Postup : 2018/2159(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0075/2019

Předložené texty :

A8-0075/2019

Rozpravy :

PV 11/03/2019 - 24
CRE 11/03/2019 - 24

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.24
CRE 12/03/2019 - 9.24
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0158

ZPRÁVA     
PDF 190kWORD 51k
11.2.2019
PE 630.661v02-00 A8-0075/2019

o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

(2018/2159(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Soraya Post

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budování kapacity EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

(2018/2159(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na zásady a cíle Charty OSN,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 jakožto základní dokument pro evropské a širší regionální bezpečnostní uspořádání a s ohledem na všechny zásady v něm uvedené,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o předcházení konfliktům a mediaci a o ženách, míru a bezpečnosti a o mladých lidech, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na koncepci Rady pro posílení kapacit EU pro mediaci a dialog, přijatou dne 10. listopadu 2009 (15779/09),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, a na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU“, která byla zveřejněna dne 18. června 2017,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(1),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 27. června 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),

–  s ohledem na návrh předložený Radě vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou Komise ze dne 13. června 2018 „Rozhodnutí Rady o zřízení evropského mírového nástroje“ (HR(2018) 94),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0075/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podpora mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z důvodů existence EU, což bylo uznáno Nobelovou cenou míru za rok 2012, a je ústředním prvkem Lisabonské smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že EU je odhodlána provádět agendu žen, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a jejími následnými aktualizacemi a agendu týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250 a jejími následnými aktualizacemi;

C.  vzhledem k tomu, že EU je jedním z největších dárců podporujícím předcházení konfliktům a budování míru prostřednictvím nástrojů vnější pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že by EU coby klíčový přispěvatel mezinárodních organizací, zcela zásadní dárce pomoci a největší světový obchodní partner měla převzít vedoucí úlohu v budování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly být zahrnuty do komplexního přístupu spojujícího bezpečnost, diplomacii a rozvoj;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytná spolupráce s regionálními organizacemi, jako např. s OBSE, která ve svém Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 mimo jiné stanoví zásady nepoužívání síly, územní celistvosti států a rovných práv národů a jejich právo na sebeurčení, a vzhledem k tomu, že tyto organizace hrají v předcházení konfliktů a mediaci klíčovou roli;

F.  vzhledem k tomu, že předcházení násilným konfliktům má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb, jimž Evropa a její sousedé čelí, stejně jako pro politický a společenský pokrok; vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytnou součástí účinného multilateralismu a nástrojem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 16 týkajícího se mírové společnosti podporující začlenění, přístupu ke spravedlnosti pro všechny a vytvoření efektivních, odpovědných a inkluzivních institucí na všech úrovních;

G.  vzhledem k tomu, že pokračující podpora EU poskytovaná civilním a vojenským subjektům ve třetích zemích je významným faktorem pro předcházení opakujícím se násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že udržitelný a trvalý mír a bezpečnost je neoddělitelně spjat s udržitelným rozvojem;

H.  vzhledem k tomu, že předcházení konfliktům a mediace by měly zajistit zachování stability a rozvoj těch států a zeměpisných oblastí, jejichž situace představuje pro Unii přímou bezpečnostní hrozbu;

I.  vzhledem k tomu, že prevence má strategickou funkci, jejímž účelem je zajistit efektivní kroky ještě před krizí; vzhledem k tomu, že mediace je dalším diplomatickým nástrojem, který lze použít k předcházení konfliktům, zabránění jejich šíření a jejich řešení;

J.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou čím dál tím více neoddělitelně spjaty a že složitá povaha globálních výzev vyžaduje komplexní a integrovaný přístup EU k vnějším konfliktům a krizím;

K.  vzhledem k tomu, že je potřebný silnější interinstitucionální přístup pro to, aby bylo zajištěno, že se EU bude moci rozvíjet a realizovat své kapacity v plném rozsahu;

L.  vzhledem k tomu, že globální strategie EU, politická prohlášení a institucionální vývoj jsou vítanými známkami angažovanosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pokud jde o upřednostňování předcházení konfliktům a mediace;

