Postup : 2018/2114(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0055/2019

Předložené texty :

A8-0055/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/02/2019 - 10.20
CRE 14/02/2019 - 10.20

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0134

ZPRÁVA     
PDF 326kWORD 105k
30.1.2019
PE 630.622v02-00 A8-0055/2019

o provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: György Schöpflin

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A POZNATKŮ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A POZNATKŮ

Postup a zdroje

Vypracování této zprávy o provádění schválila Konference předsedů dne 31. května 2018. Cílem zprávy je prozkoumat a posoudit, jak byly prováděny institucionální mechanismy zajišťující demokratickou kontrolu nad decentralizovanými agenturami.

Při přípravě této zprávy o provádění zpravodaj shromáždil informace, přičemž vycházel mimo jiné z těchto zdrojů:

  technické schůze s Komisí a se sítí agentur EU,

  studie prof. Ellen Vosové s názvem „Agentury EU, společný přístup a parlamentní dohled“(1), která byla Výboru pro ústavní záležitosti předložena dne 27. listopadu 2018,

  odpovědi na dotazník rozeslaný sekretariátům výborů za účelem vypracování této zprávy,

  výměna názorů s Komisí a třemi výbory odpovědnými za vypracování stanovisek (BUDG, ECON, ENVI) během jednání Výboru pro ústavní záležitosti dne 22. října,

  zjišťovací mise do Agentury pro základní práva (FRA) ve Vídni,

  zjišťovací mise do Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) v Budapešti a do Agentury pro evropský GNSS (GSA) v Praze.

Zjištění ze zkoumání věci

Ustanovení Smluv týkající se agentur

Smlouvy neobsahují žádnou definici decentralizovaných agentur. Komise na své internetové stránce věnované agenturám a jiným orgánům EU(2) popisuje agentury EU jako „subjekty odlišné od orgánů EU – samostatné právní subjekty zřízené za účelem provedení konkrétních úkolů podle práva EU“ a rozlišuje mezi decentralizovanými agenturami, agenturami podle společné bezpečnostní a obranné politiky, výkonnými agenturami, agenturami a orgány EURATOM a jinými organizacemi.

Podle Komise „decentralizované agentury přispívají k provádění politik EU. Podporují rovněž spolupráci mezi EU a vnitrostátními vládami tím, že shromažďují technické a odborné znalosti od orgánů EU i od vnitrostátních orgánů. Decentralizované agentury se zakládají na dobu neurčitou a jsou rozmístěny po celé EU.“ Komise na svých stránkách uvádí 33 decentralizovaných agentur(3). Pokud se započítá i Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA)(4), jehož založení bylo navrženo, je celkový počet 34.

Profesorka Vosová ve své studii popisuje decentralizované agentury jako „orgány řízené evropským veřejným právem, které jsou od orgánů EU institucionálně oddělené, mají svou vlastní právní subjektivitu a určitou míru správní a finanční nezávislosti a jasně určené úkoly“. Profesorka Vosová napočítala 36 decentralizovaných agentur(5) (37 včetně orgánu ELA) a do svého seznamu zahrnuje rovněž evropského veřejného žalobce (EPPO), Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF) a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB). Konstatuje, že z funkčního hlediska lze agentury rozdělit podle šesti hlavních úkolů, které jsou agenturám svěřovány(6):

1) vědecké/technické odborné kompetence (EASA, EASO, ECHA, EEA, EMA),

2) informace a spolupráce (BEREC, CEDEFOP, CEPOL, EASO, ECDC, EEA, EFCA,

EIGE, EIOPA, ELA, EMCDDA, EMSA, ENISA, ERA, ETF, EU-OSHA, Eurofound, Eurojust, Europol, FRA, GSA),

3) poskytování služeb (registrace a certifikace) (APPF, CPVO, EASA, ECHA, EUIPO),

4) dohled, kontrola a prosazování (ACER, EBA, EDPB, EFCA, EIOPA, ELA, EMSA, ERA, ESMA, SRB),

5) usnadňování a podpora a (6) provádění programů EU (CdT, EASO, EFCA, EPPO, EU-LISA, Eurojust, Europol, FRONTEX).

Některé agentury plní více z výše uvedených funkcí (EASA, EASO, ECHA, EEA, EFCA, EIOPA, ELA, EMSA, ERA, Eurojust a Europol). Některé agentury mohou při výkonu svých funkcí přijímat právně závazné akty (CER, APPF, CPVO, EASA, EBA, ECHA, EIOPA, EPPO, ERA, ESMA, EUIPO, Eurojust, SRB)(7).

Z výše uvedených informací vyplývá, že pro přímočarou klasifikaci agentur nemusí existovat jednotný model. Kromě toho je jednoznačné rozlišení mezi typy nebo typologie agentur taktéž obtížná(8).

Navzdory tomu, že všeobecná definice agentur coby orgánů Unie chybí, musí se agentury řídit zásadou svěření pravomocí (článek 5 SEU). Agentury jsou ve Smlouvách výslovně uvedeny v několika článcích, např. v článku 9 SEU (občanství), článku 15 SFEU (zásada transparentnosti), článku 16 SFEU (ochrana údajů), článku 71 SFEU (vnitřní bezpečnost), v článcích 123, 124, 127, 130, 282 SFEU (finanční opatření a nezávislost ECB), v článku 228 SFEU (veřejný ochránce práv), článku 263 SFEU (přezkum legality aktů), 265 SFEU (nečinnost), článku 267 SFEU (předběžné rozsudky), článku 277 SFEU (neuplatnitelnost aktů), článku 287 (Evropský účetní dvůr), článku 298 SFEU (evropská správa), článku 325 SFEU (boj proti podvodům) i v řadě protokolů k těmto Smlouvám a v Listině základních práv (v článku 41 o právu na řádnou správu, článku 42 o právu na přístup k písemnostem, článku 43 o evropském veřejném ochránci práv, článku 51 o oblasti uplatnění Listiny a článku 52 o rozsahu a výkladu práv a zásad). Proto musí agentury stejně jako orgány a jiné instituce EU dodržovat hodnoty a zásady EU a jejich akty jsou předmětem soudního přezkumu a jiných mechanismů zajišťujících odpovědnost v souladu se Smlouvami.

Smlouvy neobsahují žádný výslovný právní základ pro zakládání agentur. Agentury se zřizují na základě současného článku 352 SFEU nebo na základě příslušného článku Smlouvy souvisejícího s dotčenou oblastí politiky(9). S ohledem na otázku, které pravomoci mohou být přeneseny na agentury, byl Evropský soudní dvůr vyzván, aby rozhodl v případu orgánu ESMA (známém rovněž jako „Meroni“ 2.0)(10), zda autoři SFEU měli v úmyslu v článcích 290 a 291 SFEU zřídit jednotný právní rámec, podle nějž by mohly být určité přenesené a výkonné pravomoci uděleny pouze Komisi, nebo zda může zákonodárný sbor Unie uvažovat o jiných systémech přenášení takových pravomocí na orgány, úřady nebo agentury Unie. V tomto ohledu Soudní dvůr konstatoval, že „ačkoli Smlouvy neobsahují žádné ustanovení, které by určilo, že pravomoci lze přenášet na orgány, úřady nebo agentury Unie, řada ustanovení SFEU nicméně předpokládá, že taková možnost existuje“. Panuje názor, že pravomoc Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy přijímat nouzová opatření na finančních trzích členských států s cílem regulovat či zakazovat krátký prodej je v souladu s právem EU. Vzhledem k tomu, že tato pravomoc je omezena různými podmínkami a kritérii, která vlastní uvážení orgánu omezují, domnívá se Soudní dvůr, že výkon pravomoci nepodrývá pravidla pro řízení přenášení pravomocí stanovená SFEU(11).

Společné prohlášení a společný přístup 2012

Společné prohlášení a společný přístup 2012(12) jsou výsledkem práce interinstitucionální pracovní skupiny pro regulační agentury, kterou zřídila Komise, Evropský parlament a Rada poté, co návrh Komise z roku 2005 na interinstitucionální dohodu o regulačních agenturách(13) nenašel nezbytnou podporu v Radě a Parlamentu. Výbory BUDG a CONT byly v této pracovní skupině zastoupeny. Ačkoli jsou společné prohlášení a společný přístup právně nezávazné, instituce se zavázaly k zohledňování společného přístupu při svých rozhodnutích týkajících se decentralizovaných agentur, třebaže s výhradou analýzy jednotlivých případů. Společný přístup obsahuje ustanovení o zřizování (mimo jiné požadavek na posouzení dopadů) a rušení agentur (ustanovení o skončení platnosti nebo o přezkumu, možná slučování), sídle agentur (kritéria) a úloze hostitelské země (dohody o sídlech), o struktuře a řízení agentur (ustanovení o správních radách, výkonných ředitelích a dalších vnitřních orgánech), o fungování agentur (ochrana údajů, mezinárodní vztahy, komunikace, sdílení služeb), plánování činností a zdrojů (roční a víceleté pracovní programy, lidské zdroje, rozpočet) a o odpovědnosti a kontrole (obsahující ustanovení mimo jiné o výroční zprávě o činnosti, auditech a absolutoriu, systému upozornění/varování, hodnocení, transparentnosti a vztazích se zainteresovanými subjekty).

Komise v přímé návaznosti na přijetí společného prohlášení a společného přístupu přijala dne 19. prosince 2012 plán opatření přijímaných na základě společného přístupu, který obsahuje iniciativy, jež mají být zahájeny Komisí, agenturami, Radou, členskými státy a Evropským parlamentem. Zprávy o pokroku při provádění společného přístupu Komise předložila dne 10. prosince 2013 a 24. dubna 2015. Komise rovněž přijala pokyny s obvyklými ujednáními pro dohody o sídle, komunikační příručku a pokyny pro předcházení střetům zájmů a jejich zvládání, pokud jde o decentralizované agentury(14). Ve zprávě o pokroku z roku 2015 v části, která se týká v té době probíhajících interinstitucionálních diskusí o přezkumu zakládajících aktů některých agentur, Komise vyjádřila „politování nad nedostatečnou politickou vůli k zajištění respektování společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU, zejména pokud jde o úlohu agentur nebo o složení jejich řídících struktur“. Zprávy Komise o pokroku jsou poměrně stručné a nezabývají se otázkou parlamentního dohledu nad agenturami.

Analýza profesorky Vosové, ve které se zabývala významem společného přístupu v zakládajících aktech agentur, představuje nesourodý pohled na dodržování společného přístupu v nařízeních agentur(15). Konstatuje, že zatímco v oblasti rozpočtového postupu a výročních zpráv je míra dodržování poměrně vysoká, zdá se, že složení správní rady a jmenování výkonného ředitele silně závisí na úkolech agentury. Domnívá se, že dodržování je nejvíce problematické pro pracovní programy agentur, v jejichž případě zpravidla požadavek, aby byl Parlament ohledně víceletého programu konzultován, není splněn. Dále konstatuje, že míry dodržování se téměř neliší, pokud srovnáme nařízení přijatá před společným přístupem a nařízení přijatá nebo přezkoumaná po jeho přijetí.

