Postup : 2017/0230(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0013/2019

Předložené texty :

A8-0013/2019

Rozpravy :

PV 15/04/2019 - 19
CRE 15/04/2019 - 19

Hlasování :

PV 16/04/2019 - 8.16
CRE 16/04/2019 - 8.16

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0374

ZPRÁVA     ***I
PDF 1205kWORD 401k
14.1.2019
PE 625.358v02-00 A8-0013/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví); nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropském fondu dlouhodobých investic; nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

(COM(2018)0646 – C8-0409/2018 – 2017/0230(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajové: Othmar Karas, Pervenche Berès

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví); nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropském fondu dlouhodobých investic; nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

(COM(2018)0646 – C8-0409/2018 – 2017/0230(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018) 0646),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0409/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. února 2018(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0013/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání, nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2015/760 o evropském fondu dlouhodobých investic; nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5)

vzhledem k těmto důvodům:

(8)  Je proto zásadní, aby se finanční systém plně podílel na řešení rozhodujících výzev v oblasti udržitelnosti. To bude vyžadovat ▌, aby evropské orgány dohledu aktivně přispěly k vytvoření správného rámce regulace a dohledu▌.

(11a)  Nabývá na významu potřeba podporovat konzistentní, systematické a účinné sledování a posuzování rizik souvisejících s praním peněz a financováním terorismu v rámci finančního systému Unie. Boj proti praní peněz a financování terorismu je sdílenou odpovědností mezi členskými státy a evropskými orgány a institucemi, v rámci jejich příslušných mandátů. Měly by vytvořit mechanismy pro posílenou spolupráci, koordinaci a vzájemnou pomoc, plně využívající veškeré nástroje a opatření, které jsou podle stávajícího regulačního a institucionálního rámce k dispozici. Zároveň by všechny subjekty, které se na procesu podílejí, měly umožnit řádnou kontrolu svých opatření a dohled nad nimi.

(11aa)  Vzhledem k důsledkům pro finanční stabilitu, které mohou ze zneužívání finančního sektoru k praní peněz nebo financování terorismu vyplývat, vzhledem k tomu, že právě v bankovním sektoru je nejpravděpodobnější, že budou mít rizika praní peněz a financování terorismu systémový dopad, a na základě zkušeností, které již orgán EBA v oblasti ochrany bankovního sektoru před tímto zneužíváním získal jako orgán dohledu nad všemi členskými státy, by tento orgán měl za účelem účinné ochrany finančního systému před riziky praní peněz a financování terorismu zaujmout na úrovni Unie vedoucí koordinační a monitorovací úlohu. Proto je nezbytné svěřit orgánu EBA vedle jeho stávající působnosti navíc pravomoc jednat v oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud tato pravomoc souvisí s předcházením a potíráním praní peněz a financování terorismu, týká-li se hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, na něž se uvedená nařízení vztahují. Kromě toho by se soustředěním tohoto mandátu pro celý finanční sektor v rámci orgánu EBA optimalizovalo využití jeho odborných znalostí a zdrojů a nebyly by tím dotčeny podstatné povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2015/849.

(11b)  Aby orgán EBA mohl svůj mandát účinně vykonávat, měl by plně využít všech svých pravomocí a nástrojů podle nařízení, přičemž se vždy řídí zásadou proporcionality. Opatření, která orgán EBA přijímá na podporu integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému a pro předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a měla by řádně přihlédnout k povaze, rozsahu a složitost rizik, obchodních praktik, obchodních modelů a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. V souladu s jeho novou úlohou je důležité, aby orgán EBA shromažďoval všechny relevantní informace týkající se činností v oblasti praní peněz a financování terorismu, které byly zjištěny relevantními unijními a vnitrostátními orgány, aniž jsou dotčeny úkoly, které jsou orgánům svěřeny podle směrnice (EU) 2015/849, a aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojení. Při plném dodržení příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů by orgán EBA měl tyto informace uchovávat v centralizované databázi a podporovat spolupráci mezi orgány zajištěním vhodného šíření relevantních informací. Orgán EBA také případně může předávat důkazy, o kterých se dozví a které vedou k zahájení trestního řízení, vnitrostátním soudním orgánům dotčeného členského státu a případně též Úřadu evropského veřejného žalobce.

(11ba)  Orgán EBA by měl příslušným orgánům na jejich žádost poskytovat pomoc při výkonu jejich funkcí obezřetnostního dohledu. Orgán EBA by též měl úzce koordinovat svou činnost a případně vyměňovat informace s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky, v rámci svých úkolů v oblasti dohledu, a orgány, které byly pověřeny veřejnou službou dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849, a úzce koordinovat činnost rovněž s finančními zpravodajskými jednotkami, přičemž jsou řádně zohledňovány stávající kanály pro výměnu informací, jako je platforma finančních zpravodajských jednotek v rámci EU nebo FIU.Net, s cílem zajistit účinnost a zabránit jakékoli formě zdvojujících nebo nejednotných opatření při předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu.

(11bb)  Dále by měl provádět přezkumy příslušných orgánů a posuzovat rizika spojená s praním peněz a financováním terorismu. Orgán EBA by měl vykonávat úlohu při stanovení dohledových a obezřetnostních postupů a procesů v členských státech, které narušují jednotnost a sílu rámce EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Měl by zahájit řízení za účelem nápravy těchto slabých míst a v případě potřeby navrhnout nové regulační technické normy.

(11bc)  Kromě toho by orgán EBA měl mít v těchto záležitostech vůdčí úlohu, pokud jde o přispívání k usnadňování spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích, aby bylo možné lépe koordinovat opatření na úrovni Unie v závažných případech boje proti praní peněz a financování terorismu, které mají přeshraniční rozměr a zahrnují třetí země.

(11c)  Aby se zvýšila účinnost dohledu nad dodržováním předpisů v oblasti praní peněz a financování terorismu a zajistila větší koordinace v prosazování přímo použitelného práva Unie nebo vnitrostátních prováděcích opatření vnitrostátními příslušnými orgány v případech jejich porušení, měl by orgán EBA mít pravomoc provádět analýzu shromážděných informací, a pokud je to nezbytné, provádět šetření údajného porušování, na něž je upozorněn, s ohledem na závažné porušení nebo neuplatňování práva Unie, a v případě, že má k dispozici důkazy nebo významné informace o závažném porušení práva, příslušné orgány požádat, aby veškerá možná porušení příslušných předpisů vyšetřily a zvážily přijetí rozhodnutí a uložení sankcí finančním institucím, kterými je přimějí k plnění jejich právních povinností. Tato pravomoc by se měla použít pouze v případě, že má orgán EBA informace o závažném porušení práva. Pokud má orgán EBA informace o závažném porušení práva, shora uvedená opatření by měla být zahájena bez zbytečného odkladu. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla ohrozit probíhající opatření v oblasti dohledu prováděná příslušným orgánem, kterému je žádost určena.

(15a)  Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit účinné uplatňování dohledového rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, mají prvořadý význam nezávislé přezkumy, které poskytnou objektivní a transparentní přehled o postupech dohledu. Prostřednictvím těchto přezkumů by měl orgán EBA posoudit strategie, kapacity a zdroje příslušných orgánů k řešení vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. Pokud tyto přezkumy odhalí vážné nedostatky, které příslušný orgán vhodně a náležitě neodstraní, měl by orgán EBA vydat návaznou zprávu týkající se dodržování požadovaných návazných opatření a neprodleně informovat Evropský parlament, Radu a Komisi.

(15b) Aby orgán EBA mohl plnit své úkoly a vykonávat své pravomoci, měl by mít možnost přijímat individuální rozhodnutí určená hospodářským subjektům finančního sektoru v souvislosti s postupem v případě porušení práva Unie a postupem závazného zprostředkování i v případě, že hmotněprávní pravidla nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelná, a to poté, co přijme rozhodnutí určené příslušnému orgánu. Jsou-li hmotněprávní pravidla zakotvena ve směrnicích, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jež byly k provedení těchto směrnic přijaty, pokud orgán EBA po konzultaci s Komisí nerozhodne, že vnitrostátní právní předpisy přijaté k provedení těchto směrnic nejsou dostatečné. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členským státům výslovně umožňují různé varianty, měl by orgán EBA uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí.

(15ba)    Aby se posílila úloha orgánu EBA v zajišťování účinnosti dohledu nad dodržováním předpisů v oblasti praní peněz a financování terorismu a v řešení případů porušení nebo neuplatňování práva Unie nebo vnitrostátních prováděcích opatření, měl by orgán EBA zpřístupnit kanály pro oznamování případů porušení nebo neuplatňování práva Unie. Orgán EBA by měl zajistit, že je možné předkládat informace anonymně a bezpečně. Pokud se orgán EBA domnívá, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné informace o závažném porušení práva, poskytne zpětnou vazbu oznamující osobě

(24a)  Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí týkající se opatření k boji proti praní peněz a financování terorismu vycházejí z odpovídající úrovně odborných znalostí, je nezbytné zřídit stálý interní výbor složený z vedoucích představitelů orgánů a subjektů příslušných pro dodržování právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jehož odbornost v oblasti různých obchodních modelů a zvláštností různých odvětví je třeba řádně zohlednit. Tento výbor bude zkoumat a připravovat rozhodnutí, která má orgán EBA přijmout. Aby se zabránilo duplikování činností, nahradí tento nový výbor stávající podvýbor pro boj proti praní peněz, který byl zřízen v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu.

(24aa)  Pokud jde o úkoly orgánu EBA v oblasti předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, měl by sloužit společný výbor jako fórum, v jehož rámci by orgán EBA pravidelně a úzce spolupracoval s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o záležitosti týkající se interakce mezi specifickými úkoly orgánu EBA podle čl. 8 odst. 1 písm. l) a úkoly svěřenými Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, s cílem zajistit, aby byly řádně zohledněny různé obchodní modely a zvláštnosti různých odvětví.

(24ab)  Orgán EBA by měl být zajištěn dostatečnými zdroji a dostatečně a odpovídajícím způsobem personálně obsazen, aby ve své příslušné oblasti působnosti podle tohoto nařízení účinně přispíval k tomu, aby se jednotně, účinně a efektivně předcházelo využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. V případě svěření dodatečných pravomocí a pracovní zátěže Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trh musí být zároveň zajištěny potřebné lidské zdroje a finanční prostředky.

(24ac)  V souladu s cílem dosáhnout soudržnějšího a životaschopného systému dohledu v Unii v zájmu předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu by Komise měla po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provést komplexní posouzení týkající se provádění, fungování a účinnosti zvláštních úkolů svěřených orgánu EBA podle čl. 8 odst. 1 bodu 1 tohoto nařízení. Jako součást svého posouzení by Komise měla analyzovat interakci mezi těmito úkoly a úkoly svěřenými Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Jelikož se mnoho činností týkajících se praní peněz a financování terorismu odehrává mimo sektor finančních služeb, Komise by měla na základě komplexní analýzy nákladů a přínosů, jakož i v návaznosti na cíl zajištění soudržnosti, účinnosti a efektivity důkladně prověřit také možnost, že se zvláštními úkoly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pověří některá stávající nebo nová celoevropská agentura. Komise by měla předložit toto posouzení jako součást své zprávy podle článku 65 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 a případně k ní přiložit legislativní návrhy Evropskému parlamentu a Radě do 11. ledna 2022.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1Změny nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1)  Článek 1 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice 2009/110/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES*, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU***, nařízení Evropského parlamentu a Rady***** (EU) 2015/847****, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366******, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU********* a relevantních částí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013********.

Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(*****) v rozsahu, v jakém se uvedená směrnice použije na hospodářské subjekty finančního sektoru a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled. Pouze za tímto účelem provádí orgán EBA úkoly, které jakýkoli právně závazný akt Unie svěřil Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízenému nařízením (EU) č. 1094/2010 nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zřízenému nařízením (EU) č. 1095/2010. Při provádění těchto úkolů orgán pro bankovnictví s těmito orgány dohledu konzultuje a informuje je o svých činnostech týkajících se jakéhokoli subjektu, který je „finanční institucí“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.'

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

**Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

***Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

****Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

****Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

*****Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

********* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“;

aa)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž bere v úvahu udržitelné obchodní modely a potřebu zohledňovat environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti ze strany orgánu pro bankovnictví jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů.“

ab)    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobě, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

a) lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;

b) zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

e) zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, ▐

f) posílení ochrany spotřebitelů a zákazníků;

fa) posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu, včetně prosazování přístupu založeného na posouzení rizik při provádění dozoru nad podniky;

fb) předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ▌.

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro bankovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně a nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a řídí se zásadou proporcionality. Orgán pro bankovnictví uplatňuje zásadu transparentnosti a odpovědnosti a měl by zajistit, aby se v tomto ohledu zacházelo se všemi zúčastněnými subjekty rovným způsobem.

Obsah ani forma činností a opatření orgánu pro bankovnictví nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení nebo aktů uvedených v odstavci, a musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik, které jsou vlastní podnikání dané instituce nebo trhů dotčených činností orgánu pro bankovnictví.“

b)  v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(*) v rozsahu, v jakém se uvedená směrnice použije na hospodářské subjekty finančního sektoru a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled. Pouze za tímto účelem provádí orgán EBA úkoly, které jakýkoli právně závazný akt Unie svěřil Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízenému nařízením (EU) č. 1094/2010 nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zřízenému nařízením (EU) č. 1095/2010. Při provádění těchto úkolů orgán pro bankovnictví s těmito orgány dohledu konzultuje a informuje je o svých činnostech týkajících se jakéhokoli subjektu, který je „finanční institucí“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;

2)  ▌článek 2 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro bankovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.“

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou a ve vztahu k Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

c)  v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují všechny příslušné činnosti, aniž by byly dotčeny vnitrostátní pravomoci, všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

2a)  článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Odpovědnost Evropského systému finančního dohledu

1. Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až e) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.

2. V průběhu jakýchkoli vyšetřování prováděných Evropským parlamentem podle článku 226 SFEU orgán pro bankovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem.

3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

Do výroční zprávy uvedené v prvním pododstavci zahrne orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s článkem 33.

4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro bankovnictví. Slyšení se koná nejméně jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1c.

6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva dále obsahuje veškeré příslušné informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7. Orgán pro bankovnictví odpoví ústně nebo písemně na otázky, které mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od obdržení dané otázky.

8. Jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU, vede předseda na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat profesní tajemství.

9. Orgán pro bankovnictví vytvoří rejstřík dokumentů s vyznačením jejich statusu přístupnosti.

10. Orgán pro bankovnictví poskytne Evropskému parlamentu smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání Basilejského výboru pro bankovní dohled, Rady pro finanční stabilitu a Rady pro mezinárodní účetní standardy a veškerých dalších příslušných mezinárodních orgánů nebo institucí, které jsou dotčeny bankovním dohledem nebo na něj mají vliv.

3)  článek 4 se mění takto:

a)  Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1) „finančními institucemi“ rozumí jakýkoli podnik podléhající regulaci a dohledu na základě aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2; “;

aa)  vkládá se nový bod 1a, který zní:

„1a) „hospodářským subjektem finančního sektoru“ rozumí jakýkoli subjekt, na který se vztahuje článek 2 směrnice (EU) 2015/849 a který je buď „finanční institucí“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 tohoto nařízení a čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010, nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010;“

b)  v bodě 2 se podbod i) nahrazuje tímto:

„i) příslušné orgány vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013,“;

c)  v bodě 2 se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pokud jde o směrnici 2002/65 orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi,

iia) pokud jde o směrnici (EU) 2015/849, orgány a subjekty, které vykonávají dohled nad finančními institucemi a jsou příslušné k zajištění toho, že dodržují požadavky uvedené směrnice podle jejího článku 48,“;

d)  v bodě 2 se podbod iii) nahrazuje tímto:

„iii) pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU, nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice a relevantní správní orgány podle uvedené směrnice, a“;

e)  v bodě 2 se doplňují podbody v) a vi), které znějí:

„v) příslušné orgány podle směrnice 2014/17/EU; nařízení 2015/751, směrnice (EU) 2015/2366, směrnice 2009/110/ES, nařízení (ES) č. 924/2009 a nařízení (EU) č. 260/2012;

vi) subjekty a orgány uvedené v článku 20 směrnice 2008/48/ES.“;

4)  článek 6 se mění takto:

a)  bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;“

b)  bod 4 se zrušuje;

4a)  článek 7 se mění takto:

„Článek 7Sídlo

Orgán pro bankovnictví má sídlo v Paříži ve Francii.

Umístění sídla orgánu pro bankovnictví nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro bankovnictví, s agenturami Unie. Do … [date of application of this amending Regulation] a poté každých 12 měsíců Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování tohoto požadavku evropskými orgány dohledu.“

5)  článek 8 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

-i)  písmeno a) se mění takto:

„a) na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek v souladu s článkem 16a;

i)  písmeno aa) se nahrazuje tímto:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a procesy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

ii)  vkládá se nové písmeno ab), které zní:

„ab) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro řešení krizí pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která stanoví osvědčené postupy řešení krizí a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a posiluje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“

iii)  písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) s podporou vnitrostátních příslušných orgánů organizovat a provádět přezkumy činnosti příslušných orgánů a v tomto kontextu vydávat ▐ pro tyto příslušné orgány doporučení a identifikovat osvědčené postupy a v této souvislosti vydávat obecné pokyny v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;“

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, v příslušných případech včetně trendů v oblasti úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i vývoj trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení;

fa) ve spolupráci s příslušnými orgány určovat referenční hodnoty na základě výsledků vnitřních modelů s cílem analyzovat variabilitu parametrů rizik v celém jejich rozsahu a jejich prediktivní sílu a v této souvislosti vydávat regulační technické normy, obecné pokyny a zprávy;

iiia)  písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) provádět tržní analýzu, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;“

iv)  písmeno h) se nahrazuje tímto:

h) případně posilovat ochranu vkladatelů, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním rozměru a při zohlednění souvisejících rizik;“;

iva)  vkládá se nový bod ia), který zní:

„ia) přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“

ivb)  vkládá se nové písmeno ka), které zní:

„ka) zveřejnit na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů zohledňujících aktuální stav probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a otázky a odpovědi, a vše pravidelně aktualizovat.“ Tyto informace jsou uváděny ve všech pracovních jazycích Evropské unie;“

v)  doplňuje se písmeno l), které zní:

„i) přispívat k tomu, aby se jednotně, účinně a efektivně předcházelo využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu.“;

b)  ▌odstavec 1a se mění takto:

i)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) se zřetelem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí.“

ii)  vkládá se nové písmeno c), které zní:

„c) bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení.“;

c)  odstavec 2 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“;

ia) vkládá se nové písmeno da), které zní:

„da) vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“

ib) vkládají se nová písmena ga), gb) a gc), která znějí:

„ga) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a.

gb) předkládat odpovědi na otázky podle článku 16b;

gc) vydávat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu jak je stanoveno v čl. 9c;“

    ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b“;

ca)  odstavec 2a se nahrazuje tímto:

„2a. Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v tomto článku důsledně dodržuje právní předpisy prvního stupně a opatření druhého stupně a uplatňuje zásady proporcionality a zlepšování právní úpravy i posouzení dopadu, analýzy nákladové efektivnosti a otevřené veřejné konzultace.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v maximálním možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem dotčeným stranám a aby dotčené subjekty měly přiměřený čas k tomu, aby mohly reagovat. Orgán pro bankovnictví poskytne a zveřejní zpětnou vazbu, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a stanovisek.

Orgán pro bankovnictví příspěvek zúčastněných subjektů shrne tak, aby bylo možné srovnávat výsledky veřejného projednávání v obdobných otázkách.“

6)  článek 9 se mění takto:

-a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, např. vývoj nákladů a poplatků spojených s maloobchodními službami a produkty v jednotlivých členských státech;“

-aa)  v odstavci 1 se doplňují písmena da), db) a dc);

„da)  přispívání k vytváření rovných podmínek na jednotném trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k srovnatelným finančním službám, produktům a nápravě;

db)  posilovat další rozvoj regulace a dohledu s cílem umožnit hlubší harmonizaci a integraci na úrovni EU; za tímto účelem orgán pro bankovnictví v rámci své odbornosti sleduje překážky nebo dopady na přeshraniční konsolidaci a může vydat stanovisko či doporučení s cílem určit vhodné způsoby jejich odstranění;

dc)  koordinovat fiktivní nákupy příslušných orgánů.“

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení v souladu s článkem 16 s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a efektivitu regulačních postupů a postupů dohledu.“

2a. Orgán pro bankovnictví v rámci svých pravomocí vypracuje normy dohledu nad obchodní činností určené příslušným vnitrostátním orgánům, např. normy o minimálních pravomocích a úkolech.“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro přiměřenost s cílem zajistit, aby orgán ve své práci zohledňoval rozdíly v povaze, rozsahu a složitosti rizik, měnících se obchodních modelů a postupy a velikost finančních institucí a trhů, a výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem posílit ochranu spotřebitele a dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro bankovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů s cílem zamezit zdvojování úsilí, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro bankovnictví může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

ba)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Orgán pro bankovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro bankovnictví v přiměřených intervalech, co nejdříve je to možné, nejméně však každých šest měsíců. Vydaný zákaz nebo omezení může být orgánem pro bankovnictví dvakrát obnoven a po uplynutí tohoto období získává trvalou platnost, pokud orgán pro bankovnictví nestanoví jinak.

Členský stát může orgán pro bankovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V takovém případě orgán pro bankovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“;

6a)  vkládají se nové články 9a a 9b, které znějí:

„Článek 9aZvláštní úkoly související s bojem proti praní peněz a financování terorismu

1.  Orgán pro bankovnictví ve své příslušné oblasti působnosti zaujímá vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému, v jejímž rámci přijímá opatření pro předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně přihlédnou k povaze, rozsahu a složitosti rizik, obchodních praktik, obchodních modelů a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření pro předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu zahrnují:

a)  shromažďování a analyzování relevantních informací od příslušných orgánů a z jiných zdrojů týkajících se nedostatků zjištěných v procesech a postupech, systémech správy a řízení, hodnoceních způsobilosti a bezúhonnosti, obchodních modelech a činnostech hospodářských subjektů finančního sektoru za účelem předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány, aniž jsou dotčeny úkoly, které jsou orgánům svěřeny podle směrnice (EU) 2015/849. Veškeré tyto informace poskytnou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví navíc vedle povinností podle článku 35. Orgán pro bankovnictví svou činnost úzce koordinuje s finančními zpravodajskými jednotkami, aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojení;

aa)  úzkou koordinaci činnosti a případně výměnu informací s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky, v rámci svých úkolů v oblasti dohledu, a orgány, které byly pověřeny veřejnou službou dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849, a úzce koordinovat činnost rovněž s finančními zpravodajskými jednotkami, přičemž jsou řádně zohledňovány stávající kanály pro výměnu informací, jako je platforma finančních zpravodajských jednotek v rámci EU nebo FIU.Net, s cílem zajistit účinnost a zabránit jakékoli formě zdvojujících nebo nejednotných opatření při předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu;

b)  vypracování společných obecných pokynů a standardů pro předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a podporu jejich důsledného provádění zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek v souladu s článkem 16a, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

ba)  poskytování pomoci příslušným orgánům, na jejich žádost;

c)  sledování vývoje na trhu a vyhodnocování zneužitelnosti a rizik s ohledem na praní penězfinancování terorismu a případně řádné správy a řízení v oblasti daní ve finančním sektoru.

1a.  Orgán pro bankovnictví vypracuje pro účely písmene a) v odstavci 1 návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní praktické způsoby shromažďování příslušných informací včetně druhu informací předkládaných příslušnými orgány a týkajících se nedostatků zjištěných v procesech a postupech, systémech správy a řízení, hodnoceních způsobilosti a bezúhonnosti, obchodních modelech a činnostech hospodářských subjektů finančního sektoru za účelem předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány, aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojení.

Orgán pro bankovnictví předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [six months after entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 1a postupem podle článků 290 EU.

2.  Při dodržení právních předpisů o ochraně osobních údajů orgán pro bankovnictví zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odst. 1 písm. a). Orgán pro bankovnictví zajistí, aby byly informace analyzovány a na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům. Orgán pro bankovnictví také případně může předávat důkazy, o kterých se dozví a které vedou k zahájení trestního řízení, vnitrostátním soudním orgánům a příslušných vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu a případně též Úřadu evropského veřejného žalobce.

3.  Orgán pro bankovnictví podporuje sbližování postupů dohledu podle směrnice (EU) 2015/849 a posoudí strategie, kapacity a zdroje příslušných orgánů k řešení vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu, mimo jiné prováděním▐ přezkumů podle článku 30.

Pokud takový přezkum odhalí vážné nedostatky ve zjišťování, posuzování nebo řešení rizik praní peněz a financování terorismu a příslušný orgán nepodnikne kroky v reakci na návazná opatření, jsou-li považována za vhodná a nezbytná, uvedená ve zprávě podle čl. 30 odst. 3, orgán pro bankovnictví vydá návaznou zprávu týkající se dodržování požadovaných návazných opatření a informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

4.  Orgán pro bankovnictví za podpory stálého vnitřního výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu případně provádí posouzení rizik příslušných orgánů s hlavním důrazem na příslušné orgány podle čl. 4 bodu 2 podbodu iia), v jejichž rámci prověřuje jejich strategie a zdroje k řešení a sledování nejdůležitějších vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu. O výsledcích takových posouzení rizik orgán pro bankovnictví informuje Komisi, a to i tak, že analýzu výsledků začlení do stanoviska o rizicích praní peněz a financování terorismu, které mají vliv na finanční systém Unie, předkládaného podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

5.  V závažných případech praní peněz nebo financování terorismu, které mají vliv na přeshraniční záležitosti se třetími zeměmi, má orgán pro bankovnictví vedoucí úlohu při přispívání k usnadňování spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích.

6.  Orgán pro bankovnictví zřídí stálý vnitřní výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který bude koordinovat opatření za účelem boje proti praní peněz a financování terorismu a připravovat návrhy rozhodnutí, jež má orgán pro bankovnictví přijmout v souladu s článkem 44.

7.  Výboru předsedá předseda rady orgánů dohledu a jeho členy jsou vedoucí představitelé orgánů a subjektů příslušných pro zajištění plnění požadavků směrnice (EU) 2015/849 finančními institucemi. Kromě toho mohou Komise, ESRB, Rada dohledu Evropské centrální banky, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy jmenovat po jednom zástupci na vysoké úrovni, který se zasedání výboru účastní jako pozorovatel, jehož odbornost v oblasti různých obchodních modelů a zvláštností různých odvětví je třeba řádně zohlednit. Výbor může pověřit některými ze svých činností interní pracovní skupinu, která připravuje rozhodnutí pro výbor.

Článek 9bŽádost o šetření v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu

1.  V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu podle směrnice (EU) 2015/849 může rada orgánů dohledu nebo výkonná rada, pokud má důkazy nebo významné informace svědčící o závažném porušení práva, požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iia), aby možné porušení práva Unie vyšetřil, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice nebo toto právo Unie členským státům výslovně umožňuje různé varianty, také porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení směrnic nebo variant, které členským státům právo Unie umožňuje, hospodářským subjektem finančního sektoru a v souvislosti s tímto porušením zvážil uložení sankcí tomuto hospodářskému subjektu. V případě potřeby může příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iia) také požádat, aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů přijatých k provedení směrnic nebo variant, které členským státům právo Unie umožňuje, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Pokud má orgán pro bankovnictví informace o závažném porušení práva, shora uvedená opatření se zahájí bez zbytečného odkladu. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla bránit probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným příslušným orgánem, kterému je žádost určena.

2.  Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 1 obdrží, příslušný orgán vyhoví a co nejdříve a nejpozději do deseti pracovních dnů informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.

3.  Aniž jsou dotčeny pravomoci a povinnosti Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán ustanovení odstavce 2 tohoto článku nedodrží, použije se článek 17.“;

6aa)  vkládá se nový článek 9c, který zní:

Článek 9c

Časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu

1.  Ve výjimečných případech a při splnění podmínek stanovených v tomto odstavci může orgán pro bankovnictví v koordinaci se všemi relevantními příslušnými orgány vydat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud jde o zvláštní ustanovení v právu Unie přijatá na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Tato rozhodnutí o neuplatnění postupu jsou dočasným závazkem ze strany orgánu pro bankovnictví a všech příslušných orgánů nevymáhat dodržování zvláštních ustanovení práva Unie ze strany finanční instituce, pokud finanční instituce nemohou dodržovat tato zvláštní ustanovení alespoň z jednoho z následujících důvodů:

a)   dodržení předpisů by finanční instituci vedlo k porušení jiných právních a správních požadavků práva Unie;

b)  dodržování považuje orgán pro bankovnictví za neproveditelné bez dalších opatření úrovně 2 nebo pokynů úrovně 3;

c)  dodržování by vážně poškodilo nebo ohrozilo: důvěru trhu, ochrany spotřebitelů nebo investorů, řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů, stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části.

Orgán pro bankovnictví nevydá časové omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud má za to, že by měla nepříznivý dopad na výkonnost finančních trhů nebo ochranu spotřebitelů či investorů, který by byl nepřiměřený jejich přínosům.

2.  Orgán pro bankovnictví ve svém rozhodnutí o neuplatnění postupu upřesní, která zvláštní ustanovení podléhají nevymáhání, proč se domnívá, že jsou podmínky podle odstavce 1 splněny a k jakému dni období nevymáhání skončí. Trvání takového období nevymáhání nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců.

3.  Pokud se orgán pro bankovnictví rozhodne vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu, neprodleně o tom informuje Komisi, Evropský parlament a Radu. Do dvou týdnů od obdržení této informace může Komise, Evropský parlament nebo Rada požádat orgán pro bankovnictví o opětovné zvážení svého rozhodnutí. Z podnětu Komise, Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva týdny. V případě, že Komise, Evropský parlament nebo Rada požádají orgán pro bankovnictví, aby své rozhodnutí znovu zvážil, rozhodne orgán postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

4.  Pokud orgán pro bankovnictví vydal rozhodnutí o neuplatnění postupu v souladu s odstavci 1 až 3, neprodleně je zveřejní na své webové stránce. Orgán pro bankovnictví své rozhodnutí vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu v pravidelných intervalech přezkoumává a může je prodloužit pouze na jedno období šesti měsíců. Není-li rozhodnutí o vydání rozhodnutí o neuplatnění postupu v uvedené šestiměsíční nebo roční lhůtě obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

6ab)  článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10 Regulační technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická rozhodnutí či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí. Orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament a Radu, jakmile to bude prakticky možné, a v plném rozsahu o pokroku dosaženém při vypracovávání návrhu regulačních technických norem.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Orgán pro bankovnictví si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej schválí. Komise může navržené regulační technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

V případě, že Komise nedospěje v těchto třech měsících od přijetí návrhu regulačních technických norem k rozhodnutí, zda uvedenou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Opožděné přijetí návrhu regulační normy nebrání Evropskému parlamentu a Radě v tom, aby vykonávaly své kontrolní pravomoci v souladu s článkem 13.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené regulační technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly schváleny, nebo případně s uvedením důvodů pro své změny, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro bankovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh regulační normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro bankovnictví, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh regulační technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh Komisi ve  lhůtě podle odstavce 2 nepředloží, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro bankovnictví.

▌Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

6b)  v čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec;

6c)  článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15 Prováděcí technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Orgán pro bankovnictví si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh schválí. Komise může navržené prováděcí technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie. Nevysloví-li Komise proti celé této prováděcí technické normě nebo její části ve lhůtě stanovené pro její posouzení námitku, považuje se tato norma za schválenou.

V případě, že Komise v těchto třech měsících pro přijetí prováděcí technické normy nedospěje k rozhodnutí, zda prováděcí technickou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené prováděcí technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh norem zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro neschválení, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví návrh může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené v pátém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené prováděcí technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro bankovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh prováděcí technické normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro bankovnictví, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh prováděcí technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro bankovnictví.

▌Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

7)  článek 16 se mění takto:

a)  ▌odstavec1 ▌se nahrazuje tímto:

„1. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro bankovnictví obecné pokyny nebo doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.

Orgán pro bankovnictví může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s mandátem legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a musí zohledňovat zásadu proporcionality. Orgán pro bankovnictví nevydává pokyny a doporučení v oblastech, na které se vztahují pravomoci prvního stupně pro vydávání regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem.

1a. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS může orgán pro bankovnictví vydat obecné pokyny určené všem příslušným orgánům či finančním institucím pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 založené na prováděcím postupu, na nějž se vztahuje zásada „dodržuj, nebo vysvětli“ uvedeném v odstavci 3 tohoto článku. Tyto pokyny se považují za vhodné z hlediska splnění požadavků legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. V souladu s výše uvedenými ustanoveními mohou příslušné orgány a finanční instituce vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 jiné postupy.“

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro bankovnictví provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, popřípadě o otázkách a odpovědích, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro bankovnictví rovněž vyžádá ▌radu skupiny subjektů působících v bankovnictví uvedené v článku 37. Pokud orgán neprovede veřejné konzultace nebo si nevyžádá radu skupiny subjektů působících v bankovnictví, svůj postup zdůvodní.“;

ba)  vkládají se nové odstavce 2a, 2b, 2c a 2d, které znějí:

„2a. Pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 může orgán pro bankovnictví vydat doporučení jednomu nebo více příslušným orgánům či jedné nebo více finančním institucím.

2b. Orgán pro bankovnictví ve svých obecných pokynech či doporučeních uvede, jakým způsobem přispívá k zavedení jednotných, účinných a účelných postupů dohledu v rámci ESFS, jakým způsobem zajišťuje společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie a jakým způsobem dodržuje ustanovení uvedená v odstavcích 1, 1a a 2a.

2c. Pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových pokynů nebo doporučení orgán pro bankovnictví nejprve provede přezkum stávajících pokynů a doporučení, aby zabránil jakémukoli zdvojování.