M.  vzhledem k tomu, že nástroje financování vnější činnosti poskytují významný příspěvek na podporu předcházení konfliktům a budování míru;

N.  vzhledem k tomu, že přechodné soudnictví je významným souborem soudních a mimosoudních mechanismů, které se soustředí na odpovědnost za předchozí porušování zákona a rovněž na dosažení udržitelné, spravedlivé a mírové budoucnosti;

O.  vzhledem k tomu, že Parlament zaujímá přední místo v parlamentní diplomacii včetně procesů mediace a dialogu a využívá k tomu svou zakořeněnou kulturu dialogu a budování konsensu;

P.  vzhledem k tomu, že násilný konflikt a válka mají nepřiměřený dopad na civilisty, zejména ženy a děti, přičemž ženám hrozí větší riziko než mužům, že se stanou oběťmi hospodářského a sexuálního vykořisťování, nucené práce, vysídlení, zadržování a sexuálního násilí, jako je znásilnění, které se používá jako válečná taktika; vzhledem k tomu, že aktivní účast žen a mladých lidí je důležitá pro předcházení konfliktům a budování míru stejně jako pro předcházení všem formám násilí, včetně sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví;

Q.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zahrnout a podporovat aktivní a smysluplnou účast občanské společnosti a místních subjektů, jak civilních, tak vojenských, včetně žen, menšin, původních obyvatel a mladých lidí, při podpoře a usnadňování budování kapacit a budování důvěry v rámci mediace, dialogu a usmíření;

R.  vzhledem k tomu, že snahy o předcházení konfliktům, budování míru a udržování míru jsou často nedostatečně financovány, a to navzdory politickým závazkům na úrovni EU, které mají řetězový vliv na schopnost prosazovat a usnadňovat činnost v těchto oblastech;

1.  vyzývá k tomu, aby Unie považovala předcházení konfliktům a mediaci v rámci nebo na podporu stávajících dohodnutých formátů a zásad jednání za prioritní; zdůrazňuje, že tento přístup přináší celosvětově vysokou přidanou hodnotu EU z politického, společenského, hospodářského i bezpečnostního hlediska; připomíná, že předcházení konfliktům a mediace přispívají k upevňování přítomnosti a důvěryhodnosti Unie na mezinárodní scéně;

2.  uznává roli, kterou hrají civilní a vojenské mise EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) při udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti;

3.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, předsedu Komise a předsedu Evropského parlamentu, aby stanovili společné a dlouhodobé priority v oblasti předcházení konfliktům a mediace, které by se měly stát součástí pravidelného strategického plánování;

4.  vyzývá k dlouhodobému budování míru, založenému na řešení základních příčin konfliktů;

5.  vyzývá ke zlepšení stávající architektury na podporu níže uvedených priorit EU;

6.  vyzývá k přístupu vnímavému vůči konfliktům a zaměřenému na obyvatele, který učiní z bezpečnosti osob ústřední prvek angažovanosti EU, aby mohlo být dosaženo pozitivních a udržitelných výsledků;

7.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a útvary Komise, které se zabývají vnější činností, aby Parlamentu každoročně předkládaly zprávu o pokroku dosaženém při provádění politických závazků EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

O rozšiřování institucionálních kapacit EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace

8.  podporuje ucelenější a komplexnější zapojení EU do vnějších konfliktů a krizí a domnívá se, že integrovaný přístup k vnějším konfliktům a krizím představuje přidanou hodnotu vnější činnosti Unie a že všechny prostředky musí být provedeny co nejrychleji, aby se vyjasnily reakce EU v každé fázi konfliktu a aby byl tento integrovaný přístup operativnější a účinnější; připomíná v této souvislosti normy a zásady mezinárodního práva a Charty OSN a vyjadřuje podporu stávajícím vyjednávacím rámcům, přístupům a zásadám; opakuje, že ke každému konfliktu je třeba přistupovat odděleně;

