Postup : 2018/0229(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0482/2018

Předložené texty :

A8-0482/2018

Rozpravy :

PV 15/01/2019 - 16
CRE 15/01/2019 - 16
PV 17/04/2019 - 26
CRE 17/04/2019 - 26

Hlasování :

PV 16/01/2019 - 21.3
CRE 16/01/2019 - 21.3
Vysvětlení hlasování
PV 18/04/2019 - 10.13
CRE 18/04/2019 - 10.13

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0026
P8_TA(2019)0433

ZPRÁVA     ***I
PDF 2356kWORD 386k
20.12.2018
PE 628.640v02-00 A8-0482/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU

(COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))

Rozpočtový výbor

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajové: José Manuel Fernandes, Roberto Gualtieri

(Postup společných schůzí výborů – článek 55 jednacího řádu)

Navrhovatelé (*):

Seán Kelly, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Wim van de Camp, Výbor pro dopravu a cestovní ruch

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU

(COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0439),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 173 a čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0257/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0482/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí Program InvestEU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1)  Evropský fond pro strategické investice se ukázal jako cenný nástroj pro mobilizaci soukromých investic prostřednictvím využití záruky EU a vlastních zdrojů skupiny EIB.

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň veřejných a soukromých investic nepokrývá unijní strukturální investice do potřeb udržitelného dlouhodobého růstu s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu podporujícího začleňování a vytváření pracovních míst, jako je strategie Evropa 2020, unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, Evropská agenda pro kulturu, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a ▌ kosmická strategie pro Evropu a evropský pilíř sociálních práv. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(4)  Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Členské státy ve spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které se budou financovat z vnitrostátních či unijních, nebo případně obojích prostředků. Měly by také zajišťovat soudržné využívání finančních prostředků Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, především podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z evropské funkce investiční stabilizace a z Fondu InvestEU, je-li to relevantní.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie a sociálně-ekonomickému sbližování, mimo jiné v oblasti inovací, ▌digitalizace, účinného využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti ▌ a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. To by zvýšilo odolnost hospodářství a finančního systému Unie a zvýšilo by její schopnost reagovat na cyklické poklesy. V této souvislosti by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky ▌, ekonomicky a sociálně životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a finančních příspěvků prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na dlouhodobé strategické přínosy v hlavních oblastech politiky EU, které by jinak nebyly financovány nebo byly financovány pouze nedostatečně, a přispět tak k plnění cílů politiky Unie.

(5a)  Komise a prováděcí partneři zajistí, aby program InvestEU využíval všech doplňkovostí a synergií s grantovým financováním a dalšími akcemi v podporovaných oblastech politiky, jako je například Horizont Evropa, nástroj pro propojení Evropy, program Digitální Evropa, program Jednotný trh, Evropský kosmický program, Evropský sociální fond+, Kreativní Evropa, program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu.

(5b)  Kulturní a tvůrčí odvětví jsou odolnými a rychle rostoucími odvětvími v EU, přičemž vytváří dvojí hospodářskou a kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Nicméně nehmotná povaha jejich aktiv omezuje jejich přístup k soukromému financování, které je zásadní pro to, aby mohla tato odvětví investovat, posilovat činnost a účastnit se hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni. Zvláštní nástroj záruk vytvořený v programu Kreativní Evropa úspěšně posílil finanční kapacitu a konkurenceschopnost společností v kulturním a v tvůrčím odvětví. Program InvestEU by proto měl malým a středním podnikům a organizacím v kulturním a tvůrčím odvětví nadále usnadňovat přístup k finančním prostředkům.

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví, s cílem stimulovat udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat sociální a environmentální normy, jako je dodržování pracovních práv a k životnímu prostředí šetrné využívání energie a nakládání s odpady. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Zásady udržitelného rozvoje a bezpečnosti by proto měly být základem koncepce Fondu InvestEU a neměly by být podporovány investice spojené s fosilními palivy, pokud nejsou odůvodněny tím, že přispívají k dosažení cílů energetické unie.

(8)  Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do sociálních a udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými v akčním plánu Komise týkajícím se financování udržitelného růstu(6).

(8a)  S ohledem na udržení dlouhodobého financování a udržitelného růstu by měly být podpořeny dlouhodobé investiční strategie pojistných společností formou revize požadavků na solventnost v případě příspěvků na financování investičních projektů zaštítěných zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Aby se sjednotily pobídky pojistitelů směrem k dosažení cíle Unie spočívajícího v dlouhodobém udržitelném růstu a odstranění překážek investic dle Programu InvestEU, by Komise proto měla zohlednit tuto revizi jako součást přezkumu podle čl. 77f odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(7)1a.

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v rámci období víceletého finančního rámce 2021–2027 a ročního cíle 30 % co možná nejdříve a nejpozději to roku 2027. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle alespoň 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle a odvětvových cílů zařazených do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování(8)] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských a oceánských vod, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284(9). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(12)  Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s investičními pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU po provedení otevřených veřejných konzultací, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s investičními pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z přezkumu udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje a včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti, a pomáhat např. při vývoji a zavádění inteligentních dopravních systémů. Program InvestEU by se měl prioritně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány, a v nichž je zapotřebí více investic, včetně udržitené mobility, energetické účinnosti a činností přispívajících k dosažení klimatických a energetických cílů pro rok 2030, jako i cílů dlouhodobých. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblastech jako doprava, energetika a digitalizace. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(13a)  Program Invest EU by měl ve vhodných případech přispět k cílům [revidované směrnice o obnovitelných zdrojích] a [nařízení o správě], i k podpoře energetické účinnosti v rozhodnutích o investicích. Měl by rovněž přispívat k dlouhodobé strategii renovací budov, kteoru by členské státy měly zavést v rámci [směrnice o energetické účinnosti budov]. Program by měl posílit jednotný digitální trh a přispívat ke snížení digitálního rozdělení a zvýšit pokrytí a konektivitu v Unii.

(13 b)  Zajistit bezpečnost účastníků silničního provozu představuje při rozvoji dopravního odvětví obrovskou výzvu a přijímaná opatření a prováděné investice přispívají ke snižování počtu usmrcených osob nebo vážných zranění při silničních nehodách pouze v omezené míře. Program InvestEU by měl přispět k většímu úsilí zaměřenému na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

(13 c)  Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření účinné dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi součinnost. Program InvestEU by se mohl stát důležitým nástrojem podpory investic v multimodálních dopravních uzlech, které jsou i přes svůj velký hospodářský potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny pro soukromé investory s velkým rizikem.

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Vzhledem k tomu, že veřejné financování činností v oblasti výzkumu a inovací podněcuje růst produktivity a má zásadní význam pro posílení soukromého výzkumu a inovací, výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná, a podporovat přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologiích na světové úrovni. V zájmu řešení nutnosti podporovat investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa, a zejména Evropská rada pro inovace (EIC) pracovaly v součinnosti s finančními produkty, které mají být využívány v rámci Programu InvestEU. Kromě toho inovativní malé a střední podniky a začínající podniky, a zejména pak podniky zaměřené na nehmotná aktiva, čelí problémům při přístupu k financování. Je proto nezbytné, aby ERI působila v úzké komplementaritě se specializovanými finančními produkty v rámci Programu InvestEU, a zajistila tak pro tyto malé a střední podniky kontinuitu podpory. V tomto ohledu by měly zkušenosti získané z finančních nástrojů zavedených v rámci programu Horizont 2020, například z nástroje InnovFin a záruky za úvěry pro malé a střední podniky v rámci programu COSME, sloužit jako pevný základ poskytování této cílené podpory.

(14 a)  Cestovní ruch patří k důležitým hospodářským odvětvím Unie a program InvestEU by měl přispívat k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti tohoto odvětví tím, že bude podporovat akce zaměřené na přechod k udržitelnému, inovativnímu a digitálnímu cestovnímu ruchu.

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně investovat do digitální transformace a urychlit ji a distribuovat její přínosy mezi všechny občany a podniky Unie v městských a venkovských oblastech. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence, v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty, strojové učení, internet věcí, biotechnologii a Fintech, neboť takové investice mohou zvýšit účinnost při mobilizaci kapitálu pro podnikatelské záměry.

(16)  ▌MSP představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace do logiky oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Nedostatečný přístup MSP ke kapitálu je ještě prohlouben komparativní slabostí soukromého kapitálu a průmyslu rizikového kapitálu v Unii. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zjednodušením jejich přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, zvyšovat konkurenceschopnost a překonávat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů, tak aby bylo schopné generovat zaměstnanost a společenský blahobyt. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Programy jako COSME byly pro malé a střední podniky důležité v tom, že usnadňují přístup k financování ve všech fázích životního cyklu MSP, což doplnil fond EFSI, u něhož došlo k rychlému využití ze strany MSP. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěchy navázat a poskytovat provozní kapitál a investice během životního cyklu společnosti, poskytování financování pro účely pronájmů a příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(16a)  Podniky poskytující služby obecného zájmu hrají zásadní a strategickou úlohu v klíčových odvětvích s velkými síťovými odvětvími (energetika, vodohospodářství, odpady, životní prostředí, poštovní služby, doprava a telekomunikace), ve zdravotnictví, vzdělávání a sociálních službách. Unie tím, že tyto podniky podporuje, zabezpečuje dobré životní podmínky svých občanů a jejich možnost si svobodně vybrat, mezi jinými také pokud jde o kvalitu služeb;

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy(10) a evropský pilíř sociálních práv(11) a právní rámec EU týkající se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, mezigenerační solidarity, zdravotnictví a odvětví sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, udržitelných a sociálních financí, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a institucí sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě(12) identifikovala celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR v období let 2018 až 2030 v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, která vyžaduje podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty, a podpora nadací.

(18)  Fond InvestEU by měl fungovat v rámci čtyř oken, která odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

(19)  Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by se měla zabývat selháními trhu v rámci celé Unie nebo určitých členských států anebo suboptimálními investičními situacemi včetně situací souvisejícími s cíli politiky Unie. Složka členského státu by měla být zaměřena na konkrétní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech. Kromě toho by měly mít členské státy možnost přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti. Složka EU a složka členského státu by měly být ve vhodných případech využity na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek. Regionální orgány by měly mít možnost převést do Fondu InvestEU prostřednictvím členských států podíl prostředků v rámci sdíleného řízení, které spravují, jež by byly pevně vymezeny pro projekty InvestEU v témže regionu. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(20)  Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití prostředků v rámci sdíleného řízení na poskytování záruky vydané Unií. Tato možnost zvýšila přidanou hodnotu rozpočtové záruky zaštítěné Unií tím, že bude poskytnuta širšímu okruhu konečných příjemců a projektů, a zvýší se různorodost způsobů dosahování cílů fondů v rámci sdíleného řízení a současně zajistí konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky poskytnuté Komisí v rámci nepřímého řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace uvedené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu, fondy v rámci sdíleného řízení by měly poskytovat tvorbu rezerv pro záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí po dohodě s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát a členský stát anebo prováděcí partneři nebo soukromí investoři by převzali ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o přiznání příspěvku uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí. Dohoda o přiznání příspěvku by měla zahrnovat jednu nebo více konkrétních záručních dohod, které má příslušný členský stát provádět. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od [čl. 211 odst. 1] nařízení (EU, Euratom) č. XXXX(13) („finanční nařízení“). Tento návrh přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy v rámci sdíleného řízení, což by usnadnilo jejich kombinování.

(21)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(22)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv záruky EU, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: 17. bod interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(14)] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(23)  Očekává se, že záruka EU ve výši 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách) na úrovni Unie mobilizuje více než 698 194 079 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být ▌ přidělena na jednotlivá okna.

(23a)  Členské státy mohou přispívat do složky členského státu ve formě záruk nebo hotovosti. Aniž jsou dotčeny výsady Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států ve formě záruk nebo hotovosti do složky členského státu nebo příspěvek buď členského státu, nebo národních podpůrných bank zařazených do obecného správního sektoru nebo jednajících jménem členského státu do investičních platforem by se v zásadě měly považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97(15)1a a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97(16)1b.

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným zprostředkovatelům, v příslušných případech, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by zde docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Rizikové řízení a záruky by neměly bránit přímému přístupu k záruce ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka podle složky EU, měly by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči při financování investičních operací. Fond Invest EU by měl podporovat projekty, která mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohli prováděcí partneři provést během období, v němž je možné použít záruku EU, bez podpory z fondu Invest EU, nebo by je nemohli provést ve stejném rozsahu.

(24a)  Fond InvestEU by měl mít vhodnou řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU v souladu se zajištěním politické nezávislosti investičních rozhodnutí a toho, aby případně odpovídala povaze Fondu InvestEU, která by měla být založená na trhu. Tato řídicí struktura by měla být složena z řídicí rady, poradní komise a zcela nezávislého investičního výboru. Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner. V rámci celkového složení řídicí struktury by měla být zajištěna genderová vyváženost.

(25)  Za účelem výměny informací a sdělování informací o přijímání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měla být zřízen poradní výbor sestávající ze zástupců Komise, skupiny Evropské investiční banky (EIB), prováděcích partnerů a zástupců členských států a z jednoho odborníka na každé ze čtyř oken jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

(26)  Řídicí rada by měla stanovit strategickou orientaci Fondu InvestEU a pravidla nezbytná pro jeho fungování a měla by stanovit pravidla platná pro operace s investičními platformami. Řídicí rada by měla být složena ze šesti členů následujícím způsobem: ze tří členů jmenovaných Komisí, jednoho člena jmenovaného Evropskou investiční bankou, jednoho člena jmenovaného poradní komisí z řad zástupců prováděcích partnerů, který by neměl být zástupcem EIB, a jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem, který by neměl požadovat ani přijímat pokyny od orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných ani soukromých orgánů a měl by jednat zcela nezávisle. Tento odborník by měl vykonávat své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU; Podrobné zápisy z jednání řídicí rady by měly být zveřejněny hned, jak byly řídicí radou schváleny, a Evropský parlament by o jejich zveřejnění měl být neprodleně vyrozuměn.

(27)  Před tím, než je projekt předložen investičnímu výboru, by měl sekretariát , zřízený při Evropské komisi, který je odpovědný předsedovi investičního výboru, zkontrolovat úplnost dokumentace předložené prováděcími partnery a být nápomocen Komisi při posouzení slučitelnosti investičních a finančních operací s právními předpisy a politikami Unie. Tento sekretariát by měl být rovněž nápomocen řídící Radě.

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v mít různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat do něho, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace a byla zabezpečena hospodářská, sociální a územní soudržnost. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU skupina EIB. Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a s cílem zajistit spravedlivou geografickou vyváženost projektů, což přispěje ke snížení regionálních rozdílů. Pravidla týkající se účasti národních podpůrných bank nebo institucí v programu Invest EU by měly zohledňovat zásadu proporcionality s přihlédnutím ke složitosti, velikosti a rizikům dotčených prováděcích partnerů tak, aby byly zajištěny rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky nebo instituce. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(29a)  Investiční platformy by měly případně sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni.

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit v jednom nebo více členských státech. Ve druhém případě zůstává smluvní odpovědnost prováděcích partnerů omezená jejich příslušnými vnitrostátními mandáty. Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zavést specializované regionální investiční platformy zaměřené na dotčené skupiny členských států, přičemž bude kombinováno úsilí a odbornost finančních institucí, které projdou pilířovým hodnocením, a národních podpůrných bank s omezenou zkušeností při využívání finančních nástrojů. Takové struktury by měly být podporovány, včetně dostupné podpory ze strany Poradenského centra InvestEU. Nejméně 75 % záruky EU v rámci složky EU by se mělo přidělit skupině EIB. Částky překračující 75 % záruky EU by mohly být zpřístupněny skupině EIB v případě, že národní podpůrné banky či instituce nemohou plně využít zbývající podíl záruky. Obdobně částky překračující 25 % záruky EU by mohly být zpřístupněny jiným prováděcím partnerům v případě, že skupina EIB nemůže plně využít svůj podíl záruky. Národní podpůrné banky nebo instituce by mohly plně těžit ze záruky EU i v případě, že se rozhodnou získat k ní přístup prostřednictvím EIB nebo Evropského investičního fondu.

(31)  Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(32)  O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a zveřejnit maximální částku záruky včetně všech příslušných informací o poskytované záruce.

(33)  Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.

(34)  Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinaci s podporou z ostatních programů Unie, by měly být jako celek rovněž v souladu s cíli a kritérii způsobilosti obsaženými v pravidlech příslušných programů Unie. O použití záruky EU by mělo být rozhodnuto na základě pravidel Programu InvestEU.

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně. Komise by měla podepsat dohody se skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery s cílem označit je jako partnery Poradenského centra.  Komise, skupina EIB a další prováděcí partneři by měly úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účinné zeměpisné pokrytí podpory pro celé Unii, při zohlednění odbornosti a místních kapacit místních prováděcích partnerů i stávajících struktur, jako je Poradenské centrum pro investice. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

(36)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by doplňovalo stávající režimy podpory a přítomnost místních partnerů a které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. S cílem usnadnit poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajistit účinnost, vzájemné synergie a účinné geografické pokrytí podpory v unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a řídicími orgány evropských strukturálních a investičních fondů a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, by mělo Poradenské centrum InvestEU na žádost dotčeného členského státu případně poskytovat proaktivní poradenství ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce.

(36a)  Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro startupy, zejména pokud se startupy snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

(37)  V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se tržních a místních segmentech, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování. Podpora budování kapacit by proto měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací poskytovatelů služeb a orgánů.

(38)  Portál InvestEU by měl být zřízen tak, aby nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která zvyšuje viditelnost investičních projektů, k nimž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz klade na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami EU pro prováděcí partnery.

(39)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(17) je třeba Program InvestEU hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou v případě potřeby obsahovat měřitelné ukazatele jako východisko pro hodnocení dopadu Programu InvestEU v praxi.

(40)  Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům EU by Komise a řídicí rada měly každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(41)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a stanovují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(42)  Na program InvestEU se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení]. Stanoví pravidla plnění rozpočtu EU včetně pravidel rozpočtových záruk.

(43)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(18), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(19), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(20) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 administrativní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(44)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení na vyloučení off-shorových společností a společností usazených v nespolupracujících zemích a za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci a byla zaručená práva Unie s cílem zajistit finanční řízení a chránit její finanční zájmy.

(45)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 88 rozhodnutí Rady 2013/755/EU] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(46)  Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny, které by měla připravit Komise v úzké spolupráci s prováděcími partnery po provedení konzultací a s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

(47)  Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé Unie nebo určitých členských států a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových nebo komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.

Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus na podporu rozvoje projektů, do nichž je možno investovat a jsou udržitelné, a přístupu k financování a za účelem pomoci při budování souvisejících kapacit („Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech („Portál InvestEU“).

Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, rozpočet a objem záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

-1a)  adicionalitou adicionalita, jak ji stanoví článek 7a tohoto nařízení a jak je uvedena v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení;

-1b)  „partnerem Poradenského centra“ způsobilá protistrana, s níž Komise uzavře dohodu za účelem provedení služby poskytované Poradenským centrem InvestEU;

1)  „operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;

1a)  „dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, jímž Komise a členské státy upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu uvedené v článku 9;

1b)  „skupinou EIB“ Evropská investiční banka a její dceřiné společnosti;

2)  „zárukou EU“ celková záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s [čl. 219 odst. 1] [Finančního nařízení] účinnosti podpisem jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

2a)  „finančním příspěvkem“ příspěvek od prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika anebo finanční podpory poskytnuté operaci, na niž se vztahuje toto nařízení;

3)  „finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování v jakékoli z forem uvedených v článku 13;

4)  „finanční a/nebo investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům ve formě finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech;

5)  „fondy v rámci sdíleného řízení“ fondy, které umožňují přidělení prostředků na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond+ (ESF+), Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV);

6)  „záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner stanoví podmínky pro navrhování finančních nebo investičních operací, kterým bude udělena záruka EU, pro poskytnutí rozpočtové záruky na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

7)  „prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný zprostředkovatel, se kterou Komise podepíše záruční dohodu ▌;

8)  „Poradenským centrem InvestEU“ technická pomoc definovaná v článku 20;

9)  „Portálem InvestEU“ databáze definovaná v článku 21;

10)  „Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

10a)  „investičními pokyny“ soubor kritérií vycházejících ze zásad stanovených tímto nařízením s ohledem na obecné cíle, kritéria způsobilosti a způsobilé nástroje, které používá investiční výbor při transparentním a nezávislém rozhodování o používání záruk EU;

10b)  „investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jakýmikoli jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:

a) národní platformy nebo platformy na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

b) platformy pro více zemí nebo regionální platformy, které sdružují partnery z několika členských států nebo třetích zemí se zájmem o projekty v určité zeměpisné oblasti;

c) tematické platformy, které sdružují investiční projekty v určitém odvětví;

11)  „mikrofinancováním“ mikrofinancování definované v nařízení [[ESF+] č.];

12)  „společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

13)  „národními podpůrnými bankami či institucemi“ (NBPI) právní subjekty, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

14)  „malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(23);

15)  „malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

16)  „sociálním podnikem“ sociální podnik dle definice v nařízení [[ESF+] č.];

16a)  „udržitelným financováním“ proces řádného zohledňování environmentálních a sociálních aspektů při investičním rozhodování, který vede k vyšším investicím do dlouhodobějších a udržitelných činností;

17)  „třetí zemí“ země, která není členem Unie.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

1.  Všeobecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

a)  konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

aa)  zvýšení míry zaměstnanosti v Unii a vytvoření vysoce kvalitních pracovních míst v Unii;

b)  růstu ekonomiky Unie a její udržitelnosti, umožňujícímu Unii dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody;

c)  sociální inovativnosti, odolnosti a inkluzivitě Unie;

ca)  podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;

cb)  hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

d)  integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování.

