaným podmínkami pro opětovné použití informací představuje významný faktor pro umožnění datových aplikací a služeb. V rámci procesu, na jehož základě má vzniknout daný seznam, by měla Komise vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Seznam by měl zohlednit odvětvové právní předpisy, které již upravují zveřejňování datových souborů, jakož i kategorie uvedené v technické příloze Charty skupiny G8 o veřejně přístupných datech a ve sdělení Komise 2014/C 240/01.

(59)  Celounijní seznam datových souborů se zvláštním potenciálem vytvářet občanské nebo socioekonomické přínosy společně s harmonizovaným podmínkami pro opětovné použití informací představuje významný faktor pro umožnění datových aplikací a služeb. Příloha IIa obsahuje seznam kategorií datových souborů s vysokou hodnotou, který může být změněn prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Dodatečné kategorie seznamu by měly zohledňovat odvětvové právní předpisy, které již upravují zveřejňování datových souborů, jakož i kategorie uvedené v technické příloze Charty skupiny G8 o veřejně přístupných datech a ve sdělení Komise 2014/C 240/01. V rámci procesu, na jehož základě mají být stanoveny dodatečné kategorie nebo datové soubory pro daný seznam, by měla Komise provést posouzení dopadu a vést odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni. Pro účely posouzení dopadu by měla Komise vést veřejné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně subjektů veřejného sektoru, veřejných podniků, pravidelných uživatelů dat, výzkumných organizací, skupin občanské společnosti a zastupujících organizací. Všechny zúčastněné strany by měly mít možnost předkládat Komisi návrhy dalších kategorií datových souborů s vysokou hodnotou nebo konkrétních datových souborů.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Datové soubory s vysokou hodnotou by měly být v zájmu jejich maximálního dopadu a snazšího opakovaného užití zpřístupněny pro opakované použití s minimálním právním omezením a bezplatně. Měly by být též zveřejňovány prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a to vždy, když příslušný datový soubor obsahuje dynamická data.

(60)  Datové soubory s vysokou hodnotou by měly být v zájmu jejich maximálního dopadu a snazšího opakovaného užití zpřístupněny pro opakované použití s minimálním právním omezením a bezplatně. Datové soubory s vysokou hodnotou by se měly zveřejňovat prostřednictvím jednotného místa pro přístup, čímž se zlepší jejich dohledatelnost a usnadní přístup k těmto souborům. Měly by být též zveřejňovány prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a to vždy, když příslušný datový soubor obsahuje dynamická data.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(60a)  Datové soubory s vysokou hodnotou určené v rámci kategorií uvedených na seznamu v příloze IIa mohou generovat občanské a socioekonomické přínosy a plnit zásadní společenské a demokratické úkoly. V zájmu rozšiřování cílů v oblasti transparentnosti, odpovědnosti, souladu, účinnosti a spravedlivé hospodářské soutěže je nezbytné do nich zahrnout datové soubory z kategorií, jako jsou obchodní rejstříky, rozpočet a veřejné výdaje, zadávání veřejných zakázek a statistiky. Na podporu inovativních služeb a produktů, stimulaci udržitelného růstu a přispění k vysokým normám ochrany spotřebitelů, také díky zohlednění faktorů, jež nemají bezprostřední hospodářskou hodnotu, jako je vzdělávání, životní prostředí či zdravotní péče, je nezbytné do nich zahrnout datové soubory z kategorií vnitrostátního práva, pozorování Země a environmentální údaje, včetně geoprostorových údajů.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na soukromí (článek 7), práva na ochranu osobních údajů (článek 8), práva na vlastnictví (článek 17) a začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26). Žádné ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

(62)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na soukromí (článek 7), práva na ochranu osobních údajů (článek 8), práva na svobodu projevu a informace (článek 11), práva na vlastnictví (článek 17) a začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26). Žádné ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(63)  Komise by měla provést hodnocení této směrnice. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201641 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, jimiž je účinnost, účelnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota pro EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření.

(63)  Komise by měla provést hodnocení této směrnice [36 měsíců od jejího provedení ve vnitrostátním právu]. Podle interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201641 by uvedené hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, jimiž je účinnost, účelnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota pro EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. Na základě tohoto hodnocení může Komise v případě potřeby předložit příslušné návrhy.

__________________

__________________

41 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

41 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.  Tato směrnice usiluje o vytvoření regulačního rámce pro opakované používání informací veřejného sektoru s cílem podpořit používání veřejně přístupných údajů a podnítit inovace produktů a služeb.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  stávajících dokumentů, které mají v držení veřejné podniky činné v oblastech vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU42, veřejné podniky jednající jako poskytovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/200743, veřejné podniky jednající jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200844, a veřejné podniky jednající jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/9245.

b)  veřejně dostupných dokumentů, které mají v držení veřejné podniky činné v oblastech vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU42, veřejné podniky jednající jako poskytovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/200743, veřejné podniky jednající jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200844, a veřejné podniky jednající jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/9245.

__________________

__________________

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.

43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1)

44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3–20).

44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

45 Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7–10).

45 Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. d – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

—  ochrany národní bezpečnosti (tj. bezpečnosti státu), obrany nebo veřejné bezpečnosti,

—  ochrany národní bezpečnosti a obrany nebo veřejného pořádku včetně citlivých informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2008/114/ES,

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Tato směrnice ponechává nedotčené nařízení (EU) č. 2016/679 a nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob z hlediska zpracování osobních údajů podle právních předpisů Unie v oblasti ochrany osobních údajů.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Subjekty veřejného sektoru nevykonávají právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES s cílem bránit opakovanému použití dokumentů podle této směrnice nebo ho omezit.

5.  Právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES nesmí být vykonáváno s cílem bránit opakovanému použití dokumentů podle této směrnice nebo ho omezit.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Tato směrnice upravuje opakované použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států, včetně dokumentů, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES46.

6.  Tato směrnice upravuje opakované použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky členských států, včetně dokumentů, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES46.

__________________

__________________

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  „rozhraním pro programování aplikací“ (API) rozumí dobře zdokumentovaný soubor funkcí, postupů, definic a protokolů pro strukturované vyhledávání informací na internetu;

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  „datovými soubory s vysokou hodnotou“ rozumí dokumenty, jejichž opakované použití je spojeno s významnými socioekonomickými přínosy, zejména kvůli jejich vhodnosti pro tvorbu služeb a aplikací s přidanou hodnotou, jakož i počtu potenciálních příjemců služeb a aplikací s přidanou hodnotou založených na těchto datových souborech;

8.  „datovými soubory s vysokou hodnotou“ rozumí dokumenty, jejichž opakované použití je spojeno s významnými občanskými nebo socioekonomickými přínosy, zejména kvůli jejich vhodnosti pro tvorbu služeb a aplikací s přidanou hodnotou, jakož i počtu potenciálních příjemců služeb a aplikací s přidanou hodnotou založených na těchto datových souborech;

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

14a.  „osobními údaji“ rozumí osobní údaje, jak jsou uvedeny ve čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 2016/679.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  S výhradou odstavce 2 členské státy zajistí, aby byly dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice v souladu s článkem 1, opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

1.  Členské státy zajistí, aby byly dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice v souladu s článkem 1, opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí, aby dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice byly vytvářeny a zpřístupňovány pro účely jejich opakovaného použití v souladu se zásadou „standardně a již od návrhu“.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Subjekty veřejného sektoru zpracují žádosti o opakované použití a zpřístupní dokument pro opakované použití žadateli, nebo je-li zapotřebí licence, předloží konečnou licenční nabídku žadateli v přiměřené lhůtě, která odpovídá lhůtám pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům; pokud je to možné a vhodné, použijí elektronické prostředky.

1.  Subjekty veřejného sektoru zpracují žádosti o přístup k dokumentům a/nebo o jejich opakované použití a zpřístupní dokument žadateli pro opětovné použití, nebo je-li k opakovanému použití zapotřebí licence, předloží konečnou licenční nabídku žadateli v přiměřené lhůtě, která odpovídá lhůtám pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům; pokud je to možné a vhodné, použijí elektronické prostředky.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Nebyly-li stanoveny žádné lhůty nebo jiná pravidla pro včasné poskytování dokumentů, subjekty veřejného sektoru zpracují žádost a poskytnou žadateli dokumenty k opakovanému použití nebo, je-li zapotřebí licence, předloží žadateli konečnou licenční nabídku ve lhůtě nejvýše 20 pracovních dnů od přijetí žádosti. U rozsáhlých nebo složitých žádostí může být tato lhůta prodloužena o dalších 20 pracovních dnů. V těchto případech je žadatel do tří týdnů od podání původní žádosti informován, že je k jejímu zpracování zapotřebí více času.

2.  Nebyly-li stanoveny žádné lhůty nebo jiná pravidla pro včasné poskytování dokumentů, subjekty veřejného sektoru zpracují žádost a poskytnou žadateli dokumenty nebo, je-li k opakovanému použití zapotřebí licence, předloží žadateli konečnou licenční nabídku, a to co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě 20 pracovních dnů od přijetí žádosti. U rozsáhlých nebo složitých žádostí může být tato lhůta prodloužena o dalších 20 pracovních dnů. V těchto případech je žadatel co nejdříve, nejpozději však do tří týdnů od podání původní žádosti informován, že je k jejímu zpracování zapotřebí více času, a je vyrozuměn o příslušných důvodech.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Při zamítavém rozhodnutí sdělí subjekty veřejného sektoru žadateli důvody zamítnutí založené na příslušných ustanoveních režimu přístupu v dotyčném členském státě nebo na vnitrostátních ustanoveních přijatých na základě této směrnice, zejména čl. 1 odst. 2 písm. a) až g) nebo článku 3. Je-li zamítavé rozhodnutí založeno na čl. 1 odst. 2 písm. c), odkáže subjekt veřejného sektoru na fyzickou nebo právnickou osobu, která je nositelem práv, je-li známa, nebo eventuálně na poskytovatele licence, od něhož subjekt veřejného sektoru získal dotčený materiál. Knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy takový odkaz učinit nemusí.

3.  Při zamítavém rozhodnutí sdělí subjekty veřejného sektoru do 20 dnů žadateli důvody úplného či částečného zamítnutí přístupu k dokumentu a/nebo jeho opakovaného použití ve vyžádané podobě nebo formátu založené na příslušných ustanoveních režimu přístupu v dotyčném členském státě nebo na vnitrostátních ustanoveních přijatých na základě této směrnice, zejména čl. 1 odst. 2 písm. a) až g) nebo článku 3. Je-li zamítavé rozhodnutí založeno na čl. 1 odst. 2 písm. c), odkáže subjekt veřejného sektoru na fyzickou nebo právnickou osobu, která je nositelem práv, je-li známa, nebo eventuálně na poskytovatele licence, od něhož subjekt veřejného sektoru získal dotčený materiál. Knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy takový odkaz učinit nemusí.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členský stát sestaví veřejně přístupný seznam kritérií, na jejichž základě dotčený subjekt může rozhodnout, jak s žádostmi zacházet.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Pro účely tohoto článku členské státy zajistí, aby:

 

a)  byla poskytována podpora při snaze o přístup k dokumentům;

 

b)   seznamy subjektů veřejného sektoru byly veřejně přístupné;

 

c)  byla stanovena praktická opatření zajišťující účinný výkon opakovaného použití informací veřejného sektoru;

 

d)  subjekty veřejného sektoru dostatečně informovaly veřejnost o jejích právech vyplývajících z této směrnice a z platných vnitrostátních nebo unijních předpisů upravujících přístup k informacím za tímto účelem jí v náležité míře poskytovaly informace, poučení a rady.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 5 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dostupné formáty

Dostupné formáty a kvalita dokumentů

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.  Členské státy vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby zajistily, že dokumenty, na které se tato směrnice vztahuje, budou aktuální, přesné a srovnatelné.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Aniž je dotčena kapitola V, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky poskytují své dokumenty v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, v otevřeném a strojově čitelném formátu spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.