9.  zdůrazňuje, že budování kapacit by mělo členským státům umožnit, aby určily prioritní zeměpisné oblasti pro opatření v oblasti předcházení konfliktům a mediace, a usnadnit dvoustrannou spolupráci mezi evropskými zeměmi;

10.  vyzývá, aby byl pod dohledem místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zřízen poradní výbor EU na vysoké úrovni pro předcházení konfliktům a mediaci, a to s cílem vytvořit ucelený tým zkušených politických mediátorů a odborníků na předcházení konfliktům, který by poskytoval politické a technické odborné znalosti v krátké lhůtě; je přesvědčen, že je zapotřebí rovněž tým odborníků zabývající se usmířením a přechodným soudnictvím;

11.  vyzývá ke jmenování zvláštního vyslance EU pro mír, který by předsedal poradnímu výboru EU na vysoké úrovni, za účelem podpory soudržnosti a koordinace napříč orgány, a to i v rámci spolupráce s občanskou společností, zlepšit výměnu informací a pomoci ke zvýšení a urychlení činností;

12.  vyzývá k vytvoření dalších interinstitucionálních mechanismů, jako jsou například pracovní skupiny pro specifické situace v oblasti předcházení konfliktům;

13.  vyzývá k vytvoření zvláštní pracovní skupiny Rady pro předcházení konfliktům a mediaci a zdůrazňuje přitom pevný závazek EU k podpoře míru a stability v jejích sousedních regionech;

O Evropské službě pro vnější činnost

14.  vítá zřízení specializované sekce ESVČ, která se zabývá nástroji pro předcházení konfliktům, budování míru a mediaci, a vývoj nástrojů, jako je systém včasného varování a „mapování terénu“; vyzývá k investicím do dalšího vývoje těchto nástrojů;

15.  vyzývá k systematičtějšímu shromažďování, správě a šíření příslušných znalostí ve formátech, které jsou přístupné, praktické a z operačního hlediska relevantní pro zaměstnance ve všech orgánech EU;

16.  vyzývá k dalšímu rozvoji kapacit v oblasti analýzy konfliktů zohledňující genderovou problematiku, včasného varování, usmíření a předcházení konfliktům pro interní zaměstnance, mediátory, jakož i pro třetí strany, ve spolupráci s ESVČ a se zapojením organizací občanské společnosti;

O Evropské komisi

17.  připomíná rostoucí potřebu předcházení konfliktům při řešení základních příčin konfliktů a při dosahování cílů udržitelného rozvoje, a to se zvláštním zaměřením na demokracii a lidská práva, právní stát, reformu soudnictví a podporu občanské společnosti;

18.  zdůrazňuje, že všechny zásahy EU v násilných a konfliktem zasažených oblastech musí být citlivé, pokud jde o genderové otázky a problematiku daného konfliktu; vyzývá k okamžitému přijetí opatření, která by tyto aspekty začlenila do všech příslušných politik, strategií, opatření a operací, s větším důrazem na to, aby se zabránilo škodám a aby zároveň EU maximalizovala svůj příspěvek k dosažení dlouhodobých cílů v oblastech předcházení konfliktům a budování míru;

O Evropském parlamentu

19.  zdůrazňuje úlohu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb a jejích vedoucích poslanců EP jako operačního subjektu pro koordinaci iniciativ v oblasti mediace a dialogu a vítá nové iniciativy, jako je Dialog pro mír a demokracii Jeana Monneta (za použití historického domu Jeana Monneta v Bazoches ve Francii), činnosti zabývající se násilím v souvislosti s volbami, dialog mezi stranami a dosahování konsenzu stejně jako program pro mladé politické lídry, a doporučuje, aby byly tyto iniciativy dále rozvíjeny jako klíčové nástroje Evropského parlamentu v oblasti mediace, podpory a dialogu; vítá rozhodnutí skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb rozvíjet úspěchy Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s makedonským parlamentem (Sobranie) prostřednictvím rozšíření modelu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta v zemích západního Balkánu;

