Postup : 2018/0206(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0461/2018

Předložené texty :

A8-0461/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 20
CRE 15/01/2019 - 20

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 12.7
CRE 16/01/2019 - 12.7
Vysvětlení hlasování
PV 04/04/2019 - 6.18

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0020
P8_TA(2019)0350

ZPRÁVA     ***I
PDF 3138kWORD 426k
12.12.2018
PE 625.203v02-00 A8-0461/2018

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

(COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Verónica Lope Fontagné

Zpravodaj: (*):

Cristian-Silviu Buşoi, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

(COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0382),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), články 164 a 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0232/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne ... (2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a také stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0461/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(-1)  Podle článku 3 SEU usiluje Unie při vytváření vnitřního trhu o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; podporuje rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte; a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Podle článku 9 Smlouvy o fungování EU má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU.

(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, veřejné služby, zdraví, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 a 175 SFEU. Veškeré činnosti v rámci ESF+ by měly být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a měly by přihlížet k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejichž smluvními stranami je i Evropská unie a všechny její členské státy.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

(2)  Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být rozvíjeny v rámci partnerství mezi celostátními, regionálními a místními orgány, měly by zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a měly by být představeny společně s každoročními vnitrostátními programy reforem jako způsob navržení a koordinování prioritních investičních projektů, jež mají být podporovány vnitrostátním financováním, příp. financováním z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu plus, Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a, v příslušných případech, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných.

(3)  Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států přijaté Radou v souladu s čl. 148 odst. 2 SFEU, a to: zvyšování poptávky po práci; zvyšování nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a schopnostem; zlepšení fungování trhů práce a účinnost sociálního dialogu a podpora rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě, včetně zlepšování veřejných služeb ve zdravotnictví a jiných sektorech, spolu se všeobecnými hospodářskými pokyny přijatými v souladu s čl. 121 odst. 2 jsou součástí integrovaných hlavních směrů, na nichž je založena strategie Evropa 2020. Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se sladily se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem podnítit vytváření pracovních míst a posilovat sociální soudržnost, a zvýšit tak konkurenceschopnost Evropy a přitažlivost Unie pro investice. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli hlavních směrů, pokud jde o politiky v oblasti zaměstnanosti, měly by členské státy plánovat podporu ESF+, která je pro ně relevantní, a přihlédnout při tom k těmto hlavním směrům a k příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 148 odst. 4 a čl. 121 odst. 2 SFEU a případně k zaměstnanostním a sociálním aspektům národních programů reforem podložených národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, záruky pro mladé a dalších příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako jsou investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných, rámec pro kvalifikaci stáží a učňovského vzdělávání a akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů.

(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl zvláště přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1); podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), prosazováním rovnosti žen a mužů (cíl č. 5) podporou trvalého a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8); a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Unie a její členské státy by s ohledem na Evropskou sociální chartu, podepsanou v Turíně dne 18. října 1961, měly mít mezi svými cíli podporu zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení, a to v souladu s článkem 151 SFEU.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  V evropské společnosti přetrvávají mnohé sociální výzvy. Více než 100 milionů občanů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nezaměstnanost mladých lidí je stále více než dvojnásobná oproti celkové míře nezaměstnanosti a je zapotřebí lepší integrace státních příslušníků třetích zemí. Tyto výzvy nejen ohrožují dobré životní podmínky přímo zasažených občanů, ale vedou k hospodářskému a sociálnímu tlaku na celou evropskou společnost.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.

(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, sociální nerovnosti, řízení migračních toků a souvisejících integračních výzev, čisté energie a spravedlivého přechodu, technologických změn, demografického poklesu, nezaměstnanosti obecně a nezaměstnanosti mladých lidí a stárnutí společnosti a pracovníků a sílícího nedostatku dovedností a pracovních sil v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním kompetencí a znalostí, zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility občanů Unie a řešením zvětšujících se nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i v rámci nich.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.

(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+, koordinovat tento fond s jinými fondy a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie.

(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a synergií mezi finančními nástroji. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku ESF+ v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin a/nebo základní hmotné pomoci.

(9)  Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace a programem činnosti Unie v oblasti zdraví, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat tři složky: složku Sociální soudržnost a sociální práva v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pod přímým i nepřímým řízením. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené se správou různých fondů, a to zejména v případě členských států a příjemců, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin, příp. základní hmotné pomoci.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jsou prováděny nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.

(10)  Unie by měla přispívat k politikám zaměstnanosti členských států prostřednictvím podpory spolupráce a doplňování své činnosti. Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti inkluzivních, otevřených a spravedlivých trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, napomáhání reintegraci do vzdělávacích systémů a podpora celoživotního učení, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a vymýcení chudoby, budou nadále prováděny zejména v rámci sdíleného řízení, jež bude v případě potřeby doplněno přímým a nepřímým řízením v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.

(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Části tohoto finančního krytí by měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví.

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo by stanovovat přidělení prostředků na činnosti, které mají být prováděny v rámci sdíleného řízení, a na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(13)  ESF+ by se měl v úzké spolupráci s členskými státy zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a reintegraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané, pečovatele, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny a podporou samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení politik zaměstnanosti a fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené a ve vhodných případech individualizované poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny, a aby se zlepšila mobilita pracovníků, a poskytovat jejich službu nediskriminačním způsobem. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit snadný přístup k cenově dostupné nebo bezplatné kvalitní péči o děti a o seniory a k dalším kvalitním pečovatelským službám či podpoře. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění bezpečného, zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly. Fond ESF+ by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  S cílem podpořit a odblokovat potenciál vytváření pracovních míst v sociální ekonomice by měl ESF+ přispívat k lepšímu začlenění podniků sociální ekonomiky do národních plánů zaměstnanosti a sociálních inovací a jejich národních programů reforem. Definice podniku sociální ekonomiky by se měla řídit definicemi použitými v právních předpisech členských států týkajících se sociální ekonomiky a závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

(14)  ESF+ musí být jakožto hlavní evropský nástroj určený pro zaměstnanost, dovednosti a sociální začlenění schopen přispívat k sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii. ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, nediskriminační povahy, dostupnosti, inkluzivnosti, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o jazykové dovednosti, podnikatelské a digitální dovednosti – včetně ochrany údajů a řízení informací –, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. V případě dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí by měla být zvláštní pozornost věnována posilování jejich postavení. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru a reintegraci do práci, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost všech a přispívat k inkluzivitě, konkurenceschopnosti, snižování míry horizontální a vertikální segregace a společenských a ekonomickým inovacím tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí investic do odborného vzdělávání, výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, zejména se zaměřením na úspěšný koncept duálního vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci se sociálními partnery, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, podpora informálního a neformálního učení, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací. ESF+ by měl rovněž prosazovat přístup menšin k pedagogické profesi a zaměřit se přitom na hlubší integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, menšiny a migranti.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  V souladu se sdělením Komise s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ a nařízením Evropského parlamentu a Rady (XX/XX) o správě energetické unie a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (XX/XX), kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti by měl ESF+ podporovat opatření obsažená v národních plánech členských států, jejichž cílem je vymýcení energetické chudoby a zvyšování energetické účinnosti v budovách v případě ohrožených domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, a případě v sociálním bydlení.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b)  Prostředky z ESF+ poskytované členským státům by měly být v budoucnu podmíněny současným prokázáním účinného zapojení do projektů zavádění nebo posilování duálního vzdělávání v rámci záruky pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnanost.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, například dětem v ústavní péči a dětem bez domova, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a opětovné začlenění do vzdělávacího systému a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se zabrání předávání chudoby mezi generacemi, podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, zamezí se či omezí předčasné odchody ze vzdělávání a sociální vyloučení, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. Tyto formy neformálního učení by neměly nahrazovat přístup k řádnému vzdělávání, zejména předškolnímu a základnímu. V tomto kontextu by se měla zajistit součinnost, komplementarity a politická soudržnost s programem Erasmus, s cílem odpovídajícím způsobem a aktivně oslovit znevýhodněné studenty a připravit je na zkušenosti s mobilitou v zahraničí a zvýšit jejich účast na přeshraniční vzdělávací mobilitě.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Podpora v rámci investiční priority „komunitně vedený místní rozvoj“ přispívá k plnění všech cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF+ by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií. ESF by měl být schopen podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a také integrované území investice (ITI).

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15b)  Přidaná hodnota politiky soudržnosti EU spočívá konkrétně v přístupu k územnímu rozměru založeném na místních podmínkách, víceúrovňové správě, víceletém plánování a sdílených a měřitelných cílech, přístupu integrovaného rozvoje a sbližování směrem k evropským standardům v oblasti správních kapacit.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15c)  Komise a členské státy by měly zajistit, aby rovnost žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů byly závaznou zásadou ve všech fázích plánování, od utváření priorit operačních programů až po provádění, monitorování a hodnocení, a aby byly podporovány klíčové akce pro začleňování genderového hlediska.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15d)  ESF by měl podporovat vzdělávací programy, které poskytnou dospělým osobám s nízkou úrovní dovedností možnost dosáhnout minimální úrovně gramotnosti, početních znalostí a digitálních dovedností v souladu s doporučením Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nových příležitostech pro dospělé1a.

 

__________________

 

1a Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací.

(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu a v koordinaci a při vzájemném doplňování s programem Digitální Evropa by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny a zohledňovat přitom problémy jednotlivých znevýhodněných sociálních skupin, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem a místním komunitám dovednosti, kompetence a znalosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, jako jsou změny vyvolané přechodem na nízkouhlíkové hospodářství, usnadňují přechod od vzdělávání do zaměstnání a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a/nebo osoby se špatnou kvalifikací.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj a pro pracovní místa budoucnosti, a aby se řešily současné a budoucí společenské výzvy. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Díky součinnosti s programem Práva a hodnoty by se mělo zajistit, aby ESF+ začleňoval a posiloval opatření k prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie, antisemitismu, islamofobie a dalších forem nesnášenlivosti a k boji proti těmto jevům a zvláštní opatření k prevenci nesnášenlivosti, segregace a stigmatizace, včetně šikany, obtěžování a netolerantního zacházení.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17b)  Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zlepšit financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států na všech úrovních veřejné správy – i regionální a místní –, zaměřené na vymýcení chudoby, včetně energetické chudoby, a to v souladu s nově schválenými pravidly správy energetické unie [doplňte číslo nařízení, jakmile bude vyhlášeno], s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude odstraňovat překážky a bojovat proti diskriminaci, sociálním nerovnostem a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mimo jiné mobilizovat řadu proaktivních a reaktivních politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, osob se zdravotním postižením, osob bez domova, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci, a to i prostřednictvím cílené podpory sociální ekonomiky. Členské státy by měly podporovat činnosti ESF+, které doplňují opatření členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce1a, včetně přiměřené podpory příjmu. Měl by být rovněž využíván k rozšíření včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a kvalitním službám, jako je zdravotní péče orientovaná na člověka, dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit, a službám umožňujícím přístup k přiměřenému sociálnímu nebo cenově dostupnému bydlení. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci institucí systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost, inkluzivitu a účinnost v reagování na měnící se podmínky pracovního světa. ESF by se měl také zaměřit na chudobu ve venkovských oblastech, která je výsledkem zvláštních znevýhodnění těchto oblastí, jako je nepříznivá demografická situace, slabý pracovní trh, omezený přístup ke službám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a sociálních služeb.

 

______________

 

1a Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11).

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

(19)  ESF+ by měl přispět k vymýcení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci chudých nebo sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. Členské státy by měly vyčlenit alespoň 3% svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a seniorů a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala co nejjednodušší pravidla.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  ESF+ by se měl zaměřit na řešení chudoby starších žen v celé Unii, vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů ve výši 40% představuje naléhavé riziko zhoršení úrovně chudoby starších žen, zejména žen, které žijí bez partnera, čímž naváže na závazky přijaté v roce 2015 v závěrech Rady nazvaných rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů.1a Chudobu mezi staršími ženami také zhoršují rostoucí úhrady zdravotní péče a léků na vlastní náklady, které hradí především starší pacienti, zejména ženy, které tráví větší část svého života ve špatném zdravotním stavu než muži, většinou kvůli delší střední délce života.

 

_________________

 

1a http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9302-2015-INIT/en/pdf.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19b)  Za účelem boje proti chudobě a zlepšení sociálního začleňování musí ESF+ podporovat aktivní účast specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě jak na vypracování, tak na provádění specifických programů.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu.

(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a spravedlivé sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí – včetně migrantů, což může zahrnovat iniciativy na místní úrovni – která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a z těch fondů, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Orgány členských států odpovědné za plánování a provádění programů ESF + by se měly koordinovat s orgány určenými členskými státy, aby řídily intervence Azylového a migračního fondu s cílem co nejlepším způsobem podpořit integraci státních příslušníků třetích zemí na všech úrovních prostřednictvím strategií, jež jsou prováděny především místními a regionálními orgány a nevládními organizacemi, a nejvhodnějších opatření přizpůsobených konkrétní situaci státních příslušníků třetích zemí. Rozsah integračních opatření by se měl zaměřit na státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě nebo s nimiž bylo případně zahájeno řízení za účelem získání povolení k pobytu v členském státě, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, chudoby, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit účast místních a regionálních orgánů a zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci, a to s přihlédnutím k zásadám a právům stanoveným evropským pilířem sociálních práv, srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru, Agendě důstojné práce MOP a specifickým rysům jednotlivých regionů, čímž se přispěje k dosažení cílů Unie uvedených v článku 174 SFEU, pokud jde o zvyšování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)  Vzhledem k různé úrovni rozvoje v regionech a odlišné sociální situaci v různých částech Unie by míra pružnosti ESF+ měla být dostačující na to, aby byly zohledněny regionální a územní zvláštnosti.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.

(22)  Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, a aby byly vyčleněny základní minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 27 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování a vymýcení chudoby. Toto procento musí být doplňkem k vnitrostátním zdrojům na boj proti extrémní chudobě.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22a)  Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte (UNCRC), která představuje standard v oblasti podpory a ochrany práv dítěte. Podpora práv dětí je výslovným cílem politik Unie (článek 3 Lisabonské smlouvy) a Listina základních práv EU vyžaduje, aby nejlepší zájmy dítěte byly hlavním zájmem všech činností Unie. Unie a členské státy by měly vhodným způsobem využít ESF+ k prolomení cyklu znevýhodnění pro děti žijící v chudobě a sociálním vyloučení, jak je stanoveno v doporučení Komise o investicích do dětí z roku 2013. Fond ESF+ by měl podporovat akce podporující účinné zásahy, které přispívají k realizaci práv dětí.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22b)  Vzhledem k trvale vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26,4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zlepšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu zlepšení rovného přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a adekvátní výživě v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do těchto dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek a je zásadní pro prolomení cyklu znevýhodnění. Podpora dětí při rozvíjení dovedností a schopností jim umožňuje rozvinout jejich plný potenciál a pomáhá jim dosahovat nejlepších výsledků v oblasti vzdělávání a zdraví, aby se staly aktivními členy společnosti a měly vyšší šance na trhu práce.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí.

(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, přičemž tato míra je ještě vyšší u mladých lidí pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly přiměřené zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a účinná opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem, mladým lidem, které je nejobtížnější oslovit, a mladým lidem ve zranitelných situacích, a to mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru, a na to, aby byla jejich služba poskytována bez diskriminace jakéhokoli druhu. Členské státy by měly přidělit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ na podporu politik v oblasti zaměstnatelnosti, dalšího vzdělávání mladých lidí a jejich kvalitního zaměstnání, učňovského vzdělávání a stáží. Členské státy, v nichž podíl osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, převyšuje unijní průměr nebo je vyšší než 15 %, by měly věnovat nejméně 15 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ na podporu politik v této oblasti, působíce na vhodné teritoriální úrovni.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a)  Vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu nerovností na úrovni subregionální, a to i v nejbohatších regionech, v nichž existují chudé oblasti.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23b)  Vzhledem k rozšíření působnosti ESF+ by měly být dodatečné úkoly doprovázeny navýšením rozpočtu, aby bylo možné splnit cíle programu. K boji proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mládeže, chudobě a k zajištění podpory pro profesní rozvoj a přípravu, především na digitálních pracovištích, je nutné v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv zajistit více finančních prostředků.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23c)  Síť EURES by měla být dlouhodobě posílena, zejména prostřednictvím komplexního rozvoje internetové platformy a aktivní účasti členských států. Členské státy by měly účinněji využívaly tento současný model a zveřejňovaly v systému EURES všechna volná místa v členských státech.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Členské státy by měly zajistit koordinaci a doplňkovost mezi opatřeními, která jsou z těchto prostředků podporována.

(24)  Členské státy a Komise by měly zajistit koordinaci a doplňkovost a využívat synergií mezi opatřeními, která jsou podporovánaprostředků ESF+ a dalších programů a nástrojů Unie, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond, Erasmus, Azylový a migrační fond, programy Horizont Evropa, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Digitální Evropa, InvestEU, Kreativní Evropa nebo Evropský sbor solidarity.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V souladu s článkem 349 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Vzhledem k trvalým omezením těchto regionů je nutná zvláštní podpora.

(25)  V souladu s články 349 a 174 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony, severní řídce osídlené regiony a ostrovní regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Protože trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, potřebují tyto regiony zvláštní podporu.

Odůvodnění

Územní rozsah ESF+ je zapotřebí jasně stanovit.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  V souladu s článkem 174 SFEU by měly členské státy a Komise dbát na to, aby ESF přispíval k rozvoji a plnění konkrétních politik týkajících se omezení a obtíží, jimž čelí regiony trvalé postižené velmi složitými demografickými podmínkami, jako jsou vylidněné regiony a řídce osídlené regiony.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy při provádění ESF+ v rámci sdíleného řízení podporovaly účast sociálních partnerů a občanské společnosti.

