Postup : 2018/2148(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0467/2018

Předložené texty :

A8-0467/2018

Rozpravy :

PV 12/02/2019 - 16
CRE 12/02/2019 - 16

Hlasování :

PV 13/02/2019 - 8.13
CRE 13/02/2019 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0095

ZPRÁVA     
PDF 206kWORD 67k
14.12.2018
PE 625.428v02-00 A8-0467/2018

o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018

(2018/2148(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018

(2018/2148(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl podepsán dne 18. července 2016 a vstoupil v platnost dne 1. února 2017,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii předloženou dne 15. února 2016 a na odpovědi na dotazník Komise, které země předložila dne 28. února 2018,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o Bosně a Hercegovině ze dne 26. června 2018 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a ze dne 15. října 2018 o Bosně a Hercegovině / operaci EUROFOR Althea,

–  s ohledem na první schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, na druhou schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 10. července 2017, a na třetí schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 27. března 2018 a třetí schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala 13. července 2018,

–  s ohledem na berlínský proces, zejména na závěry jeho předsedy ze schůze vedoucích představitelů na summitu zemí západního Balkánu, který se konal dne 10. července 2018 v Londýně, na tři společná prohlášení o regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích, o pohřešovaných osobách a o válečných zločinech, která byla podepsána týž den, a na prohlášení proti korupci, které Bosna a Hercegovina při této příležitosti vydala,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018“ (SWD(2018)0155),

–  s ohledem na prohlášení o volební reformě v souvislosti s volbami do orgánu federace Sněmovny národů, které dne 2. května 2018 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn,

–  s ohledem na výsledky voleb, které se konaly dne 7. října 2018,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní volební pozorovací mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR), které byly zveřejněny dne 8. října 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna ze dne 8. října 2018 o volbách v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 1. června 2018 o trestním řádu Bosny a Hercegoviny,

–  s ohledem na 53.(1) a 54.(2) zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 3. května 2018 a 31. října 2018,

–  s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0467/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.  vzhledem k tomu, že žádost této země o členství v EU představuje strategickou volbu a závazek k pokroku na cestě ke členství v EU;

C.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje své stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny o vstup do EU; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina vypracovala s využitím mechanismu pro koordinaci záležitostí týkajících se EU své odpovědi na dotazník Komise a předložila je dne 28. února 2018; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dne 20. června 2018 obdržela více než 600 navazujících otázek a dosud nebyla schopna zaslat na tyto doplňující otázky odpovědi;

D.  vzhledem k tomu, že od poloviny roku 2017 dochází k výraznému zpomalování v přijímání reforem souvisejících s EU, a to i přes závazek Bosny a Hercegoviny provádět program reforem; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je komplexní proces, který vyžaduje politickou vůli, společné úsilí všech zúčastněných stran a konsenzus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že institucionální, hospodářské a sociální reformy musí být zacíleny především na občany Bosny a Hercegoviny;

E.  vzhledem k tomu, že se v Bosně a Hercegovině konaly dne 7. října 2018 všeobecné volby; vzhledem k tomu, že politické strany nejsou schopny se shodnout na změnách volebního zákona, které jsou potřebné k řešení právní mezery, která je důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić, který se týká voleb členů federální Sněmovny národů; vzhledem k tomu, že úsilí o usnadnění tohoto problému pod vedením velvyslanců EU a USA v Bosně a Hercegovině a se zapojením Benátské komise, dosud nebylo úspěšné;

F.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina i nadále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech, jako ve věci Sejdić a Finci a souvisejících případech; vzhledem k tomu, že Komise byla pověřena Radou, aby při vypracovávání svého stanoviska k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU věnovala této otázce zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že stanovisko Komise proto bude pravděpodobně analyzovat otázky související s funkčností a prověří právní rámec kompatibility s acquis EU a určí ústavní a další nezbytné reformy; vzhledem k tomu, že čím více se Bosna a Hercegovina blíží k získání členství v EU, tím naléhavěji bude zapotřebí ústavní reforma zaměřená na zvýšení funkčnosti a zajištění ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že politické vedení země bylo dosud neschopné napravit související nedostatky v ústavě Bosny a Hercegoviny;

G.  vzhledem k tomu, že 13 rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a četná ústavní rozhodnutí na úrovni územních jednotek (28 ve Federaci a 7 v Republice srbské) nejsou v současné době prováděna; vzhledem k tomu, že provádění rozhodnutí ústavního soudu je základním předpokladem prosazování právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je rovněž signatářem Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991);

I.  vzhledem k tomu, že v moderní Evropě není místo pro glorifikaci osob obviněných z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problémy v procesu usmíření by měly být řešeny důrazněji;

K.  vzhledem k tomu, že korupce, včetně korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále široce rozšířená;

1.  vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina předložila odpovědi na dotazník Komise; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby včas, transparentně a podrobně zodpověděla doplňující otázky, které jsou spíše technické povahy, a přispěla tak ke stanovisku Komise k žádosti o vstup do EU;