20.  vítá partnerství s ukrajinským parlamentem (Verchovna Rada Ukrajiny) ve formátu Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta s cílem dosáhnout konsenzu mezi politickými hnutími a stranami v ukrajinském parlamentu a především přiblížit tamní politickou kulturu k modernímu přístupu Evropského parlamentu založenému na demokratickém dialogu a dosahování konsenzu;

21.  vítá závěry pátého Dialogu pro mír a demokracii Jeana Monneta, který proběhl ve dnech 11.–13. října 2018 a kde byly učiněny kroky ohledně podpory provádění dohody o přidružení; bere na vědomí žádost, aby Evropský parlament pracoval s Komisí na usnadnění dialogu s klíčovými zúčastněnými stranami z ukrajinského parlamentu a ukrajinské vlády na zlepšení efektivity ukrajinského parlamentu v souvislosti s prováděním dohody o přidružení;

22.  vítá novou třístrannou iniciativu předsedů parlamentů Ukrajiny, Moldavska a Gruzie za účelem vytvoření parlamentního shromáždění na regionální úrovni jakožto důležité platformy pro dialog na regionální úrovni o strategických otázkách včetně provádění dohod o přidružení v reakci na klíčové bezpečnostní hrozby, mezi něž patří hybridní válka a dezinformace; považuje podporu výše zmíněného parlamentního dialogu na regionální úrovni ze strany Parlamentu za důležitý projev angažovanosti EU v této oblasti s ohledem na společné bezpečnostní hrozby v tomto regionu;

23.  konstatuje jeho rostoucí úlohu v procesu politického zprostředkování; v tomto ohledu vyzdvihuje společnou iniciativu komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření a tří mediátorů Evropského parlamentu pana Kukana, pana Vajgla a pana Fleckensteina na podporu představitelů politických stran z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie s cílem překonat politickou krizi přijetím dohody z Pržina v roce 2015; potvrzuje svou připravenost stavět na tomto příkladu úzké interinstitucionální spolupráce s Komisí a ESVČ a zvýšit svou angažovanost s cílem posílit politický dialog a usmíření na západním Balkánu a v širším sousedství;

24.  vyzývá k dalšímu rozvoji programu pro mladé politické lídry v rámci agendy týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, stejně jako k pokračování vynikající spolupráce s regionální iniciativou pro Středomoří místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v rámci programu Mladé středomořské hlasy (Young Mediterranean Voices);

25.  domnívá se, že dialog na vysoké úrovni pro mladé lidi pod názvem Překonání rozdílů (Bridging the Gap) poskytuje prostor pro dialog mezi zástupci mladých lidí a mladými poslanci parlamentů ze zemí západního Balkánu, což je důležité pro podporu kultury dialogu mezi stranami a usmíření a rovněž z hlediska podpory evropské perspektivy pro země tohoto regionu;

26.  doporučuje, aby byly dále rozvíjeny stávající programy parlamentního školení a odborné přípravy pro poslance Evropského parlamentu, zejména pro ty, kteří jsou jmenováni do funkce mediátorů či hlavních pozorovatelů, jakož i programy odborné přípravy pro poslance parlamentů třetích zemí, politické strany a jejich zaměstnance, a to i programy, které se týkají aspektů genderu a mladých lidí, rovněž v koordinaci se strukturami členských států, které již rozvíjejí odborné znalosti v této oblasti;

27.  domnívá se, že kapacity Parlamentu by mohly být dále rozvíjeny, když bude jmenován místopředseda odpovědný za koordinaci mediace a usnadňování dialogu, který by úzce spolupracoval se skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb;

28.  zdůrazňuje roli Sacharovovy ceny udělované Evropským parlamentem z hlediska zvyšování povědomí o konfliktech na celém světě; vyzývá k navýšení udělované částky v příštím volebním období Evropského parlamentu;

29.  uznává, že je nutné, aby Parlament v rámci podpory celkového úsilí EU institucionalizoval své postupy pro mediaci; vyzývá k posílení parlamentní diplomacie a výměnných činností, a to i prostřednictvím práce parlamentních delegací;

