Postup : 2018/2158(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0073/2019

Předložené texty :

A8-0073/2019

Rozpravy :

PV 11/03/2019 - 23
CRE 11/03/2019 - 23

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.23
CRE 12/03/2019 - 9.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0157

ZPRÁVA     
PDF 225kWORD 67k
8.2.2019
PE 630.526v02-00 A8-0073/2019

o stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem

(2018/2158(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Sandra Kalniete

ERRATA/ADDENDA
POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu politických vztahů mezi EU a Ruskem

(2018/2158(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(1),

–  s ohledem na dohody uzavřené v Minsku ve dnech 5. a 19. září 2014 a 12. února 2015(2),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 14. června 2018 o okupovaných gruzínských územích 10 let po ruské invazi(3), jakož i o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů(4),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 k zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského(5),

–  s ohledem na závěry, které v otázce Ruska přijala Rada pro zahraniční věci dne 14. března 2016,

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2018, která byla udělena ukrajinskému filmaři Olehu Sencovovi,

–  s ohledem na své snesení ze dne 14. června 2018 o Rusku, zejména případ ukrajinského politického vězně Oleha Sencova(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o situaci v Azovském moři(7),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ze dne 18. března 2018 o prezidentských volbách v Ruské federaci,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0073/2019),

A. vzhledem k tomu, že EU je společenstvím založeným na klíčovém souboru společných hodnot, které zahrnují mír, svobodu, demokracii, právní stát a dodržování základních a lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že uznává, že zásady zakotvené v Chartě OSN, v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a v Pařížské chartě OBSE z roku 1990 představují základní kameny mírového evropského kontinentu;

C.  vzhledem k tomu, že tyto hodnoty tvoří základ vztahů EU se třetími stranami;

D.  vzhledem k tomu, že vztahy EU s Ruskem musejí být založeny na respektování zásad mezinárodního práva, lidských práv, demokracie a mírového řešení sporů, a že tudíž vzhledem k tomu, že Rusko tyto zásady nerespektuje, jsou v současné době vztahy EU s Ruskem založeny na spolupráci ve vybraných oblastech společného zájmu, jak jsou definovány v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 14. března 2016 a na věrohodném odrazování;

E.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále otevřena pevnějšímu vztahu a dialogu, který k němu vede, a že si přeje návrat ke kooperativním vztahům s Ruskem, pokud ruské orgány budou plnit své mezinárodní a zákonné povinnosti a prokážou skutečné odhodlání Ruska obnovit narušenou důvěru; vzhledem k tomu, že konstruktivní a předvídatelný vztah by byl vzájemně prospěšný a v ideálním případě by byl v zájmu obou stran;

F.  vzhledem k tomu, že Ruská federace je řádným členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a že se tudíž zavázala k respektování zásad demokracie, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že pokračující vážné porušování zásad právního státu a přijímání omezujících zákonů v několika posledních letech stále častěji vyvolávají pochybnosti ohledně dodržování mezinárodních a národních závazků Ruska; vzhledem k tomu, že se Rusko ve více než tisíci případech neřídí rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

G.  vzhledem k tomu, že řada vládních zpráv poukazuje na prudký nárůst ruské nepřátelské špionážní činnosti v posledních letech, která dosáhla úrovně, která nebyla zaznamenána od dob studené války;

H.  vzhledem k tomu, že klíčovým předpokladem pro užší spolupráci s Ruskem je provádění minské dohody a širší dodržování mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že v reakci na nezákonnou anexi Krymu a hybridní válku vedenou Ruskem proti Ukrajině přijala EU řadu omezujících opatření, která by měla zůstat v platnosti až do doby, než bude naplněna minská dohoda;

