Postup : 2018/2080(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0050/2019

Předložené texty :

A8-0050/2019

Rozpravy :

PV 11/02/2019 - 17
CRE 11/02/2019 - 17

Hlasování :

PV 12/02/2019 - 9.19
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0080

ZPRÁVA     
PDF 302kWORD 84k
29.1.2019
PE 631.819v03-00 A8-0050/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom

(2018/2080(INL) – 2019/0900(APP))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Paulo Rangel

(Podnět – článek 45 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Petičního výboru
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv („statutu evropského veřejného ochránce práv“) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2018/2080(INL)2019/0900(APP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 45 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanovisko Petičního výboru (A8-0050/2019),

1.  přijímá návrh nařízení s přílohou;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal tento návrh nařízení s přílohou Radě a Komisi v souladu s postupem stanoveným v čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby po obdržení stanoviska Komise a souhlasu Rady s návrhem nařízení s přílohou zajistil vyhlášení nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.


PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ

Návrh nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 228 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména její čl. 106a odst. 1,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Rady,

s ohledem na stanovisko Komise,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv by měly být stanoveny v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména s čl. 20 odst. 2 písm. d) a článkem 228, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Listiny základních práv Evropské unie.

(2)  Konkrétně článek 41 Listiny základních práv Evropské unie uznává právo na řádnou správu coby základní právo evropských občanů. Navíc článek 43 Listiny uznává právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Aby byla tato práva účinná a aby se posílila schopnost veřejného ochránce práv vést důkladná a nestranná šetření, měl by mít veřejný ochránce práv k dispozici všechny nástroje nezbytné k úspěšnému plnění funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom(1) bylo naposledy pozměněno v roce 2008. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 vznikl nový právní rámec Unie. Konkrétně čl. 228 odst. 4 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady přijmout nařízení, v němž určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv. Je proto žádoucí zrušit rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom a nahradit jej nařízením, jež by bylo v souladu s právním základem, který je v současnosti platný.

(4)  Určení podmínek, za nichž lze podat stížnost u veřejného ochránce práv, by mělo být v souladu se zásadou úplného, volného a snadného přístupu bez ohledu na konkrétní omezení spojená se souběžným průběhem nových či probíhajících soudních a správních řízení.

(5)  Je nezbytné stanovit postupy, které budou uplatňovány v případě, že se v rámci šetření veřejného ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup. Rovněž je třeba přijmout ustanovení, na jehož základě veřejný ochránce práv předloží Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období souhrnnou zprávu.

(6)  V zájmu posílení role veřejného ochránce práv je žádoucí umožnit mu vést šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit opakované případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie a prosazovat v nich řádnou správní praxi, aniž by tím byla dotčena hlavní funkce veřejného ochránce práv, kterou je vyřizovat stížnosti.

(7)   Aby se zvýšila efektivita činnosti veřejného ochránce práv, měl by být oprávněn vést z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti šetření navazující na předchozí šetření s cílem zjistit, zda a v jaké míře dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt splnil vydaná doporučení. Rovněž by měl být oprávněn zahrnout do své výroční zprávy určené Evropskému parlamentu posouzení míry splnění doporučení a posouzení přiměřenosti prostředků, které mu byly poskytnuty na plnění funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení.

(8)  Veřejný ochránce práv by měl mít přístup ke všem náležitostem potřebným pro výkon své funkce. Za tímto účelem musí být orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie povinny poskytnout veřejnému ochránci práv všechny informace, o které je požádá, aniž jsou tím dotčeny povinnosti veřejného ochránce práv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1049/2001(2). Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům by měl být podmíněn dodržením pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty by veřejného ochránce práv měly informovat o jejich utajení. Při uplatňování pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie by se veřejný ochránce práv měl s dotyčným orgánem, institucí nebo jiným subjektem předem dohodnout na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty a jinými informacemi, na které se vztahuje povinnost profesního tajemství. Pokud nebude veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, měl by o tom uvědomit Evropský parlament, jenž by měl podniknout náležité kroky.

(9)  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci musí mít povinnost zacházet důvěrně se všemi informacemi, které při výkonu své funkce obdrželi. Veřejný ochránce práv by však měl informovat příslušné orgány o skutečnostech, které podle něj spadají do oblasti trestního práva a o nichž se veřejný ochránce práv dozví v rámci šetření. Rovněž by měl mít možnost informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech, které zpochybňují chování některého jejich zaměstnance.

(10)  Je třeba přihlédnout k nedávným změnám v ochraně finančních zájmů Unie před trestnou činností, zejména pak ke zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce na základě nařízení Rady (EU) 2017/1939(3), aby mu veřejný ochránce práv mohl předávat veškeré informace spadající do jeho působnosti. Aby byla zcela respektována presumpce neviny a práva na obhajobu zakotvené v článku 48 Listiny základních práv Evropské unie, je žádoucí, aby v případě, že veřejný ochránce práv sdělí Úřadu evropského veřejného žalobce informace spadající do jeho působnosti, informoval o tomto sdělení také dotčenou osobu a stěžovatele.

(11)   Je třeba přijmout ustanovení umožňující spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a orgány stejného typu v členských státech, přičemž musí být dodržovány příslušné vnitrostátní právní předpisy. Je rovněž vhodné podniknout kroky a umožnit spolupráci veřejného ochránce práv s Agenturou Evropské unie pro základní práva, neboť taková spolupráce může zefektivnit výkon jeho funkce.

(12) Veřejného ochránce práv jmenuje Evropský parlament na začátku svého volebního období pro dané volební období z řad osob, které jsou občany Unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti. Je třeba stanovit také podmínky, za nichž funkce veřejného ochránce práv končí, a podmínky, za nichž je nahrazen.

(13)  Funkce veřejného ochránce práv by měla být vykonávána zcela nezávisle. Veřejný ochránce práv by se měl při nástupu do funkce slavnostně zavázat před Soudním dvorem. Je třeba stanovit neslučitelnost, plat, výsady a imunitu veřejného ochránce práv.

(14)  Je třeba přijmout ustanovení týkající se sídla veřejného ochránce práv, které by mělo být v sídle Evropského parlamentu. Dále je také třeba přijmout ustanovení týkající se nejen úředníků a ostatních zaměstnanců sekretariátu veřejného ochránce práv, který mu má být nápomocen, ale také jeho rozpočtu.

(15)  Je na veřejném ochránci práv, aby přijal prováděcí ustanovení k tomuto nařízení. Aby byla zaručena právní jistota a nejvyšší standardy ve výkonu funkce veřejného ochránce práv, je třeba v tomto nařízení stanovit minimální obsah prováděcích ustanovení, která mají být přijata,

PŘIJAL TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Toto nařízení stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statutu evropského veřejného ochránce práv).

2.   Veřejný ochránce práv jedná nezávisle na orgánech, institucích a jiných subjektech Unie, v souladu s pravomocemi, které mu jsou na základě smluv svěřeny, a s patřičným ohledem na čl. 20 odst. 2 písm. d) a článek 228 SFEU a článek 41 Listiny základních práv Evropské unie o právu na řádnou správu.

3.   Při výkonu své funkce uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení nesmí veřejný ochránce práv zasahovat do žádného soudního řízení ani zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí či příslušnost soudu k vydání rozhodnutí.

Článek 2

1.  Veřejný ochránce práv přispívá k odhalování nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudní pravomoci, a v případě potřeby vydává doporučení s cílem tento nesprávný postup ukončit. Činnost jiných orgánů či osob nemůže být předmětem stížnosti uplatněné u veřejného ochránce práv.

2.  Každý občan Unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě Unie se může obrátit na veřejného ochránce práv buď přímo, nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu se stížností týkající se nesprávného úředního postupu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudní pravomoci. Veřejný ochránce práv informuje dotčený orgán, instituci či jiný subjekt ihned po obdržení stížnosti.

3.  Stížnost musí jasně uvést svůj předmět a totožnost stěžovatele. Stěžovatel může požádat, aby se se stížností nebo jejími částmi nakládalo jako s důvěrnou / důvěrnými.

4.  Stížnost musí být podána do tří let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká, a musí jí předcházet vhodné administrativní kroky uplatněné u dotyčných orgánů, institucí a jiných subjektů.

5.  Veřejný ochránce práv rozhodne, zda stížnost spadá do jeho působnosti, a pokud ano, zda je přípustná. Pokud stížnost do jeho působnosti nespadá, nebo je nepřípustná, může veřejný ochránce práv před uzavřením dokumentace stěžovateli doporučit, aby se obrátil na jiný orgán.

6.  Stížnostmi podanými veřejnému ochránci práv není dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků v soudních nebo správních řízeních.

