Postup : 2018/0180(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0483/2018

Předložené texty :

A8-0483/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 7.17
CRE 26/03/2019 - 7.17

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0237

ZPRÁVA     ***I
PDF 836kWORD 106k
20.12.2018
PE 628.440v02-00 A8-0483/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

(COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Neena Gill

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

(COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0355),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0209/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne ...,

–  s ohledem na články 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0483/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(1)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový rámec pro globální udržitelný rozvoj: tzv. Agendu pro udržitelný rozvoj 2030(4), jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje (SDG). Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti(5) spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie se záměrem zajistit, aby všechny akce a politické iniciativy Unie na území Unie i celosvětově tyto cíle udržitelného rozvoje hned od počátku zohledňovaly. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017(6) potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy 2030 v plném rozsahu, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v těsné spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami.

(2)  V roce 2015 uzavřela Evropská unie Pařížskou dohodu(7). Čl. 2 písm. c) této dohody stanoví za cíl posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné snahou o to, aby finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu.

(2a)  Dne 8. října 2018 zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zvláštní zprávu nazvanou „Globální oteplení o 1,5 °C“ (IPCC Special Report), která varovala před extrémními riziky, jež by s sebou neslo dosažení globálního oteplení o 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, a vyzvala k omezení globálního oteplení na 1,5 ºC a konstatovala, že by to vyžadovalo „rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech aspektech společnosti“;

(2b)  Unie by měla prosazovat závěry zvláštní zprávy IPCC jako hlavní vědecký příspěvek do konference o změně klimatu, která se uskuteční v polských Katowicích v prosinci 2019, během níž bude revidována Pařížská dohoda;

(3)  Udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a účinněji využívající zdroje jsou klíčovými faktory pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Udržitelnost je již dlouho jádrem evropského projektu a Smlouvy Unie uznávají její sociální a environmentální rozměr. Možnost transformace kultury ve finančním sektoru směrem k udržitelnému financování, aby se udržel celosvětový nárůst průměrné teploty výrazně pod 2° C, je omezená. Je tedy nezbytné, aby investice do nové infrastruktury byly dlouhodobě udržitelné.

(4)  V březnu 2018 Komise zveřejnila akční plán Financování udržitelného růstu(8), který stanoví ambiciózní a komplexní strategii pro udržitelné finance. Jedním z cílů tohoto akčního plánu je přesměrovat toky kapitálu do udržitelných investic, a pomoci tak dosáhnout udržitelného růstu podporujícího začlenění. Větší důraz na omezení dopadu změny klimatu je zásadní, protože se výrazně zvýšil počet katastrof vyvolaných nepředvídatelností povětrnostních podmínek.

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady(9) č. 1386/2013/EU požadovalo navýšit soukromé financování výdajů v oblasti životního prostředí a klimatu a za tímto účelem zejména zavést pobídky a metodiky, které budou motivovat společnosti k měření environmentálních nákladů své podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(6)  Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky efektivního toku kapitálu do udržitelných investic na vnitřním trhu a zabránit vzniku takových očekávaných překážek.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011(10) zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy na základě jejich vlastností, zranitelných míst a rizik. Stále více investorů zaujímá investiční strategie zohledňující nízké emise uhlíku a využívá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice jako referenci nebo k měření výkonnosti investičního portfolia. Stávající referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice jsou hodně náchylné k environmentálním dezinformacím (tzv. greenwashing). Finanční referenční hodnoty by proto měly být jasné a transparentní a měly by být v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, jak jsou provedeny v právních předpisech Unie, jako základní nástroj pro investory.

(8)  Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přes hranice. Kvalita a integrita referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku, které se používají jako měřítka výkonnosti investičních portfolií zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice emisím uhlíku za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

(9)  Na trhu se objevily různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku s různým stupněm ambicí. Zatímco některé referenční hodnoty mají za cíl snížit uhlíkovou stopu na úrovni standardního investičního portfolia, jiné vybírají pouze komponenty, které přispívají k dosažení cíle 2 °C stanoveného v Pařížské dohodě. Přes rozdíly v cílech a strategiích je mnoho těchto referenčních hodnot obecně označováno jako referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice. S takovými druhy referenčních hodnot jsou spojena závažná rizika, protože mohou vyvolat zmatek mezi investory a zvýšit pravděpodobnost environmentálních dezinformací.

(10)  Odlišné metodické přístupy ke stanovení referenčních hodnot vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť uživatelé referenčních hodnot nemají jistotu ohledně toho, zda je určitý index zohledňující nízké emise uhlíku referenční hodnotou související s cílem 2 °C, nebo pouze referenční hodnotou, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu standardního investičního portfolia. Případné neoprávněné výroky administrátorů o povaze jejich referenčních hodnot co do nízké uhlíkové stopy by členské státy mohly řešit tím, že přijmou různá pravidla, aby se předešlo následnému zmatení investorů a nejasnostem, pokud jde o cíle a úroveň ambicí, na nichž jsou založeny různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku používaných jako referenční hodnoty pro portfolia nízkouhlíkových investic.

(11)  Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států vytvoří překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

(12)  Proto s cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu ve prospěch koncového investora, dále zlepšit podmínky jeho fungování a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je vhodné upravit nařízení (EU) 2016/1011 a stanovit na úrovni Unie minimální regulační rámec, jímž se zabezpečí soulad a uplatňování referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou. V tomto ohledu je obzvláště důležité, aby tato kritéria významně nepoškozovala ostatní environmentální, sociální a správní cíle, zejména je-li to stanoveno v rámci pro celou Unii s cílem usnadnit udržitelné investice na základě harmonizovaných ukazatelů a kritérií.