2.  Program InvestEU má tyto specifické cíle:

a)  podpora finančních a investičních operací v oblasti udržitelné infrastruktury v podoblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a);

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace ve všech oknech politik, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh;

c)  zvyšování a zjednodušování přístupnosti a dostupnosti financování a posilování globální konkurenceschopnosti pro začínající inovativní podniky, malé a střední podniky včetně mikropodniků a v řádně opodstatněných případech pro podniky se společnost se střední kapitalizací;

d)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování MSP, sociálních podniků, kulturního a tvůrčího odvětví a odvětví vzdělávání, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

1.  Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 40 817 500 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] (24) a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.] (25)odpovídající částky.

Kromě příspěvků uvedených v druhém pododstavci mohou členské státy přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení].

2.  ▌Rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku je uvedeno v příloze I. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení změnou částek uvedených v ▌příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každé okno.

3.  Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda

i)  zajišťuje spravedlivou rovnováhu příspěvků a přínosů třetí strany účastnící se programů Unie;

ii)  stanovuje podmínky účasti v programech včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5] [finančního nařízení] účelově vázaný příjem;

iii)  neuděluje třetí zemi pravomoc rozhodovat o programu;

iv)  zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochranu jejích finančních zájmů.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.  Záruka EU bude prováděna formou nepřímého řízení orgány uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až vii)] [finančního nařízení]. Další formy financování z prostředků EU v rámci tohoto nařízení budou prováděny formou přímého nebo nepřímého řízení v souladu s [finančním nařízením], a to včetně grantů prováděných v souladu s jeho [hlavou VIII].

2.  Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musí:

a)   být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

b)  být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2a.  Operace kombinování zdrojů, při nichž se kombinuje podpora podle tohoto nařízení, budou pokud možno co nejplynulejší.

3.  Operace kombinování zdrojů zahrnující finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez použití záruky EU v rámci tohoto nařízení musí být v souladu s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

4.  V souladu s čl. 6 odst. 2 bude o nevratných formách podpory a/nebo finančních nástrojů z unijního rozpočtu, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3, rozhodováno dle pravidel relevantního unijního programu a budou prováděny v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s [hlavou X] [finančního nařízení].

  Podávání zpráv bude také obsahovat části týkající se souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, a také souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 7

Okna

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu a/nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, cestovního ruchu, energie, zejména zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickými rámci 2030 a 2050, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitálního a dopravního systému, zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů, vnitrozemských vod, prevence vzniku odpadu a oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh, podporu tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností včetně začínajících podniků a malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU na základě nabytých zkušeností, zejména z InnovFin;

c)  okno pro malé a střední podniky: jednodušší přístupnost a dostupnost financování pro začínající podniky, malé a střední podniky, včetně podniků inovativních, a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací, zejména s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost, inovace, digitalizaci a udržitelnost;

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje etické a udržitelné financování, mikrofinancování, převzetí podniku pracovníky, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů a aktivní účasti žen a zranitelných skupin, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, kulturní a tvůrčí odvětví, mimo jiné i s mezikulturním dialogem a cíli v oblasti sociální soudržnosti; začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

2.  V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru dle článku 19 spadá pod více než jedno okno, bude přiřazena k oknu, pod které spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, ledaže by bylo v investičních pokynech uvedeno jinak.

3.  Finanční a investiční operace v rámci všech oken ▌dle odst. 1 ▌podléhají případně přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí formou aktu v přenesené pravomoci s řádným zohledněním kritérií stanovených nařízením (EU) č. .../... o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)353) s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Z přezkumu mohou být případně vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

  Pokyny Komise umožní:

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů a zajistit soulad s cíli a normami Unie v oblasti životního prostředí;

b)  zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

ba)  odhadnout dopad na zaměstnanost a tvorbu kvalitních pracovních míst;

c)   odhadnout dopad na sociální začleňování určitých oblastí nebo populací.

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise, a aby se případně posoudil soulad operací s nařízením (EU) .../... [o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování].

4a.  Okno pro malé a střední podniky dále podporuje příjemce, kteří byli podporování z různých nástrojů záruk EU sloučených do programu InvestEU, zejména ze Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví z programu Kreativní Evropa.

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby:

a)   alespoň 65 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu výrazně přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou;

b)  v oblasti dopravy alespoň 10 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k dosažení cíle Unie odstranit smrtelné silniční nehody a závažná zranění do roku 2050 a renovovat železniční a silniční mosty a tunely v zájmu jejich bezpečnosti;

c)  alespoň 35% investic v rámci okna pro výzkum, inovace a digitalizaci přispívalo k plnění cílů programu Horizont Evropa;

d)  výrazný podíl záruky nabízené malým a středním podnikům a podnikům se střední kapitalizací v rámci okna pro malé a střední podniky podporoval inovativní malé a střední podniky.

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část rozpočtové záruky použité pro okno pro udržitelné investice byla rozdělena tak, aby byla dosažena rovnováha mezi opatřeními v různých oblastech.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno.

6a.  Kdykoli bude Komise poskytovat informace týkající se výkladu investičních pokynů, tyto informace zároveň zpřístupní prováděcím partnerům, investičnímu výboru a Poradenskému centru InvestEU.

Článek 7a

Adicionalita

Pro účely tohoto nařízení se „adicionalitou“ rozumí podpora takových operací ze strany Fondu InvestEU, které řeší specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na unijní úrovni a/nebo na úrovni členských států, a které by v období, během něhož je možné využít záruku EU, nemohli prováděcí partneři provést bez podpory Fondu InvestEU nebo by je nemohli provést ve stejném rozsahu.

Článek 8

Složky

1.  Jednotlivá okna uvedená v čl. 7 odst. 1 sestávají ze dvou složek zaměřených na ▌selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a to následovně:

a)  složka EU je zaměřena na tyto situace:

i)  selhání trhu nebo suboptimální investiční situace související s prioritami politiky Unie ▌;

ii)  specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční situace na unijní úrovni a/nebo na úrovni členských států; nebo

iii)  nová či komplexní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu;

b)  složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech za účelem plnění cílů přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení.

2.  Složky uvedené v odstavci 1 se ve vhodných případech využijí na podporu finanční nebo investiční operace doplňujícím způsobem včetně kombinované podpory z obou složek.

Článek 9

Specifická ustanovení platná pro složku členského státu

1.  Prostředky přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě.

1a.  Členské státy mohou rovněž přispívat do složky členského státu formou záruk nebo hotovosti. Tyto příspěvky mohou být využity na platby čerpání záruk pouze poté, co bylo provedeno financování podle čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce.

2.  Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Dva nebo více členských států může s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

3.  Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

a)  celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem a/nebo prováděcími partnery nebo soukromými investory;

b)  strategii zahrnující finanční produkty a jejich minimální páku, zeměpisné pokrytí, investiční období a v relevantních případech kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

c)  prováděcího partnera nebo partnery ▌zvolené po dohodě s členským státem;

d)  možné příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení určené investičním platformám a Poradenskému centru InvestEU;

e)  povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů uvedených v dohodě o příspěvcích;

f)  ustanovení o náhradách části záruky EU spadající pod složku členského státu;

g)  možnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik v souladu s čl. 8 odst. 2.

Na základě vlastní úvahy členských států mohou být po dohodě s prováděcími partnery použity příspěvky z fondů v rámci sdíleného řízení na záruky veškerých tranší strukturovaných nástrojů financování.

4.  Dohodu o příspěvcích bude Komise provádět prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 14.

Pokud do devíti měsíců od podpisu dohody o příspěvcích nedojde k uzavření záruční dohody nebo nedojde k plné alokaci prostředků stanovených dohodou o příspěvcích prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, bude v prvním případě dohoda o příspěvcích ukončena či v druhém případě příslušně pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 5] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 5] nařízení [[plánu SZP] č.].

Pokud záruční dohoda nebude řádně naplněna během období stanoveného v čl. [10 odst. 6] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo v čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP] č.], bude dohoda o příspěvcích pozměněna a nevyužité vyhrazené prostředky budou opětovně použity v souladu s [čl. 10 odst. 6] [[nařízení o společných ustanoveních] č.] a čl. [75 odst. 6] nařízení [[plánu SZP]] č.].

5.  Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:

a)  po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním částky rezerv požadované dle míry tvorby rezerv a částky skutečných rezerv opětovně využity podle [čl. 10 odst. 6] [nařízení o společných ustanoveních] a čl. [75 odst. 6] [[plánu SZP] č.];

b)  odchylně od [čl. 213 odst. 4] [finančního nařízení] nebudou po zahajovací fázi tvorby rezerv uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;

c)  Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;

d)   ▌

KAPITOLA III

Záruka EU

Článek 10

Záruka EU

1.  Záruka EU je v rámci Fondu InvestEU poskytována prováděcím partnerům v souladu s [čl. 219 odst. 1] [finančního nařízení] a spravována v souladu s [hlavou X] [finančního nařízení]. Záruka EU je nezrušitelná, bezpodmínečná a poskytuje se na základě první žádosti způsobilým protistranám na finanční nebo investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, a její hodnota je výlučně spjata s charakteristikou a rizikovým profilem podkladových operací, přičemž se zohlední povaha podkladových operací a provedení vytýčených politických cílů, včetně možného uplatnění specifických výhodnějších podmínek a pobídek podle potřeby, bude-li řádně odůvodněno, zejména pak:

a) v situacích, kdy by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění životaschopného projektu;

b) je-li to nezbytné k usnadnění zřizování investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu a/nebo suboptimální investiční situaci;

Kromě toho záruka EU zajistí:

a) silný mechanismus pro okamžité využití záruky;

b) dobu trvání slučitelnou s konečnou splatností poslední pohledávky od konečného příjemce;

c) dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk;

d) spolehlivý mechanismus pro odhad očekávaných peněžních toků v případě, že je záruka využita;

e) dostatečnou dokumentaci ohledně rozhodnutí v oblasti řízení rizik;

f) dostatečnou flexibilitu ohledně způsobu využití záruky, která by prováděcím partnerům umožnila přímo těžit ze záruky, jestli/až bude potřeba, zejména v případě neexistence dalšího programu záruk;

g) splnění veškerých případných dalších požadavků stanovených příslušným regulačním orgánem dohledu, aby bylo možné záruku považovat za účinné, komplexní zmírňování rizik.

1a.  Záruka EU v rámci složky EU bude udělena prováděcím partnerům. Nejméně 75 % záruky EU v rámci složky EU se přidělí skupině EIB. Částky překračující 75 % záruky EU mohou být zpřístupněny skupině EIB v případě, že národní podpůrné banky či instituce nemohou plně využít zbývající podíl záruky. Obdobně částky překračující 25 % záruky EU mohou být zpřístupněny jiným prováděcím partnerům v případě, že skupina EIB nemůže plně využít svůj podíl záruky. Národní podpůrné banky nebo instituce mohou plně těžit ze záruky EU i v případě, že se rozhodnou získat k ní přístup prostřednictvím EIB nebo Evropského investičního fondu.

2.  Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.

Článek 11

Způsobilé finanční a investiční operace

1.  Fond InvestEU podporuje pouze veřejné a soukromé finanční a investiční operace, které:

a)  splňují podmínky stanovené v [čl. 209 odst. 2 písm. a) až e)] [finančního nařízení] a požadavek doplňkovosti stanovený v ▌článku 7a tohoto nařízení, a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

b)  přispívají k plnění cílů unijní politiky, jež doplňují a jsou s nimi v souladu, a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; a

c)  jsou v souladu s investičními pokyny.

2.  Kromě projektů umístěných v Unii může Fond InvestEU podpořit prostřednictvím finančních a investičních operací následující projekty a operace:

a)  ▌projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;

b)  finanční a investiční operace v zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

3.  Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace poskytující financování příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí:

a)  v členském státě nebo v zámořské zemi či území s ním spojených;

b)  v třetí zemi nebo území přidružených k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

c)  v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

d)  v jiných zemích, je-li to nutné pro financování projektu v zemi nebo na území dle písmen a) až c).

Článek 12

Výběr prováděcích partnerů

1.  Komise v souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] vybírá prováděcího partnera nebo skupinu prováděcích partnerů dle druhého pododstavce tohoto odstavce ze způsobilých protistran.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace v jednom nebo více členských státech nebo regionech. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace v jednom nebo více členských státech nebo regionech tak, že se sdruží do skupiny. Prováděcí partneři, jejichž smluvní závazky jsou omezeny jejich příslušnými vnitrostátními mandáty, se mohou s příslušnými místně přizpůsobenými srovnatelnými nástroji rovněž zaměřit na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace.

Na základě stupně připravenosti projektu může být kdykoliv a v různém složení vytvořena skupina prováděcích partnerů, a to s cílem účinně plnit požadavky trhu.

Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c).

Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.

2.  Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU:

a)  maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

b)  maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

c)  maximalizovalo v relevantních případech soukromé investice;

d)  dosahovalo geografické rozmanitosti a umožňovalo financování menších projektů;

e)  poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika;

f)  podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a suboptimální investiční situace.

fa)  dosahovalo doplňkovosti.

3.  Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

a)  možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

b)  způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům [čl. 155 odst. 2 a čl. 155 odst. 3] [finančního nařízení] v souvislosti s vyhýbáním se daním, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

ba)  kapacitu prováděcího partnera hodnotit finanční a investiční operace podle mezinárodně uznávaných norem sociálního hodnocení se zvláštní pozorností k sociálnímu a environmentálnímu dopadu;

bb)  kapacitu prováděcích partnerů zajistit transparentnost a přístup veřejnosti k informacím týkajícím se každé z finančních a investičních operací a předložit o nich veřejné důkazy;

bc)  v případě potřeby kapacitu prováděcího partnera řídit finanční nástroje s ohledem na jeho zkušenosti s finančními nástroji a řídicími orgány z minulosti, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(26)1a.

4.  Národní podpůrné banky nebo instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku a v čl. 14 odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 13

Způsobilé typy financování

1.  Záruka EU může být použita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

a)  půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové účasti poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směřujících financování ke konečným příjemcům;

b)  financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat finanční aktivity uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční nebo investiční operace dle čl. 11 odst. 1 za předpokladu, že financování od prováděcího partnera bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanou nebo uzavřenou s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody mezi Komisí a prováděcím partnerem a tato dohoda nebo transakce nevypršela ani nebyla zrušena.

2.  Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou kryty zárukou EU v souladu s ustanoveními investičních pokynů i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a v zemích uvedených v čl. 11 odst. 2 nebo do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Článek 14

Záruční dohody

1.  Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu uvedenou v čl. 12 odst. 1 druhém pododstavci, bude uzavřena jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

2.  Záruční dohoda obsahuje zejména ustanovení o:

a)  výši a podmínkách finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

b)  podmínkách financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

c)  podrobných pravidlech poskytování záruky EU v souladu s článkem 16 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

d)  odměně za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem;

e)  platebních podmínkách;

f)  závazku prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a Investičního výboru v souvislosti s použitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera o navrhovaných operacích bez záruky EU;

g)  opatřeních a postupech souvisejících s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

h)  podávání finanční a operačních zpráv a monitorování operací, na něž se vztahuje záruka EU;

i)  klíčových ukazatelích výkonnosti, obzvláště v souvislosti s použitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 7 a 11, jakož i s mobilizací soukromého kapitálu;

j)  případných opatřeních a postupech souvisejících s operacemi kombinování zdrojů;

k)  dalších relevantních opatřeních v souladu s požadavky [hlavy X] [finančního nařízení].

3.  Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, bude poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

4.  Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi v souvislosti se zárukou EU budou odečteny od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nebude dostačovat na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 15 odst. 3, bude zbývající výše čerpána z rezerv na záruku EU.

5.  Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění záruční dohody.

Článek 15

Požadavky pro využití záruky EU

1.  Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

2.  Finanční a investiční operace budou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splní kritéria stanovená v tomto nařízení a v relevantních investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že splňují požadavky na poskytnutí podpory formou záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

3.  Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní výdaje nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, umožňovala prováděcímu partnerovi prokázat potřebu výjimky. Krytí takových nákladů musí být uvedeno v záruční dohodě a musí být v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. g)] [finančního nařízení].

4.  Prováděcí partner může záruku EU rovněž použít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa v souladu s čl. 14 odst. 4.

Článek 16

Krytí a podmínky záruky EU

1.  Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím a budou souviset výlučně s charakteristikou a rizikovým profilem podkladových operací. Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

2.  Záruka EU kryje:

a)  u dluhových produktů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a):

i)  jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací až do okamžiku selhání; v případě podřízeného dluhu se za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení;

ii)  ztráty z restrukturalizace;

iii)  ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b)  u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. a) investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

c)  u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jinému právnímu subjektu dle čl. 13 odst. 1 písm. b) použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

3.  Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na ni v existujícím rozsahu relevantní práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA IV

ŘÍZENÍ

Článek 16a

Řídicí rada

1.   Fond InvestEU řídí řídicí rada, která pro účely využití záruky EU rozhoduje v souladu s obecnými cíli, které stanoví článek 3, o:

a)  strategické orientaci Fondu InvestEU;

b)  provozních politikách a postupech nezbytných pro fungování Fondu InvestEU;

c)  pravidlech, jimiž se řídí operace s investičními platformami.

2.   Řídicí rada:

a)  sestává z těchto šesti členů:

i)  tří členů jmenovaných Komisí;

ii)  jednoho člena jmenovaného skupinou EIB;

iii)   jednoho člena jmenovaného poradní komisí z řad zástupců prováděcích partnerů; tento člen nesmí být zástupcem skupiny EIB;

iv)  jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem. Tento odborník nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU;

b)  volí si z řad tří členů jmenovaných Komisí předsedu na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit;

c)  projednává a maximálně zohledňuje postoje všech svých členů. Pokud mezi členy nelze dosáhnout sblížení postojů, přijme řídicí rada rozhodnutí většinovým hlasováním svých členů. V zápise z jednání řídicí rady jsou náležitě popsány postoje všech jeho členů.

3.   Řídicí rada navrhne Komisi změnu rozložení částek uvedených v příloze I.

4.  Řídicí rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, k nimž patří zejména spoluinvestoři, veřejné orgány, odborníci, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, dobročinné organizace, příslušní sociální partneři a zástupci občanské společnosti, pokud jde o orientaci a provádění investiční politiky podle tohoto nařízení.

5.  Podrobné zápisy z jednání řídicí rady jsou zveřejněny hned poté, co byly řídicí radou schváleny.

Článek 17

Poradní komise

1.  Komisi a řídicí radě poskytuje poradenství poradní komise ▌.

1a.  Poradní komise usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:

a)  jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;

b)  jednoho zástupce z každého členského státu;

c)  jednoho zástupce skupiny EIB;

d)  jednoho zástupce Komise;

e)  jednoho odborníka za každé okno jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;

f)  jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

2.   ▌

3.   ▌

4.  Zasedání poradní komise ▌předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.

Poradní komise zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy. ▌

Podrobné zápisy z jednání poradní komise jsou zveřejněny hned poté, co byly poradní komisí schváleny.

Komise stanoví provozní pravidla a postupy a řídí sekretariát poradní komise.

5.  Poradní komise:

a)  poskytuje poradenství k návrhům finančních produktů, které se mají provádět podle tohoto nařízení;

b)  poskytuje Komisi a poradní komisi poradenství ohledně selhání trhu, suboptimálních investičních situací a tržních podmínek;

c)  informuje členské státy o provádění Fondu InvestEU v rámci každého okna;

d)  vyměňuje si s členskými státy názory na vývoj trhu a sdílí s nimi osvědčené postupy.

Článek 17a

Metodika posuzování rizik

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodiky posuzování rizik. Tato metodika posuzování rizik je vypracována v úzké spolupráci se skupinou EIB a ostatními prováděcími partnery a zahrnuje:

a)  klasifikaci hodnocení rizik s cílem zajistit soudržné a standardní zacházení se všemi operacemi bez ohledu na zprostředkovatelskou instituci;

b)  metodiku k posouzení hodnoty v riziku a pravděpodobnost selhání na základě jasných statistických metod, včetně environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG);

c)  metodu posouzení expozice při selhání a ztráty v případě selhání se zohledněním hodnoty financování, rizika projektu, podmínek splácení, kolaterálu a dalších příslušných ukazatelů.

Článek 17b

Srovnávací přehled

1.  Každý prováděcí partner používá srovnávací přehled ukazatelů (dále jen srovnávací přehled) k hodnocení kvality a rozumnosti investice, která může být podpořena zárukou EU. Srovnávací přehled zajistí nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení potenciálu a skutečného využití záruky EU.

2.   Každý prováděcí partner vyplní srovnávací přehled s ohledem na jím navrhované finanční a investiční operace. Pokud investiční operaci navrhuje několik prováděcích partnerů, vyplní srovnávací přehled různí zúčastnění prováděcí partneři společně.

3.  Srovnávací přehled obsahuje zejména posouzení:

a)  rizikového profilu navrhovaných finančních a investičních operací vyplývajícího z uplatnění metodiky posuzování rizik uvedené v článku 17a;

b)  přínosů pro konečné příjemce;

c)  souladu se závazky EU přijatými v rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu, evropského pilíře sociálních práv a Listiny základních práv;

d)  dodržení kritérií způsobilosti;

e)  kvality a příspěvku investiční operace k udržitelnému růstu a zaměstnanosti;

f)  příspěvku investiční operace k naplnění cílů Programu InvestEU;

g)  technického a finančního příspěvku na projekt;

h)  zda navrhovaná operace řeší zjištěná selhání trhu nebo suboptimální investiční situace.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel týkajících se srovnávacího přehledu, kterými se řídí prováděcí partneři.