1.  Aniž je dotčena kapitola V, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky poskytují své dokumenty tak, aby byly interoperabilní, snadno vyhledatelné a opětovně použitelné pomocí elektronických prostředků, v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, v otevřeném a strojově čitelném formátu spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky nejsou na základě této směrnice povinny pokračovat ve vytváření a uchovávání určitého druhu dokumentů s ohledem na opakované použití těchto dokumentů organizací soukromého nebo veřejného sektoru.

3.  Subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky nejsou povinny pokračovat ve vytváření a uchovávání určitého druhu dokumentů s ohledem na opakované použití těchto dokumentů organizací soukromého nebo veřejného sektoru.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zpřístupní dynamická data pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění prostřednictvím vhodných rozhraní pro programování aplikací (API).

4.  Subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zpřístupní dynamická data pro opakované použití bezprostředně po jejich shromáždění, pokud možno v reálném čase a neprodleně, a to prostřednictvím vhodných rozhraní pro programování aplikací (API).

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Pokud by zpřístupnění dokumentů bezprostředně po jejich shromáždění přesáhlo finanční a technickou kapacitu subjektu veřejného sektoru nebo veřejného podniku, dokumenty uvedené v odstavci 4 se zpřístupní v časovém horizontu, který nepřiměřeně nenaruší využití jejich hospodářského potenciálu.

5.  Pokud by zpřístupnění dokumentů bezprostředně po jejich shromáždění v reálném čase a neprodleně přesáhlo finanční a technickou kapacitu subjektu veřejného sektoru nebo veřejného podniku, dokumenty uvedené v odstavci 4 se zpřístupní v časovém horizontu, který nepřiměřeně nenaruší využití jejich hospodářského potenciálu. Uživatelům takových dokumentů je sdělen přesný časový rámec zpřístupnění dokumentů a frekvence jejich aktualizací.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Subjekty veřejného sektoru v příslušných případech odpoví na žádost o informace týkající se metodiky použité při sestavování dokumentů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Článek 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

Rozhraní pro programování aplikací

 

1.  Kdykoli je dokument zpřístupněn k opakovanému použití žadateli nebo je-li žadateli udělena licence, příslušný subjekt veřejného sektoru nebo veřejný podnik zpřístupní tento dokument k opakovanému použití prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API), a je-li to možné a vhodné, prostřednictvím stránek portálů.

 

2.  Pokud subjekt veřejného sektoru nebo veřejný podnik zpřístupní informace pro opakované použití prostřednictvím rozhraní API, poskytne tento subjekt přístup všem uživatelům. Zejména v případě informací poskytovaných v reálném čase zajistí subjekty veřejného sektoru nebo veřejný podnik rovněž přístup k informacím z minulé doby, jsou-li dostupné. Tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené v právu Unie. Pokud takové povinnosti existují, z nich vyplývající omezení musí být odůvodněná a toto odůvodnění se zveřejní.

 

3.  Je-li pro účely zpřístupnění informací použito rozhraní API, musí se tyto informace vztahovat k téže oblasti a mít tentýž rozsah jako informace zpřístupněné jinými prostředky.

 

4.  Subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky vypracují a dokumentují rozhraní API a jeho technické specifikace pomocí otevřených standardů a strukturovaných, strojově čitelných a otevřených formátů.

 

5.  Subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky informují uživatele o veškerých změnách technické specifikace rozhraní API předem, a to co nejdříve a nejpozději 3 měsíce před provedením změny, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů, kdy musí být změny provedeny bezodkladně.

 

6.  Subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky zajistí, aby bylo rozhraní API trvale přístupné a mělo stále stejnou úroveň kvality.

 

7.  Subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky zpřístupní rozhraní API a jeho technické specifikace za podmínek stanovených v článcích 5, 6, 7, 8, 9 a 10 této směrnice. Dokumentace musí být zpřístupněna bezplatně s co nejmenší mírou formálních omezení a podmínek, avšak za podmínek, které nejsou více omezující než u samotných informací.

 

8.  Komise stanoví kritéria pro interoperabilitu rozhraní API mezi subjekty veřejného sektoru a veřejnými podniky v členských státech s cílem usnadnit opakované využití dokumentů prostřednictvím rozhraní API a podporovat interakce mezi počítači.

 

9.  Opatření uvedená v odstavci 8 přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Opakované použití dokumentů je bezplatné nebo se omezuje na mezní náklady vzniklé při jejich reprodukci , zpřístupňování a šíření , a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací.

1.  Opakované použití dokumentů je bezplatné.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jako výjimka se odstavec 1 nevztahuje:

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že odstavce 1 a 1a se nevztahují:

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  na subjekty veřejného sektoru, které jsou povinny vytvářet příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů souvisejících s výkonem jejich veřejných úkolů;

a)  na dokumenty, u kterých je dotčený subjekt veřejného sektoru na základě vnitrostátních právních předpisů vytvářet dostatečné příjmy k úhradě alespoň 60 % svých nákladů na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření a na ukládání údajů.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a c) se celková výše poplatků vypočítá podle objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií, která stanoví členské státy. Celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období nesmí přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s příslušnými účetními zásadami.

3.  V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a c) se celková výše poplatků vypočítá podle objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií, která stanoví členské státy. Celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období nesmí přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření, ukládání dat a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s příslušnými účetními zásadami.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pokud poplatky vybírají subjekty veřejného sektoru uvedené v odst. 2 písm. b), nesmí celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období přesahovat náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření, uchovávání a zúčtování práv, a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s účetními zásadami, které se vztahují na dotčené subjekty veřejného sektoru.

4.  Pokud poplatky vybírají subjekty veřejného sektoru uvedené v odst. 2 písm. b), nesmí celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů po odpovídající účetní období přesahovat náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci, šíření, ukládání dat, uchovávání a zúčtování práv, a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací, se započítáním přiměřené návratnosti investic. Poplatky se vypočítávají v souladu s účetními zásadami, které se vztahují na dotčené subjekty veřejného sektoru.

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Opakované použití datových souborů s vysokou hodnotou, jejichž seznam se vymezí podle článku 13, jakož i údajů z výzkumu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) je pro uživatele bezplatné.

5.  Opakované použití datových souborů s vysokou hodnotou, jejichž seznam se vymezí podle článku 13 a přílohy IIa, jakož i údajů z výzkumu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) je pro uživatele bezplatné.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy uveřejní seznam dokumentů uvedených v odst. 2 písm. a), a pokud je to možné a vhodné, elektronickými prostředky. Předchozí zařazení dokumentu na tento seznam je nezbytnou podmínkou uplatnění výjimek uvedených v odst. 2 písm. a).

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.  Členské státy mohou zveřejnit náklady, které vzniknou při reprodukci, šíření a uchovávání dokumentů, jakož i případné náklady na anonymizaci osobních údajů a náklady na opatření na ochranu důvěrných údajů, jak jsou uvedeny ve čl. 1 odst. 2 písm. d).

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zveřejní seznam subjektů veřejného sektoru uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a).

vypouští se

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Lze povolit opakované použití dokumentů bez podmínek nebo s podmínkami, případně na základě licence. Uvedené podmínky nesmějí zbytečně omezovat možnosti opakovaného použití a nesmějí být použity pro omezování hospodářské soutěže.

1.  Členské státy nevyžadují pro opakované použití dokumentů splnění podmínek či licenci vyjma případů, kdy je povinnost splnit takové podmínky či získat licenci nediskriminační, opodstatněná veřejným zájmem a přiměřená.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy, ve kterých se používají licence, zajistí, aby standardní licence pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru, které mohou být přizpůsobeny zvláštním licenčním žádostem, byly dostupné v elektronické formě a mohly být elektronicky zpracovávány. Členské státy podporují používání těchto standardních licencí.

2.  Pokud se na opakované použití dokumentů vztahuje povinnost splnit určité podmínky nebo získat licenci, členské státy:

 

a)  zajistí, aby tyto podmínky či licence zbytečně neomezovaly možnosti opakovaného použití nebo hospodářské soutěže a aby údaje byly zpřístupňovány za podmínek a licenčních ujednání, které budou co nejméně restriktivní a budou zahrnovat možnost klasifikovat dokumenty jako veřejně přístupné;

 

b)  posoudí, zda existují obecně používané otevřené licence, které tyto požadavky splňují. Členské státy by pak měly používat nejčastěji používanou a nejméně restriktivní licenci či licence, jež s nimi budou slučitelné;

 

c)  podporují používání standardních otevřených licencí pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru a zajistí, aby tyto licence byly dostupné v digitálním formátu a byly zpracovávány elektronicky.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se odpovědnosti stanovené v právu Unie, pokud veřejný subjekt nebo veřejný podnik zpřístupní dokumenty pro opakované použití bez jakýchkoli podmínek a omezení, může se tento veřejnoprávní subjekt nebo veřejný podnik zříci veškeré odpovědnosti, pokud jde o tyto dokumenty zpřístupněné k opakovanému použití.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy učiní praktická opatření, která usnadňují vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jako seznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud je to možné a vhodné, přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu a internetové portály, které jsou propojeny s těmito seznamy fondů. Kdykoli je to možné, vytvoří členské státy podmínky pro vícejazyčné vyhledávání dokumentů.

1.  Členské státy učiní praktická opatření, která usnadňují vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jako seznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud je to možné a vhodné, přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu a internetové portály, které jsou propojeny s těmito seznamy fondů. Kdykoli je to možné, vytvoří členské státy podmínky pro vícejazyčné vyhledávání dokumentů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Členské státy zajistí, aby subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky poskytly Komisi potřebný přístup ke všem datům, která zpřístupní pro opakované použití, aby umožnily slučování datových souborů na úrovni Unie, zejména aby poskytly úplné údaje o pokrytí Unie pro určitou kategorii dat, jak je stanoveno v příloze IIa. Komise zavede praktické mechanismy pro zpřístupnění datových souborů na úrovni Unie prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodu vnitřní logiky textu a také vzhledem k jeho neoddělitelné souvislosti s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Do [2 let po dni provedení této směrnice] a poté každé tři roky předloží členské státy Komisi zprávu o vnitrostátních politikách otevřeného přístupu a o příslušných opatřeních, která byla přijata.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud subjekt veřejného sektoru opakovaně používá dokumenty jako výchozí materiál pro své komerční činnosti, které přesahují rámec jeho veřejných úkolů, použijí se pro poskytování dokumentů k těmto činnostem tytéž poplatky a ostatní podmínky jako pro jiné uživatele.

2.  Členské státy zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi subjekty veřejného sektoru a veřejnými podniky na straně jedné a ostatními uživateli na straně druhé, v případech, kdy dotyčné subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky opakovaně používají dokumenty jako výchozí materiál pro své komerční činnosti, které přesahují rámec jejich veřejných úkolů tak, že se zajistí, že se pro poskytování dokumentů k těmto činnostem použijí tytéž poplatky a ostatní podmínky jako pro jiné uživatele. 3. Členské státy zajistí stejným způsobem, aby opakované použití dokumentů a informací veřejných podniků nevedlo k narušení hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Opakované použití dokumentů je přístupné všem potenciálním účastníkům trhu, i když jeden nebo více účastníků trhu již využívají výrobků s přidanou hodnotou založených na těchto dokumentech. Smlouvy nebo jiné dohody mezi subjekty veřejného sektoru nebo veřejnými podniky , které mají dokumenty v držení, a třetími stranami neposkytují výhradní práva.