(13)  Zavedení jasného odlišení mezi referenčními hodnotami pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou a vypracování minimálních norem pro každý z těchto typů referenčních hodnot pomůže usnadnit soulad mezi referenčními hodnotami zvolenými pro vlastní propagaci. Referenční hodnoty pro investice v souladu s Pařížskou dohodou by měly být zaměřeny na společnosti nebo segmenty konkrétního trhu, které jsou již v souladu s dlouhodobým cílem globálního oteplování Pařížské dohody.

(14)  Každá společnost, jejíž aktiva jsou vybrána jako podkladová pro referenční hodnotu pro investice související s klimatickým přechodem, by měly mít plán na snížení svých emisí uhlíku směrem k celkovému souladu s dlouhodobým cílem globálního oteplování Pařížské dohody. Tyto plány by měly být zveřejněné a věrohodné v tom smyslu, že musejí představovat skutečný závazek k dekarbonizaci a že musejí být dostatečně podrobné a technicky životaschopné.

(15)  Řada administrátorů referenčních hodnot tvrdí, že jejich referenční hodnoty sledují environmentální, sociální a správní (dále jen „ESG“) cíle. Uživatelé ▌referenčních hodnot však nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot ▌faktory ESG zohledňuje. Stávající informace často nejsou dostupné uceleně a neumožňují účinné srovnání pro účely investování přes hranice. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být všichni administrátoři referenčních hodnot povinni zveřejňovat tom informace v prohlášení o referenční hodnotě, zda jejich referenční hodnoty nebo skupina příbuzných referenčních hodnot sledují cíle ESG a zda administrátor referenčních hodnot tyto referenční hodnoty nabízí.

U významných referenčních hodnot pro akcie a dluhopisy, jakož i pro referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou, by administrátor referenční hodnoty měl zveřejnit podrobné informace o tom, zda a do jaké míry je zajištěn celkový stupeň souladu s cílem snižování emisí uhlíku a /nebo dosažení cílů Pařížské dohody. Komise by měla provést posouzení dopadu s cílem určit, či je možné v případě všech referenčních hodnot nebo skupin referenčních hodnot podrobně vysvětlit, jak je zabezpečeno plnění cíle týkajícího se emisí uhlíku a/nebo dosažení cílů Pařížské dohody.

(16)  Ze stejných důvodů by administrátoři referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou měli rovněž zveřejňovat své metodiky použité pro jejich výpočet. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva a která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. ▌Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny uhlíková stopa a úspory emisí uhlíku podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové uhlíkové stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům▌. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

(17a)  Je důležité, aby klíčové prvky metod používaných při sestavování referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou, měly pevný základ v klimatologii. Toho se obvykle dosáhne dodržováním Pařížské dohody o klimatu, například použitím scénáře v oblasti klimatu a odpovídajícího způsobu dekarbonizace, který je v souladu s cíli Pařížské dohody.

(18)  V zájmu zajištění trvalého sledování vybraného cíle v oblasti zmírňování změny klimatu by administrátoři referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou měli pravidelně přezkoumávat svou metodiku a informovat uživatele o platných postupech pro podstatné změny. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

(19)  S cílem zvýšit transparentnost a zajistit odpovídající úroveň harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem upřesnění minimálního obsahu informačních povinností administrátorů referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou a za účelem stanovení minimálních standardů pro harmonizaci metodiky pro referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou, včetně metody pro výpočet emisí uhlíku ▌ spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace definovaným v bodě 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU(11) a práci skupiny technických odborníků na udržitelné finance. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající otevřené a veřejné konzultace o každém aktu v přenesené pravomoci, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(20)  Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2016/1011

Nařízení (EU) 2016/1011 se mění takto:

1.  V čl. 3 odst. 1 se vkládají nové body 23a a 23b a 23c, které znějí:

„(23a) „referenční hodnotou pro investice související s klimatickým přechodem“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota pro změnu klimatu v EU, jejíž podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána, vážena a vyloučena tak, aby výsledné referenční portfolio bylo na dekarbonizační trajektorii, a jež je koncipována v souladu s normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2. Referenční hodnota splňuje všechny následující minimální požadavky:

(i)  plány na snížení emisí emitentů aktiv musí zahrnovat měřitelné časově ohraničené cíle, které jsou pevné a založené na důkazech;

(ii)  společnosti odpovědné za podkladová aktiva musejí zavést podrobné plány na snižování emisí, které jsou rozčleněny na úroveň jednotlivých hmotných aktiv, aby bylo možné o nich rozhodnout;

(iii)  emitenti aktiv musejí každoročně podávat zprávy o pokroku dosaženém v souvislosti s těmito cíli;

(iv)  činnosti podkladových aktiv nesmějí významně poškodit jiné cíle ESG.

Poskytovatelé referenčních hodnot v Unii se do 1. ledna 2022 vynasnaží uvést na trh jednu nebo více referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a tato referenční hodnota bude regulována jako významná regulační hodnota;

(23b) „referenční hodnotou pro investice v souladu s Pařížskou dohodou“ referenční hodnota, která je označována jako referenční hodnota pro investice v souladu s Pařížskou dohodou, v níž jsou podkladová aktiva vybírána tak, aby emise uhlíku výsledného referenčního portfolia byly v souladu se závazkem z Pařížské dohody týkající se 1,5°C, jež je rovněž koncipována v souladu s normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2 a jejíž podkladové portfolio aktiv není vystaveno společnostem zabývajícím se některou z následujících hospodářských činností:

  průzkum, těžba, distribuce a zpracování fosilních paliv;

  výstavba a údržba elektráren spalujících fosilní paliva.