2.  je znepokojen výrazným zpomalením reforem způsobeným spory mezi dotčenými stranami a velmi brzy zahájenou, značně polarizovanou předvolební kampaní; zdůrazňuje, že deklarovanému závazku orgánů Bosny a Hercegoviny k evropské integraci musí odpovídat důsledné provádění reforem vycházejících z programu reforem a promítnutých do konkrétních výsledků, z nichž budou mít prospěch občané bez ohledu na svou etnickou a náboženskou příslušnost; lituje toho, že kromě přijetí celostátních strategií v oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a energetiky a některých důležitých reformních opatření, jako například změny zákona o spotřební dani nutné pro zajištění finančních prostředků z Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nebylo dosaženo významnějšího pokroku;

3.  lituje toho, že volební kampani opět dominovala kontroverzní nacionalistická a etnická rétorika a že nadále charakterizuje politický diskurz v zemi, do něhož jsou zapojeni političtí hráči na všech stranách; vyzývá všechny vedoucí politické představitele, aby se neprodleně zapojili do vytvoření správních orgánů na všech úrovních prostřednictvím konstruktivní spolupráce v zájmu občanů svojí země; žádá, aby veřejnost byla o procesu integrace do EU řádně informována a aby byla informována rovněž o projektu pro usmíření a rozvoj politické kultury založené na kompromisu a vzájemném porozumění;

4.  uvádí, že tento volební cyklus opět charakterizovala segmentace podle etnické příslušnosti a volební kampaň se zaměřovala hlavně na kontroverzní otázky související s minulostí, spíše než na navrhování konkrétních řešení každodenních problémů obyvatel; odsuzuje nacionalistickou a štvavou předvolební rétoriku, která prohlubuje rozdíly mezi třemi konstitutivními národy; konstatuje, že volby konané dne 7. října 2018 byly navzdory určitým nesrovnalostem konkurenceschopné a obecně proběhly řádným způsobem, a že občané Bosny a Hercegoviny uplatnili své demokratické právo klidně a řádně; znovu připomíná, že všechny případy údajných volebních nesrovnalostí by měly být co nejjasněji vyšetřeny a odsouzeny a jakékoli nezákonné činnosti by měly být stíhány; zdůrazňuje přetrvávající nedostatky v procesu demokratických voleb a očekává, že doporučením OBSE/ODIHR bude bez prodlev věnována pozornost; připomíná, že rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 týkající se demokratického práva občanů Mostaru volit v místních volbách dosud nebylo provedeno;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že se před volbami nepodařilo dosáhnout kompromisu v souvislosti se změnami volební legislativy vyžadovanými k řešení právní mezery vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić týkajícího se volby členů federální Sněmovny národů; vyzývá k nalezení přijatelného řešení, aby se zajistilo hladké provádění výsledků voleb a řádné fungování všech státních orgánů; vyjadřuje pevné přesvědčení, že ústřední volební komise bude svůj mandát provádět nezávislým a profesionálním způsobem; naléhavě vyzývá všechny politické vůdce a zvolené poslance parlamentů, aby prokázali odpovědnost, vyvarovali se výroků zpochybňujících jednotu státu, opomíjeli svá protichůdná stanoviska a nalezli kompromisy a řešení, která budou přijatelná pro všechny; varuje před zpožděními a snahami blokovat vytváření orgánů po volbách, což by nesloužilo zájmu občanů ani cíli evropské integrace; zdůrazňuje, že uspořádání voleb, uskutečnění jejich výsledků a vytvoření vlády v souladu s příslušnými právními ustanoveními je zásadním prvkem dobře fungující demokracie, jakož i požadavek, který musí splňovat každá země ucházející se o vstup do EU;

6.  opakovaně zdůrazňuje potřebu sestavení federální Sněmovny národů v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny, k němuž vyzývá i společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Mogheriniové a komisaře Hahna o volbách v Bosně a Hercegovině;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že otázka demokratického a legitimního zastoupení tří konstitutivních národů a všech občanů zůstává nevyřešena; naléhavě vyzývá všechny strany, aby nalezly včasný kompromis, neboť tato otázka by měla být co nejdříve projednána novými zákonodárci, a to i vykonáváním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Sejdić-Finci a v souvisejících případech; opakuje, že je třeba přistoupit k ústavním, politickým a volebním reformám, které z Bosny a Hercegoviny učiní plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se delegáti z Bosny a Hercegoviny dosud neshodli na pravidlech postupu Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení, který se tak po tři roky nesešel, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; vyjadřuje politování nad tím, že delegáti nespolupracují s Evropským parlamentem, připomíná, že tak jednají v přímém rozporu s povinnostmi vyplývajícími z dohody o stabilizaci a přidružení, a naléhavě žádá všechny aktéry, aby schválili a přijali jednací řád Parlamentního výboru založený na doporučeních k této věci ze strany Evropského parlamentu; konstatuje, že fungující demokratické orgány včetně parlamentu jsou předpokladem pro pokrok v procesu integrace do EU;

9.  je znepokojen nedostatkem systematických regulačních posouzení dopadu a veřejných konzultací, nedostatečnou a nízkou kvalitou sledování a podávání zpráv, a nedostatkem formálních požadavků na zveřejnění klíčových plánovacích dokumentů vlády;

10.  vyzývá k přijetí dalších nediskriminačních a genderově citlivých celostátních strategií v oblastech, jako je zaměstnanost a správa veřejných financí, které umožní důsledné uplatňování reforem v celé zemi, jakož i přístup k dalšímu financování z NPP; s uspokojením konstatuje, že přijetí příslušných celostátních strategií umožňuje dodatečné financování z NPP II v klíčových oblastech, jako je zemědělství a rozvoj venkova, životní prostředí a energetika, a to v rámci nedávno revidovaného orientačního strategického dokumentu pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že je potřeba zajistit lepší předvstupní pomoc, zejména zlepšením koordinace dárců a správní kapacity; naléhavě vyzývá k přijetí národního programu pro sbližování právních předpisů země s acquis EU, což je právní požadavek vycházející z dohody o stabilizaci a přidružení a nezbytný prostředek pro přípravu na vstup do EU;

