Postup : 2018/2219(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0088/2019

Předložené texty :

A8-0088/2019

Rozpravy :

PV 26/03/2019 - 12
CRE 26/03/2019 - 12

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 13.2
CRE 26/03/2019 - 13.2

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0243

ZPRÁVA     
PDF 341kWORD 107k
26.2.2019
PE 626.770v03-00 A8-0088/2019

o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017

(2018/2219(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajka: Inés Ayala Sender

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017

(2018/2219(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8-0370/2018)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na rozhodnutí ze dne ... o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise(5), a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2019 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05824/2019 – C8-0053/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0088/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy coby orgánu příslušného k udělení absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne ... o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2017 s názvem „Předběžné podmínky a výkonnostní rezerva v oblasti soudržnosti: inovativní, ale zatím neúčinné nástroje“

1.  bere na vědomí zjištění a závěry Účetního dvora a vyjadřuje politování nad skutečností, že je Komise nevzala v úvahu při přípravě návrhů příslušných nařízení pro příští programové období;

2.  lituje zejména skutečnosti, že některá kritéria navržená Komisí v jejím návrhu nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 nemusí mít vliv na provádění souvisejících konkrétních cílů a významně by nezlepšila účinnost a účelnost politiky soudržnosti, v rozporu s doporučení Účetního dvora v tomto ohledu;

3.  připomíná, že předběžné podmínky pro období 2014–2020 byly zavedeny s cílem usnadnit provádění evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) tím, že bude zajištěno, že budou splněny nezbytné předpoklady pro účinné a účelné využívání podpory Unie;

4.  upozorňuje však, že Účetní dvůr vznesl otázku, zda zavedení předběžných podmínek, vskutku vedlo ke změnám v praxi navzdory tomu, že na základě stanoviska Účetního dvora byl poskytnut rámec pro hodnocení připravenosti členských států na provádění politiky soudržnosti;

5.  zdůrazňuje, že v případě, že budou předběžné podmínky zachovány a nahrazeny základními podmínkami v příštím programovém období, musejí odpovídat vnitrostátnímu a regionálnímu kontextu, orientovat se na pobídky a být příznivé pro hladké provádění cílů regionálního rozvoje, přičemž musejí vylučovat překrývání a neumožňovat prostor pro dvojznačnost a rozdílné výklady;

6.  konstatuje, že přibližně 75 % veškerých použitelných předběžných podmínek bylo splněno v době přijetí programů fondů ESIF, že 86 % bylo splněno na začátku roku 2017 a 99 % do května 2018, což dokazuje, že doba nezbytná ke splnění předběžných podmínek je delší než doba předpokládaná v nařízení (EU) č. 1303/2013 (nařízení o společných ustanoveních) a že do dané lhůty v prosinci 2016 zbývalo splnit přibližně 15 % předběžných podmínek;

7.  uznává, že předběžné podmínky představují dodatečnou administrativní zátěž, a že, jak uznala Komise, jsou jedním z možných důvodů pro registrovaná zpoždění při provádění evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020; uznává rovněž to, že i když do konce roku 2016 nebyly zaznamenány žádné případy pozastavení plateb v rámci programů Komise z důvodu nesplnění předběžných podmínek, příslušné řídící orgány upustily od podávání žádostí o platbu, což znamená určitý druh pozastavení z vlastní vůle a odložení uplatňování, která má za důsledek to, že míra čerpání prostředků na konci čtvrtého roku současného období (2017) byla výrazně nižší než míra čerpání v odpovídající den (konec roku 2010) předchozího období 2007–2013 (17 % a 41 %), což ještě více zpochybnilo přidanou hodnotu předběžných podmínek jako nástroje zavedeného s cílem usnadnit provádění politiky soudržnosti;

8.  zdůrazňuje, pokud jde o čas, a to až do konce stávajícího programového období, že je zásadní, aby Komise poskytovala nezbytnou pomoc členským státům za účelem splnění zbývajících předběžných podmínek, jakož i k provádění příslušných ustanovení v praxi, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek a státní podporu;

9.  bere na vědomí názor Účetního dvora, že začlenění výkonnostní rezervy do výkonnostního rámce bylo zamýšleno za účelem poskytnutí účinné pobídky k dosažení zamýšlených výstupů a výsledků;

10.  souhlasí se stanoviskem Účetního dvora, že celkově není výkonnostní rámec na období 2014 až 2020 výrazně více zaměřen na výsledky než podobná opatření v předchozích obdobích, v podstatě se zaměřuje na výdaje a výstupy projektu, přičemž velkou většinu ukazatelů, jež jsou základem pro přidělení výkonnostní rezervy, představují ukazatele výstupů (57,1 %), finanční ukazatele (33,4 %) a klíčové prováděcí kroky (9,2 %), přičemž ukazatele výsledků jsou bohužel použity pouze okrajově (0,3 %);

11.  v tomto ohledu uvádí, že, jak je stanoveno v příloze II nařízení o společných ustanoveních, milníky pro průběžné cíle k provádění ukazatelů výsledků byly zamýšleny pro použití ve výkonnostním rámci pouze „v případě potřeby“, na rozdíl od povinného začlenění milníků, pokud jde o provádění ukazatelů výstupů úzce spojených s podporovanými politickými zásahy;