Činnosti podkladových aktiv nesmějí významně poškodit jiné cíle ESG.

Poskytovatelé referenčních hodnot v Unii se do 1. ledna 2022 vynasnaží uvést na trh jednu nebo více referenčních hodnot pro investice v souladu s Pařížskou dohodou a tato referenční hodnota bude regulována jako významná regulační hodnota;

(23c) „dekarbonizační trajektorie“: je měřitelná, vědecky podložená a časově vymezená trajektorie ke snížení rozsahu 1, 2 a 3 a emisí uhlíku směrem ke sladění s dlouhodobým cílem globálního oteplování Pařížské dohody.“;

2.  Článek 13 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňují nová písmena d) a da), která znějí:

„vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí environmentální, sociální nebo správní („ESG“) faktory u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ▌;

„da) vysvětlení, jakým způsobem referenční hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot ovlivňuje klima, zejména stupeň jejich souladu s cíli Pařížské dohody;“;

b)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.  Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k upřesnění minimálního obsahu vysvětlení uvedeného v odst. 1 písm. d) a da), jakož i standardního používaného formátu a k aktualizaci pokynů pro prohlášení o referenční hodnotě uvedené v čl. 27 odst. 2a tak, aby zahrnovaly odkazy na ESG a ohledy na udržitelnost.“;

3.  V hlavě III se vkládá nová kapitola 3a, která zní:

„Kapitola 3a

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice v souladu s Pařížskou dohodou

Článek 19a

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice v souladu s Pařížskou dohodou

(1)  Na poskytování referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou a na přispívání k těmto referenčním hodnotám se vedle požadavků hlavy II, III a IV nebo místo nich vztahují požadavky stanovené v příloze III.

(2)  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 ohledně referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou k upřesnění ▌:

a)  kritérií pro výběr podkladových aktiv, případně včetně kritérií pro vyloučení aktiv;

b)  kritérií a metod pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;

c)  ▌výpočtu dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem.“;

3a.  V článku 21 se poslední pododstavec odstavce 3 mění takto:

„Na konci tohoto období může příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu, přezkoumat, a je-li to nezbytné, prodloužit uvedené období o příslušnou dobu, nejdéle však o 12 měsíců. Celková doba povinné správy nesmí překročit 36 měsíců.“;

3b.  V článku 23 se poslední pododstavec odstavce 6 mění takto:

„Celková doba povinného přispívání podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí překročit 36 měsíců.“;

4.  V článku 27 se vkládají nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. U každého požadavku v odstavci 2 musí prohlášení o referenční hodnotě obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot▐ odrážejí environmentální, sociální a správní faktory. V případě referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které nesledují cíle ESG, postačí, aby poskytovatelé referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě jasně uvedli, že tyto cíle nesledují.

Pokud portfolio daného poskytovatele referenčních hodnot neobsahuje referenční hodnotu podle čl. 3 odst. 1 bodů 23a a 23b nebo neobsahuje žádné referenční hodnoty, které sledují nebo zohledňují cíle ESG, uvede se to v prohlášení o referenční hodnotě. V případě významných referenčních hodnot pro akcie a dluhopisy zveřejní poskytovatel referenčních hodnot podrobné prohlášení o referenční hodnotě poskytující informace o tom, zda a do jaké míry je zajištěn celkový stupeň souladu s cílem v oblasti snižování emisí uhlíku nebo s cíli Pařížské dohody, v souladu s předpisy pro zveřejňování informací o finančních produktech stanovenými v čl. 5 odst. 3 [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o zpřístupňování údajů souvisejících s udržitelnými investicemi a riziky týkajícími se udržitelnosti]. Komise do 1. ledna 2020 na základě posouzení dopadu vyhodnotí, jakým způsobem lze v případě všech referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot začlenit do prohlášení o referenční hodnotě podrobné vysvětlení toho, jak je zajištěno dosažení cíle v oblasti emisí uhlíku nebo cílů Pařížské dohody.

Pokud poskytovatel referenční hodnoty poskytne referenční hodnotu podle čl. 3 odst. 1 bodů 23a a 23b, obsahuje prohlášení o referenční hodnotě pro danou referenční hodnotu také informace o celkovém stupni souladu s dlouhodobým teplotním cílem Pařížské dohody, který spočívá v udržení globálního nárůstu teploty výrazně pod 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a v úsilí omezit nárůst teploty na 1,5°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

2b. Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací uvedených v odstavci 2a tohoto článku s cílem umožnit účastníkům trhu přijímat informovaná rozhodnutí a zajistit technickou proveditelnost daného odstavce.

Komise do 31. prosince 2019 poskytne posouzení dopadu, jež umožní rozhodnout o tom, kdy akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, s cílem poskytnout administrátorům referenčních hodnot dostatek času k zajištění souladu s odstavcem 2a. Tento akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost nejpozději do 1. ledna 2021.

2c. S ohledem na rychlý vývoj technologií v oblasti klimatu je nezbytné, aby Komise zohledňovala nové inovace. Komise proto do 31. prosince 2023 toto nařízení přezkoumá a zveřejní zprávu analyzující dopad tohoto nového nařízení a nových technologií v oblasti klimatu s cílem zajistit, aby odvětví finančních referenčních hodnot bylo v souladu se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, jak jsou provedeny v právních předpisech Unie, jakož i s požadavky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady o správě energetické unie * + . Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh“.