(26)  Efektivní a účinné provádění činností podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi institucemi Unie a místními, regionálními a celostátními orgány, jakož i sociálně-ekonomickými subjekty, zejména sociálními partnery a občanskou společností. Je proto nezbytné, aby členské státy v partnerství s regionálními a místními orgány zajistily smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, orgány pro rovnost, vnitrostátní instituce působící v oblasti lidských práv a další relevantní nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění ESF+ od prvotní formulace priorit operačních programů po provádění, monitorování a hodnocení výsledků a dopadu v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů stanoveným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/20141a. V zájmu nediskriminace a rovných příležitostí je dále třeba, aby byly v každé fázi zapojeny subjekty pro rovnost mezi muži a ženami a lidskoprávní instituce členských států.

 

____________

 

1aNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a)  Řádná správa věcí veřejných a partnerství mezi řídícími orgány a partnery vyžadují účinné a efektivní využívání budování kapacit pro zúčastněné strany, kterým by členské státy měly přidělit odpovídající množství prostředků z ESF+. Vzhledem k tomu, že investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu věcí veřejných již nejsou zahrnuty do operačního cíle ESF+ v rámci sdíleného řízení, nýbrž byly zahrnuty do programu na podporu strukturálních reforem, je nezbytné, aby Komise a členské státy zajistily účinnou koordinaci mezi těmito dvěma nástroji.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.

(27)  Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci inovativních řešení, a to i na místní úrovni, je zásadní podpora sociálních inovací a sociální ekonomiky. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a)  V zájmu plného využití potenciálu meziodvětvové spolupráce a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi a dosažení obecných cílů by ESF+ měl být podporovat inovační opatření, která prostřednictvím sportu, fyzické aktivity a kultury napomáhají sociálnímu začlenění, zejména znevýhodněných skupin, zlepšují sociální začlenění marginalizovaných skupin a podporují zdraví a prevenci nemocí.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. K genderovému aspektu je třeba přihlížet ve všech prováděných programech ve fázi přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. ESF+ by měl být zejména v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Dále je rovněž zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlavních znaků nebo genderové identity či na základě národnosti. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením s ohledem mimo jiné na vzdělávání, práci, zaměstnání a všeobecnou přístupnost. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací a s diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů musí být souladu s Listinou a mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a) Je třeba zvažovat použití regionálních ukazatelů, aby se lépe zohlednily subregionální rozdíly.

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b)  ESF+ by měl podporovat studium jazyků v zájmu rozvíjení vzájemného porozumění a vytváření společnosti podporující začlenění. Součástí této podpory by mělo být širší přijetí sady nástrojů pro jazykovou podporu uprchlíků, které vyvinula Rada Evropy, v členských státech.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů.

(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, pokud možno rozdělené podle pohlaví, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů, a zároveň plně dodržovat ochranu osobních údajů v souladu s nařízením (EU) č. 2016/679 Evropského parlamentu a Rady1a. Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže.

 

__________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ i z jiných zdrojů by mělo být možné uskutečnit proveditelné nápady v širším měřítku nebo v jiných kontextech.

(31)  Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z fondu ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by mělo být možné zkoušet nápady na místní úrovni, což by se mělo podporovat, a následně uskutečňovat realizovatelné nápady v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo v jiném kontextu v různých regionech nebo členských státech.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.

(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, s Komisí a se sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla při zapojení sociálních partnerů podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce. ESF+ se vztahuje na přeshraniční partnerství mezi regionálními veřejnými službami zaměstnanosti a sociálními partnery a jejich činnostmi na podporu mobility, jakož i na transparentnost a integraci přeshraničních trhů práce prostřednictvím informací, poradenství a umisťování. V mnoha příhraničních regionech hrají důležitou roli při rozvoji skutečného evropského trhu práce.

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.

(33)  Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální ekonomiku a sociální podniky je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených od trhu práce. Nařízení o ESF+ obsahuje ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky financování a přístupu k němu a nabídky podpůrných služeb pro podniky sociální ekonomiky, mimo jiné v kulturním a tvůrčím odvětví, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a znevýhodněných skupin, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU.

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33a)  V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zavedla na úrovni Unie „pečeť kvality evropského sociálního hospodářství“ pro sociální a solidární podniky s jasnými kritérii, s cílem zdůraznit zvláštnosti těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšit jejich viditelnost a vytvořit investiční pobídky, snadnit přístup k finančním prostředkům a k vnitřnímu trhu pro ty, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost na vnitrostátní úrovni či do jiných členských států, přičemž je zároveň zapotřebí respektovat různé právní formy a rámcové podmínky v tomto odvětví a v členských státech.

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že politická a sociální agenda těchto nadací a dárců není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(34a)  Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35a)  Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování.

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35b)  Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější.

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.17

(36)  Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.17

_________________

_________________

17 COM (2016) 739 final

17 COM (2016) 739 final

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(36a)  Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové.

Pozměňovací návrh    66

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku.

(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na jednotlivce a související péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče.

Pozměňovací návrh    67

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)  Předchozí programy pro činnost Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES1a a 1350/2007/ES1b, resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/20141c (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví.

 

____________________

 

1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

 

1b Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

 

1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh    68

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37b)  Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím opatření v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení jejich rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujícího informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání zdroji v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních zdrojů.

Pozměňovací návrh    69

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem během celého života občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím jako je například konzumace tabáku a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání nedovolených drog, snižování škodlivých účinků drog na zdraví, nezdravé stravovací návyky a nedostatek tělesné aktivity – a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany.

(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem, včasné diagnostice během celého života osob žijících v Unii a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím, jako je například konzumace tabáku, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím, užívání nedovolených drog a snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky, rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl a podporovat větší veřejné povědomí o rizikových faktorech i náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem zmírnění, i prostřednictvím očkování, zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopadu na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť jednotlivcům i komunitám napomáhá ve zlepšování jejich zdravotního stavu a rozšiřování jejich znalostí a ovlivňuje jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a soustavných opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie a zahrnovat účinné modely prevence a osvěty oslovující všechny zúčastněné, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření, inovativních, přístupných, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro osoby žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech.

Pozměňovací návrh    70

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(38a)  Za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví by Komise měla podpořit vytvoření řídicího výboru pro otázky zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, který má nyní pravomoc doporučovat reformy zdravotnických systémů (a de facto i jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotní péče a sociální ochrany v členských státech.

Pozměňovací návrh    71

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.

(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.

Pozměňovací návrh    72

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(39a)  Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající technické a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v oblasti boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě.

Pozměňovací návrh    73

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek.

(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek, a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální rezistence.

Pozměňovací návrh    74

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské společnosti by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

Odůvodnění

Zpráva by měla požadovat, aby byla občanská společnost smysluplně zapojena do podpory příslušných orgánů členských států. Její zapojení je pro splnění cílů uvedených v návrhu zásadně důležité.

Pozměňovací návrh    75

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42a)  Aby se zvýšila výkonnost programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat monitorovací ukazatele specifické pro tento program a opatření s cílem zajistit splnění cílů programu.

Pozměňovací návrh    76

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42b)  Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu je rovněž umožnit, aby na úrovni Unie fungovaly sítě a organizace občanské společnosti, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie.

Odůvodnění

„Úloha občanské společnosti je klíčová pro dosažení společenského blahobytu. Přináší jedinečnou přidanou hodnotu tím, že jednotlivcům poskytuje schopnosti, jejichž absence má za následek horší zdravotní stav“. (Greer, S., Wismar, M., Pastorino, G. a Kosinska, M. (2017), Občanská společnost a zdraví).

Pozměňovací návrh    77

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42c)  Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie prostřednictvím jejího propojení se sociálními politikami na místě, a zároveň by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárních aktérů v rozhodovacím procesu Unie.

Pozměňovací návrh    78

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy.

(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Významný dopad na zdraví má také řada dalších právních aktů Unie, např. ty týkající se potravin a jejich označování, znečištění ovzduší, endokrinních disruptorů a pesticidů. V některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů.

Pozměňovací návrh    79

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44a)  Předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné neustále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a také za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, jakož i z toho důvodu, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, a proto by měla být zaručena nejvyšší úroveň transparentnosti.

Pozměňovací návrh    80

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44b)  Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jedním z největších problémů, jimž evropské odvětví zdravotnictví nyní čelí, je však ten, aby si ostatní odvětví uvědomila zdravotní dopady svých rozhodnutí a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako je vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a předpisech týkajících se kvality potravin, vyšší fyzické aktivity a omezení kouření.

Pozměňovací návrh    81

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení obecného cíle vyčlenit v rámci VFR na období 2021–2027 na podporu cílů v oblasti klimatu 25 % výdajů EU a ročního cíle 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

Pozměňovací návrh    82

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny.

(47)  Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU19] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny. Program bude muset brát v úvahu zvláštní omezení týkající se osob a subjektů usazených na těchto územích, aby jim byl zajištěn řádný přístup k těmto složkám.

__________________

__________________

19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

19 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

Pozměňovací návrh    83

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.

(48)  Pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.

Pozměňovací návrh    84

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 50 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(50a)  Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejúčinnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost fondu pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, neměly by členské státy zavádět dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně měnit, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur.

Pozměňovací návrh    85

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání odborné přípravy, podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zlepšení účinnosti a spravedlnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a péče, podpora sociálního začleňování, rovných příležitostí a zdraví a vymýcení chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

Pozměňovací návrh    86

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Předmět

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+).

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+). ESF+ obsahuje tři složky: složku v rámci sdíleného řízení, složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví.

Stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků.

Nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období let 2021–2027, způsoby provádění, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování těchto finančních prostředků, čímž doplňuje obecná pravidla vztahující se na fond ESF+ uvedená v nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh    87

Návrh nařízení

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 2

Článek 2

Definice

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby, – a poskytování sociálních služeb nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;

(1)  „doprovodnými opatřeními“ činnosti, které přesahují rámec distribuce potravinové a/nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírnění sociálního vyloučení a vymýcení chudoby – například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální služby a psychologickou podporu, – a poskytování těchto služeb a podpory, dále relevantních informací o veřejných službách nebo poradenství při řízení domácího rozpočtu;

(2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;

(2)  „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;

(3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby a školní potřeby;

(3)  „základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky a mezi něž patří například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;

(4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

(4)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

(5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);

(5)  „společnými ukazateli pro okamžité výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci (datum ukončení);

(6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci;

(6)  „společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky“ společné ukazatele výsledků, které zachycují účinky šest a dvanáct měsíců poté, co účastník opustil operaci;

(7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;

(7)  „náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové a/nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové a/nebo základní materiální pomoci;

 

(7a)  „přeshraničními partnerstvími“ v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace trvalé systémy spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností nebo sociálními partnery nacházejícími se alespoň ve dvou členských státech;

(8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);

(8)  „konečným příjemcem“ nejchudší osoba nebo osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě xi);

(9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;

(9)  „zdravotní krizí“ jakákoli krize, která je obecně vnímána jako hrozba, má zdravotní rozměr a vyžaduje naléhavé opatření ze strany orgánů v podmínkách nejistoty;

(10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

(10)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti;

(11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;

(11)  „mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, vlastní a kvazivlastní kapitál ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako je individuální poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a/nebo činnosti vytvářející příjmy;

(12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

(12)  „mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

(13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

(13)  „nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, včetně dětí a bezdomovců, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů, a která jsou uvedenými příslušnými vnitrostátními orgány schválena a mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

(14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

(14)  „referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

(15)  „sociálním podnikem“ podnik, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba, jehož

(15)  „sociálním podnikem“ podnik v rámci sociální ekonomiky, bez ohledu na jeho právní formu, nebo fyzická osoba:

a)  hlavním společenským cílem je – v souladu s jeho zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavujících sociální cíle;

a)  jejichž hlavním společenským cílem je – v souladu s jejich zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se nacházejí, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů včetně dopadů na životní prostředí, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely, a jež poskytují služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost a/nebo používají způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb, které představují sociální cíle;

b)  využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

b)  jež většinu svých zisků znovu investují především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a mají zavedeny předem definované postupy a pravidla pro veškeré rozdělování zisku, jimiž se zajistí, aby takové rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

c)  je řízen podnikatelským, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;

c)  jež jsou řízeny podnikatelským, demokratickým, participačním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů, kterých se jejich podnikatelská činnost týká;

 

(15a)  „podnikem sociální ekonomiky“ nejrůznější podniky a subjekty, které spadají do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, nadace, sociální podniky a jiné formy podniků, jejichž činnost upravují právní předpisy jednotlivých členských států a které se zakládají na upřednostňování jednotlivce a sociálních cílů před kapitálem, na demokratické správě, solidaritě a opětovném investování většiny zisku či přebytků;

(16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

(16)  „sociálními inovacemi“ činnosti, včetně kolektivních činností, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb, postupů a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, a to i mezi veřejnými organizacemi, organizacemi třetího sektoru, jako jsou dobrovolnické a komunitní organizace, a podniky sociální ekonomiky, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

(17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;

(17)  „sociálními experimenty“ opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu, včetně zeměpisného a odvětvového kontextu, či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé;

(18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie a inženýrství; digitální kompetence; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; kulturní povědomí a projev;

(18)  „klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství. Klíčovými kompetencemi se rozumí: gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální kompetence; média; osobní a sociální kompetence a schopnost učit se; občanství; podnikavost; (mezi)kulturní povědomí a projev a kritické myšlení;

(19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie.

(19)  „třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie;

 

(19a)  „znevýhodněnými skupinami“ cílové skupiny s vysokou mírou osob trpících nebo ohrožených chudobou, diskriminací nebo sociálním vyloučením, mj. včetně etnických menšin, jako jsou Romové, státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, starších osob, dětí, rodičů samoživitelů, osob se zdravotním postižením nebo osob s chronickými onemocněními;

 

(19b)  „celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách (formální, neformální a informální učení), které probíhá ve všech fázích života, včetně předškolního vzdělávání, všeobecného vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, a jehož výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností, kompetencí a možností zapojit se do společnosti.

2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

2.  Definice v článku [2] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

 

2a.  Definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie1a, se použijí také na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví v rámci přímého a nepřímého řízení.

 

________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

Pozměňovací návrh    88

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Obecné cíle a způsoby provádění

Obecné cíle a způsoby provádění

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, RadaKomise dne 17. listopadu 2017.

ESF+ podporuje členské státy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i Unii v tom, aby dosáhly inkluzivních společností, vysoké úrovně kvalitní zaměstnanosti, tvorby pracovních míst, kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, rovných příležitostí, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, sociálního začlenění a integrace, sociální soudržnosti a sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanouodolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce.

 

ESF+ je v souladu se Smlouvami Evropské unie a s Listinou a plní zásady stanovené v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, čímž přispívá k dosažení cílů Unie, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, k plnění závazku Unie a jejích členských států spočívajícího v dosažení cílů udržitelného rozvoje a ke splnění závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, celoživotní učení, vysoce kvalitní pracovní podmínky, sociální ochranu, integraci a začlenění, vymýcení chudoby, včetně dětské chudoby, investice do dětí a mladých lidí, nediskriminaci, rovnost pohlaví, přístup k základním službám a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

Provede se:

Provede se:

a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a

a)  v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“), a

b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).

b)  v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“), a o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a 3 a článku 26 („složka Zdraví“).

Pozměňovací návrh    89

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Specifické cíle

Specifické cíle

1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, sociální začleňování a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:

1.  ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, mobilita, sociální začleňování, vymýcení chudoby a zdraví, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]:

i)  zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;

i)  zlepšit přístup ke kvalitnímu zaměstnání a k aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména ke zvláštním opatřením pro mladé lidi, zvláště prostřednictvím provádění záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané, ekonomicky neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny se zaměřením na osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, podporovat zaměstnanost, samostatně výdělečné činnosti, podnikání a sociální ekonomiku;

ii)  modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

ii)   modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

iii)  prosazovat účast žen na trhu práce, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem – včetně přístupu k péči o děti, zdravého a přiměřeného pracovního prostředí s ohledem na zdravotní rizika a přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám – a aktivní a zdravé stárnutí;

iii)  prosazovat účast žen na trhu práce a jejich kariérní postup, zásadu stejné odměny za stejnou práci, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem se zvláštním důrazem na rodiče samoživitele – včetně přístupu k dostupné, inkluzivní a kvalitní péči o děti, k předškolnímu vzdělávání, péči o seniory a k dalším službám péče a podpory, a zdravé a dobře uzpůsobené pracovní prostředí, kde by byla řešena problematika rizik spojených se zdravím a chorobami, přizpůsobení pracovníků, profesní rekvalifikace, podniků a podnikatelů změnám, jakož i aktivní a zdravé stárnutí;

iv)  zvýšit kvalitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;

iv)  zvýšit kvalitu, inkluzivitu, účinnost a relevantnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a uznávat neformální a informální učení s cílem prosazovat e-inkluzi a usnadnit přechod ze vzdělávacích institucí na trh práce za účelem zohlednění sociálních a ekonomických požadavků;

v)  podporovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny;

v)  podporovat rovný přístup k vysoce kvalitnímu, finančně dostupnému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny a pečovatele, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, řešit předčasný odchod ze vzdělávání, prosazovat zavádění duálních systémů odborné přípravy, učňovské přípravy, vzdělávací mobility pro všechny a přístupu pro osoby se zdravotním postižením;

vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;

vi)  podporovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu a plné zapojení do společnosti;

vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;

vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;

viii)  podporovat sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

viii)  podporovat dlouhodobou sociálně-ekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;

 

viiia)  bojovat proti diskriminaci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a podporovat jejich sociálně-ekonomickou integraci;

ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným, přístupným a cenově dostupným službám, včetně služeb zajišťujících přístup k bydlení, zdravotní péče zaměřené na jednotlivce a související péče; modernizovat instituce sociálního zabezpečení, veřejné služby zaměstnanosti, systémy sociální ochrany a sociálního začlenění, včetně podpory přístupu k rovné sociální ochraně, se zvláštním zaměřením na děti, znevýhodněné skupiny a nejchudší osoby; zlepšit dostupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

 

ixa)  posílit dostupnost pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit jejich začlenění v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy;

x)  podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

x)  podporovat sociální začlenění osob zasažených či ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření.

xi)  řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření, s cílem zajistit jejich sociální začlenění, přičemž je nutné zaměřit se na děti ve zranitelném postavení.