Společný přístup byl podroben podrobnějšímu zkoumání Parlamentu po předložení návrhů Komise na přemístění sídel dvou agentur se sídlem ve Spojeném království(16). Parlament shledal, že „jeho role jako spoluzákonodárce nebyla řádně zohledněna, neboť nebyl zapojen do postupu výběru nových sídel agentur“. Evropský parlament rovněž připomněl, že „společný přístup připojený ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsaný v roce 2012 není právně závazný, jak se uvádí v prohlášení samotném, a že byl schválen, aniž by byly dotčeny legislativní pravomoci jednotlivých orgánů“. Evropský parlament proto trval na tom, aby byl „postup pro výběr nového sídla agentur revidován a aby již nebyl v budoucnu uplatňován v této podobě“(17).

Rada v této souvislosti uvedla, že „bere na vědomí žádost EP, aby bylo co nejdříve přezkoumáno společné prohlášení a společný přístup o decentralizovaných agenturách. Jako první krok vybízí Komisi, aby do dubna 2019 poskytla hloubkovou analýzu provádění společného prohlášení a společného přístupu, pokud jde o umístění decentralizovaných agentur. Tato analýza by sloužila jako základ pro posouzení dalších kroků pro zapojení do postupu takového přezkumu.“

Parlamentní dohled nad decentralizovanými agenturami

Parlament může vykonávat dohled nad decentralizovanými agenturami různými způsoby:

–  jakožto jedna složka rozpočtového orgánu při svém rozhodování o příspěvcích agenturám z rozpočtu EU,

–  jakožto orgán udělující absolutorium,

–  pomocí jmenování členů správních rad agentur,

–  postupem jmenování (nebo odvolání) výkonného ředitele,

–  pomocí konzultací o pracovních programech,

–  předkládáním výročních zpráv,

–  jinými způsoby (návštěvami delegací, prostřednictvím kontaktních skupin nebo osob, výměn názorů, slyšení, brífinků, poskytování odborných znalostí).

Profesorka de Vosová ve své studii analyzuje ustanovení zakládajících nařízení agentur s ohledem na mechanismy parlamentního dohledu(18):

–    v souvislosti se zapojením Parlamentu do správních rad(19) konstatuje, že ve třech agenturách jsou zástupci EP (EMA, EUIPO, GSA), zatímco v sedmi agenturách (ECHA, EEA, EFSA, EMCDDA, ETF, ACER, ECDC) jsou členové jmenovaní Evropským parlamentem (odborníci či zainteresované subjekty), ve většině případů ovšem žádný člen jmenovaný Evropským parlamentem není,

–    s ohledem na jmenování výkonných ředitelů(20) konstatuje, že potvrzení Parlamentu je nutné pro tři orgány dohledu spadající do oblasti působnosti výboru ECON (EBA, EIOPA, ESMA), že v 15 případech má být kandidát pozván do EP (BEREC, EASA, EASO, ECDC, ECHA, EFSA, EIGE, EMA, EMCDDA, ENISA, ETF, FRA, Frontex a EU-LISA), zatímco v šesti případech kandidát může být pozván. V 11 případech Evropský parlament nijak zapojen není,

–    pokud jde o pracovní programy(21), je Parlament konzultován ohledně víceletých pracovních programů osmi agentur (CEPOL, EASA, ERA, Europol, FRA, FRONTEX, GSA, OHIM) a je informován o víceletých pracovních programech šesti agentur (EBA, ECHA, EIOPA, ELA, EMCDDA, ESMA), Parlament je konzultován ohledně ročních pracovních programů dvou agentur (ENISA, Eurofound) a informován o ročních pracovních programech devíti agentur (ACER, BEREC, EASO, EFCA, EFSA, EMA, EMSA, EU-LISA, SRB), nicméně není zapojen do jejich víceletých pracovních programů, EP není nijak zapojen do pracovních programů osmi agentur (CdT, Cedefop, ECDC, EEA, EIGE, EU-OSHA, EPPO, ETF) a dvě agentury (CPVO, Eurojust) nemají ustanovení týkající se pracovních programů,

–    mandáty všech agentur předpokládají, že bude Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru, Radě a Komisi předkládána výroční zpráva o činnosti. Výkonní ředitelé dvou agentur musí předkládat výroční zprávy Evropskému parlamentu nebo jeho příslušným výborům,

–    ve třech případech udělují absolutorium vnitřní orgány (jedná se o agentury EUIPO, SRB a CPVO, které jsou plně samofinancované)(22),

Parlamentní dohled se v Evropském parlamentu provádí zejména na úrovni parlamentních výborů, a to jak specializovaných výborů v oblasti politiky dotčených agentur, tak výborů BUDG a CONT, které se všemi agenturami zabývají v tom rozsahu, že jsou financovány z rozpočtu EU a podléhají postupu udělení absolutoria.

Zpravodaj rozeslal dotazník sekretariátům výborů, ve kterých se ptal na následující informace:

1)    způsob, jakým byly výbory v tomto funkčním období zapojeny do legislativních postupů (úkolů, kompetencí, činností, cílů, struktur, mechanismů zajišťování odpovědnosti, přemisťování) a do rozpočtových postupů a postupů udělování absolutoria a jakým prováděly nad decentralizovanými agenturami politický dohled,

2)  jakým způsobem výbory zohledňovaly společné prohlášení a společný přístup 2012 v těchto činnostech (posouzení dopadů, ustanovení o skončení platnosti nebo o přezkumu, sídla agentur, struktura a řízení agentur – tj. správní rady, výkonný ředitel, vědecké výbory nebo jiné orgány –, fungování agentur – tj. služby Komise, slučování agentur, sdílení služeb mezi agenturami, zacházení s utajovanými informacemi, mezinárodní vztahy, komunikace –, plánování činností, zdroje agentur a postupy s nimi spojené a odpovědnost a kontroly – tj. výroční zpráva, kontroly, hodnocení, a transparentnost a vztahy se zainteresovanými subjekty),

3)  (politická rozhodnutí) zda s ohledem na práci agentur výbory posuzují záměry tvůrce politiky a zda jsou tyto záměry řádně prováděny,

4)  (realizace) zda výbory hodnotí práci agentur ve své oblasti působnosti v souvislosti s předpokládanými výsledky,

5)  (komplexnost) zda výbory sledují překrývání či mezery v práci agentur a zda jsou případy, kdy se výbory domnívají, že agentury překročily nebo nenaplnily svou oblast působnosti.

Při práci na zprávě byly obdrženy odpovědi sekretariátů Rozpočtového výboru (BUDG), Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), Hospodářského a měnového výboru (ECON), Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), zatímco Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) (do jehož oblasti působnosti spadá nejvyšší počet agentur) informoval, že své odpovědi brzy dokončí.

Výbor BUDG odpověděl toto:

1)    výbor vypracoval stanoviska ohledně legislativních postupů s ohledem na zakládající nařízení několika agentur (EBA, EIOPA, ESMA, ENISA, ACER, EU-OSHA, Eurofound, Cedefop, EASO a CEPOL), ve kterých posoudil všechny aspekty nařízení; dále je o agenturách diskutováno ve vhodných případech v rámci rozpočtových trialogů (bod 31 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni); výbor BUDG byl hlavním výborem, který zastupoval Parlament v pracovní skupině pro investice do infrastruktury, pokud jde o zdroje decentralizovaných agentur, a navázal na její závěry; výbory BUDG a CONT jsou hlavními výbory, které sledují přezkum rámcového finančního nařízení, jenž je spojen s přezkumem finančního nařízení, který proběhl v letošním roce; výbor BUDG je hlavním výborem pro výroční rozpočtové postupy týkající se všech decentralizovaných agentur EU; Jens Geier (S&D) je stálým zpravodajem výboru BUDG pro agentury EU; výbor BUDG si pravidelně vyměňuje informace se sítí agentur EU a jednotlivými agenturami EU v rámci výročního rozpočtového postupu a v rámci tohoto postupu od nich žádá poskytování informací; výbor BUDG každý rok vybízí síť agentur EU k diskusi o aspektech návrhu rozpočtu souvisejících s danou agenturou před lhůtou pro podávání pozměňovacích návrhů k rozpočtu;

2)    výbor se ve svých stanoviscích a ročních rozpočtových postupech zabýval různými aspekty společného prohlášení a společného přístupu, kromě aspektů, které spadají do kompetencí specializovaných výborů, např. pracovních programů a výročních zpráv jednotlivých agentur; vyžádal si vypracování studie o možných výnosech z rozšíření poplatků agenturami EU a ve své tematické sekci D (na žádost výboru CONT) uspořádal seminář o dohledu a zdrojích částečně nebo plně samofinancovaných agentur, který se konal dne 4. 5.2017;

3)    výbor také kladně zareagoval na tři otázky ohledně politických rozhodnutí, realizace a komplexnosti.

Výbor CONT odpověděl toto:

1)    výbor vypracoval stanovisko v podobě pozměňovacích návrhů (čl. 53 odst. 4) o přemístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky; byl zapojen do pracovní skupiny pro investice do infrastruktury, pokud jde o zdroje decentralizovaných agentur, a do přezkumu rámcového finančního nařízení; vypracovává jednu zprávu pro každou decentralizovanou agenturu + jednu horizontální zprávu v souvislosti s postupem udělení absolutoria. V souvislosti s postupem udělení absolutoria výbor CONT pořádá každý rok v prosinci/lednu slyšení čtyř až šesti výkonných ředitelů, na kterém se zabývá rovněž výročními zprávami o činnosti; výbor CONT ovšem nepořádá slyšení před jmenováním výkonných ředitelů; organizoval mise do agentury Europol a do Evropského inovačního a technologického institutu;

2)    ve svých zprávách o udělení absolutoria se zabývá různými aspekty společného přístupu včetně ve vhodných případech stanovováním poplatků a zjednodušováním; Stejně jako výbor BUDG neposuzuje aspekty, které spadají do oblasti působnosti specializovaných výborů, např. pracovní programy;

3)    výbor také odpověděl, že vyhodnocuje tři otázky ohledně politických rozhodnutí, realizace a komplexnosti v rámci postupu udělení ročního absolutoria.