30.  zdůrazňuje dlouhodobou úzkou spolupráci mezi Parlamentem a Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) v oblasti voleb a podpory demokracie, vyzývá k rozšíření této spolupráce na oblast mediace a dialogu;

O ženách, míru a bezpečnosti – posílení kapacit pro problematiku genderu v rámci činnosti EU na poli předcházení konfliktům a mediace

31.  vyzývá k uplatňování naprosté rovnosti žen a mužů a ke zvláštnímu úsilí o zajištění účasti žen, dívek a mladých lidí a ochrany jejich práv v průběhu celého cyklu konfliktu, od prevence jeho vzniku až po obnovu po jeho ukončení, v kontextu činností EU na poli prevence a mediace;

32.  vyzývá k tomu, aby se v rámci spolupráce, odborné přípravy a zásahů přihlíželo k rovnosti žen a mužů; vítá iniciativy EU v tomto ohledu, jakož i její aktivní příspěvek k dalšímu akčnímu plánu pro rovnost žen a mužů a nový strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti;

33.  vyzývá k začlenění odborných znalostí o problematice genderu, včetně znalostí o násilí s genderovým podtextem a sexuálním násilí páchaném v rámci konfliktů, do všech fází předcházení konfliktům, do procesu mediace a budování míru;

34.  vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy v provádění rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů týkajících se mladých lidí, míru a bezpečnosti a v začleňování zásad obsažených v těchto rezolucích do činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

35.  vyzývá k tomu, aby veškerá spolupráce, školení i intervence byly citlivé k potřebám a přáním mladých žen a mladých mužů a aby se těmito potřebami a přáními řídily, a to s ohledem na různé způsoby, jimiž násilné konflikty dopadají na jejich životy a budoucnost, a s ohledem na to, že mohou cenným způsobem přispět k předcházení násilným konfliktům a jejich řešení;

O posílení úlohy a schopností organizací občanské společnosti v přístupu EU k předcházení konfliktům a mediaci

36.  domnívá se, že úloha organizací občanské společnosti by měla být vzata v úvahu pro celkový přístup EU a jeho priority pro rozvoj kapacit;

37.  zdůrazňuje význam opatření za účelem budování důvěry a mezilidských kontaktů pro předcházení konfliktům a jejich řešení;

38.  žádá, aby při vytváření a provádění programů a politik EU v oblasti míru, bezpečnosti a mediace byly vedeny konzultace s organizacemi občanské společnosti, zejména s těmi, které se specializují na práva žen a lidská práva menšin;

O finančních a rozpočtových zdrojích dostupných pro účely předcházení konfliktům a mediace v EU

39.  zastává názor, že rostoucí výzvy vyžadují vyšší prostředky na předcházení konfliktům a na zajištění vyhrazených personálních kapacit;

40.  zdůrazňuje, že v rámci příštího víceletého finančního rámce (2021–2027) je třeba vyhradit dostatečné a zvláště vyčleněné finanční zdroje na činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům a mediace;

41.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Parlamentu poskytla aktuální informace o rozpočtové položce ESVČ určené na analýzu konfliktů a vnímavosti vůči konfliktům, včasné varování, podporu mediace a na budoucí priority v této oblasti;

°

°  °

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Komise a předsedovi Rady, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, ESVČ, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Komisi, OBSE, generálnímu tajemníkovi OSN a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0312.

(3)

Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská unie je v jádru mírovým projektem, pročež je tedy toliko přirozené, že ústředními prvky její zahraniční politiky jsou předcházení konfliktům a budování míru. Podle Lisabonské smlouvy usiluje EU o podporu míru (hlava I, články 3–1) a  chápe mír na základě svých hodnot a zásad.