11.  znovu vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva; zdůrazňuje, že pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném ochránci práv je třeba přijmout co nejdříve s cílem zajistit dodržování pařížských zásad; považuje za nezbytné, aby Bosna a Hercegovina zřídila vnitrostátní preventivní mechanismus za účelem předcházení mučení a špatnému zacházení a přijala celostátní zákon o právech civilistů mučených během války, a to v souladu s jejími mezinárodními závazky; domnívá se, že Bosna a Hercegovina by se měla více snažit, aby podmínky ve věznicích a policejních zařízeních byly v souladu s mezinárodními normami; znovu naléhavě žádá orgány Republiky srbské, aby ze své ústavy vymazaly ustanovení o trestu smrti; opakuje, že je třeba v celé zemi zajistit nediskriminační přístup ke spravedlnosti vytvořením harmonizovaného a udržitelného systému bezplatné právní pomoci; vyzývá orgány, aby aktivně prosazovaly evropské hodnoty a aby nadále sledovaly evropskou perspektivu;

12.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby podnikly konkrétní kroky za účelem začleňování genderového hlediska do všech politik, včetně programu reforem, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen na odpovědných místech, zejména na místní úrovni; naléhavě žádá politické strany Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší zastoupení žen na všech úrovních politického systému;

13.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Bosna a Hercegovina porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku, což v přímém rozporu s hodnotami a normami EU umožňuje otevřenou diskriminaci občanů Bosny a Hercegoviny; připomíná, že Komise by měla tomuto tématu věnovat pozornost při přípravě svého stanoviska; trvá na tom, že provádění těchto rozhodnutí by pomohlo vytvořit fungující demokratickou společnost; zdůrazňuje, že tak jak je tomu u všech zemí ucházejících se o vstup do EU, i od Bosny a Hercegoviny se očekává, že svůj ústavní a právní systém postupně sladí s požadavky acquis EU, pokud jde o zákaz diskriminace, a očekává, že brzy bude v těchto zásadních otázkách dosaženo pokroku; trvá na tom, že provedení těchto rozhodnutí by nemělo mít vliv na další provádění reformní agendy a musí vést k odstranění veškerých omezení práva být volen na základě etnické příslušnosti a trvalého pobytu nebo z důvodu rozhodnutí občana nespojovat se s některým z konstitutivních národů; proto je přesvědčen, že ústavní a volební reforma by měly probíhat souběžně; vyzývá vedoucí politické představitele, aby zamezili nacionalistické rétorice, která způsobuje rozdělení společnosti, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech, které vedou ke spolupráci mezi politickými představiteli všech tří národů a ostatních národností;

14.  vyzývá k přijetí účinnějších opatření k boji proti všem formám diskriminace, zejména přijetím celostátních strategií v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace; podporuje spolupráci všech tří národů a ostatních národností na kulturních, náboženských a vzdělávacích otázkách, která překlene etnické rozdíly; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v otázce „dvě školy pod jednou střechou“; naléhavě žádá, aby byla na všech úrovních přijata rozhodná opatření s cílem nalézt systémová řešení, která všem dětem zajistí inkluzivní a nediskriminační vzdělávání; konstatuje, že přijetí programů a učebních osnov na celém území Bosny a Hercegoviny by mělo respektovat kulturní a jazykovou rozmanitost jejích obyvatel a zároveň by mělo klást důraz na vzájemné porozumění a smíření; je znepokojen tím, že nedostatek prostředků a koordinace brání provádění akčního plánu pro děti pro roky 2015–2018; vítá právní předpisy Bosny a Hercegoviny týkající se pěstounské péče a zdůrazňuje, že je třeba podporovat další deinstitucionalizaci péče o děti v celé zemi; požaduje zlepšení přístupu ke vzdělání a k příslušným sociálním službám pro děti se zdravotním postižením a obecněji ke zlepšení přístupu do budov, institucí a dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby;

15.  vyzývá k účinnějšímu provádění právních ustanovení týkajících se rovnosti žen a mužů, snížení rozdílů v odměňování mužů a žen a zlepšení přístupu žen na trh práce a k boji proti genderovým stereotypům ve společnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatek účinného provádění právních předpisů pro účely prevence před násilím na základě pohlaví, a to zejména domácím násilím, a ochrany před ním; upozorňuje na to, že je třeba uvést tyto právní předpisy do souladu s Istanbulskou úmluvou; naléhavě žádá, aby bylo dosaženo pokroku, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, zejména tím, že budou urychleně přijata opatření navazující na příslušná doporučení OSN; uznává kroky, které byly učiněny k právní ochraně osob LGBTI, nicméně zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření umožňující stíhat násilí a zločiny z nenávisti vůči těmto osobám, a podporovat jejich sociální začlenění;