1.  Opakované použití dokumentů je přístupné všem potenciálním uživatelům na trhu, i když jeden nebo více uživatelů na trhu již využívají výrobků s přidanou hodnotou založených na těchto dokumentech. Smlouvy nebo jiné dohody mezi subjekty veřejného sektoru nebo veřejnými podniky, které mají dokumenty v držení, a třetími stranami neposkytují výhradní práva ani preferenční použití údajů.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Za účelem dosažení cílů této směrnice přijme Komise mezi dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, seznam datových souborů s vysokou hodnotou, jakož i způsoby jejich zveřejnění a opakovaného použití.

1.  Členské státy zajistí, aby datové soubory s vysokou hodnotou, uvedené v příloze IIa byly k dispozici bezplatně, ve strojově čitelném formátu a přístupné ke stažení a případně prostřednictvím interoperabilních rozhraní API. Podmínky opakovaného použití jsou slučitelné s licencemi k otevřeným normám. Komise je v souladu s článkem 14 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem rozšíření seznamu kategorií datových souborů s vysokou hodnotou v příloze IIa a zejména za účelem bližšího vymezení datových souborů s vysokou hodnotou mezi dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i podmínek a způsobů jejich zveřejnění a opakovaného použití.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Uvedené datové soubory jsou k dispozici bezplatně, jsou strojově čitelné a jsou přístupné prostřednictvím rozhraní API. Podmínky opakovaného použití jsou slučitelné s licencemi k otevřeným normám.

vypouští se

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Bezplatná dostupnost podle odstavce 2 se výjimečně nevztahuje na datové soubory s vysokou hodnotou veřejných podniků, pokud posouzení dopadů uvedené v čl. 13 odst. 7 prokáže, že bezplatné zpřístupnění datových souborů bude mít za následek značné narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích.

3.  Bezplatná dostupnost podle odstavce 1 se výjimečně nevztahuje na datové soubory s vysokou hodnotou veřejných podniků, pokud posouzení dopadů uvedené v čl. 13 odst. 7 prokáže, že bezplatné zpřístupnění datových souborů bude mít za následek značné narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, a pokud není k dispozici žádný méně omezující přístup ke zmírnění uvedeného narušení, poplatky se vypočítají, aniž je dotčen článek 6..

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Kromě podmínek stanovených v odstavci 2 může Komise vymezit další použitelné způsoby, zejména:

vypouští se

a.  jakékoli podmínky opakovaného použití;

 

b.  formáty údajů a metadat a technické způsoby jejich zveřejňování a šíření.

 

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Výběr datových souborů pro seznam uvedený v odstavci 1 se zakládá na hodnocení jejich potenciálu vytvářet socioekonomické přínosy, na počtu uživatelů a na příjmech, jež by mohly napomoci vytvořit, a na jejich potenciálu kombinace s jinými datovými soubory.

5.  Výběr dodatečných kategorií a datových souborů s vysokou hodnotou pro seznam uvedený v odstavci 1 se zakládá na hodnocení jejich potenciálu vytvářet významné občanské nebo socioekonomické přínosy, na inovacích, na počtu uživatelů, zejména malých a středních podniků, na příjmech, jež by mohly napomoci vytvořit, a na jejich potenciálu kombinace s jinými datovými soubory.

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.  Pro účely odstavce 7 vede Komise veřejné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně subjektů veřejného sektoru, veřejných podniků, pravidelných uživatelů dat, výzkumných organizací, skupin občanské společnosti a dalších zastupujících organizací. Všechny zúčastněné strany mají možnost předkládat Komisi návrhy dalších kategorií datových souborů s vysokou hodnotou nebo konkrétních datových souborů. Komise návrhy zohlední nebo zúčastněné straně sdělí důvody, proč příslušný návrh nezohlednila.

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 5a a 13 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 5a a 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 5a a 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Nejdříve za čtyři roky po datu provedení této směrnice ve vnitrostátním právu Komise provede hodnocení této směrnice a Evropskému parlamentu , Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předloží zprávu o hlavních zjištěních. Toto hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy47. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.

1.  Do [36 měsíců po datu provedení této směrnice ve vnitrostátním právu ] a nejpozději každých pět let poté Komise provede hodnocení této směrnice a Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předloží zprávu o hlavních zjištěních. Toto hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu této zprávy.

__________________

__________________

47 SWD (2017)0350

47 SWD (2017)0350

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Hodnocení u se zejména soustředí na oblast působnosti a dopad této směrnice, včetně míry zvýšení opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, na které se tato směrnice vztahuje, vlivu zásad používaných pro vybírání poplatků, opakovaného použití úředních textů legislativní a správní povahy, opakovaného použití dokumentů v držení jiných subjektů než subjektů veřejného sektoru, interakce mezi pravidly pro ochranu údajů a možnostmi opakovaného použití, jakož i na další možnosti zlepšování řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje evropské ekonomiky založené na datech.

2.  Hodnocení u se zejména soustředí na oblast působnosti a občanský a socioekonomický dopad této směrnice, včetně míry zvýšení opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, na které se tato směrnice vztahuje, dopadu datových souborů s vysokou hodnotou, významu pro konkrétní zúčastněné strany, jako jsou spotřebitelé a podniky, a zejména pro malé a střední podniky, vlivu zásad používaných pro vybírání poplatků, opakovaného použití úředních textů legislativní a správní povahy, opakovaného použití dokumentů v držení jiných subjektů než subjektů veřejného sektoru, dostupnosti a využívání rozhraní pro programování aplikací (API), interakce mezi pravidly pro ochranu údajů a možnostmi opakovaného použití, jakož i na další možnosti zlepšování řádného fungování vnitřního trhu a rozvoje evropské ekonomiky založené na datech.

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Je-li to vhodné, připojí se ke zprávě podle odstavce 1 příslušné návrhy.

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Příloha II a (nová)

Kategorie

Příklady datových souborů

Rozpočet a výdaje

Plánované a průběžné výdaje a dotace, podrobné záznamy o výdajích na všech úrovních veřejné správy

Společnosti

Rejstříky společností a obchodní rejstříky (seznamy registrovaných společností, údaje o vlastnictví a řízení, registrační identifikátory, rozvahy).

Pozorování Země a životní prostředí

Data z vesmíru a data in situ (monitorování počasí, kvality půdy a vody, spotřeby energie, úrovní emisí)

Geoprostorové údaje

Prostorové údaje spadají do oblasti působnosti směrnice 2007/2/ES (INSPIRE), včetně poštovních směrovacích čísel, vnitrostátních a místních map (katastrální, topografické, námořní, administrativní hranice, v měřítku alespoň 1:20 000 (1cm ~ 200 m))

Vnitrostátní právní předpisy

Právní, regulační a správní opatření; návrhy opatření, včetně procedurálních informací souvisejících s jejich přijetím; opatření, která byla pozměněna, zrušena nebo pozbyla platnosti; průvodní dokumenty, jako jsou vysvětlující prohlášení, posouzení dopadu, stanoviska poradních orgánů a záznamy o hlasování; Judikatura.

Zadávání veřejných zakázek

Minulá a stávající výběrová řízení a veřejné zakázky na všech úrovních veřejné správy, sloučená podle úřadů, ve všech fázích (např. otevřená, uzavřená, zrušená)

Statistické údaje

Vnitrostátní, regionální a místní statistické údaje obsahující hlavní demografické a ekonomické ukazatele (HDP, věk, nezaměstnanost, příjem, vzdělání).

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA PODNĚTY

Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodajky. Během přípravy stanoviska až do jeho přijetí ve výboru zpravodaj obdržel vstupní informace od těchto subjektů a osob:

Osoba

Subjekt

Henning Twickler

EDSO for Smart Grids

Camille Alleguede

ENEDIS

 

Evropská federace místních energetických společností (CEDEC)

Audrey Gourraud

Federace místních veřejných podniků

Robbie Morrison, Tom Brown, Ingmar Schlecht, Walter Palmetshofen

Open Knowledge International / Open Knowledge Foundation (Nadace pro otevřené znalosti)

Oliver Kaye

PSI Alliance

Jean-Gabriel Audebert-Lasrochas

Trainline.com

Lucie Petersen

Verband Deutscher Verkehrsunternehmen (VDV)

Janine Prantl, Konstantin Schöfmann

Verband öffentlicher Wirtschaft (vöwg)

Dr. Elisa Schenner

Wiener Stadtwerke

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

28.5.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

28.5.2018

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

13.9.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Julia Reda

16.5.2018

Projednání ve výboru

19.6.2018

3.9.2018

 

 

Datum přijetí

11.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

5

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Biljana Borzan, Edward Czesak, Arndt Kohn, Julia Reda, Martin Schirdewan, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ramón Jáuregui Atondo, Stanislav Polčák, Flavio Zanonato, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Dita Charanzová, Morten Løkkegaard, Jasenko Selimovic

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz

GUE/NGL

Martin Schirdewan

PPE

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Lambert van Nistelrooij, Stanislav Polčák, Andreas Schwab, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Sabine Verheyen, Tomáš Zdechovský

S&D

Lucy Anderson, Biljana Borzan, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Liisa Jaakonsaari, Ramón Jáuregui Atondo, Arndt Kohn, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Pascal Durand, Julia Reda

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

5

0

ECR

Edward Czesak, Daniel Dalton, Richard Sulík

EFDD

Marco Zullo

ENF

Mylène Troszczynski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Pracovní dokument útvarů Komise, SWD(2018) 145 final, s. 24.

(2)

SWD(2018) 145 final, s. 27.

(3)

Open Knowledge Foundation (OKFN): Global Open Data Index https://index.okfn.org/dataset/

(4)

Cabinet Office (Úřad vlády): G8 Open Data Charter and Technical Annex https://www.gov.uk/government/publications/open-data-charter/g8-open-data-charter-and-technical-annex

(5)

Bundesamt für Kartographie und Geodäsie https://www.bkg.bund.de/

(6)

OpenStreetMap https://www.openstreetmap.org/


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (27.11.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD))

Zpravodaj: Theodoros Zagorakis

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Opakované použití informací veřejného sektoru může mít ekonomické, společenské a demokratické přínosy tím, že umožňuje jiným uživatelům než orgánům veřejné moci, které jsou jejich původci, vytvářet nové produkty a služby s použitím oficiálních informací. To může podnítit ekonomickou aktivitu a zvýšit efektivnost a transparentnost veřejných funkcí.

Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, základní prvek Unie ke zpřístupnění údajů státních orgánů pro ekonomické účely, přičemž jejich použití sleduje společenské síle, podněcovala subjekty z veřejného sektoru k tomu, aby zpřístupňovaly své informace a stanovily pravidla, jimiž se budou řídit, pokud chtějí samy rozhodovat, zda opakované použití povolit.

Po revizi v červenci 2013 šla směrnice ještě dále a učinila opakované použití povinným pro většinu orgánů veřejné moci, do její působnosti byla zahrnuta muzea, knihovny (včetně univerzitních knihoven) a archivy, aby se zvýšila transparentnost, inovace založené na údajích a spravedlivá hospodářská soutěž.

Dne 25. dubna 2018 zveřejnila Komise legislativní návrh na přepracování směrnice, které by ještě více podněcovalo k opakovanému použití a usnadňovalo je. Přepracované znění má zejména za cíl posílit postavení malých a středních podniků omezením tržních překážek pro opakované použití informací veřejného sektoru pro komerční účely a rozšiřuje oblast působnosti směrnice o veřejné podniky a údaje z výzkumu.

Zpravodaj vítá návrh předložený Komisí. Podporuje zejména přístup Komise, která ponechává nyní platnou úpravu pro subjekty z kulturního odvětví (knihovny, archivy a muzea) beze změny, protože směrnice v této oblasti stále funguje uspokojivě.

Kromě toho bere zpravodaj na vědomí záměr Komise určit aktem v přenesené pravomoci některé veřejné databáze s vysokou kvalitou (Seznam datových souborů s vysokou hodnotou, článek 13) jako ty, které musí být k určitému datu v budoucnosti zpřístupněny bezplatně. Zpravodaj v tomto ohledu proti návrhu Komise nic nenamítá. Zpravodaj by však rád zdůraznil, že je nutné, aby byl takovýto list co nejjasnější a nejpodrobnější, aby byla zajištěna právní jistota pro všechny dotčené strany.