7.  Musí-li veřejný ochránce práv z důvodů probíhajícího či ukončeného soudního řízení v téže věci prohlásit nějakou stížnost za nepřípustnou nebo ukončit její zkoumání, výsledky šetření, které případně již provedl, se odkládají.

8.  Veřejný ochránce práv se může zabývat stížností, která se týká pracovních vztahů mezi orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci pouze tehdy, pokud již dotyčná osoba vyčerpala všechny možnosti vnitřních správních žádostí a stížností, zejména postupy uvedené v článku 90 služebního řádu Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovené v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(4) („služební řád“), a pokud již uplynuly lhůty pro odpověď ze strany dotčených orgánů, institucí nebo jiných subjektů.

9.  Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele v co nejkratší době o opatřeních přijatých v souvislosti s jeho stížností.

Článek 3

1.  Veřejný ochránce práv provede z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti všechna šetření, včetně těch, která navazují na předchozí šetření, která považuje za důvodná pro objasnění každého případného nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Jedná bez nutnosti předchozího schválení a o těchto opatřeních včas informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt může veřejnému ochránci práv předložit jakékoliv užitečné připomínky nebo důkazy. Veřejný ochránce práv také může dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt požádat o předložení takových připomínek nebo důkazů.

2.  Veřejný ochránce práv může, aniž by tím byla dotčena jeho základní služební povinnost spočívající ve vyřizování stížností, provádět šetření z vlastního podnětu, která jsou strategičtější povahy, s cílem odhalit opakované nebo obzvláště závažné případy nesprávného úředního postupu, prosazovat osvědčené správní postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a aktivně se zabývat strukturálními otázkami veřejného zájmu, které spadají do jeho působnosti.

3.  Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie poskytnou veřejnému ochránci práv veškeré požadované informace a umožní mu přístup k dotyčné dokumentaci. Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům musí být podmíněn dodržením pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Orgány, instituce nebo jiné subjekty zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty v souladu s prvním pododstavcem o jejich utajení předem informují veřejného ochránce práv.

Při uplatňování pravidel uvedených v prvním pododstavci se veřejný ochránce práv má s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem předem dohodnout na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty.

Dotčené orgány, instituce a jiné subjekty umožní přístup k dokumentům pocházejícím z některého členského státu, které jsou podle právních předpisů klasifikovány jako tajné, a to až poté, co útvary veřejného ochránce práv zavedou příslušná opatření a záruky pro nakládání s těmito dokumenty, které zajišťují rovnocennou úroveň důvěrnosti, v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1049/2001 a v souladu s bezpečnostními předpisy dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie dosvědčí na žádost veřejného ochránce práv skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření. Vyjadřují se jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení.

4.  V rozsahu umožněném jejich vnitrostátním právem příslušné orgány členských států urychleně předají veřejnému ochránci práv na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny informace nebo dokumenty, které mohou pomoci objasnit případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Pokud se na tyto informace nebo dokumenty vztahují vnitrostátní právní předpisy týkající se zpracovávání důvěrných informací nebo ustanovení zabraňující jejich předání, může dotčený členský stát umožnit veřejnému ochránci práv přístup k těmto informacím nebo dokumentům za předpokladu, že veřejný ochránce práv přislíbí, že s nimi bude nakládat způsobem, na jakém se dohodl s příslušným orgánem, který je vydal. V každém případě musí být předložen popis dokumentu.

5.  Jestliže není veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, informuje o tom Evropský parlament a ten podnikne náležité kroky.

6.  Pokud byl na základě šetření zjištěn nesprávný úřední postup, veřejný ochránce práv uvědomí dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt a případně podá doporučení. Takto informovaný dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců odůvodněné stanovisko. Veřejný ochránce práv může na žádost dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu tuto lhůtu prodloužit o nejvýše dva měsíce. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt nepředloží odůvodněné stanovisko ve lhůtě tří měsíců nebo v prodloužené lhůtě, může veřejný ochránce práv uzavřít šetření bez tohoto stanoviska.

7.  Veřejný ochránce práv poté zašle dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu zprávu a zejména v případě, že si to vyžaduje povaha nebo rozsah zjištěného případu nesprávného úředního postupu, také Evropskému parlamentu. Veřejný ochránce práv může v této zprávě podat doporučení. Stěžovatele veřejný ochránce práv vyrozumí o výsledcích šetření, o stanovisku dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a o případných doporučeních podaných ve zprávě veřejného ochránce práv.

8.  Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může veřejný ochránce práv z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu předstoupit před Evropský parlament na nejvhodnější úrovni.

9.  Podle možností hledá veřejný ochránce práv společně s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem řešení, jímž by se dal nesprávný úřední postup napravit a stížnost se uspokojivě vyřídila. Informuje stěžovatele o navrhovaném řešení a případně o připomínkách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Má-li stěžovatel zájem, je oprávněn podat veřejnému ochránci práv připomínky.

10.  Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období zprávu o výsledcích šetření, která veřejný ochránce práv provedl. Součástí zprávy je posouzení splnění jeho doporučení a posouzení přiměřenosti prostředků dostupných pro účely výkonu jeho funkce. Tato posouzení mohou být rovněž předmětem samostatných zpráv.

Článek 4

1.  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci, na něž se vztahuje článek 339 SFEU a článek 194 Smlouvy o Euratomu, jsou povinni nesdělovat informace nebo dokumenty, se kterými byli seznámeni v rámci svých šetření. Aniž je dotčen odstavec 2, jsou zejména povinni nesdělovat žádné utajované informace nebo dokumenty poskytnuté veřejnému ochránci práv ani dokumenty, na něž se vztahuje právo Unie, pokud jde o ochranu osobních údajů, ani žádné informace, které by mohly poškodit stěžovatele nebo jinou zúčastněnou osobu.

2.  Veřejný ochránce práv může, aniž by tím byla dotčena jeho základní služební povinnost spočívající ve vyřizování stížností, provádět šetření z vlastního podnětu, které je strategičtější povahy, s cílem odhalit opakované nebo obzvláště závažné případy nesprávného úředního postupu, prosazovat osvědčené správní postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a aktivně se zabývat strukturálními otázkami veřejného zájmu, které spadají do jeho působnosti.

3.  Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie poskytnou veřejnému ochránci práv veškeré požadované informace a umožní mu přístup k dotyčné dokumentaci. Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům musí být podmíněn dodržením pravidel zpracovávání důvěrných informací ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Orgány, instituce nebo jiné subjekty zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty v souladu s prvním pododstavcem o jejich utajení předem informují veřejného ochránce práv.

Při uplatňování pravidel uvedených v prvním pododstavci se veřejný ochránce práv má s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem předem dohodnout na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty.

Orgány, instituce a jiné subjekty umožní přístup k dokumentům pocházejícím z některého členského státu, které jsou podle právních předpisů klasifikovány jako tajné, a to až poté, co útvary veřejného ochránce práv zavedou vhodná opatření a záruky pro nakládání s dokumenty, které zajišťují rovnocennou úroveň důvěrnosti, v souladu s čl. 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 a v souladu s bezpečnostními předpisy orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie dosvědčí na žádost veřejného ochránce práv skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření. Vyjadřují se jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení.

4.  V rozsahu umožněném jejich vnitrostátním právem příslušné orgány členských států urychleně předají veřejnému ochránci práv na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny informace a dokumenty, které mohou pomoci objasnit případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Pokud se na tyto informace nebo dokumenty vztahují vnitrostátní právní předpisy týkající se zpracovávání důvěrných informací nebo ustanovení zabraňující jejich předání, může dotčený členský stát umožnit veřejnému ochránci práv přístup k těmto informacím nebo dokumentům za předpokladu, že veřejný ochránce práv přislíbí, že s nimi bude nakládat způsobem, na jakém se dohodl s příslušným orgánem, který je vydal. V každém případě musí být předložen popis dokumentu.

5.  Jestliže není veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, informuje o tom Evropský parlament a ten podnikne náležité kroky.

6.  Pokud byl na základě šetření zjištěn nesprávný úřední postup, veřejný ochránce práv uvědomí dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt a případně podá doporučení. Takto informovaný dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců odůvodněné stanovisko. Veřejný ochránce práv může na žádost dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu tuto lhůtu prodloužit o nejvýše dva měsíce. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt nepředloží odůvodněné stanovisko ve lhůtě tří měsíců nebo v prodloužené lhůtě, může veřejný ochránce práv uzavřít šetření bez vydání stanoviska.