16.  je znepokojen tím, že nedostatečná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy a nedostatečné financování nadále brání účinné ochraně menšin a zranitelných skupin, zejména romských občanů; žádá, aby byly podniknuty další kroky k posílení ochrany práv menšin; se znepokojením konstatuje, že výsledky průzkumu z roku 2007 týkajícího se marginalizovaných Romů v Bosně a Hercegovině poukazují na jejich omezený přístup k příležitostem ve všech ohledech lidského rozvoje; odsuzuje stigmatizaci a sociální vyloučení Romů; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby uctily památku obětí romského holocaustu, označily 2. srpen za den památky romských obětí holocaustu a zahrnuly romské oběti do vzpomínkových oslav konaných každoročně dne 27. ledna u příležitosti Dne památky obětí holocaustu; vítá přijetí revidovaného akčního plánu pro romskou menšinu na období 2017–2020 v oblasti bydlení, zaměstnanosti a zdravotní péče; trvá na tom, aby byla přijata opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, míry zaměstnanosti, zdravotnictví, bydlení a životních podmínek Romů a dalších etnických menšin, zaměřená na zdokonalení a plné provádění příslušných stávajících politických a legislativních rámců; vyjadřuje znepokojení nad nízkým zastoupením členů národnostních menšin v politickém a veřejném životě;

17.  bere na vědomí účast Bosny a Hercegoviny v Programu OECD pro rok 2018 pro mezinárodní hodnocení žáků, kterou umožnila finanční podpora ze strany Evropské komise; blahopřeje vzdělávacím institucím Bosny a Hercegoviny (příslušným ministerstvům a orgánům na úrovni kantonů a konstitutivních celků a na celostátní úrovni a v distriktu Brčko) k jejich spolupráci a ochotě pracovat společně; vybízí budoucí správní orgány na všech úrovních, aby využily výsledky testů, které mají být zveřejněny v roce 2019, a začlenily je do konstruktivní debaty a vývoje vzdělávacích reforem, které povedou k lepší kvalitě výsledků vzdělávání;

18.  požaduje komplexní reformu systémů sociálního zabezpečení spočívající ve zrušení diskriminačních postupů v souladu se závazky v oblasti lidských práv a v zajištění toho, aby byly stanoveny odpovídající minimální standardy pro ochranu nejohroženějších obyvatel, včetně odstranění nedostatků právních předpisů, které některým dětem brání v možnosti mít zdravotní pojištění; vyzývá všechny příslušné instituce v Bosně a Hercegovině, aby posílily koordinaci a spolupráci v oblasti sledování práv dětí, a to i tím, že posílí zřízení komplexního mechanismu sběru údajů o právech dětí v Bosně a Hercegovině;

19.  konstatuje, že Bosna a Hercegovina je i nadále zemí původu, tranzitní zemí a cílovou zemí obchodování s lidmi; vyzývá ke zlepšení správy hranic a posílení zvláštních vyšetřovacích jednotek v oblasti obchodování s lidmi za účelem účinnějšího boje proti převaděčům;

20.  je znepokojen nedostatečnými vzdělávacími a ekonomickými reformami, které vedou k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a k ekonomické emigraci a k nedostatku vhodných politik a investic do dětí a mladých lidí; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se zabývala problémem vysoké genderové nevyváženosti míry účasti na trhu práce a vyloučením mladých lidí, kteří patří k menšinovým skupinám, z opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; požaduje mnohem aktivnější a systematičtější politiku zaměřenou na mladé lidi Bosny a Hercegoviny, která by měla posílit jejich postavení v této zemi; v tomto ohledu vybízí Bosnu a Hercegovinu k zavedení zvláštního rámce a zajištění plné funkčnosti Komise pro koordinaci otázek týkajících se mladých lidí v rámci Ministerstva pro občanské záležitosti;

21.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů;

22.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila právo na vlastnictví; poukazuje na neexistenci komplexního legislativního rámce pro vyřizování restitučních nároků a vybízí orgány, aby zahájily dialog se zainteresovanými stranami ohledně otázek souvisejících s restitucí zabraného majetku nebo jeho náhradou;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků; rozhodně odmítá pokračující snahy o vyvíjení politického a finančního tlaku na sdělovací prostředky; odsuzuje opakující se případy zastrašování, vyhrožování smrtí a slovních a fyzických útoků vůči novinářům, zejména vůči investigativním novinářům, kteří se zabývají případy válečných zločinů, které nebyly stíhány; žádá příslušné orgány, aby shromažďovaly údaje o těchto případech, zajistily jejich rychlé vyšetření a stíhání pachatelů a aby podporovaly prostředí příznivé k uplatňování svobody projevu; poukazuje na to, že je třeba posílit finanční stabilitu a politickou neutralitu Agentury pro regulaci komunikací; opakuje svou výzvu k zajištění nezávislosti a udržitelného financování provozovatelů veřejnoprávního vysílání, jakož i dostupnosti obsahu ve všech úředních jazycích; vyzývá k tomu, aby se věnovalo více pozornosti pracovním podmínkám novinářů v celém odvětví; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a opakuje, že je třeba zajistit plnou transparentnost přijetím vhodného legislativního rámce; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli politickým obstrukcím nebylo vytvořeno funkční veřejnoprávní vysílání; znovu opakuje svou výzvu k zajištění plurality sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že výroba a vysílání televizního a rozhlasového obsahu ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny by přispěly k ochraně kulturní rozmanitosti v zemi; zdůrazňuje, že podobně jako u jiných zemí v regionu přetrvávají obavy ohledně politické instrumentalizace sdělovacích prostředků, a to buď přímo politickými činiteli, nebo obchodními subjekty, které se snaží vyvíjet politický vliv;