V této souvislosti zpravodaj vyjadřuje svou celkovou podporu návrhu Komise a navrhuje jen minimální soubor pozměňovacích návrhů, které mají zajistit ještě větší právní jistotu a také více upřesnit některá ustanovení.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy , představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika.

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, kulturní, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy, představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, pokud přístup k nim není omezen nebo vyloučen podle vnitrostátních pravidel nebo se na něj nevztahují jiné výjimky stanovené v této směrnici. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, aniž by byly dotčeny výjimky stanovené v této směrnici. Směrnice se opírá o právě platné režimy přístupu v členských státech. V tomto ohledu nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům ani nezakládá specifická práva na přístup nebo povinnosti zveřejňovat informace, které by měly zůstat rozhodnutím členských států podle jejich uvážení. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

Odůvodnění

Směrnice by měla upravovat pouze pravidla pro opakované použití veřejných dokumentů, přičemž ve věci přístupu k dokumentům mají výlučnou pravomoc členské státy. Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Dokument by měl být považován za dokument ve strojově čitelném formátu, je-li ve formátu souboru strukturovaného tak, aby v něm softwarové aplikace mohly snadno nalézt, rozpoznat a získat konkrétní údaje. Za strojově čitelné údaje by se měly považovat údaje zakódované v souborech strukturovaných ve strojově čitelném formátu. Strojově čitelné formáty mohou být otevřené nebo chráněné vlastnickým právem; mohou být formálně normalizované, či nikoli. Dokumenty zakódované ve formátu souboru, který toto automatické zpracování omezuje, jelikož údaje z nich nelze získat snadno či vůbec, by za dokumenty ve strojově čitelném formátu být považovány neměly. Členské státy by měly podporovat používání otevřených, strojově čitelných formátů, pokud je to možné a vhodné.

(31)  Dokument by měl být považován za dokument ve strojově čitelném formátu, je-li ve formátu souboru strukturovaného tak, aby v něm softwarové aplikace mohly snadno nalézt, rozpoznat a technologicky neutrálním způsobem získat konkrétní údaje. Za strojově čitelné údaje by se měly považovat údaje zakódované v souborech strukturovaných ve strojově čitelném formátu. Strojově čitelné formáty mohou být otevřené nebo chráněné vlastnickým právem; mohou být formálně normalizované, či nikoli. Dokumenty zakódované ve formátu souboru, který toto automatické zpracování omezuje, jelikož údaje z nich nelze získat snadno či vůbec, by za dokumenty ve strojově čitelném formátu být považovány neměly. Členské státy by měly podporovat používání otevřených, strojově čitelných formátů, pokud je to možné a vhodné.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům , nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

(32)  Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky, zejména v kulturním a kreativním odvětví, značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Mezní náklady se skládají z vícenákladů na digitalizaci, uchovávání a správu analogových dokumentů a nákladů na strojovou čitelnost, hromadné digitální ukládání, vícenákladů na zajištění strojové čitelnosti údajů a vícenákladů na opatření v oblasti infrastruktury. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům, nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření.

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření. Opatření pro snazší ověřování veřejných dokumentů může také představovat významnou záruku pro uživatele.

Odůvodnění

V digitální době existuje riziko hackingu a nedovolených zásahů, a pro důvěru ve veřejný systém je tedy důležité, aby byl ověřitelný. Nástroje jsou snadno dostupné a jejich provádění v rané fázi procesu vyžaduje poměrně malé úsilí v porovnání se značným přínosem.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Jedním ze základních cílů vytváření vnitřního trhu je vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb v celé Unii. Knihovny, muzea a archivy uchovávají značné množství zdrojů cenných informací veřejného sektoru, zejména proto, že projekty digitalizace znásobily množství veřejně přístupného digitálního materiálu. Tyto sbírky kulturního dědictví a s nimi související metadata jsou potenciální základnou produktů a služeb s digitálním obsahem a mají obrovský potenciál pro inovativní opakované použití v oblastech, jako jsou studium a cestovní ruch. Ostatní typy kulturních institucí (například orchestry, opery, balety a divadla), včetně archivů, které jsou jejich součástí, by měly zůstat mimo oblast působnosti pro svou specifickou povahu „umění spočívajícího v uměleckém výkonu“ a z toho důvodu, že na téměř všechen jejich materiál se vztahují práva duševního vlastnictví třetích stran, a měly by tedy zůstat mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

(57)  Jedním ze základních cílů vytváření vnitřního trhu je vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb v celé Unii. Knihovny, muzea a archivy uchovávají značné množství zdrojů cenných informací veřejného sektoru. Opakované použití dokumentů v držení těchto institucí má značný sociální a ekonomický potenciál pro kulturní a kreativní odvětví i pro celou společnost, zejména proto, že projekty digitalizace znásobily množství veřejně přístupného digitálního materiálu, přístup k němuž je k dispozici na platformách jako Europeana. Tyto sbírky kulturního dědictví a s nimi související metadata jsou potenciální základnou produktů a služeb s digitálním obsahem a mají obrovský potenciál pro inovativní opakované použití nejen pro kulturní a kreativní odvětví, ale také v jiných oblastech, jako jsou studium a cestovní ruch. Ostatní typy kulturních institucí (například orchestry, opery, balety a divadla), včetně archivů, které jsou jejich součástí, by měly zůstat mimo oblast působnosti pro svou specifickou povahu „umění spočívajícího v uměleckém výkonu“ a z toho důvodu, že na téměř všechen jejich materiál se vztahují práva duševního vlastnictví třetích stran, a měly by tedy zůstat mimo oblast působnosti uvedené směrnice.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Datové soubory s vysokou hodnotou by měly být v zájmu jejich maximálního dopadu a snazšího opakovaného užití zpřístupněny pro opakované použití s minimálním právním omezením a bezplatně. Měly by být též zveřejňovány prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a to vždy, když příslušný datový soubor obsahuje dynamická data.

(60)  Datové soubory s vysokou hodnotou by měly být v zájmu jejich maximálního dopadu a snazšího opakovaného užití zpřístupněny pro opakované použití s minimálním právním omezením a bezplatně. Měly by být též zveřejňovány prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, a to vždy, když příslušný datový soubor obsahuje dynamická data. Jejich součástí by, stejně jako u jiných informací veřejného sektoru, měly být nástroje pro ověřování, které zajistí důvěru uživatelů.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(60a)  Vzhledem k velkému riziku, že současné technologické formáty pro uchovávání a zpřístupňování informací se stanou zastaralými, by veřejné orgány měly, zejména v případě datových souborů s vysokou hodnotou, zavést politiky účinného dlouhodobého uchovávání s cílem zajistit možnost jejich využívání v budoucnosti.

Odůvodnění

Aby se zaručil dlouhodobý přístup, je klíčové smysluplné uchovávání dat, čímž se podpoří budoucí výzkum, analýzy a transparentnost.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států ;

a)  veřejně přístupných dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  stávajících dokumentů, které mají v držení veřejné podniky činné v oblastech vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU42, veřejné podniky jednající jako poskytovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/200743 , veřejné podniky jednající jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200844, a veřejné podniky jednající jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/9245;

b)  veřejně přístupných stávajících dokumentů, které mají v držení veřejné podniky činné v oblastech vymezených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU42, veřejné podniky jednající jako poskytovatelé veřejných služeb podle článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/200743, veřejné podniky jednající jako letečtí dopravci, kteří plní závazky veřejné služby podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/200844, a veřejné podniky jednající jako majitelé lodí ze Společenství, kteří plní závazky veřejných služeb podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3577/9245;

__________________

__________________

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.

43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.

44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

44 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

45 Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).

45 Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  dokumenty, které mají v držení veřejné podniky, jež byly vytvořeny mimo rámec poskytování služeb v obecném zájmu ve smyslu právních předpisů nebo jiných závazných pravidel členského státu;

b)  dokumenty, které mají v držení veřejné podniky, jež byly vytvořeny mimo rámec poskytování služeb v obecném zájmu ve smyslu právních předpisů nebo jiných závazných pravidel členského státu, a pokud takové právní předpisy neexistují, ve smyslu platné běžné správní praxe příslušného členského státu;

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Tato směrnice se nedotýká úrovně ochrany poskytované fyzickým osobám v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle ustanovení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, a zejména jí nejsou dotčeny povinnosti a práva podle nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR)).

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Aniž je dotčena kapitola V, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky poskytují své dokumenty v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, v otevřeném a strojově čitelném formátu spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.

1.  Aniž je dotčena kapitola V, subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky poskytují své dokumenty tak, aby byly interoperabilní, snadno vyhledatelné a opětovně použitelné pomocí elektronických prostředků, v jakémkoliv již existujícím formátu nebo jazyce, a pokud je to možné a vhodné, v otevřeném a strojově čitelném formátu spolu s jejich metadaty. Formát i metadata pokud možno splňují formální otevřené normy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  na dokumenty, u kterých musí dotčený subjekt veřejného sektoru podle vnitrostátních právních předpisů, a pokud takové předpisy neexistují, podle běžné správní praxe v daném členském státě, vytvářet dostatečné příjmy k úhradě podstatné části nákladů (alespoň 60 %) na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Opakované použití datových souborů s vysokou hodnotou, jejichž seznam se vymezí podle článku 13, jakož i údajů z výzkumu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) je pro uživatele bezplatné.

5.  Opakované použití datových souborů s vysokou hodnotou, jejichž seznam se vymezí podle článku 13, jakož i údajů z výzkumu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) je pro uživatele bezplatné nebo za snížené náklady.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy učiní praktická opatření, která usnadňují vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jako seznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud je to možné a vhodné, přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu a internetové portály, které jsou propojeny s těmito seznamy fondů. Kdykoli je to možné, vytvoří členské státy podmínky pro vícejazyčné vyhledávání dokumentů.

Členské státy učiní praktická opatření, která usnadňují vyhledávání dokumentů dostupných pro opakované použití, jako seznamy fondů hlavních dokumentů s příslušnými metadaty, pokud je to možné a vhodné, přístupné on-line a ve strojově čitelném formátu a internetové portály, které jsou propojeny s těmito seznamy fondů a s nástroji pro ověřování. Kdykoli je to možné, vytvoří členské státy podmínky pro vícejazyčné vyhledávání dokumentů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 12a

 

Uchovávání informací veřejného sektoru

 

Členské státy zajistí provádění smysluplných politik na uchovávání informací veřejného sektoru v jakémkoliv formátu, který poskytne nejlepší záruky dlouhodobého přístupu.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Za účelem dosažení cílů této směrnice přijme Komise mezi dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, seznam datových souborů s vysokou hodnotou, jakož i způsoby jejich zveřejnění a opakovaného použití.