12.  domnívá se, že stanovení lhůty pro přezkum výkonnosti programů na rok 2019 pro každý členský stát vede k tomu, že je zemím a regionům, které dosáhly svých milníků, zabráněno čerpat z fondů, z nichž jim byly přiděleny prostředky před začátkem posledního roku daného období, a tyto fondy jsou zablokovány ve výkonnostní rezervě; vyzývá proto k poskytnutí možnosti podstoupit dřívější přezkum výkonnosti a získat přístup k těmto finančním prostředkům k dřívějšímu datu;

13.  vyzývá Komisi, aby v případě, že výkonnostní rezerva bude používána i v období po roce 2020, ve svém návrhu vycházela z ponaučení z období 2014–2020, a aby navrhla odpovídající změny rámce výkonnosti s cílem vytvořit skutečné pobídky pro systém zaměřený na výsledky; tento systém by měl také zajistit nezbytnou rovnováhu mezi zjednodušením pravidel pro nerušené provádění projektů a opatřeními nutnými pro řádné finanční řízení a kontrolu;

14.  připomíná, že politika soudržnosti je především o podpoře a solidaritě, a proto jsou nástroje, které podporují a motivují, vhodnější než disciplinární opatření a sankční inovace;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 19/2017 s názvem „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“

15.  vyzývá Komisi, aby předložila informace o rozdílu ve výběru cla zjištěném při jejích kontrolách týkajících se tradičních vlastních zdrojů (TVZ) a na základě těchto údajů provedla analýzu;

16.  vyzývá Komisi, aby předložila informace o částkách cla vymáhaných od členských států a vybraných ve prospěch rozpočtu Unie; domnívá se, že stávající systém pobídek pro celní kontroly lze zlepšit;

17.  vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu opatření vyžadovaných od členských států ve sděleních v rámci vzájemné pomoci, jakož i stavu dosahování hlavního cíle, kterým je zajištění rovnocenných výsledků;

18.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení kvantitativních výsledků provádění programů Unie „Clo 2020“ a „Hercule III“, které odpovídají za financování výměny informací a spolupráce mezi celními orgány při ochraně finančních zájmů Unie během stávajícího víceletého finančního rámce (VFR);

19.  vyzývá Komisi, aby analyzovala míru zneužívání osvobození od cla u zásilek nízké hodnoty v rámci elektronického obchodu se zbožím s třetími zeměmi;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2017 s názvem „Nástroje pro úvěrové záruky financované EU: pozitivní výsledky, je ale zapotřebí lepší zacílení na příjemce a lepší koordinace s vnitrostátními programy“

20.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, její zjištění a doporučení;

21.  vítá skutečnost, že Komise přijala většinu doporučení a bude na jejich základě jednat;

22.  sdílí názor Účetního dvora, že finanční nástroje by měly být využívány pouze v případě, že nelze získat komerční úvěr z důvodu toho, že je projekt příliš malý nebo příliš riskantní nebo dlužník nemůže poskytnout potřebné zajištění; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala metodiku pro analýzu účinků záruk na nabídku úvěrů, konkurenci mezi bankami a inovační činnosti podniků a pro analýzu rozdělení implicitní dotace mezi dodavatelem a příjemcem;

23.  upozorňuje Komisi a Účetní dvůr, že nástroj pro úvěrové záruky a záruka InnovFin pro malé a střední podniky potenciálně vytváří úvěrové portfolio zprostředkovatelů v hodnotě 24,42 miliardy EUR, přičemž o těchto prostředcích je orgánu příslušnému k udělení absolutoria známo velmi málo, neboť tento systém je značně složitý a neprůhledný;

24.  připomíná stanovisko Parlamentu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury:

–  „20. poukazuje na to, že v období 2014–2020 jsou stále více používány finanční nástroje tvořené převážně půjčkami, kapitálovými nástroji, zárukami a nástroji pro sdílení rizik, které jsou spravovány formou nepřímého řízení, a dále poukazuje na to, že skupina Evropské investiční banky spravovala téměř všechny finanční nástroje formou nepřímého řízení; nedomnívá se, že je k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly být vyhodnoceny výsledky těchto nástrojů, zejména pokud jde o jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, avšak nemohou je nahrazovat;“

25.  připomíná komisaři Oettingerovi jeho záměr zahrnout v dlouhodobém výhledu různé stínové rozpočty zpět do rozpočtu Unie; domnívá se, že by se tím velmi zvýšila demokratická odpovědnost; žádá Komisi, aby do června 2019 vypracovala sdělení v této věci;

Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2017 s názvem „Volební pozorovatelské mise – plnění doporučení se sleduje, avšak je třeba zlepšit monitorování“

26.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

27.  připomíná, že volební pozorovatelské mise EU představují jednak nepřehlédnutelný nástroj zahraniční politiky EU, jednak strategický parlamentní cíl, protože vedoucím volební pozorovatelské mise EU je některý z poslanců Evropského parlamentu, a současně se jedná o nástroj na podporu demokratizace a zlepšování volebního procesu;