2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, ESF+ přispívá rovněž k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:

2.  Prostřednictvím činností, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1, usiluje ESF+ o přispění k dalším cílům politiky uvedeným v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:

1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky, zdravotnickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika, a to s přihlédnutím k právním předpisům a rámcům týkajícím se sociální ekonomiky, které existují v členských státech;

2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií a biohospodářstvím.

2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, bude se zvyšovat povědomí obyvatel o udržitelném rozvoji a životním stylu, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím;

 

2a.  Unie blíže občanům prostřednictvím opatření snižování chudoby a sociálního začleňování, při kterých se budou zohledňovat zvláštnosti městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech;

 

2b.  v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace podporuje ESF+ vypracování, provádění, monitorování a hodnocení nástrojů, politik a příslušných právních předpisů Unie a prosazuje tvorbu politik podložených fakty, sociální inovace a sociální pokrok ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnými a soukromými subjekty (specifický cíl 1); podporuje dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků na spravedlivém základě a zvyšuje pracovní příležitosti (specifický cíl 2); podporuje zaměstnanost a sociální začlenění zvyšováním dostupnosti a přístupnosti mikrofinancování pro mikropodniky a podniky sociální ekonomiky, zejména pro ohrožené osoby (specifický cíl 3);

3.  V rámci složky Zdraví podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, dále snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví.

3.  v rámci složky Zdraví přispívá ESF+ k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví a prevence nemocí, mj. podporou fyzické aktivity a zdravotní výuky, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, zvyšuje střední délku života při narození, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami, napomáhá prevenci a včasné diagnostice chorob, přispívá k podpoře zdraví v průběhu celého života, posiluje a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví, včetně environmentálního zdraví, a prosazuje aspekt zdraví ve všech politikách Unie. Zdravotní politika Unie se řídí cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že Unie a členské státy dosáhnou cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.

Pozměňovací návrh    90

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Rozpočet

Rozpočet

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 EUR v běžných cenách.

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 106 781 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (120 457 000 000 EUR v běžných cenách).

2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 105 686 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (119 222 000 000 EUR v běžných cenách), z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), 5 900 000 000 EUR je přiděleno na opatření spadající pod evropskou záruku pro děti uvedenou v článku 10a a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 EUR v běžných cenách.

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 095 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (1 234 000 000 EUR v běžných cenách).

4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

a)  761 000 000 EUR na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;

a)  675 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (761 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;

b)  413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.

b)  420 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (473 000 000 EUR v běžných cenách nebo 0,36 % VFR na období 2021–2017) na provádění složky Zdraví.

5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

5.  Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Pozměňovací návrh    91

Návrh nařízení

Článek 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6

Článek 6

Rovnost mužů a žen a rovné příležitosti a nediskriminace

Rovnost mužů a žen a rovné příležitosti a nediskriminace

Rovnost mužů a žen a rovné příležitosti a nediskriminace

Rovnost pohlaví a rovné příležitosti a nediskriminace

1.  Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví zajistí rovnost mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

1.  Všechny programy prováděné v rámci ESF+ zajistí rovnost pohlaví v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují konkrétní opatření zaměřená na zvýšení účasti žen na pracovním životě a na jejich profesionální rozvoj, jakož i na sladění pracovního a soukromého života, a rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení či zdravotního stavu, věku nebo sexuální orientace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, i v souvislosti s IKT, a tak posilují sociální začlenění a zmírňují nerovnosti.

2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od rezidenční péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči.

2.  Členské státy a Komise rovněž podporují konkrétní cílená opatření, kterými se budou prosazovat zásady uvedené v odstavci 1 v rámci kteréhokoli z cílů ESF+, včetně přechodu od péče v institucionálním prostředí k rodinné a komunitní péči a zlepšení všeobecné přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

Pozměňovací návrh    92

Návrh nařízení

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

Provázanost a tematické zaměření

1. Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv.

1. Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv, srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a regionální zvláštnosti, čímž přispívají k cílům Unie stanoveným v článku 174 SFEU, pokud jde o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jež jsou plně v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje OSN.

 

 

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, Azylový a migrační fond a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Evropský námořní a rybářský fond, InvestEU, Kreativní Evropa, nástroj Práva a hodnoty, Erasmus, Azylový a migrační fond, rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 a program na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi řídicími orgány odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění integrovaných přístupů a soudržných a efektivních podpůrných opatření.

2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.

2.  Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti ESF+, jak je uvedeno v článku 4.

3.  Členské státy přidělí nejméně 25 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až xi), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

3.  Členské státy přidělí nejméně 27% svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

 

3a.  Členské státy přidělí v rámci specifických cílů v oblasti politiky sociálního začleňování stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) nejméně 5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílená opatření zaměřená na provádění evropské záruky pro děti s cílem přispět k rovnému přístupu dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě.

4.  Členské státy přidělí nejméně % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení materiální deprivace stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě xi).

4.  Kromě minimálního přídělu ve výši alespoň 27 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle stanovené v čl. 4 odst. 1 bodech vii) až x) přidělí členské státy nejméně 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifický cíl řešení sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 bodech x) a xi).

V řádně odůvodněných případech lze zdroje, které jsou přiděleny na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě x) a zaměřeny na nejchudší osoby, zohlednit při ověřování toho, zda byl dodržen minimální příděl ve výši 2 %, který je uveden v prvním pododstavci tohoto odstavce.

 

5.  Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

5.  Členské státy přidělí alespoň 3 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

 

Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, jež jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET), v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro roky 2021–2025 v programovém období na výše uvedené činnosti a opatření strukturálních reforem, přičemž věnují zvláštní pozornost regionům, které jsou více postiženy, a zohledňují rozdíly mezi těmito regiony.

Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, na uvedené činnosti alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Při programování zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na roky 2026 a 2027 v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie nebo u kterých je tento počet vyšší než 15 %, na uvedené činnosti nebo opatření strukturálních reforem alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém a třetím pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo. Toto přidělení nenahrazuje financování nezbytné pro infrastrukturu a rozvoj nejvzdálenějších regionů.

Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.

Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.

6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.

6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994.

7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.

7.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na technickou pomoc.

Pozměňovací návrh    93

Návrh nařízení

Článek 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 7a

 

Dodržování základních práv

 

Členské státy a Komise zajistí dodržování základních práv a Listiny při využívání finančních prostředků.

 

Jakékoliv náklady na činnosti, které nejsou v souladu s Listinou, nejsou způsobilé podle čl. 58 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních xx/xx a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.

Pozměňovací návrh    94

Návrh nařízení

Článek 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 8

Článek 8

Partnerství

Partnerství

1.  Každý členský stát zajistí přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnání, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.

1.  Každý členský stát zajistí v souladu s článkem 6 [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ve spolupráci s místními a regionálními orgány smysluplnou účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, subjektů pro rovnost, vnitrostátních institucí pro lidská práva a dalších relevantních nebo reprezentativních organizací při plánování a provádění politik a iniciativ v oblasti zaměstnání, vzdělávání, nediskriminace a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení. Tato smysluplná účast je inkluzivní a přístupná pro osoby se zdravotním postižením.

2.  Členské státy přidělí každému programu odpovídající část zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

2.  Členské státy přidělí alespoň 2 % zdrojů ESF+ na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni ve formě školení, opatření k navazování kontaktů a posilování sociálního dialogu a na činnosti, které společně vykonávají sociální partneři.

Pozměňovací návrh    95

Návrh nařízení

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9

Článek 9

Řešení materiální deprivace

Řešení materiální deprivace

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu.

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 4 týkající se sociálního začleňování nejchudších osob a/nebo materiální deprivace se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je stanovena na minimálně 85 %.

Pozměňovací návrh    96

Návrh nařízení

Článek 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10

Článek 10

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).

Podpora podle čl. 7 odst. 5 se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu a prosazuje specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 bodě i).

Pozměňovací návrh    97

Návrh nařízení

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Podpora evropské záruky pro děti

 

Podpora v souladu s čl. 7 odst. 3 pododstavcem 1a se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu odrážejících doporučení Evropské komise z roku 2013 o investicích do dětí. Podporuje boj s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 bodech vii) až x).

Pozměňovací návrh    98

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

Článek 11

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit.

Činnosti určené k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů uvedených ve čl. 4 odst. 1. Členské státy zajišťují doplňkovost, soudržnost, koordinaci a součinnost s evropským pilířem sociálních práv.

 

Dostatečná flexibilita musí být zajištěna na úrovni řídicího orgánu, aby bylo možné stanovit priority a oblasti pro investice z ESF+ v souladu se specifickými místními nebo regionálními problémy.

Pozměňovací návrh    99

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Integrovaný územní rozvoj

 

1.  ESF+ může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].

 

2.  Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z ESF+ výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

Pozměňovací návrh    100

Návrh nařízení

Článek 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11b

 

Nadnárodní spolupráce

 

1.  Členské státy mohou podpořit činnosti nadnárodní spolupráce v rámci vyhrazené priority.

 

2.  Činnosti nadnárodní spolupráce mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).

 

3.  Maximální míra spolufinancování pro tuto prioritu může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh    101

Návrh nařízení

Článek 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 12

Článek 12

Oblast působnosti

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodů i) až x), pokud se provádí v rámci sdíleného řízení („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“). Článek 13 se rovněž použije na podporu z ESF+ podle čl. 4 odst. 1 bodu xi).

Pozměňovací návrh    102

Návrh nařízení

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

Článek 13

Inovační činnosti

Činnosti v oblasti sociálních inovací

1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a/nebo sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou, za využití přístupů zdola nahoru založených na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.

 

1a.  Členské státy určí buď ve svých operačních programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států.

2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních experimentů), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.

2.  Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů testovaných v malém měřítku (sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně těch se sociálně-kulturní složkou), které byly vytvořeny v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a dalších programů Unie.

3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech i) až x).

3.  Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.

4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je na tyto priority vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.

4.  Každý členský stát si stanoví alespoň jednu prioritu na provádění odstavců 1 nebo 2 nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro tyto priority může být zvýšena na 95 %, pokud je vyčleněn příděl v maximální výši 5 % částky, kterou ESF+ přidělí danému členskému státu v rámci sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh    103

Návrh nařízení

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14

Článek 14

Způsobilost

Způsobilost

1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:

1.  Kromě nákladů uvedených v článku [58] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé následující náklady:

a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a zajištění infrastruktury a

a)  náklady na nákup pozemků a nemovitostí a na nákup infrastruktury a

b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

b)  náklady na nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup absolutně nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

2.  Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.

3.  Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 aktu o přistoupení z roku 1994, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1.

4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jejich výše není vyšší než 100 % obvyklé odměny, která je podložena údaji Eurostatu, za výkon dotyčného povolání v členském státě.

4.  Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Je-li v platnosti kolektivní dohoda, stanoví se podle této dohody. Není-li v platnosti kolektivní dohoda, nepřesahuje jejich výše 100 % obvyklé odměny za výkon dotyčného povolání nebo specifické odborné znalosti v členském státě nebo regionu, která je podložena příslušným písemným odůvodněním poskytnutým příslušným řídicím orgánem a/nebo údaji Eurostatu.

Pozměňovací návrh    104

Návrh nařízení

Článek 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15

Článek 15

Ukazatele a podávání zpráv

Ukazatele a podávání zpráv

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění činností zaměřených na sociální začleňování nejchudších osob podle čl. 4 odst. 1 bodu x) použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 nebo IIa tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy a opatření.

2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

2.  Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.

3.  U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastaven souhrnný kvantifikovaný milník pro rok 2024 a souhrnná kvantifikovaná cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků musí být vyjádřeny v absolutních číslech.

4. Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.

4.  Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1a přílohy 1 a týkající se uvedeného účastníka k dispozici.

 

4a.  Údaje uvedené v odstavci 3 zahrnují hodnocení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem sledovat provádění programů ESF+ s ohledem na tuto rovnost a jsou rozčleněny podle pohlaví.

5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy umožní, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

5.  Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, mohou členské státy umožnit, aby řídicí orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení celkové podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze I a IIa, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

Pozměňovací návrh    105

Návrh nařízení

Článek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 17

Článek 17

Zásady

Zásady

1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

1.  Podpory z ESF+ lze pro účely řešení materiální deprivace využít pouze na podporu distribuce potravin a zboží v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

2.  Členské státy a příjemci vybírají potravinovou a/nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3.

Potravinová a/nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo prostřednictvím elektronických poukázek nebo karet, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou a/nebo základní materiální pomoc, jak je stanoveno čl. 2 odst. 3, a nenahrazují se jí jakékoli stávající sociální dávky.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

3.  Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci mohou doprovázet také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.

4.  Dodávku potravinové a/nebo materiální pomoci doprovází také přesměrování na příslušné služby a další doprovodná opatření zaměřená na sociální začlenění nejchudších osob.

Pozměňovací návrh    106

Návrh nařízení

Článek 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 20

Článek 20

Způsobilost výdajů

Způsobilost výdajů

1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

1.  Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;

a)  náklady na nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou a/nebo základní materiální pomoc dodají konečným příjemcům;

b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

b)  pokud se na přepravu potravinové a/nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají konečným příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové a/nebo základní materiální pomoci do skladů a/nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)  správní náklady, náklady na přepravu a na skladování, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové a/nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;

d)  náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti;

e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5 % nákladů zmíněných v písmeni a).

e)  náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou a/nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 5,5 % nákladů zmíněných v písmeni a).

2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).

2.  Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové a/nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v odst. 1 písm. c) a e).

3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:

3.  Za způsobilé náklady se nepovažují:

a)  úroky z dlužných částek;

a)  úroky z dlužných částek;

b)  poskytování infrastruktury;

b)  nákup infrastruktury;

c)  náklady na použité zboží.

c)  náklady na použité zboží nižší jakosti.

Pozměňovací návrh    107

Návrh nařízení

Článek 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 21

Článek 21

Ukazatele a podávání zpráv

Ukazatele a podávání zpráv

1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

1.  U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy.

2.  Stanoví se referenční hodnoty pro společné ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy. Požadavky na podávání zpráv musí být co nejjednodušší.

3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

3.  Do 30. června 2025 a 30. června 2028 podají řídicí orgány Komisi zprávu o výsledcích strukturovaného anonymního průzkumu, který byl u konečných příjemců proveden v předchozím roce a který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanovila Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

4.  Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u konečných příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem změnit ukazatele v příloze II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

Pozměňovací návrh    108

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu. Audit operací zahrnuje více kontrol v raných fázích provádění, aby v případě rizika podvodu byly finanční prostředky přesměrovány do jiných projektů.

Pozměňovací návrh    109

Návrh nařízení

Článek 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 23

Článek 23

Operační cíle

Operační cíle

Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:

Složka Zaměstnanost a sociální inovace má tyto operační cíle:

a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;

a)  rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů uvedených v článku 4 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a podmínky v přidružených zemích;

b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;

b)  usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech uvedených v článku 4 s cílem pomoci přidruženým zemím při přijímání vhodných politických opatření;

c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky;

c)  podporovat sociální experimenty v oblastech uvedených v článku 4 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozvíjet otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na podporu rozvoje místních projektů, které vypracovávají města, místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti a socioekonomické subjekty v oblasti přijímání, sociálního začlenění a integrace státních příslušníků třetích zemí;

d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například zranitelným osobám);

d)  poskytovat specifické podpůrné služby zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta určitým skupinám (například osobám ve zranitelném postavení);

 

da)  podporovat přeshraniční partnerství mezi veřejnými službami zaměstnanosti, občanskou společností a sociálními partnery s cílem posílit přeshraniční trh práce a přeshraniční mobilitu za odpovídajících podmínek;

 

db)  podporovat poskytování služeb EURES při náboru a umísťování pracovníků do kvalitního a udržitelného zaměstnání pomocí porovnání nabídek volných pracovních míst se žádostmi o zaměstnání, a to i prostřednictvím přeshraniční partnerství;

 

dc)  usnadnit dobrovolnou územní mobilitu pracovníků za odpovídajících sociálních podmínek a rozšířit pracovní příležitosti rozvíjením vysoce kvalitních trhů práce v Unii podporujících začlenění, které jsou otevřené a přístupné všem, a to při respektování práv pracovníků na celém území Unie;

e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování mikropodnikům ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které zaměstnávají zranitelné osoby;

e)  podporovat rozvoj tržního ekosystému souvisejícího s poskytováním mikrofinancování, jakož i jeho dostupnosti a přístupnosti pro mikropodniky, podniky sociální ekonomiky a zranitelné osoby ve fázi zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména pro ty, které zaměstnávají osoby ve zranitelném postavení, včetně znevýhodněných skupin;

f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit těchto zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;

f)  podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialogů s příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech uvedených v článku 4 i mezi těmito stranami a přispívat k budování institucionálních kapacit zapojených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí sociálního zabezpečení, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování podnikům sociální ekonomiky a také sociální ekonomice;

g)  podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

g)  podporovat rozvoj podniků sociální ekonomiky a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

h)  poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury (včetně bydlení, předškolního vzdělávání a péče, péče o seniory, požadavků na přístupnost, přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám, stejně jako požadavků na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, péče o děti, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotní péče a dlouhodobé péče) potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;

i)  podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech boje proti chudobě, zaměstnanosti, dovedností a sociálního začleňování v celé Evropě;

j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.

j)  podporovat provádění příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech uvedených v článku 4.