2d. Tři měsíce před vydáním pokynů a doporučení uvedených v odstavcích 1a a 2a orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament a Radu o zamýšleném obsahu takových pokynů a doporučení.“

c)  ▌odstavec 4 ▌se nahrazuje tímto:

„4. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních, vysvětlí, jak odůvodnil vydání obecných pokynů podle odstavce 1a a doporučení podle odstavce 2a, a shrne zpětnou vazbu získanou z veřejných konzultací k těmto obecným pokynům podle čl. 8 odst. 2a. Ve zprávě bude dále uvedeno, jaké příslušné orgány se těmito obecnými pokyny a doporučeními neřídí, a nastíněno, jakým způsobem hodlá orgán pro bankovnictví zajistit, aby se tyto dotčené příslušné orgány v budoucnu jeho obecnými pokyny a doporučeními řídily.“;

d)  doplňují se odstavce 5, 5a a 5b, které znějí:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v bankovnictví názor, že orgán pro bankovnictví vydáním obecného pokynu podle odstavce 1a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5a. Zastává-li alespoň polovina počtu členů skupiny subjektů působících v bankovnictví názor, že orgán pro bankovnictví vydáním doporučení podle odstavce 2a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5b. Evropský parlament, Rada a Komise si od orgánu pro bankovnictví mohou vyžádat vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro bankovnictví vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro bankovnictví a zašle Evropskému parlamentu a Radě své posouzení. Pokud má Evropský parlament, Rada nebo Komise za to, že orgán pro bankovnictví překročil své pravomoci, může Komise poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Před přijetím takového rozhodnutí a kdykoli o to Evropský parlament požádá, vystoupí Komise před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu. Evropský parlament může požádat Komisi, aby přijala rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

7a)  Vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

„Článek 16aStanoviska

1. Orgán pro bankovnictví poskytne na základě žádosti Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo ze svého vlastního podnětu Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi stanovisko k veškerým otázkám, které souvisejí s oblastí jeho pravomoci. Tato stanoviska nebudou veřejná, není-li v žádosti uvedeno něco jiného.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3. Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/ES, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k posouzení. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedené směrnici.

4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro bankovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi během řádného legislativního postupu nebo pro účely aktů v přenesené pravomoci technické poradenství týkající se jakéhokoli legislativního návrhu Komise v oblasti stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16bOtázky a odpovědi

1. Každá fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie může orgánu pro bankovnictví předložit dotaz v úředním jazyce Unie týkající se výkladu, praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo souvisejících aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před předložením dotazu orgánu pro bankovnictví zváží, zda by se s dotazem neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejňuje všechny přípustné otázky podle odstavce 1, vztahující se k jednotlivým legislativním aktům, a to poté, co tyto otázky obdrží a předtím, než na ně odpoví.

Tento proces nebrání tomu, aby jakákoliv fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie mohla požádat orgán pro bankovnictví o důvěrné technické rady nebo upřesnění.

2. Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejní závazné odpovědi na veškeré dostupné dotazy dle odstavce 1 ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům, pokud není takové zveřejnění v rozporu s legitimním zájmem fyzické nebo právnické osoby, která dotaz předložila, ani nezahrnuje rizika z hlediska stability finančního systému.

3. Před uveřejněním odpovědí na přípustné otázky může vést orgán pro bankovnictví konzultace se zainteresovanými subjekty v souladu s čl. 16 odst. 2.

4. Odpovědi orgánu pro bankovnictví jsou považovány za vhodné z hlediska vyhovění požadavkům legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Příslušné orgány a finanční instituce mohou vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s použitelnými právními požadavky jiné postupy.

5. Orgán pro bankovnictví odpovědi na otázky přezkoumá, jakmile to považuje za nutné a vhodné nebo nejpozději 24 měsíců po zveřejnění, s cílem je případně přezkoumat, aktualizovat nebo stáhnout.

6. Je-li to vhodné, vezme orgán pro bankovnictví uveřejněné odpovědi v úvahu při vypracovávání nebo aktualizování obecných pokynů a doporučení v souladu s článkem 16.“

8)  článek 17 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo na základě faktických a řádně odůvodněných informací předložených příslušnými organizacemi nebo institucemi nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu orgán pro bankovnictví na žádost odpoví a popřípadě provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro bankovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro bankovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním finančním institucím, kdykoli zjistil nebo se domnívá, že žádat o informace dotčený příslušný orgán mu neumožňuje získat informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li určena finančním institucím, vysvětlí odůvodněná žádost, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována finanční instituci, orgán pro bankovnictví o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.

3. Orgán pro bankovnictví může zahájit arbitrážní proces s dotčeným příslušným orgánem s cílem projednat přijetí nezbytných opatření, která zajistí soulad s právem Unie. Dotčený příslušný orgán při takové arbitráži náležitě spolupracuje.

Orgán pro bankovnictví může co nejdříve, ale nejpozději čtyři měsíce od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.

Komise toto formální stanovisko vydá nejpozději do 3 měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro bankovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

„6.  Aniž jsou dotčeny pravomoci a povinnosti Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 jsou přímo použitelné na finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, na hospodářské subjekty finančního sektoru, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci nebo hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění jejich povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V případě, že v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu nejsou příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, kterým příslušnému orgánu uloží, aby vyhověl formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené. Jestliže příslušný orgán tomuto rozhodnutí nevyhoví, může orgán pro bankovnictví přijmout rovněž rozhodnutí podle prvního pododstavce. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy, jež byly k provedení těchto směrnic přijaty. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně umožňují různé varianty, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4 tohoto článku.

7.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 tohoto článku nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.

8. Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.“;

8a)  Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Orgán pro bankovnictví zřídí specializované kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace nahlášené určitou osobou poukazující na nedodržování aktů Unie nebo na porušování práva. Orgán pro bankovnictví zajistí, že je možné předkládat informace anonymně a bezpečně. Pokud se orgán domnívá, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné informace o závažném porušení práva, poskytne zpětnou vazbu oznamující osobě.“

8b)  v článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.“

9)  článek 19 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, jakož i ve případech významné neshody mezi dvěma nebo více příslušnými vnitrostátními orgány ohledně uplatňování těchto aktů, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)  na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)  z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních důvodů, vyplývajících z informací od účastníků trhu nebo organizací spotřebitelů, konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)  vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro bankovnictví, že nebylo dosaženo dohody:

a)  pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotčená lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)  pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i)  jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru že došlo ke sporu; nebo

ii)  uplynuly dva měsíce od data, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro bankovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy, oznámí dotčeným příslušným orgánům své rozhodnutí ohledně zásahu.

Než orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro bankovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. . Orgán pro bankovnictví může ve svém rozhodnutí příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují relevantní právní předpisy Unie.“;

d)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro bankovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3 a v příslušných případech také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Aniž jsou dotčeny pravomoci a povinnosti Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, hospodářský subjekt finančního sektoru plnily požadavky, které jsou pro ně přímo použitelné na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci nebo tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění jejich povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí podle prvního pododstavce i v případě, že příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy, jež byly k provedení těchto směrnic přijaty. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně umožňují různé varianty, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí.“;

9a)  článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21Kolegia orgánů dohledu

1. Orgán pro bankovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, účelné a jednotné působení kolegií orgánů dohledu, zřídily-li se legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají plná práva pro účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností a ve vhodně odůvodněných případech jejich činnosti řídit, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.

2. Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro bankovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro bankovnictví může:

a) shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

b) iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k napravení problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně provedení zvláštních posouzení. Po příslušných orgánech může žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;

c) podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;

d) v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby na pořad jednání takového zasedání zařadil další bod.

3. Orgán pro bankovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem, jak je stanoveno v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s postupem uvedeným v článcích 10 až 15, za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu, a vydávat obecné pokyny a doporučení přijatá podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

4. Orgán pro bankovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro bankovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.

10)  článek 22 se nahrazuje tímto:

Článek 22

Obecná ustanovení týkající se systémových rizik

1. Orgán pro bankovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro bankovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro bankovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

2. Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik) pro zjišťování a měření systémového rizika.“

Orgán pro bankovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus pro zátěžové testy, který pomůže určit instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

3. Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro bankovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

4. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů Evropského parlamentu, Rady, členských států nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů a doporučit dotčeným příslušným orgánům vhodná opatření.

Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci ▌, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článku 35 a článku 35b.

5. Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.“;

10a)  v článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro bankovnictví vytvoří po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný mechanismus zátěžového testování, který zahrne hodnocení možnosti růstu systémového rizika v zátěžových situacích představovaného finančními institucemi nebo rizika, které těmto institucím hrozí, včetně případných systémových rizik souvisejících s životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení problémů uvedeným v článku 25.“

10b)  v čl. 27 odst. 2 se zrušuje třetí pododstavec.

11)  článek 29 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládá se nové písmeno aa), které zní:

aa) vydává strategický plán Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;“;

ii)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, v příslušných případech včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“

iii) písmeno e) se nahrazuje tímto:

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;“

iiia)  vkládá se nový bod ea), který zní:

ea) zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat významná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na konferenci COP 21;“;

b)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, přičemž náležitě zohledňuje povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Orgán pro bankovnictví rovněž vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, přičemž náležitě zohledňuje povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Jak příručka Unie pro výkon dohledu, tak příručka Unie pro řešení krizí popisuje osvědčené postupy a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro bankovnictví tuto příručku pro výkon dohledu náležitě zohledňuje při plnění svých úkolů, včetně posuzování případů možného porušování práva Unie podle článku 17, urovnávání sporů podle článku 19 a stanovení a posouzení celounijních strategických cílů v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a a provádění přezkumů příslušných orgánů podle článku 30.

Orgán pro bankovnictví uspořádá případně otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a o nástrojích uvedených v odstavci 2 a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek či nástrojů. Je-li to vhodné, vyžádá si orgán pro bankovnictví rovněž stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v bankovnictví.“;

12)  vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29aStrategický plán

Unie v oblasti dohledu

1. Orgán pro bankovnictví přinejmenším každé tři roky a do 31. března vydá na základě projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů EU a analýzy, varování a doporučení vydaných ESRB doporučení určené příslušným orgánům, v němž stanoví strategické cíle a priority v oblasti dohledu (dále jen „strategický plán dohledu Unie“) v rámci celé Unie, aniž by tím byly dotčeny konkrétní cíle v jednotlivých státech a priority pro činnosti příslušných orgánů. Příslušné orgány určí ve svých příspěvcích činnosti dohledu, které podle jejich názoru by orgán pro bankovnictví měl upřednostnit. Orgán pro bankovnictví předá strategický plán Unie v oblasti dohledu pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán Unie v oblasti dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32, přičemž předvídá vývoj včetně nových obchodních modelů. Strategický plán Unie v oblasti dohledu nebrání příslušným vnitrostátním orgánům, aby uplatňovaly vnitrostátní osvědčené postupy a postupovaly na základě dalších vnitrostátních priorit a vývoje a zohlednily vnitrostátní zvláštní rysy.

2. Každý příslušný orgán ▌konkrétně uvede, jak je jeho roční pracovní program uveden do souladu se strategickým plánem Unie v oblasti dohledu.

4. Každý příslušný orgán vyhradí jako součást své výroční zprávy kapitolu o provádění ročního pracovního programu.

Tato kapitola obsahuje minimálně následující informace:

a)  popis činností v oblasti dohledu a zkoumání finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)  popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)  popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro bankovnictví posoudí informace stanovené ve specializované kapitole uvedené v odstavci 4. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu Unie v oblasti dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro bankovnictví každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro bankovnictví identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu Unie v oblasti dohledu, a v příslušných případech provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro bankovnictví zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

13)  článek 30 se mění takto:

a)  název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Z vlastního podniku nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady orgán pro bankovnictví pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při určování příslušných orgánů, u nichž má být prováděn přezkum, a provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně příslušných informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů, zejména možných nesrovnalostí na straně příslušného orgánu nebo jeho možného pochybení.“;

c)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro bankovnictví pro účely tohoto článku zřídí ad hoc výbor pro přezkum, jemuž předsedá orgán a je složený z personálu tohoto orgánu za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu kromě příslušného orgánu, jehož se týká přezkum ▌.“;

d)  odstavec 2 se mění takto:

i) úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii)  písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) efektivity a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie, včetně cílů společné kultury v oblasti dohledu ve smyslu článku 29 a strategického plánu Unie v oblasti dohledu podle článku 29a;“

iib)  písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány;“

e)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro bankovnictví vypracuje zprávu obsahující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření považovaná za vhodná a nezbytná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a), určených dotyčným příslušným orgánům.

▌Orgán pro bankovnictví vydá návaznou zprávu týkající se dodržování požadovaných návazných opatření. ▌

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek přezkumu spolu s jakýmikoli dalšími informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli další informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány z pohledu Unie, nebo pokud se domnívá, že příslušný orgán neuplatnil legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení právních předpisů Unie, předloží stanovisko Komisi.

g)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro bankovnictví zprávy uvedené v odstavci 3 včetně případné návazné zprávy zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k předložení připomínek. Před zveřejněním orgán pro bankovnictví tyto připomínky ve vhodných případech zohlední. Orgán pro bankovnictví může tyto připomínky ve formě přílohy ke zprávě zveřejnit, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému nebo má proti zveřejnění námitky příslušný orgán. Zpráva vypracovaná orgánem pro bankovnictví podle odstavce 3 a obecné pokyny, doporučení a stanoviska přijatá orgánem pro bankovnictví podle odstavce 3a budou uveřejněny souběžně.“;

14)  ▌Článek 31 se mění takto:

a)  v odst. 1 prvním pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) přijímá ▌vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;“

b)  v odstavci 1, pododstavci 1 se doplňuje písmeno ea):

„ea) přijímá vhodná opatření, která mohou usnadnit přijímání technologických inovací, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;“

c)  vkládá se odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro bankovnictví přijme vhodná opatření s cílem usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické inovace. S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro bankovnictví s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro bankovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.;“

15)  vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31aKoordinace v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik

1.  Orgán pro bankovnictví průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegování a externího zajišťování činností finančními institucemi, jakož i ve vztahu k ▐převodům rizik do třetích zemí, které provádějí v souladu s odstavci 2 a 3 s cílem využívat cestovního dokladu EU, ale základní činnosti či funkce vykonávat v zásadě za hranicemi Unie. V rámci svých příslušných pravomocí vnitrostátní příslušné orgány nesou vposled odpovědnost za rozhodnutí týkající se povolávání, dohledu a prosazování práva v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci finanční instituce, nad níž by dotčený příslušný orgán vykonával dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a pokud podnikatelský plán finanční instituce počítá s externím zajišťováním nebo delegováním podstatné části jejích činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizik podstatné části jejích činností do třetích zemí, aby měla prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Tato oznámení příslušných orgánů pro orgán pro bankovnictví musí být dostatečně podrobná ▌.

3. Neuplatní-li právní předpisy Unie uvedené v čl. 1 odst. 2 a nestanoví-li žádný zvláštní požadavek týkající se oznamování externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik, oznámí finanční instituce příslušnému orgánu externí zajišťování nebo delegování podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizik podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán o bankovnictví.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro bankovnictví poskytne informace týkající se externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik ze strany finančních institucí.

Orgán pro bankovnictví monitoruje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajišťování, delegování nebo převodu rizik podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro bankovnictví a zda nebrání účinnému dohledu ze strany příslušných orgánů a prosazování ve třetí zemi.

3a. Pokud postupy ověřování příslušného orgánu brání účinnému dohledu nebo prosazování a obnášejí rizika pro regulatorní arbitráž mezi členskými státy, může orgán pro bankovnictví vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak zlepšit postupy ověřování, včetně lhůty, do kdy by měl příslušný orgán doporučené změny provést. Nesplní-li se dotčený příslušný orgán doporučení, poskytne odůvodnění a orgán pro bankovnictví svá doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.

3b. Do [jeden rok od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vypracuje zprávu, která zohledňuje jednotlivé přístupy v odvětvových právních předpisech, pokud jde o posuzování, podstatnost externě zadávané nebo delegované činnosti, a která v tomto ohledu zkoumá možnost harmonizovanějšího přístupu prostřednictvím případného upřesnění společných kritérií a metodiky. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přitom zohlední:

a) kontinuitu činnosti,

b) skutečnou řídicí kapacitu,

c) skutečnou schopnost kontrolovat delegované a externě zadané činnosti, jakož i převody rizik.;

15a)  vkládá se nový článek 31b, který zní:

Článek 31bVýměna informací o bonitě a solidnosti

Orgán pro bankovnictví společně s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) vytvoří systém pro výměnu informací významných z hlediska posuzování bonity a solidnosti členů s kvalifikovanou účastí, ředitelů a klíčových funkcionářů finančních institucí, které provádějí příslušné orgány v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

16)  článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32Posouzení tržního vývoje

, včetně zátěžového testování

1.  Orgán pro bankovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje zbylé dva evropské orgány dohledu, ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Orgán pro bankovnictví do svého hodnocení zahrne ▌analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

2.  ▌ Orgán pro bankovnictví v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje realistickým způsobem posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a)  společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

aa)  společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuté do posuzování v rámci celé Unie,

b)  společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c)  společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou instituci ▐

d)  společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování; a

da)  společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu institucí.

Pro účely tohoto odstavce orgán pro bankovnictví spolupracuje s orgánem ESRB, který se vyhne veškerým potenciálním střetům zájmů souvisejícím s prováděním měnových politik.

2a.  Orgán pro bankovnictví ve spolupráci s jednotným mechanismem dohledu nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posouzení v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou prováděna takováto posouzení v rámci celé Unie, orgán pro bankovnictví zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce, ledaže to považuje za nevhodné s ohledem na finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více jejích členských států, integritu trhu nebo fungování vnitřního trhu.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posuzování v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posuzování předaly orgánu pro bankovnictví, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti finančních institucí v rámci celé Unie.

3.  Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s přehledem ukazatelů rizik uvedeným v čl. 22 odst. 2, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán pro bankovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3a.  Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, podle tohoto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 35 požadovat veškeré potřebné informace přímo od uvedených finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

3b.  Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány nechaly u finančních institucí provést nezávislý audit informací, které mají být finančními institucemi poskytnuty podle odstavce 3a.

4.  Orgán pro bankovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) prostřednictvím společného výboru.“;

17)  článek 33 se nahrazuje tímto:

Článek 33Mezinárodní vztahy

včetně rovnocennosti

1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krize, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých národních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro bankovnictví dohody o spolupráci s regulačními orgány, orgány a případně orgány příslušnými k řešení krize daných třetích zemí.

2. Orgán pro bankovnictví je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství, ze své vlastní iniciativy nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.“

2a. Orgán pro bankovnictví průběžně monitoruje vývoj regulace a dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Orgán pro bankovnictví předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ostatním dvěma evropským orgánům dohledu každé tři roky nebo častěji, je-li to vhodné nebo pokud si to vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Komise. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě, spolupracuje orgán pro bankovnictví s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulatorní a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)  mechanismech, které orgánu pro bankovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)  postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu včetně kontrol na místě prováděných v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti v rámci pravomoci orgánu pro bankovnictví dle potřeby za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu, a příslušného orgánu třetí země.

Orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a další evropské orgány dohledu, pokud příslušný orgán třetí země odmítne takové správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

2c. Příslušné orgány orgán pro bankovnictví předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Co nejdříve orgánu pro bankovnictví poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví spolupracovat s příslušnými orgány, aby vypracoval vzory správních dohod. Příslušné orgány se těmito vzory dohod co nejdůsledněji řídí.

Pokud orgán pro bankovnictví takový vzor správních dohod ve spolupráci s příslušnými orgány vytvoří, příslušné orgány neuzavřou správní dohody s orgány třetích zemí, dokud orgán pro bankovnictví tuto vzorovou dohodu nedokončí.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o monitorování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 2a.

3a. Orgán pro bankovnictví bude usilovat o plnohodnotné členství v Basilejském výboru pro bankovní dohled a Radě pro finanční stabilitu a bude usilovat o získání pozorovatelského statusu v Monitorovací radě pro mezinárodní účetní

Jakýkoli postoj, který má být orgánem pro bankovnictví zaujat na mezinárodních fórech, nejprve projedná a schválí rada orgánů dohledu.“

3b. Orgán pro bankovnictví ve vhodných případech sleduje vývoj regulace a dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí, jakož i postupy v oblasti prosazování a příslušný vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž byly přijaty mezinárodní dohody.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku druhé větě, spolupracuje orgán pro bankovnictví s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí uvedených v tomto odstavci prvním pododstavci.“;

18)  článek 34 se zrušuje;

19)  článek 35 se mění takto:

a)  odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví.

2. Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech a ve stanovených formátech nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se vždy použijí stávající jednotné formáty pro předkládání zpráv a dodrží se v nich zásada proporcionality stanovená ve vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie, mimo jiné v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3. Na žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, kterými disponuje a které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly▐.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví, může orgán pro bankovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a) jiným orgánům odpovědným za dohled;

b) ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c) národní centrální bance dotčeného členského státu;

d) statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c)  odstavec 6 a 7a se zrušuje;

20)  vkládají se nové články 35a až 35d, které znějí:

„Článek 35a Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro bankovnictví, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s článkem 35 nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Články 35a a 35b se uplatní, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy.

Článek 35b Žádost o informace určená finančním institucím, holdingovým společnostem nebo pobočkám příslušných finančních institucí a neregulovaným provozním jednotkám v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit těmto institucím a subjektům, aniž by to vedlo k jakémukoliv zdvojení dat, aby poskytly veškeré nezbytné informace, které orgánu pro bankovnictví umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení:

a) příslušným finančním institucím;

b) holdingovým společnostem nebo pobočkám příslušných finančních institucí;

c) neregulovaným provozním jednotkám v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.

4. V přiměřené časové lhůtě stanovené orgánem pro bankovnictví poskytují příslušné instituce a subjekty uvedené v odstavci 1 nebo jejich právní zástupci požadované informace.▌

5. Orgán pro bankovnictví zašle neprodleně kopii ▌žádosti ▌příslušnému orgánu členského státu, na jehož území sídlí nebo je usazen příslušný subjekt uvedený v odstavci 1, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro bankovnictví může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.

Článek 35cProcesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro bankovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, požádá Komisi, aby věc vyšetřila. ▌

Článek 35dPokuty

a penále

-1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále poskytne Komise instituci nebo subjektu, jichž se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Komise zakládá své rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále pouze na zjištěních, ke kterým měly dotčené instituce nebo subjekty příležitost se vyjádřit.

1. Komise přijme rozhodnutí o uložení pokuty, pokud zjistí, že instituce nebo subjekt uvedené v čl. 35b odst. 1 úmyslně nebo z nedbalosti neposkytly požadované informace nebo že ▌podle čl. 35b odst. 1 poskytly neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní ▌pokuty podle odstavce 1 činí nejméně [X; méně než 50 000 EUR] EUR, nepřekročí však [Y; méně než 200 000 EUR] EUR a jsou odrazující, účinné a přiměřené vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

Orgán pro bankovnictví spolu s orgánem ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují metodiku pro stanovení pokut v souladu s tímto odstavcem.

▌5. ▌Celková výše pokuty nepřekročí [X%; méně než 20 %] ročního obratu dotčeného subjektu za předchozí hospodářský rok, ledaže subjekt získal z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

5a. Komise může uložit placení penále, dokud není porušování povinností ukončeno. Penále jsou přiměřená vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

5b. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu instituce nebo subjektu. Tato instituce nebo subjekt má právo nahlížet do spisů orgánu pro bankovnictví a Komise s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro bankovnictví nebo Komise.

5c. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Instituce nebo subjekty, jimž byla uložena pokuta nebo penále, mohou vyvolat řízení před Soudním dvorem Evropské unie proti rozhodnutí, jímž Komise uložila pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené Komisí Soudní dvůr může mimo jiné zrušit, snížit nebo zvýšit.

5d. Komise zveřejní každou pokutu a penále, které byly uloženy, s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům.

5e. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

▌21)  článek 36 se mění takto:

a)  odstavec 3 se zrušuje;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Jakmile orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná dané varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne, zda přijme nějaká opatření v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních, a o obsahu příslušného opatření.

Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o nich také uvědomí Radu a Komisi.“

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, může v příslušných případech využít pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.“

d)  odstavec 6 se zrušuje;

22)  článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Skupina subjektů působících v bankovnictví

1. Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví se zřídí skupina subjektů působících v bankovnictví. S touto skupinou se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení, článkem 16a týkajícím se stanovisek a článkem 16b týkajícím se otázek a odpovědí. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, je skupina subjektů působících v bankovnictví co nejdříve informována.

Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.

2. Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá ze 30 členů, přičemž 13 členů rovnoměrně zastupuje úvěrové a investiční instituce působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny, 13 členů jsou zástupci jejich zaměstnanců, spotřebitelů, uživatelů bankovních služeb a představitelů malých a středních podniků a čtyři její členy tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

3. Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti bankovního sektoru, geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví jsou vybráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

3a. Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví si zvolí ze svých členů předsedu skupiny. Pozice předsedy je zastávána po dobu dvou let.

Evropský parlament může předsedu skupiny subjektů působících v bankovnictví vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

4. Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a pro skupinu subjektů působících v bankovnictví zajistí potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady zohlední přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s Hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259 (dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5. „Skupina subjektů působících v bankovnictví radí orgánu pro bankovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16b a článcích 29, 30, 32 a 35.

Pokud se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví nemohou shodnout na doporučení, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společná doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.

6. Skupina subjektů působících v bankovnictví přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

7. Orgán pro bankovnictví zveřejní rady skupiny subjektů působících v bankovnictví samostatná doporučení svých členů a výsledky konzultací s touto skupinou, jakož i to, jak byla zohledněna doporučení a výsledky konzultací. “;

b)    v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví nemohou shodnout na společném stanovisku nebo doporučení, smějí členové zastupující jednu skupinu subjektů vydat samostatné stanovisko nebo samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.“;

22a)  v článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro bankovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18, 19 nebo 20 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.“

23)  článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39Rozhodovací postupy

1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 jedná orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6.

2. Orgán pro bankovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí v úředním jazyce adresáta oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článku ▌18 nebo 19, se zveřejní. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článku 17, se může zveřejnit. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy uvedených finančních institucí nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

24)  článek 40 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládají se nová písmena aa) a ab),která zní:

„aa) členové výkonné rady na plný úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“

ab) představitel správního orgánu členského státu pověřený jednáním o aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a jejich přijímáním pro účely postupu podle článků 10 až 15“;

ia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad finančními institucemi pro účely postupu na základě jakékoli pravomoci s výjimkou pravomocí uvedených v článcích 10 až 15, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;“

ib)  písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo a který se zdrží zaujímání postojů vyvozovaných z provádění měnových politik;“

ib)  vkládá se nový bod fa), který zní:

„fa) jeden zástupce SRB, který nemá hlasovací právo;“

aa)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Každý ▐orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. ab) a b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.“

ab)  odstavec 4a se zrušuje;

ac)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pro účely postupu podle směrnice 94/19/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státu spravují systémy pojištění vkladů, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za řešení, může se člen rady orgánů dohledu rozhodnout přizvat zástupce orgánu příslušného k řešení krize; tento zástupce nemá hlasovací právo.“

ad)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a. Pro účely opatření přijímaných v oblasti působnosti článků 10 až 15 jeden zástupce Komise je členem rady orgánů dohledu bez hlasovacího práva a jeden zástupce Evropského parlamentu je pozorovatelem a jeden zástupce správních orgánů z každého členského státu může působit u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.“

b)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Rada orgánů dohledu může k účasti přizvat pozorovatele.

c)  doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení v tomto písmeni rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, tyto orgány se dohodnou na společném zástupci.“;

25)  Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41 Vnitřní výbory

Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“;

26)  ▌Článek 42 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 42 Nezávislost

Rady orgánů dohledu

Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají předseda a členové rady orgánů dohledu ▌nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

Jestliže míra nezávislosti uvedená v čl. 30 odst. 2 písm. a) byla vyhodnocena jako nedostačující s ohledem na uvedený článek, rada orgánů dohledu může rozhodnout buď dočasně pozastavit hlasovací práva jednotlivého člena, nebo dočasně pozastavit jeho členství v orgánu pro bankovnictví do doby, než budou nedostatky odstraněny.“;

27)  článek 43 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro bankovnictví a je hlavním rozhodovacím orgánem pro strategická rozhodnutí a základní politická rozhodnutí.

Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, přijímá rada orgánů dohledu ▌doporučení, obecné pokyny, stanoviska a rozhodnutí orgánu pro bankovnictví a ▌vydává doporučení podle kapitoly II.“;

b)  odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)  ▌odstavec 4 ▌se nahrazuje tímto:

Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro bankovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Orgán pro bankovnictví stanoví své priority ohledně přezkumů, v nichž ve vhodných případech určí příslušné orgány a oblasti činnosti pro provedení přezkumů podle článku 30. Je-li rozhodnutí řádně zdůvodněno, může orgán pro bankovnictví k těmto přezkumům přidat další příslušné orgány.

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.“;

d)    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 47 odst. 9f a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.“;

e)  odstavec 8 se zrušuje;

27a)  Vkládá se nový článek 43a, který zní:

„Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Nehledě na článek 70 poskytne orgán pro bankovnictví ve lhůtě nejvýše šesti týdnů od data zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu komplexní a smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání rady orgánů dohledu, které umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. “

28)  článek 44 se mění takto:

a)  ▌odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Pokud jde o rozhodnutí o přípravě a přijetí aktů, návrhů a nástrojů uvedených v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce, a článku 9a a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež nejsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „nezúčastněné členské státy“). Členové výkonné rady na plný pracovní úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.

a)   vkládá se nový odstavec, který zní:

1a. Odchylně od odstavce 1 rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35d podle čl. 47 odst. 3 prostou většinou svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu nepřijme rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35h, může takto rozhodnutí pozměnit. Rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout tato pozměněná rozhodnutí většinou tří čtvrtin svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu co nepřijme pozměněná rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci, přijme rozhodnutí co nejdříve a nejpozději ve lhůtě čtyř měsíců výkonná rada.";

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování.“

c)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nepoužije na předsedu, členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady, a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.“;

29)  v kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Oddíl 2

Výkonná rada“

30)  článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45Složení

1. Výkonná rada je složena z předsedy a tří členů na plný pracovní úvazek, kteří jsou státními příslušníky některého členského státu. Jednomu z členů na plný pracovní úvazek se přidělí zejména odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro bankovnictví („pověřený člen“) a záležitosti týkající se sbližování. Jeden z členů na plný úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy, nebo pokud odůvodněné okolnosti brání předsedovi ve výkonu jeho funkce, plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením.

2. Členové na plný pracovní úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, schopností, znalostí finančních institucí a praktických zkušeností s nimi – v rámci jejich různých obchodních modelů – a trhů, zejména v oblasti bankovnictví, včetně zájmů spotřebitele, a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný pracovní úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Nejméně jeden z členů na plný úvazek by během jednoho roku před jmenováním neměl být zaměstnán příslušným vnitrostátním orgánem. Výběr je založen na otevřené výzvě k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na jejímž základě Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů po poradě s radou orgánů dohledu.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování externích členů výkonné rady na plný úvazek ▌. Složení výkonné rady musí být vyváženépoměrné a musí odrážet Unii jako celek.

3. Pokud člen výkonné rady na plný úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Evropský parlament a Rada ze svého vlastního podnětu nebo na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný pracovní úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný pracovní úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b) povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Komise s ohledem na uvedené hodnocení předá Radě seznam členů na plný pracovní úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s ohledem na uvedené hodnocení může Rada funkční období členů na plný pracovní úvazek prodloužit.“;

31)  Vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud o to požádá předseda nebo nejméně tři členové výkonné rady, je rozhodnutí postoupeno radě orgánů dohledu.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonné rada považuje za nutné. Pravidelně překládá zprávu radě orgánů dohledu a zasedání výkonné rady se koná alespoň jedenáctkrát ročně.

5. ▌Účastníci bez hlasovacího práva se neúčastní jednání výkonné rady týkajících se jednotlivých finančních institucí

5a. Rada orgánů dohledu je oprávněna obracet se k výkonné radě s konkrétními žádostmi o informace. “;

32)  vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

33)  článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46Nezávislost

výkonné rady

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členové výkonné rady nezastávají žádnou funkci na vnitrostátní, unijní či mezinárodní úrovni.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

34)  článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro bankovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, čl. 22 odst. 4 a článku 30. Pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35d je výkonná rada způsobilá vypracovat rozhodnutí, která podléhají rozhodovacímu postupu stanovenému v čl. 44 odst. 1a. Výkonná rada informuje o všech rozhodnutích, která vypracovává a přijímá, radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje a vydá k nim stanovisko ▌.

4. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro bankovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro bankovnictví podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle odst. 9 písm. f) a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu ke schválení členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5 a náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

9. Pověřený člen má tyto konkrétní úkoly:

a) provádí roční pracovní program orgánu pro bankovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou výkonné rady;

b) činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro bankovnictví v souladu s tímto nařízením;

c) připravuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2;

d) každý rok do 30. června připraví pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2 na následující rok;

e) vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro bankovnictví podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro bankovnictví podle článku 64;

f) každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro bankovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g) pokud jde o zaměstnance orgánu pro bankovnictví, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.“;

35)  článek 48 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda je státním příslušníkem některého členského státu a odpovídá za přípravu práce a předsedání zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely výběru předsedy Komise zřídí výběrovou komisi složenou ze šesti nezávislých osoby na vysoké úrovni. Členy výběrové komise navrhne vždy po dvou Evropský parlament, Rada a Komise. Výběrová komise si zvolí z řad svých členů předsedu. Výběrová komise rozhodne prostou většinou o zveřejnění oznámení o volném pracovním místě, výběrových kritériích a konkrétním profilu pracovního místa, složení okruhu uchazečů, jakož i metodě, kterou bude okruh uchazečů prověřen za účelem vytvoření užšího seznamu nejméně dvou kandidátů zohledňujícího zásadu rovného zastoupení mužů a žen. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise.

Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů, zejména v bankovnictví, na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Předseda musí mít vyšší počet let uznávané praxe související s oblastí finančního dohledu a regulace a zkušenosti na úrovni vyššího vedení, musí být schopen prokázat vůdčí dovednosti a vysoké standardy efektivnosti, schopností a bezúhonnosti a mimo to mít prokázanou znalost nejméně dvou úředních jazyků Unie.

Výběrová komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament může vybrané kandidáty vyzvat k neveřejnému nebo veřejnému vystoupení, předložit kandidátům písemné dotazy, vyslovit námitku k jmenování kandidáta a doporučit svého upřednostňovaného kandidáta. Evropský parlament a Rada přijmou společné rozhodnutí o jmenování předsedy z užšího seznamu kandidátů.