28.  domnívá se, že řádné, spravedlivé a objektivní sledování voleb má klíčovou úlohu ve veřejné diplomacii v tom, že nabízí nestranné hodnocení a konstruktivní doporučení, kterými se mohou řídit zúčastněné subjekty na vnitrostátní úrovni, včetně organizací občanské společnosti;

29.  připomíná, že neexistuje univerzální vzor toho, jak v této věci náležitě postupovat, a že by měla být zvážena flexibilita s ohledem na specifické rysy dané hostitelské země;

30.  je toho názoru, že přímé konzultace se zúčastněnými subjekty o možných doporučeních volební pozorovatelské mise ještě před dokončením zprávy jsou sporné a v případě vedoucího volební pozorovatelské mise by – s ohledem na její nezávislost – za žádných okolností neměly být možné;

31.  je toho názoru, že opatření navazující na volební pozorovatelskou misi je třeba posílit v rámci politických dialogů včetně účasti parlamentních delegací ad hoc a případně hledáním nových možností, jako jsou volební dialogy, které by celý proces sledování voleb obohatily, zejména faktické hodnocení volebního procesu;

32.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby v maximální míře sledovala účinné provádění doporučení volebních pozorovatelských misí ve třetích zemích, při respektování svrchovanosti každé země a za účasti Parlamentu, a aby na tento důležitý politický úkol současně vyčlenila dostatečné lidské zdroje z delegací Unie, které budou mít náležitou technickou odbornost, jež je v některých oblastech identifikovaných při sledování voleb nezbytná;

33.  domnívá se, že by bylo užitečné zvážit zapojení vedoucího volební pozorovatelské mise v rané fázi, kdy je jmenován hlavní tým volební pozorovatelské mise (zejména v případě některých funkcí, jako je politický poradce, volební expert nebo zástupce vedoucího volební pozorovatelské mise), aby se umožnilo rychlé, efektivnější a soudržnější nasazení těchto misí;

34.  domnívá se, že vytvoření databáze pro volební pozorovatelské mise v této souvislosti představuje cennou operativní možnost, která by ve střednědobém horizontu posílila důvěryhodnost a transparentnost tohoto nástroje a postupu Unie;

35.  v obecné rovině požaduje, aby byl kladen větší důraz na udržitelnost opatření financovaných z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, zejména v rámci volebních pozorovatelských misí, v případech, kdy se otvírá značný prostor k posílení předávání znalostí místním subjektům a ke zlepšení dohledu nad kroky učiněnými v návaznosti na doporučení;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2017 s názvem „Jednotný výbor pro řešení krizí: náročná práce na projektu bankovní unie začala, ale k jejímu dokončení ještě zbývá dlouhá cesta“

36.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;

37.  kritizuje Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) za to, že neposkytl veškerou dokumentaci, která byla v průběhu tohoto auditu požadována; připomíná SRB, že Evropský účetní dvůr má mít na základě SFEU úplný přístup k dokumentaci kontrolovaného subjektu v rozsahu nezbytném pro účely auditu;

38.  vybízí SRB, aby zlepšil dodržování jednotného souboru pravidel;

39.  naléhavě vyzývá SRB, aby stanovil datum, do kdy je třeba vypracovat první plán řešení krize pro každou banku; je znepokojen riziky spojenými s posuzováním proveditelnosti a věrohodnosti zvolené strategie v každém plánu řešení krize – je třeba přihlížet k tomu, zda ji lze účinně a včas uplatnit; vybízí SRB, aby vyzval banky k provádění testů s cílem prokázat, že závazky lze účinně rekapitalizovat z vnitřních zdrojů v časové lhůtě, s níž počítá plán řešení krize;

40.  vybízí SRB, aby dokončil svůj systém pravidel pro plány řešení krize, včetně vypracování jasných a jednotných politik v oblasti minimálních požadavků na výši vlastního kapitálu a způsobilých závazků, aby tak zajistil, že banky, které spadají do působnosti SRB, budou mít dostatečnou kapacitu absorbovat ztráty;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že od doby, kdy se stal provozně nezávislým, se SRB potýká s nedostatkem personálu; vyzývá SRB, aby urychlil své úsilí v oblasti přijímání zaměstnanců, zejména při hledání odborníků na řešení krize a na jednotlivé politiky, včetně osob na vedoucí pozice;

42.  lituje, že rámec pro spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a SRB stále není jasný; je znepokojen riziky vyplývajícími ze slabého zlepšování výkonnosti zjištěného při posuzování bankovní krize v členských státech; vyzývá SRB, aby zlepšil operativní rozdělení úkolů a povinností;

43  je znepokojen současným memorandem o porozumění mezi SRB a Evropskou centrální bankou (ECB), které nezaručuje, že SRB bude od ECB konsistentně a včas dostávat všechny informace; vyzývá SRB, aby s ECB zahájil jednání o zlepšení této situace;