5.  Je-li to nezbytné, může Komise poskytnout pomoc prováděcím partnerům při uplatňování metodiky posuzování rizik a při sestavování srovnávacího přehledu. Zajistí, aby byla náležitě uplatňována metodika hodnocení a aby srovnávací přehledy předkládané investičnímu výboru byly vysoce kvalitní.

Článek 18

Článek 19

Investiční výbor

1.  Zřídí se zcela nezávislý investiční výbor. Tento výbor:

a)  zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou souladu s právem a politikami Unie provedenou Komisí;

b)  ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, přičemž věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality dle článku 7a tohoto nařízení a v případě potřeby požadavku přilákání soukromých investic dle [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení]; a

c)  ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by těžily z podpory záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

2.  Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících oknům dle čl. 7 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s [článkem 237] [finančního nařízení] a jsou jmenováni Komisí na dobu určitou o délce až čtyři roky. Toto období lze prodloužit, ale celkově nepřesáhne sedm let. Řídicí rada se může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru zajišťuje, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oken dle čl. 7 odst. 1 a zeměpisných trhů v Unii a aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

Komise přijme jednací řád a hostí sekretariát investičního výboru. Sekretariát podporuje rovněž řídící radu.

3.  Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států či jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicí radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Řídicí rada může odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo z dalších opodstatněných důvodů.

4.   Při jednání v souladu s tímto článkem slouží investičnímu výboru jako podpora sekretariát, který hostí Komise a který se zodpovídá předsedovi investičního výboru. Sekretariát kontroluje úplnost dokumentace poskytnuté prováděcími partnery, kterou tvoří standardizovaný formulář žádosti, srovnávací přehled a jakákoli jiná dokumentace, kterou investiční výbor považuje za relevantní. Investiční výbor si na svých schůzích může od prováděcího partnera vyžádat upřesnění nebo požadovat, aby byly další informace předloženy na příští schůzi. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely finanční nebo investiční operace, která využívá krytí zárukou EU, pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování návrhů srovnávací přehled ukazatelů dle článku 17b.

5.  Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jeden z odborníků. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu. Investiční výbor do seznamu závěrů ve věci schválení podpory ve formě záruky EU zahrnuje podle potřeby informace o operacích, zejména jejich popis, totožnost předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů a cíle projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace. V případě citlivých obchodních rozhodnutí zveřejní investiční výbor tato rozhodnutí a informace o předkladatelích nebo finančních zprostředkovatelích projektu k datu ukončení příslušného financování nebo k jakémukoliv dřívějšímu datu, k němuž citlivost obchodních informací zaniká.

Srovnávací přehled se zveřejňuje před podpisem finanční nebo investiční operace ▌nebo dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Dvakrát ročně ▌předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů, jakož i srovnávací přehledy týkající se všech těchto závěrů. Při předkládání uvedených dokumentů musí být splněny požadavky na přísnou důvěrnost.

Závěry investičního výboru o zamítnutí použití záruky EU se včas zpřístupní dotčeným prováděcím partnerům.

6.  Pokud má investiční výbor schválit použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, která představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, musí se takové schválení vztahovat i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor v řádně odůvodněných případech ponechat si právo schválit je samostatně.

6a.  Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi návrhy změn investičních pokynů.

KAPITOLA V

Poradenské centrum InvestEU

Článek 20

Poradenské centrum InvestEU

1.  Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.

Komise podepíše dohody se skupinou EIB a dalšími prováděcími partnery s cílem určit je jako partnery poradenského centra a pověřit je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v předchozím pododstavci, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise zřídí jednotné přístupové místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušnému partnerovi poradenského centra. Komise, skupina EIB a ostatní prováděcí partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, součinnost a účinné geografické pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.

Poradenské centrum InvestEU je k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá všechna odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou k dispozici i meziodvětvové poradenské služby a služby v oblasti budování kapacit.

2.  Poradenské centrum InvestEU poskytuje zejména tyto služby:

a)  v případě centrálně spravovaných programů Unie zajišťuje jednotné kontaktní místo, které orgánům a předkladatelům projektů poskytuje pomoc při vývoji projektů;

aa)  šíří veškeré dostupné doplňkové informace ohledně investičních pokynů a výkladu těchto pokynů mezi orgány i předkladateli projektů;

b)  v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

ba)  využívá potenciál k přilákání a financování projektů malého rozsahu, mimo jiné prostřednictvím investičních platforem;

c)  podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

d)  usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemnou výměnu informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví, včetně napomáhání propagování spolupráce mezi dobročinnými organizacemi na jedné straně a dalšími potenciálními investory a předkladateli projektů na straně druhé, zejména v souvislosti s oknem pro sociální investice a dovednosti;

e)  poskytuje proaktivní poradenskou podporu v případě potřeby prostřednictvím místní přítomnosti při zakládání investičních platforem, obzvláště pak přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech, a to podle tématu nebo podle regionu;

ea)  usnadňuje a podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a došlo k maximalizaci dopadu Programu InvestEU;

f)  podporuje opatření zaměřená na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby mohli předkladatelé a orgány vytvářet rezervy investičních projektů, rozvíjet finanční nástroje a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí, se zvláštním důrazem na kulturní a tvůrčí odvětví;

fa)  poskytuje proaktivní poradenskou podporu začínajícím podnikům, zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním titulů duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

3.  Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně národních podpůrných bank, investičních platforem, malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejným orgánům a finančním i dalším zprostředkovatelům.

4.  Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných předkladatelům veřejných projektů a neziskovým institucím, které budou poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 jsou omezeny na jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.

5.  Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších prováděcích partnerů.

6.  Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1 a provádět malé projekty a vycházet vstříc jejich specifikám.

6a.  Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU s národními podpůrnými bankami nebo institucemi a těží z jejich odborných znalostí. Spolupráce mezi Poradenským centrem InvestEU na straně jedné a národní podpůrnou bankou nebo institucí na straně druhé mezi může mít podobu smluvního partnerství. Poradenské centrum InvestEU usiluje o uzavření alespoň jedné dohody o spolupráci s národní podpůrnou bankou nebo institucí v každém členském státě. V členských státech, v nichž národní podpůrné banky nebo instituce neexistují, poskytuje Poradenské centrum InvestEU na žádost dotčeného členského státu případně proaktivní poradenskou podporu ve spojitosti se zřízením takové banky nebo instituce.

7.  Prováděcí partneři navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, a to zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty požádali Poradenské centrum InvestEU o podporu, a případně tak zkvalitnili přípravu těchto projektů a umožnili posouzení možnosti jejich sdružení.

Prováděcí partneři v relevantních případech informují předkladatele i o možnosti uvedení jejich projektů na Portálu InvestEU podle článku 21.

KAPITOLA VI

Článek 21

Portál InvestEU

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

2.  Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit a poskytnout tak informace o nich investorům. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo které získají veřejné financování.

3.  Na portálu jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právními předpisy a politikami Unie.

4.  Projekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 3, předá Komise příslušným prováděcím partnerům a případně Poradenskému centru InvestEU.

5.  Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

KAPITOLA VII

ODPOVĚDNOST, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 21a

Odpovědnost

1.   Předseda řídicí rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

2.   Předseda řídící rady odpoví ústně nebo písemně na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, v každém případě do pěti týdnů ode dne obdržení otázky.

3.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 22

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

2.  Pro zajištění efektivního hodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů Programu InvestEU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, pokud jde o změny přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto nařízení o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.  Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s [články 241 a 250] [finančního nařízení]. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí skupina EIB a prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace, včetně informací o fungování záruky.

5.  Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Evropskému parlamentu a Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu podle jednotlivých členských států. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také v co největší míře, ale aby byla zároveň zachována důvěrnost osobních údajů a citlivých obchodních informací, obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jedna z těchto zpráv obsahuje informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s [čl.155 odst. 1 písm. a)] [finančního nařízení]. Komise shrne a posoudí zprávy prováděcích partnerů a předloží jejich souhrn ve formě veřejných výročních zpráv, v nichž poskytne informace o úrovni provádění programu ve vztahu k jeho cílům a ukazatelům výkonnosti, a uvede rizika a příležitosti pro finanční a investiční operace podporované Programem InvestEU.

Článek 23

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Do 30. září 2024 provede Komise průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

3.  Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději do dvou let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.  Prováděcí partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 1 a 2 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

6.  V souladu s [čl. 211 odst. 1] [finančního nařízení] zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v [článku 250] [finančního nařízení] přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 s cílem upravit na základě tohoto přezkumu míru tvorby rezerv stanovenou v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 24

Audity

Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné Evropským účetním dvorem spolu s audity prováděnými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku 127] [finančního nařízení].

Článek 25

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se třetí země Programu InvestEU na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jiného právního nástroje, udělí tato třetí země příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Akty v přenesené pravomoci týkající se aktivit prováděných prováděcími partnery nebo za jejich účasti budou vypracovány v úzkém dialogu s těmito prováděcími partnery.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3 a 6, článku 17a, článku 17b, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VIII

Transparentnost a viditelnost

Článek 27

Informace, komunikace a publicita

1.  Prováděcí partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a cílené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, a rovněž tím, že se soustředí na sociální a environmentální dopady.

2.  Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.  Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení.

2.  Příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky ze záruky EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017 lze použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, nejsou-li použity pro účely uvedené v článcích 4, 9 a 12 nařízení (EU) 2015/1017.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Orientační částky na specifické cíle

▌ Rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 je následující:

a)  ▌ 11 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)  ▌ 11 250 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)  ▌ 12 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)  ▌ 5 567 500 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).

PŘÍLOHA II

Způsobilé oblasti pro finanční a investiční operace

Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

1.  Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)  rozšíření výroby, urychlení zavádění, dodávek nebo uplatňování řešení využívajících čistou a udržitelnou energii z obnovitelných zdrojů;

b)  energetické účinnosti, přechodu k novému energetickému modelu a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

c)  rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii (úroveň přenosu a distribuce, technologie skladování, inteligentní sítě) a zvyšování úrovně propojení elektrických sítí mezi členskými státy;

d)  výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a alternativních paliv, a to pro všechny druhy dopravy, v souladu s ustanoveními uvedenými ve [směrnici o obnovitelných zdrojích energie 2009/28/ES];

e)  infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem přechodu na nový energetický model.

2.  Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)  projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě a telematických aplikací stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013;

aa)  projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, nediskriminační dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a vyšší bezpečnost, a to i pro cyklisty a chodce);

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění nízkoemisních řešení v oblasti mobility, včetně využití alternativních paliv a syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů ve vozidlech všech druhů dopravy;

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů a „námořních dálnic“;

e)  infrastruktury pro alternativní paliva pro všechny druhy dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;

ea)  inteligentních a udržitelných projektů se zaměřením na

i)  silniční bezpečnost (včetně vyšší bezpečnosti řidičů a cestujících a snížení počtu smrtelných nehod a vážně zraněných osob),

ii)  dostupnost (včetně venkovských oblastí),

iii)  snížení emisí,

iv)  rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, zejména ze strany malých a středních podniků a ve vztahu k propojeným a autonomním druhům dopravy a integrovanému vydávání jízdenek;

eb)  projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení celistvosti infrastruktury a jejích standardů, zejména bezpečných parkovacích ploch a zařízení, alternativních čerpacích stanic a systémů pro elektrické dobíjení;

ec)  silniční infrastruktury pro dopravu v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, méně rozvinutých regionech či v rámci přeshraničních dopravních projektů.

3.  Životní prostředí a zdroje, zejména prostřednictvím:

a)  vody, včetně otázek zásobování vodou a řešení odpadních vod a pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;

b)  infrastruktury pro nakládání s odpady;

c)  projektů a podniků v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

d)  zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb;

e)  udržitelného rozvoje a obnovy měst, venkova a pobřežních oblastí;

f)  činností v oblasti změny klimatu, včetně snižování rizika přírodních katastrof, přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu;

g)  projektů a podniků, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelné dodávky primárních a druhotných surovin;

h)  dekarbonizace a podstatného snižování emisí z energeticky náročných průmyslových odvětví, včetně rozsáhlé demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;

ha)  projektů podporujících udržitelé kulturní dědictví, zejména pak strategií a nástrojů k zabezpečení kulturního dědictví, ať už hmotného či nehmotného.

4.  Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, zejména pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

5.  Výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

a)  podpory výzkumné infrastruktury a výzkumných a inovačních projektů ve všech tematických oblastech, které jsou vymezeny v rámci cílů programu [Horizont Evropa] a přispívají k plnění těchto cílů;

b)  podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

c)  demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

d)  projektů na výzkumnou a inovační spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými a inovačními organizacemi a průmyslem; partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti;

e)  přenosu znalostí a technologií;

f)  nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii, nových antimikrobiálních látek a inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

6.  Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména prostřednictvím:

a)  umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty;

aa)  kvantové technologie;

b)  infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

c)  internetu věcí;

d)  technologie blockchain a jiných registračních technologií;

e)  pokročilých digitálních dovedností;

f)  ostatních pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností do odvětví dopravy v Unii;

fa)  robotiky a automatizace.

7.  Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci. Okno určené malým a středním podnikům se zaměřuje pouze na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací a sociální podniky, které jsou malými a středními podniky, zejména prostřednictvím:

a)  poskytování provozního kapitálu a investic, zejména pokud jde o opatření, která podporují kulturu podnikání a životní prostředí a prosazují vznik a růst mikropodniků a malých a středních podniků;

b)  poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti.

8.  Kulturní a tvůrčí odvětví: média, audiovizuální odvětví a novinářská práce, včetně (ale nikoli výlučně):

a)   nových technologií, např. pomocných technologií uplatňovaných na kulturní a tvůrčí zboží a služby;

b)   využití digitálních technologií k ochraně a obnově evropského kulturního dědictví, ať už hmotného či nehmotného;

c)   kulturního a kreativního průmyslu a odvětví, např. rozšířené reality / virtuální reality, imerzního prostředí, propojení člověka s počítačem, infrastruktury internetových protokolů a cloudů, sítí 5G, nových médií;

d)   technologické správy práv duševního vlastnictví.

9.  Odvětví cestovního ruchu.

10.  Udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.

11.  Sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:

a)  etického a udržitelného financování, mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiky;

b)  poptávky po dovednostech a jejich nabídky;

c)  vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb;

d)  sociální infrastruktury, zejména

i)  všeobecného a odborného vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče, vzdělávacích zařízení, studentských ubytoven a digitálního vybavení;

ii)  sociálního bydlení;

iii)  zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;

e)  sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledků v oblastech zmíněných v tomto bodě;

f)  kulturních činností se sociálním cílem;

fa)  opatření na podporu rovnosti žen a mužů a aktivní účasti žen;

g)  začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;

h)  inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

i)  začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

12.   ▌

13.  Kosmické odvětví, zejména prostřednictvím rozvoje kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie:

a)  maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;

b)  posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením nezávislosti dodavatelských řetězců;

c)  podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

d)  posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.

PŘÍLOHA III

Klíčové ukazatele výkonnosti

1. Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, jak je stanoveno v příloze II)

1.1 Objem podepsaných operací

1.2 Zmobilizované investice

1.3 Částka zmobilizovaných soukromých finančních prostředků

1.4 Dosažený pákový a multiplikační efekt

1.4a Součinnost s jinými programy Unie

2. Geografický rozsah financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, jak je stanoveno v příloze II)

2.1 Počet zahrnutých zemí (podle projektů)

2.1a Počet zahrnutých regionů (podle projektů)

2.1b Počet a objem operací na členský stát a region

3. Dopad financování z fondu InvestEU

3.1 Počet vytvořených nebo podporovaných pracovních míst

3.2 Investice podporující cíle v oblasti energetiky a klimatu a případně podrobně uvedené podle okna politiky a kategorie a rovněž podílu významu z hlediska klimatu

3.3 Investice podporující digitalizaci

3.3a  Investice podporující sociální cíle

4. Udržitelná infrastruktura

4.1 Energetika: Dodatečně instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (MW) podle zdroje

4.2 Energetika: Počet domácností, počet veřejných a komerčních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie, včetně stupně zlepšení v klasifikaci nebo rovnocenných údajů, nebo počet domácností renovovaných na budovy s téměř nulovými emisemi a splňujících normu pro pasivní dům

4.3 Digitalizace: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI

4.4 Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho: ▌

– globální sítě a komplexní sítě v jejích částech vymezených v příloze k [nařízení č. XXX, vložte odkaz na nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy ];

– multimodální infrastruktura;

– inovativní řešení přispívající k vyváženému poměru různých druhů dopravy, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy;

– počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

4.5 Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou

4.5a Počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

4.6 Snížení emisí: omezené množství emisí CO2

5. Výzkum, inovace a digitalizace

5.1 Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím programu

5.2 Počet podporovaných podniků, které provádějí výzkumné a inovační projekty prostřednictvím programu

5.2a Počet projektů, které předtím získaly podporu z programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa

6. Malé a střední podniky

6.1 Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikro, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)

6.2 Počet podporovaných podniků podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze), zejména inovativních malých a středních podniků

6.3 Počet podporovaných podniků podle odvětví

7. Sociální investice a dovednosti

7.1 Sociální infrastruktura: Kapacita a dosah podporované sociální infrastruktury podle odvětví: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní

7.2 Mikrofinancování a financování sociálních podniků:  počet podporovaných podniků sociální ekonomiky

7.2a  Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet vytvořených podniků sociální ekonomiky

7.2b  Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných podniků sociální ekonomiky podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze)

7.5 Dovednosti: Počet osob, jež získávají nebo si nechávají uznávat nové dovednosti: formální, informální a neformální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou

PŘÍLOHA IV

Program InvestEU – Předchůdcovské nástroje

A. Kapitálové nástroje:

•  Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).

•  TTP: Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ generálního ředitelství pro podniky a průmysl za rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 (K(2007) 531).

•  Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).

•  GIF: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

•  Nástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

•  COSME EFG: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

•  InnovFin Equity:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).

•  Investice do budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

B. Záruční nástroje:

•  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa růstu a zaměstnanosti (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43).

•  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84).

•  Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 (SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).

•  Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).

•  RSI:

–  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

–  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

–  Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu: „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299).

•  EaSI-Záruka: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

•  Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (LGF programu COSME): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

•  InnovFin Debt:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

–  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 965).

•  Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

•  Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

•  Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

C. Nástroje pro sdílení rizik:

•  Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

•  InnovFin:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

•  Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

•  Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

D. Účelové investiční jednotky:

•  Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1).

•  Marguerite:

–  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).

–  Rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite) (C(2010)941).

•  Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5).

(1)

  Úř. věst. …

(2)

  Úř. věst. …

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(5)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(6)

  KOM(2018) 97 v konečném znění.

(7)

1a   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(8)

  COM(2018)353.

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12. 2016, s. 1).

(10)

  COM(2017) 206.

(11)

  COM(2017) 250.

(12)

  Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

(13)

  

(14)

Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetových stránkách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ%3AC%3A2013%3A373%3ATOC

(15)

1a   Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(16)

1b   Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(17)

  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(18)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)

   Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)

  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)

  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(23)

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(24)

  

(25)

  

(26)

1a   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (9.11.2018)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU

(COM(2018)0439 – C8‑0257/2018 – 2018/0229(COD))

Zpravodaj pro stanovisko: Seán Kelly(*)

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Aby bylo zajištěno, že Parlament povede jednání o balíčku VFR, jsou pro zprávy a stanoviska stanoveny náročné lhůty, které umožní na podzim zahájit parlamentní diskuse. To znamená, že během procesu přípravy stanoviska bylo na konzultace s kolegy a zúčastněnými subjekty méně času než obvykle. Z tohoto důvodu je třeba tuto zprávu chápat jako prvotní návrh, který bude doplňován v nadcházejících týdnech, až budou mít všichni více času reagovat na návrh Komise týkající se Programu InvestEU.

Tento návrh je především velmi vítán. Ačkoli Evropský fond pro strategické investice a jiné programy byly v posledních letech mimořádně úspěšné při vyvažování rizik a mobilizaci potřebných investic do ekonomiky EU, a to zejména v době, kdy se členské státy zotavovaly z hospodářského útlumu, k němuž došlo před desetiletím, stále existují problémy na trhu, které brání realizaci investic v určitých oblastech, a míry investic jsou i přes výrazný nedávný pokrok stále značně pod úrovní roku 2009. Děje se tak v době, kdy jsou na obzoru další významné hrozby pro hospodářství EU. Rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie již přineslo obrovskou nejistotu mnoha podnikům v EU, a to zvláště těm, které jsou závislé na pravidelném obchodu s trhem ve Spojeném království a mnohé musí v rámci své obchodní činnosti denně překračovat hranici do Spojeného království. Současně stále více na sebe soustředěné a protekcionistické Spojené státy představují významnou hrozbu pro mnoho podniků v EU, zejména v podobě uvalení cel na zboží, jako je hliník a ocel, ze strany prezidenta Spojených států. Bude důležité významně zvýšit úroveň investic v EU, aby se podniky mohly co nejvíce vyrovnat s potenciálními dopady, a v tomto ohledu může mít velký vliv Program InvestEU.

Pokud jde o návrh samotný, přechod na jednotný unijní investiční podpůrný mechanismus pro vnitřní akce pro období 2021–2027 je vítaným krokem, který může přinést značné zjednodušení v oblasti finančních nástrojů EU. Klíčové slovo však zní „zjednodušení“, a bude důležité zajistit, aby k němu skutečně došlo; Program InvestEU nesmí vytvořit žádné další komplikace nebo problémy pro předkladatele projektů a pro investory, je nanejvýš důležité, aby skutečně přinesl zjednodušení.