2a. Pokud předseda již nesplňuje podmínky vztahující se na plnění jeho povinností, včetně podmínek uvedených v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, Evropský parlament a Rada mohou na návrh Komise nebo ze své vlastní iniciativy přijmout společné rozhodnutí o jeho zbavení funkce. Svůj návrh konzultuje Evropská komise s vnitrostátními příslušnými orgány.“;

ba)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Funkční období předsedy činí osm let a předsedové nemohou být jmenováni opakovaně.“

c)  ▌odstavec 4 ▌se nahrazuje tímto:

„4. Během devíti měsíců před uplynutím osmiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.

Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci jmenuje rada orgánů dohledu některého ze svých členů náhradníkem na funkci předsedy.;“

d)  odstavec 5 se zrušuje;

35a)  článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49Nezávislost

předsedy

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▐ ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.“

36)  článek 49a se nahrazuje tímto:

„Článek 49aVýdaje

Předseda zveřejňuje ve lhůtě dvou týdnů po jejich konání veškeré konané schůze s externími zainteresovanými stranami a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

37)  články 50, 51, 52, 52a a 53 se zrušují;

38)  článek 54 se mění takto:

a)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň plně zohlední odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, pokud jde o:

– finanční konglomeráty a přeshraniční aktivity,

– účetnictví a audit,

– analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu,

– retailové investiční produkty,

– kybernetickou bezpečnost,

– výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ▌evropskými orgány dohledu,

maloobchodní finanční služby a otázky ochrany spotřebitelů a investorů.;

uplatnění zásady proporcionality.“;

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Pokud jde o úkoly orgánu pro bankovnictví v oblasti předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu, slouží společný výbor jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o záležitosti týkající se interakce mezi specifickými úkoly orgánu pro bankovnictví podle čl. 8 odst. 1 písm. l) a úkoly svěřenými Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Společný výbor může pomáhat Komisi při posuzování podmínek a technických specifikací a postupů pro zajištění bezpečného a účinného propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů podle zprávy uvedené v čl. 32a odst. 5 směrnice (EU) 2018/843, jakož i v účinném propojení vnitrostátních registrů podle směrnice (EU) 2018/843.“;

39)  ▌Článek 55 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 55Složení

1. Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu▐.

2. Na zasedání společného výboru a případně všech podvýborů uvedených v článku 57 jsou zváni jako pozorovatelé jeden člen výkonné rady, zástupce Komise a druhý předseda ESRB a případně předseda příslušného podvýboru společného výboru.

3. Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.

4. Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Společný výbor může k účasti přizvat pozorovatele. Smíšený výbor dosáhne společných postojů na základě konsenzu.

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.

4a. Předseda orgánu pro bankovnictví pravidelně konzultuje a informuje radu orgánů dohledu ohledně všech postojů přijatých na zasedáních společného výboru a jeho podvýborů.“;

39a)  článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES usiluje orgán pro bankovnictví, podle situace, o zaujetí společného postoje s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, akty podle článků 10 až 19 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

V případech, kdy se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví liší od společného postoje uvedeného v odstavci 1, nebo pokud nebylo přijato žádné rozhodnutí, orgán pro bankovnictví neprodleně informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o svých důvodech.

39a)  Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Článek 57

Podvýbory

1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2. Tyto podvýbory se skládají z předsedů evropských orgánů dohledu a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

3. Podvýbory si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru

3a. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

4. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.“

40)  článek 58 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.“

-aa)  v odstavci 2 se pododstavec 1 nahrazuje tímto:

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi právních předpisů Uniedisponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro bankovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v bankovnictví. Členové jsou státními příslušníky členského státu a mají důkladnou znalost alespoň dvou úředních jazyků Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti a přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro bankovnictví.“

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro bankovnictví ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, než budou jmenováni.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli jsou o to požádáni.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro bankovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

ba)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní a trvalou podporu a podporu sekretariátu.“

41)  v článku 59 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro bankovnictví, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu a pracovníci orgánu pro bankovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“;

42)  v článku 60 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v článku 16, 16a, 17, 18, 19 nebo 35, mimo jiné ohledně jeho přiměřenosti, či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“

43)  článek 62 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro bankovnictví tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a) vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž je alespoň 35 % odhadovaných příjmů orgánu pro bankovnictví;

aa) povinné příspěvky až do výše 65 % odhadovaných příjmů orgánu pro bankovnictví od vnitrostátních veřejných orgánů příslušných pro dohled nad finančními institucemi;

b) v závislosti na vývoji rozsahu výkonu dohledu, jehož předmětem je konkrétní instituce, roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro bankovnictví;

c) poplatky placené orgánu pro bankovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d) příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.

1a. Příjmy, které orgán pro bankovnictví obdrží, nesmí ohrozit jeho nezávislost a objektivnost.“;

aa)  v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odhady se zakládají na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v ročním pracovním programu uvedeném v čl. 47 odst. 2 a berou v úvahu finanční prostředky potřebné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků.“

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

5. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) nebudou přijaty, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro bankovnictví.“;

45)  článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63Sestavování rozpočtu

1.  Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

1a.  Předseda předloží návrh jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu a Radě, a následně rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného výkonnou radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

1b.  Výkonná rada ▌ jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, schvaluje jednotný programový dokument Evropský parlament.

2.  Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

3.  Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví a schválí limit celkových výdajů orgánu pro bankovnictví.

4.  Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5.  Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

5a.  Rozpočtový orgán schválí jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.“;

46)  článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64Plnění a kontrola rozpočtu

„1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní roční rozpočet orgánu pro bankovnictví.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví, přičemž tento účetní musí být nezávislý, účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro bankovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po zohlednění vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví, jednající na vlastní odpovědnost, konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď v kopii výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí bankovnímu orgánu před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

10a. Orgán pro bankovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a jakýmkoli jiným postřehům ze strany Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.;

46a)  vkládá se nový článek 64a, který zní:

„Článek 64aVnitřní audit orgánu pro bankovnictví

Orgán pro bankovnictví zřídí výbor vnitřního auditu, který Evropskému parlamentu a Radě poskytne stanovisko pro udělení absolutoria té části rozpočtu, která není financována z rozpočtu Unie.“

47)  článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

*  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).“;

48)  v článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013**.

**Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

49)  článek 68 se mění takto:

a)    odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně členů výkonné rady na plný úvazek a jejího předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro bankovnictví.“;

50)  článek 70 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

Článek 16 služebního řádu se vztahuje na všechny členy orgánu pro bankovnictví, a to i na ty úředníky, kteří jsou přiděleni členskými státy na dočasném základě, a na všechny další osoby vykonávající pracovní úkoly pro orgán na smluvním základě.“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích odstavců.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro bankovnictví.“;

d)  ▌ Odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3. Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie ▌.

Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou osobu, která podává zprávy nebo sděluje informace o hrozbě nebo újmě pro veřejný zájem v rámci jejich pracovního vztahu k orgánu.

Na informace uvedené v odstavci 2 se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro bankovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4. Orgán pro bankovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (ESUO, Euratom) 2015/444.

4a. Orgán pro bankovnictví má zavedené specializované kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace nahlášené určitou osobou poukazující na skutečné nebo možné nedodržování aktů Unie nebo na porušování práva či na případy nesprávného úředního postupu.;“

51)  článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

52)  v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

53)  v článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro bankovnictví rozhoduje výkonná rada.“;

54)  v článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

54a)  v článku 75 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Orgán pro bankovnictví spolupracuje se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro bankovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

3. Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1, zejména ve vztahu k zemím, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, do činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí ve vedení orgánu pro bankovnictví v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.“

55)  vkládá se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75aVýkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 35d odst. 2 druhém pododstavci kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 35d odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

56)  článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76Vztahy s CEBS

Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce výboru CEBS. Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace výboru CEBS automaticky převedeny na orgán pro bankovnictví. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen výborem CEBS a Komisí.“;

57)  vkládá se nový článek 77a, který zní:

Článek 77aPřechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a předsedy jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí jejich platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí (EU) 2015/2366, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“.

57a)  článek 79 se zrušuje;

57b)  článek 80 se zrušuje;

57c)  článek 81 se nahrazuje tímto:

„Článek 81Přezkum

1. Komise do … [do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;

i) ▐ nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;

ii) nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro bankovnictví;

b) fungování kolegií orgánů dohledu;

c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) úlohu orgánu pro bankovnictví, pokud jde o systémová rizika;

e) uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;

fa) fungování rozhodování společného výboru;

fb) překážky nebo dopady na přeshraniční konsolidaci podle článku 8 tohoto nařízení.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně

b) je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) jsou zdroje orgánu pro bankovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) je sídlo orgánu pro bankovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

2a. V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se provádění, fungování a účinnosti vydávání časové omezených rozhodnutí o neuplatnění postupu podle článku 9c tohoto nařízení.

2b. Komise předloží posouzení uvedená v odstavci 2a spolu s případnými legislativními návrhy Evropskému parlamentu a Radě do [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.

4. Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.“

57d)  Vkládá se nový článek 81a, který zní:

„Článek 81aPosouzení zvláštních úkolů svěřených orgánu pro bankovnictví v oblasti předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu

1. Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se provádění, fungování a účinnosti zvláštních úkolů svěřených orgánu pro bankovnictví podle čl. 8 odst. 1 bodu 1 tohoto nařízení. Jako součást svého posouzení Komise analyzuje interakci mezi těmito úkoly a úkoly svěřenými Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Kromě toho Komise na základě komplexní analýzy nákladů a přínosů, jakož i v návaznosti na cíl zajištění soudržnosti, účinnosti a efektivity důkladně prověří možnost, že se zvláštními úkoly v oblasti předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu pověří některá stávající nebo nová celoevropská agentura.

2. Komise předloží posouzení uvedené v odstavci 1 jako součást své zprávy podle článku 65 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 a případně k ní přiloží legislativní návrhy Evropskému parlamentu a Radě do 11. ledna 2022.“

Článek 2Změny nařízení (EU) č. 1094/2010

Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:

1)  článek 1 se mění takto:

aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 2009/138/ES s výjimkou hlavy IV této směrnice, směrnic 2002/92/ES, 2003/41/ES, 2002/87/ES a směrnice 2009/103/ES*, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU a příslušných částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na pojišťovny, zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro zprostředkovatele pojištění, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které stanoví úkoly orgánu pro pojišťovnictví.

*   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

**  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“;

ab)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro pojišťovnictví jedná rovněž v oblasti činností pojišťoven, zajišťoven, finančních konglomerátů, institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a zprostředkovatelů pojištění ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž bere v úvahu udržitelné obchodní modely a potřebu zohledňovat environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti ze strany orgánu pro pojišťovnictví jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů.“

ac)    odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Cílem orgánu pro pojišťovnictví je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobě, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

a) lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;

b) zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

e) zajištění toho, aby riskování spojené s pojištěním, zajištěním a činnostmi v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění bylo vhodně upraveno a podléhalo řádnému dohledu a

f) posílení ochrany spotřebitelů a zákazníků;

fa) posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu, včetně prosazování přístupu založeného na posouzení rizik při provádění dozoru nad podniky;

Za tímto účelem přispívá orgán pro pojišťovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ▌.

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro pojišťovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro pojišťovnictví nezávisle, objektivně a nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a řídí se zásadou proporcionality. Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje zásadu transparentnosti a odpovědnosti a měl by zajistit, aby se v tomto ohledu zacházelo se všemi zúčastněnými subjekty rovným způsobem.

Obsah ani forma činností a opatření orgánu pro pojišťovnictví nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení nebo aktů uvedených v odstavci, a musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik, které jsou vlastní podnikání dané instituce nebo trhů dotčených činností orgánu pro pojišťovnictví .“

2)  ▌článek 2 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro pojišťovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.“

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou a ve vztahu k Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

c)  v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují všechny příslušné činnosti, aniž by byly dotčeny vnitrostátní pravomoci, všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

2a)  článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3Odpovědnost

Evropského systému finančního dohledu

1. Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až e) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.

2. V průběhu jakýchkoli vyšetřování prováděných Evropským parlamentem podle článku 226 SFEU orgán pro pojišťovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem.

3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

Do výroční zprávy uvedené v prvním pododstavci zahrne orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s článkem 33.

4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro pojišťovnictví. Slyšení se koná nejméně jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro pojišťovnictví, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1c.

6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva dále obsahuje veškeré příslušné informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7. Orgán pro pojišťovnictví odpoví ústně nebo písemně na otázky, které mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od obdržení dané otázky.

8. Jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU, vede předseda na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat profesní tajemství.

9. Orgán pro pojišťovnictví vytvoří rejstřík dokumentů s vyznačením jejich statusu přístupnosti.

10. Orgán pro pojišťovnictví poskytne Evropskému parlamentu smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání Mezinárodního sdružení orgánů dohledu nad pojišťovnictvím, Mezinárodní organizace orgánů dohledu nad zaměstnaneckým penzijním pojištěním, Rady pro finanční stabilitu a Rady pro mezinárodní účetní standardy a veškerých dalších příslušných mezinárodních orgánů nebo institucí, které jsou dotčeny dohledem nad pojišťovnictvím, zajištěním a zaměstnaneckým penzijním pojištěním nebo na něj mají vliv.“

3)  v článku 4 se v bodě 2 podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a (EU) 2015/849, orgány příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedených směrnic finančními institucemi▐;“;

4)  článek 6 se mění takto:

a)    bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;“

b)    bod 4 se zrušuje;

4a)  v článku 7a se doplňuje nový odstavec, který zní:

Umístění sídla orgánu pro pojišťovnictví nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro pojišťovnictví, s agenturami Unie. Do … [date of application of this amending Regulation] a poté každých 12 měsíců Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování tohoto požadavku evropskými orgány dohledu.“

5)  článek 8 se mění takto:

a)    odstavec 1 se mění takto:

-i)  písmeno a) se mění takto:

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména ▌vypracováváním ▌návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek v souladu s článkem 16a;“

i)  vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a procesy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a posiluje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“

ii)  písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) s podporou vnitrostátních příslušných orgánů organizovat a provádět přezkumy činnosti příslušných orgánů a v tomto kontextu vydávat ▐ pro tyto příslušné orgány doporučení a identifikovat osvědčené postupy a v této souvislosti vydávat obecné pokyny v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti případně včetně trendů v ▌oblasti inovativních finančních služeb, jakož i vývoj trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení;“;

iia)  písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) provádět tržní analýzu, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;“

iii)  písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) případně posilovat ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním rozměru a při zohlednění souvisejících rizik;“;

iiia)  vkládají se následující písmena ia) a ib), která znějí:

„ia) koordinovat vynucovací činnosti mezi příslušnými orgány;“

„ib) přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“

iiib)  vkládá se nové písmeno ka), které zní:

„ka) zveřejnit na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů zohledňujících aktuální stav probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a otázky a odpovědi, a vše pravidelně aktualizovat.“ Tyto informace jsou uváděny ve všech pracovních jazycích Evropské unie;“

iv)  písmeno l) se zrušuje;

v)  vkládá se nové písmeno m), které zní:

„m) vydávat rady ohledně použití interních modelů, usnadňovat rozhodování a poskytovat pomoc podle článku 21a;“;

b)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. „Při výkonu svých úkolů v souladu s tímto nařízením orgán pro pojišťovnictví:

a) plně využívá svěřené pravomoci,

b) se zřetelem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí.“

c) bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání, jako jsou družstva a vzájemné pojišťovny, a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení;

c)  odstavec 2 se mění takto:

i) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“;

ia) vkládá se nové písmeno da), které zní:

„da) vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“

ib) vkládají se nová písmena ga), gb) a gc), která znějí:

„ga) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a.

gb) předkládat odpovědi na otázky podle článku 16b;

gc) vydávat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, jak je stanoveno v článku 9a;“

ii) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b“;

d)  doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Orgán pro pojišťovnictví při plnění úkolů uvedených v tomto článku důsledně dodržuje právní předpisy prvního stupně a opatření druhého stupně a uplatňuje zásady proporcionality a zlepšování právní úpravy i posouzení dopadu, analýzy nákladové efektivnosti a otevřené veřejné konzultace.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v maximálním možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem dotčeným stranám a aby dotčené subjekty měly přiměřený čas k tomu, aby mohly reagovat. Orgán pro pojišťovnictví poskytne a zveřejní zpětnou vazbu, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a stanovisek.

Orgán pro pojišťovnictví příspěvek zúčastněných subjektů shrne tak, aby bylo možné srovnávat výsledky veřejného projednávání v obdobných otázkách.“;

6)  článek 9 se mění takto:

-aa)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, např. vývoj nákladů a poplatků spojených s maloobchodními službami a produkty v jednotlivých členských státech;“

a)  V odstavci 1 se vkládá písmeno ab), které zní:

ab) vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasné identifikace potenciálních příčin poškození spotřebitelů a investorů;“;

ba)  v odstavci 1 se doplňují písmena da) a db);

„da) přispívání k vytváření rovných podmínek na jednotném trhu, aby spotřebitelé a pojistníci měli spravedlivý přístup k srovnatelným finančním službám, produktům a nápravě;

db) koordinovat fiktivní nákupy příslušných orgánů.“

c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení v souladu s článkem 16 s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a efektivitu regulačních postupů a postupů dohledu.

2a. Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých pravomocí vypracuje normy dohledu nad obchodní činností určené příslušným vnitrostátním orgánům, např. normy o minimálních pravomocích a úkolech. “;

d)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro pojišťovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro přiměřenost s cílem zajistit, aby orgán ve svém práci zohledňoval rozdíly v povaze, rozsahu a složitosti rizik, měnících se obchodních modelů a postupy a velikost finančních institucí a trhů, a výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem posílit ochranu spotřebitele a dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro pojišťovnictví poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro pojišťovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů s cílem zamezit zdvojování úsilí, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro pojišťovnictví může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

ba)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Orgán pro pojišťovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro pojišťovnictví v přiměřených intervalech, co nejdříve je to možné, nejméně však každých šest měsíců. Vydaný zákaz nebo omezení může být orgánem pro pojišťovnictví dvakrát obnoven a po uplynutí tohoto období získává trvalou platnost, pokud orgán pro pojišťovnictví nestanoví jinak.

Členský stát může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V takovém případě orgán pro pojišťovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro pojišťovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“;

6a)  vkládá se nový článek 9a, který zní:

Článek 9a

Časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu

1.  Ve výjimečných případech a při splnění podmínek stanovených v tomto odstavci může orgán pro pojišťovnictví v koordinaci se všemi relevantními příslušnými orgány vydat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud jde o zvláštní ustanovení v právu Unie přijatá na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Tato rozhodnutí o neuplatnění postupu jsou dočasným závazkem ze strany orgánu pro pojišťovnictví a všech příslušných orgánů nevymáhat dodržování zvláštních ustanovení práva Unie ze strany finanční instituce, pokud finanční instituce nemohou dodržovat tato zvláštní ustanovení alespoň z jednoho z následujících důvodů:

a)   dodržení předpisů by finanční instituci vedlo k porušení jiných právních a správních požadavků práva Unie;

b)  dodržování považuje orgán pro pojišťovnictví za neproveditelné bez dalších opatření úrovně 2 nebo pokynů úrovně 3;

c)  dodržování by vážně poškodilo nebo ohrozilo: důvěru trhu, ochrany spotřebitelů nebo investorů, řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů, stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části.

Orgán pro pojišťovnictví nevydá časové omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud má za to, že by měla nepříznivý dopad na výkonnost finančních trhů nebo ochranu spotřebitelů či investorů, který by byl nepřiměřený jejich přínosům.

2.  Orgán pro pojišťovnictví ve svém rozhodnutí o neuplatnění postupu upřesní, která zvláštní ustanovení podléhají nevymáhání, proč se domnívá, že jsou podmínky podle odstavce 1 splněny a k jakému dni období nevymáhání skončí. Trvání takového období nevymáhání nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců.

3.  Pokud se orgán pro pojišťovnictví rozhodne vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu, neprodleně o tom informuje Komisi, Evropský parlament a Radu. Do dvou týdnů od obdržení této informace může Komise, Evropský parlament nebo Rada požádat orgán pro pojišťovnictví o opětovné zvážení svého rozhodnutí. Z podnětu Komise, Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva týdny. V případě, že Komise, Evropský parlament nebo Rada požádají orgán pro pojišťovnictví, aby své rozhodnutí znovu zvážil, rozhodne orgán postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

4.  Pokud orgán pro pojišťovnictví vydal rozhodnutí o neuplatnění postupu v souladu s odstavci 1 až 3, neprodleně je zveřejní na své webové stránce. Orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu v pravidelných intervalech přezkoumává a může je prodloužit pouze na jedno období šesti měsíců. Není-li rozhodnutí o vydání rozhodnutí o neuplatnění postupu v uvedené šestiměsíční nebo roční lhůtě obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

6a)  článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10 Regulační technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická rozhodnutí či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí. Orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament a Radu, jakmile to bude prakticky možné, a v plném rozsahu o pokroku dosaženém při vypracovávání návrhu regulačních technických norem.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Orgán pro pojišťovnictví si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej schválí. Komise může navržené regulační technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

V případě, že Komise nedospěje v těchto třech měsících od přijetí návrhu regulačních technických norem k rozhodnutí, zda uvedenou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Opožděné přijetí návrhu regulační normy nebrání Evropskému parlamentu a Radě v tom, aby vykonávaly své kontrolní pravomoci v souladu s článkem 13.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené regulační technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly schváleny, nebo případně s uvedením důvodů pro své změny, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh regulační normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro pojišťovnictví, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh regulační technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro pojišťovnictví svůj návrh Komisi ve  lhůtě podle odstavce 2 nepředloží, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá radu příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro pojišťovnictví.

▌Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

6b)  v čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec;

6c)  článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15 Prováděcí technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Komise si rovněž vyžádá radu příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh schválí. Komise může navržené prováděcí technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie. Nevysloví-li Komise proti celé této prováděcí technické normě nebo její části ve lhůtě stanovené pro její posouzení námitku, považuje se tato norma za schválenou.

V případě, že Komise v těchto třech měsících pro přijetí prováděcí technické normy nedospěje k rozhodnutí, zda prováděcí technickou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené prováděcí technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh norem zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů pro neschválení, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví návrh může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené v pátém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené prováděcí technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh prováděcí technické normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro pojišťovnictví, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh prováděcí technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro pojišťovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise si rovněž vyžádá radu příslušné skupiny subjektů uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro pojišťovnictví.

▌Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

7)  článek 16 se mění takto:

a)  ▌odstavec1 ▌se nahrazuje tímto:

„1. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro pojišťovnictví obecné pokyny nebo doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.

Orgán pro pojišťovnictví může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s mandátem legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a musí zohledňovat zásadu proporcionality. Orgán pro pojišťovnictví nevydává pokyny a doporučení v oblastech, na které se vztahují pravomoci prvního stupně pro vydávání regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem.

1a. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS může orgán pro pojišťovnictví vydat obecné pokyny určené všem příslušným orgánům či finančním institucím pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 založené na prováděcím postupu, na nějž se vztahuje zásada „dodržuj, nebo vysvětli“ uvedeném v odstavci 3 tohoto článku. Tyto pokyny se považují za vhodné z hlediska splnění požadavků legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. V souladu s výše uvedenými ustanoveními mohou příslušné orgány a finanční instituce vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 jiné postupy.“;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro pojišťovnictví provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, popřípadě o otázkách a odpovědích, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro pojišťovnictví rovněž vyžádá ▌doporučení skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění uvedené v článku 37. Orgán pro pojišťovnictví poskytne zdůvodnění, pokud neprovádí otevřené veřejné konzultace nebo si nevyžádá doporučení skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.“;

ba)  vkládají se nové odstavce 2a, 2b, 2c a 2d, které znějí:

„2a. Pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 může orgán pro pojišťovnictví vydat doporučení jednomu nebo více příslušným orgánům či jedné nebo více finančním institucím.

2b. Orgán pro pojišťovnictví ve svých obecných pokynech či doporučeních uvede, jakým způsobem přispívá k zavedení jednotných, účinných a účelných postupů dohledu v rámci ESFS, jakým způsobem zajišťuje společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie a jakým způsobem dodržuje ustanovení uvedená v odstavcích 1, 1a a 2a.

2c. Pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových pokynů nebo doporučení orgán pro pojišťovnictví nejprve provede přezkum stávajících pokynů a doporučení, aby zabránil jakémukoli zdvojování.

2d. Tři měsíce před vydáním pokynů a doporučení uvedených v odstavcích 1a a 2a orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament a Radu o zamýšleném obsahu takových pokynů a doporučení.“

c)  ▌odstavec 4 ▌se nahrazuje tímto:

„4. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních, vysvětlí, jak odůvodnil vydání obecných pokynů podle odstavce 1a a doporučení podle odstavce 2a, a shrne zpětnou vazbu získanou z veřejných konzultací k těmto obecným pokynům podle čl. 8 odst. 2a. Ve zprávě bude dále uvedeno, jaké příslušné orgány se těmito obecnými pokyny a doporučeními neřídí, a nastíněno, jakým způsobem hodlá orgán pro pojišťovnictví zajistit, aby se tyto dotčené příslušné orgány v budoucnu jeho obecnými pokyny a doporučeními řídily.“;

d)  doplňují se odstavce 5, 5a a 5b, které znějí:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění nebo skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění názor, že orgán pro pojišťovnictví vydáním obecného pokynu podle odstavce 1a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5a. Zastává-li alespoň polovina počtu členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění nebo skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění názor, že orgán pro pojišťovnictví vydáním doporučení podle odstavce 2a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5b. Evropský parlament, Rada a Komise si od orgánu pro pojišťovnictví mohou vyžádat vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro pojišťovnictví vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro pojišťovnictví a zašle Evropskému parlamentu a Radě své posouzení. Pokud má Evropský parlament, Rada nebo Komise za to, že orgán pro pojišťovnictví překročil své pravomoci, může Komise poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Před přijetím takového rozhodnutí a kdykoli o to Evropský parlament požádá, vystoupí Komise před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu. Evropský parlament může požádat Komisi, aby přijala rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

7a)  Vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

„Článek 16aStanoviska

1. Orgán pro pojišťovnictví poskytne na základě žádosti Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo ze svého vlastního podnětu Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi stanovisko k veškerým otázkám, které souvisejí s oblastí jeho pravomoci. Tato stanoviska nebudou veřejná, není-li v žádosti uvedeno něco jiného.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 2009/138, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES. V oblastech, ve kterých může orgán pro pojišťovnictví vydávat stanovisko, se použijí články 35 a 35b.;

4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro pojišťovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi během řádného legislativního postupu nebo pro účely aktů v přenesené pravomoci technické poradenství týkající se jakéhokoli legislativního návrhu Komise v oblasti stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16bOtázky a odpovědi

1. Každá fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie může orgánu pro pojišťovnictví předložit dotaz v úředním jazyce Unie týkající se výkladu, praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo souvisejících aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před předložením dotazu orgánu pro pojišťovnictví zváží, zda by se s dotazem neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách zveřejňuje všechny přípustné otázky podle odstavce 1, vztahující se k jednotlivým legislativním aktům, a to poté, co tyto otázky obdrží a předtím, než na ně odpoví.

Tento proces nebrání tomu, aby jakákoliv fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie mohla požádat orgán pro pojišťovnictví o důvěrné technické rady nebo upřesnění.

2. Orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách zveřejní závazné odpovědi na veškeré dostupné dotazy dle odstavce 1 ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům, pokud není takové zveřejnění v rozporu s legitimním zájmem fyzické nebo právnické osoby, která dotaz předložila, ani nezahrnuje rizika z hlediska stability finančního systému.

3. Před uveřejněním odpovědí na přípustné otázky může vést orgán pro pojišťovnictví konzultace se zainteresovanými subjekty v souladu s čl. 16 odst. 2.

4. Odpovědi orgánu pro pojišťovnictví jsou považovány za vhodné z hlediska vyhovění požadavkům legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Příslušné orgány a finanční instituce mohou vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s použitelnými právními požadavky jiné postupy.

5. Orgán pro pojišťovnictví odpovědi na otázky přezkoumá, jakmile to považuje za nutné a vhodné nebo nejpozději 24 měsíců po zveřejnění, s cílem je případně přezkoumat, aktualizovat nebo stáhnout.

6. Je-li to vhodné, vezme orgán pro pojišťovnictví uveřejněné odpovědi v úvahu při vypracovávání nebo aktualizování obecných pokynů a doporučení v souladu s článkem 16.“

8)  článek 17 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, příslušné skupiny subjektů nebo na základě faktických a řádně odůvodněných informací předložených příslušnými organizacemi nebo institucemi nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu orgán pro pojišťovnictví na žádost odpoví a popřípadě provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro pojišťovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro pojišťovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro pojišťovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním finančním institucím, kdykoli zjistil nebo se domnívá, že žádat o informace dotčený příslušný orgán mu neumožňuje získat informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li určena finančním institucím, vysvětlí odůvodněná žádost, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro pojišťovnictví neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována finanční instituci, orgán pro pojišťovnictví o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.

3. Orgán pro pojišťovnictví může zahájit arbitrážní proces s dotčeným příslušným orgánem s cílem projednat přijetí nezbytných opatření, která zajistí soulad s právem Unie. Dotčený příslušný orgán při takové arbitráži náležitě spolupracuje.

Orgán pro pojišťovnictví může co nejdříve, ale nejpozději čtyři měsíce od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro pojišťovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro pojišťovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro pojišťovnictví.

Komise toto formální stanovisko vydá nejpozději do 3 měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro pojišťovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

6. Aniž jsou dotčeny pravomoci a povinnosti Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti..

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány dodržovat toto formální stanovisko nebo rozhodnutí.

8. Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.“;

8a)  v článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro pojišťovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.“

9)  článek 19 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, jakož i ve případech významné neshody mezi dvěma nebo více příslušnými vnitrostátními orgány ohledně uplatňování těchto aktů, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro pojišťovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)  na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)  z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních důvodů, vyplývajících z informací od účastníků trhu nebo organizací spotřebitelů, konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)  vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro pojišťovnictví, že nebylo dosaženo dohody:

a)  pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotčená lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)  pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i.  jeden a více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru že došlo ke sporu; nebo

ii.  uplynuly dva měsíce od data, kdy jeden příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení právních předpisů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které této žádosti.“;

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro pojišťovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy, oznámí dotčeným příslušným orgánům své rozhodnutí ohledně zásahu.

Než orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro pojišťovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.“;

d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Orgán pro pojišťovnictví může ve svém rozhodnutí příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují relevantní právní předpisy Unie.“;

e)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro pojišťovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3 a v příslušných případech také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

f)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují prostřednictvím aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přijme orgán pro pojišťovnictví individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

10)  článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21Kolegia orgánů dohledu

1. Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, zřídily-li se legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje soudržné a jednotné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro pojišťovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví mají plná práva pro účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností a ve vhodně odůvodněných případech jejich činnosti řídit, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.

2. Orgán pro pojišťovnictví má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro pojišťovnictví považuje za „příslušný orgán“ nebo „orgán dohledu“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro pojišťovnictví může:

a) shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

b) iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k napravení problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně provedení zvláštních posouzení. Po příslušných orgánech může žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro pojišťovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;

c) podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;

d) v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby do pořadu jednání pro takové zasedání vložil další bod.

3. Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem, jak je stanoveno v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s postupem uvedeným v článcích 10 až 15, za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu, a vydávat obecné pokyny a doporučení přijatá podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

4. Orgán pro pojišťovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro pojišťovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.“

11)  vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21aInterní modely

1. Aniž by byl dotčen článek 112 směrnice 2009/138/ES, orgán pro pojišťovnictví ▌ na žádost jednoho nebo více orgánů dohledu:

a) vydává dotčeným orgánům dohledu doporučení k žádostem o použití interního modelu nebo o jeho změnu. Za tímto účelem si orgán EIOPA může od dotčených orgánů dohledu vyžádat veškeré nezbytné informace; a

b) V případě sporu v souvislosti se schválením interních modelů je dotčeným orgánům dohledu nápomocen při dosažení dohody v souladu s postupem podle článku 19.

2. Za okolností uvedených v čl. 231 odst. 6a směrnice 2009/138/ES mohou podniky orgán EIOPA požádat, aby byl příslušným orgánům nápomocen při dosažení dohody v souladu s postupem podle článku 19.

12)  článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Obecná ustanovení týkající se systémových rizik

1. Orgán pro pojišťovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro pojišťovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro pojišťovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

2. Orgán pro pojišťovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 společný přístup ke zjišťování a měření systémového významu, případně včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.

Tyto ukazatele mají zásadní význam při stanovování vhodných opatření v oblasti dohledu. Orgán pro pojišťovnictví při stanovení opatření sleduje úroveň shody s cílem prosazovat společný přístup.

3. Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro pojišťovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.

Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

4. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů Evropského parlamentu, Rady, členských států nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob a doporučit dotčeným příslušným orgánům vhodná opatření.

Pro tyto účely může orgán pro pojišťovnictví využít pravomoci ▌, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článku 35 a článku 35b.

5. Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.“

12a)  v článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro pojišťovnictví vytvoří po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný mechanismus zátěžového testování, který zahrne hodnocení možnosti růstu systémového rizika v zátěžových situacích představovaného finančními institucemi nebo rizika, které těmto institucím hrozí, včetně případných systémových rizik souvisejících s životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

Orgán pro pojišťovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus zátěžového testování, který pomůže identifikovat instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“

12b)  článek 27 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se zrušuje písmeno g).

b)  v odstavci 1 se zrušuje třetí pododstavec.

13)  článek 29 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládá se nové písmeno aa), které zní:

aa) vydává strategický plán Unie dohledu v souladu s článkem 29a;“;

ii)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, v příslušných případech včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“

iii) písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, různými formami družstev a vzájemných pojišťoven, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.;

iiia) vkládá se nový bod ea), který zní:

ea) zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat významná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na konferenci COP 21;“;

b)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro pojišťovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, přičemž náležitě zohledňuje povahu, rozsah a složitost rizik, ▌obchodní postupy, ▌obchodní modely a velikost finančních institucí. Příručka Unie pro výkon dohledu obsahuje osvědčené postupy ▌a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro pojišťovnictví tuto příručku pro výkon dohledu náležitě zohledňuje při plnění svých úkolů, včetně posuzování případů možného porušování práva Unie podle článku 17, urovnávání sporů podle článku 19 a stanovení a posouzení celounijních strategických cílů v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a a provádění přezkumů příslušných orgánů podle článku 30.