7.  Veřejný ochránce práv poté zašle dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu zprávu a zejména v případě, že si to vyžaduje povaha nebo rozsah zjištěného případu nesprávného úředního postupu, také Evropskému parlamentu. Může zde též podat doporučení. Stěžovatele veřejný ochránce práv vyrozumí o výsledcích šetření, o stanovisku dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a o případných doporučeních podaných ve zprávě veřejného ochránce práv.

8.  Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může veřejný ochránce práv z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu předstoupit před Evropský parlament na nejvhodnější úrovni.

9.  Podle možností hledá veřejný ochránce práv společně s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem řešení, jímž by se dal nesprávný úřední postup napravit a stížnost se uspokojivě vyřídila. Informuje stěžovatele o navrhovaném řešení a případně o připomínkách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Má-li stěžovatel zájem, je oprávněn podat veřejnému ochránci práv připomínky.

10.  Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období zprávu o šetřeních, která veřejný ochránce práv provedl. Součástí zprávy je posouzení splnění jeho doporučení a posouzení přiměřenosti prostředků dostupných pro účely výkonu jeho funkce. Tato posouzení mohou být rovněž předmětem samostatných zpráv.

Článek 4

1.  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci, na něž se vztahuje článek 339 SFEU a článek 194 Smlouvy o Euratomu, jsou povinni nesdělovat informace a dokumenty, se kterými byli seznámeni v rámci svých šetření. Aniž je dotčen odstavec 2, jsou zejména povinni nesdělovat žádné utajované informace nebo dokumenty poskytnuté veřejnému ochránci práv ani dokumenty, na něž se vztahuje právo Unie, pokud jde o ochranu osobních údajů, ani žádné informace, které by mohly poškodit stěžovatele nebo jinou zúčastněnou osobu.

2.  Pokud se veřejný ochránce práv domnívá, že skutečnosti zjištěné v průběhu šetření mohou spadat do oblasti trestního práva, uvědomí o nich příslušné vnitrostátní orgány, a jestliže případ spadá do jejich pravomocí, také Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce. V případě potřeby veřejný ochránce práv rovněž uvědomí orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, z nichž pochází dotčený úředník nebo zaměstnanec, a tento orgán, instituce nebo jiný subjekt může použít čl. 17 druhý pododstavec Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.

Rovněž může informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech nasvědčujících tomu, že jednání některého z jejich úředníků či zaměstnanců spadá do působnosti disciplinárních předpisů, jakož i o každé trvající činnosti bránící probíhajícímu šetření.

Veřejný ochránce práv uvědomí stěžovatele a další zúčastněné osoby, jejichž totožnost je známá, o těchto oznámeních.

Článek 5

Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci nakládají se žádostmi o přístup veřejnosti k dokumentům, jež nejsou zmíněny v čl. 4 odst. 1, v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 6

1.  Veřejný ochránce práv může spolupracovat s orgány stejného typu v členských státech za předpokladu, že dodržuje platné vnitrostátní právo.

2.  V rámci výkonu své funkce spolupracuje veřejný ochránce práv s Agenturou Evropské unie pro základní práva a s dalšími orgány a institucemi, přičemž se vyvaruje překrývání svých činností s jejich činnostmi.

Článek 7

1.  Veřejný ochránce práv je zvolen a může být opakovaně jmenován v souladu s čl. 228 odst. 2 SFEU.

2.  Veřejný ochránce práv je vybírán z osob, které jsou občany Unie, mají plná občanská a politická práva, poskytují veškeré záruky nezávislosti, nebyly v posledních třech letech členy vnitrostátních vlád či orgánů Unie a splňují podmínky nestrannosti rovnocenné podmínkám požadovaným pro výkon vysokých soudních funkcí ve své zemi nebo mají obecně uznávané zkušenosti a způsobilost pro výkon funkce veřejného ochránce práv.

Článek 8

1.  Plnění povinností uvedených ve Smlouvách a v tomto nařízení veřejným ochráncem práv skončí buď uplynutím funkčního období, nebo jeho odstoupením či odvoláním.

2.  Kromě případu odvolání vykonává veřejný ochránce práv svou funkci až do okamžiku, kdy je zvolen nový veřejný ochránce práv.

3.  V případě předčasného skončení výkonu funkce je nový veřejný ochránce práv jmenován do tří měsíců od uvolnění funkce na dobu zbývající do konce volebního období Evropského parlamentu. Dokud není zvolen nový veřejný ochránce práv, je za naléhavé záležitosti spadající do působnosti veřejného ochránce práv odpovědný vedoucí pracovník ve smyslu čl. 12 odst. 2.

Článek 9

Má-li Evropský parlament v úmyslu požádat o odvolání veřejného ochránce práv podle čl. 228 odst. 2 SFEU, vyslechne veřejného ochránce práv před podáním žádosti.

Článek 10

1.  Při plnění povinností uvedených v Smlouvách a v tomto nařízení postupuje veřejný ochránce práv v souladu s čl. 228 odst. 3 SFEU. Zdrží se veškeré činnosti neslučitelné s povahou výše uvedených povinností.

2.  Při nástupu do funkce se veřejný ochránce práv slavnostně zavazuje před Soudním dvorem zasedajícím v plénu, že povinnosti uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení bude vykonávat zcela nezávisle a nestranně a že bude v plné míře vykonávat úkoly vzniklé během jeho funkčního období a po jeho skončení. Slavnostně se zaváže především k tomu, že bude plnit povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po skončení funkčního období.

Článek 11

1.  Po dobu funkčního období nesmí veřejný ochránce práv vykonávat žádnou jinou politickou nebo správní funkci ani jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

2.  Pokud jde o platy, náhrady a důchody, je veřejný ochránce práv postaven naroveň soudci Soudního dvora.

3.  Na veřejného ochránce práv a úředníky a ostatní zaměstnance jeho sekretariátu se vztahují články 11 až 14 a článek 17 protokolu č. 7.

Článek 12

1.  Veřejný ochránce práv bude mít k dispozici odpovídající rozpočet, který zajistí jeho nezávislost a umožní výkon jeho povinností uvedených ve Smlouvách a v tomto nařízení.

2.  Veřejnému ochránci práv je nápomocen sekretariát, jehož vedoucího sám jmenuje.

3.  Na úředníky a zaměstnance sekretariátu veřejného ochránce práv se vztahují nařízení a předpisy vztahující se na úředníky a ostatní zaměstnance Unie. Jejich počet je každoročně stanoven v rámci rozpočtového procesu a musí být přiměřený pro řádné plnění povinností veřejného ochránce práv a zvládání jeho pracovní zátěže.

4.  Úředníci a zaměstnanci Unie a členských států, kteří jsou jmenováni zaměstnanci sekretariátu veřejného ochránce práv, jsou ve služebním zájmu vyčleněni pro veřejného ochránce práv se zárukou, že budou přijati zpět do své původní instituce, orgánu či subjektu.

5.  V záležitostech týkajících se zaměstnanců má veřejný ochránce práv tentýž statut jako orgány ve smyslu článku 1a služebního řádu.

Článek 13

Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu.

Článek 14

Každé sdělení určené vnitrostátním orgánům členských států pro účely uplatňování tohoto nařízení se provádí prostřednictvím stálých zastoupení členských států u Unie.

Článek 15

Veřejný ochránce práv přijme prováděcí ustanovení k tomuto nařízení. Tato ustanovení jsou v souladu s tímto nařízením a zahrnují přinejmenším ustanovení o:

a)   procesních právech stěžovatele a dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu a o zajištění ochrany úředníků oznamujících případy porušení práva Unie („whistleblowing“) uvnitř orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, a to v souladu s článkem 22a služebního řádu;

b)  přijetí, vyřízení a uzavření stížnosti;

c)  šetřeních z vlastního podnětu;

d)  navazujících šetřeních;

e)  opatřeních pro sběr informací.

Článek 16

Zrušuje se rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V .... dne

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

(1)

  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(3)

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(4)

Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Ratio essendi

První evropský veřejný ochránce práv se ujal své funkce v roce 1995 poté, co byl tento úřad zřízen na základě Maastrichtské smlouvy v roce 1992. Po více než 20 letech působení si tento úřad vybudoval dobré jméno a zavedl pracovní metody, které přispívají k jeho rostoucí prestiži a k morálnímu a společenskému uznání významu tohoto orgánu.