Pozměňovací návrh    110

Návrh nařízení

Článek 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 23a

 

Tematické zaměření a finanční prostředky

 

Část finančního krytí ESF+ pro složku Zaměstnanost a sociální inovace uvedená v čl. 5 odst. 4 písm. b) je vynakládána po celé období na specifické cíle vymezené v čl. 4 odst. 2b (nový) podle těchto orientačních procentních hodnot:

 

a)  55 % na specifický cíl č. 1;

 

b)  18 % na specifický cíl č. 2;

 

c)  18 % na specifický cíl č. 3.

Pozměňovací návrh    111

Návrh nařízení

Článek 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 24

Článek 24

Způsobilá opatření

Způsobilá opatření

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článku 3 a 4.

2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:

2.  V rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace mohou být podporována následující opatření:

a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

a)  analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;

i)  průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele, financování středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční hodnoty;

ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

ii)  sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

iii)  monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

b)  provádění politik, zejména:

b)  provádění politik, zejména:

i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

i)  přeshraničních partnerství a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

ii)  celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

iii)  podpora mikrofinancování a sociálních podniků, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iii)  podpora mikrofinancování a podniků sociální ekonomiky, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;

iv)  podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a dalšího rozvoje inovativních řešení;

c)  budování kapacit, zejména:

c)  budování kapacit, zejména:

i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

i)  sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;

ii)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky;

iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;

iii)  správních institucí zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky podnikům sociální ekonomiky nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů;

iv)  zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;

iv)  sociálních partnerů a zúčastněných stran s ohledem na nadnárodní spolupráci;

d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:

d)  komunikační činnost a šíření informací, zejména:

i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;

i)  vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a referenční hodnoty;

ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;

ii)  pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí uvedených v čl. 4 odst. 1;

iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iii)  informační systémy šířící důkazní informace souvisejí s oblastmi uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iv)  akce, konference a semináře v rámci předsednictví Rady.

iv)  technická a administrativní pomoc určená k provádění pracovního programu, například přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií.

Pozměňovací návrh    112

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo příslušná mezinárodní organizace;

Pozměňovací návrh    113

Návrh nařízení

Článek 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 25a

 

Řízení

 

1.  Komise vede se zúčastněnými stranami v celé Unii, zejména se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, konzultace o programech pro zaměstnanost a sociální inovace a o jejich prioritách, strategické orientaci i provádění.

 

2.  Komise naváže nezbytné spojení s Výborem pro zaměstnanost, Výborem pro sociální ochranu a Poradním výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, skupinou generálních ředitelů pro pracovní vztahy a Poradním výborem pro volný pohyb pracovníků, aby bylo zajištěno pravidelné a řádné informování těchto orgánů o pokroku v provádění uvedených programů. Komise rovněž informuje ostatní výbory, které se zabývají politikami, nástroji a opatřeními souvisejícími se složkou Zaměstnanost a sociální inovace.

Pozměňovací návrh    114

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. –a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a)  podporovat strategii EU v oblasti veřejného zdraví, která má tyto cíle:

 

i)  podporovat členské státy v jejich úsilí o ochranu a zlepšování veřejného zdraví; a

 

ii)  pomáhat při plnění úkolů Unie v oblasti zdraví v souladu s článkem 168 SFEU, jenž stanoví, že při vymezení a provádění všech politických opatření a činnosti Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    115

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  posílit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a chránit tak občany před přeshraničními zdravotními hrozbami:

a)  zlepšit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a řešit tak přeshraniční zdravotní hrozby:

Pozměňovací návrh    116

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)  provádět kvalitně koncipované intervence v oblasti veřejného zdraví za účelem snížení zátěže a dopadu infekcí a infekčních onemocnění, jimž lze předcházet;

Pozměňovací návrh    117

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – písm. iv b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivb)  podporovat rozvoj dovedností a nástrojů pro efektivní informování o rizicích;

Pozměňovací návrh    118

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí;

i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí, mimo jiné za pomoci programů na zvyšování zdravotní gramotnosti a vzdělávacích programů a také podporou tělesné aktivity;

Pozměňovací návrh    119

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia)  investovat do včasné diagnostiky a skríningu;

Pozměňovací návrh    120

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče;

ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče, která by reagovala na potřeby a obavy pacientů a občanů, zejména vytvářením vazeb s programy, které podporují mediální gramotnost a digitální dovednosti;

Pozměňovací návrh    121

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  podporovat digitální veřejné služby v oblastech, jako je zdraví;

Pozměňovací návrh    122

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iib)  zvýšit kvalitu informací o zdravotním stavu a posílit jejich zabezpečení;

Pozměňovací návrh    123

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat rozvoj udržitelného zdravotního informačního systému Unie;

ii)  podporovat rozvoj udržitelného transparentního a přístupného zdravotního informačního systému Unie a zároveň zajistit ochranu soukromých údajů.

(V návrhu COM jsou nesprávně číslovány body v článku 26, v písm. b) jsou chybně uvedeny dva body označené jako ii).)

Pozměňovací návrh    124

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  podporovat členské státy v předávání znalostí, které jsou užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost odolnost zdravotních systémů a více se podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru;

iii)  podporovat členské státy předáváním znalostí a opatřeními na podporu provádění, která jsou užitečná pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost, odolnost, nediskriminační charakter, inkluzivnost a nestrannost zdravotních systémů, které řeší sociální nerovnost, a aby se více podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru. To zahrnuje také podporu státních rejstříků na vysoce kvalitní úrovni, které musí rovněž poskytovat srovnatelné údaje.

Pozměňovací návrh    125

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)  podporovat přechod na individuálně zaměřenou péči, blízkost zdravotních a sociálních služeb a také integrovanou komunitní péči, zejména podporou organizačních modelů založených na mezioborové týmové práci a vytváření sítí mezi více zúčastněnými stranami;

Pozměňovací návrh    126

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivb)  zajistit zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění výše uvedených opatření, a to na úrovni Unie a/nebo na úrovni členských států podle potřeby;

Pozměňovací návrh    127

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – písm. iv c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivc)  vypracovat a zavést nástroje a strategie k prevenci a řešení nerovností v oblasti zdraví, podporovat sociální začlenění a posilovat postavení občanů a zapojení komunit;

Pozměňovací návrh    128

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jakož i přístup k těmto přípravkům v celé Unii;

Pozměňovací návrh    129

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. vi

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vi)  podporovat vědecké výbory Komise pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika;

vi)  podporovat rozvíjení zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a zavést takové postupy, které by braly v úvahu důsledky pro zdraví a zohlednily je ve všech politikách;

Pozměňovací návrh    130

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  podporovat monitorování, provádění a upevňování dalších právních předpisů a politik Unie s důsledky pro zdraví, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, mimo jiné opatření, která se týkají:

 

i)  znečišťování ovzduší;

 

ii)  endokrinních disruptorů a dalších chemických látek se škodlivými vlastnostmi;

 

iii)  reziduí pesticidů v potravinách, ve vodě a v ovzduší;

 

iv)  potravin a jejich označování, včetně označování transmastných kyselin, označování alkoholických nápojů, přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami;

Odůvodnění

Doplnění cíle posílit a provést další právní předpisy Unie s dopadem na zdraví je přirozeným důsledkem článku 168 SFEU, který stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.“.

Pozměňovací návrh    131

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat rozvoj spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;

ii)  podporovat rozvoj spolupráce a budování kapacit v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;

Pozměňovací návrh    132

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iii)  podporovat provádění programů a používání osvědčených postupů ve vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a kampaní pro mládež;

Pozměňovací návrh    133

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiib)  podporovat organizace občanské společnosti na unijní úrovni, které se zabývají oblastí zdraví a souvisejícími otázkami;

Pozměňovací návrh    134

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – písm. iii c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiic)  podpořit zřízení řídicího výboru pro otázky zdraví v zájmu provádění opatření v rámci složky Zdraví;

Pozměňovací návrh    135

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článcích 3 a 26.

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření vztahující se k oblasti zdraví, která jsou zaměřena na plnění cílů uvedených v článcích 3, 4 a 26.

Pozměňovací návrh    136

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia)  činnosti určené ke sledování kumulativních dopadů rizikových faktorů na životní prostředí, včetně těch, které vznikají v důsledku přítomnosti kontaminujících látek v potravinách, ve vodě, v ovzduší a jiných zdrojích;

Pozměňovací návrh    137

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – písm. i b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib)  činnosti, které sledují dopady právních předpisů Unie na zdraví, jako je farmakovigilance a obdobné postupy;

Pozměňovací návrh    138

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Výsledky analytické činnosti, jakmile je dokončena, se zpřístupní veřejnosti.

Pozměňovací návrh    139

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. b – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech;

i)  přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech, mimo jiné i pokud jde o znečištění ovzduší a jinou přeshraniční kontaminaci životního prostředí;

Pozměňovací návrh    140

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  prostřednictvím přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;

i)  prostřednictvím výměny, přenosu, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie mezi členskými státy;

Pozměňovací návrh    141

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26;

ii)  sítí na úrovni EU souvisejících s oblastmi uvedenými v článku 26, a to trvalým a udržitelným způsobem a se zajištěním účasti aktivní občanské společnosti na unijní úrovni;

Odůvodnění

Zastřešující nevládní organizace s celoevropskými sítěmi místních členů jsou významnými přispěvateli k evropskému projektu a upevňují vazby mezi EU a občanskou společností i mezi různými evropskými skupinami občanské společnosti. Tyto evropské nevládní organizace představují jedinečnou evropskou hodnotu, které by se mělo dostat uznání. Rozpočet EU pomáhá rozvíjet občanskou společnost v celé Evropě a přispívá k prosperující občanské společnosti v Unii.

Pozměňovací návrh    142

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2 – písm. c – písm. iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)  národních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;

iv)  regionálních a národních kontaktních míst a kontaktních míst na nižší než státní úrovni, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním programu;

Pozměňovací návrh    143

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech ohledně pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota.

Komise konzultuje zdravotnické orgány členských států v Řídicí skupině pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí nebo v jiné příslušné skupině odborníků Komise nebo v podobných subjektech, jako jsou profesní sdružení v odvětví zdravotnictví, ohledně ročních pracovních plánů stanovených pro složku Zdraví a ohledně jejích priorit, strategických směrů i jejího provádění, jakož i ohledně zdravotních aspektů u jiných politik a podpůrných mechanismů, aby se zvýšila jejich celková koordinace a přidaná hodnota. Silné politické vedení a odpovídající struktura řízení věnovaná oblasti zdraví zajistí, aby byla zaručena ochrana a podpora zdraví ve všech portfoliích Komise v souladu s čl. 168 odst. 1 SFEU.

Pozměňovací návrh    144

Návrh nařízení

Článek 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 29a

 

Řídicí výbor pro otázky zdraví

 

1.  Komise zřídí k provádění opatření v rámci složky Zdraví řídicí výbor pro otázky zdraví (dále jen „řídicí výbor“).

 

2.  Řídicí výbor se zaměřuje na vytváření pozitivních vazeb mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt, a to prostřednictvím koordinace a spolupráce, podporou zapojení pacientů a společnosti a poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Tato činnost zajišťuje hodnotově zaměřená opatření v oblasti zdraví, udržitelnost a lepší řešení otázek spojených se zdravím, podporuje dostupnost a snižuje nerovnosti v oblasti zdraví. 

 

3.  Řídicí výbor zajišťuje komplexní strategii a řízení při vytváření pracovních plánů v rámci složky Zdraví. 

 

4.  Řídicí výbor je nezávislou skupinou zúčastněných stran složenou ze subjektů z příslušných odvětví v oblasti veřejného zdraví, dobrých životních podmínek a sociální ochrany, jehož činnosti se účastní zástupci regionálních a místních zdravotnických orgánů, zástupců pacientů a občanů. 

 

5.  Řídicí výbor se skládá z patnácti až dvaceti vysoce postavených osob vybraných z různých oborů a oblastí činnosti uvedených v odstavci 4. Členy řídicího výboru jmenuje Komise na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů nebo vyjádření zájmu či obojího. 

 

6.  Předsedu řídicího výboru jmenuje Komise ze svých členů. 

 

7.  Řídicí výbor: 

 

i)  poskytuje vstupní informace pro vypracování ročních pracovních plánů v rámci složky Zdraví v návaznosti na návrh Komise;

 

ii)  připravuje plán řízení koordinace a spolupráce mezi složkou Zdraví a dalšími programy, které obsahují zdravotní aspekt.

 

Tento plán by měl usnadnit zajištění viditelnosti a koordinace všech stávajících finančních mechanismů významných pro oblast zdraví a napomáhat při řízení koordinace a spolupráce. 

Pozměňovací návrh    145

Návrh nařízení

Článek 29 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 29b

 

Mezinárodní spolupráce

 

Za účelem co nejvyšší efektivity a účinnosti opatření na unijní i mezinárodní úrovni rozvíjí Komise spolupráci na provádění složky Zdraví s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a její specializované agentury, především se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), stejně jako s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Pozměňovací návrh    146

Návrh nařízení

Článek 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 31

Článek 31

Formy financování EU a metody provádění

Formy financování EU a metody provádění

1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.

1.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví mohou poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek, příspěvků a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie, nebo na jejichž práci se podílí.

2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádějí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.

Při udělování grantů může být hodnotící výbor uvedený v článku [150] finančního nařízení složen z externích odborníků.

3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

3.  Operace kombinování zdrojů v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace se provádějí v souladu s [nařízením o InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.

4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.

4.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů na financování opatření, která mají pro Unii jasnou přidanou hodnotu a jsou spolufinancována příslušnými orgány zodpovědnými za zdraví v členských státech nebo v třetích zemích přidružených k programu, nebo subjekty veřejného sektoru a nevládními subjekty, které jednají jednotlivě, nebo jako síť, a byly těmito příslušnými orgány pověřeny.

5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.

5.  Přímé granty mohou být v rámci složky Zdraví uděleny bez výzvy k podávání návrhů evropským referenčním sítím, které jako sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí v souladu s postupem schvalování stanoveným v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí.

Pozměňovací návrh    147

Návrh nařízení

Článek 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 32

Článek 32

Pracovní program a koordinace

Pracovní program a koordinace

Složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [108] finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Komise přijímá v souladu s článkem 38 akty v přenesené pravomoci s cílem zavést roční pracovní programy uvedené v článku [108] finančního nařízení, aby byla doplněna složka Zaměstnanost a sociální inovace a složka Zdraví. V těchto pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.

Komise a členské státy podpoří synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi složkou Zdraví v rámci ESF+ a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu.

Pozměňovací návrh    148

Návrh nařízení

Článek 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 33

Článek 33

Monitorování a vykazování

Monitorování a vykazování

1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.

1.  Stanoví se ukazatele, kterými se bude u složek monitorovat jejich provádění a pokrok na cestě ke splnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článcích 23 a 26.

2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

2.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění složek, jakož i výsledky byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v příloze III , pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 s cílem doplnit či změnit ukazatele v přílohách IIb a III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů.

 

3a.  Za účelem pravidelného monitorování složek a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a financování vypracuje Komise úvodní kontrolní zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech týkajících se prvního roku, po které následují tři zprávy za následující dvouletá období, a tyto zprávy zasílá Evropskému parlamentu a Radě. Zprávy jsou také předávány pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto zprávy pokrývají výsledky složek a to, do jaké míry byly v jejich činnostech dodrženy zásady rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska a jak při nich byly řešeny otázky zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. Tyto zprávy jsou v zájmu zvýšení transparentnosti složek zpřístupněny veřejnosti.

Pozměňovací návrh    149

Návrh nařízení

Článek 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 35

Článek 35

Hodnocení

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.

1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.

2.  Průběžné hodnocení složek se může provést, jakmile je k dispozici dostatek informací o jejich provádění, avšak nejpozději do čtyř let od zahájení provádění složek.

2.  Do 31. prosince 2024 Komise provede hodnocení složek v polovině období s cílem:

 

a)  určit na kvalitativním a kvantitativním základě pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů složky;

 

b)  zabývat se sociálním prostředím v Unii a veškerými hlavními změnami provedenými právními předpisy Unie;

 

c)  zjistit, zda byly zdroje složky využity účinným způsobem a posoudit související evropskou přidanou hodnotu.

 

Výsledky uvedeného hodnocení v polovině období budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.

3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 5, provede Komise závěrečné hodnocení složek.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Pozměňovací návrh    150

Návrh nařízení

Článek 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 37

Článek 37

Informace, komunikace a publicita

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.

2.  Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4, 23 a 26.

Pozměňovací návrh    151

Návrh nařízení

Článek 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 38

Článek 38

Výkon přenesené pravomoci

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201628.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6, čl. 21 odst. 5, článku 32 a čl. 33 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

_________________________________

_________________________________

28 Úř. věst. L 123, 2.5.2016, s. 13.

28. Úř. věst. L 123, 2.5.2016, s. 13.

Pozměňovací návrh    152

Návrh nařízení

Článek 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 40

Článek 40

Výbor podle článku 163 SFEU

Výbor podle článku 163 SFEU

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 SFEU („výbor ESF+“).

2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

2.  Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů, jednoho zástupce občanské společnosti, jednoho zástupce subjektů pro rovnost nebo jiných nezávislých orgánů pro lidská práva v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) [budoucího nařízení o společných ustanoveních] a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.