____________________________

*  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013,

+  Úř. věst.: Vložte číslo směrnice uvedené v dokumentu 2016/0375 (COD) a do poznámky pod čarou vložte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku.

4a.  Článek 49 se nahrazuje tímto:

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [Úřad pro publikace: datum vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a), čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

4b.  V článku 51 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a. Existující referenční hodnota označená v prováděcím aktu přijatém Komisí v souladu s článkem 20 tohoto nařízení jako kritická, která do 1. ledna 2020 nesplní požadavky na získání povolení podle článku 34 tohoto nařízení, se může používat do 31. prosince 2021, pokud by ukončení jejího používání mělo dopad na finanční stabilitu.“

4c.  V článku 54 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a. Jakmile vstoupí v platnost soudržný a podrobný rámec pro udržitelné investice, jehož prvním stavebním prvkem je [nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování], zveřejní Komise na základě rámce pro udržitelné investice bez zbytečného odkladu zprávu o tom, zda je proveditelné začlenit do nařízení (EU) 2016/1011 ustanovení o „referenční hodnotě udržitelnosti“ nebo „referenční hodnotě zohledňující cíle ESG“. Zpráva je zaslána Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh.“;

5.  Připojuje se znění přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Aby byla zajištěna budoucí soudržnost a právní jistota, je nezbytně nutné, aby v době, kdy vstoupí v platnost nařízení o taxonomii EU, byly oba texty v souladu.

Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

PŘÍLOHA

Referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou

Metodika pro referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem

1.  Při plném respektování vyvíjejícího se charakteru ukazatelů udržitelnosti a metod používaných k jejich měření administrátor referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet referenční hodnoty, a zároveň zajistí důvěrnost a ochranu nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) vymezených ve směrnici EU 2016/943, přičemž uvede následující:

a)    seznam podkladových aktiv, jež jsou použita pro výpočet referenční hodnoty;

b)  všechna kritéria a metody použité v metodice referenčních hodnot, včetně faktorů výběru, vyloučení a vážení, metod měření a zástupných indikátorů;

c)  kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí taková úroveň uhlíkové stopy nebo úroveň fosilních paliv, jež se neslučuje se zařazením do referenční hodnoty;

d)  kritéria a vědeckou metodiku a výpočet dekarbonizační trajektorie spojené s podkladovými aktivy v portfoliu indexu;

▌h)  druh a zdroj vstupních údajů a způsob, jakým se v rámci metodiky referenčních hodnot používá k určení výběru nebo vyloučení ▌podkladových aktiv, včetně těchto údajů:

(i)  emisí generovaných ze zdrojů, které má společnost spojená s podkladovými aktivy pod kontrolou;

(ii)  emisí ze spotřeby zakoupené elektřiny, páry nebo jiných zdrojů energie generovaných v dodavatelských subjektech společnosti spojené s podkladovými aktivy;

(iii)  emisí vznikajících v důsledku činností společnosti nebo jakýchkoli jejích podkladových aktiv, které však nejsou pod její přímou kontrolou, s tím, že při začleňování mohou být vzhledem k dostupnosti údajů zohledněny pouze společnosti, které takovéto nepřímé emise nebo emise „okruhu 3“ zjišťují;

(v)  zda se vstupní údaje řídí celosvětovými standardy, jako jsou standardy pracovní skupiny o finančních informacích souvisejících s klimatem při Radě pro finanční stabilitu;

i)  celkové emise uhlíku vyplývající z portfolia indexu a předpokládané dopady strategie sledované referenční hodnotou na zmírňování změny klimatu;

j)  důvody pro přijetí konkrétní strategie nebo konkrétního cíle metodiky a vysvětlení, proč je tato metodika vhodná pro výpočet environmentálních cílů dané referenční hodnoty;

Metodika pro referenční hodnoty pro investice v souladu s Pařížskou dohodou

2.  Administrátor referenční hodnoty pro investice v souladu s Pařížskou dohodou kromě splnění povinností administrátora referenční hodnoty pro investice související s klimatickým přechodem zveřejní ▌uhlíkový dopad každého podkladového aktiva zahrnutého do referenční hodnoty a uvede vzorec nebo výpočet, který se používá k určení toho, zda jsou emise v souladu s dlouhodobým teplotním cílem Pařížské dohody.

Změny metodiky

3.  Administrátoři referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou přijmou a pro potřeby uživatelů zveřejní postupy a zdůvodnění každé navrhované podstatné změny své metodiky. Tyto postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, tedy že výpočty referenčních hodnot musí trvale sledovat cíle v oblasti klimatického přechodu nebo souladu s Pařížskou dohodou. Těmito postupy je zajištěno:

a)  oznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;

b)  možnost uživatelů vyjádřit se ke změnám a možnost administrátorů na tyto připomínky reagovat, přičemž po uplynutí lhůty pro vyjádření musí být dané připomínky zpřístupněny všem uživatelům trhu s výjimkou případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

4.  Administrátoři referenčních hodnot pro investice související s klimatickým přechodem a investice v souladu s Pařížskou dohodou pravidelně a nejméně jednou ročně přezkoumávají své metodiky s cílem zajistit, aby referenční hodnoty spolehlivě odrážely stanovené cíle, a zavedou postup pro zohledňování názorů všech příslušných uživatelů.“.

(1)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)

  Úř. věst. C , , s. .

(4)

  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4–18.