44.  je toho názoru, že SRB je součástí silné bankovní unie s přísnou regulací a dohledem nad bankami a představuje důležitý krok ke strukturovanému a koherentnímu institucionálnímu rámci, který bude disponovat adekvátními zdroji a demokratickou legitimitou za účelem stabilizace finančního sektoru a prevence budoucích krizí; nicméně se domnívá, že je třeba provést změny, které zvýší účinnost práce SRB a jeho přínos pro celý systém;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2018 s názvem „Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS) – čas na lepší zacílení“

45.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, její zjištění a připravenost Komise uskutečnit formulovaná doporučení;

46.  vítá skutečnost, že úsilí v rámci iniciativy JASPERS vedlo k pokroku v tom, jak jsou členské státy schopny zvládnout přípravu projektů, a projekty samy byly kvalitní, což potvrzuje to, jak rychle je Komise schválila;

47.  žádá Komisi a EIB, aby zajistily, aby byl tento program prováděn tak, aby přinesl lepší výsledky, pokud jde o administrativní kapacitu členských států;

48.  zjišťuje, že mezi lety 2006–2016 se skutečné náklady na projekt JASPERS a finanční příspěvek Komise nejprve zvýšily a následně setrvaly ve stejné výši zhruba 30 milionů EUR ročně, přičemž příspěvek Komise kolísal mezi 70–80 % této částky;

49.  je přesvědčen, že na nákladech projektu JASPERS by se měli odpovídající měrou podílet i příjemci;

50.  je toho názoru, že úkol iniciativy JASPERS „(...) poskytnout členským státům, které přistoupily k EU v roce 2004 nebo později, nezávislé bezplatné poradenství a pomoci jim tak při přípravě vysoce kvalitních návrhů na velké investiční projekty určené k financování prostřednictvím Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj Evropské unie (...)“ by měl být logicky stále snazší s tím, jak se novější členské státy přizpůsobují systémům a postupům EU;

51.  je velice znepokojen tímto zjištěním Účetního dvora: „VIII. EIB [Evropská investiční banka] nebyla ochotna poskytnout informace o reálných nákladech JASPERS a Komise byla schopna prokázat přijatelnost standardních nákladů vynaložených do roku 2014 na zaměstnance, které zajišťovala EIB, pouze zčásti“;

52.  trvá na tom, aby EIB dala Evropskému účetnímu dvoru k dispozici veškeré informace relevantní pro jeho auditní práci; žádá Komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření, jimiž zajistí, aby EIB v tomto ohledu spolupracovala;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2018 s názvem „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“

53.  vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o provozní efektivnosti krizového řízení ECB pro řešení krizí bank, jeho doporučení a skutečnost, že je Komise připravena provést všechna doporučení kromě jednoho;

54.  vyzývá ECB,

–  aby vylepšila pokyny pro přípravu ozdravných plánů, které 32 % dotázaných objektů označilo za slabé (viz Příloha III, 14. otázka);

–  aby věnovala větší pozornost odpovědím na dotazy vzhledem k tomu, že 27 % dotázaných objektů udalo, že odpovědi byly užitečné jen někdy (viz Příloha III, 17. otázka)

–  aby zlepšila plánování ozdravných postupů tak, aby byly méně formalistické; připomíná, že většina dotázaných objektů (65 %) považuje současný proces buď za přijatelný, nebo formalistický (viz Příloha III, 53. otázka);

55.  je hluboce znepokojen skutečností, že ECB neposkytla Evropskému účetnímu dvoru přístup ke všem požadovaným dokumentům nebo informacím, které Účetní dvůr potřebuje k plnění svých úkolů, a vyzývá ECB, aby zjednala nápravu této politiky;

56.  je toho názoru, že plná spolupráce ECB je zcela nezbytná, měla by být k dispozici a posílila by transparentnost a odpovědnost;

57.  s politováním připomíná, že Evropský účetní dvůr není hlavním externím auditorem ECB a že je oprávněn zkoumat pouze provozní efektivnost řízení (článek 27 protokolu č. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie);

58.  poukazuje na zjevnou interinstitucionální nerovnováhu: zatímco Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) hraje v dohledu nad aktivitami ECB prvořadou roli (článek 35 protokolu č. 4), Evropskému účetnímu dvoru byla udělena pouze malá role při ověřování finančního řízení banky (zkoumá provozní efektivnost řízení) na úkor transparentnosti a odpovědnosti;

59.  vyzývá proto členské státy a orgány Unie, aby v příští revizi Smluv přidělily Evropskému účetnímu dvoru ve vztahu k ECB významnější roli;

60.  připomíná, že krizové řízení ECB je součástí společného evropského rámce pro ozdravné postupy a řešení krize, který byl vytvořen v reakci na finanční krizi s cílem zajistit stabilitu bankovního sektoru, a tím zabránit závislosti na veřejných prostředcích;

61.  konstatuje, že ECB byla pověřena posuzováním plánování ozdravných postupů bank a prováděním včasných intervencí u významných bank v eurozóně, a že účinné krizové řízení tedy primárně závisí na provozní efektivnosti řízení Evropskou centrální bankou;