3.  Výbor EFS+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a organizace občanské společnosti na úrovni Unie.

 

3a.  Výbor EFS+ může na svá zasedání zvát zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

 

3b.  V rámci výboru ESF+ je nezbytné zajistit genderovou vyváženost a odpovídající zastoupení menšin i jiných vyloučených skupin.

4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

4.  Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:

5.  Výbor ESF+ může vydat stanoviska:

a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);

a)  k otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se semestru (národní programy reforem atd.);

b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;

b)  k otázkám týkajícím se [budoucího nařízení o společných ustanoveních] relevantním pro ESF+;

c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.

c)  k otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 4.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise písemně uvědomí výbor ESF+, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.

6.  Výbor ESF+ může pro každou ze složek ESF+ zřizovat pracovní skupiny.

Pozměňovací návrh    153

Návrh nařízení

Příloha I

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha 11

Příloha 11

Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

Všechny osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (žena, muž, nebinární osoba). Pokud některé výsledky nejsou dostupné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat. Citlivé osobní údaje mohou být sledovány anonymně.

(1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:

(1)  Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby:

(1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků

(1a)  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků

–  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:

–  Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků jsou:

–  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,

–  nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*,

–  dlouhodobě nezaměstnaní*,

–  dlouhodobě nezaměstnaní*,

–  neaktivní*,

–  neaktivní*,

–  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,

–  zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*,

 

–  nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET),*

–  ve věku do 30 let*,

–  děti ve věku do 18 let*,

 

–  mladí lidé ve věku 18–29 let*,

–  ve věku nad 54 let*,

–  ve věku nad 54 let*,

–  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,

–  osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0-2)*,

–  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,

–  osoby s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním vzděláním (ISCED 4)*,

–  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.

–  osoby s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*.

Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.

Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících s postavením v zaměstnání.

(1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů

(1b)  Ostatní společné ukazatele výstupů

Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce.

Pokud se údaje pro tyto ukazatele neshromažďují v registrech údajů, lze hodnoty u těchto ukazatelů stanovit na základě informovaného odhadu ze strany příjemce. Účastníci údaje předkládají vždy dobrovolně.

–  účastníci se zdravotním postižením**,

–  účastníci se zdravotním postižením**,

 

  účastníci ve věku do 18 let*,

–  státní příslušníci třetích zemí*,

–  státní příslušníci třetích zemí*,

–  účastníci zahraničního původu*,

–  účastníci zahraničního původu*,

–  menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**,

–  menšiny (kromě romské komunity)**,

 

–  účastníci z romské komunity**,

–  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,

–  bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*,

–  účastníci z venkovských oblastí*.

–  účastníci z venkovských oblastí*.

 

  účastníci ze zeměpisných oblastí s vysokou mírou chudoby a sociálního vyloučení*,

 

  účastníci v přechodu od institucionálních k rodinným a komunitním pečovatelským službám**,

(2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:

(2)  Společné ukazatele výstupů pro subjekty jsou:

–  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,

–  počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,

–  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

–  počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

(3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:

(3)  Společné ukazatele pro okamžité výsledky pro účastníky jsou:

–  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,

–  účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*,

–  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,

–  účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti*,

–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,

–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,

–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,

–  účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*,

(4) Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:

(4) Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky pro účastníky:

–  účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,

–  účastníci zaměstnaní do šesti a dvanácti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*,

–  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.

–  účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest a dvanáct měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*.

Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.

Jako minimální požadavek platí, že tyto údaje mají být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každého specifického cíle. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.

________________________________

__________________________________

1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

1 Údaje uváděné u ukazatelů označené * se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

Pozměňovací návrh    154

Návrh nařízení

Příloha II

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace

(1)  Ukazatele výstupů

(1)  Ukazatele výstupů

a)  Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;

a) celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží;

i)  celková hodnota potravinové pomoci;

i)  celková hodnota potravinové pomoci;

ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;

ia)  celková peněžní hodnota potravin pro děti;

ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;

ib)  celková peněžní hodnota potravin pro bezdomovce;

ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

ic)  celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

ii)  celková hodnota distribuovaného zboží

ii)  celková hodnota distribuovaného zboží

iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;

iia)  celková peněžní hodnota zboží pro děti;

iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;

iib)  celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce;

iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

iic)  celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).

b)  celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách).

Z toho2:

Z toho2:

a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

a)  podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).

b)  podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).

(3) Společné ukazatele výsledků3

(3) Společné ukazatele výsledků3

–  Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

–  Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

–  počet dětí ve věku do 18 let,

–  počet dětí ve věku do 18 let,

–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

–  počet státních příslušníků třetích zemí,

–  počet státních příslušníků třetích zemí,

–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),

–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),

 

–  účastníci z romské komunity,

–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.

–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.

Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

Počet konečných příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

–  počet dětí ve věku do 18 let,

–  počet dětí ve věku do 18 let,

–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

–  počet mladých lidí ve věku 18–29 let,

–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

–  počet konečných příjemců ve věku nad 54 let,

–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

–  počet konečných příjemců se zdravotním postižením,

–  počet státních příslušníků třetích zemí,

–  počet státních příslušníků třetích zemí,

–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové),

–  počet konečných příjemců, kteří jsou původem cizinci, a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (kromě romské komunity),

 

–  účastníci z romské komunity,

–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.

–  počet konečných příjemců, kteří jsou bezdomovci, nebo počet konečných příjemců vyloučených z přístupu k bydlení.

_________________________________

_________________________________

2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.

2 Hodnoty těchto ukazatelů se stanoví na základě informovaného odhadu ze strany příjemců.

3 Tamtéž.

3 Tamtéž.

Pozměňovací návrh    155

Návrh nařízení

Příloha II a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

PŘÍLOHA IIa

 

Společné ukazatele pro podporu z fondu ESF+ na posílení sociálního začlenění nejchudších osob

 

Ukazatele výstupů

 

(1)  Celkový počet osob, kterým je poskytována pomoc k sociálnímu začlenění.

 

Z toho:

 

a)  počet dětí ve věku 15 let nebo mladších,

 

b)  počet osob ve věku 65 let nebo starších,

 

c)  počet žen,

 

d)  počet osob, které jsou původem cizinci, a počet osob, které náleží k menšinám (kromě romské komunity),

 

e)  účastníci z romské komunity,

 

f)  počet osob bez domova.

Pozměňovací návrh    156

Návrh nařízení

Příloha II b (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

PŘÍLOHA IIb

 

Ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace

 

1.  Do jaké míry se dle prohlášení zlepšilo porozumění politikám a právním předpisům EU

 

(1)  Počet analytických činností

 

(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

 

(3)  Podpora hlavních aktérů

 

2.  Úroveň aktivní spolupráce a partnerství mezi vládními orgány EU, členskými státy a přidruženými zeměmi

 

(1)  Počet analytických činností

 

(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

 

(3)  Podpora hlavních aktérů

 

3.  Jak byla dle prohlášení využívána inovace v oblasti sociální politiky při provádění sociální odpovědnosti podniků a jaké jsou výsledky experimentálních postupů v oblasti sociální politiky pro tvorbu politik

 

(1)  Počet analytických činností

 

(2)  Počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací

 

(3)  Podpora hlavních aktérů

 

4.  Počet návštěv platformy EURES.

 

5.  Počet pracovních míst, která byla obsazena mladými lidmi nebo byla podpořena v rámci přípravných činností „Tvoje první práce přes EURES“ a rovněž v rámci cílených programů mobility

 

6.  Počet osobních kontaktů poradců sítě EURES s uchazeči o zaměstnání, s osobami usilujícími o změnu zaměstnání a se zaměstnavateli

 

7.  Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu Unie.

 

8.  Podíl příjemců, kteří za pomoci mikrofinancování Unie vytvořili nové podniky nebo je rozšířili a kteří jsou nezaměstnaní nebo patří k znevýhodněným skupinám.

Pozměňovací návrh    157

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií

2.  Počet příjemců (odborníků, občanů, pacientů), jichž se týkají výsledky programu

Odůvodnění

S ohledem na zvláštnosti a širokou škálu projektů v oblasti složky Zdraví navrhujeme zahrnout další ukazatele, jako je počet příjemců (odborníků, občanů, pacientů), jichž se týkají výsledky programu.

Pozměňovací návrh    158

Návrh nařízení

Příloha III – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Počet převedených osvědčených postupů

3.  Počet společných klinických hodnocení týkajících se zdravotnických technologií

Pozměňovací návrh    159

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Stupeň využívání výsledků programu ve vnitrostátních zdravotních politikách, který je měřen na základě dotazníku vyplněného před opatřením a po něm

4.  Počet převedených osvědčených postupů

Pozměňovací návrh    160

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Stupeň využití výsledků programu v rámci regionální a vnitrostátní politiky v oblasti zdraví nebo nástrojů měřených validovanými metodami

(1)

Úř. věst. ... / Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(2)

Úř. věst. ... / Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský sociální fond je od svého vytvoření na základě Římské smlouvy v roce 1958 hlavním finančním nástrojem EU pro podporu zaměstnanosti.

Návrh Evropské komise týkající se Evropského sociálního fondu plus (ESF+) na období 2021–2027 nejen nadále podporuje zaměstnanost a sociální začleňování, ale znamená také jasný pokrok při posilování evropského sociálního rozměru, neboť přímo spojuje jeho 11 specifických cílů s doporučeními pro jednotlivé země přijatými v rámci evropského semestru, přičemž současně přispívá k uplatňování evropského pilíře sociálních práv.

ESF+ bude i nadále součástí politiky soudržnosti a bude řízen zejména nařízením o společných ustanoveních. Aby byla zaručena větší soudržnost mezi cíli a prováděním fondů, je ESF+ výsledkem sloučení současného Evropského sociálního fondu, Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a evropského programu pro oblast zdraví.

Toto sloučení reaguje na nezbytnost zjednodušit a optimalizovat současné postupy a zvýšit jejich flexibilitu a současně omezit administrativní překážky, usnadnit viditelnost a přístupnost pro příjemce a evropské občany a zajistit součinnost pomocí integrovanějšího přístupu, což EU a členským státům umožní poskytovat integrovanější a výběrovější podporu v reakci na současné i budoucí sociální a pracovní výzvy, jimž čelí evropští občané.

Toto sloučení nesmí poškodit specifické cíle současných fondů a programů.

Stejně tak musí ESF+ doplňovat další fondy a programy Unie, jako je Erasmus, Azylový, migrační a integrační fond nebo program na podporu reforem, a musí být s nimi koordinovaný a soudržný. Musí rovněž zajistit lepší součinnost s ostatními strukturálními a investičními fondy, zejména s Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci.

EU bude moci zůstat konkurenceschopná v globálním hospodářství pouze tehdy, pokud si zachová vysokou úroveň zaměstnanosti, vzdělání, zdraví a sociálního začleňování. Absence určitých dovedností, zejména v digitální oblasti, a skutečnost, že v mnoha odvětvích stále chybí spojitost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce, poškozují celou evropskou společnost.

Proto je zapotřebí přístup založený na aktivním začleňování, který uzná investice do lidského kapitálu jako významný faktor růstu evropského hospodářství.

Rovněž je nezbytné, aby vypracování různých projektů a programů přispívalo v souladu s článkem 174 SFEU ke zlepšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zohledňovalo skutečné potřeby v praxi, zejména pokud jde o regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny demografickými podmínkami, jako jsou regiony s velmi nízkou hustotou zalidnění.

V opačném případě nebudou příliš účinné a budou přetrvávat rozdíly mezi jednotlivými regiony i v rámci regionů, přičemž bude ohroženo přežití mnoha evropských venkovských oblastí, které kromě toho čelí stárnutí obyvatelstva.

Podpora mladých lidí je nezbytným cílem, který je třeba zachovat. Ačkoli se míra nezaměstnanosti mladých lidí snížila z nejvyšší hodnoty 24 % v lednu 2013 (přičemž v některých členských státech přesáhla 50 %) na 15,1 % v květnu 2018, je nadále příliš vysoká a přesahuje dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti.

Rovněž počet mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je stále příliš vysoký. V roce 2017 to bylo 13,4 %.

ESF+ musí podpořit prosazování zaměstnanosti mladých lidí pomocí individuálně přizpůsobených opatření v souladu s vnitrostátními systémy záruk pro mladé lidi a věnovat při tom zvláštní pozornost neaktivním mladým lidem, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce a tudíž nejobtížněji dosažitelní.

Vzhledem k tomu, že je velmi důležité podporovat mladé lidi, a k obtížím, s nimiž se setkávají různé členské státy při uvádění nezbytných opatření do chodu, se považuje za nezbytné vyčlenit 15 % rozpočtu ESF+ na podporu mladých lidí a v nezbytných případech umožnit předběžné financování.

ESF+ by měl být využit s cílem zlepšit fungování trhů práce a podpořit při tom modernizaci veřejných služeb zaměstnanosti a zlepšit poradenské služby pro pracovníky. Stejně tak by jeho uplatňování mělo podpořit mobilitu pracovníků jak na vnitrostátní, tak na přeshraniční úrovni.

Dalším bodem, který vzbuzuje velké obavy evropských občanů ze sociálního hlediska, jsou sociální nerovnosti. Proto je nezbytné, aby Evropský sociální fond plus přidělil nejméně 27 % svých zdrojů na boj proti chudobě a na podporu sociálního začleňování.

Tuto podporu nejchudších osob nelze zaměňovat za finanční příspěvky.

Je důležité, aby se zachovaly cíle spočívající v boji proti základní hmotné a výživové deprivaci a v úsilí o začlenění nejchudších osob do společnosti a aby členské státy vyčlenily alespoň 3 % svých zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení. Tyto zdroje by měly doplnit ty, jež jsou určeny na vymýcení chudoby a na podporu sociálního začleňování, neboť tím by se zajistila hlubší integrace nejvíce znevýhodněných osob.

Proto se zdroje určené na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení musí soustředit na aktivní politiky, jež zaručí rovné příležitosti, a to od přístupu k základnímu vzdělávání až po přístup na trh práce a k růstu na tomto trhu, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem, což přispěje k ukončení začarovaného kruhu chudoby.

Řádné fungování různých projektů si vyžádá přiměřenou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování.

V tomto smyslu je důležité, aby politiky určené na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména politiky zaměřené na nejvíce znevýhodněné osoby, braly v úvahu specializované nevládní organizace a vlastní organizace osob, jež žijí v chudobě a jsou sociálně vyloučené.

Na druhé straně musí ESF+ přispět k zaručení toho, aby sociální politiky členských států a jejich politiky v oblasti práce respektovaly zásady rovných příležitostí a zákazu diskriminace, a to jak mužů a žen, tak na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, především co se týče přístupu na trh práce a k růstu na tomto trhu, a současně podporovaly přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (6.11.2018)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

(COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))

Zpravodajka: Karine Gloanec Maurin

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Měly by být využity součinnosti mezi Evropským sociálním fondem plus, Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, Evropským námořním a rybářským fondem, evropskou funkcí investiční stabilizace, fondem InvestEU a Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1b)  Dne 14. března a 30. května 2018 Evropský parlament ve svém usnesení o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 zdůraznil význam horizontálních zásad, které by měly být základem VFR na období 2021–2027 a všech souvisejících politik Unie. V této souvislosti znovu potvrdil svůj postoj, že Unie musí dostát svému závazku stát se vedoucí silou při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, a vyjádřil politování nad skutečností, že v návrzích týkajících se víceletého finančního rámce chybí za tímto účelem jasné a zřejmé závazky. Evropský parlament proto vyzval, aby byly cíle udržitelného rozvoje začleněny do všech politik a iniciativ Unie obsažených v příštím VFR. Kromě toho zdůraznil, že k tomu, aby Unie mohla plnit své závazky týkající se budování inkluzivní Evropy, je naprosto nezbytné odstranit diskriminaci, a proto vyzval, aby byly do všech politik a iniciativ Unie, které jsou součástí příštího VFR, začleněny genderová hlediska a závazky týkající se rovnosti žen a mužů. Evropský parlament ve svém usnesení poukázal na to, že v návaznosti na Pařížskou dohodu by horizontální výdaje související s klimatem měly být ve srovnání se současným VFR výrazně navýšeny a měly by co nejdříve, nejpozději do roku 2027, dosáhnout 30 %.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1c)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích vyjádřil politování nad skutečností, že návrh Komise ze dne 2. května 2018 týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2021 až 2027 vede přímo ke snížení úrovně prostředků na politiku soudržnosti o 10 %, a důrazně protestoval proti veškerým radikálním škrtům, které by mohly negativně ovlivnit samotnou podstatu a cíle této politiky. V této souvislosti vyjádřil pochybnosti o opodstatnění návrhu snížit výši Evropského sociálního fondu o 6% navzdory tomu, že došlo k rozšíření jeho oblasti působnosti a že do něj byla začleněna iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1d)  Je nanejvýš důležité, aby bylo financování Evropského sociálního fondu, Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a programu činnosti Unie v oblasti zdraví po roce 2020 pro země EU-27 zachováno ve stálých cenách alespoň na úrovni rozpočtu na období 2014–2020. Je rovněž nanejvýš důležité, aby byla částka na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zdvojnásobena a aby byly plně prováděny záruky EU pro mladé lidi a zároveň bylo zajištěno rychlé a zjednodušené rozdělování finančních prostředků a stálé a stabilní financování příštího programového období.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů.