Statut veřejného ochránce práv nebyl v posledním desetiletí aktualizován. Nyní zrušené rozhodnutí ve skutečnosti předcházelo vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Je proto nanejvýš důležité přizpůsobit ustanovení tohoto rozhodnutí platným Smlouvám a zároveň zaručit, že tento orgán bude nadále plnit konkrétní a rozhodující úlohu v ústavněprávním rámci Evropské unie

II. Nezávislost a měkká moc: dva pilíře ústavněprávního statutu evropského veřejného ochránce práv

Skandinávský model úřadu veřejného ochránce z 19. století byl schválen vnitrostátními a regionálními právními řády téměř všech členských států. V tomto ohledu je dnes uznán i v právu Unie. Přes veškeré rozdíly sahající od berlínského výboru Petitionsausschuss po španělský úřad Defensor del Pueblo mají jednotlivé orgány společné rysy. Tyto rysy vyplývají z ústavních funkcí veřejného ochránce práv.

Veřejný ochránce práv je médiateur, defensor či provedor. Výkon funkcí tohoto úřadu by neměl záviset politicky ani finančně na orgánech, institucích nebo jiných subjektech. Cílem nového statutu je proto posílení nezávislosti a nestrannosti tohoto úřadu.

Veřejný ochránce práv totiž nemá skutečnou donucovací pravomoc a jeho institucionální síla spočívá v uplatňování měkké moci Ta je zásadní pro výkon funkce veřejného ochránce práv, nejen proto, že podporuje vyřízení žádostí podaných tomuto orgánu a otevřenost vůči nápravě nedostatků prostřednictvím správních orgánů EU, ale především proto, že udržuje tento orgán současně uvnitř systému a mimo něj, dává mu působnost v rámci stížností a nad jejich rámec, a přitom napravuje, aniž by odsuzovala, a přináší zlepšení, aniž by svazovala.

A proto naplnění úlohy veřejného ochránce práv v ústavní struktuře Unie spočívá v nezávislosti a uplatňování měkké moci.

III. Změny a úpravy zamýšlené v souvislosti s novým statutem

a) Právní základ

Rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv bylo naposledy pozměněno v roce 2008. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 vznikl zcela nový právní rámec Evropské unie. Konkrétně čl. 228 odst. 4 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu po obdržení stanoviska Komise a se souhlasem Rady přijmout nařízení, v němž určí statut a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv.

Je proto žádoucí zrušit rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom a nahradit jej nařízením, jež by bylo v souladu s právním základem, který je v současnosti platný. Zrušující akt a nový status závisí na právu legislativního podnětu Evropského parlamentu přímo spojenému s demokratickou legitimitou tohoto orgánu, a tudíž i veřejného ochránce práv. Jde o zvláštní postup, zejména z institucionálního hlediska, přičemž hlavní roli v něm hraje Parlament.

Je třeba mít také na paměti, že článek 41 Listiny základních práv Evropské unie uznává právo na řádnou správu coby základní právo evropských občanů. Navíc článek 43 Listiny uznává právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Aby byla tato práva účinná a posílila schopnost veřejného ochránce práv vést důkladná a nestranná šetření, měl by mít veřejný ochránce práv k dispozici všechny nástroje nezbytné k úspěšnému plnění svých povinností zakotvených ve smlouvách.

b) Přístup k informacím a důvěrnost

Veřejný ochránce práv musí mít přístup ke všem náležitostem potřebným pro výkon své funkce. Za tímto účelem by orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie měly poskytnout veřejnému ochránci práv všechny požadované informace, aniž je tím dotčena povinnost veřejného ochránce práv nesdělovat je. Přístup k utajovaným informacím nebo dokumentům by měl být podmíněn dodržením bezpečnostních pravidel ze strany dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie zpřístupňující utajované informace nebo dokumenty by veřejného ochránce práv měly informovat o jejich utajení. Veřejný ochránce práv by se s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem měl předem dohodnout na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty. Pokud nebude veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, měl by o tom uvědomit Evropský parlament, jenž může podniknout náležité kroky. Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci musí mít povinnost zacházet důvěrně se všemi informacemi, které při výkonu své funkce obdrželi.

c) Šetření z vlastního podnětu a navazující šetření

V zájmu posílení významu veřejného ochránce práv je žádoucí umožnit mu vést šetření z vlastního podnětu s cílem zjistit opakované nebo obzvlášť závažné případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie a prosazovat v nich řádnou správní praxi, aniž by tím byla dotčena jeho hlavní povinnost vyřizovat stížnosti. Je rovněž žádoucí, aby byl veřejný ochránce práv, bez ohledu na to, zda byla podána stížnost, či nikoli, oprávněn vést šetření navazující na předchozí šetření s cílem zjistit, zda a v jaké míře dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt splnil jeho doporučení.

d) Svědecká výpověď zaměstnanců Unie

Činnost evropského veřejného ochránce práv je většinou prováděna neformálně a se souhlasem všech zúčastněných stran, zejména úředníků a dalších zaměstnanců orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Ti by na žádost veřejného ochránce práv měli dosvědčit skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření. Dotčení úředníci nebo zaměstnanci se musí vyjádřit jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt odmítne udělit svým úředníkům nebo ostatním zaměstnancům povolení vypovídat v konkrétních záležitostech, musí veřejnému ochránci práv sdělit důvody a případně navrhne jiné možnosti sdílení informací.

e) Evropský veřejný ochránce práv a skutečnosti potenciálně představující trestné činy

Je třeba přihlédnout k nedávným změnám v ochraně finančních zájmů Unie před trestnou činností, zejména pak ke zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, aby mu veřejný ochránce práv mohl předávat veškeré informace spadající do jeho působnosti. Aby byla zcela respektována presumpce neviny a práva na obhajobu zakotvené v článku 48 Listiny, je žádoucí, aby v případě, že veřejný ochránce práv sdělí Úřadu evropského veřejného žalobce informace spadající do jeho působnosti, informoval dotčenou osobu. Stěžovatel by měl být rovněž informován.

f) Předstoupení před Evropským parlamentem a výroční zprávy

Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může jej veřejný ochránce práv vyzvat, aby jeho zástupce předstoupil před Evropský parlament na nejvhodnější úrovni.

Veřejný ochránce práv by měl Evropskému parlamentu každoročně na konci ročního zasedacího období podat zprávu o výsledcích šetření provedených v referenčním období. Součástí zprávy musí být posouzení splnění jeho návrhů a posouzení přiměřenosti prostředků dostupných pro účely výkonu jeho funkce. Tato posouzení mohou být rovněž předmětem samostatných zpráv.

g) Spolupráce s ostatními orgány

Je vhodné podniknout kroky a umožnit veřejnému ochránci práv rozvíjet spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva a s dalšími orgány a institucemi členských států pověřenými prosazováním základních práv a jejich ochranou. Taková spolupráce může zefektivnit výkon jeho funkce. Rovněž je třeba přijmout ustanovení umožňující spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a orgány stejného typu v členských státech, přičemž musí být dodržovány příslušné vnitrostátní právní předpisy.

h) Minimální obsah prováděcích ustanovení

Je na veřejném ochránci práv, aby přijal prováděcí ustanovení k tomuto rozhodnutí. Aby byla zaručena právní jistota a nejvyšší standardy účinnosti ve výkonu funkce veřejného ochránce práv, je třeba upřesnit minimální obsah prováděcích ustanovení. Tento minimální obsah by měl zahrnovat alespoň ustanovení o: i) procesních právech stěžovatele a dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu; ii) přijetí, vyřízení a uzavření stížnosti; iii) šetřeních z vlastního podnětu; iv) navazujících šetřeních; a v) opatřeních pro sběr informací.


STANOVISKO Petičního výboru (27.11.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k návrhu na změnu rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv

(2018/2080(INL))

Zpravodajka: Margrete Auken

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropský parlament opakovaně vyzýval k aktualizaci statutu veřejného ochránce práv před koncem volebního období s cílem zajistit, aby nový mandát, který má začít bezprostředně po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, zahrnoval jakékoliv nové nebo upravené povinnosti od samého začátku.

Od posledního přezkumu statutu (2008) uplynulo 10 let a mezitím vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Za posledních 10 let se role veřejného ochránce práv upevnila a posílila, zejména díky neúnavné práci vykonávané držiteli tohoto úřadu. V současné době čelíme novým skutečnostem a výzvám a novým očekáváním občanů i Parlamentu v řadě klíčových oblastí, které vyžadují zlepšení.

Pokud jde o uplatňování základního práva na přístup k dokumentům, Parlament konstatuje, že zatímco občané mají právo na opravné prostředky proti zamítnutí nebo částečnému zamítnutí u Soudního dvora EU, tento postup je nákladný a časově náročný a vyžaduje formální právní zastoupení. Evropský parlament proto v různých usneseních doporučil, aby veřejný ochránce práv mohl přijímat závazná rozhodnutí ve věcech týkajících se přístupu k dokumentům s cílem v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům Evropské unie.