Výbor ECON odpověděl toto:

1)    je zapojen do probíhajícího přezkumu evropských orgánů dohledu (EBA, EIOPA, ESMA) a zabývá se rovněž celou řadou souvisejících směrnic a nařízení týkajících se těchto agentur; mezi Evropským parlamentem a Jednotným výborem pro řešení krizí bylo dosaženo dohody o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Jednotnému výboru pro řešení krizí svěřeny v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí; výbor ECON přijal zprávu o návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010, pokud jde o umístění sídla Evropského orgánu pro bankovnictví; výbor pracuje na výročních stanoviscích k návrhu souhrnného rozpočtu a udělení absolutoria (EBA, EIOPA, ESMA); pokud jde o pravomoc nominovat členy správní rady nebo jiných orgánů agentur, vypracoval výbor zprávu o návrhu Komise na jmenování člena Jednotného výboru pro řešení krizí a vyjádřil stanovisko k prodloužení funkčního období předsedů tří orgánů dohledu, poté, co je vyslechl; výbor provádí výroční společnou výměnu názorů s předsedy agentur EBA, EIOPA, ESMA a SRB ohledně pracovních programů a výročních zpráv; má stabilní výměnu názorů s agenturami a také průběžně využívá jejich výsledky; pravidelně žádá o brífinky nebo o stanoviska; výbor má specifická kontrolní místa ve výborech pro výměnu názorů ve výboru a konají se pravidelné výměny mezi evropskými orgány dohledu a zpravodaji / stínovými zpravodaji ohledně různých složek;

2)    výbor zohlednil ustanovení společného přístupu ve své zprávě o návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010, pokud jde o umístění sídla Evropského orgánu pro bankovnictví (v této zprávě posuzoval jednak opatření ohledně sídel agentur, ale i různé aspekty související s jejich fungováním); zabývá se ustanoveními o strukturách agentur a plánováním jejich činností ve světle probíhajícího přezkumu evropských orgánů dohledu (EBA, EIOPA, ESA); sleduje dohodu mezi Evropským parlamentem a Jednotným výborem pro řešení krizí o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které jsou Jednotnému výboru pro řešení krizí svěřeny v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí,

3)    veškeré návrhy regulačních technických norem, prováděcích technických norem jsou zasílány členům výboru ECON; na schůzích výboru ECON se diskutuje o vybraných tématech v souvislosti s kontrolními místy;

4)    výbor ECON nehodnotí práci agentur ve své oblasti působnosti v souvislosti s předpokládanými výsledky,

5)    panují rozdílné názory ohledně otázky, zda orgán EIOPA nepřekračuje svůj mandát a zda orgány ESMA a EBA své mandáty naplňují.

Výbor ENVI informuje takto:

1)    výbor byl zapojen do legislativních postupů souvisejících se zakládajícím nařízením agentury EMA i do návrhů na další úkoly pro agenturu ECHA (spojeno s potřebou dalších finančních prostředků), agenturu EEA a úřad EFSA; vypracoval zprávu o umístění sídla agentury EMA (o prozatímní dohodě bylo hlasováno na plenárním zasedání v říjnu 2018); navrhuje stanoviska k ročním rozpočtům pěti agentur spadajících do oblasti působnosti výboru ENVI (rozpočtové pozměňovací návrhy, včetně plánů pracovních míst, obnovy návrhu rozpočtu, navýšení rozpočtu) i stanoviska k udělení absolutoria pěti agenturám spadajících do jeho oblasti působnosti; v souladu se zakládajícími nařízeními agentur spadajících do oblasti působnosti výboru ENVI Parlament jmenuje (ECDC, ECHA, EEA, EMA) nebo předkládá Radě své stanovisko k jmenování (EFSA) zástupce EP, ale i vědeckých odborníků na určitý počet míst ve správních radách těchto agentur. S Parlamentem se rovněž konzultuje jmenování zástupců pacientů a klinických pracovníků (EMA) do správní rady. S Parlamentem se konzultuje jmenování zástupců pacientů a klinických pracovníků do různých vědeckých výborů agentury EMA(23); článek 2 jednacího řádu správní rady a předsednictva agentury EEA kromě toho vyžaduje, aby byl jeden ze zástupců EP ve správní radě jmenován členem předsednictva; výbor pořádá systematická slyšení vybraných výkonných ředitelů před jejich jmenováním; pro každou agenturu určuje kontaktní osobu; výbor ENVI pořádá každoroční výměny názorů s výkonnými řediteli všech agentur, které se týkají pracovních programů, zpráv o činnosti atd.; každý rok dva členové správní rady agentury EEA jmenovaní Parlamentem vypracují poznámky k návrhu ročního pracovního programu agentury EEA, které poté schvalují koordinátoři výboru ENVI a které jsou poté sděleny agentuře; výbor každé dva roky navštíví všechny agentury; s ohledem na žádosti nebo využívání odborných znalostí bylo od úřadu EFSA vyžádáno vypracování vědeckého stanoviska o včelách a opylování (2018); v rámci zprávy z vlastní iniciativy o antimikrobiální rezistenci byla vyžádána zpráva od agentur EEA, EMA a úřadu EFSA a konaly se schůze se zpravodajem; zprávy agentury EEA se pravidelně využívají při vypracovávání právních předpisů a zpráv o provádění; výměny názorů ve výboru se týkají např. střediska ECDC(24) a úřadu EFSA(25); Agentury ECHA, EMA nebo EEA mohou být rovněž pozvány k účasti na výměně názorů ve výboru ohledně konkrétních odvětvových politických složek; pokud jde o brífinky zpravodaje, jednalo se např. o témata antimikrobiální rezistence nebo nových potravin;

2)    agentury, které spadají do působnosti výboru ENVI, byly zřízeny před společným prohlášením 2012, nicméně v návaznosti na postup pro výběr nového sídla agentury EMA v Radě ukončený losováním výbor ENVI oznámil společné prohlášení a k němu připojený společný přístup a vyzval k úzkému zapojení Evropského parlamentu do rozhodovacího procesu o umístění a přemístění agentur a orgánů s ohledem na jeho výsady coby spoluzákonodárce v rámci řádného legislativního postupu (tento postoj byl podpořen při plenárním zasedání v březnu 2018); v této souvislosti podpořil Parlament úsilí, aby dohoda o sídle zahrnovala podrobný rámec zřízení agentury, aby se snížila nejistota a aby se zaměstnancům poskytly jednoznačné informace s cílem zajistit kontinuitu podniku; návrh o transparentnosti a udržitelnosti posuzování rizik v potravinovém řetězci EU mění zejména složení správní rady a délku jejich funkčního období; návrh o transparentnosti a udržitelnosti posuzování rizik v potravinovém řetězci EU (2018/0088(COD)) rovněž mění postup jmenování odborníků do vědeckých rad;

3)    pokud jde o otázky politických rozhodnutí a 4) realizace, posuzuje výbor ENVI provádění v rámci konkrétních návrhů usnesení, během návštěv delegací konaných jednou za dva roky, v rámci zpráv o provádění nebo přezkumů konkrétních programů v polovině období; výbor ENVI nepoužívá kritéria neúspěchu/úspěchu. Pokud jde o komplexnost 5), zabývá se výbor ENVI způsobem, jak lze zlepšit koordinaci mezi agenturami, např. pokud jde o chemické údaje.

Výbor ITRE sdělil následující:

1)    výbor je zapojen do přezkumů zakládajících nařízení agentur ACER, GNNS (s cílem přidělit agentuře nové úkoly a „silnější pozici“), ENISA (úkoly, trvání, řízení), BEREC (struktura); neposkytuje stanoviska k postupu udělování absolutoria, výbor ITRE ovšem opakovaně žádal v rámci ročních rozpočtových postupů o přidělení dostatečných zdrojů agentuře ACER; výbor je zapojen do nominování zástupců EP do správní rady; nekonají se specifická slyšení s určenými výkonnými řediteli před jejich jmenováním, se zástupci agentury ovšem dochází k pravidelným kontaktům a objevují se na schůzích výboru ITRE; nejsou určeni stálí zpravodajové, byla ovšem zřízena neformální kontaktní skupina pro agenturu ACER na počátku funkčního období, která je složena z poslanců EP z několika skupin; pravidelně probíhají výměny o probíhající práci a problémech agentury ACER; probíhají výměny názorů s agenturami o pracovních programech; koordinátoři jsou informováni o zprávách o činnosti, newsletter výboru ITRE rovněž obsahuje informace o agenturách; zástupci výboru navštěvují sídla agentur každé dva roky; výbor ITRE používá zprávy, studie a vědecká stanoviska agentur a zástupci agentur se musí dostavovat na slyšení v souvislosti s působností dotčené agentury (pro agenturu ACER: výroční prezentace zpráv o sledování energetického trhu).

2)    Výbor ITRE se zabývá všemi aspekty společného přístupu v rámci přezkumu nových nařízení (který v současnosti probíhá). Ve výboru se konají pravidelné prezentace a slyšení o víceletých pracovních programech, výroční zprávy se zasílají koordinátorům;

3)    pokud jde o otázku na politická rozhodnutí, dochází k pravidelným kontaktům se zástupci agentury, kteří se rovněž účastní schůzí výboru ITRE;

4)    pokud jde o realizaci, dochází k pravidelným kontaktům se zástupci agentury, kteří se rovněž účastní schůzí výboru ITRE, a tyto otázky jsou rovněž řešeny v rámci přezkumu nových nařízení (který v současnosti probíhá);

5)    otázkou komplexity se výbor zabývá v rámci přezkumu nových nařízení (který v současnosti probíhá).

Výbor TRAN poskytl tyto tři oddělené odpovědi pro tři agentury spadající do jeho oblasti působnosti:

1)

  – zakládající nařízení agentury EMSA bylo přezkoumáno v roce 2016; tato agentura byla navštívena v letech 2015 a 2018; v posledních letech probíhají pravidelné výměny názorů s výkonným ředitelem, při kterých se rovněž diskutuje o ročních pracovních programech;

–    agentura ERA: úloha agentury byla rozšířena přijetím 4. železničního balíčku; byly rovněž zřízeny správní a výkonná rada. Výbor ITRE předkládá stanovisko k udělení absolutoria; agentura byla navštívena v roce 2018; probíhají ad hoc konzultace s jednotlivými zpravodaji/zaměstnanci o odborných produktech agentury; v roce 2015 proběhla výměna názorů s výkonným ředitelem agentury ERA;

–    agentura EASA: zakládající nařízení z roku 2002 bylo přezkoumáno v roce 2018, přičemž došlo ke kompletnímu přezkumu struktury předchozích nařízení založených na udělení pravomocí (prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci) a přidaných kompetencí; není určen stálý zpravodaj; agentura byla navštívena v letech 2015 a 2018; probíhají ad hoc konzultace s jednotlivými zpravodaji/zaměstnanci o odborných produktech agentury; v letech 2015 a 2016 probíhaly výměny názorů s výkonným ředitelem agentury EASA o specifických otázkách letecké bezpečnosti;

2)

  – agentura EMSA: v souvislosti s víceletým plánováním přijaly Rada a Parlament v roce 2014 nařízení o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu;

–    agentura ERA: výbor TRAN během výměny názorů s výkonným ředitelem diskutuje o ročních pracovních programech; výkonný ředitel s ohledem na spojení finančních a lidských zdrojů upozornil na problémy nedostatečného financování;

–    agentura EASA: v novém nařízení o agentuře EASA je specifické ustanovení o dohodě o sídle.

Výbor AGRI informuje takto:

1)    prováděcí nařízení Komise v rámci nařízení o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích, přijatého v roce 2014, vedlo k rozšíření kompetencí Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny; výbor AGRI vypracoval stanovisko v postupu pro nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci týkající se činností agentury EFSA (komunikace o rizicích, transparentnost studií) a řídicích struktur, které bylo ovšem ve výboru zamítnuto; výbor AGRI pravidelně hlasuje o rozpočtových pozměňovacích návrzích s cílem zabránit jakýmkoli škrtům v rozpočtech agentur týkajících se výboru AGRI, které by Rada navrhla (např. EFSA, CHAFEA); výbor AGRI požádal o dvě vědecká stanoviska úřadu EFSA ke zdraví a dobrým životním podmínkám králíků chovaných v Evropě na maso (práce na nich probíhají); pokud jde o výměny názorů ve výboru, proběhla prezentace předsedy Odrůdového úřadu Společenství o práci agentury v roce 2016, prezentace zástupce úřadu EFSA v rámci slyšení na téma „Klonování zvířat za účelem chovu“ v roce 2015 (společné slyšení s výborem ENVI, odborník byl navržen výborem ENVI) a prezentace agentur EFSA a ECHA v rámci slyšení na téma „Dokumenty týkající se firmy Monsanto a glyfosát“ v roce 2017 (společné slyšení s výborem ENVI, odborníci byli navrženi výborem ENVI).