(4)  Dne 20. června 2017 schválila Rada reakci Unie na „Agendu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ – udržitelnou budoucnost Evropy. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech třech směrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ ze dne 22. listopadu 2016 jako první krok k začlenění cílů udržitelného rozvoje a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispět k naplňování cílů udržitelného rozvoje snižováním chudoby a odstraněním extrémních forem chudoby, dosažením kvalitního a inkluzivního vzdělávání, prosazováním rovnosti žen a mužů, podporou setrvalého, inkluzivního a udržitelného ekonomického růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojných pracovních míst pro všechny a snížením nerovnosti.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné skupiny, jakož i podporou zaměstnanosti, samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  V souvislosti s rozpočtovým řízením a vyhodnocováním operačních programů členských států je začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do sestavování rozpočtu důležitým nástrojem politiky rovných příležitostí, který může zviditelnit genderové mezery v účasti na ESF+.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

(14)  Jako hlavní nástroj EU na podporu sociální, hospodářské a územní soudržnosti by měl ESF+ poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik, které budou přizpůsobeny různým úrovním rozvoje jednotlivých regionů EU i v rámci těchto regionů a budou zaměřeny na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze, přičemž by měly zachovat minimální úroveň základního sociálního zabezpečení v rámci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

Odůvodnění

Přidělení prostředků v rámci ESF+ nejvíce znevýhodněným skupinám by nemělo nahradit úsilí členských států o zachování dostatečné úrovně základního sociálního zabezpečení pro jejich občany v rámci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(22a)  Vzhledem k vysoké úrovni dětské chudoby a sociálního vyloučení v EU (26.4 % v roce 2017) a s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí, by měly členské státy přidělit alespoň 5,6% zdrojů ESF+ , což představuje 5,9 miliardy EUR, v rámci sdíleného řízení evropskému systému záruk pro děti v zájmu vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení. Včasné investování do dětí má značný přínos pro děti i společnost jako celek. Podpora rozvíjení dovedností a schopností dětí jim pomůže rozvinout jejich plný potenciál, stát se aktivními členy společnosti a zvýšit šance, až se jako mladí lidé zapojí do trhu práce.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 10 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí.

(23)  Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na činnosti na podporu zaměstnanosti mládeže včetně provádění systémů záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a opatření zaměřená na mladé lidi tak, že v relevantních případech budou dávat přednost dlouhodobě nezaměstnaným, neaktivním a znevýhodněným mladým lidem prostřednictvím práce s mládeží a opatření založených na aktivním zapojení a dobrovolnictví. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i na reformu a přizpůsobení služeb zaměstnanosti s cílem poskytnout mladým lidem podporu na míru. Dotčené členské státy by proto měly přidělit alespoň 17,6 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí, tedy přinejmenším zdvojnásobit finanční prostředky vyhrazené na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve srovnání se stávajícím VFR na programové období 2014–20201a.

 

_______________

 

1a 9 290 milionů EUR v cenách z roku 2018 (a 10 479,7 milionu v současných cenách).

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V souladu s článkem 349 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Vzhledem k trvalým omezením těchto regionů je nutná zvláštní podpora.

(25)  V souladu s články 349 a 174 SFEU a článkem 2 Protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994 mají nejvzdálenější regiony, ostrovy a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů EU. Vzhledem k trvalým omezením těchto regionů je nutná zvláštní podpora.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Genderový aspekt by měl být zohledněn i ve všech rozměrech a fázích plánování a provádění programů. Členské státy a Komise by rovněž měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace na základě pohlaví, rasového, sociálního nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace, pohlavních znaků nebo genderové identity, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ rovněž zahrnuje rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.

(32)  ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou vzájemnou spolupráci mezi ústředními službami zaměstnanosti členských států navzájem a s Komisí. Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků a zvýšením transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti fondu ESF+ zahrnuje rovněž rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

(46)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj bude toto nařízení přispívat k začleňování oblasti klimatu do politik Unie a k dosahování obecného cíle vyčlenit 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR, tj. let 2021–2027, a dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a budou přehodnoceny v rámci hodnocení v polovině období.

Odůvodnění

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR uvedl: Při vypracovávání postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 (2017/2052 (INI)) bylo požádáno o navýšení výdajů v rozpočtu EU souvisejících s klimatem, které by měly co nejdříve, nejpozději do roku 2027, dosáhnout 30 %.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 50 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(50a)  Je důležité zajistit řádné a spravedlivé finanční řízení fondu s cílem zaručit, že bude prováděn co nejsrozumitelnějším, nejjasnějším a uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem, přičemž je třeba zaručit právní jistotu a dostupnost nástroje pro všechny účastníky. Vzhledem k tomu, že činnosti ESF+ jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, se členské státy vyzývají, aby nezaváděly dodatečná pravidla nebo stávající pravidla průběžně neměnily, protože by to příjemcům komplikovalo využívání finančních prostředků a mohlo by to vést ke zpožděným úhradám faktur.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017.

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti a spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, a aby takto usilovaly o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU. Fond ESF+ přispívá rovněž k plnění závazku Unie a jejích členských států spočívajícího v dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranuzačlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu, boj proti chudobě, sociální začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  zlepšit přístup k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, podporovat samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;

i)  zlepšit přístup ke kvalitnímu zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní osoby a znevýhodněné skupiny, podporovat zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod vii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vii)  posílit aktivní začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;

vii)  posílit aktivní sociální a hospodářské začleňování občanů, a podpořit tak jejich rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost;

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Rozpočet

Rozpočet

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 EUR v běžných cenách.

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 106 781 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (120 457 000 000 EUR v běžných cenách).

2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 100 000 000 000 EUR v běžných cenách nebo 88 646 194 590 v cenách z roku 2018, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

2.  Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 105 686 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (119 222 000 000 EUR v běžných cenách), z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách nebo 175 000 000 EUR v cenách z roku 2018 přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách nebo 376 928 934 EUR v cenách z roku 2018 jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 EUR v běžných cenách.

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 095 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (1 234 000 000 EUR v běžných cenách).

4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

4.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

a)  761 000 000 EUR na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;

a)  675 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (761 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace;

b)  413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.

b)  420 000 000 EUR v cenách z roku 2018 (473 000 000 EUR v běžných cenách) na provádění složky Zdraví.

5.   Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

5.   Částky uvedené v odstavcích 3 a 4 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Odůvodnění

V souladu s rozhodnutím Konference předsedů ze dne 13. září 2018 se v kompromisním pozměňovacím návrhu odráží nejnovější rozpis VFR na každý program v souladu s návrhem zpravodajů pro VFR s ohledem na hlasování o návrhu předběžné zprávy o návrhu nařízení Rady o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv.

Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a cíle udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy přidělí nejméně 5,6 % svých zdrojů ESF+, což představuje 5,9 miliardy EUR, v rámci sdíleného řízení na provádění evropské dětské záruky s cílem zajistit rovný přístup dětí k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a přiměřené výživě.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 10 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy, u kterých je počet mladých lidí ve věku 15 až 29, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 na základě údajů Eurostatu vyšší než průměrný počet v rámci Unie, přidělí alespoň 17,6 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025, tedy přinejmenším zdvojnásobí finanční prostředky vyhrazené na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve srovnání se stávajícím VFR na programové období 2014–20201a, na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

 

_______________

 

1a 9 290 milionů EUR v cenách z roku 2018 (a 10 479,7 milionu v současných cenách).

Odůvodnění

Navrhuje se změna finančního krytí v souladu s usneseními Evropského parlamentu ze dne 14. března a 30. května o příštím víceletém finančním rámci na základě technického rozdělení prostředků podle jednotlivých programů, které by bylo možné v budoucnu upravit, přičemž se přihlíží k obecnému postoji Evropského parlamentu, jak je uveden v těchto usneseních, a k celkové 1,3% míře HDN v EU-27.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V operačních programech spolufinancovaných z ESF+ je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, v souvislosti s článkem 174 SFEU.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje.

1.  Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů nebo posilují přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, soukromým sektorem, sociálními podnikateli a občanskou společností, jako jsou například místní akční skupiny vytvářející a provádějící strategie komunitně vedeného místního rozvoje i tematická opatření zaměřená na řešení potřeb cílových skupin.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Evropský sociální fond plus (ESF+)

Referenční údaje

COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

11.6.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

11.6.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Karine Gloanec Maurin

28.6.2018

Projednání ve výboru

25.9.2018

 

 

 

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karine Gloanec Maurin, Alain Lamassoure, Janusz Lewandowski, Andrey Novakov

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Detjen

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Jean Arthuis, Gérard Deprez

ECR

Zbigniew Kuźmiuk

PPE

Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Alain Lamassoure, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Inese Vaidere

S&D

Michael Detjen, Eider Gardiazabal Rubial, Karine Gloanec Maurin, John Howarth, Vladimír Maňka, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Indrek Tarand

3

-

ECR

Bernd Kölmel

ENF

André Elissen

NI

Eleftherios Synadinos

1

0

ENF

Marco Zanni

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (16.11.2018)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

(COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD))

Zpravodaj: Georgi Pirinski

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 29. května 2018 schválila Evropská komise svůj návrh nového Evropského sociálního fondu plus (ESF+), který sjednotí stávající Evropský sociální fond (ESF), Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a program EU v oblasti zdraví.

Komise svůj návrh zdůvodňuje tím, že jeho cílem je „zjednodušit a zefektivnit struktury financování a vytvořit další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování“ (bod odůvodnění č. 9, COM(2018)382). Tento cíl je v zásadě vítán.

Toto sloučení by však v žádném případě nemělo ohrozit řádné provádění, výkonnost a přidanou hodnotu ani rozpočtovou kontrolu nového ESF+. Z tohoto hlediska je nutné se zabývat se vší závažností následujícími aspekty návrhu Komise, které jsou velmi problematické:

–  nedostatek specifických cílů a priorit pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení, z nějž pramení nejistota ohledně programování, monitorování a hodnocení podpory spadající pod tuto složku v budoucnu poté, co vstoupí v platnost nové nařízení o společných ustanoveních a členské státy budou povinny v záležitostech týkajících se ESF+ dodržovat příslušná ustanovení nařízení o společných ustanoveních;

–  dále se z cílů obsažených v návrhu Komise, které jsou v současném období podporovány z programů v rámci sdíleného řízení (ESF, YEI a FEAD), stávají i cíle specifické, k nimž je třeba přistupovat v rámci přímého a nepřímého řízení. Díky tomu budou specifické cíle, jako například „řešení materiální deprivace poskytnutím potravinové pomoci“ nebo „podpora sociálního začlenění osob ohrožených chudobou“, automaticky podstatné pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví. Nicméně podle kapitoly III části II je „řešení materiální deprivace poskytnutím potravinové pomoci“ specifický cíl podstatný pouze pro oblast sdíleného řízení a v části III nejsou obsaženy operační cíle, které by stanovily, jak bude specifický cíl „podpora sociálního začlenění osob ohrožených chudobou“ řešen v rámci přímého a nepřímého řízení;

–  nejsou poskytnuty jasné mechanismy, jimiž by bylo dosaženo doplňkovosti a součinnosti těchto složek;

–  mimoto ustanovení pro přidělování zdrojů ze složky v rámci sdíleného řízení na složku v rámci přímého řízení zůstávají velmi diskutabilní a nejasná, a nevysvětluje je ani ESF+, ani nové nařízení o společných ustanoveních. Je třeba striktně zamezit případnému zdvojování nebo naopak nedostatku podpory na určitá opatření, což platí obzvláště s ohledem na předpoklad, že se ESF+ bude kvůli vážnému nedostatku rozpočtových zdrojů významným způsobem podílet na řešení celé řady zásadních výzev v podstatně rozšířené oblasti odpovědnosti za zajištění sociálních práv všech občanů EU;

–  návrh nařízení o ESF+ neobsahuje ukazatele pro sledování provádění a výkonnosti složky Zaměstnanost a sociální inovace ani neobsahuje nezbytná vhodná ustanovení pro sledování a podávání zpráv ze strany Komise, což velmi znesnadní odpovídající programování a poskytování podpory v rámci této složky.

Má-li být kontrola rozpočtu Unie ze strany Parlamentu efektivní, je nezbytné, aby byly tyto nedostatky odpovídajícím způsobem vyřešeny a odstraněny. V tomto ohledu je nejdůležitější, aby byla v nařízení uvedena jasná pravidla pro programování v rámci přímého a nepřímého řízení ESF+;

V širším slova smyslu je v zájmu řádného finančního řízení a skutečné přidané hodnoty pro rozpočet EU zásadní zajistit koordinaci a součinnost nejen v rámci tří složek ESF+, ale rovněž mezi těmito složkami a mezi nimi a dalšími fondy, nástroji a programy EU.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány.

(6)  Nařízení (EU) č. […] stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), Azylového a migračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF) a stanoví zejména cíle politiky a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Proto je nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být z fondu ESF+ financovány v rámci sdíleného řízení.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie.

(7)  Nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk. Finanční nařízení se vztahuje na činnosti, které mají být realizovány v rámci přímého nebo nepřímého řízení v rámci fondu ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie. Toto nařízení by mělo specifikovat operační cíle a stanovovat zvláštní ustanovení pro způsobilé činnosti, které mohou být financovány z ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, jsou prováděny nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.

(10)  Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné počítat s tím, že cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a zdraví a snižování chudoby, by měly být i nadále prováděny převážně v rámci sdíleného řízení, a případně doplněny v rámci přímého a nepřímého řízení v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace a složky Zdraví v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Části tohoto finančního krytí by měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složek Zaměstnanost a sociální inovace a Zdraví.

(12)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Mělo by stanovovat přidělení prostředků na činnosti, které mají být prováděny v rámci sdíleného řízení, a na činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(15)  Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného a cenově dostupného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých, čímž se podpoří propustnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, předejde se předčasným odchodům ze vzdělávání, zlepší se zdravotní gramotnost, posílí se vazba mezi neformálním a informálním učením a usnadní se vzdělávací mobilita pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu by ESF+ měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací.

(16)  V souladu s agendou dovedností pro Evropu by ESF+ měl podporovat cenově dostupné, flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené digitalizaci, technologickým změnám, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňují kariérní změny a mobilitu a podporují zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k udržitelným a vysoce kvalitním službám, které budou cenově dostupné pro všechny, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

(19)  ESF+ by měl přispět ke snížení chudoby podporou národních programů zaměřených na zmírnění potravinové a hmotné deprivace a bytové nouze a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na to, že na úrovni Unie jsou nejméně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeny na podporu nejchudších osob, měly by členské státy vyčlenit alespoň 2 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších uplatňovala jednodušší pravidla.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu pro solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integraci státních příslušníků třetích zemí, která by doplňovala akce financované z Azylového a migračního fondu.

(20)  (Netýká se české verze).

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkami ESF+ v rámci sdíleného řízení a složkou Zdraví a programem na podporu reforem, včetně nástroje pro provádění reforem a nástroje pro technickou podporu. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(21)  ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotní péče a dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy za předpokladu, že tyto politické reformy nezahrnují privatizaci stávajících veřejných služeb, například v oblasti dodávek vody, energií, v oblasti zdravotnictví atd. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(28)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování genderové rovnosti v souladu s článkem 8 SFEU, za účelem podpory rovného genderového zacházení a rovných genderových příležitostí ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a profesního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 SFEU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přispíval k provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Tyto zásady by měly být zohledněny ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž bude zajištěno přijetí konkrétních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční/ústavní péče do péče poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Odůvodnění

Gender je výstižnější než výraz muži a ženy.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů.

(29)  Členské státy by měly umožnit řídicím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků, pokud jsou tyto údaje v rejstřících k dispozici, za účelem snížení administrativní zátěže při shromažďování údajů. Doporučuje se motivovat k tomu, aby bylo elektronické předávání údajů využíváno i nadále, neboť přispívá ke snížení administrativní zátěže.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být zapojeni do vhodných činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(34)  Při dosahování několika cílů ESF+ mohou hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že politická a sociální agenda těchto nadací a dárců není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do činností ESF+, a to zejména činností, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 48

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.

(48)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené v rámci Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody, pokud splňují veškeré příslušné předpisy a nařízení. Tímto nařízením by měla být zavedena zvláštní ustanovení pro udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohli komplexně vykonávat své pravomoci.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Definice v článku 2  finančního nařízení se použijí také na složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik Unie a členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění, investice do dětí a mladých lidí, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V rámci složky Zdraví podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, která by byla cenově dostupná pro všechny, snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami a podporuje právní předpisy Unie v oblasti zdraví.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Článek 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 6a

 

Rozsah podpory a specifické cíle

 

1.  V rámci sdíleného řízení usiluje ESF+ o cíl v oblasti Investic pro zaměstnanost a růst, který je stanoven v čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. [budoucí nařízení o společných ustanoveních], a podílí se na cíli politiky „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, který je stanoven v čl. 4 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.

 

2.  V souladu s obecnými cíli uvedenými v článku 3 a cíli politiky stanovenými v odstavci 1 tohoto článku podporuje tyto specifické cíle:

 

i)  zlepšení přístupu ke kvalitnímu a udržitelnému zaměstnání, které je v souladu s veškerými stávajícími pracovněprávními předpisy Unie a respektuje práva všech uchazečů o zaměstnání, zejména mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných a neaktivních osob, a zároveň podporuje samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiku;

 

ii)  modernizace institucí a služeb trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřebné dovednosti a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

 

iii)  prosazování účasti žen na trhu práce a lepší rovnováhy mezi prací a osobním životem, včetně přístupu k péči o děti;

 

iiia)  podpora zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí, kde by byla řešena problematika zdravotních rizik, podpora přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám a podpora aktivního a zdravého stárnutí;

 

iv)  zvýšení kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby se podpořilo získávání klíčových kompetencí včetně digitálních dovedností;

 

v)  podpora rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšného ukončení, a to zejména pro znevýhodněné skupiny, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění mobility vzdělání pro všechny;

 

vi)  podpora celoživotního učení, zejména flexibilních možností rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na digitální dovednosti, lepší předvídání změn a nově požadovaných dovedností vycházejících z potřeb trhu práce, usnadňování přechodů mezi zaměstnáními a podpora profesní mobility;

 

vii)  posílení aktivního začleňování občanů s cílem podpořit jejich rovné příležitosti a aktivní účast a zlepšit jejich zaměstnatelnost;

 

viii)  podpora sociálně-ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí a marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

 

ix)  posílení rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, modernizace systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně, a zlepšení dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče;

 

x)  podpora sociálního začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

 

xi)  řešení materiální deprivace poskytnutím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření.