Orgán pro pojišťovnictví uspořádá případně otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a o nástrojích uvedených v odstavci 2 a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek či nástrojů. Je-li to vhodné, vyžádá si orgán pro pojišťovnictví rovněž stanovisko nebo radu příslušné skupiny subjektů.“;

14)  vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29aStrategický plán

Unie v oblasti dohledu

1. Orgán pro pojišťovnictví přinejmenším každé tři roky a do 31. března vydá na základě projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů EU a analýzy, varování a doporučení vydaných ESRB doporučení určené příslušným orgánům, v němž stanoví strategické cíle a priority v oblasti dohledu (dále jen „strategický plán dohledu Unie“) v rámci celé Unie, aniž by tím byly dotčeny konkrétní cíle v jednotlivých státech a priority pro činnosti příslušných orgánů. Příslušné orgány určí ve svých příspěvcích činnosti dohledu, které podle jejich názoru by orgán pro pojišťovnictví měl upřednostnit. Orgán pro pojišťovnictví předá strategický plán Unie v oblasti dohledu pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán Unie v oblasti dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32, přičemž předvídá vývoj včetně nových obchodních modelů. Strategický plán Unie v oblasti dohledu nebrání příslušným vnitrostátním orgánům, aby uplatňovaly vnitrostátní osvědčené postupy a postupovaly na základě dalších vnitrostátních priorit a vývoje a zohlednily vnitrostátní zvláštní rysy.

2. Každý příslušný orgán ▌konkrétně uvede, jak je jeho roční pracovní program uveden do souladu se strategickým plánem Unie v oblasti dohledu.

4. Každý příslušný orgán vyhradí jako součást své výroční zprávy kapitolu o provádění ročního pracovního programu.

Tato kapitola obsahuje minimálně následující informace:

a)  popis činností v oblasti dohledu a zkoumání finančních institucí, tržních postupů a jednání a finančních trhů, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)  popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)  popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro pojišťovnictví posoudí informace stanovené ve specializované kapitole uvedené v odstavci 4. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu Unie v oblasti dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro pojišťovnictví každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro pojišťovnictví identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu dohledu, a je-li to vhodné, provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

15)  článek 30 se mění takto:

a)  název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Z vlastního podniku nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při určování příslušných orgánů, u nichž má být prováděn přezkum, a provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně příslušných informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů, zejména možných nesrovnalostí na straně příslušného orgánu nebo jeho možného pochybení.“;

c)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro pojišťovnictví pro účely tohoto článku zřídí ad hoc výbor pro přezkum, jemuž předsedá orgán a je složený z personálu tohoto orgánu za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu kromě příslušného orgánu, jehož se týká přezkum ▌.“;

d)  odstavec 2 se mění takto:

i)  úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii)  písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)  přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)  efektivity a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie, včetně cílů společné kultury v oblasti dohledu ve smyslu článku 29 a strategického plánu Unie v oblasti dohledu podle článku 29a;“

iib)  písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)  uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány;“

e)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro pojišťovnictví vypracuje zprávu obsahující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření považovaná za vhodná a nezbytná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a), určených dotyčným příslušným orgánům.

▌Orgán pro pojišťovnictví vydá návaznou zprávu týkající se dodržování požadovaných návazných opatření. ▌

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro pojišťovnictví výsledek přezkumu spolu s jakýmikoli jinými informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro pojišťovnictví s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli další informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány z pohledu Unie, nebo pokud se domnívá, že příslušný orgán neuplatnil legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení právních předpisů Unie, předloží stanovisko Komisi.

g)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro pojišťovnictví zprávy uvedené v odstavci 3 včetně případné návazné zprávy zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k předložení připomínek. Před zveřejněním orgán pro pojišťovnictví tyto připomínky ve vhodných případech zohlední. Orgán pro pojišťovnictví může tyto připomínky ve formě přílohy ke zprávě zveřejnit, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému nebo má proti zveřejnění námitky příslušný orgán. Zpráva vypracovaná orgánem pro pojišťovnictví podle odstavce 3 a obecné pokyny, doporučení a stanoviska přijatá orgánem pro pojišťovnictví podle odstavce 3a budou uveřejněny souběžně.“;

16)  článek 31 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1. Orgán pro pojišťovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případech, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo – v případě významných přeshraničních obchodů – ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob v Unii.“

b)  v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) přijímá veškerá vhodná opatření, včetně vytváření a vedení platforem podle odstavce 3b pro spolupráci, pokud dojde k vývoji, který může ohrozit fungování finančních trhů nebo může ovlivnit ochranu pojistníků, zejména v situacích významných přeshraničních obchodů, s cílem usnadnit koordinaci činnosti dotčených příslušných orgánů;“

c)  v odstavci 2 se doplňuje písmeno ea):

přijímá vhodná opatření, která mohou usnadnit přijímání technologických inovací, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;“

c)  vkládají se nové odstavce 3, 3a, 3b a 3c, které znějí:

„3. Orgán pro pojišťovnictví přijme vhodná opatření s cílem usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické inovace. S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro pojišťovnictví s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro pojišťovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.

3a. Orgán dohledu domovského členského státu uvědomí jak orgán pro pojišťovnictví, tak orgány dohledu hostitelského členského státu, pokud bude mít v úmyslu vydat povolení vztahující se k pojišťovně nebo zajišťovně, která spadá pod jeho dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a z jejíhož obchodního plánu vyplývá, že část jejích činností se bude uskutečňovat na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování.

Orgány domovského členského státu rovněž bez prodlení oznámí orgánu pro pojišťovnictví a orgánům dohledu hostitelského členského státu, pokud zjistily jakékoli zhoršování podmínek financování nebo jiná vznikající rizika spojená s probíhající obchodní činností pojišťovny nebo zajišťovny, zvláště pokud obchodní činnost, která představuje významnou část jejich činnosti a která může mít významný přeshraniční dopad, se bude uskutečňovat na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování.

Tato oznámení pro orgán pro pojišťovnictví a orgány dohledu v hostitelských členských státech musí být dostatečně podrobná, aby umožnila provést řádné posouzení.

3b. V případech uvedených v odst. 3a prvním a druhém pododstavci může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy zřídit platformu pro spolupráci, na níž se odkazuje v odst. 1 písm. e), s cílem podpořit výměnu informací a posílit spolupráci mezi příslušnými orgány a případně též dospět ke společnému názoru, pokud jde o vydání povolení nebo přijetí opatření v případech uvedených v odst. 3a druhém pododstavci.

Získá-li orgán pro pojišťovnictví na základě informací uvedených v odst. 1 písm. f) jistotu, že finanční instituce provádí svou činnost převážně nebo zcela v jiném členském státě, informuje o tom dotčené orgány a může vytvořit ze svého vlastního podnětu a koordinaci s relevantními příslušnými orgány platformu pro spolupráci, aby usnadnil výměnu informací mezi těmito orgány.

Aniž je dotčen článek 35, relevantní příslušné orgány na žádost orgánu pro pojišťovnictví poskytnou veškeré informace, které jsou nezbytné k řádnému fungování platformy pro spolupráci.

3c. V případě, že dotčené příslušné orgány v rámci platformy pro spolupráci ke společnému názoru nedospějí, může orgán pro pojišťovnictví dotčenému příslušnému orgánu vydat doporučení, včetně lhůty, do kdy by měl příslušný orgán doporučené změny provést. Nesplní-li příslušný orgán doporučení orgánu pro pojišťovnictví, uvede důvody svého postupu. Má-li orgán pro pojišťovnictví za to, že důvody nejsou opodstatněné, uveřejní neprodleně své doporučení, v němž uvede výše zmíněné důvody a navržené kroky.“;

17)  vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31aKoordinace v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik

1. Orgán pro pojišťovnictví průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegování a externího zajišťování činností finančními institucemi, jakož i ve vztahu k ▐převodům rizik do třetích zemí, které provádějí v souladu s odstavci 2 a 3 s cílem využívat cestovního dokladu EU, ale základní činnosti či funkce vykonávat v zásadě za hranicemi Unie. V rámci svých příslušných pravomocí vnitrostátní příslušné orgány nesou vposled odpovědnost za rozhodnutí týkající se povolávání, dohledu a prosazování práva v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro pojišťovnictví, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci finanční instituce, nad níž by dotčený příslušný orgán vykonával dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a pokud podnikatelský plán finanční instituce počítá s externím zajišťováním nebo delegováním podstatné části jejích činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizik podstatné části jejích činností do třetích zemí, aby měla prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Tato oznámení příslušných orgánů pro orgán pro pojišťovnictví musí být dostatečně podrobná ▌.

3. Neuplatní-li právní předpisy Unie uvedené v čl. 1 odst. 2 a nestanoví-li žádný zvláštní požadavek týkající se oznamování externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik, oznámí finanční instituce příslušnému orgánu externí zajišťování nebo delegování podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizik podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán pro pojišťovnictví.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro pojišťovnictví poskytne informace týkající se externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik ze strany finančních institucí.

Orgán pro pojišťovnictví monitoruje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajištění, delegaci nebo převodu rizika podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro pojišťovnictví a zda nebrání účinnému dohledu [a vynucování] ze strany příslušných orgánů ve třetí zemi.

3a. Pokud postupy ověřování příslušného orgánu brání účinnému dohledu nebo prosazování a obnášejí rizika pro regulatorní arbitráž mezi členskými státy, může orgán pro pojišťovnictví vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak zlepšit postupy ověřování, včetně lhůty, do kdy by měl příslušný orgán doporučené změny provést. Nesplní-li se dotčený příslušný orgán doporučení, poskytne odůvodnění a orgán pro pojišťovnictví svá doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.

3b. Do [jeden rok od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vypracuje zprávu, která zohledňuje jednotlivé přístupy v odvětvových právních předpisech, pokud jde o posuzování, podstatnost externě zadávané nebo delegované činnosti, a která v tomto ohledu zkoumá možnost harmonizovanějšího přístupu prostřednictvím případného upřesnění společných kritérií a metodiky. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přitom zohlední:

a) kontinuitu činnosti,

b) skutečnou řídicí kapacitu,

c) skutečnou schopnost kontrolovat delegované a externě zadané činnosti, jakož i převody rizik.;

18)  článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32Posouzení tržního vývoje

, včetně zátěžového testování

1.  Orgán pro pojišťovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje zbylé dva evropské orgány dohledu, ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Orgán pro pojišťovnictví do svého hodnocení zahrne ▌analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

2.  Orgán pro pojišťovnictví v rámci celé Unie ▌iniciuje a koordinuje realistickým způsobem posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

a)  společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

aa)  společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuté do posuzování v rámci celé Unie,

b)  společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c)  společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci instituce a na informování pojistníků, účastníků penzijních systémů, oprávněných osob; a

ca)  společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu institucí.

Pro účely tohoto odstavce orgán pro pojišťovnictví spolupracuje s orgánem ESRB, který se vyhne veškerým potenciálním střetům zájmů souvisejícím s prováděním měnových politik.

2a.  Orgán pro pojišťovnictví nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posouzení v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou prováděna takováto posouzení v rámci celé Unie, orgán pro pojišťovnictví ▌zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce, ledaže to považuje za nevhodné s ohledem na finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více jejích členských států, integritu trhu nebo fungování vnitřního trhu.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posuzování v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posuzování předaly orgánu pro pojišťovnictví, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti finančních institucí v rámci celé Unie.

3.  Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro pojišťovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s ukazateli uvedenými v čl. 22 odst. 2, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán pro pojišťovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

4.  Orgán pro pojišťovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.“;

20)  článek 33 se nahrazuje tímto

Článek 33Mezinárodní vztahy

včetně rovnocennosti

1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých národních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro pojišťovnictví dohody o spolupráci s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země.

2. Orgán pro pojišťovnictví je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství, ze své vlastní iniciativy nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

2a. Orgán pro pojišťovnictví průběžně monitoruje vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Orgán pro pojišťovnictví předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ostatním dvěma evropským orgánům dohledu každé tři roky nebo častěji, je-li to vhodné nebo pokud si to vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Komise. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž regulatorní a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro pojišťovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)  mechanismech, které orgánu pro pojišťovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)  postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu včetně kontrol na místě prováděných v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti v rámci pravomoci orgánu pro pojišťovnictví dle potřeby za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu, a příslušného orgánu třetí země.

Orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a další evropské orgány dohledu, pokud příslušný orgán třetí země odmítne takové správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

2c. Příslušné orgány orgán pro pojišťovnictví předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Co nejdříve orgánu pro pojišťovnictví poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro pojišťovnictví spolupracovat s příslušnými orgány, aby vypracoval vzory správních dohod. Příslušné orgány se těmito vzory dohod co nejdůsledněji řídí.

Pokud orgán pro pojišťovnictví takový vzor správních dohod ve spolupráci s příslušnými orgány vytvoří, příslušné orgány neuzavřou správní dohody s orgány třetích zemí, dokud orgán pro pojišťovnictví tuto vzorovou dohodu nedokončí.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o monitorování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s odstavcem 2a.

3a. Orgán pro pojišťovnictví bude usilovat o plnohodnotné členství v Mezinárodním sdružení orgánů dohledu nad pojišťovnictvím, Mezinárodní organizaci orgánů dohledu nad zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Radě pro finanční stabilitu a bude usilovat o získání pozorovatelského statusu v Mezinárodní radě pro účetní standardy.

Jakýkoli postoj, který má být orgánem pro pojišťovnictví zaujat na mezinárodních fórech, nejprve projedná a schválí rada orgánů dohledu.“

3b. Orgán pro pojišťovnictví ve vhodných případech sleduje vývoj regulace a dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí, jakož i postupy v oblasti prosazování a příslušný vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž byly přijaty mezinárodní dohody.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku druhé větě, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí uvedených v tomto odstavci prvním pododstavci.“;

21)  ▐ článek 34 se zrušuje;

22)  článek 35 se mění takto:

a)  odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví.

2. Orgán pro pojišťovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech a ve stanovených formátech nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se vždy použijí stávající jednotné formáty pro předkládání zpráv a dodrží se v nich zásada proporcionality stanovená ve vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie, mimo jiné v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3. Na žádost příslušného orgánu mu orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré informace, kterými disponuje a které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly▐.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví, může orgán pro pojišťovnictví adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a) jiným orgánům odpovědným za dohled;

b) ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c) národní centrální bance dotčeného členského státu;

d) statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c)   odstavce 6 a 7 se zrušují;

23)  vkládají se nové články 35a až 35d, které znějí:

„Článek 35a Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro pojišťovnictví, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s článkem 35 nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Články 35a a 35b se uplatní, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy.

Článek 35bŽádost o informace určená finančním institucím

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit příslušným finančním institucím, aniž by to vedlo k jakémukoliv zdvojení dat, aby poskytly veškeré nezbytné informace, které orgánu pro pojišťovnictví umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení.

4. V přiměřené časové lhůtě stanovené orgánem pro pojišťovnictví poskytnou finanční instituce nebo jejich právní zástupci ▌ požadované informace.

5. Orgán pro pojišťovnictví zašle neprodleně kopii ▌žádosti ▌příslušnému orgánu členského státu, na jehož území má bydliště nebo je usazen příslušný subjekt uvedený v odstavci 1, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro pojišťovnictví může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.

Článek 35cProcesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, požádá Komisi, aby věc vyšetřila. ▌

Článek 35dPokuty

a penále

-1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále poskytne Komise instituci nebo subjektu, jichž se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Komise zakládá své rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále pouze na zjištěních, ke kterým měly dotčené instituce nebo subjekty příležitost se vyjádřit.

1. Komise přijme rozhodnutí o uložení pokuty, pokud zjistí, že finanční instituce uvedené v článku 35b úmyslně nebo z nedbalosti neposkytly požadované informace nebo že podle čl. 35b odst. 1 ▌poskytly neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní ▌pokuty podle odstavce 1 činí nejméně [X; méně než 50 000 EUR] EUR, nepřekročí však [Y; méně než 200 000 EUR] EUR a jsou odrazující, účinné a přiměřené vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

Orgán pro pojišťovnictví spolu s orgánem EBA a ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují metodiku pro stanovení pokut v souladu s tímto odstavcem.

5. ▌Celková výše pokuty nepřekročí [X%; méně než 20 %] ročního obratu dotčeného subjektu za předchozí hospodářský rok, ledaže subjekt získal z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

5a. Komise může uložit placení penále, dokud není porušování povinností ukončeno. Penále jsou přiměřená vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

5b. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu instituce nebo subjektu. Tato instituce nebo subjekt má právo nahlížet do spisů orgánu pro pojišťovnictví a Komise s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro pojišťovnictví nebo Komise.

5c. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Instituce nebo subjekty, jimž byla uložena pokuta nebo penále, mohou vyvolat řízení před Soudním dvorem Evropské unie proti rozhodnutí, jímž Komise uložila pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené Komisí Soudní dvůr může mimo jiné zrušit, snížit nebo zvýšit.

5d. Komise zveřejní každou pokutu a penále, které byly uloženy, s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům.

5e. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

▌24)  článek 36 se mění takto:

a)  odstavec 3 se zrušuje;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Jakmile orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná dané varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne, zda přijme nějaká opatření v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních, a o obsahu příslušného opatření.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o nich také uvědomí Radu a Komisi.“

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, může v příslušných případech využít pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.“

d)  odstavec 6 se zrušuje;

25)  článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění

1. Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví se zřídí skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění (společně dále jen „skupiny subjektů“). Se skupinami subjektů se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení, článkem 16a týkajícím se stanovisek a článkem 16b týkajícím se otázek a odpovědí. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, jsou skupiny subjektů co nejdříve informovány.

Skupiny subjektů zasedají alespoň čtyřikrát ročně. Mohou společně projednávat oblasti společného zájmu a navzájem se informují o dalších projednaných tématech.

Členové jedné skupiny subjektů mohou být současně i členy skupiny druhé.

2. Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění se skládá ze 30 členů, přičemž 13 členů rovnoměrně zastupuje unijní pojišťovny a zajišťovny a zprostředkovatele pojištění působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny, 13 členů jsou zástupci jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitelů, uživatelů služeb pojištění a zajištění a představitelů malých a středních podniků a představitelů příslušných profesních sdružení a čtyři její členy tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. ▐

3. Skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se skládá z 30 členů, přičemž 13 členů rovnoměrně zastupuje instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působící na území Unie, 13 členů jsou zástupci jejich zaměstnanců, zástupce oprávněných osob, zástupce malých a středních podniků a představitele příslušných profesních sdružení a čtyři její členy tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. ▐

4. Členy skupiny subjektů jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti sektoru pojišťovnictví, zajišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění, geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů jsou vybráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

4a. Členové příslušné skupiny subjektů si zvolí ze svých členů předsedu skupiny. Pozice předsedy je zastávána po dobu dvou let.

Evropský parlament může předsedu příslušné skupiny subjektů vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5. Orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a zajistí pro skupiny subjektů potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupin subjektů zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, bude poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady zohlední přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s Hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (dále jen „služební řád“). Skupiny mohou zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění trvá čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové skupin subjektů mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

6. Skupiny subjektů radí orgánu pro pojišťovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16b a článcích 29, 30, 32 a 35.“

Pokud se členové skupiny subjektů nemohou shodnout na doporučení, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, skupina subjektů působících v bankovnictví a skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.

7. Skupiny subjektů přijmou dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

8. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní ▐ rady skupiny subjektů, samostatná doporučení svých členů a výsledky konzultací s touto skupinou, jakož i to, jak byla zohledněna doporučení a výsledky konzultací.“;

25a)  v článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18, 19 nebo 20 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.“

26)  článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39Rozhodovací postupy

1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 jedná orgán pro pojišťovnictví v souladu s odstavci 2 až 6.

2. Orgán pro pojišťovnictví všem zamýšleným adresátům rozhodnutí v úředním jazyce adresáta oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví obsahuje důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článku ▌ 18 nebo 19, se zveřejní. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článku 17, se může zveřejnit. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy uvedených finančních institucí nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

27)  článek 40 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládají se nová písmena aa) a ab),která zní:

„aa) členové výkonné rady na plný úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“

ab) představitel správního orgánu členského státu pověřený jednáním o aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a jejich přijímáním pro účely postupu podle článků 10 až 15“;

ia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad finančními institucemi pro účely postupu na základě jakékoli pravomoci s výjimkou pravomocí uvedených v článcích 10 až 15, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;“

ib)  písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo a který se zdrží zaujímání postojů vyvozovaných z provádění měnových politik;

aa)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Každý ▌orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. ab) a b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.“

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Pro účely opatření přijímaných v oblasti působnosti článků 10 až 15 jeden zástupce Komise je členem rady orgánů dohledu bez hlasovacího práva a jeden zástupce Evropského parlamentu je pozorovatelem a jeden zástupce správních orgánů z každého členského státu může působit u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.“

ac)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu může k účasti přizvat pozorovatele.

▌c)  doplňuje se nový odstavec 5a, který zní;

5a. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení v tomto písmeni rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, tyto orgány se dohodnou na společném zástupci.“;

28)  Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41 Vnitřní výbory

Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“;

29)  ▌Článek 42 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 42 Nezávislost

Rady orgánů dohledu

Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají předseda a členové rady orgánů dohledu ▌nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

Jestliže míra nezávislosti uvedená v čl. 30 odst. 2 písm. a) byla vyhodnocena jako nedostačující s ohledem na uvedený článek, rada orgánů dohledu může rozhodnout buď dočasně pozastavit hlasovací práva jednotlivého člena, nebo dočasně pozastavit jeho členství v orgánu pro pojišťovnictví do doby, než budou nedostatky odstraněny.“;

30)  článek 43 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví a je hlavním rozhodovacím orgánem pro strategická rozhodnutí a základní politická rozhodnutí.

Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, přijímá rada orgánů dohledu ▌doporučení, obecné pokyny, stanoviska a rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví a ▌vydává doporučení podle kapitoly II.“;

b)  odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)  ▌odstavec 4 se ▌ nahrazuje tímto:

Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Orgán pro pojišťovnictví stanoví své priority ohledně přezkumů, v nichž ve vhodných případech určí příslušné orgány a oblasti činnosti pro provedení přezkumů podle článku 30. Je-li rozhodnutí řádně zdůvodněno, může orgán pro pojišťovnictví k těmto přezkumům přidat další příslušné orgány;

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.“;

d)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 47 odst. 9f a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.“;

e)  odstavec 8 se zrušuje;

30a)  vkládá se nový článek 43a, který zní:

„Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Nehledě na článek 70 poskytne orgán pro pojišťovnictví ve lhůtě nejvýše šesti týdnů od data zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu komplexní a smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání rady orgánů dohledu, které umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. “

31)  článek 44 se mění takto:

a)  ▌odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Pokud jde o rozhodnutí o přípravě a přijetí aktů, návrhů a nástrojů uvedených v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce, článku 9a a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Členové výkonné rady na plný pracovní úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.

1a. Odchylně od odstavce 1 rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 32, 31a a 35b až 35h podle čl. 47 odst. 3 prostou většinou svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu nepřijme rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 32, 31a a 35b až 35h, může takto rozhodnutí pozměnit. Rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout tato pozměněná rozhodnutí většinou tří čtvrtin svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu co nepřijme pozměněná rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci, přijme rozhodnutí co nejdříve a nejpozději ve lhůtě čtyř měsíců výkonná rada.";

aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:

1a. Odchylně od odstavce 1 rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35h podle čl. 47 odst. 3 prostou většinou svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu nepřijme rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35h, může takto rozhodnutí pozměnit. Rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout tato pozměněná rozhodnutí většinou tří čtvrtin svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu co nepřijme pozměněná rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci, přijme rozhodnutí co nejdříve a nejpozději ve lhůtě čtyř měsíců výkonná rada.";

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování.“

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nepoužije na předsedu a členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady. ▌“;

32)  v kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

Oddíl 2

Výkonná rada“;

33)  článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45Složení

„1. Výkonná rada je složena z předsedy a tří členů na plný pracovní úvazek, kteří jsou státními příslušníky některého členského státu. Jednomu z členů na plný pracovní úvazek se přidělí zejména odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro pojišťovnictví („pověřený člen“) a záležitosti týkající se sbližování. Jeden z členů na plný úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy, nebo pokud odůvodněné okolnosti brání předsedovi ve výkonu jeho funkce, plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením.

2. Členové na plný pracovní úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, schopností, znalostí finančních institucí a praktických zkušeností s nimi – v rámci jejich různých obchodních modelů – a trhů, zejména v oblasti pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění, včetně zájmů spotřebitele, a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný pracovní úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Nejméně jeden z členů na plný úvazek by během jednoho roku před jmenováním neměl být zaměstnán příslušným vnitrostátním orgánem. Výběr je založen na otevřené výzvě k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na jejímž základě Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů po poradě s radou orgánů dohledu.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování externích členů výkonné rady na plný úvazek ▌. Složení výkonné rady musí být vyvážené a poměrné a musí odrážet Unii jako celek.

3. Pokud člen výkonné rady na plný úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Evropský parlament a Rada ze svého vlastního podnětu nebo na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný pracovní úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný pracovní úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b) povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Komise s ohledem na uvedené hodnocení předá Radě seznam členů na plný pracovní úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s ohledem na uvedené hodnocení může Rada funkční období členů na plný pracovní úvazek prodloužit.“;

34)  Vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud o to požádá předseda nebo nejméně tři členové výkonné rady, je rozhodnutí postoupeno radě orgánů dohledu.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonné rada považuje za nutné. Pravidelně překládá zprávu radě orgánů dohledu a zasedání výkonné rady se koná alespoň jedenáctkrát ročně.

5. ▌Účastníci bez hlasovacího práva se neúčastní jednání výkonné rady týkajících se jednotlivých finančních institucí

5a. Rada orgánů dohledu je oprávněna obracet se k výkonné radě s konkrétními žádostmi o informace.“;

35)  vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

36)  článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46Nezávislost

výkonné rady

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členové výkonné rady nezastávají žádnou funkci na vnitrostátní, unijní či mezinárodní úrovni.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

37)  článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro pojišťovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, čl. 22 odst. 4 a článku 30. Pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35d je výkonná rada způsobilá vypracovat rozhodnutí, která podléhají rozhodovacímu postupu stanovenému v čl. 44 odst. 1a. Výkonná rada informuje o všech rozhodnutích, která vypracovává a přijímá, radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje a vydá k nim stanovisko ▌.

4. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro pojišťovnictví podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle odst. 9 písm. f) a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu ke schválení členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5 a náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

9. Pověřený člen má tyto konkrétní úkoly:

a) provádí roční pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou výkonné rady;

b) činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením;

c) připravuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2;

d) každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2;

e) vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví podle článku 64;

f) každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro pojišťovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g) pokud jde o zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.“;

38)  článek 48 se mění takto:

a)    v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda je státním příslušníkem některého členského státu a odpovídá za přípravu práce a předsedání zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.“;

b)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely výběru předsedy Komise zřídí výběrovou komisi složenou ze šesti nezávislých osoby na vysoké úrovni. Členy výběrové komise navrhne vždy po dvou Evropský parlament, Rada a Komise. Výběrová komise si zvolí z řad svých členů předsedu. Výběrová komise rozhodne prostou většinou o zveřejnění oznámení o volném pracovním místě, výběrových kritériích a konkrétním profilu pracovního místa, složení okruhu uchazečů, jakož i metodě, kterou bude okruh uchazečů prověřen za účelem vytvoření užšího seznamu nejméně dvou kandidátů zohledňujícího zásadu rovného zastoupení mužů a žen. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise.

Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů, zejména v pojišťovnictví a zaměstnaneckém penzijním pojištění, na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Předseda musí mít vyšší počet let uznávané praxe související s oblastí finančního dohledu a regulace a zkušenosti na úrovni vyššího vedení, musí být schopen prokázat vůdčí dovednosti a vysoké standardy efektivnosti, schopností a bezúhonnosti a mimo to mít prokázanou znalost nejméně dvou úředních jazyků Unie.

Výběrová komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament může vybrané kandidáty vyzvat k neveřejnému nebo veřejnému vystoupení, předložit kandidátům písemné dotazy, vyslovit námitku k jmenování kandidáta a doporučit svého upřednostňovaného kandidáta. Evropský parlament a Rada přijmou společné rozhodnutí o jmenování předsedy z užšího seznamu kandidátů.

2a. Pokud předseda již nesplňuje podmínky vztahující se na plnění jeho povinností, včetně podmínek uvedených v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, Evropský parlament a Rada mohou na návrh Komise nebo ze své vlastní iniciativy přijmout společné rozhodnutí o jeho zbavení funkce. Svůj návrh konzultuje Evropská komise s vnitrostátními příslušnými orgány.“;

ba)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Funkční období předsedy činí osm let a předsedové nemohou být jmenováni opakovaně.“

c)    ▌odstavec 4 se ▌ nahrazuje tímto:

„4. Během devíti měsíců před uplynutím osmiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci jmenuje rada orgánů dohledu některého ze svých členů náhradníkem na funkci předsedy.;“

d)    odstavec 5 se zrušuje;

38a)  článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49Nezávislost

předsedy

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▐ ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.“

39)  vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49aVýdaje

Předseda zveřejňuje ve lhůtě dvou týdnů po jejich konání veškeré konané schůze s externími zainteresovanými stranami a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

40)  články 50, 51, 52 a 53 se zrušují;

41)  článek 54 se mění takto:

a)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň plně zohlední odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, pokud jde o:

– finanční konglomeráty a přeshraniční aktivity,

– účetnictví a audit,

– analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu,

– retailové investiční produkty,

– kybernetickou bezpečnost,

– výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ▌evropskými orgány dohledu,

maloobchodní finanční služby a otázky ochrany spotřebitelů a investorů.,

uplatnění zásady proporcionality.

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o záležitosti týkající se interakce mezi úkoly orgánu pro pojišťovnictví a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a specifickými úkoly podle čl. 8 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1093/2010, které byly svěřeny Evropskému orgánu pro bankovnictví.“;

42)  ▌Článek 55 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 55Složení

1. Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu▐.

2. Na zasedání společného výboru a případně všech podvýborů uvedených v článku 57 jsou zváni jako pozorovatelé jeden člen výkonné rady, zástupce Komise a druhý předseda ESRB a případně předseda příslušného podvýboru společného výboru.

3. Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.

4. Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Společný výbor může k účasti přizvat pozorovatele. Smíšený výbor dosáhne společných postojů na základě konsenzu. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.

4a. Předseda orgánu pro pojišťovnictví pravidelně konzultuje a informuje radu orgánů dohledu ohledně všech postojů přijatých na zasedáních společného výboru a jeho podvýborů.“;

42a)  článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES usiluje orgán pro pojišťovnictví, podle situace, o zaujetí společného postoje s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, akty podle článků 10 až ▐ 19 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají podle situace souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

V případech, kdy se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví liší od společného postoje uvedeného v odstavci 1, nebo pokud nebylo přijato žádné rozhodnutí, orgán pro pojišťovnictví neprodleně informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o svých důvodech.

42b)  Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Článek 57

Podvýbory

1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2. Tento podvýbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotyčného příslušného orgánu z každého členského státu.

3. Podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru

3a. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

4. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.

43)  článek 58 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.“

-aa)  v odstavci 2 se pododstavec 1 nahrazuje tímto:

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi právních předpisů Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro pojišťovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v pojišťovnictví a zajišťovnictví a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění. Členové jsou státními příslušníky členského státu a mají důkladnou znalost alespoň dvou úředních jazyků Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti a přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro pojišťovnictví.“

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro pojišťovnictví ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, než budou jmenováni.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli jsou o to požádáni.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro pojišťovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

ba)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní a trvalou podporu a podporu sekretariátu.“

44)  v článku 59 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro pojišťovnictví, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu a pracovníci orgánu pro pojišťovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“;

45)  v článku 60 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušný orgán mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v článku 16, 16a, 17, 18, 19 nebo 35, mimo jiné ohledně jeho přiměřenosti, či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“

46)  článek 62 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro pojišťovnictví tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a) vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž je alespoň 35 % odhadovaných příjmů orgánu pro pojišťovnictví ;

aa) povinné příspěvky až do výše 65 % odhadovaných příjmů orgánu pro pojišťovnictví od vnitrostátních veřejných orgánů příslušných pro dohled nad finančními institucemi.

b) v závislosti na vývoji rozsahu výkonu dohledu, jehož předmětem je konkrétní instituce, roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro pojišťovnictví;

c) poplatky placené orgánu pro pojišťovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d) příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.

1a. Příjmy, které orgán pro pojišťovnictví obdrží, nesmí ohrozit jeho nezávislost a objektivnost.“;

aa)  v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odhady se zakládají na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v ročním pracovním programu uvedeném v čl. 47 odst. 2 a berou v úvahu finanční prostředky potřebné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků.“

b)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:

5. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí mohlo zpochybnit nezávislost a nestrannost orgánu pro pojišťovnictví.“;

48)  článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63Sestavování rozpočtu

1. Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro pojišťovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

1a. Předseda předloží návrh jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu a Radě, a následně rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného výkonnou radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

1b. Výkonná rada ▌ jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, schvaluje jednotný programový dokument Evropský parlament.

2. Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

3. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro pojišťovnictví a schválí limit celkových výdajů orgánu pro pojišťovnictví.

4. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5. Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

5a.  Rozpočtový orgán schválí jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.“;

49)  článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64Plnění a kontrola rozpočtu

„1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní roční rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví, přičemž tento účetní musí být nezávislý, účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro pojišťovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po zohlednění vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro pojišťovnictví, jednající na vlastní odpovědnost, konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď v kopii výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

10a. Orgán pro pojišťovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a jakýmkoli jiným postřehům ze strany Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.;

49a)  vkládá se nový článek 64a, který zní:

„Článek 64aVnitřní audit orgánu pro pojišťovnictví

Orgán pro pojišťovnictví zřídí výbor vnitřního auditu, který Evropskému parlamentu a Radě poskytne stanovisko pro udělení absolutoria té části rozpočtu, která není financována z rozpočtu Unie.“

50)  článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

*Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12. 2013, s. 42).“;

51)  v článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013*.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

52)  článek 68 se mění takto:

a)  odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně členů výkonné rady na plný úvazek a jejího předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.  