24.  vítá snahy o podporu usmíření, vzájemné úcty a náboženské tolerance v zemi, včetně úsilí Mezináboženské rady Bosny a Hercegoviny; vyjadřuje politování nad pokračujícími případy diskriminace z náboženských důvodů i nad incidenty zaměřenými na náboženská místa; chválí a podporuje ty, kteří bojují za svobodu projevu, proti nenávistným projevům a náboženské nenávisti a kteří podporují začleňování; odmítá podněcování ke strachu z jiných a vyzývá orgány, aby ve všech těchto případech reagovaly pohotově a důsledně;

25.  vítá přijetí strategického rámce pro reformu veřejné správy v Bosně a Hercegovině pro období 2018–2022 a vyzývá k jeho rychlému provádění; znovu upozorňuje na to, že systém tvorby politik je v Bosně a Hercegovině roztříštěný a politizovaný, a zdůrazňuje, že je třeba reformovat ústavní rámec v souladu s nejvyššími standardy lidských práv a svobod a zlepšit kvalitu, soudržnost a finanční dostupnost veřejných politik v celé zemi; žádá přijetí celostátní strategie pro správu veřejných financí a ke zvýšení transparentnosti rozpočtu v Bosně a Hercegovině, jakož i silnější mechanismy pro předcházení neúčinnosti veřejných zdrojů a jejich plýtvání, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá zejména k přijetí opatření ke snížení rizika politizace veřejné služby, a to tím, že na všech úrovních správy bude uplatňován účinný systém řízení lidských zdrojů a dojde ke sjednocení postupů civilní služby na všech úrovních veřejné správy, zejména mezi federální a kantonální úrovní v rámci federace;

26.  uznává, že bylo dosaženo určitého pokroku při vytváření institucionálních mechanismů spolupráce mezi orgány a organizacemi občanské společnosti a při zajišťování veřejných financí pro tyto organizace; opakuje, že je třeba přijmout strategický rámec spolupráce s občanskou společností uplatnitelný na všech úrovních správy, zvýšit transparentnost veřejného rozhodování a vyvinout další úsilí potřebné k zajištění veřejné kontroly činnosti vlády; navíc zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zapojení občanské společnosti do plánování, monitorování a provádění podpůrných programů EU; naléhavě žádá orgány, aby vedly účinný dialog, který by mohl vyústit v legislativní iniciativy a iniciativy v oblasti budování kapacit, které by posílily kapacity sociálních partnerů a občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a rovněž malé místní organizace musí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů;

27.  je i nadále znepokojen rozšířenou korupcí v Bosně a Hercegovině a přetrvávajícími rozdíly mezi deklarovanou politickou vůlí bojovat proti ní a chybějícími konkrétními výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci v oblastech, jako jsou např. financování politických stran, veřejné zakázky, střety zájmů a majetkové přiznání, je slabý a nedostatečný; požaduje, aby byla v souladu s evropskými standardy přijata opatření na zlepšení právního a institucionálního rámce boje proti korupci, a to lepší harmonizací akčních plánů přijatých na různých úrovních, prováděním stávajících strategií a posílením spolupráce mezi subjekty pro předcházení korupci a s protikorupční agenturou;

28.  domnívá se, že je zapotřebí vyvinout další úsilí ke zintenzivnění boje proti rozšířené korupci; naléhavě vyzývá k přijetí opatření k výraznému zlepšení výsledků v oblasti prevence a potlačování korupce, včetně opatření k uvalení účinných a odrazujících sankcí, mimo jiné konfiskace majetku získaného trestnou činností; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat kapacitu pro boj proti hospodářským a finančním trestným činům a trestným činům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek a pro jejich vyšetřování; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění účinných kontrol financování politických stran a volebních kampaní a zlepšení přístupu veřejnosti k majetkovým přiznáním veřejných činitelů, včetně činitelů kandidujících ve volbách, a zlepšení dohledu nad těmito přiznáními; žádá, aby byla provedena doporučení skupiny GRECO, zejména ta, která se týkají financování politických stran a střetů zájmů; domnívá se, že Bosna a Hercegovina musí přijmout takový zákon o střetu zájmů, který bude odpovídat evropským a mezinárodním standardům; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla analýzu stávajícího protikorupčního právního rámce a následně přijala jednotnou strategii pro řešení zjištěných nedostatků a slabin v souladu s mezinárodními a evropskými normami;

29.  vítá skutečnost, že v březnu 2017 byl přijat akční plán pro provádění strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a že byly zavedeny nezbytné struktury pro podávání zpráv a monitorování; poukazuje na to, že je třeba rozhodným způsobem přistoupit k jeho provádění; je znepokojen pokračujícími politicky motivovanými hrozbami vůči soudnictví; opakuje, že je třeba posílit nezávislost soudnictví, a to i jeho nezávislost na politickém ovlivňování, jakož i jeho nestrannost, profesionalitu, účinnost a odpovědnost; vítá podrobný akční plán, který byl přijat za účelem provádění doporučení Evropské komise týkajících se otázek spadajících do oblasti působnosti Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství a který má posílit opatření týkající se jmenování, kázně a integrity osob působících v soudnictví, a to mimo jiné zlepšením majetkových přiznání; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí a provedení souvisejících legislativních aktů; zdůrazňuje, že je třeba revidovat zákon o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství na základě doporučení Komise a stanoviska Benátské komise; vyzývá ke standardizaci trestních zákoníků pro případy válečných zločinů a zdůrazňuje, že je důležité posoudit probíhající reformu soudnictví z hlediska rovnosti žen a mužů;