 

3.  Prostřednictvím činností, jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 2, ESF+ přispívá rovněž k dalším cílům politiky uvedeným v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) [budoucí nařízení o společných ustanoveních], zejména cílům týkajícím se:

 

i)  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

 

ii)  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií a biohospodářstvím.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v  provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy využívají také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [38 odst. 3 písm. e) bodu i)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti a výsledcích v souladu s ukazateli, přičemž informuje o pokroku i nedostatcích a zaručí jednoznačnou souvislost mezi výdaji a výkonností.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [38 odst. 3 písm. e) bodu i)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti a výsledcích v souladu s ukazateli, přičemž informuje o pokroku i nedostatcích a zaručí jednoznačnou souvislost mezi výdaji a výkonností.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

Audit operací může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly konečných příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu. Audit operací zahrnuje více kontrol v raných fázích provádění, aby v případě rizika podvodu byly finanční prostředky přesměrovány do jiných projektů.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Za účelem pravidelného sledování složek a provádění případných nezbytných úprav priorit svých politik a financování vypracuje Komise úvodní kontrolní zprávu ohledně kvalitativních a kvantitativních aspektů týkající se prvního roku, po které následují tři zprávy za následující dvouletá období, a zasílá je Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy jsou také pro informaci předávány Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tyto zprávy pokrývají výsledky složek a to, do jaké míry byly v jejich činnostech dodrženy zásady rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska a jak byly řešeny otázky zákazu diskriminace, včetně problematiky přístupnosti. V zájmu posílení transparentnosti složek Komise tyto zprávy zpřístupní veřejnosti.

Odůvodnění

V současném období se nepočítá s monitorovacími zprávami, což znamená krok zpět pro transparentnost a odpovědnost složek ESF+ v rámci přímého a nepřímého řízení.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 33 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [38 odst. 3 písm. e) bodu i)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti a výsledcích v souladu s ukazateli, přičemž informuje o pokroku i nedostatcích a zaručí jednoznačnou souvislost mezi výdaji a výkonností.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.

1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu, a obsahují informace o výkonnosti, přidané hodnotě Unie a řádném finančním řízení.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Průběžné hodnocení složek se může provést, jakmile je k dispozici dostatek informací o jejich provádění, avšak nejpozději do čtyř let od zahájení provádění složek.

2.  Do 31. prosince 2024 bude provedeno hodnocení složek v polovině období posuzující na kvalitativním a kvantitativním základě, jakého pokroku bylo dosaženo při plnění cílů složek, reagující na sociální situaci v rámci Unie a jakékoli zásadní změny zavedené na základě právních předpisů Unie, zjišťující, zda jsou zdroje složek účelně vynakládány, a hodnotící jejich přidanou hodnotu pro Unii. Výsledky uvedeného hodnocení v polovině období budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a s lepšími kvalitativními a kvantitativními informacemi o výkonnosti a výsledcích ve srovnání se stanovenými cíli Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Příloha II a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha IIa

 

Ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace

 

1.  Do jaké míry se dle prohlášení zlepšilo porozumění politikám a právním předpisům EU:

 

1a) počet analytických činností;

 

1b) počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací;

 

1c) podpora hlavních aktérů.

 

2.  Míra aktivní spolupráce a partnerství mezi Unií a vládními orgány členských států a přidružených zemí

 

2a) počet analytických činností;

 

2b) počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací;

 

2b) podpora hlavních aktérů.

 

3.  Jak byla dle prohlášení využívána inovace v oblasti doporučení pro jednotlivé země v oblasti sociální politiky a jaké jsou výsledky experimentálních postupů v oblasti sociální politiky pro tvorbu politik:

 

3a) počet analytických činností;

 

3b) počet aktivit vzájemného učení, zlepšování povědomí a šíření informací;

 

3c) podpora hlavních aktérů.

 

4. Počet návštěv platformy EURES.

 

5.  Počet pracovních míst, která byla obsazena mladými lidmi nebo byla podpořena v rámci přípravných činností „Tvoje první práce přes EURES“ a rovněž v rámci cílených programů mobility.

 

6.  Počet osobních kontaktů poradců sítě EURES s uchazeči o zaměstnání, s uchazeči o změnu zaměstnání a se zaměstnavateli.

 

7.  Počet vytvořených nebo konsolidovaných podniků, které využily podporu Unie.

 

8.  Podíl příjemců, kteří za pomoci mikrofinancování Unie vytvořili nové podniky nebo je rozšířili a kteří jsou nezaměstnaní nebo patří k znevýhodněným skupinám.

Odůvodnění

Seznam ukazatelů pro sledování provádění složky Zaměstnanost a sociální inovace v návrhu Komise chybí. Složka Zaměstnanost a sociální inovace je pokračováním programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na období 2014–2020. Jako ukazatele pro složku Zaměstnanost a sociální inovace by proto měly být i nadále používány ukazatele, které Komise používá k prezentaci výkonnosti programu EaSI v programových prohlášeních.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Evropský sociální fond plus (ESF+)

Referenční údaje

COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

11.6.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

CONT

11.6.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Georgi Pirinski

10.7.2018

Datum přijetí

15.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Indrek Tarand, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Caterina Chinnici, Marian-Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Richard Sulík

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová,

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan,

EPP

Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Marian-Jean Marinescu, Andrey Novakov, Julia Pitera, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Caterina Chinnici, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Derek Vaughan

GREENS/EFA

Bart Staes, Indrek Tarand

1

-

ECR

Richard Sulík

1

0

GUE/NGL

Dennis de Jong

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (13.11.2018)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

(COM(2018)0382 – C8‑0232/2018 – 2018/0206(COD))

Navrhovatel stanoviska (*): Cristian‑Silviu Buşoi

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 30. května 2018 Komise předložila návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), který sdružuje oblasti působnosti a zdroje těchto fondů a programů: Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Fond evropské pomoci nejchudším osobám, program pro zaměstnanost a sociální inovace a program činnosti Unie v oblasti zdraví. Bývalý program činnosti Unie v oblasti zdraví proto tvoří součást ESF+ jako jeho složka Zdraví.

Jakkoli zpravodaj oceňuje posílení sociálního rozměru Unie prostřednictvím pružného mechanismu a uznává nutnost dalšího zjednodušení programování fondů s cílem omezit zbytečnou byrokracii a zaměřit se na účinnost v zájmu našich občanů, je přesvědčen, že by se tak nemělo stát na úkor schopnosti EU lépe naplňovat očekávání občanů v oblasti ochrany a zlepšování jejich zdraví. V důsledku toho zpravodaj vyjadřuje řadu obav, pokud jde o návrh ESF+ v jeho aktuální podobě.

Zaprvé v současné znepokojivé době brexitu a alarmujícího nárůstu euroskepticismu má zpravodaj za to, že zrušení samostatného a centrálního programu v oblasti zdraví bezpochyby znamená újmu pro občany členských států, kteří již podle nedávných průzkumů Eurobarometru v naprosté většině podporují koncepci dalších intervencí EU v oblasti zdraví. Zpravodaj by dále upřednostnil vynětí složky Zdraví z fondu ESF+ a obnovení programu činnosti Unie v oblasti zdraví jako samostatného programu v příštím VFR.

Předchozí programy činnosti Unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020) jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Od svého zřízení tyto programy zajišťují politiky s vysokou přidanou hodnotu EU s omezenými zdroji. Posílily spolupráci mezi členskými státy v rámci společných opatření a sdílení znalostí a formovaly strategii EU s cílem zajistit tolik potřebná zlepšení v oblasti zdraví a zdravotní péče ve všech členských státech. Zpravodaj zdůrazňuje, že při hodnocení třetího programu činností Unie v oblasti zdraví v polovině období byly zaznamenány jen významné úspěchy, jako například: zřízení 24 evropských referenčních sítí, podpora zvýšeného budování kapacit, které mají reagovat na vzplanutí onemocnění, podpora reakcí na zdravotní potřeby migrantů a uprchlíků, výměna osvědčených postupů v citlivých oblastech, jako je screening onemocnění rakovinou, snížení spotřeby alkoholu, prevence HIV/AIDS a TBC, ale i důraznější podpora právních předpisů EU v oblasti zdraví týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, činnosti sítě elektronického zdravotnictví a hodnocení zdravotnických technologií.

Zpravodaj je proto přesvědčen, že samostatný, stabilní a náročný program činnosti Unie v oblasti zdraví by byl schopen čelit nadcházejícím znepokojivým skutečnostem a zdravotním hrozbám, jako jsou rezistence vůči antimikrobiálním přípravkům, přeshraniční hrozby, chronická onemocnění, ale také řešit problémy stárnoucího obyvatelstva nebo prevence chorob, prosazovat zdravý životní styl nebo připravovat naše systémy zdravotní péče na nové technologie.

Zadruhé zpravodaj považuje významné snížení financování pro složku Zdraví za nepřijatelné. Zatímco finanční krytí, které má k dispozici program činností Unie v oblasti zdraví v letech 2014–2020 , činí 458 milionů EUR v běžných cenách, Komise je snížila na 413 milionů EUR v běžných cenách. Rozpočet, který bude k dispozici pro činnosti Unie v oblasti zdraví během příštího VFR, by měl být navýšen alespoň na stejnou úroveň jako v současném VFR.

A konečně, pokud jde o obsah návrhu, zpravodaj se domnívá, že jsou zapotřebí určitá vyjasnění. Je třeba například zdůraznit, že přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám péče by měl být zaměřen na pacienty, že činnost Unie v oblasti zdraví by měla mezi své cíle zahrnovat podporu prevence nemocí a včasné diagnostiky a podporu zdraví v průběhu celého života. V neposlední řadě navrhuje zpravodaj doplnit k operačním cílům: náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví pro omezení zatížení infekcemi a dopadu infekcí, investice do včasné diagnostiky a screeningu a podporu vytvoření řídícího výboru pro zdraví k provádění opatření v rámci složky Zdraví.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU.

(1)  Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv jako reakce na sociální problémy v Evropě. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Aby se přispělo k provádění evropského pilíře sociálních práv, měl by ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, veřejné služby, vzdělávání, zdraví, a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 SFEU.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných.

(3)  Rada dne […] přijala revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, aby se jejich znění sladilo se zásadami evropského pilíře sociálních práv, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy, její přitažlivost pro investice, její schopnost vytvářet pracovní místa a podpořit sociální soudržnost. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, kvalitnější veřejné služby ve zdravotnictví a dalších odvětvích, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU a případně na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, zejména agendy dovedností pro Evropu a Evropského prostoru vzdělávání, příslušných doporučení Rady a dalších iniciativ, jako je záruka pro mladé lidi, cesty prohlubování dovedností a začleňování dlouhodobě nezaměstnaných.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility.

(5)  Unie se potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, které se týkají dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním zaměstnanosti a sociálních politik včetně pracovní mobility a řešením zvětšujících se nerovností ve zdravotnictví mezi členskými státy i v rámci nich.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

(8)  Formy financování a metody provádění v rámci tohoto nařízení by měly být zvoleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolu, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je stanoveno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickým začleněním státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 88 nařízení o společných ustanoveních může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně využití paušálních částek.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.

(11)  Začlenění programu činnosti Unie v oblasti zdraví do ESF+ rovněž vytvoří synergie mezi vývojem a testováním iniciativ a politik, jejichž cílem bude zvýšit účinnost, dostupnost, odolnost a udržitelnost systémů zdravotní péče, které byly vyvíjeny v rámci složky Zdraví programu ESF+, a jejich provádění v členských státech prostřednictvím nástrojů, které poskytly ostatní složky nařízení o ESF+.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(13)  Fond ESF+ by se měl zaměřit na podporu kvalitní zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících (opětovnou) integraci na trh práce, zejména pro mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a osoby s chronickým onemocněním, dlouhodobě nezaměstnané a ekonomicky neaktivní osoby a osoby, jež jsou vystaveny mnohočetné diskriminaci, a to na základě podpory samostatně výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat účast žen na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a zajistit přístup k péči o děti. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s prací i s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

(14)  ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o digitální dovednosti, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí výuky na pracovišti a učňovského vzdělávání, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, pravidelné a průběžné validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(17)  Součinnost s programem Horizont Evropa by měla zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence, které jsou potřebné pro jejich osobní a profesní rozvoj i pro pracovní místa budoucnosti. Komise by měla zajistit synergie mezi složkou Zdraví a programem Horizont Evropa, a to v zájmu posílení výsledků dosažených v oblasti ochrany zdraví a prevence nemocí.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Výsledkem synergií vzniklých díky evropské územní spolupráci na regionální a přeshraniční úrovni jsou také projekty spolupráce s cílem zlepšit zaměstnanost, začlenění nejzranitelnějších obyvatel, demografické problémy, zdravotnictví a školství nejen v Unii, ale také v zemích, které chtějí vstoupit do Unie, a v sousedních zemích, v nichž představuje evropská spolupráce přínos. Fond ESF+ by měl zvážit lepší financování projektů tohoto druhu a zajistit předávání znalostí mezi nimi a legislativním postupem, aby se zlepšil evropský regulační rámec a podpořilo sdílení osvědčených postupů mezi územími Unie.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy nutné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

(18)  ESF+ by měl podporovat úsilí členských států bojovat proti chudobě s cílem překonat znevýhodnění mezi generacemi a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezování překážek, bude bojovat proti diskriminaci a nerovnostem v oblasti zdraví. Je tedy rovněž nutné mimo jiné mobilizovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, a chudých pracujících. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou daleko od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, jako je zdravotní péče zaměřená na pacienta, související péče a dlouhodobá péče, zejména služby péče poskytované na úrovni rodin a komunit. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče. ESF+ by měl přispět k modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména s cílem podpořit jejich přístupnost.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35a)  Evropská komise by měla zvýšit účast členských států a nedostatečně zastoupených organizací tím, že co nejvíce omezí překážky bránící účasti, např. administrativní zátěž při podávání žádosti a získávání financování.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35b)  Jedním z hlavních cílů Unie je posílit systémy zdravotnictví prostřednictvím podpory digitální transformace odvětví zdravotnictví a péče o pacienty, vytvoření udržitelného systému informací v oblasti zdraví a podpory vnitrostátních reforem, díky nimž budou systémy zdravotnictví efektivnější, přístupnější a odolnější.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Pokud se obyvatelé budou udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“17.

(36)  Pro splnění požadavků stanovených v článku 168 Smlouvy o fungování EU je zapotřebí nepřetržité úsilí. Pokud se všichni obyvatelé budou bez diskriminace udržovat zdraví a déle aktivní a bude jim umožněno, aby se aktivně podíleli na řízení svého zdraví, pozitivně se to odrazí na zdraví, nerovnostech v oblasti zdraví, kvalitě života, produktivitě, konkurenceschopnosti a inkluzivitě a současně se sníží tlak na národní rozpočty. Podpora a uznávání inovací, včetně sociálních inovací, které mají dopad na zdraví, pomáhají čelit výzvě udržitelnosti v odvětví zdravotnictví v rámci řešení problémů demografické změny. Navíc jsou pro dosažení „růstu podporujícího začlenění“ důležitá opatření k snížení nerovností v oblasti zdraví. Komise se zavázala pomáhat členským státům dosáhnout jejich cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 „Zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“.17

_________________

_________________

17 COM (2016) 739 final

17 COM (2016) 739 final

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(36a)  Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) „je zdraví stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouhou nepřítomností nemoci či vady“. Za účelem zlepšení zdraví obyvatelstva v Unii nerovností v oblasti zdraví se proto nelze soustředit pouze na fyzické zdraví. Podle WHO se problémy s duševním zdravím podílejí na téměř 40 % let prožitých se zdravotním postižením. Tyto problémy jsou nadto velmi rozmanité a dlouhotrvající, bývají zdrojem diskriminace a významně se podílejí na rozdílné úrovni zdraví. Kromě toho hospodářská krize ovlivňuje faktory, které jsou určující pro duševní zdraví, neboť oslabuje ochranné faktory a zvyšuje faktory rizikové.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku.

(37)  Důkazy a společné hodnoty a zásady ve zdravotnických systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 by měly podporovat rozhodovací procesy pro plánování a řízení inovativních, účinných a odolných systémů zdravotní péče, podpůrné nástroje pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na jednotlivce a související péči a dobrovolné zavádění osvědčených postupů v širším měřítku. To zahrnuje služby zaměřené na podporu zdraví a na prevenci nemocí v rámci služeb primární zdravotní péče.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)  Předchozí programy pro činnost Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a v oblasti zdraví (2008–2013 a 2014–2020), přijaté rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES1a a 1350/2007/ES1b, resp. nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/20141c (dále jen „předchozí programy v oblasti zdraví“), jsou hodnoceny kladně, neboť přinesly řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla navázat na výsledky předchozích programů v oblasti zdraví.

 

____________________

 

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

 

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3.).

 

1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37b)  Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla být prostředkem propagujícím akce v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat na základě těchto aspektů: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi regiony, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo vzájemné učení, podpora kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví, řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění jejich následků, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde má Unie značnou legitimitu k zajištění vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy, uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví, opatření, která mohou vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů umožňujících informované rozhodování na úrovni Unie, zvyšování účinnosti díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimalizace využívání finančních prostředků.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem během celého života občanů Unie a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím jako je například konzumace tabáku a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, užívání nedovolených drog, snižování škodlivých účinků drog na zdraví, nezdravé stravovací návyky a nedostatek tělesné aktivity a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla zahrnovat účinné modely prevence, inovativní technologie a nové obchodní modely a řešení, aby se přispělo k vytváření inovativních, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro evropské občany.