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro pojišťovnictví.“;

53)  článek 70 se mění takto:

a)  ▌odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro pojišťovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

Článek 16 služebního řádu se vztahuje na všechny členy orgánu pro pojišťovnictví, a to i na ty úředníky, kteří jsou přiděleni členskými státy na dočasném základě, a na všechny další osoby vykonávající pracovní úkoly pro orgán na smluvním základě.“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro pojišťovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích odstavců.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro pojišťovnictví.“;

d)  ▌ Odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3. Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie ▌.

Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou osobu, která podává zprávy nebo sděluje informace o hrozbě nebo újmě pro veřejný zájem v rámci jejich pracovního vztahu k orgánu.

Na informace uvedené v odstavci 2 se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro pojišťovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4. Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom). 2015/444

4a. Orgán pro pojišťovnictví má zavedené specializované kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace nahlášené určitou osobou poukazující na skutečné nebo možné nedodržování aktů Unie nebo na porušování práva či na případy nesprávného úředního postupu.;“

54)  ▌Článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

55)  v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

56)  v článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro pojišťovnictví rozhoduje výkonná rada.“;

57)  v článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

57a)  v článku 75 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Orgán pro pojišťovnictví spolupracuje se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro pojišťovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

3. Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1, zejména ve vztahu k zemím, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, do činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí ve vedení orgánu pro pojišťovnictví v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.“

58)  vkládá se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75aVýkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 35d odst. 2 druhém pododstavci kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 35d odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

59)  článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76Vztah s výborem CEIOPS

Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce výboru CEIOPS. Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví se veškerá aktiva a závazky a probíhající operace výboru CEIOPS automaticky převedou na orgán pro pojišťovnictví. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen výborem CEIOPS a Komisí.“;

60)  vkládá se nový článek 77a, který zní:

Článek 77aPřechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a pozice předsedy jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí jejich platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“.

60a)  článek 79 se zrušuje;

60b)  článek 80 se zrušuje;

60c)  článek 81 se nahrazuje tímto:

„Článek 81Přezkum

1. Komise do … [do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro pojišťovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;

i) ▐ nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;

ii) nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro pojišťovnictví;

b) fungování kolegií orgánů dohledu;

c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) úlohu orgánu pro pojišťovnictví, pokud jde o systémová rizika;

e) uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;

fa) fungování rozhodování společného výboru.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně

b) je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) jsou zdroje orgánu pro pojišťovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) je sídlo orgánu pro pojišťovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

2a. V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se provádění, fungování a účinnosti vydávání časové omezených rozhodnutí o neuplatnění postupu podle článku 9a tohoto nařízení.

2b. Komise předloží posouzení uvedená v odstavci 2a spolu s případnými legislativními návrhy Evropskému parlamentu a Radě do [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro pojišťovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.

4. Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 3

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)  článek 1 se mění takto:

a)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v rozsahu působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2003/71/ES, směrnice 2004/39/ES, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2009/65/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU*, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU***, nařízení (ES) č. 1060/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) No 909/2014****, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014*****, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU****** a nařízení (EU) č. 648/2012 a v rámci relevantních částí směrnice 2002/87/ES a směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

**Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

***Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

****Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1–72).

*****Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84–148).

******Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349–496).“;

aa)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro cenné papíry a trhy jedná rovněž v oblasti činností účastníků finančního trhu ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž bere v úvahu udržitelné obchodní modely a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti ze strany orgánu pro cenné papíry a trhy jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování uvedených aktů. Orgán pro cenné papíry a trhy rovněž přijímá vhodná opatření v souvislosti s nabídkami převzetí, zúčtování a vypořádání a otázkami v oblasti derivátů.“

b)    vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny jiné akty Unie svěřující orgánu pro cenné papíry a trhy funkce povolování nebo dohledu a odpovídající pravomoci;

ba)    odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Cílem orgánu pro cenné papíry a trhy je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobě, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

a) lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;

b) zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

e) zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, ▐

f) posílení ochrany spotřebitelů a investorů;

fa) posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu, včetně prosazování přístupu založeného na posouzení rizik při provádění dozoru nad podniky;

Za tímto účelem přispívá orgán pro cenné papíry a trhy k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ▌.

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro cenné papíry a trhy zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro cenné papíry a trhy nezávisle, objektivně a nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a řídí se zásadou proporcionality. Orgán pro cenné papíry a trhy uplatňuje zásadu transparentnosti a odpovědnosti a měl by zajistit, aby se v tomto ohledu zacházelo se všemi zúčastněnými subjekty rovným způsobem.

Obsah ani forma činností a opatření orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení nebo aktů uvedených v odstavci, a musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik, které jsou vlastní podnikání dané instituce nebo trhů dotčených činností orgánu pro cenné papíry a trhy.“

2)  ▌článek 2 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro cenné papíry a trhy je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.“

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou a ve vztahu k Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.“

c)  v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na dohled v tomto nařízení ▌zahrnují všechny příslušné činnosti, aniž by byly dotčeny vnitrostátní pravomoci, všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.“;

2a)  článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3Odpovědnost

Evropského systému finančního dohledu

1. Orgány dohledu uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až e) směrnice 2011/61/EU jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.

2. V průběhu jakýchkoli vyšetřování prováděných Evropským parlamentem podle článku 226 SFEU orgán pro cenné papíry a trhy plně spolupracuje s Evropským parlamentem.

3. Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

Do výroční zprávy uvedené v prvním pododstavci zahrne orgán pro cenné papíry a trhy informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro cenné papíry a trhy poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro cenné papíry a trhy provádí v souladu s článkem 33.

4. Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro cenné papíry a trhy. Slyšení se koná nejméně jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro cenné papíry a trhy, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1c.

6. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva dále obsahuje veškeré příslušné informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7. Orgán pro cenné papíry a trhy odpoví ústně nebo písemně na otázky, které mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od obdržení dané otázky.

8. Jsou-li taková jednání nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU, vede předseda na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat profesní tajemství.

9. Orgán pro cenné papíry a trhy vytvoří rejstřík dokumentů s vyznačením jejich statusu přístupnosti.

10. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne Evropskému parlamentu smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Rady pro finanční stabilitu a Rady pro mezinárodní účetní standardy a veškerých dalších příslušných mezinárodních orgánů nebo institucí, které jsou dotčeny dohledem nad cennými papíry a trhy nebo na něj mají vliv.

3)  v článku 4 se bod 3 podbod ii) nahrazuje tímto:

pokud jde o směrnice 2002/65/ES a (EU) 2015/849 orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic podniky poskytujícími investiční služby a subjekty kolektivního investování obchodujícími se svými podíly nebo akciemi;“

4)  článek 6 se mění takto:

a)    bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;“

b)    bod 4 se zrušuje;

4a)  článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7Sídlo

Orgán pro cenné papíry a trhy má sídlo v Paříži ve Francii.

Umístění sídla orgánu pro cenné papíry a trhy nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro cenné papíry a trhy, s agenturami Unie. Do … [date of application of this amending Regulation] a poté každých 12 měsíců Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování tohoto požadavku evropskými orgány dohledu.“

5)  článek 8 se mění takto:

a)    odstavec 1 se mění takto:

-i)  písmeno a) se mění takto:

„a) na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména ▌vypracováváním ▌návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek v souladu s článkem 16a ;;“

i)  vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa) vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a procesy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a posiluje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad účastníky finančního trhu a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;“

ii)  písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e) s podporou vnitrostátních příslušných orgánů organizovat a provádět přezkumy činnosti příslušných orgánů a v tomto kontextu vydávat ▐ pro tyto příslušné orgány doporučení a identifikovat osvědčené postupy a v této souvislosti vydávat obecné pokyny v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, v příslušných případech včetně trendů v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i vývoj trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení;“;

iia)  písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) provádět tržní analýzu, aby měl informace nezbytné pro plnění svých funkcí;“

iii)  písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) případně posilovat ochranu spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním rozměru a při zohlednění souvisejících rizik;“;

iiia)  vkládají se následující písmena ia) a ib), která znějí:

„ia) koordinovat vynucovací činnosti mezi příslušnými orgány;“

ib) „ přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;“

iiib)  vkládá se nové písmeno ka), které zní:

„ka) zveřejnit na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů zohledňujících aktuální stav probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a otázky a odpovědi, a vše pravidelně aktualizovat.“ Tyto informace jsou uváděny ve všech pracovních jazycích Evropské unie;“

iv)  písmeno l) se zrušuje;

b)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. „Při výkonu svých úkolů v souladu s tímto nařízením orgán pro cenné papíry a trhy:

a) plně využívá svěřené pravomoci, a

b) se zřetelem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti účastníků finančních trhů plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost účastníků finančních trhů.“

c) bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení .“;

c)  v odstavci 2 se mění tato písmena:

i)  vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) vydávat doporučení podle článků 29a a 31a;“;

ia) vkládá se nové písmeno da), které zní:

„da) vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;“

ib) vkládají se nová písmena ga), gb) a gc), která znějí:

„ga) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a.

gb) předkládat odpovědi na otázky podle článku 16b;

gc) vydávat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, jak je stanoveno v článku 9a;“

ii)  písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článků 35 a 35b“;

d)  doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Orgán pro cenné papíry a trhy při plnění úkolů uvedených v tomto článku důsledně dodržuje právní předpisy prvního stupně a opatření druhého stupně a uplatňuje zásady proporcionality a zlepšování právní úpravy i posouzení dopadu, analýzy nákladové efektivnosti a otevřené veřejné konzultace.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v maximálním možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem dotčeným stranám a aby dotčené subjekty měly přiměřený čas k tomu, aby mohly reagovat. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne a zveřejní zpětnou vazbu, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulačních technických norem, návrhu prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a stanovisek.

Orgán pro cenné papíry a trhy příspěvek zúčastněných subjektů shrne tak, aby bylo možné srovnávat výsledky veřejného projednávání v obdobných otázkách.“;

6)  článek 9 se mění takto:

-a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, např. vývoj nákladů a poplatků spojených s maloobchodními službami a produkty v jednotlivých členských státech;“

-aa)  v odstavci 1 se doplňují písmena da) a db);

„da)  přispívání k vytváření rovných podmínek na jednotném trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k srovnatelným finančním službám, produktům a nápravě;

db)  koordinovat fiktivní nákupy příslušných orgánů.“

b)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení v souladu s článkem 16 s cílem posílit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a efektivitu regulačních postupů a postupů dohledu.

2a. Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci svých pravomocí vypracuje normy dohledu nad obchodní činností určené příslušným vnitrostátním orgánům, např. normy o minimálních pravomocích a úkolech. “;

c)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro cenné papíry a trhy zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro přiměřenost s cílem zajistit, aby orgán ve svém práci zohledňoval rozdíly v povaze, rozsahu a složitosti rizik, měnících se obchodních modelů a postupy a velikost finančních institucí a trhů, a výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné ▌orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem posílit ochranu spotřebitele a dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro cenné papíry a trhy poradenství určené k předložení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů s cílem zamezit zdvojování úsilí, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro cenné papíry a trhy může do výboru zahrnout rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.“;

ba)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Orgán pro cenné papíry a trhy může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro cenné papíry a trhy v přiměřených intervalech, co nejdříve je to možné, nejméně však každých šest měsíců. Vydaný zákaz nebo omezení může být orgánem pro cenné papíry a trhy dvakrát obnoven a po uplynutí tohoto období získává trvalou platnost, pokud orgán pro cenné papíry a trhy nestanoví jinak.

Členský stát může orgán pro cenné papíry a trhy požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V takovém případě orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro cenné papíry a trhy může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.“;

6a)  vkládá se nový článek 9a, který zní:

Článek 9a

Časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu

1.  Ve výjimečných případech a při splnění podmínek stanovených v tomto odstavci může orgán pro cenné papíry a trhy v koordinaci se všemi relevantními příslušnými orgány vydat časově omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud jde o zvláštní ustanovení v právu Unie přijatá na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. Tato rozhodnutí o neuplatnění postupu jsou dočasným závazkem ze strany orgánu pro cenné papíry a trhy a všech příslušných orgánů nevymáhat dodržování zvláštních ustanovení práva Unie ze strany účastníka finančních trhů, pokud tito účastníci finančních trhů nemohou dodržovat tato zvláštní ustanovení alespoň z jednoho z následujících důvodů:

a)   dodržení předpisů by účastníky finančního trhu vedlo k porušení jiných právních a správních požadavků práva Unie;

b)  dodržování považuje orgán pro cenné papíry a trhy za neproveditelné bez dalších opatření úrovně 2 nebo pokynů úrovně 3;

c)  dodržování by vážně poškodilo nebo ohrozilo: důvěru trhu, ochrany spotřebitelů nebo investorů, řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů, stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části.

Orgán pro cenné papíry a trhy nevydá časové omezená rozhodnutí o neuplatnění postupu, pokud má za to, že by měla nepříznivý dopad na výkonnost finančních trhů nebo ochranu spotřebitelů či investorů, který by byl nepřiměřený jejich přínosům.

2.  Orgán pro cenné papíry a trhy ve svém rozhodnutí o neuplatnění postupu upřesní, která zvláštní ustanovení podléhají nevymáhání, proč se domnívá, že jsou podmínky podle odstavce 1 splněny a k jakému dni období nevymáhání skončí. Trvání takového období nevymáhání nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců.

3.  Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu, neprodleně o tom informuje Komisi, Evropský parlament a Radu. Do dvou týdnů od obdržení této informace může Komise, Evropský parlament nebo Rada požádat orgán pro cenné papíry a trhy o opětovné zvážení svého rozhodnutí. Z podnětu Komise, Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva týdny. V případě, že Komise, Evropský parlament nebo Rada požádají orgán pro cenné papíry a trhy, aby své rozhodnutí znovu zvážil, rozhodne orgán postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda své rozhodnutí potvrzuje.

4.  Pokud orgán pro cenné papíry a trhy vydal rozhodnutí o neuplatnění postupu v souladu s odstavci 1 až 3, neprodleně je zveřejní na své webové stránce. Orgán pro cenné papíry a trhy své rozhodnutí vydat rozhodnutí o neuplatnění postupu v pravidelných intervalech přezkoumává a může je prodloužit pouze na jedno období šesti měsíců. Není-li rozhodnutí o vydání rozhodnutí o neuplatnění postupu v uvedené šestiměsíční nebo roční lhůtě obnoveno, pozbývá automaticky platnosti.

6a)  článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10 Regulační technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních norem předkládá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro cenné papíry a trhy pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická rozhodnutí či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí. Orgán pro cenné papíry a trhy informuje Evropský parlament a Radu, jakmile to bude prakticky možné, a v plném rozsahu o pokroku dosaženém při vypracovávání návrhu regulačních technických norem.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Orgán pro cenné papíry a trhy si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej schválí. Komise může navržené regulační technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

V případě, že Komise nedospěje v těchto třech měsících od přijetí návrhu regulačních technických norem k rozhodnutí, zda uvedenou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Opožděné přijetí návrhu regulační normy nebrání Evropskému parlamentu a Radě v tom, aby vykonávaly své kontrolní pravomoci v souladu s článkem 13.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené regulační technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro cenné papíry a trhy s uvedením důvodů, proč nebyly schváleny, nebo případně s uvedením důvodů pro své změny, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro cenné papíry a trhy může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh regulační normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro cenné papíry a trhy, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh regulační technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro cenné papíry a trhy svůj návrh Komisi ve  lhůtě podle odstavce 2 nepředloží, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro cenné papíry a trhy si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro cenné papíry a trhy.

▌Orgán pro cenné papíry a trhy může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro cenné papíry a trhy nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

6b)  v čl. 13 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec;

6c)  článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15 Prováděcí technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro cenné papíry a trhy Komisi ke schválení. Současně tyto technické normy orgán pro cenné papíry a trhy pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro cenné papíry a trhy otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů v souladu s čl. 8 odst. 2a. Orgán pro cenné papíry a trhy si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh schválí. Komise může navržené prováděcí technické normy schválit pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie. Nevysloví-li Komise proti celé této prováděcí technické normě nebo její části ve lhůtě stanovené pro její posouzení námitku, považuje se tato norma za schválenou.

V případě, že Komise v těchto třech měsících pro přijetí prováděcí technické normy nedospěje k rozhodnutí, zda prováděcí technickou normu přijmout, neprodleně a v každém případě dříve, než dojde k uplynutí tříměsíční lhůty, o takové skutečnosti informuje Evropský parlament a Radu, přičemž uvede důvody, proč není schopna rozhodnutí dosáhnout, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a účinnosti příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2.

Pokud Komise nehodlá schválit navržené prováděcí technické normy nebo je hodlá schválit zčásti nebo se změnami, zašle návrh norem zpět orgánu pro cenné papíry a trhy s uvedením důvodů pro neschválení, nebo případně s odůvodněním navrhovaných změn, a zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro cenné papíry a trhy návrh může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy v šestitýdenní lhůtě uvedené v pátém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené prováděcí technické normy vypracované orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2. Pokud orgán pro cenné papíry a trhy návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu s uvedením důvodů, proč nebyl schopen návrh prováděcí technické normy předložit, a Evropskému parlamentu a Radě předloží ke schválení plánovaný časový harmonogram, který řádně zohlední datum provedení a uplatnění příslušného legislativního aktu podle čl. 1 odst. 2. Komise může požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Komise bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu o této nové lhůtě. Evropský parlament může vyzvat předsedu orgánu pro cenné papíry a trhy, aby objasnil důvody, proč nebyl schopen předložit návrh prováděcí technické normy.

3. Pouze pokud orgán pro cenné papíry a trhy svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro cenné papíry a trhy.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných navržených prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro cenné papíry a trhy si rovněž vyžádá radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu, Radě a orgánu pro cenné papíry a trhy.

▌Orgán pro cenné papíry a trhy může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro cenné papíry a trhy nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4. Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ budou uvedena v jejich názvu. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.“

7)  článek 16 se mění takto:

a)  ▌odstavec1 ▌se nahrazuje tímto:

„1. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro cenné papíry a trhy obecné pokyny nebo doporučení určená příslušným orgánům či účastníkům finančního trhu.

Orgán pro cenné papíry a trhy může rovněž adresovat obecné pokyny a doporučení orgánům členských států, jež nejsou příslušnými orgány ve smyslu tohoto nařízení, avšak jsou zmocněny zajišťovat uplatňování aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s mandátem legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a musí zohledňovat zásadu proporcionality. Orgán pro cenné papíry a trhy nevydává pokyny a doporučení v oblastech, na které se vztahují pravomoci prvního stupně pro vydávání regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem.

1a. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS může orgán pro cenné papíry a trhy vydat obecné pokyny určené všem příslušným orgánům či účastníkům finančního trhu pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 založené na prováděcím postupu, na nějž se vztahuje zásada „dodržuj, nebo vysvětli“ uvedeném v odstavci 3 tohoto článku. Tyto pokyny se považují za vhodné z hlediska splnění požadavků legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2. V souladu s výše uvedenými ustanoveními mohou příslušné orgány a účastníci finančního trhu vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 jiné postupy.“;

b)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S výjimkou mimořádných okolností orgán pro cenné papíry a trhy provádí otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, popřípadě o otázkách a odpovědích, které vydává, a analyzuje potenciální náklady a přínosy plynoucí z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Uvedené konzultace a analýzy musí být přiměřené k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. S výjimkou mimořádných okolností si orgán pro cenné papíry rovněž vyžádá ▌ poradenství skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedené v článku 37. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne zdůvodnění, pokud neprovádí otevřené veřejné konzultace nebo si nevyžádá poradenství skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů.“;

ba)  vkládají se nové odstavce 2a, 2b, 2c a 2d, které znějí:

„2a. Pro účely legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 může orgán pro cenné papíry a trhy vydat doporučení jednomu nebo více příslušným orgánům či jednomu nebo více účastníkům finančního trhu.

2b. Orgán pro cenné papíry a trhy ve svých obecných pokynech či doporučeních uvede, jakým způsobem přispívá k zavedení jednotných, účinných a účelných postupů dohledu v rámci ESFS, jakým způsobem zajišťuje společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie a jakým způsobem dodržuje ustanovení uvedená v odstavcích 1, 1a a 2a.

2c. Pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových pokynů nebo doporučení orgán pro cenné papíry a trhy nejprve provede přezkum stávajících pokynů a doporučení, aby zabránil jakémukoli zdvojování.

2d. Tři měsíce před vydáním pokynů a doporučení uvedených v odstavcích 1a a 2a orgán pro cenné papíry a trhy informuje Evropský parlament a Radu o zamýšleném obsahu takových pokynů a doporučení.“

c)  ▌odstavec 4 ▌se nahrazuje tímto:

„4. Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro cenné papíry a trhy informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních, vysvětlí, jak odůvodnil vydání obecných pokynů podle odstavce 1a a doporučení podle odstavce 2a, a shrne zpětnou vazbu získanou z veřejných konzultací k těmto obecným pokynům podle čl. 8 odst. 2a. Ve zprávě bude dále uvedeno, jaké příslušné orgány se těmito obecnými pokyny a doporučeními neřídí, a nastíněno, jakým způsobem hodlá orgán pro cenné papíry a trhy zajistit, aby se tyto dotčené příslušné orgány v budoucnu jeho obecnými pokyny a doporučeními řídily.“;

d)  doplňují se odstavce 5, 5a a 5b, které znějí:

„5. Zastávají-li dvě třetiny členů skupiny subjektů působících v  oblasti cenných papírů a trhů názor, že orgán pro cenné papíry a trhy vydáním obecného pokynu podle odstavce 1a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5a. Zastává-li alespoň polovina počtu členů skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů názor, že orgán pro cenné papíry a trhy vydáním doporučení podle odstavce 2a překročil své pravomoci, mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zaslat odůvodněné doporučení v této záležitosti.

5b. Evropský parlament, Rada a Komise si od orgánu pro cenné papíry a trhy mohou vyžádat vysvětlení odůvodňující vydání dotyčných obecných pokynů nebo doporučení. Poté, co od orgánu pro cenné papíry a trhy vysvětlení obdrží, posoudí Komise oblast působnosti dotyčných obecných pokynů nebo doporučení s ohledem na pravomoc orgánu pro cenné papíry a trhy a zašle Evropskému parlamentu a Radě své posouzení. Pokud má Evropský parlament, Rada nebo Komise za to, že orgán pro cenné papíry a trhy překročil své pravomoci, může Komise poté, co orgánu poskytla příležitost uvést své stanovisko, přijmout rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Před přijetím takového rozhodnutí a kdykoli o to Evropský parlament požádá, vystoupí Komise před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu. Evropský parlament může požádat Komisi, aby přijala rozhodnutí, jímž orgánu uloží, aby dotyčné obecné pokyny nebo doporučení stáhl nebo pozměnil. Rozhodnutí Komise se zveřejní.“;

7a)  Vkládají se nové články 16a a 16b, které znějí:

„Článek 16aStanoviska

1. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne na základě žádosti Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo ze svého vlastního podnětu Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi stanovisko k veškerým otázkám, které souvisejí s oblastí jeho pravomoci. Tato stanoviska nebudou veřejná, není-li v žádosti uvedeno něco jiného.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 2009/138, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro cenné papíry a trhy na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez prodlení a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES. V oblastech, ve kterých může orgán pro cenné papíry a trhy vydávat stanovisko, se použijí články 35 a 35b.;

4. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro cenné papíry a trhy poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi během řádného legislativního postupu nebo pro účely aktů v přenesené pravomoci technické poradenství týkající se jakéhokoli legislativního návrhu Komise v oblasti stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16bOtázky a odpovědi

1. Každá fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie může orgánu pro cenné papíry a trhy předložit dotaz v úředním jazyce Unie týkající se výkladu, praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo souvisejících aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Účastníci finančního trhu před předložením dotazu orgánu pro cenné papíry a trhy zváží, zda by se s dotazem neměli obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejňuje všechny přípustné otázky podle odstavce 1, vztahující se k jednotlivým legislativním aktům, a to poté, co tyto otázky obdrží a předtím, než na ně odpoví.

Tento proces nebrání tomu, aby jakákoliv fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů Unie mohla požádat orgán pro cenné papíry a trhy o důvěrné technické rady nebo upřesnění.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejní závazné odpovědi na veškeré dostupné dotazy dle odstavce 1 ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům, pokud není takové zveřejnění v rozporu s legitimním zájmem fyzické nebo právnické osoby, která dotaz předložila, ani nezahrnuje rizika z hlediska stability finančního systému.

3. Před uveřejněním odpovědí na přípustné otázky může vést orgán pro cenné papíry a trhy konzultace se zainteresovanými subjekty v souladu s čl. 16 odst. 2.

4. Odpovědi orgánu pro cenné papíry a trhy jsou považovány za vhodné z hlediska vyhovění požadavkům legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů. Příslušné orgány a finanční instituce mohou vytvářet z hlediska způsobu dosažení souladu s použitelnými právními požadavky jiné postupy.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy odpovědi na otázky přezkoumá, jakmile to považuje za nutné a vhodné nebo nejpozději 24 měsíců po zveřejnění, s cílem je případně přezkoumat, aktualizovat nebo stáhnout.

6. Je-li to vhodné, vezme orgán pro cenné papíry a trhy uveřejněné odpovědi v úvahu při vypracovávání nebo aktualizování obecných pokynů a doporučení v souladu s článkem 16.“

8)  článek 17 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby účastníci finančního trhu plnili požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů nebo na základě faktických a řádně odůvodněných informací předložených příslušnými organizacemi nebo institucemi nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu orgán pro cenné papíry a trhy na žádost odpoví a popřípadě provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro cenné papíry a trhy neprodleně veškeré informace, které orgán pro cenné papíry a trhy považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro cenné papíry a trhy adresovat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům nebo relevantním účastníkům finančního trhu, kdykoli zjistil nebo se domnívá, že žádat o informace dotčený příslušný orgán mu neumožňuje získat informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie. Je-li řádně odůvodněná žádost určena účastníkům finančního trhu, je v ní vysvětleno, proč jsou dané informace nezbytné pro účely šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy neprodleně srozumitelné, přesné a úplné informace.

Byla-li žádost o informace adresována účastníkovi finančního trhu, orgán pro cenné papíry a trhy o této žádosti informuje relevantní příslušné orgány. Na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy může zahájit arbitrážní proces s dotčeným příslušným orgánem s cílem projednat přijetí nezbytných opatření, která zajistí soulad s právem Unie. Dotčený příslušný orgán při takové arbitráži náležitě spolupracuje.

Orgán pro cenné papíry a trhy může co nejdříve, ale nejpozději čtyři měsíce od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro cenné papíry a trhy o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro cenné papíry a trhy, může Komise poté, co byla informována orgánem pro cenné papíry a trhy, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro cenné papíry a trhy.

Komise toto formální stanovisko vydá nejpozději do 3 měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro cenné papíry a trhy a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro cenné papíry a trhy o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

6. Aniž jsou dotčeny pravomoci a povinnosti Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro cenné papíry a trhy v případě, že se příslušné požadavky aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na účastníka finančního trhu, přijmout individuální rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti..

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány dodržovat toto formální stanovisko nebo rozhodnutí.

8. Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro cenné papíry a trhy uvede, které příslušné orgány a účastníci finančního trhu nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.“;

8a)  v článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro cenné papíry a trhy přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby účastníci finančního trhu a příslušné orgány plnili požadavky stanovené těmito právními předpisy.“

9)  článek 19 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případech specifikovaných v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, jakož i ve případech významné neshody mezi dvěma nebo více příslušnými vnitrostátními orgány ohledně uplatňování těchto aktů, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro cenné papíry a trhy pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4, a to za kterékoli z těchto okolností:

a)  na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b)  z vlastní iniciativy, jestliže lze na základě objektivních důvodů, vyplývajících z informací od účastníků trhu nebo organizací spotřebitelů, konstatovat, že mezi příslušnými orgány dochází ke sporu.

V případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, se má za to, že došlo ke sporu, pokud uvedené orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.“;

b)  vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Dotčené příslušné orgány v níže uvedených případech neprodleně oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy, že nebylo dosaženo dohody:

a)  pokud byla v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i) dotčená lhůta uplynula;

ii) jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že došlo ke sporu;

b)  pokud v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane dřívější z těchto událostí:

i)  jeden nebo více dotčených příslušných orgánů na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že došlo ke sporu, nebo

ii)  uplynuly dva měsíce od data, kdy jeden příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby podnikl určitá opatření za účelem dodržení právních předpisů Unie, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které této žádosti vyhovuje.

1b. Předseda posoudí, zda má orgán pro cenné papíry a trhy jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro cenné papíry a trhy z vlastní iniciativy, oznámí dotčeným příslušným orgánům své rozhodnutí ohledně zásahu.

Než orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 47 odst. 3a v případech, kdy akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro cenné papíry a trhy jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3.“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout rozhodnutí, jímž dotyčným orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet jednání, aby bylo zajištěno dodržení právních předpisů Unie. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Orgán pro cenné papíry a trhy může ve svém rozhodnutí příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim udělují relevantní právní předpisy Unie.“;

d)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Orgán pro cenné papíry a trhy oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.“;

e)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které se na něj přímo vztahují prostřednictvím aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout individuální rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.;

9a)  článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21Kolegia orgánů dohledu

1. Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, účelné a jednotné působení kolegií orgánů dohledu, zřídily-li se legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro cenné papíry a trhy společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro cenné papíry a trhy mají plná práva pro účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností a ve vhodně odůvodněných případech jejich činnosti řídit, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohli představovat účastníci finančního trhu uvedení v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro cenné papíry a trhy považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro cenné papíry a trhy může:

a) shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

b) iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost účastníků finančního trhu, zejména systémové riziko představované klíčovými účastníky finančního trhu vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika představovaného účastníky finančního trhu v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k napravení problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně provedení zvláštních posouzení; Po příslušných orgánech může žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro cenné papíry a trhy, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;

c) podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohli být účastníci finančního trhu vystaveni v zátěžových situacích;

d) v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby na pořad jednání takového zasedání zařadil další bod.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem, jak je stanoveno v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s postupem uvedeným v článcích 10 až 15, za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu, a vydávat obecné pokyny a doporučení přijatá podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro cenné papíry a trhy může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčeného účastníka finančního trhu.“

10)  článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Obecná ustanovení týkající se systémových rizik

1. Orgán pro cenné papíry a trhy řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro cenné papíry a trhy případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro cenné papíry a trhy a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 společný přístup ke zjišťování a měření systémového rizika představované klíčovými účastníky finančního trhu, případně včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.

Tyto ukazatele představují kritický prvek při stanovení vhodných opatření v oblasti dohledu. Orgán pro cenné papíry a trhy při stanovení opatření sleduje úroveň shody s cílem prosazovat společný přístup.

3. Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro klíčové účastníky finančního trhu, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito účastníky.

Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby se systémové riziko představované klíčovými účastníky finančního trhu zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

4. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů Evropského parlamentu, Rady, členských států nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro cenné papíry a trhy provádět šetření u určitého typu finanční činnosti nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů a doporučit dotčeným příslušným orgánům vhodná opatření.

Pro tyto účely může orgán pro cenné papíry a trhy využít pravomoci ▌, které mu svěřuje toto nařízení, včetně článku 35 a článku 35b.

5. Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.“;

10a)  v článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro cenné papíry a trhy vytvoří po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný mechanismus zátěžového testování, který zahrne hodnocení možnosti růstu systémového rizika v zátěžových situacích představovaného účastníky finančního trhu nebo rizika, které těmto účastníkům hrozí, včetně případných systémových rizik souvisejících s životním prostředím. Účastníci finančních trhů, kteří mohou představovat systémové riziko, musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.“

10b)  v článku 26 se zrušuje odstavec 4;

10c)  v čl. 27 odst. 2 se vypouští druhý a třetí pododstavec;

11)  článek 29 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládá se nové písmeno aa), které zní:

aa) vydává strategický plán Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;“;

ii)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, v příslušných případech včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů obsažená v příslušných právních předpisech Unie;“

iii)  písmeno e) se nahrazuje tímto:

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;“

iiia)  vkládá se nový bod ea), který zní:

ea) zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat významná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou na konferenci COP 21;“;

b)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančního trhu v Unii, přičemž náležitě zohledňuje povahu, rozsah a složitost rizik, ▌obchodní postupy, ▌modely podnikání a velikost účastníků finančního trhu a trhů, včetně změn, k nimž dochází v důsledku technologických inovací. Příručka Unie pro výkon dohledu obsahuje nejlepší postupy a specifikuje vysoce kvalitní metodiky a procesy.;

Orgán pro cenné papíry a trhy tuto příručku pro výkon dohledu náležitě zohledňuje při plnění svých úkolů, včetně posuzování případů možného porušování práva Unie podle článku 17, urovnávání sporů podle článku 19 a stanovení a posouzení celounijních strategických cílů v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a a provádění přezkumů příslušných orgánů podle článku 30.

Orgán pro cenné papíry a trhy uspořádá případně otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a o nástrojích uvedených v odstavci 2 a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takovéto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek či nástrojů. Je-li to vhodné, vyžádá si orgán pro cenné papíry a trhy rovněž stanovisko nebo radu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů.“;

12)  vkládá se nový článek 29a, který zní:

„Článek 29aPlán

Unie v oblasti dohledu

1. Orgán pro cenné papíry a trhy přinejmenším každé tři roky a do 31. března vydá na základě projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů EU a analýzy, varování a doporučení vydaných ESRB doporučení určené příslušným orgánům, v němž stanoví strategické cíle a priority v oblasti dohledu (dále jen „strategický plán dohledu Unie“) v rámci celé Unie, aniž by tím byly dotčeny konkrétní cíle v jednotlivých státech a priority pro činnosti příslušných orgánů. Příslušné orgány určí ve svých příspěvcích činnosti dohledu, které podle jejich názoru by orgán pro cenné papíry a trhy měl upřednostnit. Orgán pro cenné papíry a trhy předá strategický plán Unie v oblasti dohledu pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní jej na svých internetových stránkách.

Strategický plán Unie v oblasti dohledu identifikuje konkrétní priority činností v oblasti dohledu za účelem podpory jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu a společného, jednotného a důsledného uplatňování právních předpisů Unie a za účelem řešení relevantních trendů na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizik a slabých míst identifikovaných v souladu s článkem 32, přičemž předvídá vývoj včetně nových obchodních modelů. Strategický plán Unie v oblasti dohledu nebrání příslušným vnitrostátním orgánům, aby uplatňovaly vnitrostátní osvědčené postupy a postupovaly na základě dalších vnitrostátních priorit a vývoje a zohlednily vnitrostátní zvláštní rysy.