30.  vyjadřuje politování nad skutečností, že orgány na všech úrovních nadále porušují nebo odmítají závazná rozhodnutí soudů, a to i na nejvyšší úrovni, a připomíná, že takové jednání představuje závažný problém v oblasti dodržování zásad právního státu;

31.  vítá další snížení počtu nezpracovaných případů válečných zločinů, pokračující pozitivní trend stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a zlepšení podpory obětí a svědků u soudu; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny k harmonizaci právních předpisů týkajících se civilních obětí války tak, aby zahrnovaly i oběti sexuálního násilí, aby se zabránilo diskriminaci různých entit, pokud o postavení a přístup k odškodnění; vyzývá k rychlé změně národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů s cílem zajistit účinnější rozdělení případů mezi jednotlivé úrovně správy a k zavedení nových kritérií a lhůt pro zpracování těch nejsložitějších případů;

32.  konstatuje, že stále chybí komplexní strategie pro přechodné soudnictví a spolehlivý mechanismus odškodnění za závažná porušení lidských práv během války v celé zemi, a to i pro oběti sexuálního násilí spojeného s válkou; vyzývá k přijetí zákona o obětech mučení, strategie pro přechodné soudnictví a programu pro oběti sexuálního násilí a k vytvoření zvláštního fondu pro odškodnění obětí znásilnění, mučení a zneužívání během války a ke zřízení vhodných mechanismů odškodnění pro civilní oběti války, které budou zahrnovat restituce, náhrady, rehabilitace, reparace a záruky neopakování minulosti;

33.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje, že je důležité, aby se vedoucí představitelé Bosny a Hercegoviny do zřízení této komise vážně zapojili; zdůrazňuje význam tohoto procesu a nutnost aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů, aby komise RECOM zahájila svou činnost bez dalších prodlev; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

34.  vyjadřuje politování nad všemi druhy glorifikace osob usvědčených ze spáchání nejtěžších zločinů proti lidskosti; naléhavě žádá o úctu k obětem válečných zločinů a o podporu usmíření; připomíná všem vedoucím politickým představitelům a institucím v Bosně a Hercegovině, že jejich povinností je posuzovat válečné události objektivně, v zájmu pravdy, usmíření a mírové budoucnosti, a zamezit zneužívání soudní moci pro politické účely; zdůrazňuje, že stíhání válečných zločinů musí být založeno na konceptu soudcovské nezávislosti a nesmí být zneužito ke zpolitizování, tudíž nesmí sloužit každodenním politickým účelům, stát se součástí historického revizionismu nebo prohlubovat rozpory ve společnosti; s politováním bere na vědomí rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské zrušit platnost zprávy komise pro vyšetřování masakru ve Srebrenici z roku 2004 a odsuzuje prohlášení všech stran, které oslavují válečné zločince;

35.  zdůrazňuje, že i přes dosažení významného pokroku si dědictví sexuálního násilí souvisejícího s konflikty a traumatu z období 1992–1995 v Bosně a Hercegovině stále zaslouží náležitou pozornost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby přeživší z řad žen i mužů, včetně dětí narozených v tomto kontextu, měli rovný přístup ke zdravotní péči, podpoře a spravedlnosti prostřednictvím komplexního odškodnění, včetně rehabilitace a zmírnění stigmatizace přeživších obětí sexuálního násilí souvisejícího s konflikty;

36.  uznává, že určitého, ač stále nedostatečného pokroku bylo dosaženo při uplatňování přílohy VII k Daytonské mírové dohodě o uprchlících a vnitřně vysídlených osobách; bere na vědomí pomalý pokrok při řešení přetrvávajícího vysokého počtu vnitřně vysídlených osob, navrátilců z řad menšin, uprchlíků a pohřešovaných osob; vyzývá orgány, aby zahájily intenzivní spolupráci mezi oběma entitami a plně sdílely všechna příslušná vojenská a zpravodajská data s cílem identifikovat osoby, které se v důsledku války stále pohřešují; vítá nedávné iniciativy zaměřené na zlepšení regionální spolupráce s cílem vyřešit problém pohřešovaných osob a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se do tohoto procesu zapojily; zdůrazňuje význam sběru údajů o navrátilcích; odsuzuje útoky na jejich majetek a konstatuje, že úspěch politiky týkající se navrátilců v Bosně a Hercegovině napomáhá usmíření;

37.  vyzývá k provádění dodatečných opatření a konkrétních programů týkajících se udržitelného navracení uprchlíků, přístupu ke zdravotní péči a k zaměstnání, sociální ochraně, bezpečnosti a vzdělávání a rovněž vyzývá k tomu, aby byla věnována náležitá pozornost náhradě škod na majetku, který nemůže být vrácen; v této souvislosti naléhavě vyzývá k obnovení operací Komise pro nároky týkající se nemovitého majetku přesídlených osob a uprchlíků;