Program InvestEU staví na úspěchu fondu EFSI, který byl zřízen po finanční krizi a stal se východiskem pro investice v oblastech, kde je naše hospodářství nejvíce potřebovalo. Cílem bylo za dobu od vzniku do konce fondu mobilizovat investice v hodnotě 315 miliard EUR. Očekává se, že tohoto cíle bude brzy dosaženo, převážně díky soukromému kapitálu. Téměř třetina těchto peněz (28 %) směřovala na financování malých a středních podniků v Evropě a přibližně 22 % bylo přiděleno na činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Dalších 22 % směřovalo do projektů souvisejících s energetikou. Bude důležité, aby Program InvestEU převzal úspěšné prvky fondu EFSI a zachoval je a aby současně umožnil potřebnou pružnost u jednotlivých druhů nástrojů. Jeden zastřešující program by neměl nezbytně znamenat univerzální přístup – bude důležité najít správný přístup, zejména pro financování výzkumu, vývoje a inovací a malých a středních podniků, který by měl zohlednit poznatky získané z nástrojů, jako jsou program COSME a nástroj InnovFin.

Jsou předloženy určité změny návrhu Komise, které by to měly zohlednit. Pokud jde o adicionalitu, fond EFSI se zaměřoval na rizikovější projekty – které by jinak nezískaly investice. Bude důležité zajistit, aby v tomto smyslu zajišťoval adicionalitu i Program InvestEU, přičemž určitá pružnost bude zapotřebí u „vysoce rizikového“ prvku, vzhledem k odlišné oblasti působnosti programu. Z tohoto důvodu zpravodaj doplňuje článek týkající se adicionality.

Kromě toho se zavádí řídící výbor, který se více přibližuje řídícím strukturám, jež existují pro fond EFSI. Zavedení řídícího výboru má při řízení programu zajistit správnou rovnováhu mezi zkušenostmi z oblasti politiky a bankovnictví a nabídne zastoupení Komisi, EIB a dalším prováděcím partnerům a odborníkovi jmenovanému Evropským parlamentem. Tím se zajistí větší vyváženost strategického rozhodování Programu InvestEU, než jakou nabízí návrh Komise.

A konečně by byla vítána i jasnější úloha skupiny EIB, jaké bylo úspěšně dosaženo u fondu EFSI. EIB je bankou vzniklou na základě Smlouvy, má významné zkušenosti z provádění finančních nástrojů a je jedinou finanční institucí, která pokrývá všechny členské státy a politiky EU. Kvůli potřebě většího počtu projektů malého rozsahu je také vítáno doplnění možnosti dalších prováděcích partnerů, například vnitrostátních podpůrných bank.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušné výbory, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1) Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(1) Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení, dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic a růst je mezi členskými státy nerovnoměrně rozložen. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic nutné pro dlouhodobý růst s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, výzkumu, dovedností, infrastruktury, malých a středních podniků a začínajících podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie. Proto je důležité, aby program InvestEu nadále podporoval projekty, které je jinak obtížné financovat, ačkoli mají pro evropské občany dlouhodobě pozitivní přínos v ekonomické, ekologické a společenské oblasti.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání a nejasným postupům pro kombinování evropských strukturálních a investičních fondů s tržními nástroji vytvářenými Unií. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout adicionality, efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(3)  V posledních letech přijala Unie strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k vědecké excelenci, udržitelnosti hospodářského růstu Unie, podpoře technologií a inovací v oblasti změny klimatu, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie, včetně strategických dlouhodobých ekonomických, společenských a environmentálních přínosů v klíčových oblastech se silným důrazem na výrazné rozšíření přístupu malých a středních podniků k financování.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Zásadním problémem pro podniky v kulturním a tvůrčím odvětví zůstává přístup k financím. Aby bylo možné toto vysoce inovativní odvětví dále rozvíjet, bude mít zvláštní nástroj záruk vytvořený v programu Kreativní Evropa své pokračování v rámci programu InvestEU, neboť se ukázalo, že úspěšně posiluje finanční kapacitu a konkurenceschopnost podniků v kulturním a v tvůrčím odvětví.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b)  Nejrůznější dluhové a kapitálové produkty nabízené v rámci programu InvestEU a jeho tematických oken musí pokrývat široké spektrum různých rizik, včetně velmi vysokých rizik především v oknech pro výzkum, vývoj a inovace a digitalizaci a pro malé a střední podniky, jak tomu bylo v nástroji InnovFin programu Horizont 2020.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5c)  Kulturní a tvůrčí odvětví patří k neojodolnějším a nejrychleji rostoucím odvětvím evropského hospodářství a vytvářejí hospodářskou a kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Nehmotná povaha jejich aktiv však omezuje jejich přístup k soukromému financování. K nejdůležitějším úkolům pro toto odvětví proto patří zlepšení přístupu k finančním prostředkům, které jsou nezbytné pro to, aby bylo možné investovat, rozšiřovat činnost a obstát v mezinárodní konkurenci. Program InvestEU by proto měl malým a středním podnikům v kulturním a tvůrčím odvětví usnadňovat přístup k finančním prostředkům.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat udržitelný růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu, lepšímu stavu životního prostředí a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat, a nikoli nahrazovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů. Investice by měly splňovat požadavek adicionality, aby bylo možné řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace a aby investice směřovaly k vytváření dlouhodobých a kvalitních pracovních příležitostí, rozvoji veřejné infrastruktury a udržitelnému růstu.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU značnou pozornost.

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Zásady udržitelného rozvoje a bezpečnosti by proto měly být základem koncepce Fondu InvestEU a neměly by být podporovány investice spojené s fosilními palivy, pokud nejsou odůvodněny tím, že přispívají k dosažení cílů energetické unie.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 30 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle alespoň 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  S ohledem na náklady kapitálu u projektů obnovitelných zdrojů energie by Fond InvestEU měl umožnit používání inovativního záručního nástroje ke snížení regulačního rizika a souvisejících vysokých nákladů na použitý kapitál v některých členských státech. Využití této možnosti je dobrovolné. Pro dosažení tohoto cíle by Fond InvestEU měl ve vhodných případech přispívat k systému na podporu investic do obnovitelných zdrojů energie podle čl. 3 odst. 5 [revidované směrnice o obnovitelných zdrojích], včetně mechanismů financování zřízených článkem 27a [nařízení o správě].

Odůvodnění

Komise by měla zajistit synergie mezi různými nástroji vytvořenými na podporu nákladově účinného zavádění zdrojů obnovitelné energie v Evropě a zamezit zdvojování. Pokud to Komise bude považovat za relevantní a účinné, Fond InvestEU by následně měl přispívat k dalším existujícím či budoucím platformám, které mají v odvětví udržitelné energie stejné cíle. Tento přístup doporučuje skupina Komise na vysoké úrovni pro udržitelné financování a v minulosti jej v obdobných projektech použila také Světová banka.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14 ] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná.

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle a odvětvových cílů zařazených do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

__________________

__________________

14 COM(2018)353.

14 COM(2018)353.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228415. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských a oceánských vod, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228415. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

__________________

__________________

15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Program InvestEU by měl rovněž v rámci všech svých pracovních a rozhodovacích procesů zohledňovat genderové hledisko, dbát na to, aby byly výbory a projektové týmy genderově vyvážené, a zajistit, aby provádění tohoto fondu přispívalo k podpoře rovnosti žen a mužů v souladu s povinnostmi EU v oblasti genderového mainstreamingu (článek 8 SFEU).

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie ve vztahu k cílům udržitelného rozvoje a včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti, a pomáhat např. při vývoji a zavádění inteligentních dopravních systémů. Fond InvestEU by se měl prioritně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic, včetně udržitené mobility, energetické účinnosti a činností přispívajících k dosažení klimatických a energetických cílů pro rok 2030, jako i cílů dlouhodobých. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie mj. v oblasti dopravy, energetiky a v digitální odvětví. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  program InvestEU chápe jako klíčový prvek energetickou účinnost, která by měla být u investičních rozhodnutí podstatným hlediskem. Konkrétně stanovuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“, která znamená, že před přijetím rozhodnutí týkajícího se energetického plánování, politiky a investic je vždy třeba zvažovat, zda by nebylo možno předpokládaná plánovací, politická a investiční opatření plně nebo zčásti nahradit nákladově efektivními a technicky, ekonomicky a environmentálně vhodnými alternativními opatřeními ke zlepšení energetické účinnosti, přičemž by se stále dařilo dosahovat cílů příslušných rozhodnutí. Mezi takové nákladově efektivní alternativy patří opatření s cílem zajistit efektivnější poptávku po energii a dodávku energií, zejména úsporami díky nákladově efektivnímu využívání energie konečným uživatelem, iniciativami týkajícími se reakce na straně poptávky a účinnější přeměnou, přenosem a distribucí energie. Členské státy by měly podporovat šíření této zásady také na regionální a místní úrovni státní správy a v soukromém sektoru.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b)  Podle směrnice o energetické náročnosti budov (směrnice (EU) 2018/844) má každý členský stát povinnost vytvořit dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Členské státy mají také povinnost usnadňovat přístup k vhodným mechanismům pro agregaci projektů a snižování vnímané rizikovosti pro investory a pro soukromý sektor.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná.

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Vzhledem k tomu, že veřejné financování činností v oblasti výzkumu a inovací podněcuje růst produktivity a má zásadní význam pro posílení soukromého výzkumu a inovací, výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná, a podporovat přední postavení EU v oblasti udržitelných technologiích na světové úrovni. V zájmu podpory investic do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa, a zejména Evropská rada pro inovace pracovaly v součinnosti s finančními produkty, které mají být využívány v rámci Programu InvestEU. Kromě toho inovativní malé a střední podniky a začínající podniky čelí problémům při financování, zejména pak podniky zaměřené na nehmotná aktiva. Z toho vyplývá, že je nezbytné, aby ERI působila v úzké komplementaritě se specializovanými finančními produkty v rámci Programu InvestEU a zajistila tak pro tyto malé a střední podniky kontinuitu podpory. V tomto ohledu by měly zkušenosti získané z finančních nástrojů zavedených v rámci programu Horizont 2020, například z nástroje InnovFin a záruky za úvěry pro malé a střední podniky v rámci programu COSME, sloužit jako pevný základ poskytování této cílené podpory.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  V zájmu zajištění co nejlepšího poradenství příjemcům Programu InvestEU a rovněž na podporu synergií s programem Horizont Evropa by se měly posílit EIB InnovFin poradenské služby.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence.

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně investovat do digitální transformace a urychlit ji a distribuovat její přínosy mezi všechny občany a podniky Unie v městských a venkovských oblastech. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence, v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty, strojové učení, internet věcí, biotechnologii a Fintech, neboť takové investice mohou zvýšit účinnost při mobilizaci kapitálu pro podnikatelské záměry.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Vzhledem k tomu, že jednotný trh je negativně ovlivněn digitální propastí, která vzniká v důsledku chybějícího přístupu do sítě, rozdílnou rychlostí připojení v jednotlivých regionech a nedostatečnými znalostmi, měla by digitální transformace společnosti vybavit občany – zejména mladou generaci, která již vyrůstala v digitálním prostředí – schopnostmi, díky nimž budou s jistotou používat nové technologie, budou znát ochranu soukromí, bezpečnost a základní záruky, které je ochrání před škodlivou činností a zvýší jejich potenciál pro hospodářství. Proto je nutný komplexní přístup ke zvýšení pokrytí, dosažení obdobné míry konektivity a stejné úrovně poznatků pro všechny.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(16)  Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Dále je nutné řešit genderové rozdíly, neboť kreativita žen a jejich podnikatelský potenciál jsou nevyužitým zdrojem růstu a pracovních příležitostí, který je třeba dále rozvíjet. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Špatný přístup malých a středních podniků ke kapitálu je dále zhoršován tím, že evropské odvětví soukromého kapitálu je relativně malé, a obtíže s přístupem k financování jsou ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zjednodušením jejich přístupu k financování a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, zvyšovat konkurenceschopnost a překonávat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Programy jako COSME byly pro malé a střední podniky důležité v tom, že usnadňují přístup k financování ve všech fázích životního cyklu podniků, což doplnil fond EFSI, u něhož došlo k rychlému využití ze strany MSP. Fond InvestEU by tudíž měl na tyto úspěchy navázat a poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Podniky poskytující služby obecného zájmu hrají zásadní a strategickou úlohu v klíčových odvětvích s velkými síťovými odvětvími (energetika, vodohospodářství, odpady, životní prostředí, poštovní služby, doprava a telekomunikace), ve zdravotnictví, vzdělávání a sociálních službách. Evropská unie tím, že tyto podniky podporuje, zabezpečuje dobré životní podmínky svých občanů a jejich možnost si svobodně vybrat, mezi jinými také pokud jde o kvalitu služeb;

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy16 a evropský pilíř sociálních práv17, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě18 identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací.

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy16, evropský pilíř sociálních práv17 a právní rámec EU pro Úmluvu EU o právech osob se zdravotním postižením, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Vzhledem k tomu, že je třeba výrazně investovat do sociální infrastruktury, Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí, mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě18 identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací.

__________________

__________________

16 COM(2017) 206.

16 COM(2017) 206.

17 COM(2017) 250.

17 COM(2017) 250.

18 Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

18 Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Projekty financované z fondu InvestEU by měly podporovat rovnost žen a mužů, zejména v oblasti výzkumu a inovací, a to tím, že budou řešit výchozí příčiny genderové nerovnováhy, budou beze zbytku využívat potenciálu žen i mužů mezi výzkumnými pracovníky a budou aspekt pohlaví zohledňovat v rámci výzkumu a inovací, a rovněž tím, že budou věnovat zvláštní pozornost zajištění genderové vyváženosti v rámci hodnoticích panelů a dalších relevantních poradenských a odborných subjektů. Dále je činnost třeba zaměřit na provádění zásad týkajících se rovnosti žen a mužů, jak jsou stanoveny v článku 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a v článku 8 SFEU a směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Fond InvestEU by měl rovněž podporovat opatření a strategie týkající se vyvážené energetické transformace, přičemž bude podporovat investice řešící situaci pracovníků v konkrétních odvětvích, jako je těžba černého a hnědého uhlí, automobilový průmysl, jež mohou být přechodem na nízkouhlíkové hospodářství dotčena. Fond InvestEU by měl být schopen podporovat přechod těchto ekonomik směrem k udržitelným činnostem a přilákat alternativní inovativní podniky, začínající společnosti a průmysl za účelem budování udržitelného regionálního hospodářství. Dále by měly být podporovány další synergie s dodatečnými podpůrnými režimy, jako je fond pro modernizaci, který bude vytvořen pro období 2021–2030, a rovněž další programy na úrovni členských států a Unie, které budou řešit spravedlivý přechod.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19b)  Tento fond by měl zajistit rovnost při financování projektů po celé EU se zvláštním zaměřením na nejchudší a nejméně rozvinuté regiony.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(21)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi, pod podmínkou, že tyto země dodržují lidská práva. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a)  Rozpočet ve výši 3 105 milionů EUR (ve stálých cenách) na výzkum a inovace ve Fondu InvestEU by neměl pocházet z celkového rozpočtu programu Horizont Evropa, který činí 120 miliard (ve stálých cenách), ale měl by být poskytnut nad rámec tohoto programu.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným příjemcům. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Fond InvestEU by měl mít specifickou strukturu řízení, která zajistí vhodné využívání záruky EU.

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným příjemcům. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Za účelem zlepšení transparentnosti, účinnosti, odpovědnosti a proto, aby se zajistilo vhodné využívání záruky EU, by měl Fond InvestEU mít specifickou strukturu řízení, zcela oddělenou od skupiny EIB.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

(26)  Měl by být ustaven řídící výbor s exekutivní pravomocí přijímat rozhodnutí podle článku 17, složený ze zástupců, které jmenuje Evropská komise, Evropská investiční banka, prováděcí partneři, a jednoho odborníka bez hlasovacího práva, kterého jmenuje Evropský parlament, aby bylo zajištěno, že při řízení Programu InvestEU bude dosaženo správné rovnováhy mezi odborností z oblasti politiky a bankovnictví. Řídící výbor by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s právem EU a jejími politikami, avšak rozhodnutí o finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Projektový tým sestávající z odborníků, které dají prováděcí partneři k dispozici Komisi, aby jí poskytovali odborné poradenství při finančním a technickém posuzování navržených finančních a investičních operací, by měl hodnotit ty operace, jež prováděcí partneři předložili k posouzení investičnímu výboru.

vypouští se

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v mít různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví, a měl by vždy zahrnovat nejméně dva odborníky se zkušenostmi v oblasti klimatických akcí, ochrany životního prostředí a řízení.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na území Unie. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost a potenciál protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní nebo regionální podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů kombinující charakteristiky jejich finančních produktů s požadavky Fondu, neboť jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na území Unie. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve třech členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech.

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve dvou členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(31)  Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena jakémukoli prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. c)] [finančního nařízení], včetně národních nebo regionálních podpůrných bank nebo institucí, EIB, Evropského investičního fondu a dalších mezinárodních rozvojových bank. Tam, kde složka členského státu usiluje o cílená politická opatření, které již EU provádí prostřednictvím obdobných finančních a investičních operací, měla by složka členského státu a složka na úrovni EU mít stejné prováděcí partnery. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu Komise zohlední návrhy předložené jednotlivými členskými státy. V souladu s [článkem 154] [finančního nařízení] musí Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí. Toto posouzení by mělo zajistit omezení byrokratických překážek a nákladů, které by neměly dopad na návratnost investice a neovlivňovaly by míry.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně tím, že zajistí účinné provádění zeměpisné diverzifikace s cílem přispět k cíli Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Poradenské centrum by mělo věnovat zvláštní pozornost tomu, že je nutné malé projekty seskupit do větších portfolií. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi.

(36)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v každém členském státě, se zvláštním zaměřením na zajištění přítomnosti v regionech, které čelí obtížím při vypracovávání projektů v rámci Fondu InvestEU, a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi. V poradenských centrech je třeba shromažďovat zkušenosti vnitrostátních podpůrných bank s vytvářením, seskupováním a financováním projektů a je třeba nadále oceňovat úlohu, kterou hrají jako prováděcí partneři.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)  Vzhledem k pozitivním výsledkům národních podpůrných bank při vytváření, seskupování a financování projektů, například projektů malém rozsahu týkajících se energetické účinnosti a obnovitelné energie na místní a regionální úrovni, by se jejich odbornost měla sdružit do poradenských center a měla by být nadále oceňována i jejich úloha jakožto prováděcích partnerů.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(47a)  Program by měl být přístupný příjemcům díky větší publicitě a transparentnosti, mimo jiné na straně finančních a bankovních zprostředkovatelů. Je proto zapotřebí větší informování a trvalé sledování realizace opatření.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU, zejména cílů v oblasti změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje, a to v souladu s cílem přechodu na ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů nejpozději do roku 2050.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)  „operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie kombinující nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze unijní programy financované z jiných zdrojů než z unijního rozpočtu, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), postavit na roveň programům Unie financovaným z rozpočtu Unie;

1)  „adicionalitou“ adicionalita ve smyslu článku 8a (nový);

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)  „zásadou energetická účinnost v první řadě“ upřednostnění opatření na zvýšení účinnosti poptávky po energii a zásobování energií v rámci veškerého energetického plánování a rozhodování ohledně politiky a investic, a to pomocí nákladově efektivních úspor při konečném použití, iniciativ zaměřených na odezvu na straně poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

17a)  „EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

17b)  „adicionalitou“ adicionalita ve smyslu článku 8a (nový).

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  konkurenceschopnosti Unie včetně inovací a digitalizace;

a)  konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu;

b)  udržitelného růstu ekonomiky EU směřujícího k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a cílů Pařížské dohody o klimatu;

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace;

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace ve všech oknech politik, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh;

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

c)  zvyšování a zjednodušování přístupnosti a dostupnosti financování a posilování globální konkurenceschopnosti pro začínající inovativní podniky, malé a střední podniky včetně mikropodniků a v řádně opodstatněných případech pro podniky se společnost se střední kapitalizací;

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  přispívání k tomu, aby nejméně 30 % výdajů z rozpočtu EU podporovalo dosažení klimatických cílů, a zvýšení investic do opatření na zmírňování změny klimatu a adaptaci, zejména plnění cílů v oblasti klimatu a energeticky do roku 2030 monitorovaných nařízením (EU) (XX) [správa energetické unie] díky tomu, že nejméně 40 % prostředků z fondu InvestEU bude přispívat ke klimatickým cílům.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.

Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (ve stálých cenách), z toho nejméně 28 500 000 000 EUR by mělo být přiděleno skupině EIB. Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 35 %. EIB:

 

- jako prováděcí partner poskytuje přístup ke svému přídělu záruky EU pro národní a regionální podpůrné banky;

 

- vytvoří strukturovaný dialog s národními a regionálními podpůrnými bankami při vývoji a provádění finančních nástrojů a projektů;

 

- podává každoročně Evropskému parlamentu zprávu o fungování záruky, přispívání k cílům uvedených v článku 3 a spoupráci s národními a regionálními subjekty.

 

Při přezkumu v polovině období, nejpozději však v prosinci 2024 posoudí Komise podíl poskytnutý skupině EIB a případně navrhne změny ve výši až 10 %.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Projekty, které mají být financovány z dodatečně poskytnuté částky, se zaměřují výhradně na opatření, jež jsou způsobilá dle kritérií způsobilosti stanovených v pravidlech programu Unie, z něhož byla částka převedena, a program InvestEU usiluje o pokrytí co nejvyšší rizikové tranše.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 525 000 000 EUR (v běžných cenách).

3.  Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách V a VI činí 725 000 000 EUR (v běžných cenách).