Jsou požadována i vyjasnění s cílem zdůraznit, že úřad veřejného ochránce práv je vázán nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům orgánů EU, a proto jsou odstraněny dodatečné předpoklady pro utajení určitých kategorií informací.

Navrhují se změny za účelem zajištění toho, že informace klasifikované jako citlivé podle článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 mají být s veřejným ochráncem práv sdíleny v souladu s platnými bezpečnostními pravidly. Aby se podpořila účinnost šetření veřejného ochránce práv, měla by být svědectví zaměstnanců EU poskytována v prostředí osvobozeném od povinností služebního tajemství.

Jsou navržena vyjasnění s cílem zajistit, že pokud orgány EU nedokáží docílit souladu s rozsudky Soudního dvora EU nebo dochází k nadměrným zpožděním, může to být rovněž považováno za špatný úřední postup(1). Rozdělení pravomocí a slučitelnost postupů mezi veřejným ochráncem práv a soudnictvím je rovněž vyjasněno a byly provedeny změny statutu, aby se zajistilo, že veřejný ochránce práv může stejně jako ostatní orgány EU zasáhnout do právních věcí projednávaných Evropským soudním dvorem.

Byly provedeny i změny s cílem zajistit, že veřejný ochránce práv má v příslušných případech právo vystoupit před Evropským parlamentem, a to také vedle ostatních orgánů, které mohou být předmětem zvláštních nebo strategických šetření.

A konečně, v citlivých oblastech, jako je na příklad ochrana oznamovatelů nebo obtěžování na pracovišti, které mohou při nepřiměřeném řešení ze strany orgánů, agentur a institucí EU být zdrojem nesprávných úředních postupů, se předkládají návrhy s cílem zajistit, že veřejný ochránce práv má v takových případech poradní úlohu, a případně příslušným způsobem navýšit zdroje, které by v důsledku toho mohly být zapotřebí.

Pokud jde o obtěžování na pracovišti, navrhují se změny s cílem zajistit, že veřejný ochránce práv bude moci provádět šetření pro zjištění toho, jak jsou politiky proti obtěžování uplatňovány v praxi, a pro případná doporučení. Mohlo by rovněž být poskytováno poradenství zaměstnancům EU, kteří se domnívají, že jsou obětí obtěžování. Mohl by být zaveden zrychlený postup speciálně pro případy sexuálního obtěžování, přičemž by tato služba byla podmíněna dostatečnými zdroji.

Pokud jde o ochranu oznamovatelů, veřejný ochránce práv již provedl šetření politik na ochranu oznamovatelů v devíti klíčových orgánech EU. Je třeba zajistit, že v tom bude moci pokračovat, ale že bude i moci poradit potenciálním oznamovatelům, jak a do jaké míry mohou být chráněni v případě zveřejnění ve veřejném zájmu. Pokud by nařízení EU o oznamování vstoupilo v platnost, od veřejného ochránce práv by se očekávalo, že bude schopen poskytovat poradenství občanům EU, kteří si nejsou jistí, zda se na ně dotčené nařízení vztahuje, či nikoliv.

Zvláštní zmínka se týká nutnosti proaktivně monitorovat možné střety zájmů. Je třeba zajistit nestrannost, a to je úkol, který spadá do náplně práce veřejného ochránce práv.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby zohlednil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Statut veřejného ochránce práv

Název

Současné znění

Pozměňovací návrh

Rozhodnutí Evropského parlamentu o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1).

Nařízení Evropského parlamentu o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1).

Odůvodnění

Toto je nový závazný právní akt v podobě nařízení podle ustanovení Lisabonské smlouvy.

Pozměňovací návrh    2

Statut veřejného ochránce práv

Právní východisko 1

Současné znění

Pozměňovací návrh

s ohledem na smlouvy o založení Evropských společenství, a zejména na čl. 195 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 107d odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na smlouvy o založení Evropské unie, a zejména na čl. 228 odst. 4 Smlouvy o založení Evropské unie a čl. 106a odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

Odůvodnění

„Společenství“ se v celém textu mění na „Unie“, a přizpůsobuje se tak současné terminologii Smluv.

Pozměňovací návrh    3

Statut veřejného ochránce práv

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

(Netýká se českého znění.)

Odůvodnění

Evropský institut pro rovnost žen a mužů definuje genderově neutrální jazyk jako jazyk, který není genderově specifický a považuje lidi obecně za osoby bez odkazování na ženy a muže. Genderově neutrální jazyk je generický termín, který označuje používání nesexistického, inkluzivního a genderově vyváženého vyjadřování. Cílem genderově neutrálního jazyka je vyhnout se používání takových slov, která by mohla být považována za předpojatá, diskriminující nebo ponižující, neboť by jejich použití mohlo implikovat, že jedno pohlaví nebo sociální gender je normou. Používání genderově vyváženého a inkluzivního vyjadřování také pomáhá potlačovat genderové stereotypy, nabádá ke změně společenských postojů a přispívá k dosažení genderové rovnosti. Vzhledem k tomu, že na daném místě pracuje první žena, je výraz použitý v anglickém znění hanlivý.

Pozměňovací návrh    4

Statut veřejného ochránce práv

Bod odůvodnění 3

Současné znění

Pozměňovací návrh

vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv, který může též jednat z vlastního podnětu, musí mít všechny náležitosti potřebné k výkonu své funkce; že za tímto účelem jsou orgány a instituce Společenství povinny poskytnout veřejnému ochránci práv na požádání všechny informace, jež požaduje, aniž je dotčena povinnost veřejného ochránce práv nesdělovat je; vzhledem k tomu, že přístup k utajovaným skutečnostem nebo dokumentům, zejména k citlivým dokumentům ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001(2) , by měl podléhat bezpečnostním pravidlům dotyčného orgánu nebo instituce Společenství; vzhledem k tomu, že orgány nebo instituce zpřístupňující utajované skutečnosti nebo dokumenty zmíněné v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci by o jejich utajení měly informovat veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že při uplatňování pravidel uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci by se měl veřejný ochránce práv předem dohodnout s dotyčným orgánem nebo institucí na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty a s jinými informacemi, jež podléhají služebnímu tajemství; že pokud nebude veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, uvědomí o tom Evropský parlament, a tomu přísluší podniknout náležité kroky;

vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv, který může též jednat z vlastního podnětu, musí mít všechny náležitosti potřebné k výkonu své funkce; že za tímto účelem jsou orgány a instituce Unie povinny poskytnout veřejnému ochránci práv na požádání všechny informace, jež požaduje, aniž jsou dotčeny povinnosti veřejného ochránce práv podle nařízení 1049/2001; vzhledem k tomu, že přístup k utajovaným skutečnostem nebo dokumentům, zejména k citlivým dokumentům ve smyslu článku 9 nařízení ES 1049/2001(2)by měl podléhat bezpečnostním pravidlům dotyčného orgánu nebo instituce Unie; vzhledem k tomu, že orgány nebo instituce zpřístupňující utajované skutečnosti nebo dokumenty zmíněné v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci by o jejich utajení měly informovat veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že při uplatňování pravidel uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci by se měl veřejný ochránce práv předem dohodnout s dotyčným orgánem nebo institucí na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty; že pokud nebude veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná pomoc, uvědomí o tom Evropský parlament, a tomu přísluší podniknout náležité kroky;

Odůvodnění

V anglickém znění byly provedeny jazykové úpravy, aby byl text více neutrální z hlediska rodu, a tyto změny by se měly odrazit v celém textu. Zadruhé je třeba, aby pozměňovací návrhy vyjasnily, že veřejný ochránce práv je vázán nařízením 1049/2001, s cílem zabránit tomu, aby se se služebním tajemstvím zacházelo jako se zvláštní kategorií informací, o níž se předpokládá, že nemá být vydána.

Pozměňovací návrh    5

Statut veřejného ochránce práv

Bod odůvodnění 7

Současné znění

Pozměňovací návrh

vzhledem k tomu, že Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv na začátku svého volebního období pro dané volební období z řad osob, které jsou občany Evropské unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti;

vzhledem k tomu, že Evropský parlament jmenuje veřejného ochránce práv na začátku svého volebního období pro dané volební období z řad osob, které jsou občany Evropské unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti a nezastávaly politickou funkci na vnitrostátní ministerské úrovni ani v evropských orgánech;

Pozměňovací návrh    6

Statut veřejného ochránce práv

Bod odůvodnění 10

Současné znění

Pozměňovací návrh

vzhledem k tomu, že je třeba stanovit pravidla týkající se úředníků a zaměstnanců sekretariátu, který má být veřejnému ochránci práv nápomocen, a jeho rozpočtu; že sídlo veřejného ochránce práv je v sídle Evropského parlamentu;

vzhledem k tomu, že je třeba stanovit pravidla týkající se úředníků a zaměstnanců sekretariátu, který má být veřejnému ochránci práv nápomocen, a jeho rozpočtu; že sídlo veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu;

Odůvodnění

Stávající sídlo umožnilo evropskému veřejnému ochránci práv, aby vykonával své povinnosti účinně a nezávisle.