I.  vzhledem k tomu, že od roku 2015 se mezi EU a Ruskem objevily nové oblasti napětí, včetně těchto problémů: ruská intervence v Sýrii a zasahování do záležitostí v jiných zemích, jako jsou Libye a Středoafrická republika; rozsáhlá vojenská cvičení („Západ 2017“); ruské vměšování zaměřené na ovlivňování voleb a referend a prohlubování napětí v evropských společnostech; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, včetně systematických útoků na obránce lidských práv a občanskou společnost v Rusku; podpora politických stran a krajně pravicových hnutí ze strany Kremlu; omezování základních svobod a široce rozšířené porušování lidských práv v Rusku, šíření nálad proti LGTBI menšině; zákroky proti politické opozici, systematické útoky na obránce lidských práv, novináře a občanskou společnost v Rusku, včetně svévolného zadržování Ojuba Titijeva, ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečensku, nebo případu Jurije Dmitrijeva z karelské pobočky střediska Memoriál; stigmatizace aktivistů občanské společnosti tím, že jsou označováni za „zahraniční agenty“; hrubé porušování lidských práv v Severním Kavkazu, zejména v Čečenské republice (únosy, mučení, mimosoudní popravy, konstruování trestních případů atd.); diskriminace tatarské menšiny na okupovaném Krymu a politicky motivované pronásledování Alexeje Navalného a mnoha dalších, jakož i zabíjení, mezi nejvýznamnější případy patří vraždy Borise Němcova a Sergeje Magnitského; kybernetické a hybridní útoky a úkladné vraždy na evropské půdě, jejichž pachateli jsou agenti ruských zpravodajských služeb, kteří k tomuto účelu použili chemické zbraně; zastrašování, zatýkání a uvězňování cizinců v Rusku v rozporu s mezinárodním právem, včetně laureáta Sacharovovy ceny za rok 2018 Oleha Sencova a mnoha dalších; pořádání nelegálních a nelegitimních voleb v Donbasu; pořádání nedemokratických prezidentských voleb, v nichž nebyla umožněna žádná skutečná volba, přičemž byly omezeny základní svobody; dezinformační kampaně, nelegální výstavba Kerčského mostu; rozsáhlá militarizace nelegálně okupovaného a připojeného Krymu, jakož i částí Černého moře a Azovského moře; omezení plavby v Azovském moři a přes Kerčskou úžinu, včetně lodí plujících pod vlajkami členských států EU; nezákonný útok na ukrajinské vojenské námořnictvo, včetně zabavení lodí, a zatčení ukrajinských námořníků v Kerčském průlivu; porušování dohod o kontrole zbraní; represivní klima pro novináře a nezávislé sdělovací prostředky s pokračujícím zadržováním novinářů a bloggerů; a světový index svobody tisku za rok 2018 řadí Rusko v oblasti svobody sdělovacích prostředků na 148. místo ze 180;

J.  vzhledem k tomu, že od 1. března 2018 zaznamenalo Středisko pro ochranu lidských práv Memoriál 143 případů politických vězňů včetně 97 případů pronásledování z náboženských důvodů; vzhledem k tomu, že analýza seznamu politických vězňů Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál ukazuje, že v roce 2017 bylo 23 osob stíháno za zločiny spojené s veřejnými akcemi (masové nepokoje, násilné činy proti veřejným orgánům) a ve 21 případech, jež byly většinou spojeny se zveřejňováním příspěvků na internetu, bylo stíhání zahájeno na základě „protiextremistických“ článků trestního zákoníku;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko ve společném sousedství – v Podněstří, Jižní Osetii, Abcházii, Donbasu a Náhorním Karabachu – je přímým i nepřímým účastníkem řady dlouhotrvajících konfliktů, což představuje závažnou překážku rozvoje a stability příslušných sousedních zemí, narušuje jejich nezávislost a omezuje jejich svobodné svrchované rozhodování;

L.  vzhledem k tomu, že konflikt na východní Ukrajině trval více než čtyři roky a vyžádal si více než 10 000 životů, z čehož téměř třetinu tvořili civilisté, a tisíce zraněných civilistů v souvislosti s konfliktem;

M.  vzhledem k tomu, že současné přetrvávající spory a konfrontace mezi EU a Ruskem nejsou v zájmu ani jedné ze stran; vzhledem k tomu, že komunikační kanály by měly zůstat otevřené navzdory neuspokojivým výsledkům; vzhledem k tomu, že rozdělení kontinentu ohrožuje bezpečnost EU i Ruska;

N.  vzhledem k tomu, že Rusko je v současnosti nejdůležitějším vnějším dodavatelem zemního plynu pro EU; vzhledem k tomu, že energetika i nadále sehrává ve vztazích mezi EU a Ruskem ústřední a strategickou úlohu; vzhledem k tomu, že Rusko využívá energii jako prostředek k ochraně a podpoře svých zahraničněpolitických zájmů; vzhledem k tomu, že závislost EU na ruských dodávkách plynu se od roku 2015 prohloubila; vzhledem k tomu, že EU bude schopna odolávat vnějším tlakům, pokud bude diverzifikovat své dodávky energie a sníží svou závislost na Rusku; vzhledem k tomu, že EU musí v otázkách energetického zabezpečení hovořit jedním hlasem a prokazovat silnou vnitřní solidaritu; vzhledem k tomu, že silná závislost EU na fosilních palivech podkopává rozvoj vyváženého a soudržného přístupu Evropy k Rusku založeného na hodnotách; vzhledem k tomu, že třeba spolehlivější a strategičtější energetické infrastruktury v EU, v členských státech a v zemích Východního partnerství, aby se zvýšila odolnost vůči ruským hybridním aktivitám;

O.  vzhledem k tomu, že nezodpovědné akce ruských stíhacích letounů v blízkosti vzdušného prostoru EU a NATO ohrožují bezpečnost civilních letů a mohly by představovat hrozbu bezpečnosti evropského vzdušného prostoru; vzhledem k tomu, že Rusko v bezprostředním okolí EU vedlo provokativní rozsáhlé vojenské manévry;

P.  vzhledem k tomu, že Rusko nadále ignoruje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a závazné posouzení Stálého rozhodčího soudu, jako v případě věci Naftogaz, což narušuje mechanismus pro urovnávání mezinárodních obchodních sporů;