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií. Cílem tohoto užití je snížení administrativní zátěže příjemců a nesmí překročit 5 % hodnoty finančního přídělu podle odstavce 1.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

a)  být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena; žádná finanční nebo investiční operace realizovaná ze záruky EU nesmí podkopávat provádění cílů udržitelného rozvoje, závazků EU v rámci Pařížské dohody, cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dosažení ekonomiky s téměř nulovými emisemi skleníkových plynů do roku 2050 nebo s nimi být v rozporu;

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:, a případě bude využívat zkušeností získaných při provádění finančních nástrojů v předchozím víceletém finančním rámci:

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální, bezpečnosti silničního provozu, cestovního ruchu, energetiky, zejména zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnosti v souladu s energetickými rámci 2030 a 2050 a zlepšování úrovně propojitelnosti, digitálního propojení a přístupu, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surovin, vesmíru, oceánů a vody, vnitrozemských odpadů, prevence vzniku odpadu a oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  podokno renovace a údržby instruktury: zahrnuje udržitelné investice v oblasti:

 

- renovace železničních a silničních mostů a tunelů v zájmu zvýšení bezpečnosti;

 

- projekty renovace budov se zaměřením na úspory energie, zavádění decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů a integrace budov do propojeného digitálního systému pro výrobu, skladování a přepravu energie;

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkumné a inovační aktivity, využití výsledků výzkumu na trhu, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností z řad jiných než malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU;

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trhu, podporu tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností včetně začínajících podniků a malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU na základě nabytých zkušeností, zejména z InnovFin;

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  okno pro malé a střední podniky: přístupnost a dostupnost financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

c)  okno pro malé a střední podniky: jednodušší přístupnost a dostupnost financování pro začínající podniky, malé a střední podniky, včetně podniků inovativních, a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací, zejména s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost, inovace, digitalizaci a udržitelnost;

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků, podnikání žen a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, včetně studentských půjček, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity, zejména pokud mají sociální cíl, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí formou aktu v přenesené pravomoci s řádným zohledněním kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování COM(2018)353] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. přezkumu mohou být případně vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů a zajistit soulad s cíli a normami EU v oblasti životního prostředí;

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  odhadnout dopad na zaměstnanost a tvorbu pracovních míst;

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise, a aby se posoudil soulad operací s nařízením o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)353);

Pozměňovací návrh    66

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Okno pro malé a střední podniky dále podporuje příjemce, kteří byli podporování z různých nástrojů záruk EU sloučených do programu InvestEU, zejména ze Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví z programu Kreativní Evropa.

Pozměňovací návrh    67

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 50 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby:

 

– alespoň 65 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu výrazně přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou;

 

– alespoň 35% investic v rámci okna pro výzkum, inovace a digitalizaci přispívalo k plnění cílů programu Horizont Evropa;

 

– výrazný podíl záruky nabízené malým a středním podnikům a podnikům se střední kapitalizací v rámci okna pro malé a střední podniky by měl podporovat inovativní malé a střední podniky;

 

– alespoň 30% investic v rámci okna pro sociální investice a dovednosti přispívalo k plnění cílů programu Horizont Evropa a Erasmus+;

 

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o to, aby část rozpočtové záruky použité na okno pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena vyváženým způsobem mezi činnostmi v různých oblastech.

Pozměňovací návrh    68

Návrh nařízení

Článek 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 8a

 

Adicionalita

 

1. Pro účely tohoto nařízení se „adicionalitou“ rozumí podpora takových operací ze strany fondu InvestEU, které řeší selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, včetně dlouhodobé návratnosti investic nebo vyššího rizika finančních potřeb pro projekty poskytující dlouhodobé environmentální a sociální přínosy, a které by v období, během nějž je možné využít záruku EU, nemohli prováděcí partneři provést bez podpory fondu InvestEU nebo by je nemohli provést ve stejném rozsahu. Projekty podporované z Fondu InvestEU podporují cíle stanovené v článku 3.

 

2. Aniž je dotčen požadavek týkající se naplňování definice adicionality uvedené v prvním pododstavci, významnými ukazateli adicionality jsou tyto prvky:

 

– navržené projekty, které nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB, nebo rovnocennou míru rizika, zejména pokud takové projekty představují rizika charakteristická pro určitou zemi, odvětví, nebo region, zejména rizika hrozící v méně rozvinutých regionech a přechodových regionech, nebo pokud takové projekty představují rizika spojená s inovacemi, zejména v případě neověřených technologií posilujících růst, udržitelnost a produktivitu;

 

– projekty navržené prováděcími partnery, které investiční výbor považuje za projekty nesoucí riziko rovnocenné riziku popsanému v první odrážce tohoto pododstavce.

Pozměňovací návrh    69

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Prostředky přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě.

1.  V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [... nařízení o společných ustanoveních] mohou členské státy, případně regiony, dobrovolně požádat o převod částí svých finančních přídělů do fondu InvestEU. Převedené prostředky budou použity v souladu s pravidly fondu InvestEU. Prostředky přidělené členským státem dle čl. [10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.] nebo čl. [75 odst. 1] nařízení [[plánu SZP] č.] budou použity pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě.

Pozměňovací návrh    70

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem nebo regionem prostřednictvím členského státu a Komisí.

Pozměňovací návrh    71

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

a)  celkový objem části záruky EU spadající pod složku členského státu týkající se členského státu nebo regionu, míru tvorby rezerv na tuto část, objem příspěvků z fondů v rámci sdíleného řízení, zahajovací fázi tvorby rezerv v souladu s ročním finančním plánem a objem výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

Pozměňovací návrh    72

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  prováděcího partnera nebo partnery, kteří vyjádřili svůj zájem, a povinnost Komise informovat členský stát o zvoleném prováděcím partnerovi či partnerech;

c)  prováděcího partnera nebo partnery, kteří vyjádřili svůj zájem, a povinnost Komise informovat členský stát a případně regionální orgán o zvoleném prováděcím partnerovi či partnerech;

Pozměňovací návrh    73

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu včetně zpráv dle ukazatelů uvedených v dohodě o příspěvcích;

e)  povinnost každoročního předkládání zpráv členskému státu nebo případně regionu včetně zpráv dle ukazatelů uvedených v dohodě o příspěvcích;

Pozměňovací návrh    74

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 5 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  Komise ihned informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;

c)  Komise ihned informuje členský stát nebo případně region, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční rezervy;

Pozměňovací návrh    75

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 5 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát na výzvu Komise do společného rezervního fondu částku ve výši až 5 % počáteční rezervy.

d)  pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční rezervy, poskytne příslušný členský stát nebo region na výzvu Komise do společného rezervního fondu částku ve výši až 5 % počáteční rezervy.

Pozměňovací návrh    76

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.

2.  Podpora formou záruky EU může být poskytnuta na finanční a investiční operace, které se řídí tímto nařízením, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027. Tato podpora musí s sebou nést vyšší míru tvorby rezerv pro malé a střední podniky, které prokáží, že se potýkají s objektivními překážkami v získání přístupu k úvěru. Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem dle čl. 13 odst. 1 písm. a) musí být podepsány do 31. prosince 2028.

Pozměňovací návrh    77

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  splňují podmínky stanovené v [čl. 209 odst. 2 písm. a) až e)] [finančního nařízení], obzvláště pak požadavek doplňkovosti stanovený v [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení], a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

a)  splňují podmínky stanovené v [čl. 209 odst. 2 písm. a) až e)] [finančního nařízení], obzvláště pak dosažením doplňkovosti stanovené v článku [8a], a dosahují pákového a multiplikačního účinku mobilizací globálních investic převyšujících velikost unijní záruky a v relevantních případech maximalizují soukromé investice v souladu s [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení];

Pozměňovací návrh    78

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; a

b)  přispívají k plnění cílů unijní politiky, doplňují tyto cíle a jsou s nimi v souladu, zejména ty, jež souvisejí s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušného okna dle přílohy II tohoto nařízení; a

Pozměňovací návrh    79

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  jsou technicky životaschopné z environmentálního a sociálního hlediska v souladu s kritérii způsobilosti uvedenými v příloze II tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    80

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)  Fond InvestEU nepodporuje činnosti související s fosilními palivy, ledaže by tyto činnosti byly řádně odůvodněny tím, že přispívají k plnění cílů energetické unie, a to konkrétně k energetické bezpečnosti, integraci vnitřního trhu s energií, zvýšení účinnosti využívání energie, dekarbonizaci ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou, a k technologickým průlomům v nízkouhlíkových a čistých technologiích, které podněcují transformaci energetiky a zlepšují konkurenceschopnost.

Pozměňovací návrh    81

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  v relevantním případě v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

c)  v relevantním případě v třetí zemi, která je uvedena v odst. 2 písm. a) a dodržuje lidská práva;

Pozměňovací návrh    82

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech zemích tak, že se sdruží do skupiny.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve dvou zemích tak, že se sdruží do skupiny. Toto kritérium je splněno i tehdy, pokud prováděcí partneři identifikují společné selhání trhu na svých trzích a řeší toto selhání trhu nebo suboptimální investiční situace místně přizpůsobenými, avšak podobnými nástroji.

Pozměňovací návrh    83

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Tam, kde složka členského státu usiluje o cílená politická opatření, která jsou již řešena složkou EU prostřednictvím obdobných finančních a investičních operací, měla by složka členského státu a složka na úrovni EU mít stejné prováděcí partnery.

Pozměňovací návrh    84

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  dosahovalo geografické rozmanitosti;

d)  dosahovalo geografické rozmanitosti ze strany členského státu a regionu;

Pozměňovací návrh    85

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika;

e)  poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika a současně se vyhýbalo operacím s nadměrným finančním rizikem;

Pozměňovací návrh    86

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  dosahovalo adicionality podle článku 8a.

Pozměňovací návrh    87

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Národní podpůrné banky a instituce jsou také finančními institucemi a mají odpovídající pravidla a postupy. Musí být zajištěno, aby požadavky [článku 154] [finančního nařízení] byly přiměřené jejich velikosti a jejich zeměpisné působnosti. Je zapotřebí, aby byly vzaty do úvahy existující údaje, postupy v oblasti dohledu a státní pomoc.

Odůvodnění

Evropská komise navrhla začlenění takových národních podpůrných bank a institucí a tyto subjekty přitom stěží mohou projít pilířovým hodnocením uvedeným v [článku 154] [finančního nařízení] a vyhovět kritériu nejméně tří členských států.

Pozměňovací návrh    88

Návrh nařízení

Kapitola 4 a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Veškeré orgány podílející se na rozhodování a výběru projektů budou jednat v souladu se zásadami transparentnosti, odpovědnosti a zaručené účasti zúčastněných subjektů, zejména z řad organizací občanské společnosti. Měly by být složeny z nezávislých odborníků z různých technických prostředí, zejména odborníků na ochranu klimatu, a zaměřovat se na rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Informace o projektech, průběhu výběrového řízení a rozhodování jsou zveřejněny, přičemž je respektována důvěrnost citlivých obchodních informací.

 

(Tento pozměňovací návrh bude sloužit jako úvod ke kapitole a vztahuje se tedy k článkům 17–19. V textu bude zařazen před článek 17.)

Pozměňovací návrh    89

Návrh nařízení

Článek 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 16a

 

Správa

 

Všechny orgány, které se účastní správy programu InvestEU, jak je stanoveno v článcích 17, 18 a 19 tohoto nařízení, jednají v souladu se zásadami transparentnosti, odpovědnosti a zajistí účast zainteresovaných stran, zejména a v náležitých případech účast spoluinvestorů, veřejných orgánů, odborníků, vzdělávacích institucí, subjektů poskytujících odbornou přípravu, výzkumných ústavů, příslušných sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti. Měly by být složeny z příslušných nezávislých odborníků a měly by usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů. Informace o projektech a rozhodování jsou zveřejněny, přičemž je respektována důvěrnost citlivých obchodních informací.

Pozměňovací návrh    90

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komisi poskytuje poradenství poradní komise, která má dvě složení, a to složení ze zástupců prováděcích partnerů a složení ze zástupců členských států.

1.  Řídícímu výboru poskytuje poradenství poradní komise, která má dvě složení, a to složení ze zástupců prováděcích partnerů a složení ze zástupců členských států.

Pozměňovací návrh    91

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  poskytuje Komisi poradenství ohledně selhání trhu, nepříznivých investičních situací a tržních podmínek;

ii)  poskytuje řídicímu výboru poradenství ohledně selhání trhu, nepříznivých investičních situací a tržních podmínek;

Pozměňovací návrh    92

Návrh nařízení

Článek 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 17 a

 

Řídicí výbor

 

1. Fond InvestEU řídí řídicí výbor, který pro účely využití záruky EU rozhoduje v souladu s obecnými cíli, které stanoví článek 3.

 

2. Řídicí výbor:

 

a) se skládá ze sedmi členů: tři členy jmenuje Komise, jednoho poradní komise ve složení ze zástupců prováděcích partnerů, jednoho Evropská investiční banka a dva odborníky bez hlasovacího práva Evropský parlament. Jmenovaní odborníci nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí či subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jednají zcela nezávisle. Odborníci vykonávají své povinnosti nestranně a v zájmu Fondu InvestEU;

 

b) volí si z řad svých členů s hlasovacím právem předsedu na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit;

 

c) projednává a maximálně zohledňuje postoje všech svých členů. Pokud mezi členy nelze dosáhnout sblížení postojů, přijme řídicí výbor rozhodnutí jednomyslným hlasováním členů s hlasovacím právem. V zápise z jednání řídicího výboru jsou samostatně popsány postoje všech jejích členů.

 

3. Řídicí výbor zajišťuje, aby bylo strategické zaměření Fondu InvestEU v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a aby byly navrhované finanční a investiční operace prováděcích partnerů v souladu s právem a politikami Unie. Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení řídicí výbor sleduje pouze cíle stanovené v tomto nařízení.

 

4. Řídicí výbor určí provozní politiky a postupy nutné pro fungování Fondu InvestEU a pravidla pro operace s investičními platformami a vnitrostátními podpůrnými bankami nebo institucemi.

 

5. Řídicí výbor připraví pro investiční výbor srovnávací přehled navrhovaných finančních a investičních operací.

 

Srovnávací přehled obsahuje zejména posouzení: a) rizikového profilu navrhovaných finančních a investičních operací;

 

b) přínosů pro konečné příjemce;

 

c) dodržení kritérií způsobilosti.

 

Každý prováděcí partner poskytuje řídicímu výboru přiměřené a harmonizované informace, aby mohl výbor připravit srovnávací přehled.

 

6. Řídicí výbor pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, k nimž patří zejména spoluinvestoři, veřejné orgány, odborníci, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušní sociální partneři a zástupci občanské společnosti, pokud jde o orientaci a provádění investiční politiky podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    93

Návrh nařízení

Článek 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 18

vypouští se

Projektový tým

 

1.  Vytvoří se projektový tým sestávající z odborníků, které Komisi poskytnou prováděcí partneři bez jakýchkoli výdajů z rozpočtu Unie.

 

2.  Odborníky do projektového týmu přidělí každý prováděcí partner. Počet odborníků se stanoví v záruční dohodě.

 

3.  Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery v souladu s právními předpisy a politikami Unie.

 

4.  S výhradou potvrzení Komise dle odstavce 3 provede projektový tým kontrolu kvality, pokud jde o hloubkovou prověrku (due diligence) navrhovaných finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery. Finanční a investiční operace se poté předloží investičnímu výboru ke schválení krytí zárukou EU.

 

Projektový tým připraví pro investiční výbor srovnávací přehled navrhovaných finančních a investičních operací.

 

Srovnávací přehled obsahuje zejména posouzení:

 

a)  rizikového profilu navrhovaných finančních a investičních operací;

 

b)  přínosů pro konečné příjemce;

 

c)  dodržení kritérií způsobilosti.

 

Každý prováděcí partner poskytuje projektovému týmu přiměřené a harmonizované informace, aby mohl tým provést analýzu rizik a připravit srovnávací přehled.

 

5.  Hloubkovou prověrku ani hodnocení v souvislosti s potenciální finanční nebo investiční operací, kterou předložil prováděcí partner, neprovádí odborník z projektového týmu, jehož Komisi poskytl tento prováděcí partner. Tento odborník nepřipravuje ani srovnávací přehled týkající se těchto návrhů.

 

6.  Každý odborník z projektového týmu Komisi sdělí jakýkoli střet zájmů a bezodkladně jí poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, že nedochází ke střetu zájmů.

 

7.  Komise stanoví podrobná pravidla fungování projektového týmu a ověřování situací střetu zájmů.

 

8.  Komise stanoví podrobná pravidla pro srovnávací přehled s cílem umožnit investičnímu výboru schvalovat použití záruky EU pro navrhovanou finanční nebo investiční operaci.

 

Pozměňovací návrh    94

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, přičemž věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality dle [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení] a požadavku přilákání soukromých investic dle [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení]; a

b)  ověřuje jejich soulad s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny, přičemž věnuje zvláštní pozornost požadavku adicionality dle [čl. 209 odst. 2 písm. b)] [finančního nařízení], ověřování udržitelnosti dle čl. 7 odst. 3 a požadavku přilákání soukromých investic dle [čl. 209 odst. 2 písm. d)] [finančního nařízení]; a

Pozměňovací návrh    95

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s [článkem 237] [finančního nařízení] a jsou jmenováni Komisí na dobu určitou o délce až čtyři roky. Toto období lze prodloužit, ale celkově nepřesáhne sedm let. Komise se může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.

Investiční výbor v každém složení sestává ze sedmi placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni v souladu s [článkem 237] [finančního nařízení] a jsou jmenováni Komisí na dobu určitou o délce až čtyři roky. Toto období lze prodloužit, ale celkově nepřesáhne sedm let. Komise se může rozhodnout prodloužit funkční období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by využila postupu stanoveného v tomto odstavci.

Pozměňovací návrh    96

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Čtyři členové jsou stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení Komise. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

Pět členů je stálými členy investičního výboru ve všech čtyřech složeních. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do daného okna. Alespoň dva ze stálých členů jsou odborníci na investice do opatření v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a environmentálního řízení. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení Komise. Investiční výbor si zvolí z řad stálých členů svého předsedu.

Pozměňovací návrh    97

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a neustále se aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídicímu výboru veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Pozměňovací návrh    98

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje použití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jsou veřejně dostupné a obsahují odůvodnění schválení, uplatněná kritéria a srovnávací přehled ukazatelů. Zvláštní důraz by měl být kladen na dodržení kritéria adicionality. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace.

Pozměňovací návrh    99

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Poměr, v jakém byly projekty v celkovém objemu schválených projektů zamítnuty, za členský stát by měl být zahrnut na ročním základě. Odůvodnění schválení nebo zamítnutí by mělo být poskytnuto pro každý projekt.

Pozměňovací návrh    100

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dvakrát ročně jsou závěry investičního výboru, kterými bylo zamítnuto použití záruky EU, předány pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost Evropskému parlamentu a Radě.

Dvakrát ročně jsou závěry investičního výboru, uplatněná kritéria a srovnávací přehled ukazatelů, kterými bylo zamítnuto použití záruky EU, předány pod podmínkou dodržení přísných požadavků na důvěrnost Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    101

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu.

Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů nebo posiluje schopnost předkladatelů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Podpora centra se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo případně financování podporovaného subjektu. Odborníci v poradenském centru budou pracovat v úzké spolupráci s poradenstvím EIB poskytovaným ohledně nástroje InnovFin.

Pozměňovací návrh    102

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Poradenské centrum InvestEU poskytuje informace a poradenství na regionální a místní úrovni se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a začínající podniky (startupy). Bude vycházet ze zkušeností získaných od Evropského centra pro investiční poradenství provozovaného fondem EFSI a bude zahrnovat pomoc s komunikací a vytvářením projektů v zájmu budování kapacit pro vývoj udržitelných projektů a sdružování menších projektů do větších.

Pozměňovací návrh    103

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Poradenské centrum InvestEU je k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá všechna odvětví v rámci tohoto okna. Kromě toho jsou k dispozici i meziodvětvové poradenské služby.

Poradenské centrum InvestEU je k dispozici jako komponenta každého okna dle čl. 7 odst. 1 a pokrývá všechna odvětví v rámci tohoto okna, zejména odvětví přispívající k cílům EU v oblasti klimatu. Kromě toho jsou k dispozici i meziodvětvové poradenské služby.

Pozměňovací návrh    104

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

b)  v případě potřeby pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle a kritéria způsobilosti stanovená v článcích 3, 7 a 11, a usnadňuje vývoj agregátorů projektů malého rozsahu, a pomáhá také při vytváření tematických a regionálních investičních platforem tím, že poskytuje právní pomoc a příslušný vzor dohody o investiční platformě; poskytnutí této pomoci však nijak nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o použití záruky EU na tyto projekty;

Pozměňovací návrh    105

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podporuje opatření a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

c)  podporuje opatření a posiluje místní znalosti, zejména formou pomoci malým a středním podnikům a mikropodnikům, místním orgánům, subjektům a komunitám a poskytováním poradenství ohledně příležitostí dostupných ve všech oknech politiky, s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

Pozměňovací návrh    106

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  případně poskytuje aktivně poradenství v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, jak je uvedeno v nařízení o správě energetické unie;

Pozměňovací návrh    107

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2 – písm. f b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fb)  provádí komunikační akce s cílem zvyšovat povědomí o dostupné podpoře ze strany poradenského centra pro předkladatele projektů a pro finanční a jiné zprostředkovatele a obecněji o příležitostech, které nabízí Fond InvestEU.

Pozměňovací návrh    108

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb.

4.  Za služby uvedené v odstavci 2 mohou být účtovány přiměřené poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb.

Pozměňovací návrh    109

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Poradenské centrum InvestEU je přítomno na místní úrovni tam, kde je to potřebné. Zřizuje se zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1.

6.  Poradenské centrum InvestEU je přítomno na úrovni každého členského státu, zejména se zaměřením na zajištění přítomnosti v regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU, aby podpořilo výměnu osvědčených postupů a informací a rovněž prohloubilo informovanost o investičních příležitostech v regionech. Centrum naváže přímý dialog mezi podniky, zprostředkovateli a orgány Společenství. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň s cílem budovat regionální a místní kapacity a odborné znalosti za účelem podpory uvedené v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    110

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, zajišťující projektům větší viditelnost a umožňující investorům identifikovat investiční příležitosti v jejich odvětví nebo oblasti zájmu.