Pozměňovací návrh    7

Statut veřejného ochránce práv

Bod odůvodnění 11

Současné znění

Pozměňovací návrh

vzhledem k tomu, že je na veřejném ochránci práv, aby přijal prováděcí ustanovení k tomuto rozhodnutí; že je třeba mimo jiné stanovit určitá přechodná ustanovení pro prvního veřejného ochránce práv, který bude jmenován poté, co vstoupí v platnost Smlouva o Evropské unii,

vzhledem k tomu, že je na veřejném ochránci práv, aby přijal prováděcí ustanovení k tomuto rozhodnutí;

Odůvodnění

Toto přechodné ustanovení již není zapotřebí, vzhledem k tomu, že je již v platnosti Lisabonská smlouva.

Pozměňovací návrh    8

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 1 – odst. 2

Současné znění

Pozměňovací návrh

2.  Veřejný ochránce práv plní své funkce při respektování pravomocí, jež orgánům a institucím Společenství udělují Smlouvy.

2.  Veřejný ochránce práv plní své funkce při respektování pravomocí, jež orgánům a institucím Unie udělují Smlouvy, zejména čl. 20 odst. 2 písm. d), článek 24 a článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie. Veřejný ochránce práv vykonává své povinnosti s cílem zajistit plné dodržování práva na řádnou správu a transparentnost a demokracii v rozhodovacích procesech orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie.

Pozměňovací návrh    9

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 1 – odst. 3

Současné znění

Pozměňovací návrh

3.  Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do žádného soudního řízení ani zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí.

3.  Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do žádného vnitrostátního soudního řízení a nemůže zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí. V souladu s článkem 40 statutu Soudního dvora Evropské unie může veřejný ochránce práv zasahovat v řízení před Soudním dvorem Evropské unie.

Pozměňovací návrh    10

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 2

Současné znění

Pozměňovací návrh

2.  Každý občan Evropské unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě Evropské unie se může obrátit na veřejného ochránce práv buď přímo, nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu se stížností týkající se nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů a institucí Společenství s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudní pravomoci. Veřejný ochránce práv uvědomí dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci neprodleně po obdržení stížnosti.

2.  Každý občan Evropské unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě Evropské unie se může obrátit na veřejného ochránce práv buď přímo, nebo prostřednictvím člena Evropského parlamentu se stížností týkající se nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů a institucí Unie s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při výkonu jejich soudní pravomoci. Veřejný ochránce práv uvědomí dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci neprodleně po obdržení stížnosti, přičemž dodržuje normy EU v oblasti ochrany údajů.

Pozměňovací návrh    11

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 4

Současné znění

Pozměňovací návrh

4.  Stížnost musí být předložena do dvou let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká, a musí jí předcházet vhodné administrativní kroky uplatněné u dotyčných orgánů a institucí.

4.  Stížnost musí být předložena do tří let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká, a musí jí předcházet vhodné administrativní kroky uplatněné u dotyčných orgánů a institucí.

Odůvodnění

Aby měli stěžovatelé více času na předložení stížnosti, s ohledem na současnou narůstající dobu trvání interakce s orgány.

Pozměňovací návrh  12

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 7

Současné znění

Pozměňovací návrh

7.  Musí-li veřejný ochránce práv z důvodů probíhajícího či ukončeného soudního řízení v téže věci prohlásit nějakou stížnost za nepřípustnou nebo ukončit její zkoumání, výsledky šetření, které případně již provedl, se odkládají.

7.  Veřejný ochránce práv přeruší zkoumání stížnosti po dobu, kdy jsou uvedené skutečnosti předmětem soudního řízení. Veřejný ochránce práv může vydat doporučení, pokud zjištění naznačí, že to, že některý orgán, instituce, úřad nebo agentura řádně nevymáhá rozsudek Soudního dvora Evropské unie, může představovat nesprávný úřední postup.

Pozměňovací návrh  13

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 8

Současné znění

Pozměňovací návrh

8.  Veřejný ochránce práv se může zabývat stížností, která se týká pracovních vztahů mezi orgány a institucemi Společenství a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci pouze tehdy, pokud již dotyčná osoba vyčerpala všechny možnosti vnitřních správních žádostí a stížností, zejména postupy uvedené v čl. 90 odst. 1 a 2 služebního řádu, a pokud již uplynuly lhůty pro odpověď ze strany orgánů, jimž byla věc předložena.

8.  Veřejný ochránce práv se může zabývat stížností, která se týká pracovních vztahů mezi orgány a institucemi Unie a jejich úředníky a ostatními zaměstnanci pouze tehdy, pokud již dotyčná osoba vyčerpala všechny možnosti vnitřních správních žádostí a stížností, zejména případně postupy uvedené v čl. 90 odst. 1 a 2 služebního řádu, nebo pokud již uplynuly lhůty pro odpověď ze strany orgánů, jimž byla věc předložena, nebo pokud jakákoli jiná osoba, která pracuje pro orgány Unie, nemůže využít těchto postupů z důvodu svého postavení. Mohou být rovněž stanoveny zvláštní výjimky pro případy obtěžování, zejména pro případy sexuálního obtěžování.

Pozměňovací návrh    14

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 9

Současné znění

Pozměňovací návrh

9.  Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele v co nejkratší době o vyřízení jeho stížnosti.

9.  Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele v co nejkratší době, a nejdéle do dvou měsíců o vyřízení jeho stížnosti.

Pozměňovací návrh    15

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 2 – odst. 9 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

9a.  na veřejného ochránce práv se může vztahovat žaloba pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

Pozměňovací návrh    16

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 1

Současné znění

Pozměňovací návrh

1.   Veřejný ochránce práv provádí z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti všechna šetření, která považuje za důvodná pro objasnění každého případného nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů a institucí Společenství. Uvědomí o tom dotyčný orgán či dotyčnou instituci, a ty mu mohou podat všechny potřebné připomínky.

1.   Veřejný ochránce práv je zmocněn provádět z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti všechna šetření, která považuje za důvodná pro objasnění každého případného nesprávného úředního postupu při činnosti orgánů a institucí Unie, aniž by potřeboval předchozí povolení. Každý dotčený orgán nebo subjekt může být včas informován a může být požádán, aby předložil vhodné připomínky nebo důkazní materiál.

Pozměňovací návrh  17

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 1 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

1a. Veřejný ochránce práv může, aniž by tím byly dotčeny jeho běžné služební povinnosti týkající se vyřizování stížností, provádět šetření z vlastního podnětu, které je strategičtější povahy, s cílem určit nesprávný úřední postup a bojovat proti němu a prosazovat osvědčené správní postupy v orgánech, institucích, subjektech a agenturách Unie a aktivně se zabývat strukturálními otázkami veřejného zájmu, které mohou mít vliv na řádnou správu, transparentnost a demokratický rozhodovací proces.

 

Veřejný ochránce práv může zahájit strukturovaný a pravidelný dialog s institucemi a uspořádat veřejné konzultace s cílem shromažďovat vstupy a důkazy před vydáním doporučení nebo v kterékoli fázi později, jakož i systematicky analyzovat a hodnotit pokrok dotčené instituce.

Pozměňovací návrh  18

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 2

Současné znění

Pozměňovací návrh

2.  Orgány a instituce Společenství musí poskytnout veřejnému ochránci práv požadované informace a umožnit mu přístup k dotyčné dokumentaci. Přístup k utajovaným skutečnostem nebo dokumentům, zejména k citlivým dokumentům ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001, podléhá bezpečnostním pravidlům dotyčného orgánu nebo instituce Společenství.

2.  Orgány a instituce Unie musí poskytnout veřejnému ochránci práv požadované informace a umožnit mu přístup k dotyčné dokumentaci. Přístup k utajovaným skutečnostem nebo dokumentům, zejména k citlivým dokumentům ve smyslu článku 9 nařízení ES 1049/2001, podléhá bezpečnostním pravidlům dotyčného orgánu nebo instituce Unie.

Orgány nebo instituce zpřístupňující utajované skutečnosti nebo dokumenty zmíněné v předchozím pododstavci o jejich utajení informují veřejného ochránce práv.

Orgány nebo instituce zpřístupňující utajované skutečnosti nebo dokumenty zmíněné v předchozím pododstavci o jejich utajení předem informují veřejného ochránce práv.