Q.  vzhledem k tomu, že ruská polycentrická vize koncentrace moci je v rozporu se závazkem EU vůči multilateralismu a mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech; vzhledem k tomu, že dodržování a podpora multilaterálního pořádku založeného na pravidlech ze strany Ruska by vytvořily podmínky pro užší vztahy s EU;

R.  vzhledem k tomu, že ruské orgány nadále zacházejí s nelegálně okupovanými regiony, jako kdyby byly vnitřní částí ruského území tím, že umožňují účast zástupců těchto území na legislativních a výkonných orgánech Ruské federace, což je v rozporu s mezinárodním právem;

S.  vzhledem k tomu, že Rada po posouzení uplatňování minských dohod prodloužila dne 21. prosince 2018 platnost hospodářských sankcí zaměřených na specifická odvětví ruského hospodářství do 31. července 2019;

T.  vzhledem k tomu, že kroky Ruska porušují mezinárodní právo, mezinárodní závazky a dobré sousedské vztahy;

U.  vzhledem k tomu, že ve strategických dokumentech Ruské federace jsou EU a NATO líčeni jako hlavní protivníci Ruska;

Výzvy a sdílené zájmy

1.  zdůrazňuje, že nelegální okupace a anexe Krymu, který je ukrajinským regionem, přímé a nepřímé zapojení Ruska do ozbrojených konfliktů ve východní části Ukrajiny a jeho neustálé porušování územní celistvosti Gruzie a Moldavska představují úmyslné porušování mezinárodního mírového pořádku; důrazně odsuzuje porušování lidských práv ze strany ruských zástupců na okupovaných územích;

2.  zdůrazňuje, že EU nevidí možnost postupného návratu k „běžným vztahům“, dokud Rusko nezačne plnit veškerá ustanovení minských dohod a neobnoví územní celistvost Ukrajiny; v této souvislosti vyzývá k zásadnímu komplexnímu přehodnocení vztahů EU s Ruskou federací;

3.  zdůrazňuje, že za současných okolností nelze Rusko považovat za „strategického partnera“; je toho názoru, že zásady stanovené v článku 2 dohody o partnerství a spolupráci již nejsou plněny, a že by proto měla být dohoda o partnerství a spolupráci přehodnocena; je přesvědčen, že každý rámec pro vztahy mezi EU a Ruskem by se měl zakládat na plném dodržování mezinárodního práva, helsinských zásadách OBSE, demokratických zásadách, lidských právech a právním státu a měl by umožňovat dialog o řešení globálních výzev, posilování globální správy a zajištění prosazování mezinárodních pravidel, zejména s cílem zajistit evropský mír a bezpečnost v sousedství EU a v zemích západního Balkánu;

4.  je přesvědčen, že provádění minských dohod by prokázalo vůli Ruska přispět k řešení konfliktu na východní Ukrajině a jeho schopnost zaručit evropskou bezpečnost; zdůrazňuje nutnost, aby se v rámci procesu normandského formátu pokročilo s konzultacemi, včetně silnější úlohy EU; znovu připomíná svou podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny;

5.  domnívá se, že je důležité zmírnit současné napětí a zahájit konzultace s Ruskem s cílem snížit riziko nedorozumění, nesprávného výkladu a nesprávného pochopení; uznává však, že EU musí být pevná, pokud jde o její očekávání ohledně Ruska; zdůrazňuje význam spolupráce mezi EU a Ruskem v mezinárodním řádu založeném na právu a pozitivního zapojení do mezinárodních a mnohostranných organizací, jejichž je Rusko členem, zejména do rámce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), pokud jde o sporné otázky a krize;

6.  důrazně odsuzuje zapojení Ruska do případu Skripal a dezinformační kampaně a kybernetické útoky prováděné ruskými zpravodajskými službami s cílem destabilizovat veřejnou a soukromou komunikační infrastrukturu a zvýšit napětí v EU a jejích členských státech;

7.  je hluboce znepokojen vazbami mezi ruskou vládou a krajními pravicovými a populistickými nacionalistickými stranami a vládami v EU, například v Maďarsku, které ohrožují základní hodnoty Unie, jež jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a jež se odrážejí v Listině základních práv Evropské unie, včetně respektování demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv;

8.  vyjadřuje rovněž politování nad snahou Ruska o destabilizaci kandidátských zemí EU, zejména pokud jde o podporu poskytovanou Moskvou organizacím a politickým silám, které se postavily proti dohodě z Prespa, jež by měla ukončit dlouhodobý spor o název mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckem;

9.  domnívá se, že ruští státní aktéři zasahovali do kampaně k referendu o vystoupení Spojeného království z EU, a to pomocí otevřených i skrytých prostředků, včetně médií a potenciální nelegální finanční podpory, což v současné době vyšetřují orgány Spojeného království;