Pozměňovací návrh    111

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování. Systém vykazování zajistí jasné mapování oken upřesněných v oblastech způsobilých pro finanční a investiční operace, které stanoví příloha II.

Odůvodnění

Jasné mapování projektů na základě čtyř oken a podrobnějších oblastí pro financování a investice je důležité pro řádné posouzení výkonnosti.

Pozměňovací návrh    112

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu podle jednotlivých členských států. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jedna z těchto zpráv obsahuje informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s [čl. 155 odst. 1 písm. a)] [finančního nařízení].

5.  Kromě toho předkládá každý prováděcí partner Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, jež se ve zprávě podle potřeby rozdělí na složku EU a složku členského státu podle jednotlivých členských států. Zpráva obsahuje posouzení dodržování požadavků ohledně použití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva také obsahuje tam, kde je to vhodné a přiměřené, operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční a investiční operaci a na úrovni složky, okna a Fondu InvestEU. Jedna z těchto zpráv obsahuje informace, které prováděcí partneři poskytují v souladu s [čl. 155 odst. 1 písm. a)] [finančního nařízení]. Kdykoli je to možné, měly by být tyto zprávy totožné se zprávami, které již jsou na vnitrostátní nebo regionální úrovni požadovány. Komise shrne a posoudí zprávy prováděcích partnerů a předloží jejich souhrn ve formě veřejných výročních zpráv, v nichž poskytne informace o úrovni provádění programu ve vztahu k jeho cílům a ukazatelům výkonu, a uvede rizika a příležitosti pro finanční a investiční operace podporované programem InvestEU.

Pozměňovací návrh    113

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Komise na svém internetovém portálu zveřejní informace o finančních a investičních operacích, včetně informací o očekávaných dopadech a přínosech projektů, přičemž bude dbát na ochranu důvěrných a citlivých obchodních informací. Internetový portál poskytne rovněž veřejný přístup k rejstříku způsobilých protistran.

 

V souladu s příslušnými politikami transparentnosti a pravidly Unie pro ochranu údajů a pro přístup k dokumentům a informacím budou prováděcí partneři a jiní příjemci finančních prostředků Unie proaktivně a systematicky zveřejňovat na svých internetových stránkách informace týkající se veškerých finančních a investičních operací zahrnutých do tohoto programu, a to mimo jiné o způsobu, jakým tyto projekty přispívají k dosažení cílů a naplnění požadavků tohoto nařízení. Takové informace budou vždy respektovat ochranu důvěrných a citlivých obchodních informací. Prováděcí partneři uvádějí podporu Unie na veškeré dokumentaci, kterou zveřejní ohledně finančních a investičních operací zahrnutých do tohoto programu v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh    114

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Do 30. září 2025 provede Komise průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

2.  Do 31. prosince 2024 provede Komise průběžné hodnocení Programu InvestEU, a to obzvláště v souvislosti s používáním záruky EU.

Pozměňovací návrh    115

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku 127] [finančního nařízení].

Audity týkající se použití finančních prostředků Unie prováděné Evropským účetním dvorem spolu s audity prováděnými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku 127] [finančního nařízení].

Pozměňovací návrh    116

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komise provádí k Programu InvestEU a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

2.  Komise realizuje účinnou, poučnou a celoevropskou komunikační strategii, která bude doprovázet Program InvestEU, aby zvýšila viditelnost tohoto programu, zvláště pro malé a střední podniky, a tudíž přilákala ty nejlepší možné projekty. Finanční zdroje vyčleněné na Program InvestEU rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Pozměňovací návrh    117

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V souladu s článkem 4 tohoto nařízení může být toto rozdělení upraveno během příslušného období s ohledem na vývoj jednotlivých cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    118

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

Finanční a investiční operace spadají do jedné nebo více z těchto oblastí:

Pozměňovací návrh    119

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů;

a)  rozšíření výroby, urychlení zavádění, poskytování nebo uplatňování řešení využívajících čistou a udržitelnou energii z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh    120

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

b)  energetické účinnosti, přechodu k novému energetickému modelu a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

Pozměňovací návrh    121

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii (úroveň přenosu a distribuce, technologie skladování);

c)  rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii (úroveň přenosu a distribuce, technologie skladování, inteligentní sítě) a zvýšení úrovně propojení elektrických sítí mezi členskými státy;

Pozměňovací návrh    122

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  výroby a dodávek syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů; alternativních paliv

d)  výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a alternativních paliv v souladu s ustanoveními uvedenými ve [směrnici o obnovitelných zdrojích energie 2009/28/ES];

Pozměňovací návrh    123

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku.

e)  infrastruktury pro zachycování uhlíku a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem přechodu na nový energetický model.

Pozměňovací návrh    124

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

2.  Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury, inovativních řešení mobility a vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

Pozměňovací návrh    125

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě;

a)  projektů na podporu udržitelného rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě;

Pozměňovací návrh    126

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a nehody);

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility (se zaměřením na druhy městské dopravy s nulovými a nízkými emisemi, dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a bezpečnost silničního provozu);

Pozměňovací návrh    127

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění nízkoemisních řešení v oblasti mobility;

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění řešení s nulovými emisemi a nízkoemisních řešení v oblasti mobility;

Pozměňovací návrh    128

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy a námořních přístavů;

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů;

Pozměňovací návrh    129

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  infrastruktury pro alternativní paliva, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení.

e)  infrastruktury pro alternativní paliva v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 25 [směrnice o obnovitelných zdrojích energie 2009/28/ES], včetně zavádění infrastruktury pro elektrické dobíjení.

Pozměňovací návrh    130

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 3 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  projektů a podniků v oblasti řízení environmentálních zdrojů a čistých technologií;

c)  projektů a podniků v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

Pozměňovací návrh    131

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 3 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  činností v oblasti změny klimatu, včetně snižování rizika přírodních katastrof;

f)  činností v oblasti změny klimatu, včetně snižování rizika přírodních katastrof, přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu;

Pozměňovací návrh    132

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 3 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  projektů a podniků, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelné dodávky primárních a druhotných surovin;

g)  projektů a podniků, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání energie a zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelné dodávky a recyklace primárních a druhotných surovin;

Pozměňovací návrh    133

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou.

4.  Rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, zejména projekty na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, zejména pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

Pozměňovací návrh    134

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  výzkumu, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické sféry, a inovačních projektů, které přispívají k realizaci cílů programu [Horizont Evropa];

a)  podpory výzkumných infrastruktur a výzkumných a inovačních projektů ve všech tematických oblastech, které jsou vymezeny v rámci cílů programu [Horizont Evropa] a přispívají k plnění těchto cílů;

Pozměňovací návrh    135

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podnikových projektů;

b)  podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

Pozměňovací návrh    136

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 5 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  projektů na spolupráci mezi akademickou obcí a průmyslem;

d)  projektů pro účely výzkumné a inovační spolupráce mezi akademickou obcí, výzkumnými a technologickými organizacemi a průmyslem; partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti;

Pozměňovací návrh    137

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 5 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  nových účinných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků a léčivých přípravků pro moderní terapii.

f)  nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii, nových antimikrobiálních látek a inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

Pozměňovací návrh    138

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Vývoj a zavádění digitálních technologií a služeb, zejména prostřednictvím:

6.  Vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména prostřednictvím:

Pozměňovací návrh    139

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  umělé inteligence,

a)  umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, zejména pokud jde o etické aspekty;

Pozměňovací návrh    140

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  kvantové technologie;

Pozměňovací návrh    141

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  robotiky a automatizace.

Pozměňovací návrh    142

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 7 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

7.  Finanční podpora subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci. Okno určené malým a středním podnikům se zaměřuje na MSP a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

Pozměňovací návrh    143

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  poskytování provozního kapitálu a investic;

a)  poskytování provozního kapitálu a investic, zejména pokud jde o opatření, která podporují kulturu podnikání a životní prostředí a prosazují vznik a růst mikropodniků a malých a středních podniků;

Pozměňovací návrh    144

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích.

b)  poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti.

Pozměňovací návrh    145

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Turistika:

9.  Udržitelný cestovní ruch:

Pozměňovací návrh    146

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 11 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiky;

a)  mikrofinancování, financování sociálních podniků, podnikání žen, podpory rovnosti pohlaví a sociální ekonomiky;

Pozměňovací návrh    147

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 11 – písm. d – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  všeobecného a odborného vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče, vzdělávacích zařízení, studentských ubytoven a digitálního vybavení;

i)  všeobecného a odborného vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče, vzdělávacích zařízení, studentských ubytoven, digitálního vybavení a studentských půjček;

Pozměňovací návrh    148

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 11 – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

h)  inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně zdravotnických služeb, řízení systémů zdravotnictví, e-zdravotnictví, preventivního lékařství, přesné medicíny (precision medicine) a nových modelů zdravotní péče;

Pozměňovací návrh    149

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12.  Rozvoj obranného průmyslu, čímž se posiluje strategická autonomie Unie, zejména podporou:

vypouští se

a)  dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací;

 

b)  společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;

 

c)  dodavatelského řetězce odvětví obrany, jestliže se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu.

 

d)  infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v oblasti obrany.

 

Pozměňovací návrh    150

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 13 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;

b)  posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením nezávislosti dodavatelských řetězců;

Pozměňovací návrh    151

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 13 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podpořit podnikání v kosmickém odvětví;

c)  podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

Pozměňovací návrh    152

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

13a.  Moře a oceány, prostřednictvím rozvoje udržitelné modré ekonomiky v souladu s cíli integrované námořní politiky, zejména prostřednictvím

 

a. podnikání v námořním odvětví;

 

b. inovačního a konkurenceschopného námořního odvětví;

 

c. gramotnosti v oblasti oceánů a tzv. modrých pracovních míst;

 

d. plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 14 (život pod vodou);

 

e. obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství

Pozměňovací návrh    153

Návrh nařízení

Příloha III – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle segmentů politiky)

1.  Objem financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, které stanoví příloha II)

Pozměňovací návrh    154

Návrh nařízení

Příloha III – bod 1 – bod 1.4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1.4a  Součinnost s dalšími programy EU

Pozměňovací návrh    155

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Geografický rozsah financování z fondu InvestEU (v členění podle segmentů politiky)

2.  Geografický rozsah financování z fondu InvestEU (v členění podle bodů a podbodů oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace, které stanoví příloha II)

Pozměňovací návrh    156

Návrh nařízení

Příloha III – bod 2 – bod 2.1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2.1a  Počet zahrnutých regionů (podle projektů)

Pozměňovací návrh    157

Návrh nařízení

Příloha III – bod 3 – bod 3.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.2  Investice podporující cíle v oblasti klimatu

3.2  Investice podporující cíle v oblasti energetiky a klimatu a případně podrobně uvedené podle okna politiky a kategorie a rovněž podílu významu z hlediska klimatu

Pozměňovací návrh    158

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.1  Energetika: Dodatečně instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (MW)

4.1  Energetika: Dodatečně instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (MW) podle zdroje

Pozměňovací návrh    159

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.2  Energetika: Počet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie

4.2  Energetika: Počet domácností, počet veřejných a komerčních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie, včetně stupně zlepšení v klasifikaci nebo rovnocenných údajů, nebo počet domácností renovovaných na budovy s téměř nulovými emisemi a splňujících normu pro pasivní dům

Pozměňovací návrh    160

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.3  Digitalizace: Domácnosti, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost

4.3  Digitalizace: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI

Pozměňovací návrh    161

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4.5a  Počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

Pozměňovací návrh    162

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4.5b  Snížení emisí: omezené množství emisí CO2

Pozměňovací návrh    163

Návrh nařízení

Příloha III – bod 5 – bod 5.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.1  Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací

5.1  Přínos k dosažení cíle 3 % HDP Unie investovaných do výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím programu

Pozměňovací návrh    164

Návrh nařízení

Příloha III – bod 5 – bod 5.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.2  Počet podporovaných podniků, které provádějí výzkumné a inovační projekty

5.2  Počet podporovaných podniků, které provádějí výzkumné a inovační projekty prostřednictvím programu

Pozměňovací návrh    165

Návrh nařízení

Příloha III – bod 5 – bod 5.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5.2a  Počet projektů, které předtím získaly podporu z programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa

Pozměňovací návrh    166

Návrh nařízení

Příloha III – bod 6 – bod 6.2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.2  Počet podporovaných podniků podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze)

6.2  Počet podporovaných podniků podle fáze (raná ráze, ráze růstu/expanze), zejména inovativních malých a středních podniků

Pozměňovací návrh    167

Návrh nařízení

Příloha III – bod 7 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Sociální investice a dovednosti

7.  Údaje o sociálních investicích a dovednostech rozčleněné podle pohlaví

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zavedení programu InvestEU

Referenční údaje

COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

14.6.2018

ECON

14.6.2018

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

14.6.2018

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

5.7.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Seán Kelly

13.6.2018

Článek 55 – Postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

5.7.2018

Projednání ve výboru

10.9.2018

 

 

 

Datum přijetí

5.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

5

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, José Blanco López, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Ashley Fox, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Tilly Metz, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Massimiliano Salini, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Mario Borghezio, Rosa D’Amato, Jens Geier, Benedek Jávor, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Rupert Matthews, Gesine Meissner, Clare Moody, Markus Pieper, Sofia Sakorafa, Giancarlo Scottà, Davor Škrlec, Pavel Telička

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Gahler, Ulrike Rodust

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

38

+

ALDE

Gesine Meissner, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Pavel Telička, Lieve Wierinck

PPE

Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Michael Gahler, Seán Kelly, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Vladimir Urutchev, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Jens Geier, Theresa Griffin, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Ulrike Rodust, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Benedek Jávor, Tilly Metz, Davor Škrlec

5

-

EFDD

Jonathan Bullock

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Sofia Sakorafa, Neoklis Sylikiotis

8

0

ECR

Amjad Bashir, Ashley Fox, Rupert Matthews, Evžen Tošenovský

EFDD

Rosa D'Amato, Dario Tamburrano

ENF

Mario Borghezio, Giancarlo Scottà

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (21.11.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU

(COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))

Zpravodaj: Wim van de Camp

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Prostřednictvím Programu InvestEU chce Komise podnítit investice z veřejného a soukromého sektoru, které by řešily stávající investiční mezery v oblastech, jako je udržitelná doprava a nové modely mobility, obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, digitální propojení a technologie, výzkum a inovace, klima, životní prostředí a zdroje, vzdělávání a dovednosti a rozvoj malých a středních podniků. Podporou projektů v těchto oblastech přispěje tento program k cílům politiky EU týkajících se udržitelnosti, zejména klimatu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění. Fond InvestEU bude poskytovat záruku EU ve výši 38 miliard EUR na podporu projektů prostřednictvím financování a investičních operací v rámci programu. Záruka odpovídá přídělu prostředků z rozpočtu EU ve výši 15,2 miliard EUR nebo míře tvorby rezerv ve výši 40 %. Fond InvestEU funguje prostřednictvím těchto čtyř oken politiky: udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

Doprava spadá zejména pod „okno pro udržitelnou infrastrukturu“, které zahrnuje infrastrukturu, mobilní aktiva a zavádění inovativních technologií. Pod toto okno spadají i další oblasti, jako je energetika, digitální propojení, vesmír nebo životní prostředí. Podpora investic je podmíněna tím, že musí přispívat k cílům EU v oblasti environmentální nebo sociální udržitelnosti. Na toto okno je určena podpora ve výši 11,5 miliardy EUR nebo 30 % celkové záruky EU, což odpovídá přídělu prostředků z rozpočtu EU ve výši 4,6 miliardy EUR. Vzhledem k tomu, že konkrétním záměrem Programu InvestEU je podpořit rozvoj infrastruktury TEN-T, je třeba poznamenat, že tento program také nahradí finanční nástroje, které byly dříve součástí Nástroje pro propojení Evropy.

Program InvestEU tak např. nahradí stávající EFSI, na který současně naváže. V rámci okna pro infrastrukturu a inovace EFSI tento fond podpořil dopravní projekty financováním ve výši přibližně 8 miliard EUR a do jara 2018 zajistil investice v celkové výši 24 miliard EUR, což představuje 13% podíl investic podporovaných v rámci tohoto okna. Tuto bilanci ještě vylepší další dopravní projekty EFSI. Na druhé straně je podíl dopravních investic, které generoval EFSI, výrazně nižší, než se očekávalo, zejména uvážíme-li, jak velký byl rozpočtový převod z Nástroje pro propojení Evropy do počátečního EFSI.

Postoj zpravodaje

Zpravodaj návrh Programu InvestEU celkově vítá jako nástroj, který má pomoci podpořit veřejné a soukromé investice v odvětví dopravy a zajistit tak naléhavě nutný pokrok v modernizaci dopravního systému EU. Investice by se měly zaměřit na infrastrukturu sítě TEN-T, včetně alternativních paliv a elektrického dobíjení, ale také na inteligentní dopravní systémy a mobilitu v obecnějším smyslu, včetně nových forem mobility, vozidel s nízkými emisemi a klíčových digitálních technologií, např. pro propojenou a automatizovanou dopravu. Přestože je důležité, aby projekty přispívaly k plnění cílů politiky v oblasti klimatu, InvestEU musí rovněž umožnit dostatečný prostor pro řešení důležitých společenských cílů týkajících se bezpečnosti dopravy, pracovních příležitostí a vzdělávání v oblasti dopravy nebo cestovního ruchu. Zpravodaj proto navrhuje některé pozměňovací návrhy, které stávající návrh posílí a jejichž cílem je:

–  vyjasnit specificky dopravní oblasti způsobilé pro podporu v příloze I, které by měly zahrnovat telematické priority TEN-T, inteligentní a udržitelnou mobilitu, zachování a modernizaci infrastruktury, zejména silniční infrastruktury, digitální technologie v dopravě, přizpůsobení pracovní síly;

–  zdůraznit potřebu podpory pro zavedení řešení v oblasti automatizované mobility;

–  věnovat zvláštní pozornost překážkám pro investice v rámci přeshraničních projektů;

–  zajistit zeměpisnou vyváženost podpořených projektů napříč členskými státy;

–  vyjasnit, že projekty v oblasti cestovního ruchu by měly pomáhat s přechodem tohoto odvětví na udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch;

–  zdůraznit, že InvestEU by měl využívat součinnosti mezi dopravou, energetikou, digitálními a dalšími odvětvími spadajícími do různých oken politiky;

–  udržet cíl příspěvku investic na politiku v oblasti klimatu na úrovni 40 %, která byla nedávno stanovena pro EFSI 2.0.

Zpravodaj se kromě toho domnívá, že prostředky Programu InvestEU by měly být využívány tak, aby výsledkem programu mohly být investice do konkrétních dopravních projektů nejméně na úrovni EFSI. Proto by mělo být nejméně 50 % podílu určeného na okno pro udržitelnou infrastrukturu použito na dopravu.

V neposlední řadě bere zpravodaj na vědomí, že návrh Komise mění zavedenou strukturu řízení a odchyluje se tak od modelu EFSI, kde ústřední role patřila EIB, přičemž vytváří dodatečné vrstvy a jaksi přesouvá investiční rozhodnutí zpět k útvarům Komise. InvestEU by se měl rovněž zaměřit na zajištění skutečné přidané hodnoty a vytvářet nové investice a ne zdvojovat nebo jednoduše nahrazovat projekty, které by bylo možné realizovat bez podpory z tohoto fondu. Aspekty týkající se řízení a adicionality si zasluhují další přezkoumání v rámci nadcházejících jednání.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí, což má v některých případech závažné důsledky. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost, rostoucí nerovnosti nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

(2)  Hodnocení ukázala, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře jejich vzájemného překrývání. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, velmi komplikovaná, a představovala tak další demotivační faktor pro investice. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by taková kombinace byla prospěšná pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, aby bylo možné dosáhnout efektivněji fungující podpory konečných příjemců prostřednictvím integrace a zjednodušení finanční nabídky v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijních intervencí a zároveň by se snížily náklady pro rozpočet Unie.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(3)  V posledních letech uplatňovala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, zřízení Nástroje pro propojení Evropy, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti udržitelné infrastruktury, inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu, boji proti chudobě a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly v případě potřeby doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 30 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU náležitě přispějí na klimatické cíle. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

Odůvodnění

Podle návrhu Komise musí 100 % navrhovaného přídělu rozpočtových prostředků na okno pro udržitelnou infrastrukturu podporovat klimatické cíle. To je nepřiměřené a mohlo by to znemožnit přidělení prostředků na naléhavě potřebné projekty týkající se rozvoje digitální infrastruktury a modernizace dopravní infrastruktury, tj. investice, které mají pozitivní klimatický dopad např. prostřednictvím úspor z důvodu vyšší efektivity.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14 ] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná.

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14 ] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná. Program InvestEU bude také přispívat k uskutečnění cílů udržitelného rozvoje do politik a iniciativ Evropské unie, přičemž hlavní zásadou by měl být udržitelný rozvoj.

_________________

_________________

14 COM(2018)353.

14 COM(2018)353.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. Tyto pokyny by měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži.