2. Každý příslušný orgán ▌konkrétně uvede, jak je jeho roční pracovní program uveden do souladu se strategickým plánem Unie v oblasti dohledu.

4. Každý příslušný orgán vyhradí jako součást své výroční zprávy kapitolu o provádění ročního pracovního programu.

Tato kapitola obsahuje minimálně následující informace:

a)  popis činností v oblasti dohledu a zkoumání účastníků finančního trhu, tržních postupů a jednání a účastníků finančního trhu, jakož i správních opatření a sankcí uložených finančním institucím odpovědným za porušení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

b)  popis provedených činností, které nebyly v ročním pracovním programu plánovány;

c)  popis činností uvedených v ročním pracovním programu, které nebyly provedeny, a cílů uvedeného programu, jichž nebylo dosaženo, jakož i důvodů neprovedení uvedených činností a nedosažení uvedených cílů.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy posoudí informace stanovené ve specializované kapitole uvedené v odstavci 4. Existuje-li podstatné riziko, že priority uvedené ve strategickém plánu Unie v oblasti dohledu nebudou dosaženy, vydá orgán pro cenné papíry a trhy každému dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak mohou být příslušné nedostatky v jeho činnosti napraveny.

Na základě uvedených zpráv a svého vlastního posouzení rizik orgán pro cenné papíry a trhy identifikuje činnosti příslušného orgánu, jež mají zásadní význam pro splnění strategického plánu Unie v oblasti dohledu, a v příslušných případech provede přezkum uvedených činností podle článku 30.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní osvědčené postupy identifikované při posouzení ročních pracovních programů.“;

13)  článek 30 se mění takto:

a)  název článku se nahrazuje tímto:

„Přezkumy příslušných orgánů“;

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Z vlastního podniku nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně provádí přezkum některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých přezkoumávaných příslušných orgánů. Při určování příslušných orgánů, u nichž má být prováděn přezkum, a provádění přezkumu se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně příslušných informací poskytnutých orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 35 a případných informací od zúčastněných subjektů, zejména možných nesrovnalostí na straně příslušného orgánu nebo jeho možného pochybení.“;

c)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Orgán pro cenné papíry a trhy pro účely tohoto článku zřídí ad hoc výbor pro přezkum, jemuž předsedá orgán a je složený z personálu tohoto orgánu za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu kromě příslušného orgánu, jehož se týká přezkum ▌.“

d)  odstavec 2 se mění takto:

i)  úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Přezkum mimo jiné zahrnuje posouzení:“;

ii)  písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;“;

iia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) efektivity a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie, včetně cílů společné kultury v oblasti dohledu ve smyslu článku 29 a strategického plánu Unie v oblasti dohledu podle článku 29a;“

iib)  písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány;“

e)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje zprávu obsahující výsledky přezkumu. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření považovaná za vhodná a nezbytná v důsledku přezkumu. Uvedená návazná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a), určených dotyčným příslušným orgánům.

▌Orgán pro cenné papíry a trhy vydá návaznou zprávu týkající se dodržování požadovaných návazných opatření. ▌

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 orgán pro cenné papíry a trhy zohlední výsledek přezkumů provedených v souladu s tímto článkem spolu s jakýmikoli dalšími informacemi, jež získal při výkonu svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.“;

f)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pokud se orgán pro cenné papíry a trhy s ohledem na výsledek přezkumu nebo na jakékoli další informace, jež získal při výkonu svých úkolů, domnívá, že je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na účastníky finančního trhu nebo příslušné orgány z pohledu Unie, nebo pokud se domnívá, že příslušný orgán neuplatnil legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení právních předpisů Unie, předloží stanovisko Komisi.

g)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Orgán pro cenné papíry a trhy zprávy uvedené v odstavci 3 včetně případné návazné zprávy zveřejní, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Příslušný orgán, jenž je předmětem přezkumu, je před zveřejněním zprávy vyzván k předložení připomínek. Před zveřejněním orgán pro cenné papíry a trhy tyto připomínky ve vhodných případech zohlední. Orgán pro cenné papíry a trhy může tyto připomínky ve formě přílohy ke zprávě zveřejnit, ledaže by bylo se zveřejněním spojeno riziko pro stabilitu finančního systému nebo má proti zveřejnění námitky příslušný orgán. Zpráva vypracovaná orgánem pro cenné papíry a trhy podle odstavce 3 a obecné pokyny, doporučení a stanoviska přijatá orgánem pro cenné papíry a trhy podle odstavce 3a budou uveřejněny souběžně.“;

14)  ▌Článek 31 se mění takto:

a)  v odst. 1 prvním pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) přijímá ▌vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;“

b)  v odstavci 1 pododstavci 1 se doplňuje písmeno ea):

ea) přijímá vhodná opatření, která mohou usnadnit přijímání technologických inovací, v zájmu koordinace opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;

c)  vkládá se odstavec 1a, který zní:

1a. Orgán pro cenné papíry a trhy přijme vhodná opatření s cílem usnadnit vstup na trh pro subjekty nebo produkty využívající technologické inovace. S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro cenné papíry a trhy s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu s případnou pomocí výboru pro finanční inovace sbližování postupů dohledu, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.;“

15)  vkládá se nový článek 31a, který zní:

„Článek 31aKoordinace v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik

„1. Orgán pro cenné papíry a trhy průběžně koordinuje činnosti příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem podpořit sbližování postupů dohledu v oblasti delegování a externího zajišťování činností účastníků finančního trhu, jakož i ve vztahu k ▐převodům rizik do třetích zemí, které provádějí v souladu s odstavci 2 a 3 s cílem využívat cestovního dokladu EU, ale základní činnosti či funkce vykonávat v zásadě za hranicemi Unie. V rámci svých příslušných pravomocí vnitrostátní příslušné orgány nesou vposled odpovědnost za rozhodnutí týkající se povolávání, dohledu a prosazování práva v souvislosti s delegováním a externím zajišťováním činností, jakož i převodem rizik.

2. Příslušné orgány oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud mají v úmyslu provést povolení nebo registraci účastníka finančního trhu, nad níž by dotčený příslušný orgán vykonával dohled v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a pokud podnikatelský plán účastníka finančního trhu počítá s externím zajišťováním nebo delegováním podstatné části jejích činností nebo kterékoli klíčové funkce nebo s převodem rizik podstatné části jejích činností do třetích zemí, aby měla prospěch z pasu EU, přičemž však významné činnosti nebo funkce v zásadě vykonává mimo Unii. Tato oznámení příslušných orgánů pro orgán pro cenné papíry a trhy musí být dostatečně podrobná ▌.

3. Neuplatní-li právní předpisy Unie uvedené v čl. 1 odst. 2 a nestanoví-li žádný zvláštní požadavek týkající se oznamování externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik, oznámí účastník finančního trhu příslušnému orgánu externí zajišťování nebo delegování podstatné části svých činností nebo kterékoli své klíčové funkce a převod rizik podstatné části svých činností na jiný subjekt nebo na svou vlastní pobočku usazenou ve třetí zemi. Dotčený příslušný orgán o těchto oznámeních jednou za půl roku informuje orgán pro cenné papíry a trhy.

Aniž je dotčen článek 35, příslušný orgán na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy poskytne informace týkající se externího zajišťování, delegování nebo převodu rizik ze strany účastníků finančního trhu.

Orgán pro cenné papíry a trhy monitoruje, zda dotčené příslušné orgány ověřují, že jsou ujednání o externím zajišťování, delegování nebo převodu rizik podle prvního pododstavce uzavírána v souladu s právními předpisy Unie a v souladu s obecnými pokyny, doporučeními nebo stanovisky orgánu pro cenné papíry a trhy a zda nebrání účinnému dohledu ze strany příslušných orgánů a prosazování ve třetí zemi.

3a. Pokud postupy ověřování příslušného orgánu brání účinnému dohledu nebo prosazování a obnášejí rizika pro regulatorní arbitráž mezi členskými státy, může orgán pro cenné papíry a trhy vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení ohledně toho, jak zlepšit postupy ověřování, včetně lhůty, do kdy by měl příslušný orgán doporučené změny provést. Nesplní-li se dotčený příslušný orgán doporučení, poskytne odůvodnění a orgán pro cenné papíry a trhy svá doporučení spolu s tímto odůvodněním zveřejní.

3b. Do [jeden rok od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vypracuje zprávu, která zohledňuje jednotlivé přístupy v odvětvových právních předpisech, pokud jde o posuzování, podstatnost externě zadávané nebo delegované činnosti, a která v tomto ohledu zkoumá možnost harmonizovanějšího přístupu prostřednictvím případného upřesnění společných kritérií a metodiky. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Komise přitom zohlední:

a) kontinuitu činnosti,

b) skutečnou řídicí kapacitu,

c) skutečnou schopnost kontrolovat delegované a externě zadané činnosti, jakož i převody rizik.;

16)  vkládá se nový článek 31b, který zní:

„Článek 31bFunkce koordinace v souvislosti s pokyny, transakcemi a činnostmi s významnými přeshraničními účinky

1. Pokud má orgán pro cenné papíry a trhy důkazy nebo jednoznačné informace z různých zdrojů, že pokyny, transakce nebo jakékoli jiné činnosti s významnými přeshraničními účinky ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii, doporučí, aby příslušné orgány dotčených členských států zahájily šetření, a těmto příslušným orgánům poskytne relevantní informace.

2. Pokud má příslušný orgán přiměřené důkazy nebo jednoznačné informace z různých zdrojů, že pokyny, transakce nebo jakékoli jiné činnosti s významnými přeshraničními účinky ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v Unii, neprodleně informuje orgán pro cenné papíry a trhy a poskytne mu relevantní informace. Orgán pro cenné papíry a trhy může příslušným orgánům členských států, v nichž byla podezřelá činnost zaznamenána, doporučit, aby tyto příslušné orgány po obdržení relevantních informací přijaly opatření.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy usnadní výměnu informací mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány a zřídí a spravuje úložiště údajů určené pro tento účel s cílem zajistit účinnost a zabránit jakékoli formě zdvojování v oblasti datových toků, oznamovacích povinností nebo oznámení a současně zohlednit stávající ustanovení, např. článek 26 nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR) a článek 4 nařízení o zneužívání trhu.“;

17)  ▌ článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32Posouzení tržního vývoje

, včetně zátěžového testování

1.  Orgán pro cenné papíry a trhy sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje zbylé dva evropské orgány dohledu, ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Orgán pro cenné papíry a trhy do svého hodnocení zahrne ▌analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

2.  ▌ Orgán pro cenné papíry a trhy v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje realistickým způsobem posuzování odolnosti účastníků finančního trhu vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

a)  společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení účastníka finančního trhu,

aa)  společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuté do posuzování v rámci celé Unie,

b)  společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti účastníka finančního trhu,

c)  společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční postavení účastníka finančního trhu a na informování investorů; a

ca)  společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu institucí.

Pro účely tohoto odstavce orgán pro cenné papíry a trhy spolupracuje s orgánem ESRB, který se vyhne veškerým potenciálním střetům zájmů souvisejícím s prováděním měnových politik.

2a.  Orgán pro cenné papíry a trhy nejméně jednou ročně zváží, zda je vhodné provést posouzení v rámci celé Unie uvedená v odstavci 2, a své důvody sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud jsou prováděna takováto posouzení v rámci celé Unie, orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní výsledky každého hodnoceného účastníka finančního trhu, ledaže to považuje za nevhodné s ohledem na finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více jejích členských států, integritu trhu nebo fungování vnitřního trhu.

Povinnost příslušných orgánů zachovávat služební tajemství jim nebrání v tom, aby zveřejnily výsledek posuzování v rámci celé Unie uvedených v odstavci 2, nebo aby výsledek těchto posuzování předaly orgánu pro cenné papíry a trhy, jenž jej použije pro účely zveřejnění výsledků posuzování odolnosti účastníků finančního trhu v rámci celé Unie.

3.  Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro cenné papíry a trhy tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s ukazateli uvedenými v čl. 22 odst. 2, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán pro cenné papíry a trhy zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

4.  Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) prostřednictvím společného výboru.“;

18)  článek 33 se nahrazuje tímto

Článek 33Mezinárodní vztahy

včetně rovnocennosti

1. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro cenné papíry a trhy navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých národních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro cenné papíry a trhy dohody o spolupráci s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy je Komisi nápomocen při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o poradenství, ze své vlastní iniciativy nebo jestliže mu to ukládají akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

2a. Orgán pro cenné papíry a trhy průběžně monitoruje vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti prosazování a relevantní vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aby ověřil, zda jsou kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí přijata, a případné podmínky v nich stanovené stále splněny. Orgán pro cenné papíry a trhy předá důvěrnou zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ostatním dvěma evropským orgánům dohledu každé tři roky nebo častěji, je-li to vhodné nebo pokud si to vyžádá Evropský parlament, Rada nebo Komise. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulatorní a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Spolupráce probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro cenné papíry a trhy začlení ustanovení o těchto aspektech:

a)  mechanismech, které by orgánu pro cenné papíry a trhy umožnily získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, jakož i přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b)  postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu včetně kontrol na místě prováděných v rozsahu nezbytném pro návazná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti v rámci pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy dle potřeby za účasti a podpory až pěti zástupců pěti různých příslušných orgánů na dobrovolném a rotačním principu, a příslušného orgánu třetí země.

Orgán pro cenné papíry a trhy informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a další evropské orgány dohledu, pokud příslušný orgán třetí země odmítne takové správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat. Komise tyto informace zohlední při přezkumu příslušných rozhodnutí o rovnocennosti.

2b. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy ve třetích zemích uvedených v odstavci 2a vývoj v oblasti regulace, dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí nebo postupů v oblasti prosazování, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, neprodleně a důvěrně o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

2c. Příslušné orgány orgán pro cenné papíry a trhy předem informují o svém záměru uzavřít správní dohody s orgány dohledu třetí země v kterékoli z oblastí, na něž se vztahují akty uvedené v čl. 1 odst. 2, a to i ve vztahu k pobočkám subjektů ze třetích zemí. Co nejdříve orgánu pro cenné papíry a trhy poskytnou návrh těchto plánovaných dohod.

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro cenné papíry a trhy spolupracovat s příslušnými orgány, aby vypracoval vzory správních dohod. Příslušné orgány se těmito vzory dohod co nejdůsledněji řídí.

Pokud orgán pro cenné papíry a trhy takový vzor správních dohod ve spolupráci s příslušnými orgány vytvoří, příslušné orgány neuzavřou správní dohody s orgány třetích zemí, dokud orgán pro cenné papíry a trhy tuto vzorovou dohodu nedokončí.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro cenné papíry a trhy informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro cenné papíry a trhy poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o monitorování, které orgán pro cenné papíry a trhy provádí v souladu s odstavcem 2a.

3a. Orgán pro cenné papíry a trhy bude usilovat o plnohodnotné členství v Mezinárodní organizaci komisí pro cenné papíry a Radě pro finanční stabilitu a bude usilovat o získání pozorovatelského statusu v Mezinárodní radě pro účetní standardy.

Jakýkoli postoj, který má být orgánem pro cenné papíry a trhy zaujat na mezinárodních fórech, nejprve projedná a schválí rada orgánů dohledu.“

3b. Orgán pro cenné papíry a trhy ve vhodných případech sleduje vývoj regulace a dohledu a případně též vývoj v oblasti řešení krizí, jakož i postupy v oblasti prosazování a příslušný vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž byly přijaty mezinárodní dohody.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku druhé větě, spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy s relevantními příslušnými orgány a v příslušných případech rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí uvedených v tomto odstavci prvním pododstavci.“;

19)  ▌článek 34 se zrušuje;

20)  článek 35 se mění takto:

a)  odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Příslušné orgány poskytnou orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost veškeré informace, jež jsou nezbytné pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, pokud mají k příslušným informacím zákonný přístup.

Poskytnuté informace musí být přesné, úplné a musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných vzorů, které schválil. Pro tyto žádosti se vždy použijí stávající jednotné formáty pro předkládání zpráv a dodrží se v nich zásada proporcionality stanovená ve vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie, mimo jiné v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

3. Na žádost příslušného orgánu mu může orgán pro cenné papíry a trhy poskytnout veškeré informace, jimiž disponuje a které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly, v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Nejsou-li informace vyžádané v souladu s odstavcem 1 k dispozici nebo nejsou-li příslušnými orgány poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy, může orgán pro cenné papíry a trhy adresovat řádně odůvodněnou žádost kterémukoli z těchto subjektů:

a)  jiným orgánům dohledu odpovědným za dohled;

b)  ministerstvu odpovědnému v dotčeném členském státě za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace;

c)  národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu;

d)  statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Na žádost orgánu pro cenné papíry a trhy jsou mu příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“;

c)  odstavce 6 a 7 se zrušují;

21)  Vkládají se nové články 35a až 35da, které znějí:

„Článek 35a Výkon pravomocí uvedených v článku 35b

Pravomoci svěřené orgánu pro cenné papíry a trhy, kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám v souladu s článkem 35 nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Články 35a a 35b se uplatní, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy.

Článek 35bŽádost o informace určená finančním institucím

1. Nejsou-li informace vyžádané podle čl. 35 odst. 1 nebo 5 k dispozici nebo nejsou-li poskytnuty ve lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy, tento orgán může prostou žádostí či rozhodnutím uložit příslušným účastníkům finančního trhu, aniž by to vedlo k jakémukoliv zdvojení dat, aby poskytly veškeré nezbytné informace, které orgánu pro cenné papíry a trhy umožní výkon jeho povinností podle tohoto nařízení.

▌4. V přiměřené časové lhůtě stanovené orgánem pro cenné papíry a trhy poskytnou účastníci finančního trhu nebo jejich právní zástupci ▌ požadované informace.

5. Orgán pro cenné papíry a trhy zašle neprodleně kopii ▌žádosti ▌příslušnému orgánu členského státu, na jehož území sídlí nebo je usazen příslušný účastník finančního trhu uvedený v odstavci 1, jehož se žádost o informace týká.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy může používat důvěrné informace získané v souladu s tímto článkem pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením.

Článek 35cProcesní pravidla pro ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán pro cenné papíry a trhy při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení povinnosti podle čl. 35d odst. 1, požádá Komisi, aby věc vyšetřila. ▌

Článek 35dPokuty

a penále

-1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále poskytne Komise instituci nebo subjektu, jichž se žádost o informace týká, příležitost vyjádřit se.

Komise zakládá své rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále pouze na zjištěních, ke kterým měly dotčené instituce nebo subjekty příležitost se vyjádřit.

1. Komise přijme rozhodnutí o udělení pokuty, pokud zjistí, že účastník finančního trhu úmyslně nebo z nedbalosti neposkytl požadované informace nebo že v reakci na prostou žádost o informace ▌podle čl. 35b odst. 1 poskytl neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace.

2. Základní výše pokuty podle odstavce 1 činí nejméně 50 000 EUR, nepřekročí však 200 000 EUR.

2. Základní ▌pokuty podle odstavce 1 činí nejméně [X; méně než 50 000 EUR] EUR, nepřekročí však [Y; méně než 200 000 EUR] EUR a jsou odrazující, účinné a přiměřené vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

Orgán pro cenné papíry a trhy spolu s orgánem EBA a ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují metodiku pro stanovení pokut v souladu s tímto odstavcem.

5. ▌Celková výše pokuty nepřekročí [X%; méně než 20 %] ročního obratu dotčeného účastníka finančního trhu za předchozí hospodářský rok, ledaže tento účastník finančního trhu získal z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch. V takovém případě je celková výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

5a. Komise může uložit placení penále, dokud není porušování povinností ukončeno. Penále jsou přiměřená vzhledem k velikosti instituce nebo subjektu a k povaze a závažnosti porušení.

5b. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo na obhajobu instituce nebo subjektu. Tato instituce nebo subjekt má právo nahlížet do spisů orgánu pro cenné papíry a trhy a Komise s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu pro cenné papíry a trhy nebo Komise.

5c. Vynucování pokuty nebo penále může být pozastaveno pouze rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie. Instituce nebo subjekty, jimž byla uložena pokuta nebo penále, mohou vyvolat řízení před Soudním dvorem Evropské unie proti rozhodnutí, jímž Komise uložila pokutu nebo penále. Pokutu nebo penále uložené Komisí Soudní dvůr může mimo jiné zrušit, snížit nebo zvýšit.

5d. Komise zveřejní každou pokutu a penále, které byly uloženy, s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům.

5e. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 35daPokuty specifické pro ústřední protistrany

Bez ohledu na pokuty uvedené v článku 35d mohou být ústředním protistranám ukládány pokuty v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, zejména podle článků 25f, 25g, 25h, 25i a 25j a příloh III a IV.“

▌22)  článek 36 se mění takto:

a)  odstavec 3 se zrušuje;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Jakmile orgán pro cenné papíry a trhy obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná dané varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne, zda přijme nějaká opatření v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních, a o obsahu příslušného opatření.

Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o nich také uvědomí Radu a Komisi.“

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, může v příslušných případech využít pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.“

d)  odstavec 6 se zrušuje;

23)  Článek 37 se ▌nahrazuje tímto:

„Článek 37Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů

1. Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy se zřídí skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů. Se skupinou subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a, v případě že se nevztahují na jednotlivé účastníky finančního trhu, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení, článkem 16a týkajícím se stanovisek a článkem 16b týkajícím se otázek a odpovědí. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, je skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů co nejdříve informována.

Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zasedá alespoň čtyřikrát ročně.

2. Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů se skládá ze 30 členů, přičemž 13 členů rovnoměrně zastupuje účastníky finančního trhu působící v Unii,, 13 členů jsou zástupci jejich zaměstnanců, spotřebitelů, uživatelů finančních služeb a představitelů malých a středních podniků a čtyři její členy tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. ▐

3. Členy skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti odvětví cenných papírů a trhů, geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů jsou vybráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

3a. Členové skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů si zvolí ze svých členů předsedu skupiny. Pozice předsedy je zastávána po dobu dvou let.

Evropský parlament může předsedu skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70, a zajistí pro skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, kteří zastupují neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, bude poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady zohlední přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s Hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 13 ) dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. „Funkční období členů skupiny subjektů v oblasti cenných papírů a trhů je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové subjektů v oblasti cenných papírů a trhů mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5. Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů předkládá stanoviska a radí orgánu pro cenné papíry a trhy ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16b a článcích 29, 30, 32 a 35.

Pokud se členové skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů nemohou shodnout na doporučení, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatné doporučení.

Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společná stanoviska a doporučení k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 tohoto nařízení o společných postojích a společných aktech.

6. Skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

7. Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní rady skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů samostatná doporučení svých členů a výsledky konzultací s touto skupinou, jakož i to, jak byla zohledněna doporučení a výsledky konzultací.“

23a)  v článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18, 19 nebo 20 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.“

24)  článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39Rozhodovací postup

1. Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 jedná orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s odstavci 2 až 6.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy všem zamýšleným adresátům rozhodnutí v úředním jazyce adresáta oznámí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použijí obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3. Rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy obsahuje důvody, ze kterých vychází.

4. Adresáti rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5. Jestliže orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro cenné papíry a trhy přijímá podle článku ▌18 nebo 19, se zveřejní. Přijetí rozhodnutí, jež orgán pro cenné papíry a trhy přijímá podle článku 17, se může zveřejnit. Zveřejní se přitom totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančního trhu a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy účastníků finančního trhu nebo s ochranou jejich obchodních tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.“;

25)  článek 40 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  vkládají se nová písmena aa) a ab),která zní:

„aa) členové výkonné rady na plný úvazek uvedení v čl. 45 odst. 1, kteří nemají hlasovací právo;“

ab) představitel správního orgánu členského státu pověřený jednáním o aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a jejich přijímáním pro účely postupu podle článků 10 až 15“;

ia)  písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad účastníky finančního trhu pro účely postupu na základě jakékoli pravomoci s výjimkou pravomocí uvedených v článcích 10 až 15, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;“

ib)  písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo a který se zdrží zaujímání postojů vyvozovaných z provádění měnových politik;

aa)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Každý ▐orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. ab) a b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.“

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Pro účely opatření přijímaných v oblasti působnosti článků 10 až 15 jeden zástupce Komise je členem rady orgánů dohledu bez hlasovacího práva a jeden zástupce Evropského parlamentu je pozorovatelem a jeden zástupce správních orgánů z každého členského státu může působit u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.“

b)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Rada orgánů dohledu může k účasti přizvat pozorovatele.

c)  doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vynucování pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení v tomto písmeni rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, tyto orgány se dohodnou na společném zástupci.“;

26)  Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41 Vnitřní výbory

27)  Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu.“

28)  ▌Článek 42 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 42 Nezávislost

Rady orgánů dohledu

Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, jakož i členové s hlasovacím právem specifičtí pro ústřední protistrany a stálí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

Jestliže míra nezávislosti uvedená v čl. 30 odst. 2 písm. a) byla vyhodnocena jako nedostačující s ohledem na uvedený článek, rada orgánů dohledu může rozhodnout buď dočasně pozastavit hlasovací práva jednotlivého člena, nebo dočasně pozastavit jeho členství v orgánu pro cenné papíry a trhy do doby, než budou nedostatky odstraněny.“;

29)  článek 43 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro cenné papíry a trhy a je hlavním rozhodovacím orgánem pro strategická rozhodnutí a základní politická rozhodnutí.

Přijímá ▌doporučení, obecné pokyny, stanoviska a rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy a poskytuje rady podle kapitoly II s výjimkou těch úkolů a pravomocí, za něž podle článku 44b odpovídá výbor pro dohled nad ústředními protistranami.

b)  odstavce 2 a 3 se zrušují;

c)  ▌odstavec 4 se ▌ nahrazuje tímto:

Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu výkonné rady pracovní program orgánu pro cenné papíry a trhy pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Orgán pro cenné papíry a trhy stanoví své priority ohledně přezkumů, v nichž ve vhodných případech určí příslušné orgány a oblasti činnosti pro provedení přezkumů podle článku 30. Je-li rozhodnutí řádně zdůvodněno, může orgán pro cenné papíry a trhy k těmto přezkumům přidat další příslušné orgány.

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.“;

d)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu výkonné rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 47 odst. 9f a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.“;

e)  odstavec 8 se zrušuje;

29a)  vkládá se nový článek 43a, který zní:

„Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Nehledě na článek 70 poskytne orgán pro cenné papíry a trhy ve lhůtě nejvýše šesti týdnů od data zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu komplexní a smysluplné shrnutí z jednání ze zasedání rady orgánů dohledu, které umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. „30)  článek 44 se mění takto:

a)  ▌odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Pokud jde o rozhodnutí o přípravě a přijetí aktů, návrhů a nástrojů uvedených v článcích 10 až 16 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce a kapitoly VI, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Členové výkonné rady na plný pracovní úvazek a předseda o těchto rozhodnutích nehlasují.

aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:

1a. Odchylně od odstavce 1 rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35h podle čl. 47 odst. 3 prostou většinou svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu nepřijme rozhodnutí vypracovaná výkonnou radu pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35h, může takto rozhodnutí pozměnit. Rada orgánů dohledu je způsobilá přijmout tato pozměněná rozhodnutí většinou tří čtvrtin svých členů.

V případě, že rada orgánů dohledu co nepřijme pozměněná rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci, přijme rozhodnutí co nejdříve a nejpozději ve lhůtě čtyř měsíců výkonná rada.";

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování.“

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

První pododstavec se nepoužije na předsedu, členy, kteří jsou rovněž členy výkonné rady ▌.“

30a)  Vkládá se nový článek 44a, který zní:

„Článek 44aVýbor orgánu ESMA pro dohled nad ústředními protistranami

ESMA zřídí trvalý vnitřní výbor podle článku 41 pro účely přípravy rozhodnutí a plnění úkolů souvisejících s dohledem nad ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí (výbor pro dohled nad ústředními protistranami).

31)  v kapitole III se název oddílu 2 nahrazuje tímto:

„Výkonná rada“;

32)  článek 45 se nahrazuje tímto:

„Článek 45Složení

1. Výkonná rada je složena z předsedy a čtyř členů na plný pracovní úvazek, kteří jsou státními příslušníky některého členského státu. Jednomu z členů na plný pracovní úvazek se přidělí zejména odpovědnost za rozpočtové záležitosti a záležitosti související s pracovním programem orgánu pro cenné papíry a trhy („pověřený člen“) a záležitosti týkající se sbližování. Jeden z členů na plný úvazek jedná jako místopředseda a v případě nepřítomnosti předsedy, nebo pokud odůvodněné okolnosti brání předsedovi ve výkonu jeho funkce, plní jeho úkoly v souladu s tímto nařízením. ▐

2. Členové na plný pracovní úvazek jsou vybíráni na základě zásluh, schopností, znalostí finančních institucí a trhů a praktických zkušeností s nimi, zejména v oblasti cenných papírů a trhů, včetně zájmů spotřebitele, jakož i zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací. Členové na plný pracovní úvazek musí mít značnou praxi v oblasti řízení. Nejméně jeden z členů na plný úvazek by během jednoho roku před jmenováním neměl být zaměstnán příslušným vnitrostátním orgánem. Výběr je založen na otevřené výzvě k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na jejímž základě Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů po poradě s radou orgánů dohledu.

Komise tento užší seznam předloží Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného užšího seznamu Rada přijme rozhodnutí o jmenování externích členů výkonné rady na plný úvazek ▌. Složení výkonné rady musí být vyváženépoměrné a musí odrážet Unii jako celek.

3. Pokud člen výkonné rady na plný úvazek již nesplňuje podmínky uvedené v článku 46, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Evropský parlament a Rada ze svého vlastního podnětu nebo na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho zbavení funkce.

4. Funkční období členů na plný pracovní úvazek trvá pět let a může být jednou prodlouženo. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období člena na plný pracovní úvazek rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a)  výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob jejich dosažení;

b)  povinnosti a potřeby orgánu pro cenné papíry a trhy v nadcházejících letech.

Komise s ohledem na uvedené hodnocení předá Radě seznam členů na plný pracovní úvazek, jejichž funkční období má být prodlouženo. Na základě tohoto seznamu a s ohledem na uvedené hodnocení může Rada funkční období členů na plný pracovní úvazek prodloužit.“;

33)  vkládá se nový článek 45a, který zní:

„Článek 45a Rozhodování

1. Rozhodnutí výkonné rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud o to požádá předseda nebo nejméně tři členové výkonné rady, je rozhodnutí postoupeno radě orgánů dohledu.

2. Zasedání výkonné rady se účastní zástupce Komise, jenž nemá hlasovací právo, s výjimkou záležitostí uvedených v článku 63.

3. Výkonná rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Zasedání výkonné rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost jednoho člena rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání výkonné rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to výkonné rada považuje za nutné. Pravidelně překládá zprávu radě orgánů dohledu a zasedání výkonné rady se koná alespoň jedenáctkrát ročně.

5. ▌Účastníci bez hlasovacího práva se v rámci výkonné rady neúčastní jednání týkajících se jednotlivých účastníků finančního trhu.

5a. Rada orgánů dohledu je oprávněna obracet se k výkonné radě s konkrétními žádostmi o informace.“;

34)  vkládá se nový článek 45b, který zní:

„Článek 45b Vnitřní výbory

Výkonná rada může zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává.“;

35)  článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46Nezávislost

výkonné rady

Členové výkonné rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▌ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členové výkonné rady nezastávají žádnou funkci na vnitrostátní, unijní či mezinárodní úrovni.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy výkonné rady při výkonu jejich úkolů.“;

36)  článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47Úkoly

1. Výkonná rada zajišťuje, aby orgán pro cenné papíry a trhy plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením. Činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením.

2. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program, který obsahuje část týkající se záležitostí ústředních protistran.

3. Výkonná rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci v souladu s články 63 a 64.

Výkonná rada je příslušná jednat a přijímat rozhodnutí pro účely článků 17, 19, čl. 22 odst. 4 a článku 30 ▌ s výjimkou případů, kdy se jedná o záležitosti ústředních protistran, pro něž je příslušný výbor pro dohled nad ústředními protistranami. Pro účely čl. 22 odst. 1, 2, 3 a 5, článku 29a, 31a, 32 a 35b až 35da je výkonná rada způsobilá vypracovat rozhodnutí, která podléhají rozhodovacímu postupu stanovenému v čl. 44 odst. 1a. Výkonná rada informuje o všech rozhodnutích, která vypracovává a přijímá, radu orgánů dohledu.

3a. Veškeré záležitosti, o nichž má rozhodnout rada orgánů dohledu, výkonná rada prostuduje a vydá k nim stanovisko ▌.

4. Výkonná rada zkoumá a připravuje rozhodnutí, která přijímá rada orgánů dohledu, týkající se všech záležitostí v případech, kdy byly orgánu pro cenné papíry a trhy svěřeny akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 funkce povolování nebo dohledu a odpovídající pravomoci. Výkonná rada přijme plán personální politiky orgánu pro cenné papíry a trhy a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství („služební řád“).

5. Výkonná rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 72.

6. Výkonná rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle odst. 9 písm. f) a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

7. Výkonná rada navrhuje radě orgánů dohledu ke schválení členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5 a náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

8. Členové výkonné rady zveřejňují veškeré konané schůze a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

9. Pověřený člen má tyto úkoly:

a)  provádí roční pracovní program orgánu pro cenné papíry a trhy pod vedením rady orgánů dohledu a pod vedením výboru pro dohled nad ústředními protistranami a pod kontrolou výkonné rady;

b)  činí veškerá potřebná opatření, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a uveřejňuje oznámení, k zajištění fungování orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením;

c)  připravuje víceletý pracovní program uvedený v odstavci 2;

d)  každý rok do 30. června připraví pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2 na následující rok;

e)  vypracovává předběžný návrh rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 63 a plní rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy podle článku 64;

f)  každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí;

g)  pokud jde o zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, vykonává pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.

Avšak s ohledem na část týkající se záležitostí ústředních protistran podle odstavce 2 vykonává úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) výbor pro dohled nad ústředními protistranami.