10.  zdůrazňuje, že posílená vzájemná transparentnost vojenských aktivit a aktivit pohraniční stráže je důležitá pro to, abychom se vyhnuli dalšímu napětí; důrazně odsuzuje narušování vzdušného prostoru členských států EU ze strany Ruska; vyzývá k přijetí jednoznačného kodexu chování ohledně vzdušného prostoru využívaného vojenským a civilním letectvím; v tomto ohledu důrazně odsuzuje opakované narušování teritoriálních vod a vzdušného prostoru zemí v oblasti Baltského moře ze strany Ruska; odsuzuje Ruskou federaci za její odpovědnost za sestřelení letadla letu č. MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014, což prokázal mezinárodní tým vyšetřovatelů, a vyzývá k tomu, aby byly odpovědné osoby povolány ke spravedlnosti;

11.  vyjadřuje politování nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv, rozsáhlým a nepřiměřeným omezováním práv na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad pokračujícími zásahy vůči zastáncům lidských práv, protivládním aktivistům a jiným kritikům a nad jejich obtěžováním a pronásledováním;

12.  je hluboce znepokojen tím, že Rusko tak zjevně demonstruje svou vojenskou sílu, vyslovuje hrozby jiným zemím a ve skutečném jednání se projevuje ochota a připravenost použít vojenskou sílu proti jiným národům, včetně vyspělých jaderných zbraní, jak to opakovaně zopakoval prezident Putin v roce 2018;

13.  odsuzuje pokračující zásahy vlády proti odpůrcům a svobodě sdělovacích prostředků, stejně jako represe vůči aktivistům, politickým oponentům a těm, kteří otevřeně nesouhlasí s vládou;

14.  vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o svévolném zadržování a mučení mužů, kteří jsou v Čečensku vnímáni jako homosexuálové, a odsuzuje prohlášení čečenské vlády, která popírá existenci homosexuálů ve své zemi a podněcuje k násilí vůči LGBTI osobám;

15.  zdůrazňuje, že globální výzvy v oblasti změny klimatu, životního prostředí, energetické bezpečnosti, digitalizace spolu s algoritmickým rozhodováním a umělou inteligencí, zahraničních a bezpečnostních otázek, nešíření zbraní hromadného ničení a boje proti terorismu a organizované trestné činnosti a vývoje v environmentálně citlivém prostředí Arktidy vyžadují selektivní spolupráci s Ruskem;

16.  vyjadřuje znepokojení nad možná stovkami miliard eur, které jsou každoročně vyprány v EU ruskými společnostmi a jednotlivci, kteří chtějí legitimizovat výnosy z korupce, a vyzývá k vyšetření těchto trestných činů;

17.  zdůrazňuje, že praní peněz a organizovaná finanční trestná činnost ze strany Ruska jsou využívány pro podvratné politické účely a představují hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu; považuje rozsah tohoto praní špinavých peněz za součást nepřátelských aktivit, jejichž cílem je podkopávat, dezinformovat a destabilizovat a současně podporovat trestnou činnost a korupci; konstatuje, že ruské činnosti v oblasti praní špinavých peněz v rámci EU představují ohrožení suverenity a právního státu ve všech členských státech, ve kterých Rusko provozuje tyto činnosti; uvádí, že jde o hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu a hlavní výzvu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie;

18.  odsuzuje aktivity praní peněz, nelegální finanční aktivity a jiné prostředky hospodářské války ze strany Ruska; vyzývá příslušné finanční orgány v EU, aby zintenzivnily spolupráci navzájem a také s příslušnými zpravodajskými a bezpečnostními službami s cílem řešit ruské aktivity spojené s praním peněz;

19.  v této souvislosti zdůrazňuje, že pro nové významné iniciativy neexistuje místo, prostor ani čas;

20.  opakuje, že postoj EU vůči Rusku je sice pevný, jednotný a konsenzuální, pokud jde o sankce EU vůči Rusku, které budou prodlužovány, dokud bude trvat porušování mezinárodního práva ze strany Ruska, je však třeba posílit koordinaci a jednotnost zahraničního a bezpečnostního politického přístupu Unie k Rusku; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby ukončily programy „zlatých víz/pasů“, které prospívají ruským oligarchům, kteří často podporují Kreml, a mohou oslabit účinnost mezinárodních sankcí; opakuje své dřívější výzvy k přijetí evropské verze „zákona Magnitský“ a vyzývá Radu, aby bez zbytečného odkladu pokračovala v práci na tomto dokumentu; vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly na evropské úrovni, pokud jde o jejich politiku vůči Rusku;

21.  zdůrazňuje, že cílená omezující opatření v souvislosti s východní Ukrajinou a okupovaným Krymem nejsou namířena proti ruskému obyvatelstvu, nýbrž proti některým jednotlivcům a podnikům spojeným s ruským vedením;

22.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že klíčem ke zvýšení jednotnosti, účinnosti a úspěšnosti zahraniční a bezpečnostní politiky EU, včetně politiky vůči Rusku, je soulad mezi jejími vnitřními a vnějšími politikami a lepší koordinace vnějších politik; zdůrazňuje, že se to týká zejména oblastí politiky, jako jsou evropská obranná unie, evropská energetická unie, kybernetická obrana a nástroje strategické komunikace;