(12)  Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat posouzení jejich evropské přidané hodnoty, zejména pokud jde o jejich udržitelnost, v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. Tyto pokyny by měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie v oblasti vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru a cílů týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do hmotné dopravní infrastruktury a infrastruktury v oblasti energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti, a pomáhat např. při vývoji a zavádění inteligentních dopravních systémů. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje součinnost mezi příslušnými programy Unie v oblasti dopravy, energetiky a v digitálním odvětví. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Dopravní infrastruktura a projekty mobility čelí často problémům s financováním, neboť vykazují nižší návratnost a mají dlouhodobý horizont investic a vyšší míru rizika a nejistoty. V zájmu dosažení odvětvové rovnováhy projektů, které jsou financovány z fondu InvestEU, a řešení problému nedostatečných investic do dopravní infrastruktury v Unii by mělo Poradenské centrum InvestEU spolu s Komisí přijmout zvláštní opatření, která by usnadnila kombinování podpory z fondu InvestEU s granty nebo jiným veřejným financováním, které by bylo z rozpočtu Unie nebo členských států dostupné zjednodušeným a méně byrokratickým způsobem.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b)  Vzhledem k tomu, že bezpečnost účastníků silničního provozu představuje při rozvoji dopravního odvětví obrovskou výzvu a přijímaná opatření a prováděné investice přispívají ke snižování počtu usmrcených osob nebo vážných zranění při silničních nehodách pouze v omezené míře; vzhledem k tomu, že program InvestEU by měl přispět k většímu úsilí zaměřenému na vytvoření a uplatňování technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13c)  Vzhledem k tomu, že skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření účinné dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi součinnost; vzhledem k tomu, že program InvestEU by se mohl stát důležitým nástrojem podpory investic v multimodálních dopravních uzlech, které jsou i přes svůj velký hospodářský potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny pro soukromé investory s velkým rizikem.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13d)  Vzhledem k tomu, že se očekává, že propojená a automatizovaná mobilita způsobí transformaci dopravních systémů v celosvětovém měřítku a EU by měla být světovou špičkou v zavádění bezpečných systémů pro automatizovanou mobilitu, čímž by se zvýšila bezpečnost a udržitelnost silničního provozu, měl by program InvestEU přispívat k posílení konkurenceschopnosti Unie v této oblasti tím, že bude podporovat investice do rozvoje a zavádění řešení v oblasti automatizované mobility pro vozidla a infrastruktury a do souvisejících digitálních technologií.

Odůvodnění

Na celém světě je intenzivně vyvíjena propojená a automatizování mobilita. EU musí být v této oblasti světovou špičkou, aby zajistila konkurenceschopnost svého průmyslu, jak se uvádí ve sdělení Komise nazvaném „Na cestě k automatizované mobilitě: strategie EU pro mobilitu budoucnosti“. Program InvestEU by proto měl podporovat inovace a zavádění řešení v oblasti automatizované mobility a na ně navázané digitální technologie, a to v oblasti infrastruktury, vozidel, IKT, robotiky a umělé inteligence.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  Vzhledem k tomu, že cestovní ruch patří k důležitým hospodářským odvětvím Unie, měl by program InvestEU přispívat k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti tohoto odvětví tím, že bude podporovat akce zaměřené na přechod k udržitelnému, inovativnímu a digitálnímu cestovnímu ruchu.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Vzhledem k tomu, že se digitalizace týká cestovního ruchu, mělo by i toto odvětví obdržet cílenou podporu v rámci fondu InvestEU.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikovénemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(16)  Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové, nemají dostatečné zajištění a chybí jim kapitál, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy16 a evropský pilíř sociálních práv17, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni EU. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě18 identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací.

(17)  Jak uvádí diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy16 a evropský pilíř sociálních práv17, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu pro řešení nerovnosti v Unii a pro podporu politik sociálního začlenění v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zdravotní péči. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště budou-li koordinovány na úrovni EU a zaměří-li se na odvětví, která se potýkají s problémy souvisejícími s nedostatkem pracovních sil, adaptací na nové technologie a pracovními příležitostmi pro ženy, jako je např. doprava. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, na pomoc při zvyšování zaměstnanosti, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a ke zlepšení situace v oblasti mezigenerační solidarity, zdravotnictví, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit a situace týkající se role a místa mladých a zranitelných lidí ve společnosti, a to včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl také přispívat k podpoře evropské kultury, cestovního ruchu a kreativity. Aby bylo možné reagovat na zásadní společenské proměny v Unii a proměny pracovního trhu v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidských zdrojů, mikrofinancování, financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a zadávání zakázek se sociálními výsledky. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě18 identifikovala investiční mezery v oblasti sociální infrastruktury a služeb včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, které vyžadují podporu, a to i na úrovni EU. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora nadací.

__________________

__________________

16 COM(2017) 206.

16 COM(2017) 206.

17 COM(2017) 250.

17 COM(2017) 250.

18 Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

18 Publikováno jako Diskusní dokument o evropské ekonomice č. 074 v lednu 2018.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit celounijní selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(19)  Každé okno by se mělo skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit celounijní selhání trhu, především v případě přeshraničních projektů, nebo suboptimální investiční podmínky; podporované akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům možnost přispět částí svých zdrojů z fondů v rámci sdíleného řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU s cílem využít záruky EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo suboptimální investiční podmínky na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, za účelem plnění cílů fondu v rámci sdíleného řízení. Akce podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly duplikovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným příjemcům. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Fond InvestEU by měl mít specifickou strukturu řízení, která zajistí vhodné využívání záruky EU.

(24)  Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem ke konečným příjemcům. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU, aby podpořila jejich finanční a investiční operace, které splňují cíle a kritéria způsobilosti Fondu InvestEU. Fond InvestEU by měl mít specifickou strukturu řízení, která zajistí vhodné využívání záruky EU, aniž by vytvářela nadměrnou administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve třech členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech.

(30)  Aby se zajistilo, že se intervence v rámci složky EU Fondu InvestEU zaměřují na selhání trhu a suboptimální investiční situace na úrovni EU a že zároveň splňují cíl co největšího geografického dosahu, měla by být záruka EU přidělena prováděcím partnerům, kteří samostatně nebo společně s dalšími prováděcími partnery mohou působit alespoň ve dvou členských státech. Předpokládá se však, že přibližně 75 % záruky EU v rámci složky EU by bylo přiděleno prováděcímu partnerovi nebo partnerům, kteří mohou finanční produkty v rámci Fondu InvestEU nabídnout ve všech členských státech.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo z inovačního fondu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.

(33)  Fond InvestEU by měl podle potřeby umožňovat bezproblémovou a účinnou kombinaci grantů či finančních nástrojů nebo grantů a finančních nástrojů, které jsou financovány z rozpočtu EU nebo jakéhokoli jiného fondu ad hoc, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), s touto zárukou v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

(35)  Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každém okně tím, že zajistí účinné provádění zeměpisné diverzifikace přispívající k plnění cíle Unie, kterým je dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Poradenské centrum by mělo věnovat zvláštní pozornost menším a přeshraničním projektům a projektům s přidanou hodnotou EU. Kromě toho by se mělo v rámci Programu InvestEU počítat s meziodvětvovou komponentou, která pro potřeby centrálně řízených programů Unie zajistí jedno správní místo a pomoc pro rozvoj projektů s přesahem do různých oblastí politik.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby a s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi.

(36)  V zájmu zajištění širokého a spravedlivého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být s ohledem na stávající režimy podpory zřízeno v každém členském státě místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by poskytovalo konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám v praxi, zejména v oblastech, které mají nejhorší výsledky v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování. Podpora budování kapacit by proto měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky.

(37)  V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytná podpora budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností tvorby trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů, zejména v méně rozvinutých zemích. Kromě toho je cílem vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování. Podpora budování kapacit by proto měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifickou oblast politiky.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47)  Program InvestEU by měl řešit selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé EU a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových nebo komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,

(47)  Program InvestEU by měl řešit nedostatky a selhání trhu a suboptimální investiční situace v rámci celé EU a stanovit celounijní tržní testy inovativních finančních produktů a systémů k jejich šíření pro potřeby nových nebo komplexních selhání trhu. Z tohoto důvodu je opodstatněná akce na úrovni EU,

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU.

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU poskytující záruky EU na finanční a investiční operace realizované prováděcími partnery na podporu interních politik EU a stanoví se podmínky vztahů s různými partnery v rámci působnosti tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu;

b)  udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu, včetně cílů v oblasti klimatu;

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a propagace udržitelného financování.

d)  integraci kapitálových trhů Unie a posilování jednotného trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie, především malých a středních podniků a startupů, a propagace udržitelného financování.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  plnění cílů Unie v oblasti klimatu, jakož i k zajišťování dlouhodobých environmentálních a společenských přínosů.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování sociálních podniků, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).

d)  usnadnění přístupu k mikrofinancování a financování sociálních podniků, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v odvětvích uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. d).

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  posílení dobrých životních podmínek v EU snížením chudoby a usnadněním spravedlivější distribuce v oblasti příjmů;

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. d b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

db)  podpora investic do hmotných a nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst a soudržnost, investice a zaměstnanost;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %.

Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) činí 38 000 000 000 EUR (v běžných cenách). Budou na ni vytvořeny rezervy ve výši 40 %, tzn. 15 200 000 000 EUR (13 065 000 000 ve stálých cenách).

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.]28 a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.]29 odpovídající částky.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) lze poskytnout doplňující prostředky záruky EU za předpokladu, že celostátní a regionální orgány členských států přidělí v souladu s [čl. 10 odst. 1] nařízení [[o společných ustanoveních] č.]1a a čl. [75 odst. 1] nařízení [[Plán SZP] č.]1b odpovídající částky.

__________________

__________________

 

1a bude doplněno

 

1b bude doplněno

28

 

29

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Orientační rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. Komise může částky uvedené v příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každý cíl. O veškerých úpravách uvědomí Evropský parlament a Radu.

2.  Orientační rozdělení částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci je uvedeno v příloze I tohoto nařízení. Komise může částky uvedené v příloze I v relevantních případech upravit až o 15 % na každý cíl. O veškerých úpravách uvědomí Evropský parlament a Radu.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  V případě, že bude zapotřebí poskytnout další prostředky, budou tyto prostředky odečteny od rozpětí ročního rozpočtu EU nebo nástroje pružnosti, avšak za žádných okolností nebudou odečteny z rozpočtových položek nebo prostředků, které již byly přiděleny.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

4.  Prostředky uvedené v odstavci 3 lze také použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění Programu InvestEU, jako jsou informační, vzdělávací, přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení neboobdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;

b)  přistupující zeměkandidátské země v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito subjekty;

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na mezery na trhu nebo jeho selhání nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti, včetně nejvzdálenějších regionů:

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, včetně multimodální dopravy, cestovního ruchu, energie se zaměřením na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost, v oblasti digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vnitrozemské vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

d)  okno pro sociální investice: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, spravedlivý přechod pro zaměstnance, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu, zdravotní a dlouhodobou péči se zvláštním zaměřením na nejchudší vrstvy obyvatelstva a začleňování nejzranitelnějších osob včetně občanů třetích zemí, kteří zákonně pobývají v některém z členských států EU.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí ve formě aktu v přenesené pravomoci a s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, COM(2018)353]. Z přezkumu budou případně vyňaty malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů a zajistit soulad s cíli a normami EU v oblasti životního prostředí;

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  odhadnout pozitivní dopad na plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky stanovených ve strategiích EU pro oblast klimatu a energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

4.  Prováděcí partneři budou poskytovat informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise, a posuzovat soulad operací s nařízením o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)353);

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 50 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 40 % operací na podporu investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souvislosti se závazky přijatými podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP21.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Komise společně s prováděcími partnery usiluje o to, aby část rozpočtové záruky použité pro okno pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena tak, aby byla dosažena rovnováha mezi opatřeními v různých oblastech.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b.  V oblasti dopravy alespoň 10 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívá k dosažení cíle Unie odstranit smrtelné silniční nehody a závažná zranění do roku 2050 a renovovat železniční a silniční mosty a tunely v zájmu jejich bezpečnosti.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a – písm. iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  nová či komplexní selhání trhu nebo suboptimální investiční situace se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu;

iii)  nová či komplexní selhání trhu, vícestranné mezinárodní přeshraniční projekty nebo suboptimální investiční situace se záměrem vyvinout nová finanční řešení a struktury trhu;

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a – písm. iii a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia)  intenzivnější spolupráce na formulování, přípravě a provádění přeshraničních projektů v oblasti dopravy.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech za účelem plnění cílů přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení.

b)  složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu a suboptimální investiční situace v jednom nebo několika členských státech za účelem plnění cílů přispívajících fondů v rámci sdíleného řízení. Mezi regionálním orgánem členského státu a Komisí může být uzavřena také dohoda o příspěvcích. Tato dohoda pak stanoví investiční činnosti na území přispívajícího regionu a podléhá stejným podmínkám, jaké jsou stanoveny v článku 9 nařízení.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o přijetí dohody o partnerství nebo plánu SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu nebo plánu SZP.

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do tří měsíců od rozhodnutí Komise o přijetí dohody o partnerství nebo plánu SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu nebo plánu SZP.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  přeshraniční projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;

a)  přeshraniční projekty mezi subjekty umístěnými nebo usazenými v jednom nebo více členských státech a dosahující do jedné nebo více třetích zemí včetně přistupujících a kandidátských zemí, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, zemí Evropského hospodářského prostoru nebo zemí Evropského sdružení volného obchodu nebo do zámořské země nebo území dle vymezení v příloze II SFEU nebo do přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo zámořské zemi či území existuje či neexistuje partner;

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve třech zemích tak, že se sdruží do skupiny.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem a být schopné krýt finanční a investiční operace alespoň ve dvou členských zemích. Prováděcí partneři mohou rovněž krýt finanční a investiční operace alespoň ve dvou zemích tak, že se sdruží do skupiny. Tato podmínka může být splněna tím, že finanční a investiční operace budou pokryty v jednom regionu některého členského státu.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro složku členského státu může příslušný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c).

Pro složku členského státu může příslušný orgán dotčeného členského státu nebo regionu jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více způsobilých protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem podle čl. 9 odst. 3 písm. c).

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud příslušný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.

Pokud příslušný členský stát nebo region nenavrhne prováděcího partnera, bude Komise postupovat v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce a vybere partnera z těch prováděcích partnerů, kteří jsou schopni krýt finanční a investiční operace v příslušných geografických oblastech.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  dosahovalo geografické rozmanitosti;

d)  dosahovalo vyvážené geografické rozmanitosti mezi členskými státy;

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 16 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím. Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

1.  Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo v relevantních případech k jednotlivým operacím. Prováděcí partner bude mít vlastní vyrovnanou rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, a tudíž zárukou pro případ první ztráty, ledaže by cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou k podstupování rizika v rozumné míře přispět.

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Zápisy ze schůzí poradní komise jsou zveřejňovány na k tomu určených webových stránkách.

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu na národní, regionální a místní úrovni, včetně nejvzdálenějších regionů, s cílem podporovat projekty a zajistit, aby byly sociální a environmentální aspekty zohledňovány v průběhu celého projektového cyklu. Tato podpora zahrnuje asistenci pro rozvoj projektů a budování kapacit.

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 2 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  provádí komunikační akce s cílem zvyšovat povědomí o dostupné podpoře ze strany poradenského centra pro předkladatele projektů a pro finanční a jiné zprostředkovatele a obecněji o příležitostech, které nabízí program InvestEU.

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je uživatelsky vstřícnou databází projektů přístupnou ve všech úředních jazycích EU, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Komise stanoví metodiku pro výběr kvalitativních ukazatelů umožňujících přesné posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v článku 3. Na základě této metodiky Komise doplní přílohu III, a to nejpozději do 1. ledna 2021.

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a zaznamenaných obtíží a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se prováděcím partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování. Systém vykazování zajistí jasné mapování segmentů politiky upřesněných v oblastech způsobilých pro finanční a investiční operace, které stanoví příloha II.

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Tato hodnocení rovněž poskytují kvalitativní posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v článku 3.

Pozměňovací návrh    66

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Záruka EU, platby a zpětné získávání částek, jakož i operace v rámci programu InvestEU jsou auditovány Účetním dvorem. Do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost by měla být vydána zvláštní zpráva Účetního dvora.

Pozměňovací návrh    67

Návrh nařízení

Příloha I – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V souladu s článkem 4 tohoto nařízení může být toto rozdělení upraveno během rozpočtového roku s ohledem na vývoj jednotlivých cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    68

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů;

a)  rozšíření výroby a podpory rychlého zavádění, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh    69

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  výroby a dodávek syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů; alternativních paliv

d)  výroby a dodávek syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů; alternativních paliv pro všechny druhy dopravy;

Pozměňovací návrh    70

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

2.  Rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

Pozměňovací návrh    71

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě;

a)  projektů na podporu rozvoje infrastruktury TEN-T, včetně městských uzlů, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a jejich napojení na hlavní sítě a telematických aplikací stanovených v nařízení EU č. 1315/2013;

Pozměňovací návrh    72

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

Pozměňovací návrh    73

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a nehody);

b)  inteligentních a udržitelných projektů městské mobility, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy (se zaměřením na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, nediskriminační dostupnost, znečištění ovzduší a hluk, spotřebu energie a vyšší bezpečnost, a to i pro cyklisty a chodce);

Pozměňovací návrh    74

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění nízkoemisních řešení v oblasti mobility;

c)  podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění nízkoemisních řešení v oblasti mobility, včetně využití alternativních paliv a syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů ve vozidlech všech druhů dopravy;

Pozměňovací návrh    75

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy a námořních přístavů;

d)  železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest a námořních přístavů a „námořních dálnic“;

Pozměňovací návrh    76

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  infrastruktury pro alternativní paliva, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení.

e)  infrastruktury pro alternativní paliva pro všechny druhy dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení.

Pozměňovací návrh    77

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  inteligentních a udržitelných projektů se zaměřením na

 

– silniční bezpečnost (včetně vyšší bezpečnosti řidičů a cestujících a snížení počtu smrtelných nehod a vážně zraněných osob),

 

– dostupnost (včetně venkovských oblastí),

 

– snížení emisí,

 

– rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, zejména ze strany malých a středních podniků a ve vztahu k propojeným a autonomním druhům dopravy a integrovanému vydávání jízdenek.

Pozměňovací návrh    78

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)  projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení celistvosti infrastruktury a jejích standardů, zejména bezpečných parkovacích ploch a zařízení, alternativních čerpacích stanic a elektrických nabíjecích systémů;

Pozměňovací návrh    79

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 2 – písm. e c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ec)  silniční infrastruktury pro dopravu v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, méně rozvinutých regionech či v rámci přeshraničních dopravních projektů;

Pozměňovací návrh    80

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  ochrany soukromí a osobních údajů,

Pozměňovací návrh    81

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 6 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  ostatních pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie.

f)  ostatních pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii;

Odůvodnění

Digitalizace rapidně mění náš dopravní systém, od vozidel a služeb v oblasti mobility až po multimodální logistiku, navigaci apod. Program InvestEU by měl konkrétně podporovat využívání inovativních technologií v dopravě jakožto klíčovém hospodářském odvětví EU.

Pozměňovací návrh    82

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Turistika:

9.  Odvětví cestovního ruchu.

Pozměňovací návrh    83

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 11 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  vzdělávání, školení a souvisejících služeb;

c)  vzdělávání, školení a souvisejících služeb, se zaměřením zejména na příležitosti v dopravě a jiných odvětvích, která se potýkají s nedostatkem pracovních sil, a na adaptaci na nové technologie;

Pozměňovací návrh    84

Návrh nařízení

Příloha III – bod 3 – bod 3.3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3.3a  Investice na podporu větší bezpečnosti řidičů a cestujících ve všech druzích dopravy, zejména v silniční dopravě

Pozměňovací návrh    85

Návrh nařízení

Příloha III – bod 4 – bod 4.4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.4  Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho: do hlavní sítě TEN-T

4.4  Doprava: Zmobilizované investice do TEN-T, z toho:

 

– globální sítě a komplexní sítě v jejích částech vymezených v příloze k [nařízení č. XXX, vložte odkaz na nové nařízení o Nástroji pro propojení Evropy ], kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy;

 

– multimodální infrastruktura;

 

– inovativní řešení přispívající k vyváženému poměru různých druhů dopravy, včetně vnitrozemské lodní dopravy a letecké dopravy;

 

– počet zavedených bodů infrastruktury pro alternativní paliva

Pozměňovací návrh    86

Návrh nařízení

Příloha III – bod 7 – bod 7.2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7.2a  Podpora vysoce kvalifikované pracovní síly: počet zaměstnanců podporovaných za účelem udržení vysoce kvalifikované pracovní síly ve výrobě a službách a jejího přizpůsobení digitalizaci

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zavedení programu InvestEU

Referenční údaje

COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

14.6.2018

ECON

14.6.2018

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

TRAN

14.6.2018

Přidružené výbory - datum oznámení na zasedání

5.7.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Wim van de Camp

3.7.2018

Článek 55 – Postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

5.7.2018

Datum přijetí

15.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

13

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Miltiadis Kyrkos, Innocenzo Leontini, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Renaud Muselier, Markus Pieper, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Daniel Dalton, Stefan Gehrold, Maria Grapini, Bolesław G. Piecha, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Anders Sellström, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Edward Czesak, Jiří Maštálka, Theodor Dumitru Stolojan, Richard Sulík

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička

ECR

Edward Czesak, Daniel Dalton, Bolesław G. Piecha, Richard Sulík, Kosma Złotowski

ENF

Georg Mayer

GUE/NGL

Tania González Peñas, Jiří Maštálka

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, Andor Deli, Stefan Gehrold, Dieter-Lebrecht Koch, Innocenzo Leontini, Marian-Jean Marinescu, Renaud Muselier, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Anders Sellström, Theodor Dumitru Stolojan, Henna Virkkunen, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp

S&D

Isabella De Monte, Maria Grapini

13

-

ECR

Peter Lundgren

EFDD

Daniela Aiuto, Jill Seymour

ENF

Marie-Christine Arnautu

S&D

Lucy Anderson, Ismail Ertug, Bogusław Liberadzki, Gabriele Preuß, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, István Ujhelyi

VERTS/ALE

Michael Cramer, Karima Delli, Keith Taylor

5

0

S&D

Francisco Assis, Inés Ayala Sender, Miltiadis Kyrkos, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Claudia Țapardel

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (15.11.2018)

pro Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU

(COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD))

Zpravodaj: Ivo Belet

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Dne 6. června 2018 předložila Komise svůj návrh Programu InvestEU. Komise navazuje na stávající finanční nástroje, zejména EFSI, a navrhuje jednotný fond založený na záruce EU ve výši 38 miliard EUR s cílem mobilizovat veřejné a soukromé finanční prostředky ve formě půjček, záruk, vlastního kapitálu nebo jiných tržních nástrojů na strategické investice podporující vnitřní politiky EU. Aby se usnadnil přístup k Fondu InvestEU, je tento fond doplněn o Poradenské centrum InvestEU a Portál InvestEU.