Výbor CULT odpověděl toto:

1)   výbor předkládá stanovisko v rámci ročního rozpočtového postupu a postupu udělování absolutoria středisku CdT; probíhají výměny informací a výměny názorů ve výboru se střediskem CdT o jeho činnostech;

2)   výbor CULT ve svých stanoviscích k udělení absolutoria zohledňuje vnitřní audity prováděné Komisí a do určité míry rovněž hodnocení;

výbor CULT rovněž poukázal na činnosti, které provádí v souvislosti s Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), a v tomto kontextu informoval, že probíhají výměny o ročních pracovních programech s příslušnými GŘ Komise a že v roce 2016 jeho zástupci navštívili agenturu EACEA a poslechli si prezentaci o činnostech týkajících se provádění programu Kreativní Evropa. Zpravodaj pro program Kreativní Evropa měl jednání se zástupci agentury EACEA, na kterých se hovořilo o ukazatelích výkonu; výbor rovněž agentuře EACEA ve zprávě o provádění předložil několik doporučení pro oblast transparentnosti a vztahů se zainteresovanými stranami v souvislosti s programem Kreativní Evropa; pokud jde o realizaci, výbor informuje, že práce agentury EACEA při provádění programu Kreativní Evropa byla do určité míry vyhodnocena ve zprávě o provádění, ve které byla předložena některá doporučení.

Výbor FEMM sdělil následující:

1)   výbor je zapojen do ročního rozpočtového postupu a postupu udělování absolutoria; určuje dva členy a dva náhradníky fóra odborníků institutu EIGE; pořádá výměny názorů o pracovních programech; výbor navštívil agenturu v letech 2015 a 2018; využívá odborných produktů agentury, žádá o brífinky nebo stanoviska a pořádá výměny názorů ve výboru;

2)   s výborem jsou konzultovány víceleté pracovní programy a jsou mu také prezentovány roční pracovní programy;

3)   pokud jde o otázku 5 ohledně komplexnosti, výbor FEMM konstatuje, že je pro něj důležité rozlišovat oblast působnosti institutu EIGE ve vztahu k oblasti působnosti agentury FRA. Výbor FEMM se domnívá, že je důležité, aby agentura zůstávala výlučně zaměřená na práva žen a rovnost pohlaví.

Klíčová zjištění

•  Ačkoli neexistuje všeobecná definice agentur EU ani jasné vymezení jejich kompetencí či úkolů, lze je z institucionální perspektivy považovat za prostředníky stojící mezi Komisí a členskými státy. Agentury odráží potřebu větší jednotnosti při provádění politik EU jejími členskými státy tím, že představují model přímější správy na úrovni EU, což vede k pluralizaci výkonné moci EU(26).

•  Skutečnost, že pro zřizování agentur neexistuje žádný výslovný právní základ ani obecná definice či popis agentur a jejich kompetencí a úkolů, a to ani v článku 13 SEU, ani v systému přenášení pravomoci stanoveném v článcích 290 a 291 SFEU, může být způsobena nedostatečně jednotným pohledem na výkonnou moc EU nebo různorodostí funkcí, které mají agentury vykonávat. Agentury nicméně nefungují v právním vakuu. Normotvůrce EU je zřídil záměrně v souladu se zásadou svěření pravomocí na základě různých ustanovení Smluv. Lisabonská smlouva formálně uznala agentifikaci výkonné moci EU tím, že agentury EU formálně zavedla do Smluv(27). Svěření pravomocí agenturám není neomezené, svěření musí probíhat v souladu se zákonnými zárukami určenými Smlouvami, musí být dodržena institucionální vyváženost a chráněny zájmy jednotlivce v rámci EU. Mohlo by se ovšem uvažovat o lepším rozlišování mezi různými typy agentur a jejich mechanismy zajišťujícími odpovědnost a lépe je kategorizovat. Pokud bude příležitost ke změně Smlouvy, bylo by také možné zvážit, jak agentury ještě pevněji ukotvit ve Smlouvách (např. pokud jde o článek 13 SEU a články 290 a 291 SFEU).

•  Mechanismy zajišťující odpovědnost agentur lze nalézt ve Smlouvách (např. transparentnost, soudní přezkum), v zakládajících nařízeních, v judikatuře Soudního dvora (zejména v Meroniho doktríně) a ve společném prohlášení a společném přístupu. Přijetí jejich rozpočtů závisí ve většině případů na schválení rozpočtovým orgánem a agenturám obecně udílí absolutorium Evropský parlament (s výjimkou plně samofinancovaných agentur). Toto spojení pravidel a nařízení, ačkoli možná není tak kompletní, jak by mohlo být, představuje rámec pro provádění úkolů Evropského parlamentu v oblasti dohledu. Parlamentní výbory své úkoly v oblasti dohledu navzdory různorodosti ustanovení vykonávaly aktivně. Zatímco specializované výbory vykonávají dohled nad agenturami, které spadají do jejich oblasti působnosti, výbory BUDG a CONT vykonávají dohled nad všemi agenturami a získaly rovněž zkušenosti a všeobecný přehled o agenturách díky své práci v interinstitucionální pracovní skupině. Byly hlavními orgány, které činily agentury odpovědnými za jejich různé činnosti a řídicí struktury. Do budoucna by bylo možné zvážit, zda by nebylo vhodné pořádat v Evropském parlamentu každoroční debatu o fungování a řízení agentur.

•  Společné prohlášení a společný přístup 2012 je nezávazný rámec pro agentury a jeho provádění představuje nesourodý pohled. To může být částečně způsobeno různými úkoly a funkcemi, které agentury vykonávají, kvůli čemuž je použití jednoho univerzálního modelu obtížné. Mohlo by ovšem být vyvíjeno větší úsilí o zohledňování určitých ustanovení zakládajících nařízení, přičemž by se vzaly v potaz různé existující typy agentur, které by byly seskupeny na základě svého charakteru a úkolů. V této souvislosti by mohlo být užitečné podrobné posouzení provádění všech aspektů společného přístupu obsahující podrobné analytické dokumenty podobné posouzení, které bylo vypracováno v roce 2010.

•  Agentury zaměstnávají více než 9 000 osob. Síť agentur EU a její podsítě, pracovní skupiny a skupiny pro tematickou spolupráci představují fórum pro koordinaci, výměnu informací, vyjednávání společných postojů v otázkách společného zájmu, pro předcházení zdvojování, pro podporu dobré správy věcí veřejných, pro podporu sdílení služeb a pro přibližování agentur občanům EU.

•  Agentury potřebují dostatečné finanční prostředky, aby mohly vykonávat své úkoly, jejichž počet neustále narůstá, a aby dokázaly přitáhnout nezbytné kvalifikované zaměstnance v každé hostitelské zemi, ve které se nachází.

(1)

odkaz na studii

(2)

https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies_cs.

(3)

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT), Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Odrůdový úřad Společenství (CPVO), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Agentura Evropské unie pro železnice (ERA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Evropská agentura pro provozní řízení (EU-LISA), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Eurojust, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropská pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX), Agentura pro evropský GNSS (GSA) a Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB).

Všimněme si, že úřad EASO je uveden na mapě, ale není zahrnut v seznamu na této stránce.

(4)

COM(2018) 131 final.

(5)

Síť agentur EU uvádí 37 decentralizovaných agentur a 8 společných podniků se sídly ve 23 členských státech.

(6)

Strany 15–16 a příloha 1 studie, zde v upraveném pořadí; některé agentury vykonávají úkoly z více než jedné kategorie.

(7)

Příloha 1 studie

(8)

Například agentuře GSA, která je považována za decentralizovanou agenturu, předcházel společný podnik GALILEO (GJU) založený v květnu 2002 Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou s cílem řídit vývojovou fázi programu GALILEO a část rozpočtu GSA a související úkoly by mohly spadat spíše do oblasti působnosti výkonné agentury. Výbor ITRE konstatoval, že v projevu o stavu Unie 2018 byl oznámen nový návrh na zřízení Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center, jež jednoznačně nezapadá do zavedené struktury decentralizovaných agentur, výkonných agentur a společných podniků, ale obsahuje prvky všech tří. Úřad BEREC je dalším příkladem agentury s duální strukturou. Agentura CEPOL získává část svého rozpočtu související s úkoly popsanými v jejím mandátu prostřednictvím účasti na výzvách k podávání návrhů v rámci operační části rozpočtu Unie.

(9)

Viz příloha 2 studie. Kromě článku 352 SFEU byl poměrně často používán také článek 114 SFEU.

(10)

Věc C-270/12, Spojené království v. Rada a Evropský parlament, Úř. věst. C 273, 8.9.2012, s. 3–3.

(11)

Viz TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ Soudního dvora Evropské unie č. 7/14, Lucemburk, ze dne 22. ledna 2014.

Rozsudek ve věci C-270/12, Spojené království v. Parlament a Rada.

(12)

https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf

(13)

COM(2005)59.

(14)

https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/overhaul_cs.

(15)

Kapitola 12 studie.

(16)

COM(2017)0735 a COM(2017) 734.

(17)

Viz prohlášení Evropského parlamentu k jeho legislativnímu usnesení ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (P8_TA(2018)0427).

(18)

Kapitola 11, strana 41 a následující, příloha 5.

(19)

Společný přístup (odstavec 10) stanoví, že kromě jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise mohou být ve vhodných případech další členové jmenováni Evropským parlamentem a zástupci zainteresovaných subjektů.

(20)

Společný přístup zde žádnou úlohu Evropského parlamentu nestanoví. Rámcová dohoda mezi Parlamentem a Komisí nicméně předpokládá, že kandidáti nominovaní na zmíněnou pozici by se měli dostavit na slyšení v parlamentních výborech.

(21)

Společný přístup předpokládá, že Parlament by měl být konzultován o víceletých pracovních programech a informován o ročních pracovních programech.

(22)

Společný přístup (odstavec 58) předpokládá, že ačkoli plně samofinancované agentury nepodléhají udělování absolutoria ve smyslu SFEU, měla by být posouzena vhodná řešení, tj. předložení výroční zprávy Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zohlednění jejich doporučení.

(23)

např. Výbor pro moderní terapie, Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik léčiv, Pediatrický výbor.

(24)

o lymské borelióze dne 1. února 2018 a o onemocnění Zika dne 25. dubna 2017.

(25)

Úřad EFSA se zúčastnil veřejného slyšení o glyfosátu, které se konalo ve dnech 11.–12. října 2017; 11. října 2017 proběhla výměna názorů s úřadem EFSA o posouzení rizik pro životní prostředí spojených s GMO a dne 4. května 2017 výměna názorů s úřadem EFSA o rostlinných olejích.

(26)

Viz kapitola 2 studie.