23.  odsuzuje ruské narušování územní celistvosti sousedních zemí, a to i prostřednictvím nezákonných únosů občanů těchto zemí, aby mohli být obviněni před ruským soudem; dále odsuzuje zneužívání Interpolu ze strany Ruska vydáváním zatykačů – tzv. „červených oznámení“ – k pronásledování politických oponentů;

24.  odsuzuje aktivity Ruska v Azovském moři, které jsou porušením mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska, stejně jako výstavbu Kerčského mostu a pokládání podmořských kabelů k nelegálně připojenému Krymskému poloostrovu bez souhlasu Ukrajiny; je i nadále hluboce znepokojen ruskou militarizací oblasti Azovského moře, Černého moře a Kaliningradské oblasti a také opakujícím se vzorcem narušování teritoriálních vod evropských zemí v Baltském moři;

25.  znovu potvrzuje svou jednoznačnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie; požaduje, aby Ruská federace přestala okupovat gruzínské území Abcházie a Cchinvalské oblasti/Jižní Osetie a aby plně respektovala svrchovanost a územní celistvost Gruzie; zdůrazňuje, že je třeba, aby Ruská federace bezpodmínečně splnila všechna ustanovení dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008, zejména závazek stáhnout všechny své vojenské síly z území Gruzie;

26.  zdůrazňuje, že nerespektování mezinárodních pravidel ze strany Ruska – v tomto případě porušení svobody na moři, dvoustranných dohod a nezákonná anexe Krymu – představuje hrozbu pro sousedy Ruska ve všech částech Evropy, nejen v oblasti Černého moře, ale také v oblasti Baltského moře a Středomoří; zdůrazňuje, že je důležité ve všech těchto ohledech vyvíjet důraznou politiku vůči Rusku;

27.  poukazuje na to, že na prezidentské volby konané dne 18. března 2018 dohlíželi jako pozorovatelé mezinárodní mise pro sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR) a Parlamentního shromáždění OBSE; upozorňuje, že závěrečná zpráva pozorovatelské mise ODIHR uvádí, že se volby konaly v nadměrně kontrolovaném právním a politickém prostředí, které se vyznačovalo pokračujícím tlakem na kritické hlasy a omezením základních svobod shromažďování, sdružování a projevu, a také registrace kandidátů, a chyběla tudíž skutečná politická soutěž;

28.  vyjadřuje znepokojení nad pokračující ruskou podporou autoritářských režimů a zemí, jako je Severní Korea, Írán, Venezuela, Sýrie, Kuba, Nikaragua a další, a nad pokračující praxi blokování jakýchkoli mezinárodních opatření uplatňováním svého práva veta v Radě bezpečnosti OSN;

Oblasti společného zájmu

29.  opakuje, že podporuje systém pěti zásad, jimiž se řídí politika EU vůči Rusku, a vyzývá k upřesnění definice zásady selektivní spolupráce; doporučuje, abychom se zaměřili na otázky spojené s oblastí Blízkého východu a s oblastí Severního moře a Arktidy, terorismus, násilný extremismus, nešíření zbraní, kontrolu zbraní, migraci a změnu klimatu, včetně společného úsilí o udržení společného komplexního akčního plánu (JCPOA) sjednaného s Íránem a podpořeného Radou bezpečnosti OSN a ukončení války v Sýrii; opakuje, že je sice třeba pokračovat v konzultacích mezi EU a Ruskem ohledně kyberterorismu a organizované trestné činnosti, ruské systematické hybridní hrozby však také vyžadují důrazné odstrašující působení; vyzývá v této souvislosti k dialogu mezi EU, Ruskem, Čínou a zeměmi Střední Asie ohledně konektivity;

30.  zdůrazňuje, že EU je nyní největším obchodním partnerem Ruska a v dohledné budoucnosti si toto své postavení klíčového hospodářského partnera udrží, projekt plynovodu Nord Stream 2 však posiluje závislost EU na ruských dodávkách plynu, ohrožuje vnitřní trh EU a není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven; zdůrazňuje, že EU je nadále odhodlána dokončit evropskou energetickou unii a diverzifikovat své energetické zdroje; zdůrazňuje, že žádné nové projekty by neměly být prováděny bez předchozího právního posouzení jejich právní slučitelnosti s právem EU a s dohodnutými politickými prioritami; vyjadřuje politování nad politikou Ruska spočívající ve využívání jeho energetických zdrojů jako politického nástroje k uplatňování, zachovávání a zvyšování svého politického vlivu a tlaku na prostor, který vnímá jako svou sféru vlivu, a na konečné spotřebitele;

31.  zdůrazňuje, že programy přeshraniční spolupráce EU a Ruska a konstruktivní spolupráce v rámci partnerství Severní dimenze a v rámci Barentské evropské arktické rady přinášejí hmatatelné výhody občanům příhraničních oblastí a podporují udržitelný rozvoj těchto oblastí; v této souvislosti doporučuje i nadále podporovat všechny tyto pozitivní oblasti konstruktivní spolupráce;