62.  vyzývá Komisi a ECB, aby vylepšily kontrolní úlohu, díky čemuž by se posílila stabilita bankovního systému eurozóny a zajistila se stabilita a odolnost vůči krizím, a aby se v celém procesu vyvarovaly chyb, které by mohly ohrozit důvěryhodnost krizového řízení ECB;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2018 s názvem „Audit postupu při makroekonomické nerovnováze“

63.  bere na vědomí zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o postupu při makroekonomické nerovnováze, jeho doporučení a to, že je Komise připravena většinu z nich provést;

64.  poukazuje na to, že postup při makroekonomické nerovnováze je součástí procesu evropského semestru, který začíná roční analýzou růstu a zprávou mechanismu varování na podzim roku N-1; pokud zpráva mechanismu varování na základě srovnávacího přehledu ukazatelů a prahových hodnot signalizuje, že může nastat určitý problém, podstoupí příslušný členský stát hloubkový přezkum;

65.  poukazuje na to, že postup při makroekonomické nerovnováze byl navržen v reakci na hospodářskou a finanční krizi v Evropě, neboť makroekonomická nerovnováha byla jednou z hlavních příčin krize. Koncepční návrh postupu při makroekonomické nerovnováze je proto třeba neustále rozvíjet, aby se odstranila nerovnováha a zajistila sociální a ekonomická stabilita;

66.  podotýká, že pokud Komise na základě hloubkového přezkumu zjistí, že v daném případě nastala makroekonomická nerovnováha, informuje o tom Evropský parlament, Radu a Euroskupinu. Rada může na základě doporučení Komise posléze vydat dotčenému členskému státu doporučení (v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 SFEU). Tato preventivní doporučení týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze jsou součástí doporučení pro jednotlivé země;

67.  všímá si zjištění Účetního dvora, že makroekonomické analýzy a doporučení pro jednotlivé země nejsou soudržné, a souvisejícího problému při určování základních příčin hospodářské nerovnováhy;

68.  konstatuje, že od roku 2012 vzrostl počet členských států, u nichž byla zjištěna makroekonomická nerovnováha, a že ke zlepšení situace došlo jen v málo případech; dochází k závěru, že postup při makroekonomické nerovnováze nebyl účinný kvůli špatné analýze příčin makroekonomické nerovnováhy;

69.  spolu s Účetním dvorem dochází k závěru, že doporučení Rady podléhají politickým vlivům; zdá se, že se spíše jedná o pravidlo než o výjimku;

70.  je přesvědčen, že politické posouzení hospodářských údajů je nezbytné, pokud je prováděno transparentním způsobem, a to s uvedením ekonomických skutečností na jedné straně a politických důvodů pro doporučení na straně druhé;

71.  vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus, který by podněcoval členské státy k účinnému a účelnému provádění doporučení pro jednotlivé země týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze;

72.  žádá Komisi, aby poskytla vysvětlení nebo zdůvodnila své rozhodnutí neaktivovat postup při nadměrné nerovnováze, pokud důkazy svědčí o tom, že členský stát se s takovou nerovnováhou potýká, zejména v případech, kdy je vysoké riziko nestability, nerovnováha přetrvává nebo se přelévá do dalších členských států, nebo kdy nápravná opatření byla neuspokojivá;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2018 s názvem „Pomoc EU pro Myanmar/Barmu“

73.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

74.  uznává obtížnou politickou situaci a složitost operačních problémů, s nimiž se ESVČ, Komise a delegace Unie potýkají, zejména v Rakhinském, Kačjinském a Šanském státě;

75.  žádá ESVČ a Komisi, aby nadále rozvíjely program dlouhodobé rozvojové spolupráce, který bude globální a ambiciózní a využije všech nástrojů, jež má k dispozici, pomůže Myanmaru rozvinout a zpřesnit celkovou strategii rozvoje a postupně stanoví vnitrostátní rámec pro výsledky, který bude obsahovat nástroje pro měření dopadů a udržitelnosti pomoci;

76.  vyzývá ke stanovení správného „dávkování“ jednotlivých politik při intervencích Unie a při výběru hlavních odvětví rozvoje na základě pravidelného posouzení potřeb jednotlivých odvětví, ve prospěch udržitelnosti, doplňkovosti a stálosti projektů; požaduje, aby výsledky strategického hodnocení země, jež bude ukončeno v roce 2018, byly co nejdříve předány Parlamentu;

77.  považuje rovněž za nezbytné zajistit dostatečnou pružnost při tvorbě programů pomoci a při jejich provádění, v souvislosti se zvláště obtížným politickým a operačním kontextem, s cílem systematičtěji posílit vnitrostátní kapacity a zajistit vhodné geografické pokrytí, přičemž je třeba mít na paměti skutečnou kapacitu země pro absorpci poskytované pomoci;

78.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dostatečně nestanovila regionální geografické priority své pomoci; konstatuje, že první studie o konkrétních potřebách Rakhinského státu byla provedena v roce 2017; domnívá se, že konkrétní posouzení tohoto státu mělo být prioritou delegace Unie po jejím příchodu do země v roce 2013;

79.  vybízí k posilování kapacit veřejného sektoru a institucionálních struktur s cílem vytvořit odpovědnější správní rámec a zároveň zajistit strategičtější podporu hlavním kontrolním institucím země;