(27)

Viz kapitoly 5, 7 a 8 studie.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se agentur a zejména na články 5 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 15, 16, 71, 123, 124, 127, 130, 228, 263, 265, 267, 277, 282, 287, 290, 291, 298 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 41, 42, 43, 51 a 52,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 a na k němu připojený společný přístup,

–  s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0055/2019),

A.  vzhledem k tomu, že agentury hrají zásadní úlohu při provádění politik EU na evropské a vnitrostátní úrovni a vykonávají široké spektrum úkolů s cílem přispívat k provádění politik EU, jako je vytváření sítí nebo podpora spolupráce mezi orgány EU a členských států,; vzhledem k tomu, že dobrá spolupráce mezi agenturami EU a členskými státy přispívá k větší účinnosti a účelnosti práce agentur; vzhledem k tomu, že agentury rovněž navázaly vzájemnou spolupráci prostřednictvím Sítě agentur Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že koordinace a spolupráce mezi jednotlivými agenturami a výbory Parlamentu je obecně dobrá; vzhledem k tomu, že Europol je jedinou agenturou, nad níž Evropský parlament vykonává dohled spolu s vnitrostátními parlamenty prostřednictvím skupiny pro společnou parlamentní kontrolu;

C.  vzhledem k tomu, že během času byly agentury zřizovány individuálně a individuálně se i vyvíjely; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva formálně uznala agentifikaci výkonné moci EU tím, že agentury EU formálně zavedla do Smluv;

D.  vzhledem k tomu, že agentury jsou odpovědné především Parlamentu a Radě, které musejí zajistit, aby právní akty, jimiž se řídí činnost těchto agentur, obsahovaly příslušné kontrolní mechanismy, které budou řádně uplatňovány; vzhledem k tomu, že agentifikace výkoné moci Unie nesmí vést k oslabení parlamentní kontroly evropské exekutivy, jak ji stanoví článek 14 SEU;

E.  vzhledem k tomu, že Smlouvy neobsahují definici decentralizovaných agentur ani obecný popis pravomocí, které by bylo možné přenášet na agentury;

F.  vzhledem k tomu, že několik agentur má jako právní základ článek 352 SFEU a jiné jsou zřízeny na zvláštním odvětvovém právním základě;

G.  vzhledem k tomu, že společné prohlášení a společný přístup 2012 jsou výsledkem práce interinstitucionální pracovní skupiny pro regulační agentury, kterou zřídila Komise, Evropský parlament a Rada s cílem posoudit soudržnost, účinnost, odpovědnost a transparentnost agentur poté, co návrh Komise z roku 2005 na interinstitucionální dohodu o regulačních agenturách nenašel nezbytnou podporu v Radě a Parlamentu;

H.  vzhledem k tomu, že společný přístup obsahuje ustanovení o struktuře a řízení agentur i o jejich fungování, plánování činností, financování, řízení rozpočtových zdrojů, rozpočtových postupech, odpovědnosti, kontrolách a transparentnosti, které pomáhají zajišťovat parlamentní dohled nad decentralizovanými agenturami;

I.  vzhledem k tomu, že i přes obecně pozitivní hodnocení se agentury v několika případech setkávají s občasnou nedůvěrou ke svým vědeckým a technickým stanoviskům;

Hlavní připomínky

1.  konstatuje, že mechanismy zajišťující odpovědnost agentur jsou obsaženy ve Smlouvách, zakládajících nařízeních agentur, judikatuře Evropského soudního dvora i ve společném prohlášení a společném přístupu; zdůrazňuje, že díky svěření pravomocí má Parlament kontrolní pravomoci vůči decentralizovaným agenturám, které však nejsou podrobně uvedeny ve Smlouvách; bere v této souvislosti na vědomí nezávaznou povahu společného prohlášení a společného přístupu; vyjadřuje však politování nad tím, že orgány se dosud neshodly na závazném regulačním rámci;

2.  podotýká, že Parlament vykonává kontrolu nad agenturami různými způsoby:

–  jakožto jedna složka rozpočtového orgánu při svém rozhodování o příspěvcích agenturám z rozpočtu EU,

–  jakožto orgán udělující absolutorium,

–  postupem jmenování členů správních rad agentur,

–  postupem jmenování (nebo odvolání) výkonného ředitele,

–  pomocí konzultací o pracovních programech,

–  předkládáním výročních zpráv,

–   jinými způsoby (návštěvami delegací, prostřednictvím kontaktních skupin nebo osob, výměn názorů, slyšení, brífinků, poskytování odborných znalostí).

3.  konstatuje, že ustanovení zakládajících nařízení se v různé míře odlišují od mechanismů pro odpovědnost a parlamentní kontrolu, které jsou stanoveny ve společném přístupu, což může být způsobeno velmi rozdílnými úkoly a funkcemi agentur;

4.  podotýká, že parlamentní výbory své úkoly v oblasti dohledu navzdory různorodosti ustanovení zakládajících nařízení vykonávaly aktivně;

5.  bere na vědomí provádění společného prohlášení a společného přístupu a plánu tohoto přístupu agenturami Unie; poukazuje zejména na doporučení interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, která dne 18. ledna 2018 schválila Konference předsedů; konstatuje, že navazující schůzí konanou dne 12. července 2018 byla činnost interinstitucionální pracovní skupiny ukončena;

Doporučení

6.  domnívá se nicméně, že by mohlo být vyvíjeno větší úsilí o zohledňování určitých ustanovení zakládajících nařízení agentur souvisejících s mechanismy jejich řízení a odpovědnosti, přičemž by se vzaly v potaz různé existující typy agentur a definovaly by se obecné zásady, které určují vztah mezi institucemi EU a agenturami; upozorňuje, že tyto otázky by rovněž bylo vhodné řešit v rámci posouzení dopadu, kdykoli bude předložen návrh na zřízení nové agentury; zdůrazňuje, že agentury musí mít určitou míru organizační flexibility, aby se mohly lépe přizpůsobit zamýšleným úkolům a potřebám, které vznikají, když plní své povinnosti; vítá vnitřní organizaci agentur v podobných oblastech založenou na klastrech a příčných klastrech;

7.  vyzývá proto k podrobnému přezkumu všech aspektů provádění společného přístupu, s podrobnými analytickými dokumenty podobnými posouzením, která byla vypracována v roce 2010, se zaměřením na aspekty řízení a zejména přezkum slučitelnosti zahrnutých ustanovení s pravomocemi Evropského parlamentu v rámci postupu spolurozhodování, přičemž bude nutné zohlednit potřebu flexibility s ohledem na rozmanitou realitu decentralizovaných agentur;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament jako vedoucí garant dodržování zásady demokracie v Unii nebyl v plné míře zapojen do postupu výběru nových sídel agentur EMA a EBA; v této souvislosti připomíná svou žádost o co nejrychlejší revizi společného prohlášení a společného přístupu z roku 2012 a rovněž připomíná, že se Rada zavázala k jejich revizi, a vyzývá Komisi, aby do dubna 2019 předložila hloubkovou analýzu společného prohlášení a společného přístupu, pokud jde o umístění decentralizovaných agentur;

9.  zdůrazňuje, že umístěním sídla agentury by neměl být dotčen výkon jejích pravomocí a úkolů, její řídicí struktura, fungování její hlavní organizace či hlavní financování její činnosti;

10.  očekává, že v budoucích rozhodnutích o umístění nebo o přemístění agentur budou plně respektována výsadní práva jak Parlamentu, tak Rady, jako společných tvůrců právních předpisů Unie; domnívá se, že by měl být Parlament v celém legislativním procesu systematicky a transparentně zapojen do vymezování a posuzování váhy kritérií pro výběr sídla všech orgánů a agentur Unie, a to za stejných podmínek jako Rada a Komise; poukazuje na to, že Rada a Komise se v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů zavázaly k loajální a transparentní spolupráci a že tato dohoda vyzdvihuje zásadu rovnosti mezi spolunormotvůrci, jak je zakotvena ve Smlouvách; zdůrazňuje hodnotu intenzivnější výměny informací od počátečních fází budoucích procesů týkajících se umístění agentur, neboť takováto včasná výměna by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv a výsad;

11.  je přesvědčen o tom, že rozhodnutí o umístění agentury má velký význam, a domnívá se, že orgány Unie musí při dosahování nejlepšího možného rozhodnutí brát v úvahu objektivní kritéria, jako je přístupnost, administrativní součinnost a blízkost k zúčastněným stranám;

12.  žádá Komisi, aby v souladu s doporučeními interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje decentralizovaných agentu urychleně předložila hodnocení agentur, které se nacházejí na více místech, v němž vyhodnotí jejich přidanou hodnotu s ohledem na vzniklé náklady na základě jednotného přístupu; žádá, aby na základě výsledků těchto hodnocení byla přijata významná opatření s cílem snížit počet míst u těch agentur, u nichž je to vhodné;

13.  navrhuje, aby na základě přezkumu společného přístupu bylo nově zváženo vypracování interinstitucionální dohody o agenturách čerpající z odbornosti skupiny významných osob a aby taková dohoda obsahovala ustanovení o přezkumu zásad pro zřizování a fungování agentur, který by byl prováděn každých pět let;

14.  je přesvědčen, že tato interinstitucionální dohoda by měla respektovat pravomoci Evropského parlamentu v postupu spolurozhodování a měla by se rovněž týkat vztahu mezi agenturou a institucemi členského státu, ve kterém se daná agentura nachází, jakož i opatření týkajících se transparentnosti, postupů zabraňujících střetům zájmů a zajišťujících vyváženost zastoupení žen a mužů mezi členy řídicích a poradních orgánů a prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech agentur;

15.  domnívá se, že při vypracování takové interinstitucionální dohody je třeba zvážit řadu konkrétních návrhů na posílení demokratického dohledu, zvýšení odpovědnosti agentur Unie a posílení systému podávání zpráv Parlamentu, včetně:

– stanovení lhůty pro odpověď agentur na otázky, které jim předloží Evropský parlament nebo Rada;

– stanovení způsobu výměny citlivých a důvěrných informací a v případě potřeby zajištění konzultací s parlamentními výbory;

– zvážení toho, zda by měl či neměl být určitý počet členů správních rad jmenován Parlamentem;

– posouzení přidané hodnoty, kterou by přinesla účast zástupců/pozorovatelů Parlamentu na schůzích orgánů dohledu a skupin zúčastněných stran pro danou agenturu;

– zjednodušení zapojení Parlamentu do ročních a víceletých pracovních programů agentur;

– zjednodušení a harmonizace povinnosti týkající se podávání zpráv, zejména pokud jde o výroční zprávu o činnosti, zprávu o rozpočtovém a finančním řízení a konečnou účetní závěrku;

–  podrobné informování Parlamentu o opatřeních přijatých s cílem splnit doporučení orgánu udělujícího absolutorium („navazující zprávy“) a doporučení Účetního dvora;

16.  dále se domnívá, že úloha Parlamentu při kontrole správního aspektu decentralizovaných agentur by se mohla výrazně zlepšit zřízením specializovaného útvaru v Parlamentu, jehož úkolem by bylo zajistit průběžnou horizontální kontrolu nad správou těchto agentur, a to na základě loajální a vzájemné výměny informací, spolupráce a sdílených hodnot; kromě toho navrhuje posílení spolupráce se skupinou pro společnou parlamentní kontrolu a přezkoumání pravidel týkajících se pracovních cest do agentur s cílem umožnit pravidelnější kontakt mezi parlamentními výbory a agenturami, které spadají do jejich působnosti;