(5)

  COM(2016) 739 final.

(6)

  CO EUR 17, CONCL. 5.

(7)

  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(8)

  COM(2018) 97 final.

(9)

  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(10)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(11)

  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22.11.2018)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

( COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))

Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Návrh

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o zařazení ukazatelů udržitelnosti do metodiky referenčních hodnot a ukazatele s pozitivním uhlíkovým dopadem

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP)

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101130 zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy. Stále více investorů zaujímá investiční strategie zohledňující nízké emise uhlíku a využívá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice jako referenci nebo k měření výkonnosti investičního portfolia.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101130 zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy. Stále více investorů zaujímá udržitelné investiční strategie a využívá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice jako referenci nebo k měření výkonnosti investičního portfolia.

__________________

__________________

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přes hranice. Kvalita a integrita referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku, které se používají jako měřítka výkonnosti investičních portfolií zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice emisím uhlíku za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

(8)  Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku nebo udržitelnost lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přes hranice. Kvalita a integrita referenčních hodnot ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku a udržitelnost, které se používají jako měřítka výkonnosti investičních portfolií zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice emisím uhlíku a environmentální rizika za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Na trhu se objevily různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku s různým stupněm ambicí. Zatímco některé referenční hodnoty mají za cíl snížit uhlíkovou stopu na úrovni standardního investičního portfolia, jiné vybírají pouze komponenty, které přispívají k dosažení cíle 2 °C stanoveného v Pařížské dohodě. Přes rozdíly v cílech a strategiích jsou všechny tyto referenční hodnoty obecně označovány jako referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice.

(9)  Na trhu se objevily různé kategorie indexů udržitelnosti s různým stupněm ambicí. Přes rozdíly v cílech a strategiích jsou všechny tyto referenční hodnoty obecně označovány jako referenční hodnoty udržitelnosti.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Jak stanovila ve svých závěrech skupina Komise na vysoké úrovni pro otázky udržitelného financování, je třeba referenční hodnoty více propojit s udržitelností a zohlednit, jakým rizikům s ohledem na udržitelnost jsou vystaveny. Investoři potřebují srovnatelné a úplné informace ohledně environmentálních rizik a dopadů, aby mohli posoudit svá portfolia nejen z hlediska expozice uhlíku. Úzké zaměření se na expozici uhlíku by mohlo mít negativní vedlejší dopady přesměrováním investičních toků na cíle, s nimiž jsou spojena jiná environmentální rizika. Proto by měli administrátoři referenčních hodnot zvážit a uvést, do jaké míry se v metodice referenční hodnoty odrážejí ohledy na udržitelnost (environmentální, sociální a správní).

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Proto by všichni administrátoři referenčních hodnot měli do svých metodik referenčních hodnot zařadit klíčové ukazatele účinného využívání zdrojů, jež spolu s emisemi CO2 zahrnou další emise, dopad na biologickou rozmanitost, produkci odpadu a využívání energie, udržitelné energie, surovin, vody a půdy, jak se stanoví v monitorovacím rámci Komise pro oběhové hospodářství, akčním plánu EU pro oběhové hospodářství a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c)  Jak navrhuje skupina odborníků Komise na vysoké úrovni pro udržitelné financování, měl by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve svých pokynech k „prohlášení o referenční hodnotě“ zahrnout odkazy na cíle z oblasti environmentální, sociální a správní (ESG) a ohledy na udržitelnost. Orgán ESMA by společně s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) měl vypracovat pokyny pro administrátory referenčních hodnot s cílem začlenit do metodik referenční hodnoty ukazatele oběhového hospodářství.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států vytvoří překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

(11)  Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států vytvoří překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Proto s cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu, dále zlepšit podmínky jeho fungování a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je vhodné upravit nařízení (EU) 2016/1011 a stanovit na úrovni Unie regulační rámec pro harmonizované referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice.

(12)  Proto s cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu, dále zlepšit podmínky jeho fungování a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je vhodné upravit nařízení (EU) 2016/1011 a stanovit na úrovni Unie regulační rámec pro zařazení ukazatelů oběhového hospodářství do metodik referenčních hodnot.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Dále je nezbytné jasně odlišit referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice od referenčních hodnot pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem. Zatímco podkladová aktiva u referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice by měla být vybírána s cílem snížit uhlíkové emise portfolia indexu v porovnání se základním indexem, index zohledňující pozitivní uhlíkový dopad by se měl skládat pouze z těch komponent, jejichž úspory emisí uhlíku převyšují jejich skutečné emise.

(13)  I když je nezbytné zařadit ukazatele oběhového hospodářství do všech metodik vypracování referenčních hodnot, měla by být zavedena kategorie referenčních hodnot s pozitivním dopadem. Podkladová aktiva v referenční hodnotě s pozitivním dopadem by se měla skládat pouze z těch komponent, jejichž čistý dopad založený na harmonizovaných ukazatelích oběhového hospodářství je kladný.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Každá společnost, jejíž aktiva jsou vybrána jako podkladová pro referenční hodnotu pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem, by měla uspořit více emisí uhlíku, než produkuje, z čehož plyne její pozitivní dopad na životní prostředí. Správci aktiv a portfolií, kteří tvrdí, že sledují investiční strategii odpovídající Pařížské dohodě, by proto měli používat referenční hodnoty pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem.