1.  Členské státy zajistí, aby datové soubory s vysokou hodnotou, uvedené v příloze, byly k dispozici bezplatně, ve strojově čitelném formátu a přístupné ke stažení, doplněné o nástroje pro ověřování, řídily se politikami pro účinné dlouhodobé uchovávání a případně byly k dispozici prostřednictvím rozhraní API. Podmínky opakovaného použití jsou slučitelné s licencemi k otevřeným normám. Komise je v souladu s článkem 14 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice rozšířením seznamu kategorií datových souborů s vysokou hodnotou v příloze Ia a zejména za účelem bližšího vymezení datových souborů s vysokou hodnotou mezi dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice, jakož i způsobů jejich zveřejnění a opakovaného použití.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Uvedené datové soubory jsou k dispozici bezplatně, jsou strojově čitelné a jsou přístupné prostřednictvím rozhraní API. Podmínky opakovaného použití jsou slučitelné s licencemi k otevřeným normám.

vypouští se

Odůvodnění

Podporujeme navrhované změny provedené ve stanovisku výboru IMCO s dodatkem, aby byly zohledněny výše uvedené připomínky.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Příloha I a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha Ia

 

Seznam datových souborů s vysokou hodnotou

 

Vnitrostátní právní předpisy, včetně legislativních, regulačních a správních opatření; návrhy opatření, včetně procedurálních informací souvisejících s jejich přijetím; opatření, která byla pozměněna, zrušena nebo pozbyla platnosti; průvodní dokumenty, jako jsou vysvětlující prohlášení, posouzení dopadu, stanoviska poradních orgánů a záznamy o hlasování

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je potřebný z důvodu vnitřní logiky textu, protože neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými pozměňovacími návrhy.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

28.5.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

CULT

28.5.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Theodoros Zagorakis

1.6.2018

Projednání ve výboru

10.10.2018

 

 

 

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Rupert Matthews, Luigi Morgano, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Dietmar Köster, Emma McClarkin, Michel Reimon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Nicola Danti, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Rupert Matthews

GUE/NGL

Nikolaos Chountis

PPE

Norbert Erdős, Santiago Fisas Ayxelà, Svetoslav Hristov Malinov, Sabine Verheyen, Theodoros Zagorakis, Tomáš Zdechovský, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Nicola Danti, Damian Drăghici, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Dietmar Köster, Luigi Morgano, Julie Ward

VERTS/ALE

Helga Trüpel

0

-

 

 

3

0

EFDD

Isabella Adinolfi

ENF

Dominique Bilde

VERTS/ALE

Michel Reimon

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (27.11.2018)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

(COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD))

Zpravodaj: Ignazio Corrao

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Zpravodaj vítá návrh Komise na přepracování směrnic 2013/37/EU a 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Cílem návrhu je aktualizovat stávající směrnice s cílem usnadnit opakované použití informací veřejného sektoru v celé Unii harmonizací základních podmínek, které zpřístupňují informace veřejného sektoru dalším uživatelům.

Návrh rozšiřuje svou věcnou působnost a usiluje o zajištění souladu s právem Evropské unie, zejména s právními předpisy v oblasti ochrany údajů, jakož i s dalšími politikami a iniciativami Unie, které se týkají umělé inteligence nebo internetu věcí. 

Zpravodaj však považuje za nutné tento vnitřní právní soulad právních předpisů Evropské unie náležitě zohlednit, aby nedošlo k právní nejistotě mezi různými právními nástroji. Návrh zejména musí jasně odrážet interakci mezi opakovaným použitím informací veřejného sektoru a souladem s právními předpisy EU o ochraně údajů, které se vztahují na jakékoli zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice. Zpravodaj kromě toho považuje za nutné, aby byla do legislativní části návrhu začleněna zvláštní ustanovení, a to s cílem zabránit rozdílným výkladům nebo chápání základních pojmů pro správné uplatňování tohoto návrhu, které jsou již používány v právních předpisech EU o ochraně údajů. Tak je tomu například v případě definic „osobních údajů“ a „anonymních údajů“. V obou případech se jedná o pojmy používané v nařízení (EU) č. 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které mají jasný význam. Zejména je potřeba definovat „anonymní údaje“, neboť v mnoha případech se tento pojem chápe jako odkaz na „pseudonymní data“. „Pseudonymní data“ jsou však „osobní údaje“ a na jejich zpracování nebo použití se za všech okolností vztahují ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů. 

V neposlední řadě, s cílem řešit i obavy zúčastněných stran v souvislosti s ochranou osobních údajů, zejména v odvětvích, jako je zdravotnictví nebo jiná odvětví, která zpracovávají „citlivé osobní údaje“, považuje zpravodaj za nezbytné stanovit, že při rozhodování o rozsahu a podmínkách opakovaného použití dokumentů, které obsahují osobní údaje, provádějí organizace, na něž se vztahuje tato směrnice, posouzení vlivu na ochranu údajů. To by jim umožnilo posoudit rizika spojená s veřejným zpřístupněním osobních údajů s přihlédnutím k podmínkám pro opakované použití. 

Stručně řečeno, navrhované změny zvyšují právní kvalitu textu tím, že zajišťují právní soulad mezi tímto návrhem pro opakované použití informací veřejného sektoru a pravidly pro ochranu osobních údajů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Název 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

o veřejně přístupných datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Odůvodnění

V době, kdy se přijímala směrnice 2003/98/ES, nebyl pojem veřejně přístupných dat obecně známý, dnes je však situace jiná. Komise tento pojem běžně používá ve svých sděleních (například ve sdělení o evropském datovém portálu) a také v důvodové zprávě k této směrnici. Pojem veřejně přístupných dat je obecně srozumitelný a přibližuje širší veřejnosti, co se míní technickým výrazem „opakované použití informací veřejného sektoru“.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů30 má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii a aktualizovalo by legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií, jako je umělá inteligence a internet věcí.

(3)  V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů30 má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii a aktualizovalo by legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí, vysoce výkonný cloud computing a kvantová technologie. Datové soubory z veřejně přístupných zdrojů přispějí k urychlení pokroku a vytvoří novou strategii, která bude tvořit rámec pro nové digitální technologie, zejména pro umělou inteligenci.

_________________

_________________

30 SWD(2018) 127.

30 SWD(2018) 127.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Za účelem plného využití potenciálu informací veřejného sektoru pro evropské hospodářství a společnost byly do právního textu zavedeny podstatné změny, které se zaměřují na tyto oblasti: poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, lepší nabídka veřejných údajů s vysokou hodnotou pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací, které financují výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod, použití výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů a vztah mezi touto směrnicí a některými souvisejícími právními nástroji, včetně směrnice 96/9/ES31 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES32.

(4)  Za účelem plného využití potenciálu informací veřejného sektoru pro evropské hospodářství a společnost byly do právního textu zavedeny podstatné změny, které se zaměřují na tyto oblasti: poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, lepší nabídka veřejných údajů s vysokou hodnotou pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací, které financují výzkum, řešení vzniku nových forem výhradních dohod, použití výjimek ze zásady účtování mezních nákladů a vztah mezi touto směrnicí a některými souvisejícími právními nástroji, včetně směrnice 96/9/ES31, směrnice 2003/4/ES31a, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES32 a nařízení (EU) č. 2016/67932a.

_________________

_________________

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

 

31a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 041, 14.2.2003, s. 26).

32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

 

32a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

Odůvodnění

Odkaz na obecné nařízení o ochraně osobních údajů v důsledku doplnění odstavce 3a v článku 1.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Přístup k informacím je jedním ze základních práv. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „listina“) stanoví, že každý má právo na svobodu projevu, což zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.

Odůvodnění

Základní právo na přístup k informacím je základem této směrnice, a mělo by zde být proto uvedeno.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie zaručuje právo na ochranu osobních údajů a stanoví, že tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán.

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy , představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika.

(6)  Veřejný sektor v členských státech shromažďuje, vytváří, reprodukuje a šíří široké spektrum informací z mnoha oblastí, např. sociální, hospodářské, zeměpisné, meteorologické, turistické informace, informace o dopravě, podnikání, patentech a vzdělávání. Dokumenty, které vytvářejí subjekty veřejného sektoru výkonné, legislativní nebo soudní povahy, představují rozsáhlý, rozmanitý a cenný soubor zdrojů, jejž může ve svůj prospěch využívat znalostní ekonomika.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Povolení opakovaného použití dokumentů, které jsou v držení subjektu veřejného sektoru, přidává hodnotu pro pravidelné a konečné uživatele a pro společnost obecně a v mnoha případech i pro samotný veřejný subjekt, neboť podporuje transparentnost a odpovědnost a poskytuje zpětnou vazbu od pravidelných a konečných uživatelů umožňující dotčenému subjektu veřejného sektoru zkvalitnit shromažďované informace.

(11)  Povolení přístupu k dokumentům, které jsou v držení subjektu veřejného sektoru, a jejich opakovaného použití přidává hodnotu pro pravidelné a konečné uživatele a pro společnost obecně a v mnoha případech i pro samotný veřejný subjekt, neboť podporuje transparentnost a odpovědnost a poskytuje zpětnou vazbu od pravidelných a konečných uživatelů umožňující dotčenému subjektu veřejného sektoru zkvalitnit shromažďované informace.

Odůvodnění

Tento PN je nezbytný, protože je neoddělitelně spjat s dalšími PN, které se týkají přístupu k dokumentům, včetně PN k bodům odůvodnění 4, 4a, 27 a 32.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání zdrojů informací veřejného sektoru existují značné rozdíly, které vytvářejí překážky pro plné využití hospodářského potenciálu tohoto základního zdroje dokumentů. Postupy subjektů veřejného sektoru při využívání informací veřejného sektoru jsou mezi členskými státy i nadále rozdílné . Tato skutečnost by měla být zohledněna. Je tedy třeba provést minimální harmonizaci vnitrostátních pravidel a postupů pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru v těch případech, kdy rozdíly ve vnitrostátních předpisech a postupech nebo nejasnosti brání hladkému fungování vnitřního trhu a řádnému rozvoji informační společnosti ve Společenství.

(12)  V pravidlech a postupech členských států týkajících se využívání zdrojů informací veřejného sektoru existují značné rozdíly, které vytvářejí překážky pro plné využití hospodářského potenciálu tohoto základního zdroje dokumentů. Postupy subjektů veřejného sektoru při využívání informací veřejného sektoru jsou mezi členskými státy i nadále rozdílné. Tato skutečnost by měla být zohledněna. Je tedy třeba provést minimální harmonizaci vnitrostátních pravidel a postupů pro přístup k dokumentům veřejného sektoru a jejich opakované použití v těch případech, kdy rozdíly ve vnitrostátních předpisech a postupech nebo nejasnosti brání hladkému fungování vnitřního trhu a řádnému rozvoji informační společnosti ve Společenství.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Politiky zpřístupnění údajů, které podporují širokou dostupnost a opakované použití informací veřejného sektoru pro soukromé nebo komerční účely s minimálními či žádnými právními, technickými a finančními omezeními a které napomáhají oběhu informací nejen pro hospodářské subjekty, ale také pro veřejnost, mohou hrát důležitou úlohu při nastartování vývoje nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využití těchto informací, podnítit hospodářský růst a podpořit zapojení do společnosti.

(13)  Členské státy by měly zajistit, aby data byla vytvářena podle zásady „veřejně přístupných dat již od návrhu“, a to u všech dokumentů spadajících do působnosti této směrnice, a měly by rovněž zajistit jednotný stupeň ochrany cílů představujících veřejný zájem, jako je veřejná bezpečnost, včetně případů, kdy se jedná o citlivé informace týkající se kriticky významné infrastruktury. Dále by měly zaručit ochranu osobních údajů, mj. i když informace tvořící součást určitého datového souboru samy o sobě sice nepředstavují riziko zjištění totožnosti určité fyzické osoby, ale ve spojení s jinými dostupnými informacemi by takové riziko mohlo vzniknout. Politiky zpřístupnění údajů, které zajistí dohledatelnost, přístupnost, interoperabilitu a opakovanou použitelnost údajů (zásady FAIR) a které podporují širokou dostupnost a opakované použití informací veřejného sektoru pro soukromé nebo komerční účely s minimálními či žádnými právními, technickými a finančními omezeními a které napomáhají oběhu informací nejen pro hospodářské subjekty, ale také pro veřejnost, mohou hrát důležitou úlohu při podpoře vývoje nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využití těchto informací, podnítit hospodářský růst a podpořit zapojení do společnosti. Interoperabilita, otevřené standardy a veřejně přístupná data by proto měly být zaváděny na úrovni státní správy jednotlivých členských států. Současně by Komise měla usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních elektronických rozhraní, které umožní poskytovat účinnější a bezpečnější veřejné služby.