17.  navrhuje, aby s ohledem na přezkum prováděný po pěti letech, který vychází z činností, jež v oblasti kontroly agentur vykonávají v rámci své příslušnosti výbory Evropského parlamentu, a který tyto činnosti doplňuje, Výbor pro ústavní záležitosti každoročně pořádal debatu o fungování a řízení agentur, po níž by následovala, bude-li to vhodné nebo nezbytné, rozprava v plénu s cílem usnadnit zavedení přísnějšího a strukturovanějšího systému kontroly činností agentur v Parlamentu; kromě toho navrhuje, aby se s ohledem na úlohu agentur jakožto prostředníků mezi Unií a členskými státy uskutečňovaly i konzultace s vnitrostátními parlamenty, budou-li se chtít zapojit;

18.  domnívá se, že agentury Unie by měly uplatňovat pravidla a zásady řádné správy a zlepšování právní úpravy, a to i pomocí pořádání otevřených veřejných konzultací o svých návrzích sekundárních a terciárních právních aktů, pokud to oblast působnosti agentury umožňuje; navrhuje, aby agentury podléhaly stejným pravidlům pro transparentnost jako Komise, včetně pravidel a povinností ve vztahu k zástupcům zájmových skupin;

19.  zdůrazňuje, že agentury Unie by se v rámci zajišťování toho, aby byly všechny úkoly plynoucí z regulačního rámce prováděny v plném rozsahu a ve stanovených lhůtách, měly pečlivě držet svých povinností a jednat v souladu s mandátem, jenž jim byl přidělen Parlamentem a Radou; považuje za nezbytné, aby agentury Unie jednaly při provádění svého mandátu transparentně;

20.  navrhuje, aby všechny agentury mohly předkládat nezávazná stanoviska k aktuálním složkám v rámci své oblasti působnosti;

21.  dále se domnívá, že v případě jakýchkoli budoucích změn Smluv by se mělo zvážit, jak mohou být agentury ve Smlouvách ještě pevněji ukotveny, zejména pokud jde o články 13 a 14 SEU a články 290 a 291 SFEU, a sice vložením jasné definice jednotlivých druhů agentur, pravomocí, které jim lze svěřit, a obecných zásad zaručujících, že nad nimi bude vykonáván parlamentní dohled;

Rozpočtové záležitosti

22.  konstatuje, že financování agentur z poplatků činí v současnosti přibližně 1 miliardu EUR ročně, což může být účinný způsob, jak zmírnit tlak na rozpočet EU a financovat činnosti agentur v případech, kdy to jejich obchodní model umožňuje; vyjadřuje nicméně znepokojení nad potenciálními střety zájmů, které mohou vzniknout, pokud by se agentury musely spoléhat na členské poplatky jako na svůj hlavní zdroj příjmů; trvá na tom, že je třeba zavést ochranná opatření, aby se zamezilo jakémukoli střetu zájmů;

23.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit v rámci příštího VFR nové priority v oblasti klimatu, udržitelnosti a ochrany životního prostředí a úkoly svěřené jednotlivým agenturám s ohledem na provádění tohoto VFR;

24.  konstatuje, že ačkoli decentralizované agentury sdílejí řadu podobných prvků, pokud jde o rozpočtové řízení, ukázalo se, že má jednotný přístup negativní dopad na účinnost a účelnost řízení některých agentur; považuje 5% cíl týkající se snížení stavu zaměstnanců a vytvoření rezervy na přerozdělení mezi agenturami za jednorázové opatření; opakuje svůj záměr vyslovit v budoucnu proti takovému přístupu námitky;

25.  se znepokojením konstatuje, že řada agentur má z důvodu pracovních podmínek potíže přilákat kvalifikované zaměstnance; domnívá se, že orgány Unie musí být schopny přilákat kvalifikované pracovníky, aby mohly účinně a efektivně plnit své úkoly; požaduje proto přijetí konkrétních opatření ke splnění těchto cílů;

26.  konstatuje, že posílená spolupráce mezi agenturami při společném využívání služeb vedla k úsporám, např. takovým, jichž bylo dosaženo vytvořením společného portálu pro veřejné zakázky; vybízí k dalšímu prozkoumání potenciálu sdílení služeb buď mezi agenturami, nebo mezi Komisí a agenturami s cílem vytvořit nové synergie a optimalizovat ty stávající; domnívá se, že v příslušných případech by větší efektivnosti rozpočtu mohlo být dosaženo prostřednictvím úzké spolupráce mezi institucemi a agenturami Unie, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti umožňující spolupráci v oblasti služeb administrativní podpory a správy budov;

27.  konstatuje, že rozpočty agentur by měly být připravovány v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti; žádá, aby byl při sestavování rozpočtů decentralizovaných agentur uplatňován tematický přístup, který umožní lépe stanovit priority, pokud jde o úkoly jednotlivých agentur, posílit spolupráci a vyvarovat se překrývání, zejména v případě agentur, které působí v téže politické oblasti;

28.  se znepokojením konstatuje, že množství administrativních požadavků je pro agentury, které nedosahují určité velikosti, nepřiměřené; očekává, že Komise a Rada zajistí, aby příslušné administrativní požadavky odpovídaly finančním a lidským zdrojům všech agentur;

29.  připomíná, že legislativní postup vede k úpravám původního návrhu Komise; se znepokojením konstatuje, že aktualizované finanční výkazy jsou obvykle dostupné až ke konci legislativního procesu, pokud jsou k dispozici vůbec; připomíná dvojí úlohu Parlamentu a Rady jako legislativního a rozpočtového orgánu;

30.  vítá návrh revidovaného znění rámcového finančního nařízení pro decentralizované agentury předložený Komisí, zejména pak její plány posílit správu těchto agentur;

31.  nicméně se domnívá, že je třeba ještě vyřešit celou řadu otázek, a naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila hodnocení agentur působících na více místech, jak doporučila interinstitucionální pracovní skupina, jakož i návrhy případných fúzí, uzavření nebo přenesení úkolů na Komisi, a to na základě důkladné hloubkové analýzy a s použitím jasných a transparentních kritérií, jak bylo plánováno v mandátu interinstitucionální pracovní skupiny, ale z důvodu chybějících návrhů Komise se nikdy neuskutečnilo;

32.  konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá [Účetní dvůr], který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek a financuje je“; připomíná, že audity prováděné účetními kontrolory ze soukromého sektoru vedly ke značnému zvýšení administrativní zátěže pro agentury a že v důsledku doby strávené zadáváním a správou auditorských smluv vznikly dodatečné náklady, což vedlo k dalšímu přetěžování ztenčujících se zdrojů agentur; zdůrazňuje, že tato záležitost musí být vyřešena v souladu se společným přístupem, v rámci přezkumu rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou do tohoto přezkumu zapojeny, aby v této otázce neprodleně poskytly jasné informace v zájmu podstatného zmírnění nepřiměřené administrativní zátěže;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a decentralizovaným agenturám EU.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (11.12.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Zpravodaj: Jens Geier

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.   Konstatuje, že financování poplatků agentur se v současné době odhaduje na celkovou částku ve výši přibližně 1 miliardy EUR ročně, což významně zmírňuje tlak na rozpočet EU; považuje financování poplatků agentur za účinný způsob financování činností agentur v případech, kdy to dotčený obchodní model umožňuje; konstatuje však, že je třeba zavést ochranná opatření, aby se zamezilo jakémukoli střetu zájmů;

2.  konstatuje, že ačkoli decentralizované agentury sdílejí řadu podobných prvků, pokud jde o rozpočtové řízení, ukázalo se, že pro účinné a účelné řízení určitých agentur je jednotný přístup nepříznivý; považuje cíl 5 % snížení zaměstnanců a fond pro přesuny mezi agenturami za jednorázovou záležitost; znovu opakuje svůj úmysl se v budoucnu vůči takovému přístupu ohradit;

3.   je přesvědčen o tom, že rozhodnutí o umístění agentury má velký význam, a domnívá se, že orgány Unie musí při dosahování nejlepšího možného rozhodnutí brát v úvahu objektivní kritéria, jako je přístupnost, administrativní součinnost a blízkost k zúčastněným stranám; očekává, že v budoucích rozhodnutích o umístění agentur budou plně respektována výsadní práva jak Parlamentu, tak Rady, jako společných tvůrců právních předpisů Unie;

4.  žádá Komisi, aby v souladu s doporučeními interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje decentralizovaných agentu urychleně předložila hodnocení agentur, které se nacházejí na více místech, v němž vyhodnotí jejich přidanou hodnotu s ohledem na vzniklé náklady na základě jednotného přístupu; žádá, aby na základě výsledků těchto hodnocení byla přijata významná opatření s cílem snížit počet míst u těch agentur, u nichž je to vhodné;

5.  se znepokojením konstatuje, že řada agentur má potíže přilákat kvalifikované zaměstnance z důvodu nepříznivých pracovních podmínek a omezení daných mzdovým koeficientem; domnívá se, že subjekty Unie musí být schopny přilákat kvalifikované pracovníky, aby mohly plnit své úkoly účinně a efektivně; vyzývá proto k přijetí konkrétních opatření k úpravě mzdových koeficientů tak, aby lépe odrážely skutečné náklady;

6.  konstatuje, že posílená spolupráce mezi agenturami v oblasti sdílení služeb vedla k úsporám, např. takovým, jichž bylo dosaženo vytvořením portálu společného zadávání veřejných zakázek; vybízí k dalšímu prozkoumání možnosti sdílení služeb, buď mezi samotnými agenturami, nebo mezi Komisí a agenturami s cílem vytvořit nové součinnosti a optimalizovat ty stávající; je přesvědčen, že v příslušných případech by další rozpočtové účinnosti mohlo být dosaženo prostřednictvím úzké spolupráce v oblasti administrativní podpory a služeb v oblasti správy budov mezi institucemi a agenturami Unie v bezprostřední blízkosti;

7.  je přesvědčen o tom, že demokratický dohled lze posílit tím, že se zajistí účast zástupců jmenovaných Parlamentem na zasedáních správní rady; je přesvědčen o tom, že důležitým faktorem v tomto rozhodovacím procesu by mělo být zajištění takového řešení, které bude z pohledu evropského občana, jehož zastupuje Parlament, ekonomicky nejvýhodnější; konstatuje, že orgány Unie při mnoha příležitostech upustily od využívání této možnosti, jež je stanovena ve společném přístupu;

8.  konstatuje, že rozpočty agentur by měly být připravovány v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti; žádá, aby byl při sestavování rozpočtů decentralizovaných agentu uplatňován tematický přístup, který umožní lépe stanovovat priority, pokud jde o úkoly jednotlivých agentur, posílit spolupráci a vyvarovat se překrývání, zejména u agentur, které působí v téže politické oblasti;

9.  s obavami bere na vědomí, že řada administrativních požadavků je z hlediska agentur, které nedosáhly kritické velikosti, nepřiměřená; očekává, že Komise a Rada zajistí, aby příslušné administrativní požadavky odpovídaly finančním a lidským zdrojům všech agentur.