38.  vyjadřuje politování nad skutečností, že země stále trpí z důvodu výskytu nášlapných min, které pokrývají přibližně 2,2 % celkové plochy země a přímo ovlivňují bezpečnost více než 540 000 obyvatel; vítá, že EU i nadále podporuje odminování, a vyjadřuje uznání praporu ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině za vynikající práci; se znepokojením poukazuje na nedostatek moderních technologií pro odminování, jenž by mohl od roku 2020 vést k poklesu ze současných 3 km2 na méně než 1 km2 odminovaného území za rok; naléhavě proto žádá členské státy, aby prapor pro odminování řádně vybavily potřebnými prostředky a vybavením;

39.  vítá přijetí strategie pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2017–2020 a pokrok, kterého bylo dosaženo při uplatňování akčního plánu týkajícího se opatření proti praní peněz a akčního plánu týkajícího se financování terorismu; vyzývá ke zintenzivnění úsilí o zlepšení výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání, pravomocného odsouzení a zabavení výnosů z organizované trestné činnosti; vítá dlouho očekávané přijetí změn trestního řádu Poslaneckou sněmovnou Bosny a Hercegoviny dne 17. září 2018, jelikož jsou nezbytné pro schopnost orgánů právního státu provádět citlivé vyšetřování a spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto změn pečlivě sledovala; zdůrazňuje, že sladění zákona o zpravodajské bezpečnostní agentuře s evropskými a mezinárodními standardy by mělo pro dotyčné orgány zůstat vysokou prioritou; oceňuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina byla vyňata ze seznamu „vysoce rizikových třetích zemí se strukturálními nedostatky v boji proti praní peněz / financování boje proti terorismu“, který spravuje Finanční akční výbor, a vyzývá k dalšímu úsilí, aby byla odstraněna ze seznamu EU vysoce rizikových zemí;

40.  žádá, aby bylo nadále vyvíjeno úsilí v boji proti radikalizaci a aby byla přijata další opatření za účelem určení, prevence a komplexního řešení problému cizích bojovníků a rovněž nedovoleného obchodování se zbraněmi a sledování peněz určených k další radikalizaci; vybízí orgány, aby dále zlepšovaly kapacity Bosny a Hercegoviny pro boj s terorismem prostřednictvím lepší koordinace, spolupráce a výměny kriminálního zpravodajství, předcházení radikalizaci mládeže a programů zaměřených na deradikalizaci; vyzývá orgány, aby vyvinuly strategii pro potírání počítačové kriminality a podobných bezpečnostních hrozeb; připomíná, že je třeba posílit spolupráci na otázkách správy hranic se sousedními zeměmi;

41.  chválí snahu orgánů Bosny a Hercegoviny zastavit odchody svých občanů na cizí bojiště a naléhá na orgány, aby cizím teroristickým bojovníkům uložily přiměřené tresty a aby je následně dokázaly opětovně začlenit do společnosti; se znepokojením konstatuje, že na některých místech v zemi byly zaznamenány radikalizované buňky;

42.  se znepokojením bere na vědomí rostoucí počet migrantů, kteří v poslední době vstoupili do Bosny a Hercegoviny, a nedostatečnou koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy při řešení této situace; domnívá se, že otázka migrace by neměla být politizována; vítá humanitární pomoc EU přispívající k uspokojení rostoucích potřeb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v zemi a přijetí zvláštního opatření (v hodnotě 6 milionů EUR) dne 10. srpna 2018 na podporu Bosny a Hercegoviny při řízení migračních toků; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit genderové hledisko humanitární pomoci a dopad uprchlických táborů na hostitelské komunity; je přesvědčen, že pro řešení této společné výzvy je zapotřebí, aby Bosna a Hercegovina spolupracovala se sousedními zeměmi a s EU;

43.  žádá, aby za účelem pokračování reformního procesu a prohloubení evropské integrace země byl ihned po sestavení nových orgánů v Bosně a Hercegovině přijat nový soubor reforem zaměřených na EU; trvá na tom, že finanční podporu EU by měla doprovázet účinná podmíněnost a že by EU měla vytvořit akční plány a rámce pro sledování v souladu s 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv s cílem uskutečnit „novou silnější sociální dimenzi“, jak se uvádí ve strategii pro západní Balkán pro rok 2018; uznává, že Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku, pokud jde o hospodářský rozvoj a hospodářskou soutěž, avšak konstatuje, že se země zatím nachází na začátku cesty směřující k vytvoření funkční tržní ekonomiky; je pevně přesvědčen, že pokrok v provádění sociálně-ekonomických reforem za řádného zapojení sociálních partnerů by měl po volbách patřit k hlavním prioritám s cílem zlepšit životní podmínky v zemi; všímá si, že v sociální oblasti bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; zdůrazňuje, že je třeba posílit základní ekonomické veličiny, jako je růst, zaměstnanost a boj proti šedé ekonomice; poukazuje na význam restrukturalizace veřejného sektoru, včetně veřejných podniků, dalšího omezení neformální ekonomiky a snížení souvisejícího daňového zatížení práce, zlepšení podnikatelského prostředí (rovněž vytvořením jednotného hospodářského prostoru v Bosně a Hercegovině) a posílení prorůstové povahy využívání veřejných financí, a to zejména zaměřením na střednědobé potřeby, jako je infrastruktura a vzdělávání, přičemž budou včas poskytovány kompletní statistické údaje v souladu s evropskými a mezinárodními normami;