Fond InvestEU se zaměřuje na čtyři oblasti politik s následujícími orientačními částkami investic (na základě rozhodnutí Komise je možné 15% navýšení):

1) udržitelná infrastruktura (až 11,5 miliard EUR)

2) výzkum, inovace a digitalizace (až 11,25 miliard EUR)

3) malé a střední podniky (až 11,25 miliard EUR)

4) sociální investice a dovednosti (4 miliardy EUR).

Pozměňovací návrhy, které zpravodaj předkládá, se týkají výhradně záležitostí spadajících přímo do pravomoci výboru ENVI, např. příspěvku k zohledňování změny klimatu a k plnění cílů a norem Unie. Zpravodaj tedy nepředkládá pozměňovací návrhy týkající se řízení záruky InvestEU a řízení programu, k nimž se budou vyjadřovat společně výbory ECON a BUDG.

Zpravodaj vítá návrh Komise, zejména s ohledem na větší důraz na udržitelnost. Program InvestEU by měl zajistit systematické ověřování udržitelnosti projektů. Za tímto účelem by Komise měla přijmout podrobné minimální požadavky na udržitelnost u všech oblastí politiky v rámci tohoto programu, jako je tomu v současné době v případě podpory EIB v rámci EFSI. To by znamenalo, že u všech projektů, které dostávají podstatnou podporu z Unie, by mělo proběhnout ověření udržitelnosti.

Pro Program InvestEU by měl být obecně stanoven 35% cíl, aby byl v souladu s postojem Evropského parlamentu k zohledňování změny klimatu a přispěl ke 30% cíli stanovenému pro výdaje související s oblastí klimatu v rámci celého rozpočtu EU. Měla by být zavedena jasná kritéria způsobilosti a spolehlivá a transparentní metoda sledování na základě kritérií způsobilosti používaných pro tento účel EIB a dohodnutých v mezinárodních finančních institucích.

EFSI sice od roku 2015 mobilizoval v celé EU 335 miliard EUR dalších investic a tím přispěl k zlepšení nedostatku investic, je však třeba zvážit větší důraz na cíle politik EU. Zejména projekty s vyšším rizikovým profilem, než trh obvykle akceptuje, které však mohou přispět k cílům rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a k dlouhodobým cílům vyjádřeným v Pařížské dohodě, by měly být schopny přilákat podporu v rámci Programu InvestEU.

Zejména jsou zapotřebí vyšší investice do nízkouhlíkových průmyslových projektů, aby se urychlila dekarbonizace průmyslu EU. Proto by Evropská komise měla společně s průmyslovým odvětvím definovat průmyslové projekty společného zájmu a usnadnit jim přístup k finanční podpoře v rámci různých nástrojů EU.

Měly by být k dispozici informace o snižování emisí CO2, aby bylo jasně srozumitelné, jaký je možný příspěvek Programu InvestEU k nízkouhlíkové ekonomice. Limity v rámci kritérií způsobilosti by však měly být stanovovány opatrně, aby se nebránilo postupnému pokroku. V rámci Programu InvestEU by měl být podporován i tento postupný pokrok, aby se podpořily další inovace, neboť převratná řešení se neobjeví okamžitě.

Z hlediska řízení programu by mělo být zachováno zapojení EP tak, jak se v současné době předpokládá u EFSI. Proto zpravodaj navrhuje, aby Parlament jmenoval nezávislého odborníka do poradní komise v její sestavě se zástupci prováděcích partnerů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor a Hospodářský a měnový výbor jako příslušné výbory, aby zohlednily tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

(1)  Investice do infrastruktury v Unii v roce 2016 představovaly 1,8 % HDP EU, oproti 2,2 % v roce 2009 tedy poklesly a byly zhruba o 20 % nižší než míra investic před globální finanční krizí. Ačkoli tedy Unie zaznamenává zlepšení poměru investic k HDP, zůstávají pod úrovní očekávanou v období silného hospodářského oživení a dostatečně nekompenzují několikaleté období nedostatku investic. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic s ohledem na technologické změny a globální konkurenceschopnost, včetně investic do inovací, výzkumu, dovedností, infrastruktury, malých a středních podniků a začínajících podniků, a na potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost nebo stárnutí obyvatelstva. V důsledku toho je pro řešení selhání trhu a suboptimální investiční situace nutné pokračování podpory, která by omezila investiční mezeru v cílových sektorech, a pomohla tak dosáhnout cílů politiky Unie.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Evropa je závislejší na dovozu zdrojů více než kterýkoli jiný region světa a v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno. Konkurenceschopnost Evropy lze výrazně zvýšit tak, že se ze zdrojů v hospodářství bude získávat více přidané hodnoty a že budou podporovány udržitelné dodávky surovin z evropských zdrojů.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

(3)  V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení jednotného trhu a pro stimulaci udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, jako je unie kapitálových trhů, strategie pro jednotný digitální trh, balíček Čistá energie pro všechny Evropany, akční plán EU pro oběhové hospodářství, Horizont 2020, strategie pro nízkoemisní mobilitu a obranná a kosmická strategie pro Evropu. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

(5)  Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací, přechodu na oběhové hospodářství a digitalizace, k vědecké excelenci, k udržitelnosti hospodářského růstu Unie, k sociální odolnosti a inkluzivnosti a k integraci kapitálových trhů Unie, a to včetně řešení odstraňujících jejich roztříštěnost a zvyšujících různorodost zdrojů financování podniků v Unii. V této souvislosti by měl podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových nástrojů na základě záruky z rozpočtu Unie a příspěvků prováděcích partnerů. Měl by být dobře propagován a založen na poptávce, přičemž podpora v rámci Fondu InvestEU by se zároveň měla soustředit na příspěvky k plnění cílů politiky Unie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem stimulovat růst, investice a zaměstnanost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(6)  Fond InvestEU by měl podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv s cílem podporovat účinné využívání zdrojů a stimulovat zelený a udržitelný růst, investice, zaměstnanost a udržitelnost, čímž přispěje k většímu blahobytu a spravedlivějšímu rozložení příjmů v Unii. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU značnou pozornost.

(7)  Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu v roce 2015 a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení dohodnutých cílů včetně těch zakotvených v environmentální politice Unie je třeba, aby se zásadně zintenzivnila opatření zabývající se udržitelným rozvojem a aby byly zrušeny dotace poškozující životní prostředí. Proto by základem koncepce Fondu InvestEU měly být zásady udržitelného rozvoje.

Kompromisní pozměňovací návrh  7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Očekává se, že akce v rámci Programu InvestEU přispějí na klimatické cíle 30 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(9)  Vzhledem k významu řešení změn klimatu v souladu se závazkem Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje bude Program InvestEU přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle vynaložit 30 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů. Akce v rámci Programu InvestEU by měly přispět na klimatické cíle 40 % celkového finančního krytí programu. Relevantní opatření budou identifikována v průběhu přípravy a plnění Programu InvestEU a budou přehodnocována v kontextu příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

Kompromisní pozměňovací návrh  8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná.

(10)  Podíl Fondu InvestEU na dosažení klimatického cíle bude sledován prostřednictvím systému pro sledování klimatu vyvinutého Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve spolupráci s prováděcími partnery a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování14] s cílem určit, zda určitá hospodářská činnost zvláštní zmírňující dopady nebo přispívá ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu.

__________________

__________________

14 COM(2018)353.

14 COM(2018)353.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228415. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

(11)  Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí polovina z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy a vody, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Příčinou celé řady těchto environmentálních rizik je neudržitelné využívání zdrojů. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a s ním související předcházení ekologickým rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. EU by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a kontrolou znečištění ovzduší s cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228415. Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikou vypracovanou v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na klíčové složky přírodního kapitálu, včetně ovzduší, vody, půdy a biologické rozmanitosti.

_________________

_________________

15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Investiční projekty s výraznou podporou Unie, obzvláště v oblasti infrastruktury, by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. Tyto pokyny by měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži.

(12)  Veškeré investiční projekty s podporou Unie by měly podléhat ověřování udržitelnosti v souladu s pokyny upravenými v závislosti na rozsahu a typu investic, které by měla vypracovat Komise ve spolupráci s prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU, a za pomoci vhodného využití kritérií stanovených v [nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování] s cílem určit, zda je určitá hospodářská činnost z hlediska životního prostředí udržitelná, a to v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. Tyto pokyny by měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Příručka EIB o environmentálních a sociálních postupech, která převádí politiky a zásady obsažené v prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách do praxe, by mohla sloužit jako referenční bod, pokud jde o definici a uplatňování postupu ověřování z hlediska environmentální a sociální udržitelnosti s cílem zajistit, aby veškeré finanční činnosti odpovídaly environmentálním a sociálním normám.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

(13)  Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost a konvergenci. Pro splnění cílů Unie a jejích členských států týkajících se udržitelnosti, včetně energetických a klimatických cílů do roku 2030 a cílů přijatých v Pařížské dohodě, mají zásadní význam výrazné investice do evropské infrastruktury. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do infrastruktury v oblasti čisté dopravy, energetiky, zejména energetické účinnosti a obnovitelné energie, životního prostředí a klimatu, námořní a digitální oblasti, se zvláštní pozorností věnovanou potřebným investicím do infrastruktury a sociálním investicím souvisejícím s transformací regionů. V této souvislosti by se pokud možno mělo rovněž usilovat o dosažení součinnosti s regionálními a celostátními politickými cíli, jako je odstranění azbestu a ze střech, obydlí a podlah. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie. Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zohlednit zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Zde by se měly doplňovat s působením ostatních unijních fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, které poskytují podporu pro bezpečnostní komponenty investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná.

(14)  Ačkoli se celková míra investic v Unii zvyšuje, investice do rizikovějších činností, jako je výzkum a inovace, jsou stále nedostačující. Výsledný nedostatek investic do výzkumu a inovací poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie, kvalitu života jejích obyvatel a dosahování cílů v oblasti energetiky a klimatu. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence.

(15)  Je naléhavě zapotřebí výrazně pracovat na investování do digitální transformace a distribuování jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie v městských a venkovských oblastech. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytné pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

(16)  Malé a střední podniky hrají v Unii zásadní úlohu. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace a inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. V porovnání s většími podniky navíc mají přístup k užšímu souboru finančních zdrojů: obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů nebo k velkým institucionálním investorům. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, prostřednictvím zjednodušení jejich přístupu k financování a poskytování rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti malých a středních podniků financovat svůj vznik, růst a rozvoj a překonat ekonomické poklesy a také pro zvýšení odolnosti hospodářství a finančního systému během ekonomického poklesu či otřesů. Navíc to doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v kontextu unie kapitálových trhů. Programy jako COSME a H2020 jsou pro malé a střední podniky důležité v tom, že jim usnadnily přístup k financování ve všech fázích životního cyklu podniků, což doplnil fond EFSI, jejž MSP využily velmi rychle. Fond InvestEU by měl poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí států, na něž se vztahuje politika sousedství a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(21)  S výhradou stejných právních a správních předpisů by měl být Fond InvestEU otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí, na něž se vztahuje politika sousedství, a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v mít různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(28)  Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl vyslovovat závěr o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl fungovat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví, a vždy by měl zahrnovat odborníky na přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku. Součástí Investičního výboru by měli být i zástupci občanské společnosti.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na území Unie. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(29)  Při výběru prováděcích partnerů pro zavedení Fondu InvestEU by měla Komise zvážit schopnost protistrany plnit cíle Fondu InvestEU a přispívat vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři a byla zajištěna dostatečná diverzifikace rizik, jakož i nová řešení pro selhání trhu a suboptimální investiční situace. Vzhledem ke své roli v rámci Smluv své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a fondem EFSI zůstane privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU Evropská investiční banka („EIB“). Kromě skupiny EIB by měly mít národní nebo regionální podpůrné banky nebo instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na území Unie. Kromě toho by mělo být možné mít za prováděcí partnery jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují srovnatelnou výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech. Zároveň by mělo být možné, aby jako prováděcí partneři mohly působit i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(44)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(44)  S výhradou veškerých právních a správních předpisů týkajících se jednotlivých programů se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46)  Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny, s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(46)  Za účelem doplnění méně podstatných prvků tohoto nařízení o pokyny ohledně toho, jak by předkladatelé požadující finanční prostředky měly poskytovat odpovídající informace o ověření finančních a investičních operací z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, a o investiční pokyny, s nimiž by měly být v souladu finanční a investiční operace, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a za účelem úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 SFEU akty s ohledem na vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oken, změnu přílohy III tohoto nařízení v souvislosti s přezkumem nebo doplněním ukazatelů a úpravu míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 47 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(47a)  Měla by být zdůrazněna potřeba důsledné koordinace mezi různými typy finančních nástrojů, zabránění případným duplicitám a regionální vyváženosti.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – bod 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

15a)  „začínajícím podnikem“ podnik, který často využívá moderní technologie a zpravidla kombinuje rychlý růst, vysoké zaměření na inovaci produktů, procesů a financování, maximální pozornost věnovanou nejnovějšímu technologickému vývoji a rozsáhlé využívání inovativních obchodních modelů a často platforem pro spolupráci;

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu;

b)  udržitelnosti ekonomiky EU a jejímu růstu, včetně zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se těmto změnám a přechodu na oběhové hospodářství;

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace;

b)  podpora finančních a investičních operací v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace; mimo jiné s cílem umožnit včasný přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství;

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

c)  zvyšování a zjednodušování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:

S výhradou všech předpisů a nařízení jednotlivých programů může složka EU Fondu InvestEU podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a každé okno dle čl. 7 odst. 1 přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle [čl. 218 odst. 2] [finančního nařízení]:

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

1.  Fond InvestEU bude fungovat prostřednictvím následujících čtyř oken, která budou zaměřena na selhání trhu nebo suboptimální investiční situace v daných oblastech působnosti:

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy, energie, digitálního propojení, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti či obojího nebo splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

a)  okno pro udržitelnou infrastrukturu: zahrnuje z environmentálního, hospodářského a sociálního hlediska udržitelné investice v oblasti dopravy, čisté energie, zejména zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, energeticky účinných investic a zlepšování úrovní propojení energetických soustav, digitálního propojení a přístupu, zejména ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surových materiálů, vesmíru, oceánů a vody, odpadů, přírodní a další environmentální infrastruktury, vybavení, dekarbonizace průmyslu, regenerace bývalých průmyslových lokalit, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií; tyto investice splňují přinejmenším standardy Unie v oblasti environmentální a sociální udržitelnosti a případně přispívají k dosažení unijních cílů environmentální nebo sociální udržitelnosti, jako je účinné využívání zdrojů, či obojího;

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkumné a inovační aktivity, využití výsledků výzkumu na trhu, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností z řad jiných než malých a středních podniků a digitalizaci průmyslu EU;

b)  okno pro výzkum, inovace a digitalizaci: zahrnuje výzkumné a inovační aktivity, využití výsledků výzkumu na trhu, demonstrace a zavádění inovativních řešení, podporu rozšiřování inovativních společností včetně malých a středních podniků, udržitelné obchodní příležitosti a digitalizaci průmyslu EU;

c)  okno pro malé a střední podniky: přístupnost a dostupnost financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

c)  okno pro malé a střední podniky: zjednodušená přístupnost a dostupnost financování pro malé a střední podniky a v řádně opodstatněných případech i pro malé podniky se střední kapitalizací;

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

d)  okno pro sociální investice a dovednosti: zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků, podnikání žen a sociální ekonomiku; dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, včetně rekvalifikace, rozšiřování dovedností a přesun pracovníků v oblastech postižených průmyslovou restrukturalizací související s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství; sociální infrastrukturu (včetně sociálního a studentského bydlení), sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, začlenění a přístupnost, kulturní aktivity se sociálním cílem, začleňování zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Finanční a investiční operace v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a) podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti s cílem minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající financování adekvátní informace podle pokynů vytvořených Komisí. Z přezkumu budou vyloučeny malé projekty do určité velikosti definované v pokynech.

3.  Mají-li dopad na životní prostředí a klima, podléhají finanční a investiční operace v rámci oken pro udržitelnou infrastrukturu dle odst. 1 písm. a), b), c) a d) přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti prostřednictvím minimálních prahů udržitelnosti s cílem maximalizovat účinnost zdrojů, zajistit soulad se zásadami oběhového hospodářství a minimalizovat škodlivý dopad a maximalizovat přínosy pro klima, životní prostředí a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé žádající o financování adekvátní informace podle pokynů, které vytvoří Komise v souladu s odstavcem 6.

Pokyny Komise umožní:

Pokyny Komise umožní:

 

- a)  zajistit soulad s environmentálními politikami a normami Unie;

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

a)  zajistit v souvislosti s adaptací odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu prostřednictvím vyhodnocení klimatické zranitelnosti a rizik včetně příslušných adaptačních opatření a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivního efektu opatření na zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

b)  zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

b)  zohlednit konsolidovaný dopad projektu z hlediska klíčových komponent přírodního kapitálu souvisejícího s ovzduším, vodou, půdou a biologickou rozmanitostí;

c)  odhadnout dopad na sociální začleňování určitých oblastí nebo populací.

c)  odhadnout dopad na sociální začleňování určitých oblastí nebo populací.

 

ca)  vyloučit podporu projektů, které jsou v rozporu s dosažením střednědobých a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky a cílů Pařížské dohody a vedou k výrazným emisím skleníkových plynů;

 

cb)  vyloučit podporu jakékoli infrastruktury pro fosilní paliva související s produkcí, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv;

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 50 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

5.  Alespoň 40 % investic v rámci InvestEU přispěje ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu.

 

Prováděcí partneři stanoví cíl, aby alespoň 55 % a 10 % investic v rámci okna pro udržitelnou infrastrukturu přispívalo k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

 

V pokynech k investicím přijatým podle odstavce 6 budou dále uvedena jasná kritéria způsobilosti a spolehlivá a transparentní metoda sledování. V těchto pokynech bude rovněž stanovena metodologie pro posouzení toho, do jaké míry přispívají sociální investice, jejichž cílem je pomáhat uhlíkově náročným regionům procházejícím změnami, k prahovým hodnotám uvedeným v prvních dvou pododstavcích.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými určí investiční pokyny pro každé okno.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že definuje investiční pokyny pro každé okno uvedené v odstavci 1. Při definování těchto investičních pokynů spolupracuje Komise s prováděcími partnery v rámci programu InvestEU.

 

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pokynů uvedených v odstavci 3.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 26 k definování selhání trhu a suboptimálních investičních situací uvedených v odstavci 1 poté, co obdrží poradenství od poradní rady.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 3 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  zjištěná selhání trhu a suboptimální investiční situace, které by měly být řešeny financovanými operacemi;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Komise je zastoupena v obou složeních poradní komise.

3.  Komise je zastoupena v obou složeních poradní komise. Evropský parlament jmenuje nezávislého odborníka, který bude členem poradní komise ve složení zástupců prováděcích partnerů.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 – písm. a – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  poskytuje poradenství ohledně způsobilosti investic a projektů.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 17 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Zápisy ze schůzí poradní komise jsou zveřejňovány na k tomu určených webových stránkách.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery v souladu s právními předpisy a politikami Unie.

3.  Komise potvrdí, zda jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery v souladu s právními předpisy a politikami Unie a zda se započítávají do cílů stanovených v čl. 7 odst. 5.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  dodržování environmentálních norem Unie;

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)  dodržování zásady energetické unie „energetická účinnost v první řadě“;

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. c c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cc)  zda navrhovaná operace řeší zjištěná selhání trhu nebo suboptimální investiční situace.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 5 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Srovnávací přehled se zveřejňuje po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Srovnávací přehled se zveřejňuje před schválením investiční operace. Zveřejnění neobsahuje citlivé obchodní informace ani osobní údaje, které nesmí být na základě pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

1.  Komise zřídí Portál InvestEU. Portál má dostatečnou publicitu, je snadno přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, která poskytuje relevantní informace o každém projektu.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s [články 241 a 250] [finančního nařízení]. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace.

4.  Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s [články 241 a 250] [finančního nařízení]. Aby mohla Komise plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, poskytují jí prováděcí partneři za tímto účelem každoročně potřebné informace. Komise v rámci výroční zprávy každý rok analyzuje víceletou konsolidaci, aby zjistila, zda výdaje v oblasti klimatu vedou k dosažení cílů začleňování otázek v oblasti klimatu a životního prostředí uvedených v čl. 7 odst. 5. Komise poskytne informace o podpoře cílů v oblasti změny klimatu, které budou rozlišovat mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, a rovněž informace o příspěvku relevantních finančních nástrojů k otázkám klimatu, a tyto informace zveřejní.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 24 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Záruka EU, platby a zpětné získávání částek, jakož i operace v rámci programu InvestEU jsou auditovány Účetním dvorem. Do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost bude vydána zvláštní zpráva Účetního dvora.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Příloha II – odst. 1 – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

1.  Rozvoj odvětví ene