(14)  Každá společnost, jejíž aktiva jsou vybrána jako podkladová pro referenční hodnotu pro investice s pozitivním dopadem, by měla mít pozitivní čistý dopad na životní prostředí. Správci aktiv a portfolií, kteří tvrdí, že sledují udržitelnou investiční strategii, by proto měli používat referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Řada administrátorů referenčních hodnot tvrdí, že jejich referenční hodnoty sledují environmentální, sociální a správní (dále jen „ESG“) cíle. Uživatelé těchto referenčních hodnot však nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot tyto cíle ESG zohledňuje. Stávající informace často nejsou dostupné uceleně a neumožňují účinné srovnání pro účely investování přes hranice. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být administrátoři referenčních hodnot povinni zveřejňovat informace o tom, jak jejich metodika zohledňuje faktory ESG u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež jsou označeny za referenční hodnoty sledující cíle ESG. Tyto informace by rovněž měly být zveřejněny v prohlášení o referenční hodnotě. Informační povinnost by se neměla vztahovat na administrátory referenčních hodnot, které nesledují nebo nezohledňují cíle ESG.

(15)  Uživatelé referenčních hodnot nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot rizika a dopady ESG zohledňuje. Stávající informace často nejsou dostupné uceleně a neumožňují účinné srovnání pro účely investování přes hranice. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být všichni administrátoři referenčních hodnot povinni zveřejňovat informace o tom, jak jejich metodika začleňuje ukazatele oběhového hospodářství u každé referenční hodnoty. Tyto informace by rovněž měly být zveřejněny v prohlášení o referenční hodnotě.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Ze stejných důvodů by administrátoři referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem měli rovněž zveřejňovat své metodiky použité pro jejich výpočet. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva a která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. Administrátoři referenčních hodnot by také měli blíže specifikovat, jak se referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice liší od podkladového základního indexu, zejména pokud jde o použitelné váhy, tržní kapitalizaci a finanční výkonnost podkladových aktiv. Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny uhlíková stopa a úspory emisí uhlíku podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové uhlíkové stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům, včetně jejího dopadu na zmírňování změny klimatu. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

(16)  Ze stejných důvodů by administrátoři referenčních hodnot pro investice s pozitivním dopadem měli rovněž zveřejňovat své metodiky použité pro jejich výpočet. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva a která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. Administrátoři referenčních hodnot by také měli blíže specifikovat, jak se referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem liší od podkladového základního indexu, zejména pokud jde o použitelné váhy, tržní kapitalizaci a finanční výkonnost podkladových aktiv. Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny environmentální dopad a rizika podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové environmentální stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Administrátor referenční hodnoty pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem by měl kromě toho informovat o pozitivním uhlíkovém dopadu každého podkladového aktiva zahrnutého do příslušné referenční hodnoty a specifikovat metodu použitou ke stanovení, zda úspory emisí převyšují uhlíkovou stopu aktiva, do něhož se investuje.

(17)  Administrátor referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem by měl kromě toho informovat o pozitivním environmentálním dopadu každého podkladového aktiva zahrnutého do příslušné referenční hodnoty a specifikovat metodu použitou ke stanovení, zda je čistý environmentální dopad kladný.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  V zájmu zajištění trvalého sledování vybraného cíle v oblasti zmírňování změny klimatu by administrátoři referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem měli pravidelně přezkoumávat svou metodiku a informovat uživatele o platných postupech pro podstatné změny. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

(18)  V zájmu zajištění přesného informování investorů by administrátoři referenčních hodnot pro investice s pozitivním dopadem měli pravidelně přezkoumávat svou metodiku a informovat uživatele o platných postupech pro podstatné změny. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  S cílem zvýšit transparentnost a zajistit odpovídající úroveň harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem upřesnění minimálního obsahu informačních povinností administrátorů referenčních hodnot, které zohledňují cíle ESG, a za účelem stanovení minimálních standardů pro harmonizaci metodiky pro referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem, včetně metody pro výpočet emisí uhlíku a úspor emisí uhlíku spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace definovaným v bodě 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU31. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(19)  S cílem zvýšit transparentnost a zajistit odpovídající úroveň harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem upřesnění minimálního obsahu informačních povinností administrátorů referenčních hodnot za účelem stanovení minimálních standardů pro harmonizaci zařazení ukazatelů pro oběhové hospodářství do metodiky pro referenční hodnoty, včetně metody pro výpočet čistých environmentálních dopadů spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace definovaným v bodě 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU31 a ukazatelů pro oběhové hospodářství stanovených v monitorovací platformě pro oběhové hospodářství Komise a v akčním plánu Komise pro oběhové hospodářství. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

__________________

__________________

31 Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

31 Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 3 – odst. 1 – bod 23 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

23a)  „referenční hodnotou pro nízkouhlíkové investice“ referenční hodnota, jejíž podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána tak, aby výsledné referenční portfolio mělo nižší emise uhlíku ve srovnání s aktivy, která jsou zahrnuta do standardní kapitálově vážené referenční hodnoty, a jež je koncipována v souladu s normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2;

23a)  „referenční hodnotou pro investice s pozitivním environmentálním dopadem“ referenční hodnota, jejíž podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána podle toho, zda mají kladnou čistou environmentální stopu, a jež je koncipována v souladu s normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2;

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 3 – odst. 1 – bod 23 b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

23b)  „referenční hodnotou pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem“ referenční hodnota, jejíž podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána podle toho, zda jejich úspory emisí uhlíku převyšují jejich uhlíkovou stopu, a jež je koncipována v souladu s normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2;

vypouští se

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 13 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí environmentální, sociální nebo správní („ESG“) faktory u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které sledují nebo zohledňují cíle ESG.

d)  vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí environmentální, sociální nebo správní („ESG“) faktory, včetně klíčových ukazatelů pro oběhové hospodářství, jako jsou emise CO2, další emise, dopad na biologickou rozmanitost, produkci odpadů a využívání energie, energie z obnovitelných zdrojů, surovin, vody a půdy, jak se stanoví v monitorovacím rámci Komise pro oběhové hospodářství;

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 13 – odst. 2 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.  Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k upřesnění minimálního obsahu vysvětlení uvedeného v odst. 1 písm. d).