44.  konstatuje, že pokrok v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu je pomalý; připomíná, že je třeba dosáhnout souladu s acquis EU a zajistit účinné a strukturované provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí v celé zemi, a to ve shodě s normami EU a v souladu s celostátní strategií pro sbližování v oblasti životního prostředí; opět zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí je potřeba urychleně řešit znečišťování ovzduší přesahující hranice států způsobené ropnou rafinerií ve městě Brod; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina musí v plném rozsahu splňovat své povinnosti vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a z Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, zejména pokud jde o povodí řek Neretva a Trebišnjica; zdůrazňuje, že plánování a budování vodních elektráren a projektů vyžaduje dodržování mezinárodních a unijních právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné i směrnic o ochraně ptáků a přírodních stanovišť a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit jakýmkoli nepříznivým dopadům na oblasti s vysokou přírodní hodnotou, a to zlepšením kvality posuzování vlivů na životní prostředí a tím, že u příslušných projektů bude zaručena účast veřejnosti a konzultace s občanskou společností;

45.  konstatuje, že trh s elektřinou a trh s plynem zůstávají roztříštěné, přičemž mu dominují zavedené velké společnosti; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby dále rozvíjely dopravní a energetickou infrastrukturu v zemi a aby neprodleně vytvořily funkční energetické a dopravní řetězce; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby využila nový balíček EU pro rozvoj regionálních spojení a aby se snažila dokončit regionální trh s energií v souladu se svými závazky v oblasti klimatu; zasazuje se o pokračování investic do projektů v oblasti infrastruktury, které zlepší dopravní propojení na území Bosny a Hercegoviny a se sousedními zeměmi; požaduje, aby byla při výběru provozovatelů dodržována pravidla pro výběrová řízení a zásada transparentnosti, aby se předešlo zneužití pravomocí a korupci a aby bylo zaručeno, že budou vybrány nejlepší nabídky; vyjadřuje svou podporu návrhu na snížení poplatků za roaming na západním Balkáně;

46.  vítá konstruktivní a stabilní bilaterální vztahy Bosny a Hercegoviny a podepsání řady dvoustranných dohod s jejími sousedy; vyzývá k posílení dobrých sousedských vztahů se zeměmi v regionu a k vyvíjení dalšího úsilí, aby se vyřešily všechny neuzavřené dvoustranné otázky, včetně vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem, a to mj. za účelem pokroku vedoucího ke členství v evropských organizacích;

47.  vítá zahraničně-politickou strategii Bosny a Hercegoviny na období let 2018–2023, kterou přijalo předsednictvo Bosny a Hercegoviny a v níž se jasně uvádí, že členství v EU je jedním z hlavních strategických cílů země; vyjadřuje politování nad skutečností, že míra souladu s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), poklesla v roce 2017 na 61 %; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout výsledků, pokud jde o postupné sbližování se SZBP, a vyzývá k podstatnému zlepšení v této oblasti, která je jedním ze základních prvků členství v EU; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby se přizpůsobila rozhodnutím Rady, která zavádějí omezující opatření EU v souvislosti s nezákonnou anexí Krymu Ruskem a s událostmi na východě Ukrajiny, a vyjadřuje politování nad záměrným nedostatkem spolupráce v této souvislosti ze strany některých politických činitelů;

48.  všímá si toho, že se stále zvyšuje vliv zahraničních sil v Bosně a Hercegovině, a je pevně přesvědčen, že větší angažovanost Bosny a Hercegoviny při začleňování do EU je i nadále nejlepším způsobem, jak zajistit pokrok vedoucí k evropským hodnotám, stabilitě a prosperitě země; vítá pokračování operace EUFOR Althea v zemi, která napomáhá budování kapacit a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a zároveň zachovává odrazující potenciál za účelem podpory bezpečného prostředí; vítá prodloužení mandátu operace EUFOR Radou bezpečnosti OSN do listopadu 2019;

49.  naléhá na orgány, aby zajistily důsledné sladění s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu; vyjadřuje politování nad skutečností, že úsilí této země v boji proti změně klimatu zůstává na úrovni prohlášení, zatímco jsou současně přijímána rozhodnutí týkající se plánování nových uhelných tepelných elektráren; žádá proto o zrušení projektů a plánů na vodní elektrárny, které jsou škodlivé pro přírodu, jsou v rozporu s vůlí místních obyvatel, nejsou v souladu s plány místního rozvoje či územního rozvoje na úrovni konstitutivních celků a přinášejí prospěch pouze investorům;

50.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1)

S/2018/416, 3.5.2018.

(2)

S/2018/974, 31.10.2018.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

6.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Elmar Brok, Klaus Buchner, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, David McAllister, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Alyn Smith, Jordi Solé, László Tőkés, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Tanja Fajon, Antonio López-Istúriz White, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Miroslav Mikolášik, Thomas Waitz, Bogdan Andrzej Zdrojewski


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

33

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Iveta Grigule-Pēterse, Ilhan Kyuchyuk, Jozo Radoš

ECR

Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Aymeric Chauprade

PPE

Asim Ademov, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, László Tőkés, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Željana Zovko

S&D

Tanja Fajon, Eugen Freund, John Howarth, Wajid Khan, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Janusz Zemke

7

-

NI

Georgios Epitideios

S&D

Tonino Picula

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Alyn Smith, Jordi Solé, Thomas Waitz

2

0

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Marie-Christine Vergiat

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. ledna 2019Právní upozornění