Při uplatňování pravidel uvedených v prvním pododstavci se veřejný ochránce práv má předem dohodnout s dotyčným orgánem nebo institucí na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty a s jinými informacemi, jež podléhají služebnímu tajemství.

Při uplatňování pravidel uvedených v prvním pododstavci se veřejný ochránce práv má předem dohodnout s dotyčným orgánem nebo institucí na podmínkách zacházení s utajovanými informacemi nebo dokumenty.

Přístup k dokumentaci členského státu, na kterou se vztahují právní nebo správní předpisy o utajení, umožní dotčené orgány nebo instituce až po předchozím souhlasu tohoto členského státu.

Dotčené orgány nebo subjekty umožní přístup k dokumentům pocházejícím z některého členského státu, které jsou podle právních předpisů klasifikovány jako tajné, a to až poté, co útvary veřejného ochránce práv zavedou vhodná opatření a záruky pro nakládání s dokumenty, které zajišťují rovnocennou úroveň důvěrnosti, v souladu s čl. 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 a v souladu s bezpečnostními předpisy orgánu nebo subjektu Unie.

K jiné dokumentaci členského státu umožní přístup poté, co jej o tom uvědomí.

K jiné dokumentaci členského státu umožní přístup poté, co jej o tom uvědomí.

V obou těchto případech nesmí veřejný ochránce práv v souladu s článkem 4 obsah této dokumentace rozšiřovat.

V obou těchto případech musí veřejný ochránce práv respektovat dodržování nařízení 1049/2001.

Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů a institucí Společenství musí svědčit na požádání veřejného ochránce práv; vypovídají jménem svého úřadu a v souladu s jeho pokyny a zůstávají vázáni služebním tajemstvím.

Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů a institucí Unie musí svědčit na požádání veřejného ochránce práv.

Pozměňovací návrh  19

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 3

Současné znění

Pozměňovací návrh

3.  Orgány členských států musí poskytnout veřejnému ochránci práv, pokud o to požádá, prostřednictvím stálých zastoupení členských států u Evropských společenství veškeré informace, které mohou pomoci objasnit případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů a institucí Společenství, pokud se na tyto informace nevztahují právní nebo správní předpisy ukládající mlčenlivost nebo ustanovení zabraňující jejich předání. V posledně uvedeném případě však může daný členský stát sdělit veřejnému ochránci práv tyto informace, pokud se zaváže, že jejich obsah neposkytne jiným osobám.

3.  Orgány členských států musí poskytnout veřejnému ochránci práv, pokud o to požádá, prostřednictvím stálých zastoupení členských států u Evropské unie veškeré informace, které mohou pomoci objasnit případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů a institucí Unie. Daný členský stát může sdělit veřejnému ochránci práv informace, na které se vztahují právní předpisy o utajení, v návaznosti na dohodu o přiměřeném zacházení s citlivými informacemi. V každém případě musí být předložen podrobný popis dokumentu.

Pozměňovací návrh    20

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 4

Současné znění

Pozměňovací návrh

4.  Jestliže není veřejnému ochránci práv poskytnuta spolupráce, kterou požaduje, informuje o tom Evropský parlament, a ten podnikne náležité kroky.

4.  Jestliže není veřejnému ochránci práv poskytnuta požadovaná spolupráce, informuje o tom Evropský parlament a ten podnikne náležité kroky, včetně zajištění přítomnosti veřejného ochránce práv na zasedáních výborů a dalších zasedáních nebo slyšeních.

Odůvodnění

Umožňuje častější přítomnost veřejného ochránce práv v Parlamentu, tak jak to předpokládá již článek 220 jednacího řádu Evropského parlamentu(2).

Pozměňovací návrh  21

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 4 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

4a.   Veřejný ochránce práv může případně požádat, aby mohl vystoupit v příslušném výboru Parlamentu v souvislosti se svými povinnostmi. Pokud se tato žádost týká probíhajícího šetření, může dotčený orgán požádat nebo být požádán, aby mohl vystoupit společně s veřejným ochráncem práv.

Pozměňovací návrh    22

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 6

Současné znění

Pozměňovací návrh

6.   Pokud veřejný ochránce práv odhalí nesprávný úřední postup, uvědomí dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci, a případně předloží návrhy doporučení. Dotyčný orgán nebo dotyčná instituce zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců odůvodněné stanovisko.

6.   Pokud veřejný ochránce práv odhalí nesprávný úřední postup, uvědomí dotyčný orgán nebo dotyčnou instituci, a předloží návrhy doporučení. Dotyčný orgán nebo dotyčná instituce zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců odůvodněné stanovisko.

Pozměňovací návrh    23

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 7

Současné znění

Pozměňovací návrh

7.  Následně podá veřejný ochránce práv zprávu Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu či dotyčné instituci. Může zde též podat doporučení. Stěžovatele veřejný ochránce práv vyrozumí o výsledcích šetření a o stanovisku dotyčného orgánu nebo dotyčné instituce a o případných doporučeních podaných veřejným ochráncem práv.

7.  Následně může veřejný ochránce práv podat zprávu Evropskému parlamentu a dotyčnému orgánu či dotyčné instituci. Může zde též podat doporučení. Stěžovatele veřejný ochránce práv vyrozumí o výsledcích šetření a o stanovisku dotyčného orgánu nebo dotyčné instituce a o případných doporučeních podaných veřejným ochráncem práv. V případě potřeby může veřejný ochránce práv požádat nebo být požádán, aby vystoupil na plenárním zasedání Parlamentu.

Pozměňovací návrh    24

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 8

Současné znění

Pozměňovací návrh

8.  Veřejný ochránce práv podává každoročně na konci ročního zasedacího období zprávu o výsledcích svých šetření Evropskému parlamentu.

8.  Veřejný ochránce práv podává každoročně na konci ročního zasedacího období zprávu o výsledcích svých šetření Evropskému parlamentu, včetně posouzení přiměřenosti zdrojů, které má veřejný ochránce práv k dispozici pro výkon svých povinností.

Odůvodnění

Pokus o zajištění přiměřených zdrojů, pokud jde o postup uvedený v čl. 11 odst. 2 stávajícího statutu o počtu zaměstnanců veřejného ochránce práv.

Pozměňovací návrh    25

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 3 – odst. 8 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

8a.  veřejný ochránce práv může předložit průkazné důkazy o nesprávném zacházení s rozpočtem EU Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) za účelem dalšího vyšetřování a Úřadu evropského veřejného žalobce a rozvíjet s nimi strategické partnerství;

Pozměňovací návrh    26

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 4 – odst. 1

Současné znění

Pozměňovací návrh

1.  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci, na něž se vztahuje článek 287 Smlouvy o založení Evropského společenství a článek 194 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jsou povinni nesdělovat informace a dokumenty, se kterými byli seznámeni v rámci svých šetření. Jsou zejména povinni nezveřejňovat žádné utajované skutečnosti nebo dokumenty poskytované veřejnému ochránci práv, a to především citlivé dokumenty ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 1049/2001 nebo jako dokumenty, na něž se vztahuje právo Společenství, pokud jde o ochranu osobních údajů i veškerých informací, které by mohly poškodit stěžovatele nebo jinou zúčastněnou osobu, aniž je dotčen odstavec 2.

vypouští se

Odůvodnění

Veřejný ochránce práv je vázán nařízením 1049/2001, stejně jako všechny ostatní orgány, a toto by tedy mělo být příslušným způsobem změněno, spíše než aby se vytvořila zvláštní výjimka speciálně pro vyšetřování prováděná veřejným ochráncem práv.

Pozměňovací návrh    27

Statut veřejného ochránce práv

Článek 4 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

1.  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci nakládají se žádostmi o přístup veřejnosti k dokumentům v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001. S ohledem na stížnosti týkající se práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům vydá veřejný ochránce práv v návaznosti na řádnou analýzu a na všechny nezbytné úvahy doporučení týkající se vydání uvedených dokumentů, na které příslušný orgán, agentura nebo subjekt odpoví ve lhůtě stanovené nařízením 1049/2001.

 

2.  Pokud se dotčený orgán tímto doporučením o vydání dotčených dokumentů neřídí, musí své odmítnutí řádně odůvodnit. Veřejný ochránce práv se může v případě odmítnutí obrátit na Soudní dvůr Evropské unie a požadovat uplatnění zrychleného řízení stanoveného v jeho jednacím řádu.