32.  bere na vědomí důležitost mezilidských kontaktů, například prostřednictvím vzdělávání a kultury;

33.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby zvýšili své úsilí o řešení tzv. „zamrzlých konfliktů“ ve východním sousedství s cílem zajistit větší bezpečnost a stabilitu pro východní partnery EU;

Doporučení

34.  zdůrazňuje význam trvalé politické a finanční podpory pro mezilidské kontakty obecně, a zejména pro aktivisty z řad občanské společnosti, obránce lidských práv, blogery, nezávislé sdělovací prostředky, investigativní novináře, nebojácné akademické pracovníky a veřejné osobnosti a nevládní organizace; vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících finančních nástrojů na vnější činnost naplánovala ctižádostivější a dlouhodobější finanční, institucionální a k budování kapacit určenou pomoc ruské občanské společnosti, a vyzývá členské státy, aby na tuto pomoc dále přispívaly; podněcuje členské státy k tomu, aby aktivně uplatňovaly pokyny EU týkající se obránců lidských práv a aby poskytovaly účinnou a včasnou podporu a ochranu obráncům lidských práv, novinářům a dalším aktivistům; zejména podněcuje členské státy k tomu, aby vydávaly dlouhodobá víza obráncům lidských práv v ohrožení a jejich rodinným příslušníkům; podporuje vykládání větších finančních prostředků na odbornou přípravu novinářů a jejich výměny s evropskými novináři a na nástroje, které vedou k pokroku v oblasti lidských práv a demokracie, jako je Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a Evropská nadace pro demokracii (EED);

35.  vyzývá k rozvíjení mezilidských kontaktů se zaměřením na mladé lidi a na posílení dialogu a spolupráce mezi odborníky, výzkumnými pracovníky, občanskou společností a místními orgány z EU a Ruska, k zintenzivnění výměny studentů, účastníků odborné přípravy a mládeže, zejména v rámci programu Erasmus+; v této souvislosti podporuje zvýšené financování nových programů Erasmus+ na období 2021–2027; konstatuje, že EU Rusku poskytuje nejvyšší počet příležitostí k akademické mobilitě ze všech mezinárodních partnerských zemí;

36.  vyzývá k bezpodmínečnému propuštění všech obránců lidských práv a dalších osob zadržovaných z důvodu mírumilovného uplatňování jejich práv na svobodu projevu, shromažďování a sdružování, včetně ředitele Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál v Čečenské republice Ojuba Titijeva, proti němuž je vedeno soudní řízení na základě vykonstruovaného obvinění z držení drog; naléhavě žádá ruské orgány, aby zajistily plné dodržování svých lidských a zákonných práv, včetně přístupu k právní pomoci a lékařské péči, fyzické integrity a důstojnosti a ochrany před soudním obtěžováním, kriminalizací a svévolným vězněním;

37.  poukazuje na to, že organizace občanské společnosti jsou často příliš slabé, aby mohly mít podstatný dopad na boj proti korupci v Rusku, zatímco nevládní organizace jsou systematicky odrazovány od aktivního zapojování se do jakéhokoli protikorupčního úsilí v oblasti boje proti korupci nebo prosazování veřejné integrity; zdůrazňuje, že je nezbytné zapojit občanskou společnost do nezávislého sledování účinnosti protikorupčních politik; vyzývá Rusko, aby náležitě zavedlo mezinárodní standardy v oblasti boje proti korupci formulované například v Úmluvě OSN proti korupci a Úmluvě OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (Úmluva o boji proti podplácení);

38.  zdůrazňuje, že podpora lidských práv a právního státu musí být jádrem vztahů mezi EU a Ruskem; vyzývá proto EU a členské státy, aby nadále nastolovaly otázky lidských práv ve všech kontaktech s ruskými představiteli; podněcuje EU k tomu, aby neustále vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech zákonů a předpisů neslučitelných s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, včetně ustanovení omezujících právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování;

39.  odsuzuje pokusy ruské vlády zablokovat služby posílání internetových zpráv a internetové stránky; naléhavě vyzývá ruskou vládu, aby dodržovala základní práva na svobodu projevu a soukromí online i offline;

40.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby vyvíjely větší úsilí při zvyšování odolnosti, zejména v kybernetické oblasti a v oblasti sdělovacích prostředků, včetně mechanismů pro odhalování zásahů do voleb a boj proti nim; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že reakce EU na ruskou propagandistickou kampaň a na přímé masivní dezinformační útoky byla nedostatečná a je třeba ji ještě více zesílit, zejména před nadcházejícími evropskými volbami v květnu 2019; v této souvislosti zdůrazňuje, že musí být podstatně zvýšeny finanční prostředky a lidské zdroje EU pro pracovní skupinu East Stratcom; vyzývá k celounijní podpoře evropského odvětví kybernetické bezpečnosti a fungujícího digitálního vnitřního trhu a k většímu zapojení se do výzkumu; v této souvislosti vybízí k propagaci evropských hodnot v ruštině ze strany pracovní skupiny East StratCom; vítá přijetí unijního Akčního plánu proti dezinformacím a vyzývá členské státy a všechny relevantní subjekty EU, aby provedly své kroky a opatření, zejména s ohledem na nadcházející evropské volby v květnu 2019; vyzývá ke zvýšení odolnosti vůči kybernetickým útokům a k celounijní podpoře evropského odvětví kybernetické bezpečnosti a k většímu zapojení se do výzkumu;