Odůvodnění

Politiky veřejně přístupných dat jsou vyjmenovány v bodě odůvodnění 23 návrhu Komise. Základní právo na přístup k informacím je základním kamenem této směrnice, a členským státům proto ukládá, aby tuto zásadu samy iniciativně zohledňovaly, tak aby v případě vyhovění žádosti o informace pokud možno nebylo nutné data nejprve převádět do formátu, ve kterém je lze veřejně zpřístupnit. Odpovídající bod odůvodnění 4a.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Je třeba vytvořit obecný rámec podmínek opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, aby byly zajištěny spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky opakovaného použití takových informací. Subjekty veřejného sektoru shromažďují, vytvářejí, reprodukují a šíří dokumenty při plnění svých veřejných úkolů. Využívání těchto dokumentů k jiným účelům znamená opakované použití. Opatření členských států mohou překračovat rámec minimálních standardů stanovených touto směrnicí, aby umožnila širší opakované použití.

(16)  Je třeba vytvořit obecný rámec podmínek přístupnosti a opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, aby byly zajištěny spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky opakovaného použití takových dokumentů. Subjekty veřejného sektoru shromažďují, vytvářejí, reprodukují a šíří dokumenty při plnění svých veřejných úkolů. Využívání těchto dokumentů k jiným účelům znamená opakované použití. Opatření členských států mohou překračovat rámec minimálních standardů stanovených touto směrnicí, aby umožnila širší opakované použití.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Tato směrnice by se měla používat pro dokumenty, které jsou zpřístupněny k opakovanému použití, jestliže subjekty veřejného sektoru poskytují licence na informace, prodávají, šíří, vyměňují nebo poskytují informace. Aby nedocházelo ke kříženému subvencování, mělo by opakované použití zahrnovat další používání dokumentů v rámci téže organizace při činnostech překračujících rámec jejích veřejných úkolů. Činnosti překračující rámec veřejných úkolů obvykle zahrnují poskytování dokumentů, které se vytvářejí a zpoplatňují výhradně na komerčním základě a při hospodářské soutěži s ostatními účastníky na trhu.

(18)  Tato směrnice by se měla používat pro dokumenty, které jsou zpřístupněny k opakovanému použití, jestliže subjekty veřejného sektoru zadávají tvorbu informací nebo poskytují licence na informace a prodávají, šíří, vyměňují nebo poskytují informace. Aby nedocházelo ke kříženému subvencování, mělo by opakované použití zahrnovat další používání dokumentů v rámci téže organizace při činnostech překračujících rámec jejích veřejných úkolů. Činnosti překračující rámec veřejných úkolů obvykle zahrnují poskytování dokumentů, které se vytvářejí a zpoplatňují výhradně na komerčním základě a při hospodářské soutěži s ostatními účastníky na trhu.

Odůvodnění

Základní právo na přístup k informacím opodstatňuje zásadu „veřejně přístupných dat již od návrhu“ (bod odůvodnění 13). Jelikož občané mohou v rámci výkonu svého základního práva někdy později o dokumenty požádat a jelikož tuto možnost je třeba aktivně podporovat, měly by být dokumenty od začátku koncipovány jako dokumenty „zpřístupněné k opakovanému použití“, včetně fáze, kdy orgán tvorbu informací zadává.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, pokud přístup k nim není omezen nebo vyloučen podle vnitrostátních pravidel nebo se na něj nevztahují jiné výjimky stanovené v této směrnici. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

(19)  Směrnice členským státům ukládá povinnost umožnit opakované použití všech dokumentů, pokud přístup k nim není omezen nebo vyloučen podle vnitrostátních pravidel, včetně případů, kdy je přístup omezen nebo vyloučen v zájmu zajištění bezpečnosti sítě a informačních systémů podle směrnice 2016/11481a, nebo pokud se na něj nevztahují jiné výjimky stanovené v této směrnici. Směrnice se opírá o platné režimy přístupu v členských státech a nemění vnitrostátní předpisy o přístupu k dokumentům. Nepoužije se v případech, ve kterých občané nebo společnosti mohou v rámci příslušného režimu přístupu získávat dokumenty nebo jejich části pouze tehdy, když mohou prokázat zvláštní zájem. Na úrovni Unie přiznávají články 41 (právo na řádnou správu) a 42 Listiny základních práv Evropské unie všem občanům Unie a všem fyzickým nebo právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly k opakovanému použití všechny dokumenty, které mají v držení. Subjekty veřejného sektoru by měly prosazovat a podporovat opakované použití dokumentů, včetně úředních textů zákonodárné a správní povahy, v případech, kdy mají tyto subjekty právo schválit jejich opakované použití.

 

_________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů týkajících se vnitřní logiky textu. Je třeba vyjasnit vztah a soudržnost mezi směrnicí o informacích veřejného sektoru a obecným nařízením o ochraně osobních údajů a jasně stanovit, že výjimky se vztahují na dokumenty a části dokumentů ve všech případech. Je úzce spjat se změnou čl. 1 odst. 2 písm. g), aby byla zajištěna vnitřní logika návrhu.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Členské státy často poskytování služeb obecného zájmu svěřují subjektům mimo veřejný sektor a tyto subjekty velkou měrou kontrolují. Ustanovení směrnice 2003/98/ES se zároveň vztahují pouze na dokumenty v držení subjektů veřejného sektoru, přičemž z oblasti její působnosti jsou vyloučeny veřejné podniky. Má to za následek nedostatečnou dostupnost pro opakované použití v případě dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu v celé řadě oblastí, zejména v odvětvích veřejných služeb. Dochází též k velkému omezení potenciálu pro vznik přeshraničních služeb na základě dokumentů, které mají v držení veřejné podniky, jež poskytují služby obecného zájmu.

(20)  Členské státy často poskytování služeb obecného zájmu svěřují subjektům mimo veřejný sektor a tyto subjekty velkou měrou kontrolují. Ustanovení směrnice 2003/98/ES se zároveň vztahují pouze na dokumenty v držení subjektů veřejného sektoru, přičemž z oblasti její působnosti jsou vyloučeny veřejné podniky. Má to za následek nedostatečnou dostupnost pro opakované použití v případě dokumentů vytvořených při výkonu služeb obecného zájmu v celé řadě oblastí, zejména v odvětvích veřejných služeb. Dochází též k velkému omezení potenciálu pro vznik přeshraničních služeb na základě dokumentů, které mají v držení veřejné podniky, jež poskytují služby obecného zájmu. Opakované použití dat může hrát důležitou úlohu při nastartování vývoje nových služeb založených na nových způsobech kombinování a využívání těchto informací, podnítit hospodářský růst a podpořit veřejnou angažovanost.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů, měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty. Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost a opětovná použitelnost výsledků vědeckého výzkumu financovaných z veřejných prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření, jakož i umožnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup napomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký pokrok, bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst a inovace. Kromě otevřeného přístupu se rychle stává běžnou vědeckou praxí i plánování správy údajů, které má zajistit, že údaje budou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady FAIR).

(23)  Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů, měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty. Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost a opětovná použitelnost výsledků vědeckého výzkumu financovaných z veřejných prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření, jakož i umožnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup napomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký pokrok, bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst a inovace. Kromě otevřeného přístupu se rychle stává běžnou vědeckou praxí i plánování správy údajů, které má zajistit, že údaje budou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady FAIR). Tyto snahu by bylo vhodné dále podpořit.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu, jakož i zajistit, aby tyto politiky prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. V rámci politik otevřeného přístupu je obvykle možné učinit ve vztahu k otevřené dostupnosti výsledků vědeckého výzkumu řadu výjimek. Dne 17. července 2012 přijala Komise doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, které bylo aktualizováno dne 25. dubna 201834 a v němž jsou mimo jiné popsány relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky, za nichž lze některé výsledky výzkumu opětovně používat. Z tohoto důvodu by se měly některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných veřejnými a soukromými subjekty. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající se ochrany soukromí, ochrany osobních údajů, obchodního tajemství, bezpečnosti státu, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví třetích stran. Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se takové závazky vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci zveřejnili. Ostatní druhy dokumentů v držení organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měly být nadále z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(24)  Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu, jakož i zajistit, aby tyto politiky prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. V rámci politik otevřeného přístupu je obvykle možné učinit ve vztahu k otevřené dostupnosti výsledků vědeckého výzkumu řadu výjimek. Dne 17. července 2012 přijala Komise doporučení o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, které bylo aktualizováno dne 25. dubna 201834 a v němž jsou mimo jiné popsány relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky, za nichž lze některé výsledky výzkumu opětovně používat. Z tohoto důvodu by se měly některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných veřejnými a soukromými subjekty. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající se ochrany soukromí, důvěrnosti, osobních údajů, obchodního tajemství, bezpečnosti státu, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví třetích stran. Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se takové závazky vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci zveřejnili. Ostatní druhy dokumentů v držení organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měly být nadále z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

_________________

_________________

34 C(2018)2375

34 C(2018)2375

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Poplatky za opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny pro opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům , nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

(32)  Poplatky za zpřístupnění a opakované použití dokumentů představují pro začínající podniky i pro malé a střední podniky značnou překážku vstupu na trh. Dokumenty by tudíž měly být zpřístupněny a mělo by být umožněno jejich opakované použití bez poplatků a v případě nutnosti by tyto poplatky měly být v zásadě omezeny na mezní náklady. Ve výjimečných případech je třeba dbát na to, aby nebyl omezen běžný provoz subjektů veřejného sektoru, které musí získávat příjmy, z nichž hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů. Též je třeba uznat úlohu veřejných podniků v konkurenčním hospodářském prostředí. V takových případech by proto měly mít subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky možnost účtovat si poplatky převyšující mezní náklady. Tyto poplatky převyšující mezní náklady by měly být stanoveny na základě objektivních, transparentních a ověřitelných kritérií a celkový příjem z poskytování a povolování opakovaného použití dokumentů by neměl přesáhnout náklady na jejich shromažďování, vytváření, reprodukci a šíření se započítáním přiměřené návratnosti investic. Do způsobilých nákladů by případně měly být zahrnuty i náklady na anonymizaci osobních údajů či obchodně citlivých informací. Požadavek získávat příjmy, z nichž si subjekty veřejného sektoru hradí podstatnou část svých nákladů souvisejících s výkonem svých veřejných úkolů nebo rozsahem služeb veřejného zájmu svěřeným veřejným podnikům , nemusí být nutně stanoven právními předpisy, ale může vyplývat například ze správní praxe v členských státech. Takovýto požadavek by měly členské státy pravidelně přezkoumávat.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Předpokladem rozvoje informačního trhu v celé Unii je zajistit, aby podmínky opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru byly jasné a veřejně dostupné. Proto by měly být všechny platné podmínky opakovaného použití dokumentů objasněny potenciálním dalším uživatelům. Členské státy by měly podněcovat k vytváření seznamů dostupných dokumentů, případně přístupných on-line, aby podporovaly a usnadňovaly žádosti o opakované použití. Žadatelé o opakované použití dokumentů v držení jiných subjektů než veřejných podniků, vzdělávacích zařízení, organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum by měli být informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají. To je zvláště důležité pro malé a střední podniky, které nemusí být obeznámeny se způsobem komunikace se subjekty veřejného sektoru v jiných členských státech a s odpovídajícími prostředky pro zjednání nápravy.