S ohledem na návrh výroční zprávy uvedený v prvním pododstavci písm. f) vykonává úkoly v souvislosti se záležitostmi ústředních protistran výbor pro dohled nad ústředními protistranami.;

37)  název oddílu 3 kapitoly III se nahrazuje tímto:

„Předseda▐";

38)  článek 48 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Předseda je státním příslušníkem některého členského státu a odpovídá za přípravu práce a předsedání zasedáním rady orgánů dohledu i výkonné rady.“;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely výběru předsedy Komise zřídí výběrovou komisi složenou ze šesti nezávislých osoby na vysoké úrovni. Členy výběrové komise navrhne vždy po dvou Evropský parlament, Rada a Komise. Výběrová komise si zvolí z řad svých členů předsedu. Výběrová komise rozhodne prostou většinou o zveřejnění oznámení o volném pracovním místě, výběrových kritériích a konkrétním profilu pracovního místa, složení okruhu uchazečů, jakož i metodě, kterou bude okruh uchazečů prověřen za účelem vytvoření užšího seznamu nejméně dvou kandidátů zohledňujícího zásadu rovného zastoupení mužů a žen. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise.

Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o účastnících finančního trhu a trzích, zejména v oblasti cenných papírů a trhů, na základě otevřené výzvy k přihlášení kandidátů, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Předseda musí mít vyšší počet let uznávané praxe související s oblastí finančního dohledu a regulace a též zkušenosti na úrovni vyššího vedení, musí být schopen prokázat vůdčí dovednosti a vysoké standardy efektivnosti, schopností a bezúhonnosti a mimo to mít prokázanou znalost nejméně dvou úředních jazyků Unie.

Výběrová komise předloží užší seznam kandidátů na pozici předsedy Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament může vybrané kandidáty vyzvat k neveřejnému nebo veřejnému vystoupení, předložit kandidátům písemné dotazy, vyslovit námitku k jmenování kandidáta a doporučit svého upřednostňovaného kandidáta. Evropský parlament a Rada přijmou společné rozhodnutí o jmenování předsedy z užšího seznamu kandidátů.

2a. Pokud předseda již nesplňuje podmínky vztahující se na plnění jeho povinností, včetně podmínek uvedených v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, Evropský parlament a Rada mohou na návrh Komise nebo ze své vlastní iniciativy přijmout společné rozhodnutí o jeho zbavení funkce. Svůj návrh konzultuje Evropská komise s vnitrostátními příslušnými orgány.“;

ba)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Funkční období předsedy činí osm let a předsedové nemohou být jmenováni opakovaně.“

c)  ▌odstavec 4 se ▌ nahrazuje tímto:

„4. Během devíti měsíců před uplynutím osmiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby orgánu pro cenné papíry a trhy v nadcházejících letech.

Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci jmenuje rada orgánů dohledu některého ze svých členů náhradníkem na funkci předsedy.“;

d)  odstavec 5 se zrušuje;

38a)  článek 49 se nahrazuje tímto:

„Článek 49Nezávislost

předsedy

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ▐ ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.“

39)  vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49aVýdaje

Předseda zveřejňuje ve lhůtě dvou týdnů po jejich konání veškeré konané schůze s externími zainteresovanými stranami a přijaté projevy pohostinnosti. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.“;

40)  články 50, 51, 52 a 53 se zrušují;

41)  článek 54 se mění takto:

a)  ▌odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň plně zohlední odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zejména jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, pokud jde o:

– finanční konglomeráty a přeshraniční aktivity,

– účetnictví a audit,

– analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu,

– retailové investiční produkty,

– kybernetickou bezpečnost,

– výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ▌evropskými orgány dohledu,

maloobchodní finanční služby a otázky ochrany spotřebitelů a investorů.;

uplatnění zásady proporcionality.“ ;

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.  Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, pokud jde o záležitosti týkající se interakce mezi úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a specifickými úkoly podle čl. 8 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1093/2010, které byly svěřeny Evropskému orgánu pro bankovnictví.“;

42)  ▌Článek 55 ▌se nahrazuje tímto:

„Článek 55Složení

1. Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu ▌.

2. Na zasedání společného výboru a případně všech podvýborů uvedených v článku 57 jsou zváni jako pozorovatelé jeden člen výkonné rady, zástupce Komise a druhý předseda ESRB a případně předseda příslušného podvýboru společného výboru.

3. Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.

4. Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Společný výbor může k účasti přizvat pozorovatele. Smíšený výbor dosáhne společných postojů na základě konsenzu. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.

4a. Předseda orgánu pro cenné papíry a trhy pravidelně konzultuje a informuje radu orgánů dohledu ohledně všech postojů přijatých na zasedáních společného výboru a jeho podvýborů.“;

42a)  článek 56 se nahrazuje tímto:

„Článek 56Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES usiluje orgán pro cenné papíry a trhy podle situace o zaujetí společného postoje s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví).

Jestliže jsou uloženy právními předpisy Unie, akty podle článků 10 až ▐ 19 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), se přijímají podle situace souběžně orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

V případech, kdy se rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy liší od společného postoje uvedeného v odstavci 1, nebo pokud nebylo přijato žádné rozhodnutí, orgán pro cenné papíry a trhy neprodleně informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o svých důvodech.

42b)  Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Článek 57

Podvýbory

1. Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2. Tento podvýbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotyčného příslušného orgánu z každého členského státu.

3. Podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru

3a. Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

4. Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.

43)  článek 58 se mění takto:

-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.“

-aa)  v odstavci 2 se pododstavec 1 nahrazuje tímto:

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi právních předpisů Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, ani členové skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů. Členové jsou státními příslušníky členského státu a mají důkladnou znalost alespoň dvou úředních jazyků Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti a přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro cenné papíry a trhy.“

a)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje výkonná rada orgánu pro cenné papíry a trhy ze seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, než budou jmenováni.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním vystoupili s prohlášením a zodpověděli veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli jsou o to požádáni.“;

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Člen odvolacího senátu jmenovaný výkonnou radou orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, že se dopustil závažného pochybení a výkonná rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.“;

ba)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní a trvalou podporu a podporu sekretariátu.“

44)  v článku 59 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro cenné papíry a trhy, jeho výkonné radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu a pracovníci orgánu pro cenné papíry a trhy poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.“;

45)  v článku 60 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušný orgán mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro cenné papíry a trhy uvedenému v článku 16, 16a, 17, 18, 19 nebo 35, mimo jiné ohledně jeho přiměřenosti, či jinému rozhodnutí přijatému tímto orgánem v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro cenné papíry a trhy do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro cenné papíry a trhy své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.“

46)  článek 62 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Příjmy orgánu pro cenné papíry a trhy tvoří v různých kombinacích, aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů:

a)  vyrovnávací příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie (oddíl Komise), jenž je alespoň 35 % odhadovaných příjmů orgánu pro cenné papíry a trhy;

aa)  povinné příspěvky až do výše 65 % odhadovaných příjmů orgánu pro cenné papíry a trhy od vnitrostátních veřejných orgánů příslušných pro dohled nad finančními institucemi;

b)  v závislosti na vývoji rozsahu výkonu dohledu, jehož předmětem je konkrétní instituce, roční příspěvky od finančních institucí vycházející z ročních odhadovaných výdajů v souvislosti s činnostmi vyžadovanými tímto nařízením a akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 u každé kategorie účastníků, na něž se vztahuje pravomoc orgánu pro cenné papíry a trhy;

c)  poplatky placené orgánu pro cenné papíry a trhy v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

d)  příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e)  poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby vyžádané příslušnými orgány.“

1a. Příjmy, které orgán pro cenné papíry a trhy obdrží, nesmí ohrozit jeho nezávislost a objektivnost.“;

aa)  v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odhady se zakládají na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v ročním pracovním programu uvedeném v čl. 47 odst. 2 a berou v úvahu finanční prostředky potřebné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků.“

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

5. Dobrovolné příspěvky od členských států a pozorovatelů podle odst. 1 písm. d) nebudou přijaty, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

47a)  vkládá se nový článek 62b, který zní:

„Článek 62bPoplatky za dohled účtované ústředním protistranám

1. Orgán pro cenné papíry a trhy účtuje v souladu s tímto nařízením a v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3 tyto poplatky:

a) poplatky spojené s žádostmi o povolení uvedené v článku 17 nebo s žádostmi o uznání podle článku 25 a

b) roční poplatky spojené s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s tímto nařízením.

2. Tyto poplatky uvedené v odstavci 1 jsou přiměřené obratu dotyčné ústřední protistrany a plně pokrývají nezbytné náklady orgánu pro cenné papíry a trhy na registraci, případně na uznání ústřední protistrany, a plnění úkolů v souladu s tímto nařízením.

3. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, který blíže upřesňuje:

a) typ poplatků;

b) úkony, za něž se poplatky vybírají;

c) výši poplatků;

d) způsob jejich úhrady těmito subjekty:

i) ústředními protistranami usazenými v Unii, které jsou povoleny, nebo žádají o povolení;

ii) ústředními protistranami usazenými ve třetí zemi, které jsou uznány v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení 648/2012;“

48)  článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63Sestavování rozpočtu

1. Pověřený člen každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro cenné papíry a trhy na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o personálu na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží výkonné radě a radě orgánů dohledu.

Výdaje a poplatky orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se úkolů a pravomocí uvedených v čl. 44b odst. 1 jsou v rámci odhadu uvedeného v prvním pododstavci samostatně identifikovatelné. Návrh vypracovaný pověřeným členem týkající se uvedených výdajů a poplatků schvaluje výbor pro dohled nad ústředními protistranami před přijetím odhadu výkonné zasedání pro ústřední protistrany.

Roční účetní závěrky orgánu ESMA zpracované a zveřejněné v souladu s čl. 64 odst. 6 obsahují příjmy a výdaje spojené s úkoly uvedenými v čl. 44b odst. 1.

1a. Předseda předloží návrh jednotného programového dokumentu Evropskému parlamentu a Radě, a následně rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu, který byl schválen výkonnou radou a výborem pro dohled nad ústředními protistranami z hlediska výdajů a poplatků týkajících se úkolů a pravomocí uvedených v čl. 44b odst. 1 návrh jednotného programového dokumentu na následující tři rozpočtové roky.

1b. Výkonná rada ▌ jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru. Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, schvaluje jednotný programový dokument Evropský parlament.

2. Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, jež se má účtovat na vrub souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

3. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu pro cenné papíry a trhy. Rozpočtový orgán schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro cenné papíry a trhy a schválí limit celkových výdajů orgánu pro cenné papíry a trhy.

4. Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

5. Výkonná rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

5a.  Rozpočtový orgán schválí jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro cenné papíry a trhy, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.“;

49)  článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64Plnění a kontrola rozpočtu

„1. Pověřený člen vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní roční rozpočet orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy, přičemž tento účetní musí být nezávislý, účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro cenné papíry a trhy, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora.

3. Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5. Po zohlednění vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 148 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro cenné papíry a trhy, jednající na vlastní odpovědnost, konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Pověřený člen ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6. Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro cenné papíry a trhy účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7. Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pověřený člen zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď v kopii výkonné radě a Komisi.

9. Pověřený člen v souladu s ustanovením čl. 165 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro cenné papíry a trhy před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

10a. Orgán pro cenné papíry a trhy poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a jakýmkoli jiným postřehům ze strany Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.“;

49a)  vkládá se nový článek 64a, který zní:

„Článek 64aVnitřní audit orgánu pro cenné papíry a trhy

Orgán pro cenné papíry a trhy zřídí výbor vnitřního auditu, který Evropskému parlamentu a Radě poskytne stanovisko pro udělení absolutoria té části rozpočtu, která není financována z rozpočtu Unie.“

50)  článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro cenné papíry a trhy. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013* pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro cenné papíry a trhy a pouze s předchozím souhlasem Komise.

*Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).“;

51)  v článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jiné nedovolené činnosti se na orgán pro cenné papíry a trhy bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013*.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“;

52)  článek 68 se mění takto:

a)  odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně členů výkonné rady na plný úvazek, jejího předsedy, předsedy výboru pro dohled nad ústředními protistranami a ředitele podle čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2. Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonná rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

53)  článek 70 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro cenné papíry a trhy na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

Článek 16 služebního řádu se vztahuje na všechny členy orgánu pro cenné papíry a trhy, a to i na ty úředníky, kteří jsou přiděleni členskými státy na dočasném základě, a na všechny další osoby vykonávající pracovní úkoly pro orgán na smluvním základě.“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro cenné papíry a trhy a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.“;

c)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Výkonná rada, výbor pro dohled nad ústředními protistranami a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle předchozích

Tytéž požadavky na zachování služebního tajemství se rovněž vztahují na pozorovatele, kteří se účastní zasedání výkonné rady, výboru pro dohled nad ústředními protistranami a rady orgánů dohledu, kteří se účastní činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy.“;

d)  ▌ odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3. „Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Odstavce 1 a 2 se nevztahují na žádnou osobu, která podává zprávy nebo sděluje informace o hrozbě nebo újmě pro veřejný zájem v rámci jejich pracovního vztahu k orgánu.

Na informace uvedené v odstavci 2 se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro cenné papíry a trhy stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.

4a. Orgán pro cenné papíry a trhy má zavedené specializované kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace nahlášené určitou osobou poukazující na skutečné nebo možné nedodržování aktů Unie nebo na porušování práva či na případy nesprávného úředního postupu.;“

54)  článek 71 se nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/XXX (nařízení o ochraně údajů pro orgány a instituce EU) při plnění jeho povinností.“;

55)  v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výkonná rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.“;

56)  v článku 73 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro cenné papíry a trhy rozhoduje výkonná rada.“;

57)  v článku 74 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro cenné papíry a trhy zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro cenné papíry a trhy a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem pro cenné papíry a trhy a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.“;

57a)  v článku 75 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Orgán pro cenné papíry a trhy spolupracuje se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro cenné papíry a trhy uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

3. Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1, zejména ve vztahu k zemím, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, do činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí ve vedení orgánu pro cenné papíry a trhy v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.“

58)  vkládá se nový článek 75a, který zní:

„Článek 75aVýkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 35d odst. 2 druhém pododstavci kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 35d odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

59)  článek 76 se nahrazuje tímto:

„Článek 76Vztahy s CESR

Orgán pro cenné papíry a trhy je považován za právního nástupce CESR. Ke dni zřízení orgánu pro cenné papíry a trhy budou veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CESR automaticky převedeny na orgán pro cenné papíry a trhy. CESR vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled bude předmětem auditu a bude schválen CESR a Komisí.“

60)  vkládá se nový článek 77a, který zní:

Článek 77aPřechodná ustanovení

Úkoly a pozice výkonného ředitele jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.

Úkoly a pozice předsedy jmenovaného v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], trvají do uplynutí jejich platnosti.

Úkoly a pozice členů správní rady jmenovaných v souladu s tímto nařízením, naposledy pozměněným směrnicí 2014/51/EU, jenž je ve funkci ke dni [ÚP: vložte datum tři měsíce po vstupu tohoto nařízení v platnost], k uvedenému datu skončí.“.

60a)  článek 79 se zrušuje;

60b)  článek 80 se zrušuje;

60c)  článek 81 se nahrazuje tímto:

„Článek 81Přezkum

1. Komise do … [do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a následně každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro cenné papíry a trhy a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;

i) ▐ nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;

ii) nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro cenné papíry a trhy;

b) fungování kolegií orgánů dohledu;

c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) úlohu orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud jde o systémová rizika;

e) uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;

fa) fungování rozhodování společného výboru.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně

b) je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) jsou zdroje orgánu pro cenné papíry a trhy přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) je sídlo orgánu pro cenné papíry a trhy na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

2a. V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se provádění, fungování a účinnosti vydávání časové omezených rozhodnutí o neuplatnění postupu podle článku 9a tohoto nařízení.

2b. V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se případného dohledu nad obchodními systémy třetích zemí ze strany oránu ESMA, které prozkoumá hlediska, jako je uznání na základě systémového významu, organizační požadavky, soustavné dodržování předpisů, pokuty a penále, jakož i zaměstnanci a zdroje. V tomto svém posouzení zohlední Komise dopady na likviditu, včetně dostupnosti nejlepší ceny pro investory, nejlepšího provedení pro klienty EU, překážek obchodu a hospodářských přínosů pro protistrany v EU s ohledem na celosvětové obchodování, jakož i na rozvoj unie kapitálových trhů.

2c. V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 Komise po konzultaci se všemi příslušnými orgány a zúčastněnými stranami provádí komplexní posouzení týkající se případného dohledu nad centrálními depozitáři třetích zemí ze strany orgánu ESMA, které prozkoumá hlediska, jako je uznání na základě systémového významu, organizační požadavky, soustavné dodržování předpisů, pokuty a penále, jakož i zaměstnanci a zdroje.

2d. Komise předloží posouzení uvedená v odstavcích 2a, 2b a 2c spolu s případnými legislativními návrhy Evropskému parlamentu a Radě do [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro cenné papíry a trhy další pravomoci dohledu v této oblasti.

4. Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 6Změny nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů

Nařízení (EU) č. 600/2014 se mění takto:

25)  článek 1 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g) udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a dohled nad nimi“;

b)  v článku 1 se vkládá nový odstavec 5a, který zní:

„5a. Články 40 a 42 se rovněž vztahují na správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investiční společností SKIPCP, kterým bylo uděleno povolení v souladu se směrnicí 2009/65/ES, a správce alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU.“;

26)  V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)  body 34, 35 a 36 se nahrazují tímto:

„34)  „schváleným systémem pro uveřejňování informací“ (APA) osoba, která má podle tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu zveřejňování zpráv o obchodech za investiční podniky v souladu s články 20 a 21;

35) „poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací“ (CTP) osoba, která má podle tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu spočívající ve shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji uvedenými v článcích 6, 7, 10, 12, 13, 20 a 21 od regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a v jejich konsolidaci do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje údaje o cenách a objemech ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům;

36) „schváleným mechanismem pro hlášení obchodů“ (ARM) osoba, která má podle tohoto nařízení uděleno povolení poskytovat službu hlášení podrobností o obchodech příslušným orgánům nebo orgánu ESMA za investiční podniky;“

b)  vkládá se nový bod 36a, který zní:

„poskytovateli služeb hlášení údajů“ osoby uvedené v bodech 34 až 36 a osoby uvedené v článku 38a a čl. 27a odst. 2;“;

27)  článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22Poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů

1. Za účelem provedení výpočtů pro určení požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti a režimů obchodních povinností stanovených v článcích 3 až 11, článcích 14 až 21 a článku 32, které jsou použitelné na finanční nástroje, a pro určení toho, zda je určitý investiční podnik systematickým internalizátorem, si může orgán ESMA a příslušné orgány vyžádat informace od:

a)  obchodních systémů;

b)  schválených systémů pro uveřejňování informací (APA) a

c)  poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací (CTP).

2. Obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací potřebné údaje uchovávají po dostatečně dlouhou dobu.

3. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obsahu a četnosti žádostí o údaje, formátů a časových rámců, kterými se obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací řídí při reagování na žádosti o údaje uvedené v odstavci 1, a druhu údajů, které se mají uchovávat, i minimální doby, po kterou obchodní systémy, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací údaje v souladu s odstavcem 2 mají uchovávat, aby mohly žádostem o údaje vyhovět.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

28)  článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26Povinnost předkládat hlášení o obchodech

1.  Investiční podniky, které provádějí obchody s finančními nástroji, předkládají hlášení obsahující úplné a přesné podrobnosti o takových obchodech příslušnému orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne.

Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 85 směrnice 2014/65/EU opatření nezbytná k zajištění toho, že tyto informace obdrží rovněž příslušný orgán trhu nejrelevantnějšího z hlediska likvidity těchto finančních nástrojů.

Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA na požádání jakékoli informace předložené v souladu s tímto článkem.

2.  Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na:

a) finanční nástroje přijaté k obchodování či obchodované v obchodním systému nebo v jejichž případě byla podána žádost o přijetí k obchodování;

b) finanční nástroje, kde je podkladovým aktivem finanční nástroj obchodovaný v obchodním systému; a

c) finanční nástroje, kde je podkladovým aktivem index nebo koš složený z finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému.

Tato povinnost se vztahuje na obchody s finančními nástroji uvedenými v písmenech a) až c) bez ohledu na to, zda tyto obchody probíhají v obchodním systému.

3.  Hlášení obsahují zejména podrobnosti o názvech a číslech nakoupených nebo prodaných finančních nástrojů, množství, data a časy uskutečnění a ceny obchodů, informace k identifikaci zákazníků, na jejichž účet investiční podnik obchod uskutečnil, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku zodpovědných za investiční rozhodnutí a uskutečnění obchodu, informace k identifikaci použitelné výjimky, v jejímž rámci se obchod uskutečnil, informace k identifikaci dotčeného investičního podniku a informaci k identifikaci prodeje na krátko ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 ve vztahu k veškerým akciím a veřejnoprávním dluhopisům spadajícím do oblasti působnosti článků 12, 13 a 17 uvedeného nařízení. U obchodů neprováděných v obchodním systému hlášení rovněž obsahují informace k identifikaci druhů obchodů v souladu s opatřeními, která mají být přijata podle čl. 20 odst. 3 písm. a) a čl. 21 odst. 5 písm. a). V případě komoditních derivátů hlášení uvedou, zda obchod objektivně měřitelným způsobem snižuje riziko v souladu s článkem 57 směrnice 2014/65/EU.

4.  Investiční podniky, které předávají pokyny, uvedou při předání uvedeného pokynu všechny podrobnosti uvedené v odstavcích 1 a 3. Investiční podnik se může místo předložení uvedených podrobností při předávání pokynů rozhodnout ohlásit předávaný pokyn, je-li proveden, jako obchod v souladu s požadavky podle odstavce 1. V tomto případě musí být v hlášení o obchodu uvedeno, že se týká předávaného pokynu.

5.  Organizátor obchodního systému ohlásí podrobnosti obchodů s finančními nástroji obchodovanými na jeho platformě, které prostřednictvím jeho systémů uskutečňuje podnik, na nějž se toto nařízení nevztahuje, v souladu s odstavci 1 a 3.

6.  Při podávání informací k identifikaci zákazníků podle požadavku uvedeného v odstavcích 3 a 4 použijí investiční podniky identifikační označení právních subjektů zavedená pro účely identifikace zákazníků, které jsou právnickými osobami.

Orgán ESMA do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost] vypracuje obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 s cílem zajistit, aby používání identifikačních označení právních subjektů v rámci Unie bylo v souladu s mezinárodními normami, a to zejména s normami stanovenými Radou pro finanční stabilitu.

7.  Hlášení vypracovává pro příslušný orgán investiční podnik sám či schválený mechanismus pro hlášení obchodů jeho jménem nebo obchodní systém, jehož prostřednictvím byl obchod dokončen, a to v souladu s odstavci 1, 3 a 9.

Investiční podniky odpovídají za úplnost, přesnost a včasné předložení hlášení, která jsou předkládána příslušnému orgánu.

Odchylně od této odpovědnosti, pokud investiční podnik hlásí informace o těchto obchodech prostřednictvím schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, který jedná jeho jménem, nebo obchodního systému, neodpovídá investiční podnik za neúplnost, nepřesnost nebo pozdní předložení hlášení, které lze přičíst schválenému mechanismu pro hlášení obchodů nebo obchodnímu systému. V těchto případech a s výhradou čl. 66 odst. 4 směrnice 2014/65/EU odpovídá za tyto nedostatky schválený mechanismus pro hlášení obchodů nebo obchodní systém.

Investiční podniky musí nicméně učinit přiměřené kroky k ověření úplnosti, přesnosti a včasnosti hlášení o obchodech, které byly předloženy jejich jménem.

Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém při vypracovávání hlášení jménem investičního podniku měl řádné bezpečnostní mechanismy, které zaručí bezpečnost a ověřování prostředků na převod informací, budou minimalizovat rizika poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim, zamezí úniku informací a budou nepřetržitě udržovat jejich důvěrnost. Domovský členský stát požaduje, aby obchodní systém spravoval přiměřené zdroje a měl zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

Příslušný orgán může jako schválený mechanismus hlášení o obchodech příslušnému orgánu v souladu s odstavci 1, 3 a 9 schválit systém párování obchodů nebo systém hlášení, včetně registrů obchodních údajů zaregistrovaných či uznaných v souladu s hlavou VI nařízení (EU) č. 648/2012.

Pokud byly obchody ohlášeny registru obchodních údajů v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 648/2012, který je schválen jako schválený systém pro uveřejňování informací, a pokud tato hlášení obsahují údaje požadované podle odstavců 1, 3 a 9 a příslušnému orgánu je předává registr obchodních údajů ve lhůtě stanovené v odstavci 1, považuje se povinnost investičního podniku stanovená v odstavci 1 za splněnou.

Pokud jsou v hlášení o obchodech chyby nebo opomenutí, schválený mechanismus pro hlášení obchodů, investiční podnik nebo obchodní systém podávající hlášení o obchodu informace opraví a předloží opravené hlášení příslušnému orgánu.

8.  Jestliže se v souladu s čl. 35 odst. 8 směrnice 2014/65/EU hlášení podle tohoto článku předávají příslušnému orgánu, předá tento orgán tyto informace příslušným orgánům domovského členského státu investičního podniku, pokud se příslušné orgány domovského členského státu nerozhodnou, že si uvedené informace obdržet nepřejí.

9.  Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)  standardy a formáty údajů pro informace hlášené v souladu s odstavci 1 a 3, včetně metod a opatření pro hlášení finančních obchodů a formy a obsahu těchto hlášení;

b)  kritéria pro vymezení relevantního trhu v souladu s odstavcem 1;

c)  odkazy na nakoupené nebo prodané finanční nástroje, množství, data a časy uskutečnění a ceny obchodů, informace a detaily o totožnosti zákazníka, na jejichž účet investiční podnik obchod uskutečnil, informace k identifikaci osob a počítačových algoritmů v investičním podniku zodpovědných za investiční rozhodnutí a uskutečnění obchodu, informace k identifikaci použitelné výjimky, v jejímž rámci se obchod uskutečnil, informace k identifikaci dotčeného investičního podniku, způsob uskutečnění obchodu a datová pole potřebná ke zpracování a analýze hlášení o obchodech v souladu s odstavcem 3; a

d)  informace k identifikaci prodeje akcií a veřejnoprávních dluhopisů na krátko uvedené v odstavci 3;

e)  příslušné kategorie finančních nástrojů, o nichž mají být podávána hlášení v souladu s odstavcem 2;

f)  podmínky, za nichž budou členskými státy podle odstavce 6 vytvářena, přidělována a vedena identifikační označení právnických osob, a podmínky toho, jak budou tato identifikační označení právnických osob používána investičními podniky, tak aby poskytovaly v souladu s odstavci 3, 4 a 5 informace pro identifikaci zákazníků v hlášeních o obchodu, jež mají tyto podniky povinnost sestavovat podle odstavce 1;

g)  zda se povinnost hlásit obchody vztahuje i na pobočky investičních podniků;

h)  co představuje obchod a provedení obchodu pro účely tohoto článku;

i)  kdy se má za to, že investiční podnik předal pokyn pro účely odstavce 4.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

10.  Orgán ESMA do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost] předloží Komisi zprávu o fungování tohoto článku, včetně jeho návaznosti na další povinnosti spojené s předkládáním zpráv podle nařízení (EU) č. 648/2012 a toho, zda obsah a formát hlášení o obchodech obdržených a vyměňovaných mezi příslušnými orgány umožňuje komplexní sledování činnosti investičních podniků v souladu s článkem 24 tohoto nařízení. Komise může přijmout kroky k navržení jakýchkoli změn v tomto ohledu, mimo jiné i stanovit předávání hlášení o obchodech pouze do jednoho systému. Komise předá zprávu orgánu ESMA Evropskému parlamentu a Radě.“;

29)  článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27Povinnost poskytnout referenční údaje o finančním nástroji

1.  Pokud jde o finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodované v mnohostranných obchodních systémech nebo organizovaných obchodních systémech, poskytují obchodní systémy orgánu ESMA identifikační referenční údaje pro účely hlášení o obchodech podle článku 26.

Pokud jde o další finanční nástroje, na něž se vztahuje čl. 26 odst. 2, obchodované na jeho systému, každý systematický internalizátor poskytne orgánu ESMA referenční údaje vztahující se k těmto finančním nástrojům.

Identifikační referenční údaje jsou připraveny k předložení orgánu ESMA v elektronické a standardizované podobě před zahájením obchodování s daným nástrojem. Referenční údaje o finančním nástroji se aktualizují po každé změně údajů týkající se finančního nástroje. Orgán ESMA tyto referenční údaje okamžitě uveřejní na svých internetových stránkách. Orgán ESMA tyto referenční údaje okamžitě zpřístupní příslušným orgánům.

2.  S cílem umožnit, aby příslušné orgány sledovaly v souladu s článkem 26 činnosti investičních podniků pro zajištění toho, že budou jednat čestně, poctivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu, orgán ESMA po konzultaci s příslušnými orgány zavede nezbytné mechanismy za účelem zajištění toho, že:

a)  orgán ESMA tyto referenční údaje o finančním nástroji podle odstavce 1 skutečně obdrží;

b)  kvalita takto obdržených údajů bude vhodná pro účel hlášení o obchodu podle článku 26;

c)  referenční údaje o finančním nástroji obdržené podle odstavce 1 budou účinně a neprodleně předány relevantním příslušným orgánům;

d)  mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány jsou zavedeny účinné mechanismy pro řešení problémů v oblasti předávání údajů a kvality údajů.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících:

a)  standardy a formáty referenčních údajů o finančním nástroji v souladu s odstavcem 1, včetně metod a opatření pro poskytování údajů a veškerých jejich aktualizací orgánu ESMA a jejich předávání příslušným orgánům v souladu s odstavcem 1, a formu a obsah těchto údajů;

b)  technická opatření, která jsou nezbytná ve vztahu k mechanismům, které má orgán ESMA a příslušné orgány vytvořit podle odstavce 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3a.  Orgán ESMA může pozastavit povinnost hlášení ve smyslu odstavce 1 pro některé nebo všechny finanční nástroje, u nichž jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  Pozastavení je nutné k zachování integrity a kvality referenčních údajů, které podléhají povinnosti hlášení ve smyslu čl. 27 odst. 1 nařízení o trzích finančních nástrojů, jež mohou být ohroženy kteroukoli z těchto okolností:

i) podstatná neúplnost, nepřesnost nebo narušení předložených údajů nebo

ii) fungování systémů pro předkládání, sběr, zpracování nebo uchovávání příslušných referenčních údajů orgánem ESMA, příslušnými vnitrostátními orgány, tržními infrastrukturami, systémy zúčtování a vypořádání a důležitými účastníky trhu nebylo včas dostupné, bylo narušeno nebo poškozeno.

b)  Stávající použitelné regulatorní požadavky Unie podle práva Unie hrozbu neřeší.

c)  Pozastavení nemá škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření.

d)  Pozastavení nezakládá žádnou regulační arbitráž.

Při přijímání opatření uvedeného v prvním pododstavci orgán ESMA zohlední, do jaké míry opatření zajišťuje přesnost a úplnost nahlašovaných údajů pro účely uvedené v odstavci 2.

Před přijetím rozhodnutí o opatření uvedeném v prvním pododstavci informuje orgán ESMA příslušné orgány.

Komise je v souladu s článkem 50 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k upřesnění kritérií a faktorů, které má orgán ESMA zohlednit při stanovení, v jakých případech může být přijato a pozbýt platnosti opatření podle prvního pododstavce.“

30)  vkládá se nová hlava IVa, která zní:

„HLAVA IVa

SLUŽBY HLÁŠENÍ ÚDAJŮ

KAPITOLA 1

Udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů

Článek 27aPožadavek na udělení povolení

1. Provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů formou výkonu regulérního povolání nebo podnikání podléhá předchozímu schválení ze strany orgánu ESMA v souladu s touto hlavou.

2. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující obchodní systém mohou rovněž poskytovat služby schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, pokud bylo orgánem ESMA předem ověřeno, že uvedená investiční firma nebo organizátor trhu splňují ustanovení této hlavy. Poskytování uvedených služeb se zahrne do jejich povolení.

3. Orgán ESMA vytvoří registr všech poskytovatelů služeb hlášení údajů v Unii. Tento registr je veřejně přístupný a obsahuje informace o službách, pro něž má poskytovatel služeb hlášení údajů povolení, a je pravidelně aktualizován.

Pokud orgán ESMA povolení odejme v souladu s článkem 27d, zveřejní se informace o tomto odnětí v registru na dobu pěti let.

4. Poskytovatelé služeb hlášení údajů poskytují své služby pod dohledem orgánu ESMA. Orgán ESMA pravidelně prověřuje, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů dodržují ustanovení této hlavy. Orgán ESMA sleduje, zda poskytovatelé služeb hlášení údajů plní nepřetržitě podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě.

Článek 27bUdělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů

1. Poskytovatelům služeb hlášení údajů je orgánem ESMA pro účely hlavy IVa uděleno povolení, pokud:

a)  poskytovatel služeb hlášení údajů je právnickou osobou usazenou v Unii a

b)  poskytovatel služeb hlášení údajů splňuje požadavky stanovené v hlavě IVa.

2. V povolení uvedeném v odstavci 1 je uvedena služba hlášení údajů, kterou je poskytovatel služeb hlášení údajů oprávněn poskytovat. Pokud chce oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů svou podnikatelskou činnost rozšířit o další služby hlášení údajů, podá žádost orgánu ESMA o rozšíření svého povolení.

3. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů plní nepřetržitě podmínky povolení stanovené v hlavě IVa. Oprávněný poskytovatel služeb hlášení údajů informuje bez zbytečného odkladu orgán ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro povolení.

4. Povolení uvedené v odstavci 1 je účinné a platné na celém území Unie a poskytovateli služeb hlášení údajů umožňuje poskytovat služby, pro které je získal, v celé Unii.

Článek 27cPostupy vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení

1. Žádající poskytovatel služeb hlášení údajů předloží žádost, v níž jsou uvedeny veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA mohl přesvědčit, že poskytovatel služeb hlášení údajů přijal k okamžiku udělení prvního povolení veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle ustanovení této hlavy, včetně plánu činností, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných služeb a organizační strukturu.

2. Orgán ESMA do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o povolení posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž musí poskytovatel služeb hlášení údajů poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to poskytovateli služeb hlášení údajů.

3. Orgán ESMA do šesti měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda poskytovatel služeb hlášení údajů splňuje ustanovení této hlavy a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení a následně o tom do pěti pracovních dnů vyrozumí žádajícího poskytovatele služeb hlášení údajů.