80.  připomíná, že ústředním prvkem rozvojové strategie Unie musí být posilování státu v souladu se zásadami zásahů v křehkých podmínkách, zejména posilováním institucí, transparentnosti a účinnosti správy veřejných financí v kombinaci s posíleným politickým dialogem;

81.  podporuje posílení spolupráce s mezinárodními partnery na místě pro zvýšení nákladové efektivnosti opatření s více dárci, neboť účinná koordinace dárců zůstává základní podmínkou, chceme-li se vyhnout zdvojování a roztříštěnosti pomoci;

82.  vyjadřuje politování nad nedostatky zjištěnými při výměně informací mezi GŘ DEVCO a GŘ ECHO v Rakhinském a Kačjinském státě; vyjadřuje politování nad tím, že bylo třeba čekat do září 2016 na zahájení postupu výměny informací mezi oběma generálními ředitelstvími; vyzývá v této souvislosti k přesnějšímu provádění humanitární a rozvojové pomoci a silnějšímu propojení mezi nouzovou pomocí, obnovou a rozvojem prostřednictvím stále platformy mezi příslušnými útvary pro pomoc, obnovu a rozvoj; domnívá se, že je třeba co nejčastěji zavádět integrovaný přístup s jasně definovanými cíli v oblasti koordinace a koherentní strategií pro dané země, jenž by fungoval mezi GŘ ECHO a GŘ DEVCO spolu se sdílením osvědčených postupů; vyzývá v této souvislosti k systematickému zařazování přístupu zaměřeného na pomoc, obnovu a rozvoj do každého cyklu financování operací;

83.  mimo jiné vyzývá příslušné útvary Komise, aby lépe zvážily podobu krátkodobých humanitárních akcí a jejich přechod k činnostem dlouhodobé rozvojové pomoci a ke koherentní koordinaci nejen různých aktérů rozvoje na místě, ale také národních priorit, a to společnou strategií a společným rámcem pro humanitární pomoc a rozvoj;

84.  doporučuje zajistit lepší kontrolu provádění projektů a akcí a lépe přitom odůvodňovat částky přidělené na prioritní oblasti v programovacích a řídících dokumentech, s cílem stanovit předem každou případnou změnu pomoci na nové potřeby do roku 2020 a zároveň akce Unie více zviditelnit; domnívá se, že zviditelnění dárců a existence odpovídajících informací o řízení projektů jsou důležité, aby byly uznány příspěvky všech aktérů a byla zachována odpovědnost;

85.  vyjadřuje politování nad tím, že nevýznamnější položka Společného mírového fondu nebyla věnována Rakhinskému státu; domnívá se, že jde skutečně o promarněnou příležitost pro tento zvláště zranitelný region; žádá Komisi, aby rozšířila působnost tohoto fondu na Rakhinský stát.

86.  připomíná, že když je zvolena rozpočtová podpora jako jeden z významných způsobů provádění pomoci, musí Komise v koordinaci s ostatními dárci:

–  poskytnout dostatečnou podporu posilování kapacit a soustředit se na klíčové funkce správy veřejných financí včetně mechanismu určení odpovědnosti a boje proti korupci;

–  podpořit včasnou přípravu vhodného programu reformy veřejných financí;

–  v relevantních případech nastavit krátkodobější opatření na ochranu finančních prostředků Unie před plýtváním, úniky a neefektivností;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2018 s názvem „Energie z obnovitelných zdrojů pro udržitelný rozvoj venkova: významné potenciální synergie, většinou však nerealizované“

87.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při stanovování své budoucí politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přihlížely k okolnostem a specifickým potřebám každého venkovského společenství a hospodářství, zvažovaly potenciální pozitivní a negativní dopady politiky a zajistily, aby se venkovským oblastem dostalo spravedlivých výsledků politik; za tím účelem by Komise ve spolupráci s členskými státy měla vypracovat relevantní mechanismus, který by mohl být inspirován mechanismem ověřování dopadu politik na venkovské oblasti, který předpokládá „politický směr 1“ deklarace Cork 2.0 z roku 2016;

88.  vyzývá Komisi, aby tento nástroj začlenila do postupu konzultací s členskými státy o integrovaných národních plánech v oblasti energetiky a klimatu, které musí být oznámeny Komisi do 1. ledna 2019, a poskytla členským státům pokyny k jeho uplatňování;

89.  vyzývá Komisi, aby se společnými normotvůrci navrhla budoucí rámec politiky pro bioenergii tak, aby zajišťoval dostatečnou ochranu před neudržitelným využíváním biomasy pro energetické účely; rámec by měl uznat a řešit rizika udržitelnosti z hlediska nárůstu využití bioenergie prostřednictvím cílů a režimů finanční podpory a měl by zajistit zmírnění souvisejících environmentálních a socioekonomických rizik;