41.  vyzývá EU, aby zvážila vytvoření závazného právního rámce jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni pro řešení hybridní války, který by umožnil důraznou reakci Unie na kampaně ohrožující demokracii nebo právní stát, včetně cílených sankcí vůči osobám odpovědným za organizaci a provádění těchto kampaní;

42.  je přesvědčen, že smysluplný dialog vyžaduje větší jednotu mezi členskými státy a jasnější sdělování pravidel na straně EU; zdůrazňuje, že by EU měla být připravena přijmout další sankce, včetně cílených sankcí vůči jednotlivcům, a omezení přístupu k financím a technologii, pokud bude Rusko i nadále porušovat mezinárodní právo; zdůrazňuje ovšem, že tato opatření nejsou namířena proti ruskému obyvatelstvu, nýbrž jsou cíleně zaměřena na jednotlivce; vyzývá Radu, aby provedla hloubkovou analýzu účinnosti a přísnosti zavedeného sankčního režimu; vítá rozhodnutí Rady uložit omezující opatření evropským společnostem, které se podílejí na nezákonné výstavbě Kerčského mostu; opakuje, že je znepokojen zapojením těchto společností, které touto svou účastí vědomě nebo nevědomě podkopávají režim sankcí EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila a ověřila uplatňování platných omezujících opatření EU, a členské státy, aby sdílely informace týkající se jakýchkoli vnitrostátních celních nebo trestních vyšetřování případů možného protiprávního jednání;

43.  vyzývá k vytvoření celounijního mechanismu, který by umožňoval kontrolu financování politických stran, a k přijetí následných opatření s cílem zabránit tomu, aby byly některé strany a hnutí využívány k destabilizaci evropského projektu zevnitř;

44.  odsuzuje rostoucí rozsah a počet ruských vojenských cvičení, na nichž ruské síly nacvičují scénáře vojenského úderu s použitím jaderných zbraní;

45.  naléhavě žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby neprodleně připravily legislativní návrh celounijní verze „zákona Magnitský“ (globální režim sankcí EU v souvislosti s lidskými právy), který by umožnil ukládat zákazy udělování víz a cílené sankce, jako je zablokování vlastnictví a zájmů v oblasti majetku, v rámci jurisdikce EU vůči jednotlivým veřejným činitelům nebo osobám jednajícím v úředním postavení, kteří jsou odpovědní za korupční jednání nebo závažné porušování lidských práv; zdůrazňuje důležitost seznamu okamžitých sankcí pro to zabezpečení účinného uplatňování evropské verze „zákona Magnitský“;

46.  vyzývá EU, aby ověřila uplatňování platných omezujících opatření EU a také sdílení informací mezi členskými státy s cílem zajistit, aby režim sankcí EU proti aktivitám Ruska nebyl podkopáván, nýbrž byl uplatňován přiměřeně k hrozbám, jejichž původcem je Rusko; zdůrazňuje nebezpečí oslabení sankcí bez toho, aby Rusko jednoznačně svými činy, a nikoliv jen slovy dokázalo, že respektuje hranice Evropy, svrchovanost sousedů a jiných národů, jakož i mezinárodní pravidla a dohody; opakuje, že normalizace vztahů může být možná, teprve až bude Rusko plně respektovat pravidla a omezí se na mírové konání;

47.  opakuje, že Rusko nemá právo veta vůči euroatlantickým aspiracím evropských národů;

48.  vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala důsledky ruských protiopatření na hospodářské subjekty a v případě potřeby zvážila kompenzační opatření;

49.  zdůrazňuje, že na východní Ukrajině existují pouze politická řešení konfliktu; podněcuje k přijetí opatření k budování důvěry v regionu Donbas; podporuje mandát pro rozmístění mírových sil OSN v tomto regionu východní Ukrajiny; opakuje svou výzvu ke jmenování zvláštního vyslance EU pro Krym a pro region Donbas;

50.  odsuzuje svévolné opatření spočívající v zákazu vstupu politiků EU, včetně současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu, a úředníků EU na ruské území; vyzývá k neprodlenému a bezpodmínečnému zrušení tohoto zákazu vstupu;

51.  vyzývá Rusko, aby okamžitě propustilo politické vězně, včetně cizích státních příslušníků a novinářů;

52.  vyzývá Rusko, aby plně spolupracovalo ve věci mezinárodního vyšetřování sestřelení letadla na lince MH17, které by mohlo být dokonce válečným zločinem; odsuzuje veškeré snahy či rozhodnutí směřující k udělení amnestie nebo zpoždění stíhání u osob, které jsou označovány za viníky, neboť pachatelé musejí být pohnáni k odpovědnosti;