10.  připomíná, že výsledkem legislativního procesu bývá modifikace původního návrhu Komise; s obavami bere na vědomí, že aktualizované finanční výkazy jsou obvykle k dispozici až na konci legislativního procesu, pokud vůbec; připomíná dvojí úlohu Parlamentu a Rady jako legislativního a rozpočtového orgánu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Lefteris Christoforou, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, John Howarth, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Pina Picierno, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Karine Gloanec Maurin, Marco Valli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Claudia Schmidt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Jean Arthuis

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Liadh Ní Riada

PPE

Richard Ashworth, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Patricija Šulin

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Karine Gloanec Maurin, John Howarth, Pina Picierno, Manuel dos Santos, Daniele Viotti

VERTS/ALE

Jordi Solé, Indrek Tarand, Monika Vana

1

-

ENF

André Elissen

2

0

EFDD

Marco Valli

ENF

Marco Zanni

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (8.1.2019)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Zpravodaj: Dennis de Jong

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí provádění společného prohlášení a společného přístupu a plánu tohoto přístupu agenturami Unie; poukazuje zejména na doporučení interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, která dne 18. ledna 2018 schválila Konference předsedů; konstatuje, že navazující schůzí konanou dne 12. července 2018 byla činnost interinstitucionální pracovní skupiny ukončena;

2.  vítá návrh revidovaného znění rámcového finančního nařízení pro decentralizované agentury předložený Komisí, zejména pak její plány posílit správu těchto agentur;

3.  nicméně se domnívá, že je třeba ještě vyřešit celou řadu otázek, a naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila hodnocení agentur působících na více místech, jak doporučila interinstitucionální pracovní skupina, jakož i návrhy případných fúzí, uzavření a/nebo přesunu úkolů na Komisi, a to na základě důkladné hloubkové analýzy a s použitím jasných a transparentních kritérií, jak bylo plánováno v mandátu interinstitucionální pracovní skupiny, ale z důvodu chybějících návrhů Komise se nikdy neuskutečnilo;

4.  připomíná dopisy, které dne 28. března 2018 zaslal předseda Parlamentu předsedovi Komise a úřadujícímu předsedovi Rady a ve kterých vyjádřil politování nad tím, že Parlament nebyl navzdory svým výsadám normotvůrce zapojen do postupu vedoucího ke zvolení nového sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky, a v této souvislosti žádá o přezkum společného prohlášení a společného přístupu; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala potřebné návrhy založené na podrobné analýze provádění společného prohlášení a společného přístupu, jak požaduje Rada ve své odpovědi na výše uvedený dopis;

5.  konstatuje, že rozpočty agentur by měly být připravovány v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti; žádá, aby byl při sestavování rozpočtů decentralizovaných agentu uplatňován tematický přístup, který umožní lépe stanovovat priority, pokud jde o úkoly jednotlivých agentur, zlepšit spolupráci a vyvarovat se překrývání, zejména v agenturách, které působí v téže politické oblasti;

6.  je znepokojen potenciálními střety zájmů, které mohou vzniknout, pokud budou jediným zdrojem příjmu agentur členské poplatky; opakuje, že agentury si jsou vědomy toho, že v této situaci hrozí poškození dobré pověsti, a dávají přednost plynulému a předvídatelnému toku příjmů z rozpočtu EU, který je zásadně důležitý i pro plánování, před spoléháním se na poplatky, které jsou nepředvídatelné a jejich výše se každý rok mění; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, že se poplatky budou odvádět přímo Komisi a že agentury budou na oplátku dostávat pravidelné dotace z rozpočtu EU;

7.  vyzývá k přijetí konkrétních opatření k úpravě mzdových koeficientů tak, aby lépe odrážely skutečné náklady;

8.  opakuje, že je třeba zjednodušit a harmonizovat povinnosti týkající se podávání zpráv, zejména pokud jde o výroční zprávu o činnosti, zprávu o rozpočtovém a finančním řízení a konečnou účetní závěrku;

9.  nabádá agentury, aby podrobně informovaly Parlament o opatřeních, která učinily s cílem splnit doporučení orgánu udělujícího absolutorium („navazující zprávy“) a doporučení Účetního dvora;

10.  konstatuje, že mají-li agentury řádně zvládat nové úkoly, neustále usilovat o větší efektivitu, rychle a účinně zaplňovat volná místa a zvýšit svou schopnost přilákat odborníky, měly by neustále monitorovat a hodnotit počty zaměstnanců a potřeby dodatečných lidských a finančních zdrojů a vznášet případné požadavky, aby mohly řádně plnit své úkoly a povinnosti;

11.  konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá [Účetní dvůr], který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek a financuje je“; připomíná, že audity prováděné účetními kontrolory ze soukromého sektoru vedly ke značnému zvýšení administrativní zátěže pro agentury a že v důsledku doby strávené zadáváním a správou auditorských smluv vznikly dodatečné náklady, což vedlo k dalšímu přetěžování ztenčujících se zdrojů agentur; zdůrazňuje, že tato záležitost musí být vyřešena v souladu se společným přístupem, v rámci přezkumu rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou do tohoto přezkumu zapojeny, aby v této otázce neprodleně poskytly jasné informace v zájmu podstatného zmírnění nepřiměřené administrativní zátěže.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

8

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dennis de Jong, Ingeborg Gräßle, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Bart Staes

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Andrey Novakov

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, John Howarth, Jude Kirton-Darling

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

8

+

GUE/NGL

Dennis de Jong

PPE

Ingeborg Gräßle

S&D

Pervenche Berès, John Howarth, Karin Kadenbach, Jude Kirton-Darling, Georgi Pirinski

VERTS/ALE

Bart Staes

0

-

 

 

2

0

PPE

Andrey Novakov, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (11.12.2018)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Zpravodaj: Peter Simon

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

k usnesení:

1.  zdůrazňuje, že agentury Unie by se v rámci zajišťování toho, aby byly všechny úkoly plynoucí z regulačního rámce prováděny v plném rozsahu a ve stanovených lhůtách, měly pečlivě držet svých povinností a jednat v souladu s mandátem, jenž jim byl přidělen Parlamentem a Radou; považuje za nezbytné, aby agentury Unie jednaly při provádění svého mandátu transparentně;

2.  žádá, aby agentury Unie v zájmu zlepšení své míry odpovědnosti odpovídaly na otázky, jež jim položil Parlament nebo Rada, nejpozději do pěti týdnů po jejich obdržení; rovněž navrhuje, aby předseda agentury Unie vedl na základě žádosti důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu;

3.  domnívá se, že by agentury Unie měly usilovat o pravidelné zapojování příslušných zúčastněných stran a o uplatňování zásad zlepšování právní úpravy, a to i prostřednictvím provádění otevřených veřejných konzultací ke svým návrhům sekundárních a terciárních právních aktů;

4.  domnívá se, že by účast zástupců Parlamentu na schůzích orgánů dohledu a skupin zúčastněných stran pro danou agenturu usnadnila porozumění řešeným otázkám ze strany Parlamentu, členských států a Komise, stejně jako tomu je i při účasti na schůzích skupin odborníků Komise;

5.  zdůrazňuje, že výsady Parlamentu by měly být respektovány za každých okolností; domnívá se proto, že by Parlament měl být systematicky zapojován do vymezování a určování váhy kritérií pro výběr sídla všech institucí a agentur Unie, a to na stejné úrovni jako Komise a Rada; připomíná v této souvislosti závazek Rady zapojit se do revize společného prohlášení o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 s cílem zajistit společné a intenzívní zapojení všech orgánů EU; je přesvědčen o tom, že důležitým faktorem v tomto rozhodovacím procesu by mělo být zajištění takového řešení, které bude z pohledu evropského občana, jehož zastupuje Parlament, ekonomicky nejvýhodnější;

6.  vyzývá Komisi, aby ve své hloubkové analýze provádění společného prohlášení a společného přístupu ze dne 19. července 2012, kterou má předložit do dubna 2019, posoudila, která opatření je třeba revidovat a uplatňovat, aby byla zajištěna řádná kontrola ze strany Parlamentu, a rovněž do jaké míry odrážejí stanovená ustanovení realitu právního a institucionálního prostředí decentralizovaných agentur, zejména pokud jde o aspekty týkající se struktury a řízení, a jestli umožňují dostatečnou flexibilitu pro pokrytí různorodého charakteru jednotlivých agentur;

7.  připomíná svoji výsadu jakožto spolunormotvůrce a trvá na bezvýhradném dodržování řádného legislativního postupu, pokud jde o rozhodnutí týkající se umístění sídla jeho orgánů a agentur;

8.  konstatuje, že počet agentur a výše prostředků, které jsou jim přiděleny, v posledních letech roste; vyzývá k jasnému a společnému porozumění mezi jednotlivými institucemi EU v otázce úlohy agentur;

9.  zdůrazňuje, že umístěním sídla agentury by neměl být dotčen výkon jejích pravomocí a úkolů, její správní struktura, fungování její hlavní organizace či hlavní financování její činnosti; zdůrazňuje však, že umístění agentur by mělo umožňovat lepší rozpočtovou hospodárnost tím, že mezi agenturami Unie umožní provádění sdílených služeb, zejména společných prostor, neboť sdílené služby v oblasti infrastruktury, administrativní podpory a správy budov vedou k výrazně vyšší účinnosti.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.12.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Stefan Gehrold, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Barbara Kappel, Othmar Karas, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Gabriel Mato, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Ralph Packet, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Ashley Fox, Sophia in ‘t Veld, Ramón Jáuregui Atondo, Syed Kamall, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Romana Tomc, Lieve Wierinck, Roberts Zīle

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

48

+

ALDE

Sophia in 't Veld, Wolf Klinz, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Ashley Fox, Syed Kamall, Bernd Lucke, Ralph Packet, Kay Swinburne, Roberts Zīle

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Matt Carthy, Paloma López Bermejo, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

PPE

Stefan Gehrold, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Theodor Dumitru Stolojan, Romana Tomc, Tom Vandenkendelaere

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22.1.2019)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Zpravodaj: Ivo Belet

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že společné prohlášení a společný přístup nejsou právně závaznými dokumenty a byly schváleny, aniž by byly dotčeny legislativní pravomoci orgánů;

1.  je přesvědčen, že zástupci jmenovaní Parlamentem plní důležitou úlohu na schůzích správních rad, protože posilují legitimní úlohu Parlamentu provádějícího demokratickou kontrolu tím, že zastupují občany Unie a zajišťují větší transparentnost správy; zastává názor, že ve společném prohlášení by se nemělo uvádět, kolik členů by Parlament měl mít možnost jmenovat; je přesvědčen o tom, že Parlament by měl rovněž jmenovat zástupce ve správní radě EFSA;