(38)  Pomocí složky Zdraví v rámci ESF+ by se mělo přispět k předcházení nemocem, včasné diagnostice během celého života občanů žijících v Unii a k podpoře zdraví tím, že se budou řešit rizikové faktory související se zdravím, jako je například konzumace tabáku, kouření a pasivní kouření, nadměrná konzumace alkoholu, environmentální rizikové faktory související se zdravím, užívání nedovolených drog, snižování škodlivých účinků drog na zdraví, obezita a nezdravé stravovací návyky, rovněž související s chudobou, a nedostatek tělesné aktivity, a mělo by se vytvořit prostředí příznivé pro zdravý životní styl, náležitě vypracované intervence v oblasti veřejného zdraví, které budou prostřednictvím očkování omezovat zatížení infekcemi a infekčními nemocemi, jimž lze předcházet, a jejich dopad na celkové zdraví během celého života, s cílem doplnit opatření členských států v souladu s příslušnými strategiemi. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost vzdělávání v oblasti zdraví, neboť pomáhá jednotlivcům i komunitám zlepšovat zdraví, rozšiřovat znalosti a ovlivňovat jejich postoje. Stávající výzvy v oblasti zdraví lze účinně řešit pouze prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie a neustálých opatření Unie týkajících se zdraví. Složka Zdraví v rámci ESF+ by měla podporovat provádění příslušných právních předpisů Unie, zahrnovat účinné modely prevence a osvěty, inovativní technologie a nové obchodní modely oslovující všechny zúčastněné a řešení, aby se přispělo k vytváření, inovativních, přístupných, účinných a udržitelných systémů zdravotní péče členských států a zlepšila se dostupnost kvalitnější a bezpečnější zdravotní péče pro občany žijící v Unii jak v městských, tak i venkovských oblastech. V zájmu plného využití potenciálu spolupráce napříč odvětvími a zlepšení součinnosti a soudržnosti s ostatními politickými oblastmi s cílem dosáhnout obecných cílů ESF+ by sport a fyzická aktivita měly být využívány jako nástroj v rámci akcí ESF+ zaměřených zejména na podporu zdraví a prevenci nemocí.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(38a)  Komise by měla podpořit vytvoření řídícího výboru pro zdraví za účelem provádění opatření v rámci složky Zdraví. Dále by měla Komise navrhnout způsoby a metodiku, jak sladit činnosti související se zdravím s procesem evropského semestru, v jehož rámci je nyní možno doporučovat reformy zdravotnictví (a jiných sociálních faktorů ovlivňujících zdraví) s cílem zajistit větší přístupnost a udržitelnost zdravotnictví a sociálního zabezpečení v členských státech.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.

(39)  Nepřenosné nemoci v Unii způsobují více než 80 % předčasných úmrtí a účinná prevence vyžaduje několik opatření napříč odvětvími a řadu přeshraničních rozměrů. Evropský parlament a Rada současně zdůraznily potřebu minimalizovat dopady závažných přeshraničních zdravotních hrozeb, jako jsou náhlé a kumulativní emise do životního prostředí a jeho znečištění, přenosné nemoci a další biologické, chemické, environmentální a neznámé hrozby, na veřejné zdraví, a to podporou připravenosti a zvyšováním reakceschopnosti.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 39 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(39a)  Neustálé investice do inovativních komunitních přístupů s cílem řešit přeshraniční nemoci, jako jsou epidemie HIV/AIDS, tuberkulózy a virové hepatitidy, jsou zásadně důležité, jelikož sociální rozměr těchto nemocí je významným faktorem ovlivňujícím schopnost řešit je jako epidemie v Unii a sousedních zemích. Pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v souvislosti s těmito nemocemi bude zásadně důležité ambicióznější politické vedení a odpovídající odborné a finanční prostředky umožňující udržitelnou regionální reakci v souvislosti s bojem proti HIV/AIDS, tuberkulóze a hepatitidě v Evropě.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek.

(40)  V zájmu efektivity zdravotních systémů a pro zdraví občanů je nezbytné snížit zatížení odolnými infekcemi a infekcemi spojenými se zdravotní péčí a zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek, a přitom omezit jejich používání v zájmu řešení antimikrobiální odolnosti.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

(42)  Vzhledem ke specifické povaze některých cílů, na něž se ve fondu ESF+ vztahuje složka Zdraví a určitá opatření uvedené složky, jsou k provádění souvisejících činností nejlépe připraveny příslušné orgány členských států s aktivní podporou občanské společnosti. Uvedené orgány, které určí samy členské státy, a dále případně organizace občanské společnosti by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku [195] [nového finančního nařízení] a granty by měly být těmto orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzvy k podávání návrhů.

Odůvodnění

Zpráva by měla požadovat smysluplné zapojení občanské společnosti na podporu příslušných orgánů členských států. Její zapojení je pro splnění cílů uvedených v návrhu zásadně důležité.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42a)  Aby se zvýšil výkon programu při monitorování neefektivnosti a nedostatků, měla by Komise zavést a používat ukazatele pro monitorování specifické pro tento program a opatření, aby zaručila splnění cílů programu.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42b)  Program ESF+ by měl řešit stávající překážky bránící zapojení občanské společnosti, např. tím, že zjednoduší postup podávání žádostí, zmírní finanční kritéria tím, že v některých případech nebude požadovat dané procento spolufinancování, ale také tím, že bude rozvíjet schopnosti pacientů, jejich organizací a jiných zúčastněných stran prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Cílem programu rovněž je umožnit fungování sítí a organizací občanské společnosti na evropské úrovni, které přispívají ke splnění jeho cílů, včetně organizací na úrovni Unie.

Odůvodnění

„Úloha občanské společnosti je klíčem k dosažení společenského blahobytu. Přináší jedinečnou přidanou hodnotu tím, že jednotlivcům poskytuje schopnosti, jejichž absence má za následek horší zdravotní stav“. (Greer, S., Wismar, M., Pastorino, G. a Kosinska, M. (2017) Občanská společnost a zdraví).

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 42 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(42c)  Při provádění složky Zdraví fondu ESF+ by měla být respektována odpovědnost členských států za vymezení jejich zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Měly by se zapojit příslušné orgány na nižší než vnitrostátní úrovni, aby se zajistil účinný a trvalý dopad zdravotní politiky Unie díky propojení se sociálními politikami na místě, a přitom by měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze Smluv a respektována úloha členských států jako primárního aktéra v rozhodovacím procesu Unie.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Nařízení, jakož i jeho provádění a prosazování, musí držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti při dosahování cílů v oblasti zdraví. Je proto nutné neustále rozvíjet důkazní základnu potřebnou k provádění právních předpisů takové vědecké povahy.

(44)  Právní předpisy EU v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na životy občanů, na účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a na dobré fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu) i pro právní předpisy o tabákových výrobcích, právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče a vážných přeshraničních zdravotních hrozbách je zásadní pro ochranu zdraví v EU. Řada dalších právních předpisů Unie má také zásadní dopad na zdraví, např. právní předpisy týkající se potravin a jejich označování, znečištění vzduchu, endokrinních disruptorů a pesticidů. V některých případech nejsou kumulativní dopady environmentálních rizikových faktorů zcela jasné, což může potenciálně vést k nepřijatelným rizikům pro zdraví občanů.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44a)  Právní předpisy týkající se zdraví, jejich provádění a prosazování by mělo držet krok s inovacemi, pokrokem ve výzkumu a se společenskými změnami v této oblasti, ale zároveň musí dodržovat zásadu předběžné opatrnosti, která je zakotvena ve Smlouvách. Je tudíž nezbytné stále shromažďovat faktické informace nezbytné pro provádění právních předpisů vědecké povahy a za účelem zajištění možnosti nezávislé kontroly, která obnoví důvěru veřejnosti v procesy Unie, a také proto, že sdílení těchto faktických informací je ze své podstaty ve veřejném zájmu, by měla být zaručena vysoká úroveň transparentnosti.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44b)  Odvětví zdravotnictví nemůže výzvám souvisejícím se zdravím čelit samo, jelikož zdraví ovlivňuje řada dalších faktorů. Proto je pro schopnost Unie čelit budoucím výzvám důležitá zásada zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, která je uvedena v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě. Jednou z největších výzev, kterým odvětví zdravotnictví v EU nyní čelí, je však to, aby si ostatní odvětví uvědomila, jaké zdravotní dopady jejich rozhodnutí mají, a aby otázky zdraví začlenila do svých politik. Zásadního pokroku v oblasti zdraví bylo doposud dosaženo díky politikám v odvětvích, jako vzdělávání, doprava, výživa, zemědělství, práce nebo plánování. Například v případě zdraví srdce došlo k podstatnému zlepšení díky změnám v politikách a regulaci v souvislosti s kvalitou potravin, vyšší fyzickou aktivitou a omezením kouření.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(52)  Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i s příslušnými odbornými regulačními orgány, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017.

Cílem ESF+ je podpořit členské státy v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, který vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017. Cílem fondu ESF+ je také pomoci při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a plnění závazků v rámci Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranuzačlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu, boj proti chudobě, sociální začlenění, jakož i vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod ix

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám; modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

ix)  zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným zdravotnickým službám zaměřeným na pacienta a s nimi spojeným pečovatelským službám (včetně podpory zdraví a prevence chorob), modernizovat systémy sociální ochrany včetně podpory přístupu k sociální ochraně; zlepšit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé zdravotní péče;

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod ix a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ixa)  napomáhat prevenci a včasné diagnostice chorob a podpoře zdraví v průběhu celého života;

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – bod x

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

x)  podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

x)  podporovat sociální začlenění osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí, mj. s přihlédnutím k využívání inovačních opatření, jako je sociální začleňování prostřednictvím sportu a tělesné činnosti;

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

1.  inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky, zdravotnickými zařízeními a podniky, podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energií a biohospodářstvím.

2.  dosažení zelené a nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, většího povědomí obyvatel o udržitelném rozvoji a životním stylu, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová vysoce kvalitní pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energetikou, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  V rámci složky Zdraví podporuje ESF+ zdraví a prevenci nemocí, přispívá k účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, dále snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví.

3.  V rámci složky Zdraví přispívá fond ESF+ k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví a prevence nemocí, mj. podporou sportu a tělesné činnosti, a podporou zdravotní výuky, přispívá k dosažení účinnosti, dostupnosti a odolnosti systémů zdravotní péče, usiluje o bezpečnější zdravotní péči, snižuje nerovnosti v oblasti zdraví, zvyšuje střední délku života při narození, chrání občany před přeshraničními zdravotními hrozbami, posiluje a podporuje právní předpisy EU v oblasti zdraví a zásadu, podle níž se otázky zdraví zohledňují ve všech oblastech politiky. Zdravotní politika Unie by se měla řídit cíli udržitelného rozvoje, aby bylo zajištěno, že Unie a členské státy dosáhnout cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravý život a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“;

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 101 174 000 000 EUR v běžných cenách.

1.  Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 120 457 000 000 EUR v běžných cenách.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 174 000 000 EUR v běžných cenách.

3.  Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví pro období 2021–2027 činí 1 234 000 000 EUR v běžných cenách.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 4 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  413 000 000 EUR na provádění složky Zdraví.

b)  473 000 000 EUR (0,36 % VFR na období 2021–2017) na provádění složky Zdraví.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví zajistí rovnost mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

1.  V rámci všech programů prováděných ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operací podporovaných složkou Zaměstnanost a sociální inovace a složkou Zdraví je v průběhu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení zajištěna rovnost mužů a žen. V průběhu přípravy, provádění, monitorování a hodnocení jsou rovněž podporovány rovné příležitosti pro všechny, včetně přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení nebo zdravotního stavu, věku nebo sexuální orientace.

Odůvodnění

Existují jasné důkazy získané na základě výzkumu nebo od pacientských organizací o tom, že se pacienti potýkají v Evropské unii na základě svého zdravotního stavu, příp. z jiných důvodů s nejrůznějšími formami diskriminace. Ne vždy jsou pacienti v EU chráněni právními předpisy zakazujícími diskriminaci. Záleží na tom, z jakého důvodu jsou diskriminováni a v kterém členském státě se tak děje. Je důležité, aby se touto formou diskriminace zabývaly veškeré nové legislativní texty.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv.

Členské státy soustředí zdroje ESF+ v rámci sdíleného řízení na intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v jejich národních programech reforem, v rámci evropského semestru, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a čl. 148 odst. 4 SFEU, které zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a jsou zcela v souladu s Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

1.  U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku při jejich provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze 1 tohoto nařízení. Tyto programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy a jednotlivá opatření.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. -a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a)  podpořit strategii Unie v oblasti veřejného zdraví, která má tyto cíle:

 

i)  podporovat členské státy v jejich úsilí o ochranu a zlepšování veřejného zdraví,

 

ii)  pomáhat při plnění úkolů Unie v oblasti zdraví v souladu s článkem 168 SFEU, v němž se uvádí, že při vymezení a provádění všech politických opatření a činnosti Unie je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  posílit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a chránit tak občany před přeshraničními zdravotními hrozbami:

a)  zlepšit připravenost na krizové situace, jejich řízení a reakci na ně v rámci Unie, a řešit tak přeshraniční zdravotní hrozby;

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)  vytvořit dobře koncipované intervence v oblasti veřejného zdraví zaměřené na snížení zátěže a dopadu infekcí a infekčních onemocnění, jimž lze předcházet,

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a – bod iv b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivb)  podporovat rozvoj dovedností a nástrojů pro efektivní informování o rizicích,

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí;

i)  investovat do podpory zdraví a prevence nemocí, mj. prostřednictvím programů na zvyšování zdravotní gramotnosti a vzdělávacích programů a podporou tělesné aktivity;

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia)  investovat do včasné diagnostiky a skríningu,

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče;

ii)  podporovat digitální transformaci zdraví a péče, která by reagovala na potřeby a obavy pacientů a občanů, zejména prostřednictvím propojení programů, které podporují mediální gramotnost a digitální dovednosti,

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  podpořit digitální veřejné služby v oblastech jako je zdraví,

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod ii b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iib)  posílit bezpečnost a zvýšit kvalitu informací o zdravotním stavu,

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat rozvoj udržitelného zdravotního informačního systému Unie;

ii)  podporovat rozvoj udržitelného transparentního a přístupného zdravotního informačního systému Unie a zároveň zajistit ochranu soukromých údajů.

(V návrhu COM jsou nesprávně číslovány body v článku 26, v písm. b) jsou chybně uvedeny dva body označené jako ii).)

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  podporovat členské státy v předávání znalostí, které jsou užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost odolnost zdravotních systémů a více se podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru;

iii)  podporovat členské státy předáváním znalostí a opatřeními na podporu provádění, které jsou užitečné pro vnitrostátní reformní procesy, aby se zvýšila účinnost, přístupnost, odolnost a nediskriminační charakter zdravotních systémů, které řeší sociální nerovnosti, a aby se více podporovalo zdraví a prevence nemocí při současném zaměření zejména na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru. To zahrnuje také podporu kvalitních státních rejstříků, které by poskytovaly také srovnatelné údaje.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)  podporovat přechod na individuálně zaměřenou péči, blízkost zdravotních a sociálních služeb a také integrovanou péči v rámci komunity, zejména podporou organizačních modelů založených na mezioborové týmové práci a vytváření sítí zúčastněných stran,

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod iv b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivb)  zajistit zapojení všech příslušných zúčastněných stran do provádění výše uvedených opatření, a to na úrovni Unie, příp. na úrovni členských států,

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. b – bod iv c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ivc)  vypracovat a zavést nástroje a strategie k prevenci a řešení nerovností v oblasti zdraví, podporovat sociální začlenění, posilovat postavení občanů a zapojení komunit,

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

i)  podporovat provádění právních předpisů týkajících se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a přístup k nim v celé EU;

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – bod vi

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vi)  podporovat vědecké výbory Komise pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika;

vi)  podporovat rozvíjení zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a zavést takové postupy, které by ve všech opatřeních braly v úvahu důsledky pro zdraví a zohlednily je ve všech opatřeních;

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  podporovat sledování, provádění a zpřísňování dalších právních předpisů a opatření Unie s důsledky pro zdraví, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, mimo jiné těch, které se týkají:

 

i)  znečišťování ovzduší,

 

ii)  endokrinních disruptorů a dalších chemických látek se škodlivými vlastnostmi,

 

iii)  reziduí pesticidů v potravinách, ve vodě a v ovzduší,

 

iv)  potravin a označování potravin, včetně označování transmastných kyselin, označování alkoholických nápojů, přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami,

Odůvodnění

Doplnění potřeby zpřísnit a uplatňovat další právní předpisy Unie s důsledky pro zdraví je přirozeným důsledkem článku 168 SFEU, v němž je stanoveno, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.“.

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  podporovat rozvoj spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;

ii)  podporovat rozvoj spolupráce a budování kapacit v oblasti hodnocení zdravotnických technologií při přípravě nových harmonizovaných pravidel;

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia)  podporovat provádění programů a používání osvědčených postupů v rámci vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a kampaní pro mládež,

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – bod iii b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiib)  podporovat organizace občanské společnosti na evropské úrovni, které se vztahují k oblasti zdraví,

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Čl. 26 – odst. 2 – písm. d – bod iii c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiic)  podporovat vytvoření řídícího výboru pro zdraví k provádění opatření v rámci složky Zdraví,

Pozměňovací návrh    66

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření zaměřená na plnění cílů uvedených v článcích 3 a 26.

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření vztahující se k oblasti zdraví, která jsou zaměřena na plnění cílů uvedených v článcích 3