Tyto zásady se promítají do cílů zahraniční politiky inspirovaných komplexní definicí míru, která zahrnuje nejen bezpečnost a stabilitu (jako například nepřítomnost ozbrojeného násilí), ale také řeší základní příčiny konfliktu podporou demokracie, řádné správy věcí veřejných, lidských práv, udržitelného rozvoje a bezpečnosti osob. Ve své podstatě tvrdí, že mír jde ruku v ruce s ochranou života a dobrých životních podmínek každého člověka ve všech aspektech jejich života, a způsob, jak toho dosáhnout, spočívá v zajištění bezpečnosti v oblasti lidských práv a bezpečnosti osob, nikoli v militarizaci.

Všeobecná připomínka č. 30 Výboru OSN pro Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen) nám připomíná, že zkušenosti žen jsou často vyloučeny z hlediska předvídání konfliktu, že účast žen na předcházení konfliktům je nízká a nízká je i účast žen v institucích, které se angažují v preventivní diplomacii. EU rovněž uznává, že „nedostatečné zastoupení žen v procesech mediace a mírových jednáních, stejně jako nedostatek odborných znalostí v rámci mediačních týmů vážně omezuje rozsah, v němž jsou v rámci těchto procesů řešeny zkušenosti žen s konflikty a z nich vyplývající potřeby v oblasti spravedlnosti a obnovy“ (koncepce EU týkající se mediace a dialogu z roku 2009).

Pokud ženy a menšiny nejsou zahrnuty do činnosti zaměřené na předcházení konfliktům, nebudou v ní k dispozici zásadní informace a aspekty. Pouze prostřednictvím inkluzivního zastoupení žen a prostřednictvím analýzy konfliktů z hlediska pohlaví budeme schopni navrhovat přesné reakce a dosahovat trvalého míru. Zastoupení žen, jejich hlas a schopnosti, jakož i intersekcionální genderová analýza mají zásadní význam pro dialogy, pro vytváření lepších politik a pro dosažení spravedlivých mírových dohod. Byli jsme toho svědky v různých kontextech, jako je Libye, Jemen, Nigérie a Kolumbie. Ve skutečnosti jsme to viděli všude jinde ve světě.

Jak to formuluje Mezinárodní liga žen pro mír a svobodu: „Program pro ženy, mír a bezpečnost má transformační potenciál. Jedná se o účinný nástroj pro přechod od výhradního k demokratickému rozhodování, od nerovnosti žen a mužů po spravedlnost pro muže a ženy, od konfliktu a násilí až k udržitelnému míru.

Program „Ženy, mír a bezpečnost“ (WPS) je nyní uznáván na mezinárodní úrovni, avšak stále existují velké výzvy pro jeho provádění. ESVČ uznává, že řešení otázek rovnosti žen a mužů v oblasti předcházení konfliktům a mediace vyžaduje znalosti, včetně odborných, v oblasti rovnosti žen a mužů jak v konkrétních otázkách, tak v celém mírovém procesu (informativní přehled – Evropská mediační podpora – Projekt mediační podpory ESVČ a rovnost žen a mužů). Další klíčovou otázkou samozřejmě je, aby byly závazky začleněny do skutečných opatření a aby byly podporovány z vyčleněných finančních prostředků a zdrojů. V tomto případě může EU zaujmout silnou a vedoucí úlohu při provádění programu WPS, což rovněž znamená převzít vedoucí úlohu v prosazování celosvětového míru.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

4.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

4

16

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Dobromir Sośnierz, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Neena Gill, Liisa Jaakonsaari, Marek Jurek, Soraya Post, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Santiago Fisas Ayxelà, Karin Kadenbach, Ramón Luis Valcárcel Siso, Julie Ward, Flavio Zanonato


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ALDE

Iveta Grigule-Pēterse, Javier Nart

ECR

Charles Tannock, Geoffrey Van Orden

S&D

Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Neena Gill, Liisa Jaakonsaari, Karin Kadenbach, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Soraya Post, Julie Ward, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler

4

-

ECR

Bas Belder, Marek Jurek

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

16

0

GUE/NGL

Helmut Scholz

PPE

Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Santiago Fisas Ayxelà, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Francisco José Millán Mon, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ramón Luis Valcárcel Siso

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 27. února 2019Právní upozornění