2.  konstatuje, že společné prohlášení a společný přístup nemají právně závaznou povahu;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament jakožto hlavní garant dodržování zásady demokracie v EU nebyl v plné míře zapojen do postupu výběru nového sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), jenž byl nakonec uzavřen losováním, i přesto, že se jedná o tak důležité rozhodnutí; konstatuje, že rozhodnutí týkající se umístění decentralizovaných agentur musí být přijímána v rámci řádného legislativního postupu, který plně dodržuje výsady Evropského parlamentu, přičemž Parlament a Rada jsou rovnocennými spolutvůrci právních předpisů; trvá na tom, že v souladu se závazkem Rady v tomto ohledu(1), byl postup zvolený pro výběr nového sídla agentury EMA – velmi významné agentury, jejíž činnost měla být narušována jen minimálně – specifický pro danou situaci, nepředstavoval precedens a nesmí být znovu použít;

4.  očekává, že v budoucích rozhodnutích o umístění nebo o přemístění agentur budou plně respektovány výsady Parlamentu a Rady jako spolunormotvůrců; domnívá se, že by měl být Parlament systematicky a transparentně zapojován do vymezování a určování váhy kritérií pro výběr sídla všech orgánů a agentur Unie, a to prostřednictvím legislativního postupu a za stejných podmínek jako Rada a Komise; poukazuje na to, že Rada a Komise se v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(2) zavázaly k loajální a transparentní spolupráci a že tato dohoda vyzdvihuje zásadu rovnosti mezi oběma spolunormotvůrci, jak je zakotvena ve Smlouvách; zdůrazňuje hodnotu intenzivnější výměny informací od počátečních fází budoucích procesů týkajících se umístění agentur a podtrhuje, že takováto včasná výměna informací by všem třem orgánům usnadnila výkon jejich práv a výsad;

5.  vyzývá Komisi, aby do dubna 2019 poskytla hloubkovou analýzu provádění společného prohlášení a společného přístupu, zejména pokud jde o umístění a posílení transparentnosti ve správě decentralizovaných agentur, s cílem zahájit přezkum těchto textů, jakmile svoji činnost zahájí nový Parlament;

6.  konstatuje, že společné prohlášení může sloužit jako užitečný nástroj k posílení a zefektivnění mechanismů, jak se vypořádat se střetem zájmů, zejména v případě agentur financovaných z poplatků; zdůrazňuje, že agentury Unie by se v rámci zajišťování toho, aby byly všechny úkoly plynoucí z regulačního rámce prováděny v plném rozsahu a ve stanovených lhůtách, měly pečlivě držet svých povinností a nepřekračovat mandát, jenž jim byl přidělen Parlamentem a Radou;

7.  zdůrazňuje, že v případě rozpočtových a personálních rozhodnutí týkajících se decentralizovaných agentur je třeba zohlednit zvláštnosti, dodatečné úkoly a pracovní zátěž agentury a to, že případné rozpočtové a personální škrty nelze provádět podle zásady jednoho univerzálního modelu pro všechny; dále zdůrazňuje, že je třeba v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) zohlednit nové priority v oblasti klimatu, udržitelnosti a ochrany životního prostředí a úkoly svěřené jednotlivým agenturám s ohledem na jeho provádění, jakož i potřeby agentur, které procházejí událostmi a procesy, jako je přemístění, které potenciálně narušují jejich činnost;

8.  konstatuje, že v případě nových sídel pro agenturu EMA a EBA nebyla dodržena zásada potřebnosti zeměpisného rozložení sídel agentur a upřednostňování nových členských států jako hostitelů, jak je uvedeno ve společném prohlášení;

9.  poukazuje na to, že společné prohlášení doporučuje, aby v případě, že se legislativní orgán rozhodne přidělit agenturám oproti původnímu návrhu Komise další úkoly, měla by být jako alternativa k poskytnutí dodatečných zdrojů vždy zvážena změna priority jejich činností(3); je přesvědčen o tom, že pokud jde o činnosti v oblasti působnosti Evropské agentury pro léčivé přípravky, je třeba změně priorit v co největší míře zabránit, vzhledem k tomu, že jejím hlavním posláním je chránit veřejné zdraví v EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nikos Androulakis, Cristian-Silviu Buşoi, Christophe Hansen, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Tilly Metz, Bart Staes, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Catherine Bearder, Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries, Nils Torvalds

EFDD

Sylvie Goddyn

ENF

Jean-François Jalkh

GUE/NGL

Stefan Eck, Anja Hazekamp, Kateřina Konečná

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Cristian-Silviu Buşoi, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Christophe Hansen, Peter Liese, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Nikos Androulakis, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Olle Ludvigsson, Susanne Melior, Rory Palmer, Pavel Poc, Daciana Octavia Sârbu, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Margrete Auken, Bas Eickhout, Martin Häusling, Benedek Jávor, Tilly Metz, Bart Staes

4

-

ECR

Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

2

0

ECR

Mark Demesmaeker, John Procter

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Prohlášení Rady připojené k jeho legislativnímu usnesení doprovázejícímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky.

(2)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(3)

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise k decentralizovaným agenturám, článek 43.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (24.1.2019)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o provádění právních ustanovení a společného prohlášení zajišťujících parlamentní kontrolu nad decentralizovanými agenturami

(2018/2114(INI))

Zpravodajka: Maria Grapini

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že agentury EU zakládají spolutvůrci právních předpisů, aby v souladu s právními předpisy Unie plnily konkrétní úkoly, tj. aby například přispívaly k provádění politiky EU v různých oblastech nebo aby podporovaly spolupráci mezi EU a vládami členských států; domnívá se proto, že jsou odpovědné především Parlamentu a Radě, které musejí zajistit, aby právní akty, jimiž se řídí činnost těchto agentur, obsahovaly příslušné kontrolní mechanismy, které by byly řádně uplatňovány; poukazuje na to, že některé oblasti politiky vyžadují, aby byly do kontroly agentur úzce zapojeny také parlamenty členských států (např. v rámci společné parlamentní skupiny na kontrolu Europolu);

2.  poukazuje na to, že mechanismy zajišťující odpovědnost agentur jsou obsaženy ve Smlouvách, v zakládajících nařízeních agentur, v judikatuře Evropského soudního dvora i ve společném prohlášení a společném přístupu;

3.  domnívá se, že by bylo možné aktualizovat společný přístup k decentralizovaným agenturám, v rámci něhož se stanovují společné zásady pro zřizování a fungování agentur EU, a to tak, že by se na jedné straně přihlíželo k potřebě společných předpisů, jimiž se řídí agentury EU, a na druhé straně k rozdílům mezi agenturami, pokud jde o počet pracovníků, rozpočet a provozní úkoly; zastává názor, že postup vedoucí k této aktualizaci musí zahrnovat veškeré příslušné subjekty a probíhat v souladu se zásadami loajální spolupráce a transparentnosti;

4.  domnívá se, že agentury EU se musejí řídit nejvyššími normami v oblasti transparentnosti vůči široké veřejnosti, a umožnit tak kontrolu své činnosti;

5.  má za to, že povaha kontrolních mechanismů se může lišit podle skutečné úlohy dané agentury a dopadu její činnosti a bude zahrnovat takové faktory, jako je poslání agentury, její rozpočet a počet pracovníků a politická citlivost její činnosti; domnívá se, že agentury s větší provozní pravomocí, větším rozpočtem a větším počtem pracovníků musejí být předmětem většího demokratického dohledu a přísnější kontroly, zejména pokud jsou činné v politicky citlivých oblastech; požaduje proto, aby se při zefektivňování mechanismů řízení a odpovědnosti k těmto faktorům přihlíželo;

6.  domnívá se, že je naprosto nezbytné pokračovat ve zlepšování vztahů mezi operačními agenturami EU a členskými státy, tak aby bylo dosaženo větší účinnosti a účelnosti činnosti agentur i politických opatření členských států;

7.  poukazuje na to, že při schvalování nebo změnách aktů o zřízení agentur se ne vždy přihlíží ke společnému přístupu; domnívá se proto, že by se mělo přemýšlet o závazné dohodě týkající se zřizování a fungování agentur;

8.  domnívá se, že stávající pravidla týkající se pracovních cest Parlamentu do agentur (tři poslanci každé dva roky, s tím, že jsou cesty přísně omezeny na zelené týdny a na sídlo dané agentury) jsou příliš přísná na to, aby umožňovala pravidelný politický kontakt mezi Parlamentem a agenturou, který je základní podmínkou provádění úspěšné kontrolní činnosti ze strany Parlamentu; navrhuje, aby byla výborům umožněna větší flexibilita při organizování kontrolních a informačních návštěv agentur a zejména při návštěvách míst, kde agentury vykonávají svou provozní činnost; navrhuje, že by se těchto pracovních cest měl účastnit alespoň jeden poslanec z každé politické skupiny;

9.  domnívá se, že je nutné prohloubit spolupráci se společnou parlamentní skupinou na kontrolu Europolu; navrhuje, aby byl k účasti na pracovních cestách do Europolu a ostatních agentur v příslušných případech přizván místopředseda nebo jiní příslušní členové této skupiny;

10.  vzhledem k problémům při získávání dostatečných relevantních a včasných informací od agentur navrhuje, aby Parlament mohl obecně vysílat na schůze správní rady operativních agentur své pozorovatele; zdůrazňuje, že tento návrh neznamená, že by agentury neměly mít dostatek rozpočtových prostředků a kvalifikovaných pracovníků, kteří by účinně vykonávali svůj mandát.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Martina Anderson, Monika Beňová, Malin Björk, Caterina Chinnici, Daniel Dalton, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Tanja Fajon, Kinga Gál, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Alessandra Mussolini, József Nagy, Judith Sargentini, Giancarlo Scottà, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Ignazio Corrao, Pál Csáky, Miriam Dalli, Gérard Deprez, Maria Grapini, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Jean Lambert, Gilles Lebreton, Jeroen Lenaers, Innocenzo Leontini, Angelika Mlinar, Emilian Pavel, Barbara Spinelli, Geoffrey Van Orden

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Wajid Khan, Anthea McIntyre, Mylène Troszczynski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

54

+

ALDE

Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Sophia in ‘t Veld, Angelika Mlinar, Cecilia Wikström

ECR

Daniel Dalton, Innocenzo Leontini, Anthea McIntyre, Monica Macovei, Helga Stevens, Geoffrey Van Orden, Kristina Winberg

EFDD

Ignazio Corrao

ENF

Gilles Lebreton, Giancarlo Scottà, Mylène Troszczynski

GUE/NGL

Martina Anderson, Malin Björk, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat

PPE

Asim Ademov, Carlos Coelho, Pál Csáky, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Alessandra Mussolini, József Nagy, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Tomáš Zdechovský

S&D

Monika Beňová, Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Tanja Fajon, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Wajid Khan, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Emilian Pavel, Sergei Stanishev

VERTS/ALE

Eva Joly, Jean Lambert, Judith Sargentini, Bodil Valero

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Mercedes Bresso, Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Jo Leinen, Markus Pieper, Paulo Rangel, Helmut Scholz, György Schöpflin, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ashley Fox, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Verónica Lope Fontagné, Renate Weber


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Renate Weber

ECR

Ashley Fox

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

ENF

Gerolf Annemans

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

NI

Kazimierz Michał Ujazdowski

PPE

Elmar Brok, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Verónica Lope Fontagné, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Rainer Wieland

S&D

Mercedes Bresso, John Howarth, Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Claudia Țapardel

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. února 2019Právní upozornění