90.  vyzývá Komisi, aby stanovila, čeho by investice z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) do energie z obnovitelných zdrojů měly dosáhnout; jakým způsobem mají být pro venkovské oblasti prospěšné a jak by EZFRV měl doplnit stávající režimy financování Unie a členských států, aniž by hrozilo, že se stane jen dalším zdrojem financování energie z obnovitelných zdrojů, aniž by rozvoj venkova získal jakoukoli prioritu v rámci přípravy budoucí politiky členských států v oblasti rozvoje venkova;

91.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby využila relevantní zkušenosti se správnými postupy, které byly zjištěny během auditu, jenž provedl Evropský účetní dvůr (hodnocení energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech, projekty dodávky energie třetí straně financované z EZFRV, projekty využívání energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu), jakož i podobné zkušenosti popsané ve studii OECD „Propojování energie z obnovitelných zdrojů s rozvojem venkova“;

92.  vyzývá členské státy, aby pokud jde o podporu z fondu EZFRV pro energii z obnovitelných zdrojů, ve svých rozšířených výročních zprávách o provádění programů v roce 2019 předložily Komisi relevantní informace o výsledcích projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů realizovaných v rámci daných programů; tyto informace by měly Komisi umožnit, aby zjistila, kolik výdajů z fondu EZFRV bylo vyplaceno na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jaký je instalovaný energetický výkon nebo energie produkovaná na základě takových projektů; vyzývá Komisi, aby při přípravě programového období po roce 2020 přesněji definovala jednotlivé typy ukazatelů;

93.  vyzývá Komisi, aby členským státům připomněla, aby uplatňovaly příslušné výběrové postupy, aby byla podpora poskytována jen na realizovatelné energetické projekty s jasným přínosem z hlediska udržitelného rozvoje venkova;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2018 s názvem „Volný pohyb pracovníků – základní svoboda je sice zajištěna, avšak lepší zaměření prostředků EU by napomohlo mobilitě pracovníků“

94.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatnily doporučení vydaná Účetním dvorem;

95.  zdůrazňuje, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Unie a jednou z největších výhod jednotného trhu, pokud představuje výhodu pro obě strany pracovního vztahu a zajišťuje ochranu práv pracovníků a odstranění jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti mezi pracovníky členských států týkající se obsazování pracovních míst, mzdových a jiných podmínek práce a zaměstnání;

96.  pozoruje se znepokojením, že mnohé překážky pro zajištění svobodné a spravedlivé mobility pracovníků v Unii přetrvávají a že opatření přijatá Komisí a členskými státy zcela nemohou řešit problémy, se kterými se potýkají pracovníci, kteří si přejí pracovat v jiných členských státech, mezi nimi například nedostatečné informace o právech pracovníků týkajících se zaměstnávání a pracovních podmínek a sociálního zabezpečení, ale také nedostatečná opatření s cílem zabránit diskriminaci mobilních pracovníků a zajistit účinné prosazování jejich práv;

97.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že Komise zavedla nástroje s cílem informovat občany o jejich právech a vytvořila systémy pro hlášení diskriminace volného pohybu pracovníků; je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil, že i přes tyto nástroje a systémy Komise nemá informace o úrovni povědomí o těchto nástrojích a o míře diskriminace svobody pohybu na úrovni Unie;

98.  poukazuje na to, že některé z těchto nástrojů zavedených Komisí na podporu mobility pracovních sil nejsou často známy potenciálním uživatelům, a je znepokojen tím, že v řadě členských států je jen zlomek nabízených volných pracovních míst zveřejňován na portálu pracovní mobility EURES; upozorňuje, že tyto nástroje jsou financovány z rozpočtu Unie a že Evropský sociální fond (ESF) a program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) poskytují v rámci VFR 2014–2020 možnosti pro financování opatření a činností týkajících se mobility pracovních sil na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, které však nejsou dostatečně využívány;

99.  žádá Komisi a členské státy, aby využily dostupných možností financování za účelem sledování provádění opatření, která zajistí, aby nástroje poskytovaly úplné informace o stávající nabídce volných pracovních míst a o právech pracovníků, aby se zvýšilo povědomí občanů o těchto nástrojích a o informacích, které poskytují, a úroveň informovanosti s cílem ji nadále posilovat; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby podpořila propagaci praktických informací o mobilitě pracovních sil, a to zejména prostřednictvím nových technologií, vyhledávačů na internetu a inzerce, a trvá na posílení spolupráce mezi Komisí a členskými státy; vybízí zejména příslušné vnitrostátní orgány a koordinátory Evropského portálu pracovní mobility (EURES), aby aktivněji spolupracovali se zaměstnavateli s cílem propagovat informační portál a možnosti pracovní mobility po celé EU; rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se opatření financovaná z ESF a EaSI dostatečně doplňovala a přinášela další výhody;

100.  sdílí stanovisko Účetního dvora, že informace o rozsahu a druzích stávající diskriminace volného pohybu pracovníků a jejich pochopení jsou nezbytné v zájmu účinného řešení takových případů; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy přijala opatření pro zlepšení účinnosti stávajících systémů s cílem zjistit případy diskriminace a aby provedla další kroky pro předcházení překážkám a diskriminaci a pro jejich odstranění v souvislosti se zajištěním spravedlivých podmínek mobility pracovníků;