2a.  Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k upřesnění minimálního obsahu vysvětlení uvedeného v odst. 1 písm. d) a aktualizovat pokyny pro prohlášení o referenční hodnotě uvedené v čl. 27 odst. 2a tak, aby zahrnovaly odkazy na ESG a ohledy na udržitelnost.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2016/1011

Název III – kapitola 3 a – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

Referenční hodnoty pro investice s pozitivním environmentálním dopadem

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 19 a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Na poskytování referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se vedle požadavků hlavy II, III a IV nebo místo nich vztahují požadavky stanovené v příloze III.

1.  Na poskytování referenčních hodnot pro investice s pozitivním environmentálním dopadem a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se vedle požadavků hlavy II, III a IV nebo místo nich vztahují požadavky stanovené v příloze III.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 19 a – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění minimálních norem pro referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem, včetně:

(2)  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění minimálních norem pro referenční hodnoty pro investice s pozitivním environmentálním dopadem v souladu se závazky Pařížské dohody ve znění právních předpisů Unie, včetně:

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 19 a – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  metody výpočtu emisí uhlíku a úspor emisí uhlíku spojených s podkladovými aktivy.

c)  metody výpočtu emisí uhlíku a úspor emisí uhlíku, dalších emisí, dopadu na biologickou rozmanitost, produkci odpadů a využívání energie, energie z obnovitelných zdrojů, surovin, vody a půdy, ve spojení s podkladovými aktivy.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 27 – odst. 2a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2a.  U každého požadavku v odstavci 2 musí prohlášení o referenční hodnotě obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot, které sledují nebo zohledňují cíle ESG, odrážejí environmentální, sociální a správní faktory.

2a.  U každého požadavku v odstavci 2 musí prohlášení o referenční hodnotě obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot odrážejí environmentální, sociální a správní faktory.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Nařízení (EU) 2016/1011

Čl. 27 – odst. 2b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2b.  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací uvedených v odstavci 2a.

2b.  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací uvedených v odstavci 2a a aktualizovat pokyny k prohlášení o referenční hodnotě tak, aby zahrnovala ESG a ohledy na udržitelnost.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Příloha I – dílčí nadpis 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

Referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Příloha I – dílčí nadpis 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Metodika pro referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice

Metodika pro referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Administrátor referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice, přičemž uvede následující:

1.  Administrátor referenční hodnoty s pozitivním dopadem formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet ukazatelů pro oběhové hospodářství, přičemž uvede následující:

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  seznam podkladových aktiv, jež jsou použita pro výpočet referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice;

a)  seznam podkladových aktiv, jež jsou použita pro výpočet pozitivního čistého dopadu;

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí taková úroveň uhlíkové stopy nebo zásob fosilních paliv, jež se neslučuje se zařazením do referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice;

c)  kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí negativní čisté environmentální dopady a jež se proto neslučují se zařazením do referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem;

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  kritéria a metody, které jsou u referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice použity k měření uhlíkové stopy a úspor emisí uhlíku spojených s podkladovými aktivy v portfoliu indexu;

d)  kritéria a metody, které jsou u referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem použity k měření environmentálního dopadu spojeného s podkladovými aktivy v portfoliu indexu;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  výkonnostní odchylku (tracking error) referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice ve srovnání se základním indexem;

e)  výkonnostní odchylku (tracking error) referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem ve srovnání se základním indexem;

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  pozitivní změnu v přidělení vah aktivům s nízkými emisemi uhlíku v referenční hodnotě pro nízkouhlíkové investice oproti základnímu indexu a vysvětlení, proč je toto nové přidělení vah nezbytné vzhledem ke zvoleným cílům dané referenční hodnoty;

f)  pozitivní změnu v přidělení vah aktivům s pozitivním environmentálním dopadem oproti základnímu indexu a vysvětlení, proč je toto nové přidělení vah nezbytné vzhledem ke zvoleným cílům dané referenční hodnoty s pozitivním dopadem;

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  poměr mezi tržní hodnotou cenných papírů zařazených do referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a tržní hodnotou cenných papírů v základním indexu;

g)  poměr mezi tržní hodnotou cenných papírů zařazených do referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem a tržní hodnotou cenných papírů v základním indexu;

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. h – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  druh a zdroj vstupních údajů použitých pro výběr aktiv nebo společností způsobilých pro zařazení do referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice, včetně těchto údajů:

h)  druh a zdroj vstupních údajů použitých pro výběr aktiv nebo společností způsobilých pro zařazení do referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem, včetně těchto údajů:

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. h – bod v a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

va)  dopad založený na dalších ukazatelích pro oběhové hospodářství, jak jsou stanoveny v monitorovacím rámci Komise pro oběhové hospodářství a v akčním plánu EU pro oběhové hospodářství, včetně dopadu na biologickou rozmanitost, produkci odpadu a využití energie, energie z obnovitelných zdrojů, surovin, vody a půdy.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  celkovou expozici uhlíkové stopě vyplývající z portfolia indexu a předpokládané dopady na zmírňování změny klimatu, které bude nízkouhlíková strategie sledovaná referenční hodnotou pravděpodobně mít;

i)  celkový čistý environmentální dopad vyplývající z portfolia indexu a předpokládaný environmentální dopad, které bude strategie sledovaná referenční hodnotou pravděpodobně mít;