53.  vyzývá ruskou vládu, aby se zdržela blokování rezolucí Rady bezpečnosti OSN o situaci v Sýrii, které usilují o řešení probíhajícího násilí páchaného na civilním obyvatelstvu, včetně používání chemických zbraní, hrubého porušování Ženevských úmluv a porušování všeobecných lidských práv;

54.  podporuje urychlené dokončení integrované evropské energetické unie, která by do budoucna zahrnovala i východní partnery; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát ambiciózní politika energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; důrazně odsuzuje tlak vyvíjený Ruskem na Bělorusko, aby se v podstatě vzdalo své nezávislosti; zdůrazňuje, že nezávisle na pokroku strategie EU a Ruska musí EU posílit své odhodlání a podporu pro své východní partnery a podpořit reformy zaměřené na posílení bezpečnosti a stability, demokratické správy a právního státu;

55.  podporuje zvýšení financování Evropské nadace pro demokracii, platformy pro zpravodajskou výměnu v ruském jazyce a dalších nástrojů na podporu rozvoje demokracie a lidských práv v Rusku i jinde;

56.  vyzývá ruské orgány, aby odsoudily komunismus a sovětský režim a potrestaly pachatele trestných činů spáchaných za tohoto režimu;

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1)

Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 35.

(2)

„Protokol o výsledcích konzultací třístranné kontaktní skupiny“, který byl podepsán dne 5. září 2014, a „Balíček opatření pro provádění minských dohod“, který byl přijat dne 12. února 2015.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0266.

(4)

Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 38.

(5)

Úř. věst. C 408, 30.11.2017, s. 43.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0259.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0435.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

Stav politických vztahů mezi EU a Ruskem

podle čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

předložili Helmut Scholz a Sabine Lösingová

Politika EU vůči Rusku vyžaduje zásadní změnu orientace. Napětí, horečné zbrojení a sílící politická a vojenská konfrontace, které jsou příznačné pro dnešní vztah mezi EU a Ruskou federací, ohrožují mír a stabilitu v Evropě. EU by ke svému kritickému hodnocení vnitropolitického vývoje v Rusku a jeho zahraniční politiky měla připojit i sebekritickou analýzu své vlastní politiky, což je pro pochopení přístupu Ruské federace k vývoji v EU 28 stejně tak nezbytné.

EU a Rusko by se měly bez předběžných podmínek zabývat záležitostmi, v nichž se jejich názory různí, a zahájit dialog ve snaze dospět k výsledkům. Prvním krokem, který umožní znovunastartování vztahů, by mělo být okamžité zrušení sankcí vůči členům parlamentu, kteří se snaží obnovit meziparlamentní dialog. EU i Rusko musí přispět k mírovému uspořádání v Evropě, které zaručí bezpečnost pro všechny, a to i pro státy ve společném sousedství, a které bude usilovat o odzbrojení, upevnění demokracie a právního státu a bude zaručovat všechna lidská práva, usnadňovat navazování kontaktů v rámci občanské společnosti a taktéž podporovat obchodní a hospodářskou spolupráci.

Měly by začít přípravné práce na nahrazení dohody o partnerství a spolupráci novou rámcovou dohodou. Mezi prioritami by měly být bezpečnostní otázky, jako jsou smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu a START, budování důvěry a odzbrojení a také společné úsilí činit opatření proti změně klimatu a posílit mnohostranný obchod. Měl by být obnoven projekt partnerství pro modernizaci a jednání o zrušení vízové povinnosti. Pokračovat musí i spolupráce v oblasti energetiky. EU by měla iniciovat dialog na vysoké úrovni o spolupráci s Euroasijskou hospodářskou unií.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

4.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

4

15

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Neena Gill, Takis Hadjigeorgiou, Liisa Jaakonsaari, Marek Jurek, Patricia Lalonde, Soraya Post, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Santiago Fisas Ayxelà, Ingeborg Gräßle, Karin Kadenbach, Joachim Schuster, Ramón Luis Valcárcel Siso, Julie Ward, Flavio Zanonato


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

ALDE

Iveta Grigule-Pēterse, Javier Nart, Hilde Vautmans

ECR

Bas Belder, Marek Jurek, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden

PPE

Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Santiago Fisas Ayxelà, Michael Gahler, Ingeborg Gräßle, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Francisco José Millán Mon, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jaromír Štětina, Ramón Luis Valcárcel Siso

S&D

Clare Moody

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler

4

-

GUE/NGL

Takis Hadjigeorgiou, Helmut Scholz

NI

Georgios Epitideios

S&D

Andrejs Mamikins

15

0

ALDE

Patricia Lalonde

NI

Dobromir Sośnierz

S&D

Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Neena Gill, Liisa Jaakonsaari, Karin Kadenbach, Arne Lietz, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Soraya Post, Joachim Schuster, Julie Ward, Flavio Zanonato

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 27. února 2019Právní upozornění