4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)  informace, které mu mají být poskytnuty podle odstavce 6, včetně plánu činností;

b)  informace zahrnuté do oznámení podle čl. 27b odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování či poskytování informací stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 27e odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27dOdnětí povolení

1. Orgán ESMA může povolení udělené poskytovateli služeb hlášení údajů odejmout v případě, že poskytovatel:

a)  nevyužije toto povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;

b)  získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)  již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo povolení uděleno;

d)  vážně a soustavně porušuje ustanovení tohoto nařízení.

2. Orgán ESMA bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán v členském státě, v němž je poskytovatel služeb hlášení údajů usazen, o rozhodnutí o odnětí povolení poskytovateli služeb hlášení údajů.

Článek 27ePožadavky na vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů

1. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů má po celou dobu dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a výkonu svých povinností věnuje dostatek času.

Vedoucí orgán má dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem poskytovatele služeb hlášení údajů. Každý člen vedoucího orgánu jedná čestně, bezúhonně a nezávisle, aby mohl v případě potřeby efektivně vznášet připomínky k rozhodnutím vrcholového vedení a efektivně kontrolovat a sledovat rozhodování osob ve vedení.

Pokud organizátor trhu žádá o povolení k provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů podle článku 27c, má se za to, že členové vedoucího orgánu schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, kteří jsou zároveň členy vedoucího orgánu regulovaného trhu, požadavek stanovený v prvním pododstavci splňují.

2. Poskytovatel služeb hlášení údajů oznámí orgánu ESMA všechny členy svého vedoucího orgánu a veškeré změny v jeho členské základně spolu s veškerými informacemi potřebnými k posouzení, zda daný subjekt splňuje podmínky odstavce 1.

3. Vedoucí orgán poskytovatele služeb hlášení údajů stanoví zavedení mechanismů správy a řízení zajišťujících účinné a obezřetné vedení organizace, včetně oddělení funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlíží nad nimi, a to způsobem, který podporuje integritu trhu a zájmy jeho zákazníků.

4. Orgán ESMA odmítne udělit povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoba nebo osoby, které budou skutečně řídit činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, mají dostatečně dobrou pověst, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navrhované změny ve vedení poskytovatele ohrožují jeho řádné a obezřetné vedení a patřičné posouzení zájmu jeho zákazníků a integrity trhu.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost] k posouzení vhodnosti členů vedoucího orgánu popsaného v odstavci 1 s přihlédnutím k různým úlohám a funkcím, které plní a vykonávají, a k potřebě vyhnout se střetu zájmů mezi členy vedoucího orgánu a uživateli schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola 2

PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÉ SYSTÉMY PRO UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ, POSKYTOVATELE KONSOLIDOVANÝCH OBCHODNÍCH INFORMACÍ A SCHVÁLENÉ MECHANISMY PRO HLÁŠENÍ OBCHODŮ

Článek 27fOrganizační požadavky pro schválené systémy pro uveřejňování informací

1. Schválený systém pro uveřejňování informací má zavedeny odpovídající politiky a opatření k uveřejnění informací požadovaných podle článků 20 a 21 v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je schválený systém pro uveřejňování informací uveřejní. Schválený systém pro uveřejňování informací tyto informace účinně a jednotně šíří způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátu, jenž je umožní konsolidovat s podobnými údaji z jiných zdrojů.

2. Informace uveřejňované schváleným systémem pro uveřejňování informací podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto údaje:

a)  identifikaci finančního nástroje;

b)  cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)  objem obchodu;

d)  čas obchodu;

e)  čas hlášení obchodu;

f)  cenovou notaci obchodu;

g)  kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)  případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám.

3. Schválený systém pro uveřejňování informací provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený systém pro uveřejňování informací, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, musí zejména nakládat se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozovat a udržovat vhodné mechanismy k oddělení různých firemních funkcí.

4. Schválený systém pro uveřejňování informací má zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací před jejich uveřejněním. Schválený systém pro uveřejňování informací udržuje přiměřené zdroje a má zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

5. Schválený systém pro uveřejňování informací má zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost obchodních zpráv, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu.

6. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení společných formátů, datových standardů a technických opatření, které usnadní konsolidaci informací uvedených v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, kterými stanoví přiměřené obchodní podmínky pro uveřejnění informací podle odstavce 1 tohoto článku.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:

a)  způsob, jakým může schválený systém pro uveřejňování informací splnit povinnost uveřejňovat informace uvedenou v odstavci 1;

b)  obsah informací uveřejňovaných podle odstavce 1 zahrnující alespoň informace uvedené v odstavci 2 tak, aby bylo umožněno uveřejnění informací požadovaných podle tohoto článku;

c)  konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 3, 4 a 5.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27gOrganizační požadavky pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací

1. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací má zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 6 a 20, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek.

Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:

a)  identifikaci finančního nástroje;

b)  cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)  objem obchodu;

d)  čas obchodu;

e)  čas hlášení obchodu;

f)  cenovou notaci obchodu;

g)  kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)  v příslušných případech skutečnost, že za investiční rozhodnutí a uskutečnění obchodu byl odpovědný počítačový algoritmus v investičním podniku;

i)  v příslušných případech údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám;

j)  byla-li povinnost uveřejnit informace uvedená v čl. 3 odst. 1 prominuta v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a), nebo b), označení specifikující, které z těchto výjimek obchod podléhal.

Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací je schopen tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a ve formátech, jež jsou pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné.

2. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací má zavedeny odpovídající politiky a opatření ke shromažďování informací uveřejňovaných v souladu s články 10 a 21, ke konsolidaci těchto informací v souvislý tok elektronických dat a k uveřejnění těchto informací v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času, a za přiměřených obchodních podmínek. Tyto informace zahrnují alespoň tyto údaje:

a)  identifikaci nebo identifikační prvky finančního nástroje;

b)  cenu, za niž byl obchod uzavřen;

c)  objem obchodu;

d)  čas obchodu;

e)  čas hlášení obchodu;

f)  cenovou notaci obchodu;

g)  kód obchodního systému, ve kterém byl obchod proveden, nebo kód „SI“, byl-li obchod proveden prostřednictvím systematického internalizátora, a v ostatních případech kód „OTC“;

h)  případně údaj, že obchod podléhal zvláštním podmínkám.

Informace se poskytují bezplatně po uplynutí patnácti minut od okamžiku, kdy je poskytovatel konsolidovaných obchodních informací uveřejní. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací je schopen tyto informace účinně a jednotně šířit způsobem, který k těmto informacím zajistí rychlý přístup, bez diskriminace a v obecně přijímaných formátech, jež jsou interoperabilní a pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné.

3. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zajistí konsolidaci poskytnutých údajů ze všech regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací a pro finanční nástroje uvedené v regulačních technických normách podle odst. 8 písm. c).

4. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů. Organizátor trhu nebo schválený systém pro uveřejňování informací, kteří zároveň provozují službu konsolidovaných obchodních informací, nakládají se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozují a spravují vhodné mechanismy k oddělení různých obchodních funkcí.

5. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací má zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost prostředků pro přenos informací a minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací udržuje přiměřené zdroje a má zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení datových standardů a formátů pro informace, jež mají být uveřejněny v souladu s články 6, 10, 20 a 21 a jež zahrnují identifikaci finančního nástroje, cenu, množství, čas, cenovou notaci, identifikaci obchodního systému a ukazatelů pro zvláštní podmínky, jimž obchod podléhal, jakož i technická opatření na podporu účinného a jednotného šíření informací způsobem, který zajistí, aby tyto informace byly pro účastníky trhu snadno přístupné a použitelné podle odstavců 1 a 2, včetně určení dodatečných služeb, jež by poskytovatel konsolidovaných obchodních informací mohl vykonávat za účelem zvýšení účinnosti trhu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89, kterými objasní, co jsou přiměřené obchodní podmínky pro poskytnutí přístupu k datovým tokům uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

7. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:

a)  způsob, jakým může poskytovatel konsolidovaných obchodních informací splnit povinnost uveřejňovat informace uvedené v odstavcích 1 a 2;

b)  obsah informací uveřejňovaných podle odstavců 1 a 2;

c)  finanční nástroje, jejichž údaje musí být poskytnuty v datovém toku, a u nekapitálových nástrojů obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací, které musí být uvedeny;

d)  jiný způsob zajištění toho, aby údaje uveřejněné různými poskytovateli konsolidovaných obchodních informací byly jednotné a umožňovaly důkladné zmapování podobných údajů z jiných zdrojů a křížové odkazy na ně a aby bylo možné tyto údaje shromažďovat na úrovni Unie;

e)  konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 27hOrganizační požadavky pro schválený mechanismus pro hlášení obchodů

1. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů má zavedeny odpovídající politiky a opatření umožňující předkládat hlášení o informacích požadovaných podle článku 26 co nejrychleji, nejpozději však do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byl obchod proveden.

2. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů provozuje a spravuje účinné správní mechanismy, které mají zamezit střetu zájmů se zákazníky. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů, který je zároveň organizátorem trhu nebo investičním podnikem, zejména nakládá se všemi shromážděnými informacemi nediskriminačním způsobem a provozuje a udržuje vhodné mechanismy k oddělení různých obchodních funkcí.

3. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů má zavedeny řádné bezpečnostní mechanismy, jež zaručují bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, minimalizují riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu k nim a zamezují úniku informací při nepřetržitém zachovávání důvěrnosti údajů. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů udržuje přiměřené zdroje a má zavedeny záložní systémy, které mu umožní své služby nabízet a zajišťovat nepřetržitě.

4. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů má zavedeny systémy, které umožňují účinně kontrolovat úplnost hlášení o obchodech, zjišťovat chybějící údaje a zjevné chyby způsobené investičním podnikem, a pokud k takové chybě dojde nebo se zjistí chybějící údaj, sdělit podrobnosti o chybě nebo o chybějícím údaji investičnímu podniku a požadovat, aby takovéto chybné zprávy byly předány znovu.

Schválený mechanismus pro hlášení obchodů má zavedeny systémy, které mu umožní odhalit chyby nebo chybějící údaje způsobené samotným schváleným mechanismem pro hlášení obchodů a opravit a předat, případně opětovně předat, příslušnému orgánu správné a úplné zprávy o obchodech.

5. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesňují:

a)  způsob, jakým může schválený mechanismus pro hlášení obchodů splnit povinnost uveřejňovat informace podle odstavce 1; a

b)  konkrétní organizační požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

31)  Vkládá se nová hlava, která zní:

„HLAVA VIa

Pravomoci orgánu ESMA

KAPITOLA 1

PRAVOMOCI A POSTUPY

Článek 38aVykonávání pravomocí svěřených orgánu ESMA

Pravomoci svěřené podle článků 38b až 38e orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem ESMA nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 38bŽádost o poskytnutí informací

1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu ESMA podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a) schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismus pro hlášení obchodů a investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího obchodní systém pro provozování služeb vykazování údajů schváleného systému pro uveřejňování informací, poskytovatele konsolidovaných obchodních informací nebo schváleného mechanismu pro hlášení obchodů, a osoby, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány;

  b) vedoucích pracovníků osob uvedených v písmenu a);

c) auditorů a poradců osob uvedených v písmenu a);

2. Jakákoli prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) zahrne lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) bude obsahovat prohlášení, že osoba, od níž se informace žádají, nemá povinnosti uvedené informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící;

f) uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 38e, pokud poskytnuté informace jsou nesprávné nebo zavádějící.

3. V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) upřesní požadované informace;

d) stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e) upozorní na penále stanovené v článku 38g, jestliže budou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 38f, jestliže budou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou informace sdělit za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nepravdivé nebo zavádějící.

5. Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 38cObecná šetření

1. V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 38b odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 38b odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 38i, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 38h, jestliže jsou odpovědi osob uvedených v čl. 38b odst. 1 na položené otázky nesprávné nebo zavádějící.

3. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán ESMA s dostatečným předstihem před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám pomoc při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.

6. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v čl. 1 písm. e), uvedený orgán ověří že:

a) rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 3 je pravé;

b) opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 38dKontroly na místě

1. Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách osob uvedených v čl. 38b odst. 1.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 38b odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že relevantní orgán potvrdil, že proti nim nemá námitky.

4. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 38g pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5. Osoby uvedené v čl. 38b odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 38i, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6. Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit.

7. Orgán ESMA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 38b odst. 1.

8. Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a v příslušných případech požádá o pomoc policii nebo rovnocenný vynucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

9. Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o zajišťovací opatření.

10. Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o udělení povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

a)  rozhodnutí přijaté orgánem ESMA uvedené v odstavci 4 je pravé;

b)  opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

Pro účely písmene b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i o závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 38eVýměna informací

Orgán ESMA a příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace požadované pro účely výkonu jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 38fSlužební tajemství

Povinnost zachovat služební tajemství uvedená v článku 76 směrnice 2014/65/EU se vztahuje na orgán ESMA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán ESMA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již orgán ESMA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má orgán ESMA uzavřeny smlouvy.

Článek 38gOpatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem ESMA

1. Pokud orgán ESMA zjistí, že se osoba uvedená v čl. 38a odst. 1 písm. a) dopustila některého z případu porušení povinností uvedených v hlavě IVa, přijme jedno nebo více z těchto opatření:

a) přijme rozhodnutí, které této osobě nařizuje porušování povinnosti ukončit;

b) přijme rozhodnutí o uložení pokut podle článků 38h a 38i;

c) vydá veřejná oznámení.

2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) trvání a četnost porušení povinnosti;

b) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c) zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d) míru odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

e) finanční sílu osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

f) vliv porušení na zájmy investorů;

g) význam realizovaného zisku nebo zamezené ztráty osoby odpovědné za porušení předpisů nebo ztrát třetích stran plynoucích z porušení předpisů, pokud je lze stanovit;

h) úroveň spolupráce osoby odpovědné za porušení předpisů s orgánem ESMA, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaného zisku nebo zamezené ztráty;

i) předchozí porušení ze strany osoby odpovědné za porušení;

j) opatření, která po porušení přijala osoba odpovědná za porušení, aby zabránila jeho opakování.

3. Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Poskytování informací veřejnosti uvedené v prvním pododstavci zahrnuje alespoň:

a)   prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení povinnosti se proti rozhodnutí odvolat;

b)   v příslušných případech prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že toto odvolání nemá odkladný účinek;

c)   prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 2

SPRÁVNÍ SANKCE A JINÁ OPATŘENÍ

Článek 38hPokuty

1. Pokud v souladu s čl. 38k odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinností uvedených v hlavě IVa, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit povinnost.

2. Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí 200 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně. .

3. Za účelem stanovení výše pokuty podle odstavce 1 orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 38g odst. 2.

Článek 38iPenále

1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) osobu porušování povinnosti ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 38b odst. 1 písm. a);

b) osobu uvedenou v čl. 38b odst. 1, aby:

– poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 38b,

– aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 38c;

– aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 38d.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 38jZveřejňování, povaha, vynucování a alokace pokut a penále

1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 38h a 38i s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou správní povahy.

3. Rozhodne-li se orgán ESMA žádné pokuty nebo penále neuložit, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4. Pokuty a penále uložené podle článků 38h a 38i jsou vynutitelné.

5. Vynucování se řídí předpisy občanského procesního práva platného ve státě, na jehož území k výkonu dochází.

6. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 38kProcesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinností uvedených v hlavě IVa, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se přímo či nepřímo nesměl účastnit dohledu nad poskytovatelem služeb hlášení údajů ani postupu schvalování poskytovatele služeb hlášení údajů a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA.

2. Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA.

3. Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 38b a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 38c a 38d.

4. Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6. V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

7. Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích stran.

8. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí uvedených osob v souladu s článkem 381 orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinností uvedených v hlavě IVa, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 38m.

9. Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

10. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost], v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vynucování pokut a penále.

11. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 38lVyjádření účastníků řízení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 38g, 38ha 38i poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na nálezu, k němuž měly osoby, proti nimž je vedeno řízení, příležitost se vyjádřit.

První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 38mPřezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 38nPoplatky za povolení a dohled

1. Orgán ESMA účtuje poskytovatelům služeb hlášení údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3. Tyto poplatky plně pokrývají výdaje orgánu ESMA nezbytné pro schválení poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi a pro náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 38o.

2. Výše individuálního poplatku účtovaného konkrétnímu poskytovateli služeb hlášení údajů pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA na jeho činnosti v souvislosti s prospektem, včetně jeho dodatků, vydaných emitentem, osobou nabízející cenné papíry nebo osobou, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu. Je přiměřená obratu emitenta, předkladatele nebo osoby, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu.

3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 do [ÚP: vložte prosím datum 24 měsíců po vstupu v platnost], v nichž upřesní typ poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým mají být uhrazeny.“

Článek 38oPřenášení úkolů z orgánu ESMA na příslušné orgány

1. Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, může orgán ESMA konkrétní úkoly v oblasti dohledu přenést na příslušný orgán členského státu v souladu s obecnými pokyny vydanými orgánem ESMA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace podle článku 38b a provádět šetření a kontroly na místě podle článku 38c a článku 38d.

2. Před přenesením úkolu orgán ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem:

a) rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b) harmonogram pro splnění úkolu; a

c) předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a ESMA.

3. V souladu s nařízením o poplatcích, které Komise přijme podle čl. 38n odst. 3, poskytne orgán ESMA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 orgán ESMA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.

32)  5. Přenesení úkolů nemá vliv na odpovědnost orgánu ESMA a neomezuje jeho schopnost provádět přenesenou činnost a dohlížet na ni.“; článek 50 se mění takto:

a)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a 3, čl. 27 odst. 3a, článku 27c, čl. 31 odst. 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10 a 12 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 2. července 2014.“;

b)    v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a 3, čl. 27 odst. 3a, článku 27c, čl. 31 odst. 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10 a 12. kdykoli zrušit.“;

c)  v odstavci 5 se první věta nahrazuje tímto:

„Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 9, čl. 2 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 2 a 3, čl. 27 odst. 3a, článku 27c, čl. 31 odst. 4, čl. 40 odst. 8, čl. 41 odst. 8, čl. 42 odst. 7, čl. 45 odst. 10 a čl. 52 odst. 10 a 12 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě tří měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví.“;

32a)  v článku 39 se vkládá nový odstavec 2a, který zní:

„2a. V souladu s čl. 9 písm. dc) nařízení (EU) č. 1093/2010 a čl. 9 písm. db) nařízení (EU) č. 1095/2010 mohou orgány EBA a ESMA koordinovat fiktivní nákupy příslušných orgánů, pokud jde o provádění šetření ve finančních institucích určitého typu nebo u určitého typu produktů či obchodní činnosti, včetně možnosti oslovování finančních institucí v roli možného spotřebitele. Informace, které na základě takového šetření obdrží, mohou být použity k plnění úkolů souvisejících s ochranou spotřebitele, finančními činnostmi a finančními inovacemi.“

32b)  v článku 40 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává ESMA v přiměřených intervalech, a to co nejdříve, nejméně však každých šest měsíců. Vydaný zákaz nebo omezení může orgán dvakrát obnovit a po uplynutí tohoto období získává trvalou platnost, pokud orgán nestanoví jinak.“

32c)  v článku 41 se odstavec 6 mění takto:

„6. Orgán EBA přezkoumává zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 v přiměřených intervalech, a to co nejdříve, nejméně však každých šest měsíců. Vydaný zákaz nebo omezení může orgán dvakrát obnovit a po uplynutí tohoto období získává trvalou platnost, pokud orgán nestanoví jinak.“

33)  v článku 52 se doplňují odstavce 13 a 14, které znějí:

„13.   Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací vytvořené v souladu s hlavou IVa. Zprávu k čl. 27d odst. 1 předloží do 3. září 2019. Zprávu k čl. 27d odst. 2 předloží do 3. září 2021.

Zprávy stanovené v prvním pododstavci hodnotí fungování služby konsolidovaných obchodních informací podle těchto kritérií:

a)   dostupnost a včasnost poobchodních informací v konsolidovaném formátu zachycujícím veškeré obchody bez ohledu na to, zda jsou či nejsou prováděny v obchodním systému;

b)   dostupnost a včasnost všech nebo části poobchodních informací vysoké kvality ve formátech snadno přístupných a použitelných pro účastníky trhu a za přiměřených obchodních podmínek.

Pokud Komise dospěje k závěru, že poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací neposkytovali informace způsobem, který by splňoval kritéria stanovená v druhém pododstavci, připojí Komise ke své zprávě žádost na orgán ESMA, aby zahájil jednací řízení na určení podnikatelského subjektu provozujícího službu konsolidovaných obchodních informací v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vedeném orgánem ESMA. Orgán ESMA toto řízení zahájí poté, co obdrží od Komise žádost, za podmínek stanovených v žádosti Komise a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (**).

14.   V případě zahájení řízení stanoveného v odstavci 13 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 tím, že určí opatření:

a)   ke stanovení doby trvání smlouvy s podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací a postupu a podmínek pro prodloužení této smlouvy a pro zahájení nového zadávacího řízení;

b)   ke stanovení toho, aby podnikatelský subjekt provozoval službu konsolidovaných obchodních informací na výhradním základě a žádný jiný subjekt nezískal povolení působit jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací v souladu s článkem 27a;

c)   ke zmocnění orgánu ESMA, aby zajistil, že podnikatelský subjekt provozující službu konsolidovaných obchodních informací určený v zadávacím řízení dodržuje podmínky dané zakázky;

d)   k zajištění toho, aby poobchodní informace poskytované podnikatelským subjektem provozujícím službu konsolidovaných obchodních informací byly vysoké kvality, ve formátech snadno přístupných a použitelných pro účastníky trhu a v konsolidovaném formátu zachycujícím celý trh;

e)   k zajištění toho, aby poobchodní informace byly poskytovány za přiměřených obchodních podmínek na konsolidovaném i nekonsolidovaném základě a odpovídaly potřebám uživatelů těchto informací v celé Unii;

f)   k zajištění toho, aby obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací poskytovaly své obchodní údaje podnikatelskému subjektu provozujícímu službu konsolidovaných obchodních informací určenému v zadávacím řízení vedeném orgánem ESMA za přiměřených nákladů;

g)   k upřesnění opatření pro případ, že podnikatelský subjekt provozující službu konsolidovaných obchodních informací určený v zadávacím řízení nedodrží podmínky dané zakázky;

h)   k upřesnění ujednání, v jejichž rámci mohou poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací schválení podle článku 27a i nadále provozovat službu konsolidovaných obchodních informací, pokud zmocnění stanovené v písmenu b) tohoto odstavce není využíváno nebo nebyl v zadávacím řízení určen žádný subjekt, do doby, než bude dokončeno nové zadávací řízení a k provozování služby konsolidovaných obchodních informací bude určen podnikatelský subjekt.

*  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

**  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).“;

34)  vkládají se nové články 54a a 54b, které znějí:

„Článek 54aPřechodná opatření týkající se orgánu ESMA

1. Všechny pravomoci a povinnosti související s dohledovou a vynucovací činností v oblasti poskytovatelů služeb hlášení údajů, které byly svěřeny příslušným orgánům podle článku 67 směrnice 2014/65/EU, budou ukončeny dne [ÚP: vložte prosím datum 36 měsíců po vstupu v platnost]. Uvedené pravomoci a povinnosti převezme k témuž dni orgán ESMA.

2. Veškeré spisy a pracovní dokumenty související s dohledovou a vynucovací činností v oblasti poskytovatelů služeb hlášení údajů, včetně jakýchkoli probíhajících přezkumů a donucovacích opatření, nebo jejich ověřené kopie, převezme orgán ESMA k datu uvedenému v odstavci 1.

Žádost o povolení, kterou příslušné orgány obdržely do [ÚP: Vložte prosím datum: 30 měsíců od vstupu v platnost], se však orgánu ESMA nepostupuje a rozhodnutí o registraci či o zamítnutí registrace přijme relevantní orgán.

3. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 zajistí, aby veškeré stávající záznamy a pracovní dokumenty nebo jejich ověřené kopie byly předány orgánu ESMA co nejdříve a v každém případě poskytovateli služeb hlášení údajů. Tyto příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA veškerou nezbytnou pomoc a rady, jež umožní účinné a účelné předání a převzetí dohledové a vynucovací činnosti v oblasti poskytovatelů služeb hlášení údajů.

4. Orgán ESMA jedná jako právní nástupce příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 v jakýchkoli správních nebo soudních řízeních, která vyplývají z dohledové a vynucovací činnosti vykonávané těmito příslušnými orgány v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje toto nařízení.

5. Povolení poskytovatele služeb hlášení údajů udělené příslušným orgánem v souladu s odstavcem 1 zůstává v platnosti i po převodu pravomocí na orgán ESMA.

Článek 54bVztahy s auditory

1.   Každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES(*), která u poskytovatele služeb hlášení údajů plní úkol uvedený v článku 34 směrnice 2013/34/EU nebo v článku 73 směrnice Rady 2009/65/ES nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, je povinna bezodkladně sdělit orgánu ESMA každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného podniku, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly:

a)   představovat závažné porušení právních a správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které výslovně upravují výkon činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů;

b)   narušit pokračování činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů;

c)   způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou.

Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s poskytovatelem služeb hlášení údajů, u něhož tato osoba plní svůj úkol.

2.    Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/ES v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakýchkoli smluvních ani zákonných omezení v poskytování informací, a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost.

*   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).“

Článek 8Změny nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů

Nařízení (EU) č. 2016/1011 se mění takto:

-1)  v čl. 3 odst. 1 bodě 24 písm. a) se návětí mění takto:

  “a) vstupních údajů, které jsou dodávány v celém rozsahu ▌:“;

-1a)  v čl. 3 odst. 1 bodě 24 písm. a) se bod vii) mění takto:

  „od poskytovatele služeb, kterého administrátor referenční hodnoty v souladu s článkem 10 s výjimkou čl. 10 odst. 3 písm. f) pověřil shromažďováním údajů, pokud tento poskytovatel služeb získává údaje v celém rozsahu a přímo od subjektu uvedeného v bodech i) až vi);“;

1)  v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„9.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, jimiž se stanoví požadavky k zaručení toho, aby systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 byl dostatečně spolehlivý.“;

2)  v článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, jimiž se stanoví podmínky k zaručení toho, aby metodika uvedená v odstavci 1 byla v souladu s písmeny a) až e) uvedeného odstavce.“;

3)  v článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, jimiž se stanoví vlastnosti systémů a kontrol uvedených v odstavci 1.“;

4)  článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20Referenční hodnoty s kritickým významem

1.  Komise označí za referenční hodnotu s kritickým významem každou referenční hodnotu poskytnutou administrátorem nacházejícím se v Unii a používanou přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována.

Pokud je příslušný orgán členského státu nebo orgán ESMA názoru, že by určitá referenční hodnota měla být označena za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s prvním pododstavcem, vyrozumí o tom uvedený příslušný orgán nebo orgán ESMA Komisi a svůj názor písemně odůvodní.

Komise přezkoumá své posouzení kritického významu referenčních hodnot nejméně jednou za dva roky.

2.  Orgán ESMA označí za referenční hodnoty s kritickým významem veškeré referenční hodnoty, na které se odkazuje ve finančních nástrojích či finančních smlouvách nebo které se používají k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, jak je uvedeno v odstavci 1, které splňují kritérium a) a dále buď kritérium b), nebo c):

a)  referenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;

b)  nastaly by významné nepříznivé dopady na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků ve více než jednom členském státě v případě, že by uvedená referenční hodnota přestala být poskytována, byla by poskytována na základě vstupních údajů, které již nejsou plně reprezentativní pro podkladový trh nebo ekonomickou realitu, nebo by byla poskytována na základě nespolehlivých vstupních údajů;

c) i)  referenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v uvedeném členském státě, a

c) ii)  nastaly by významné nepříznivé dopady na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom členském státě v případě, že by uvedená referenční hodnota přestala být poskytována, byla by poskytována na základě vstupních údajů, které již nejsou plně reprezentativní pro podkladový trh nebo ekonomickou realitu, nebo by byla poskytována na základě nespolehlivých vstupních údajů.

3.  Při posuzování, zda jsou splněna kritéria uvedená v písmenech a) a b), zohlední orgán ESMA veškeré tyto faktory:

i)  hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v dotyčných členských státech;

ii)  hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v dotyčných členských státech a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v uvedených členských státech;

iii)  jakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v dotyčných členských státech.

4.  Před označením některé referenční hodnoty za referenční hodnotu s kritickým významem konzultuje orgán ESMA příslušný orgán administrátora této referenční hodnoty a zohlední posouzení provedené uvedeným příslušným orgánem.

Orgán ESMA přezkoumá své posouzení kritického významu referenční hodnoty nejméně jednou za dva roky.

Orgán ESMA oznámí Komisi bez zbytečného prodlení každé označení referenční hodnoty za referenční hodnotu s kritickým významem a každé rozhodnutí o revizi označení některé referenční hodnoty za referenční hodnotu s kritickým významem v případě, že přezkum uvedený ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce vede k závěru, že referenční hodnota, kterou orgán ESMA označil za referenční hodnotu s kritickým významem, již jako referenční hodnota s kritickým významem vyhodnocena není.

Pokud je příslušný orgán členského státu názoru, že by určitá referenční hodnota měla být označena za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s tímto odstavcem, uvedený příslušný orgán o tom vyrozumí orgán ESMA a svůj názor písemně odůvodní. Orgán ESMA poskytne příslušnému orgánu odůvodněné stanovisko v případě, že se rozhodne uvedenou referenční hodnotu za referenční hodnotu s kritickým významem neoznačit.

3.  Komise přijme prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2 za účelem sestavení výčtu referenčních hodnot, které byly označeny za referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s odstavci 1 a 2. Komise přijme prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2 za účelem aktualizace uvedeného výčtu bez zbytečného prodlení v těchto situacích:

a)  Komise označí určitou referenční hodnotu za referenční hodnotu s kritickým významem nebo uvedené označení přezkoumá v souladu s odstavcem 1;

b)  Komise obdrží oznámení od orgánu ESMA, jak je uvedeno v odst. 2 pátém pododstavci.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem:

a)  určení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);

b)  přezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž se celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje ... [18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost];

c)  určení způsobu, jak se uplatní kritéria stanovená v odst. 2 druhém pododstavci bodech i) až iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech.

Komise zohlední relevantní vývoj na trhu či technologický vývoj.“;

5)  článek 21 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Příslušný orgán po obdržení posouzení vypracovaného administrátorem a uvedeného v odstavci 1:

a)  o tom informuje orgán ESMA;

b)  do čtyř týdnů od obdržení uvedeného posouzení vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.

Během období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat, ledaže by k tomu měl písemný souhlas orgánu ESMA.“

b)  doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5.  Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví kritéria, na kterých se zakládá posouzení uvedené v odst. 2 písm. b).“;

6)  v článku 23 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.  Dohlížený dodavatel pro referenční hodnotu s kritickým významem, který má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi. Administrátor o tom poté neprodleně informuje orgán ESMA.

Orgán ESMA o tom neprodleně informuje příslušný orgán uvedeného dohlíženého dodavatele. Administrátor předloží orgánu ESMA co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů po obdržení oznámení učiněného dohlíženým dodavatelem, posouzení dopadů, které se týká schopnosti referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.

4.  Orgán ESMA po obdržení posouzení podle odstavců 2 a 3 a na základě uvedeného posouzení vypracuje své vlastní posouzení schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh a ekonomickou realitu, přičemž zohlední postupy administrátora pro ukončení jeho referenční hodnoty, které jsou stanoveny v souladu s čl. 28 odst. 1.“;

7)  v článku 26 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.  Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví kritéria, podle nichž mohou příslušné orgány požadovat změny v prohlášení o shodě podle odstavce 4.“;

8)  článek 30 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Komise může přijmout prováděcí rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její postupy dohledu zaručují toto:

a)  administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení. Při posuzování rovnocennosti může Komise zohlednit, zda právní rámec a postupy dohledu uvedené třetí země zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;

b)  uvedené závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vynucování jejich plnění.

Komise může podmínit použití prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tím, že uvedená třetí země skutečně soustavně plní některou z podmínek stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí, a schopností orgánu ESMA účinně vykonávat povinnosti v oblasti sledování podle článku 33 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2 tohoto nařízení.“;

b)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, v němž stanoví podmínky podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b).“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Pokud není přijato prováděcí rozhodnutí podle odstavce 2, může Komise přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž bude stanoveno vše následující:

a)  závazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, přičemž se zejména zohlední, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;

b)  uvedení zvláštní administrátoři, referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vynucování dodržování předpisů.

Komise může podmínit použití prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tím, že uvedená třetí země skutečně soustavně plní některou z podmínek stanovených v uvedeném prováděcím rozhodnutí, a schopností orgánu ESMA účinně vykonávat povinnosti v oblasti sledování podle článku 33 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2 tohoto nařízení.“;

d)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.  Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, v němž stanoví podmínky podle odst. 3 písm. a) a b).“;

e)  v odstavci 4 se úvodní pododstavec nahrazuje tímto:

„4. Orgán ESMA vytvoří mechanismy spolupráce příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámce a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s ustanoveními odstavce 2 nebo 3, ledaže uvedená třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých národních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny přinejmenším:“;

f)  v odstavci 4 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)  postupy pro pravidelnou a alespoň čtvrtletní výměnu informací o referenčních hodnotách poskytovaných v uvedené třetí zemi, které splňují některou z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo c).“;

g)  v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do [ÚP: vložte prosím datum: 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].“;

9)  článek 32 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Dokud není přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 30 odst. 2 a 3, mohou dohlížené osoby v Unii používat referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, pokud uvedený administrátor předem získá uznání orgánu ESMA v souladu s tímto článkem.“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ke stanovení toho, zda je podmínka uvedená v prvním pododstavci splněna, a k posouzení dodržování zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy může orgán ESMA zohlednit posouzení nezávislého externího auditora nebo certifikaci, kterou poskytne příslušný orgán administrátora ve třetí zemi, v níž se administrátor nachází.“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, musí mít zákonného zástupce. Tímto zákonným zástupcem musí být fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, kterou administrátor výslovně jmenoval, aby jeho jménem jednala, pokud jde o povinnosti administrátora stanovené tímto nařízením. Zákonný zástupce vykonává společně s administrátorem funkci dozoru nad poskytováním referenčních hodnot administrátorem podle tohoto nařízení a v tomto ohledu je odpovědný orgánu ESMA.“;

d)  odstavec 4 se zrušuje;

e)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, požádá o uznání orgán ESMA. Žádající administrátor předloží veškeré informace nezbytné k tomu, aby or