(36)  Předpokladem rozvoje informačního trhu v celé Unii je zajistit, aby podmínky zpřístupnění a opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru byly jasné a veřejně dostupné. Proto by měly být všechny platné podmínky přístupu a opakovaného použití dokumentů objasněny potenciálním dalším uživatelům. Členské státy by měly podněcovat k vytváření seznamů dostupných dokumentů, případně přístupných on-line, aby podporovaly a usnadňovaly žádosti o opakované použití. Žadatelé o přístup k dokumentům v držení jiných subjektů než veřejných podniků, vzdělávacích zařízení, organizací provádějících výzkum a organizací financujících výzkum a o jejich opakované použití by měli být informováni o dostupných prostředcích pro zjednání nápravy ohledně rozhodnutí nebo postupů, které se jich týkají. To je zvláště důležité pro malé a střední podniky, které nemusí být obeznámeny se způsobem komunikace se subjekty veřejného sektoru v jiných členských státech a s odpovídajícími prostředky pro zjednání nápravy.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem. Takovým orgánem by mohl být již existující vnitrostátní orgán, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní orgán odpovědný za přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států a jeho činnost by neměla vylučovat jakékoli jiné prostředky pro zjednání nápravy, které jsou žadatelům o opakované použití k dispozici. Měl by však být odlišný od mechanismu členského státu, který stanoví kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu zamítavých rozhodnutí, ale rovněž rozhodnutí, kterými, i když opakované použití povolují, by mohl být žadatel dotčen z jiných důvodů, zejména pokud jde o použitá pravidla pro vybírání poplatků. Postup přezkoumání by měl být rychlý, v souladu s potřebami rychle se měnícího trhu.

(37)  Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem. Takovým orgánem by mohl být již existující vnitrostátní orgán, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní dozorový úřad ustavený podle nařízení (EU) č. 2016/6791a, vnitrostátní orgán odpovědný za přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán. Takový orgán by měl mít strukturu a fungovat v souladu s ústavními a právními systémy členských států a jeho činnost by neměla vylučovat jakékoli jiné prostředky pro zjednání nápravy, které jsou žadatelům o přístup a opakované použití k dispozici. Měl by však být odlišný od mechanismu členského státu, který stanoví kritéria pro vybírání poplatků převyšujících mezní náklady. Prostředky pro zjednání nápravy by měly zahrnovat možnost přezkumu zamítavých rozhodnutí, ale rovněž rozhodnutí, kterými, i když opakované použití povolují, by mohl být žadatel dotčen z jiných důvodů, zejména pokud jde o použitá pravidla pro vybírání poplatků. Postup přezkoumání by měl být rychlý, v souladu s potřebami rychle se měnícího trhu.

 

__________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  V některých případech se opakované použití dokumentů uskuteční, aniž by byla smluvena licence. V ostatních případech se uděluje licence s uvedením podmínek, které musí nabyvatel licence při opakovaném použití dodržovat a které se týkají otázek jako odpovědnost, řádné použití dokumentů, záruka nezměněné reprodukce a uvedení zdroje. Poskytnou-li subjekty veřejného sektoru licenci na opakované použití dokumentů, měly by být licenční podmínky spravedlivé a průhledné. V tomto ohledu mohou hrát významnou roli rovněž standardní licence dostupné on-line. Členské státy by tedy měly prosazovat dostupnost standardních licencí.

(39)  V některých případech se opakované použití dokumentů uskuteční, aniž by byla smluvena licence. V ostatních případech se uděluje licence s uvedením podmínek, které musí nabyvatel licence při opakovaném použití dodržovat a které se týkají otázek jako odpovědnost, ochrana osobních údajů, řádné použití dokumentů, záruka nezměněné reprodukce a uvedení zdroje. Poskytnou-li subjekty veřejného sektoru licenci na opakované použití dokumentů, měly by být licenční podmínky spravedlivé a průhledné. V tomto ohledu mohou hrát významnou roli rovněž standardní licence dostupné on-line. Členské státy by tedy měly prosazovat dostupnost standardních licencí.

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)  Touto směrnicí není dotčeno právo Unie týkající se ochrany osobních údajů , včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67937 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES38 , a tato směrnice by měla být v plné shodě s tímto právem prováděna a uplatňována. Anonymizace je způsobem, jak sladit zájem spočívající v co největší opakované použitelnosti informací veřejného sektoru se závazky plynoucími z právních předpisů o ochraně údajů, ovšem tento postup něco stojí. Je vhodné, aby tyto náklady byly zváženy jako jedna z nákladových položek, jež se zohlední v rámci mezních nákladů na rozšiřování ve smyslu vymezení v článku 6 této směrnice.

(47)  Touto směrnicí není dotčeno právo Unie týkající se ochrany osobních údajů, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES38, a tato směrnice by měla být v plné shodě s tímto právem prováděna a uplatňována. Anonymizace je způsobem, jak sladit zájem spočívající v co největší opakované použitelnosti informací veřejného sektoru se závazky plynoucími z právních předpisů o ochraně údajů, ovšem tento postup něco stojí. Je vhodné, aby tyto náklady byly zváženy jako jedna z nákladových položek, jež se zohlední v rámci mezních nákladů na rozšiřování ve smyslu vymezení v článku 6 této směrnice. V tomto ohledu by za anonymní informace měly být považovány všechny informace, které nemohou být přímo nebo nepřímo, samostatně nebo ve spojení s přidruženými údaji, přiřazeny k fyzické osobě, nebo osobní údaje, které se staly anonymními tak, že subjekt údajů již není identifikovatelný. Organizace, na něž se vztahuje tato směrnice, by při rozhodování o rozsahu a podmínkách opakovaného použití dokumentů veřejného sektoru, které obsahují osobní údaje, měly před zveřejněním dokumentu navíc provést posouzení vlivu na ochranu údajů. Takové posouzení by se mělo provádět zejména u konkrétních odvětví, která běžně zpracovávají zvláštní kategorie osobních údajů, jako je zdravotnictví, nebo jiné osobní údaje uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. 2016/679. S cílem náležitě řešit obavy ohledně nezbytné ochrany osobních údajů by takové posouzení vlivu na ochranu osobních údajů mělo být provedeno v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 2016/679.

__________________

__________________

37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) […].

 

38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

Odůvodnění

PN je potřebný k zajištění souladu se stávajícím právním rámcem pro ochranu údajů a k zabránění jiným výkladům pojmů, které mohou odkazovat na jiné techniky, jako je pseudonymizace. V souladu s doporučeními evropského inspektora ochrany údajů považuje zpravodaj dále za nezbytné zajistit posouzení vlivu s cílem zjistit legitimitu a nezbytnost zveřejňování osobních údajů ve veřejné sféře, zejména pokud jde o nakládání s určitými kategoriemi citlivých údajů.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření.

(52)  Užívání dokumentů veřejného sektoru, které překračuje hranice států, může být významně usnadněno nástroji, které potenciálním dalším uživatelům pomáhají nalézt dokumenty dostupné pro opakované použití, a podmínkami přístupu a opakovaného použití. Členské státy by tedy měly zajistit, aby byla učiněna praktická opatření, která napomohou dalším uživatelům vyhledávat dokumenty dostupné pro opakované použití. Seznamy fondů hlavních dokumentů (dokumentů, které jsou nebo by mohly být ve značném rozsahu opakovaně používány), pokud možno přístupné on-line, a internetové portály, které jsou propojeny s decentralizovanými seznamy fondů, jsou příkladem takových praktických opatření.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na soukromí (článek 7), práva na ochranu osobních údajů (článek 8), práva na vlastnictví (článek 17) a začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26) . Žádné ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

(62)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na soukromí (článek 7), práva na ochranu osobních údajů (článek 8), svobodu projevu a informací (článek 11), práva na vlastnictví (článek 17) a začlenění osob se zdravotním postižením (článek 26). Žádné ustanovení této směrnice by nemělo být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Odůvodnění

Změny odpovídající novému bodu odůvodnění 4a.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(62a)  Evropský inspektor ochrany údajů vydal dne 10. července 2018 v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) 45/20011a stanovisko 5/2018.

 

_________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost. Právní texty EU musí být v souladu s pravidly legislativního postupu, a proto je nutné uvést, že evropský inspektor ochrany údajů vypracoval stanovisko podle nařízení 45/2001.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Článek -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek -1

 

-1. Cílem směrnice je vytvořit právní rámec vymezující právo na zpřístupnění a opakované použití informací veřejného sektoru a za tímto účelem stanovit základní podmínky a praktická opatření k výkonu tohoto práva, jakož i podpořit používání veřejně přístupných údajů a podnítit inovace produktů a služeb.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím v souvislosti s jejich opakovaným používáním. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  dokumenty, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup na základě režimů přístupu z důvodu ochrany osobních údajů, a podle těchto režimů přístupné části dokumentů, které obsahují osobní údaje, jejichž opakované použití bylo právně vymezeno jako jednání v rozporu s právními předpisy na ochranu osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

g)  dokumenty nebo části dokumentů, k nimž je vyloučen nebo omezen přístup na základě režimů přístupu z důvodu ochrany osobních údajů nebo které obsahují osobní údaje, jejichž opakované použití by mohlo ohrozit ochranu soukromí a nedotknutelnost fyzické osoby, zejména v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů;

Odůvodnění

Tento PN vychází ze stanoviska evropského inspektora ochrany údajů. Je nutné zajistit soudržnost mezi touto směrnicí a dalšími právními předpisy Unie.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ka)  dokumenty, k nimž je omezen přístup na základě režimů přístupu v členských státech, včetně případů, kdy je přístup omezen nebo vyloučen v zájmu zajištění bezpečnosti sítě a informačních systémů podle směrnice 2016/1148;

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů zachování vnitřní logiky textu a právní soudržnosti s jinými nástroji práva EU a použitelným vnitrostátním právem.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2 – písm. k b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

kb)  dokumenty v držení institucí, na něž se vztahuje definice kritické infrastruktury podle čl. 2 písm. a) směrnice 2008/114/ES.

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Touto směrnicí není dotčena a nikterak ovlivněna úroveň ochrany fyzických osob z hlediska zpracování osobních údajů podle ustanovení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a zejména nemění povinnosti a práva podle nařízení (EU) č. 2016/679 a směrnice 2002/58/ES.

Odůvodnění

Je nezbytné zajistit neoddělitelné propojení právních předpisů o opakovaném použití veřejných informací s právními předpisy EU o ochraně údajů, jak je v současné době stanovena ve směrnici 2003/98. Zlepšuje právní soudržnost. Odkaz v bodu odůvodnění sám o sobě nestačí.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  „osobními údaji“ osobní údaje definované v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 2016/679;

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost. Současná směrnice 2003/98/ES o informacích veřejného sektoru obsahuje tuto definici, která by měla být zachována.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b.  „anonymními informacemi“ nebo „anonymizovanými informacemi“ rozumí informace, které se netýkají identifikované či identifikovatelné fyzické osoby ani osobních údajů, které byly anonymizovány takovým způsobem, že subjekt údajů nelze identifikovat nebo ho již nelze nadále identifikovat;

Odůvodnění

Je třeba zajistit právní soudržnost a zabránit jiným výkladům pojmu osobní údaje, než je výklad uvedený v obecném nařízení o ochraně osobních údajů. Současná směrnice 2003/98/ES o informacích veřejného sektoru obsahuje tuto definici, která by měla být zachována.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  S výhradou odstavce 2 členské státy zajistí, aby byly dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice v souladu s článkem 1, opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

1.  S výhradou odstavce 2 členské státy zajistí, aby byly dokumenty, na které se vztahuje tato směrnice v souladu s článkem 1, přístupné a opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  U dokumentů, k nimž mají práva duševního vlastnictví knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy , a u dokumentů, jež mají v držení veřejné podniky , členské státy zajistí, aby v případě, že je povoleno opakované použití takových dokumentů, byly tyto dokumenty opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

2.  U dokumentů, k nimž mají práva duševního vlastnictví knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy, a u dokumentů, jež mají v držení veřejné podniky, členské státy zajistí, aby tyto dokumenty byly v případě, že je povolen přístup k takovým dokumentům a jejich opakované použití, přístupné a opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s podmínkami podle kapitol III a IV.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí, aby dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice byly vytvářeny a zpřístupňovány pro účely jejich opakovaného použití v souladu se zásadou „veřejně přístupných dat již od návrhu“.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.  Členské státy stanoví, že organizace, na něž se vztahuje tato směrnice, při rozhodování o rozsahu a podmínkách opakovaného použití dokumentů provedou posouzení dopadu na ochranu údajů, zejména u konkrétních odvětví, která běžně zpracovávají zvláštní kategorie osobních údajů, jako je zdravotnictví, nebo jiné osobní údaje uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. 2016/679. Takové posouzení dopadu se provede v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 2016/679.