Pozměňovací návrh    28

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 5 – odst. 1

Současné znění

Pozměňovací návrh

1.    Veřejný ochránce práv může v případě, že to přispěje k vyšší účinnosti šetření a k lepší ochraně práv a zájmů stěžovatelů, spolupracovat s orgány stejného typu, které existují v některých členských státech, při dodržení použitelných vnitrostátních právních předpisů. Veřejný ochránce práv nesmí touto cestou vyžadovat dokumenty, ke kterým by neměl přístup podle článku 3.

1.   Veřejný ochránce práv může v případě, že to přispěje k vyšší účinnosti šetření a k lepší ochraně práv a zájmů stěžovatelů, spolupracovat s orgány stejného typu, které existují v některých členských státech, při dodržení použitelných vnitrostátních právních předpisů. Veřejný ochránce práv může výjimečně vyžadovat dokumenty, ke kterým by neměl přístup podle článku 3.

Pozměňovací návrh    29

Statut veřejného ochránce práv

Článek 5 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

Článek 5a

 

1.  veřejný ochránce práv provádí pravidelné posouzení politik a přezkumy postupů zavedených v příslušných orgánech, institucích a jiných subjektech EU v souladu s článkem 22 služebního řádu a případně vydává konkrétní doporučení ke zlepšení s cílem zajistit úplnou ochranu oznamovatelům.

 

2.  Veřejný ochránce práv může být kontaktován, aby důvěrně poskytl informace, nezávislé poradenství a odborné pokyny potenciálním oznamovatelům, pokud jde o oblast působnosti příslušných ustanovení v unijních právních předpisech. Veřejný ochránce práv může rovněž na základě poskytnutých informací zahájit šetření, pokud by popsané praktiky mohly v Unii představovat nesprávný úřední postup. Za tímto účelem lze upustit od platných ustanovení služebního řádu týkajících se utajení.

Pozměňovací návrh    30

Statut veřejného ochránce práv

Článek 5 b (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

Článek 5b

 

1.  Veřejný ochránce práv pravidelně přezkoumává postupy spojené se správní činností orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a posuzuje, zda jsou schopny účinně předcházet střetům zájmů, zaručovat nestrannost a plně dodržovat právo na řádnou správu.

 

2.  Veřejný ochránce práv může určit a posoudit možné případy střetu zájmů na všech úrovních, které by mohly představovat nesprávný úřední postup, v takovém případě budou vypracovány konkrétní závěry a Parlament musí být informován o zjištěních v této věci.

Pozměňovací návrh    31

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 6 – odst. 2

Současné znění

Pozměňovací návrh

2.  Veřejný ochránce práv je vybírán z osob, které jsou občany Evropské unie, mají plná občanská a politická práva, poskytují veškeré záruky nezávislosti, splňují podmínky požadované pro výkon nejvyšších soudních funkcí ve své zemi nebo mají obecně uznávané zkušenosti a způsobilost pro výkon funkce veřejného ochránce práv.

2.  Veřejný ochránce práv je vybírán z osob, které jsou občany Evropské unie, mají plná občanská a politická práva, poskytují veškeré záruky nezávislosti, nebyli v posledních třech letech členy vnitrostátních vlád či orgánů Unie a splňují podmínky nestrannosti požadované pro výkon vysokých soudních funkcí ve své zemi nebo mají obecně uznávané zkušenosti a způsobilost pro výkon funkce veřejného ochránce práv.

Pozměňovací návrh    32

Statut veřejného ochránce práv

Článek 8

Současné znění

Pozměňovací návrh

Článek 8

Článek 8

Veřejný ochránce práv, který již nesplňuje podmínky požadované k výkonu funkce nebo který se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem Evropských společenství na žádost Evropského parlamentu.

Veřejný ochránce práv, který již nesplňuje podmínky požadované k výkonu funkce nebo který se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem Evropských společenství na žádost Evropského parlamentu poté, co byl vyslechnut příslušnými výbory.

Odůvodnění

Doplnění jednoho kroku navíc do postupu s cílem zaručit veřejnou diskuzi s ohledem na povahu úřadu a klíčovou roli úřadu vůči občanům EU. Tento krok by měl být uskutečněn před orgánem, který je v první řade zodpovědný za jmenování veřejného ochránce práv, tedy před Parlamentem.

Pozměňovací návrh    33

Statut veřejného ochránce práv

Čl. 11 – odst. 1 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

1a.  Veřejný ochránce práv by měl usilovat o rovnost pohlaví ve složení sekretariátu a zaměstnanců.

Odůvodnění

Kodifikace s cílem zajistit genderovou neutralitu v úřadu veřejného ochránce práv, která je obvykle již uplatňovanou politikou.

Pozměňovací návrh    34

Statut veřejného ochránce práv

Článek 12 a (nový)

Současné znění

Pozměňovací návrh

 

Článek 12a

 

1.  Veřejný ochránce práv včas přezkoumá, zda orgány, instituce a jiné subjekty Unie odpovídajícím způsobem řeší případy obtěžování jakéhokoli druhu a povahy tak, že řádně uplatňují postupy stanovené v souvislosti se stížnostmi. Veřejný ochránce práv vypracuje na toto téma příslušné závěry.

 

2.  Veřejný ochránce práv jmenuje v sekretariátu osobu nebo strukturu s odbornými znalostmi v oblasti obtěžování, která je případně schopna poskytovat poradenství zaměstnancům a ostatním pracovníkům EU. Veřejný ochránce práv posoudí zavedené postupy pro předcházení obtěžování jakéhokoli druhu v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jakož i mechanismy pro potrestání odpovědných osob a vypracuje vhodné závěry o tom, zda jsou tyto postupy v souladu se zásadami proporcionality, přiměřenosti a důrazných opatření a zda poskytují obětem účinnou ochranu a podporu.

Pozměňovací návrh    35

Statut veřejného ochránce práv

Článek 13

Současné znění

Pozměňovací návrh

Článek 13

Článek 13

Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu.

Sídlo veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu;

Odůvodnění

Stávající sídlo umožnilo evropskému veřejnému ochránci práv, aby vykonával své povinnosti účinně a nezávisle.

Pozměňovací návrh    36

Statut veřejného ochránce práv

Článek 15

Současné znění

Pozměňovací návrh

Článek 15

v.ypouští se

První veřejný ochránce práv jmenovaný poté, co vstoupí v platnost Smlouva o Evropské unii, je jmenován na dobu zbývající do konce volebního období.

 

Odůvodnění

Zastaralá ustanovení.

Pozměňovací návrh    37

Statut veřejného ochránce práv

Článek 17

Současné znění

Pozměňovací návrh

Článek 17

Článek 17

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství. Vstupuje v platnost dnem zveřejnění.

Toto nařízení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupuje v platnost dnem zveřejnění.

Odůvodnění

Viz pn 1 a pn 2. Jedná se o nový závazný právní akt v podobě nařízení podle ustanovení Lisabonské smlouvy, kde se termín „Společenství“ a jeho pravomoci nahrazují „Unií“.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.11.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

0

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Miriam Dalli, Eleonora Evi, Peter Jahr, Rikke-Louise Karlsson, Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl, Notis Marias, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß, Eleni Theocharous, Cecilia Wikström

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Urszula Krupa, Kostadinka Kuneva, Julia Pitera, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

NI

S&D

VERTS/ALE

Beatriz Becerra Basterrechea, Cecilia Wikström,

Urszula Krupa, Notis Marias, Eleni Theocharous

Eleonora Evi

Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina

Rikke-Louise Karlsson

Andrea Cozzolino, Miriam Dalli, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß

Margrete Auken, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs

0

-

8

0

PPE

Asim Ademov, Pál Csáky, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Lukas Mandl, Julia Pitera, Adam Szejnfeld, Mihai Ţurcanu

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Definice nesprávného úředního postupu podle Jocoba Södermana, prvního evropského veřejného ochránce práv: „Nesprávný úřední postup vzniká tehdy, když veřejný orgán nefunguje v souladu s pravidly či zásadami, které jsou pro něj závazné.“.

(2)

Článek 220: Činnost veřejného ochránce práv

2.   Veřejný ochránce práv může rovněž informovat příslušný výbor, pokud o to tento výbor požádá, nebo z vlastního podnětu ve výboru vystoupit.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Pascal Durand, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jasenko Selimovic, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Michael Gahler, Stefan Gehrold, Theresa Griffin, Fernando Ruas


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

GUE/NGL

Barbara Spinelli, Gabriele Zimmer

NI

Kazimierz Michał Ujazdowski

PPE

Michael Gahler, Stefan Gehrold, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Markus Pieper, Paulo Rangel, Fernando Ruas, György Schöpflin

S&D

José Blanco López, Theresa Griffin, Sylvia Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Max Andersson, Pascal Durand

1

-

ENF

Gerolf Annemans

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 7. února 2019Právní upozornění