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Příloha I – bod 1 – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)  důvody pro přijetí konkrétní strategie nebo konkrétního cíle metodiky zohledňující nízké emise uhlíku a vysvětlení, proč je tato metodika pro výpočet cílů dané referenční hodnoty z hlediska nízkých emisí uhlíku vhodná; k)

j)  důvody pro přijetí konkrétní strategie nebo konkrétního cíle environmentální metodiky nebo cíle udržitelnosti a vysvětlení, proč je tato metodika pro výpočet cílů environmentálních dopadů a udržitelnosti dané referenční hodnoty vhodná;

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Příloha I – dílčí nadpis 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Metodika pro referenční hodnoty pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem

Další metodika pro investice s pozitivním dopadem

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Příloha I – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Administrátor referenční hodnoty pro investice s pozitivním uhlíkovým dopadem kromě splnění povinností administrátora referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice zveřejní pozitivní uhlíkový dopad každého podkladového aktiva zahrnutého do referenční hodnoty a uvede vzorec nebo výpočet, který se používá k určení toho, zda úspory emisí převyšují uhlíkovou stopu aktiva nebo společnosti, do nichž se investuje („pozitivní poměr uhlíkového dopadu“).

2.  Administrátor referenční hodnoty pro investice s pozitivním dopadem kromě splnění výše uvedených povinností zveřejní pozitivní environmentální dopad každého podkladového aktiva zahrnutého do referenční hodnoty a uvede vzorec nebo výpočet, který se používá k určení čistého dopadu.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Příloha I – bod 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Administrátoři referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem přijmou a pro potřeby uživatelů zveřejní postupy a zdůvodnění každé navrhované podstatné změny své metodiky. Tyto postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, tedy že výpočty referenčních hodnot musí trvale sledovat cíle nízkých emisí uhlíku nebo pozitivního uhlíkového dopadu. Těmito postupy je zajištěno:

3.  Administrátoři referenčních hodnot pro investice s pozitivním dopadem přijmou a pro potřeby uživatelů zveřejní postupy a zdůvodnění každé navrhované podstatné změny své metodiky. Tyto postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, tedy že výpočty referenčních hodnot musí trvale sledovat cíle pozitivního čistého dopadu. Těmito postupy je zajištěno:

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Příloha I – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Administrátoři referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem pravidelně přezkoumávají svou metodiku s cílem zajistit, aby referenční hodnoty spolehlivě odrážely příslušné cíle nízkých emisí uhlíku nebo pozitivního uhlíkového dopadu, a zavedou postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.

4.  Administrátoři referenčních hodnot pro investice s pozitivním dopadem pravidelně přezkoumávají svou metodiku s cílem zajistit, aby referenční hodnoty spolehlivě odrážely stanovené cíle, a zavedou postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Nízkouhlíková referenční kritéria a referenční kritéria pozitivního dopadu uhlíku

Referenční údaje

COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD)

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

5.7.2018

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

5.7.2018

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Adina-Ioana Vălean

21.6.2018

Datum přijetí

20.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

18

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Bas Eickhout, Francesc Gambús, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cristian-Silviu Buşoi, Nicola Caputo, Michel Dantin, Martin Häusling, Gesine Meissner, Tilly Metz, Ulrike Müller, Sirpa Pietikäinen, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Innocenzo Leontini, Olle Ludvigsson, Ana Miranda

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Frédérique Ries

NI

Zoltán Balczó

PPE

Innocenzo Leontini, Sirpa Pietikäinen

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Mercedes Bresso, Nicola Caputo, Nessa Childers, Seb Dance, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Olle Ludvigsson, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Marco Affronte, Bas Eickhout, Martin Häusling, Benedek Jávor, Tilly Metz, Ana Miranda

18

-

ECR

Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Julia Reid

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Cristian-Silviu Buşoi, Birgit Collin-Langen, Michel Dantin, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Esther Herranz García, Giovanni La Via, Peter Liese, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Adina-Ioana Vălean

3

0

ECR

Mark Demesmaeker, John Procter

EFDD

Sylvie Goddyn

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Nízkouhlíková referenční kritéria a referenční kritéria pozitivního dopadu uhlíku

Referenční údaje

COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD)

Datum předložení EP

24.5.2018

 

 

 

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

5.7.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

5.7.2018

ITRE

5.7.2018

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ITRE

18.6.2018

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Neena Gill

31.5.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

18.10.2018

19.11.2018

 

 

Datum přijetí

13.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Jonás Fernández, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Barbara Kappel, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Alex Mayer, Ana Miranda, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Ralph Packet, Dariusz Rosati, Anne Sander, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Mady Delvaux, Manuel dos Santos, Ramón Jáuregui Atondo, Syed Kamall, Lieve Wierinck

Datum předložení

20.12.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

42

+

ALDE

Petr Ježek, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Syed Kamall, Bernd Lucke, Ralph Packet, Kay Swinburne

EFDD

Marco Valli

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Matt Carthy, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

PPE

Stefan Gehrold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alex Mayer, Manuel dos Santos, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Ana Miranda, Molly Scott Cato

1

-

ENF

Marco Zanni

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 11. ledna 2019Právní upozornění