Odůvodnění

PN je naléhavě nutný z důvodu vnitřní logiky textu. Je potřebný k zajištění právní soudržnosti předpisů EU a k zaručení toho, aby před zveřejněním osobních údajů bylo provedeno posouzení dopadu, tak aby se prověřila zákonnost a potřeba zveřejnění osobních údajů ve veřejné sféře, přičemž se přihlédne k dopadu takového zveřejnění na dotčené subjekty údajů.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Kapitola 2 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ŽÁDOSTI O OPAKOVANÉ POUŽITÍ

PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM A ŽÁDOSTI O OPAKOVANÉ POUŽITÍ

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 4 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Požadavky na zpracování žádostí o opakované použití

Požadavky na zpracování žádostí o přístup k dokumentům a jejich opakované použití

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Subjekty veřejného sektoru zpracují žádosti o opakované použití a zpřístupní dokument pro opakované použití žadateli, nebo je-li zapotřebí licence, předloží konečnou licenční nabídku žadateli v přiměřené lhůtě, která odpovídá lhůtám pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům; pokud je to možné a vhodné, použijí elektronické prostředky.

1.  Subjekty veřejného sektoru zpracují žádosti o přístup k dokumentům nebo o jejich opakované použití a zpřístupní dokument žadateli, nebo je-li k opakovanému použití zapotřebí licence, předloží konečnou licenční nabídku žadateli v přiměřené lhůtě, která odpovídá lhůtám pro zpracování žádostí o přístup k dokumentům; pokud je to možné a vhodné, použijí elektronické prostředky.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Nebyly-li stanoveny žádné lhůty nebo jiná pravidla pro včasné poskytování dokumentů, subjekty veřejného sektoru zpracují žádost a poskytnou žadateli dokumenty k opakovanému použití nebo, je-li zapotřebí licence, předloží žadateli konečnou licenční nabídku ve lhůtě nejvýše 20 pracovních dnů od přijetí žádosti. U rozsáhlých nebo složitých žádostí může být tato lhůta prodloužena o dalších 20 pracovních dnů. V těchto případech je žadatel do tří týdnů od podání původní žádosti informován, že je k jejímu zpracování zapotřebí více času.

2.  Nebyly-li stanoveny žádné lhůty nebo jiná pravidla pro včasné poskytování dokumentů, subjekty veřejného sektoru zpracují žádost a poskytnou žadateli dokumenty nebo, je-li k opakovanému použití zapotřebí licence, předloží žadateli co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě 20 pracovních dnů od přijetí žádosti, konečnou licenční nabídku. U rozsáhlých nebo složitých žádostí může být tato lhůta prodloužena o dalších 20 pracovních dnů. V těchto případech je žadatel co nejdříve a vždy nejpozději do tří týdnů od podání původní žádosti informován, že je k jejímu zpracování zapotřebí více času, a je vyrozuměn o příslušných důvodech.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Při zamítavém rozhodnutí sdělí subjekty veřejného sektoru žadateli důvody zamítnutí založené na příslušných ustanoveních režimu přístupu v dotyčném členském státě nebo na vnitrostátních ustanoveních přijatých na základě této směrnice, zejména čl. 1 odst. 2 písm. a) až g) nebo článku 3. Je-li zamítavé rozhodnutí založeno na čl. 1 odst. 2 písm. c), odkáže subjekt veřejného sektoru na fyzickou nebo právnickou osobu, která je nositelem práv, je-li známa, nebo eventuálně na poskytovatele licence, od něhož subjekt veřejného sektoru získal dotčený materiál. Knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy takový odkaz učinit nemusí.

3.  Při zamítavém rozhodnutí sdělí subjekty veřejného sektoru do 20 dnů žadateli důvody úplného či částečného zamítnutí přístupu k dokumentu a/nebo jeho opakovaného použití ve vyžádané podobě nebo formátu, které jsou založené na příslušných ustanoveních režimu přístupu v dotyčném členském státě nebo na vnitrostátních ustanoveních přijatých na základě této směrnice, zejména čl. 1 odst. 2 písm. a) až g) nebo článku 3. Je-li zamítavé rozhodnutí založeno na čl. 1 odst. 2 písm. c), odkáže subjekt veřejného sektoru na fyzickou nebo právnickou osobu, která je nositelem práv, je-li známa, nebo eventuálně na poskytovatele licence, od něhož subjekt veřejného sektoru získal dotčený materiál. Knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy takový odkaz učinit nemusí.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členský stát sestaví veřejně přístupný seznam kritérií, na jejichž základě dotčený subjekt může rozhodnout, jak s žádostmi zacházet.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Každé rozhodnutí o opakovaném použití obsahuje odkaz na prostředky pro zjednání nápravy, chce-li se žadatel proti rozhodnutí odvolat. Prostředky pro zjednání nápravy zahrnují možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem s patřičnou odborností, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní orgán pro přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru závazná.

4.  Každé rozhodnutí o opakovaném použití obsahuje odkaz na prostředky pro zjednání nápravy, chce-li se žadatel proti rozhodnutí odvolat. Prostředky pro zjednání nápravy zahrnují možnost přezkumu nestranným přezkumným orgánem s patřičnou odborností, jako je vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž, vnitrostátní dozorový úřad zřízený v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 2016/679, vnitrostátní orgán pro přístup k dokumentům nebo vnitrostátní soudní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro dotčený subjekt veřejného sektoru závazná.

Odůvodnění

PN je naléhavě nutný pro zajištění právní soudržnosti předpisů EU. Orgány EU pro ochranu osobních údajů jsou příslušné orgány, které se zabývají případy souvisejícími s dodržováním právních předpisů o ochraně údajů. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů poskytuje orgánům pro ochranu údajů odpovídající pravomoci vymáhat právo a zjednávat nápravu v případě porušení práva na ochranu údajů a vztahuje se na takovou situaci. Viz PN k bodu odůvodnění 37.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Pro účely tohoto článku členské státy zajistí, aby:

 

a) byla poskytována podpora při úsilí o přístup k dokumentům;

 

b) seznamy subjektů veřejného sektoru byly veřejně přístupné a

 

c) byla stanovena praktická opatření, která zajistí účinný výkon práva přístupu k dokumentům veřejného sektoru a jejich opakovaného použití, jako jsou:

 

i. určení informačních pracovníků,

 

ii. zařízení a údržba zařízení pro kontrolu požadovaných dokumentů,

 

iii. rejstříky či seznam dokumentů v držení subjektů veřejného sektoru nebo informační místa s jasným uvedením místa, kde lze tyto dokumenty najít;

 

d) subjekty veřejného sektoru náležitě informovaly veřejnost o jejích právech vyplývajících z této směrnice a z platných vnitrostátních nebo unijních předpisů upravujících přístup k informacím a za tímto účelem jí v náležité míře poskytovaly informace, poučení a poradenství.

Odůvodnění

Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Tyto změny mají stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky zajistí, aby přístup k informacím veřejného sektoru a jejich opětovné použití byly v souladu s právními předpisy Unie na ochranu údajů.

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Opakované použití dokumentů je bezplatné nebo se omezuje na mezní náklady vzniklé při jejich reprodukci , zpřístupňování a šíření , a – případně – na anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací .

1.  Přístup k dokumentům a jejich opakované použití jsou bezplatné.

Odůvodnění

Článek je přepracován s ohledem na cíle zvyšování kvality legislativních návrhů. Ačkoli opakované použití informací vyžaduje, aby byla zajištěna jejich přístupnost, v přepracovaném znění tento požadavek chybí. Účelem těchto změn je stanovit základní požadavky pro přístup k informacím pro účely jejich opakovaného použití. Tento pozměňovací návrh je proto potřebný z důvodu vnitřní logiky textu a neoddělitelně souvisí s dalšími přípustnými změnami.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Výjimečně si mohou členské státy účtovat mezní náklady na reprodukci, zpřístupňování a šíření a případně anonymizaci osobních údajů a na opatření přijatá za účelem ochrany důvěrných obchodních informací.

Odůvodnění

Článek je přepracován s ohledem na cíle zvyšování kvality legislativních návrhů.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jako výjimka se odstavec 1 nevztahuje:

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že odstavce 1 a 1a se neuplatní:

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu, má-li se zajistit jeho právní soudržnost.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  U standardních poplatků za opakované použití dokumentů jsou veškeré na ně se vztahující podmínky a skutečná výše těchto poplatků, včetně základu pro jejich výpočet, stanoveny předem a zveřejněny v elektronické formě, pokud je to možné a vhodné.

1.  U standardních poplatků za opakované použití dokumentů nebo jejich částí jsou veškeré na ně se vztahující podmínky a skutečná výše těchto poplatků, včetně základu pro jejich výpočet, stanoveny předem a zveřejněny v elektronické formě, pokud je to možné a vhodné.

Odůvodnění

PN je nezbytný z naléhavých důvodů zachování vnitřní logiky textu a vzhledem k předloženému PN, který odkazuje na dokumenty nebo části dokumentů.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

28.5.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

LIBE

28.5.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Ignazio Corrao

9.7.2018

Projednání ve výboru

11.10.2018

27.11.2018

 

 

Datum přijetí

27.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Martina Anderson, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Rachida Dati, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Romeo Franz, Kinga Gál, Sylvie Guillaume, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Judith Sargentini, Giancarlo Scottà, Branislav Škripek, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Ignazio Corrao, Pál Csáky, Miriam Dalli, Innocenzo Leontini

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

34

+

ECR

Daniel Dalton, Kristina Winberg

EFDD

Ignazio Corrao

ENF

Giancarlo Scottà

GUE/NGL

Martina Anderson, Malin Björk, Cornelia Ernst

PPE

Asim Ademov, Heinz K. Becker, Reimer Böge, Carlos Coelho, Pál Csáky, Rachida Dati, Kinga Gál, Barbara Kudrycka, Innocenzo Leontini, Roberta Metsola, József Nagy, Traian Ungureanu, Tomáš Zdechovský

S&D

Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Tanja Fajon, Sylvie Guillaume, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Romeo Franz, Judith Sargentini, Bodil Valero

2

-

ECR

Branislav Škripek

NI

Udo Voigt

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2018)0234 – C8-0169/2018 – 2018/0111(COD)

Datum předložení EP

25.4.2018

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

28.5.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

28.5.2018

CULT

28.5.2018

LIBE

28.5.2018

 

Přidružené výbory

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

13.9.2018

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Neoklis Sylikiotis

19.6.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

9.10.2018

5.11.2018

 

 

Datum přijetí

3.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Jonathan Bullock, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Jakop Dalunde, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Seán Kelly, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Edouard Martin, Tilly Metz, Csaba Molnár, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Julia Reda, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Michał Boni, Françoise Grossetête, Werner Langen, Marisa Matias, Luděk Niedermayer, Răzvan Popa, Giancarlo Scottà

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jan Olbrycht, Marie-Pierre Vieu

Datum předložení

7.12.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42

+

ALDE

Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck

ECR

Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

ENF

Angelo Ciocca, Giancarlo Scottà

GUE/NGL

Marisa Matias, Neoklis Sylikiotis, Marie-Pierre Vieu

PPE

Pilar Ayuso, Michał Boni, Jerzy Buzek, Françoise Grossetête, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Angelika Niebler, Luděk Niedermayer, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Hermann Winkler, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Theresa Griffin, Eva Kaili, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Csaba Molnár, Răzvan Popa, Patrizia Toia, Martina Werner, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Tilly Metz, Julia Reda

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 11. ledna 2019Právní upozornění