101.  zdůrazňuje, že nepřenositelnost příspěvků na sociální zabezpečení připravuje pracovníky o některá sociální práva a představuje překážku pro mobilitu pracovníků; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení příslušných legislativních návrhů, a vybízí k vytvoření pobídek pro členské státy, které by chtěly zavést přenositelnost práv na důchodové zabezpečení při plném respektování stávajícího právního rámce;

102.  konstatuje, že vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů a odborných kvalifikací mezi členskými státy zůstává i nadále výzvou a významnou překážkou mobility pracovních sil; zdůrazňuje, že tento proces by měl být snadný, cenově dostupný a uživatelsky vstřícný jak pro občany, tak pro dotčené vnitrostátní správní orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v rámci pracovních skupin Rady, a bude-li to vhodné, i v OECD;

103.  je znepokojen nedostatečnou porovnatelností údajů poskytnutých členskými státy, které se týkají mobility pracovních sil; žádá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny o tom, jaké údaje je třeba shromažďovat za jakým účelem; naléhá rovněž na to, aby Komise zlepšila shromažďování a prezentaci statistických údajů pro volný pohyb pracovníků a zejména problémů, s nimiž se setkávají mobilní pracovníci v jiných zemích než ve svých domovských státech;

104.  vyjadřuje politování nad tím, že sladění nabídky práce s poptávkou po ní, a sladění dovedností na trhu práce v jednotlivých členských státech představuje i nadále cíl, kterého má být dosaženo v politice mobility práce; vyzývá členské státy, aby plně využívaly příležitostí, které na podporu pracovní mobility nabízí ESF, EaSI a EURES, s cílem snížit nezaměstnanost v některých členských státech a regionech a řešit nesoulady pracovních dovedností a nedostatek pracovních sil jinde;

105.  se znepokojením bere na vědomí problémy související s požadavky na přeshraniční mobilitu projektů financovaných v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace (ESSI) a vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami zabývala v rámci příští výzvy k podávání návrhů zahrnutím povinných ukazatelů výsledků, které by umožnily měřit v praxi přidanou hodnotu financování EU a dopad poskytované podpory;

106.  vzhledem ke zjištěním Účetního dvora týkajícím se nutnosti vyvinutí dalšího úsilí k posílení pracovní mobility v EU a pro překonání stávajících překážek vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování ve VFR na období 2021–2027 pro opatření pro spravedlivé podmínky pracovní mobility, které umožní pokračování a hladké fungování příslušných nástrojů a systémů v této oblasti; rovněž žádá Komisi a členské státy, aby zajistily zachování a zvýšení účinnosti opatření a činností, které usnadní volný pohyb pracovníků, a to prostřednictvím lepšího zaměření finančních zdrojů, posílené spolupráce a koordinace mezi příslušnými útvary Komise, vnitrostátními orgány a všemi relevantními zainteresovanými subjekty na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2018 s názvem „Předvstupní pomoc EU Turecku: dosud pouze skromné výsledky“

107.  zastává názor, že počínaje nástrojem předvstupní pomoci (NPP) na rok 2018 by Komise měla lépe zaměřovat finanční prostředky v oblastech, v nichž ještě nebyly provedeny reformy, které jsou nutné pro věrohodný pokrok směrem ke vstupu do Unie, zejména pokud jde o nezávislost a nestrannost soudnictví, boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, posílení svobody tisku, předcházení střetům zájmů a posílení vnějšího auditu a občanské společnosti;

108.  žádá Komisi, aby se při další aktualizaci svých odvětvových posouzení vyčerpávajícím způsobem zabývala všemi klíčovými prvky koordinace dárců v Turecku, analýzou odvětvových rozpočtů, a zejména svým rámcem pro posuzování výkonnosti;

109.  vzhledem k dopadu, který již má zhoršující se situace v Turecku na udržitelnost projektů, vyzývá Komisi, aby více využívala politickou a projektovou podmíněnost tím, že:

–  Výboru pro NPP II navrhne upravit celkové finanční příděly určené na NPP na rok N, včetně přesměrování či snížení prostředků NPP II, s cílem řešit případy negativního vývoje v oblasti právního státu a správy věcí veřejných uvedené ve výroční zprávě Komise o Turecku v roce N–1;

–  do konce roku 2017 a 2020 rozhodne, zda Turecku poskytnout výkonnostní odměnu. Toto rozhodnutí by mělo přesně odrážet pokrok směrem k rozšíření, efektivní provádění NPP a dosahování dobrých výsledků;

–  bude stále více využívat přímého řízení na řešení základních potřeb, pokud chybí politická vůle, zejména pokud jde o boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, posílení svobody tisku, předcházení střetům zájmů a posílení občanské společnosti;

–  u nových projektů ve vhodných případech stanoví podmínky v podobě minimálních požadavků s cílem podpořit včasné vytvoření předpokládaných výstupů a udržitelnost. Pokud podmínky nebudou splněny, mělo by to vést k nápravným opatřením (například pozastavení plateb, zrušení projektu);

110.  vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah svých zpráv o monitorování zaměřeném na výsledky, které se týkají činností financovaných Unií v Turecku, a zlepšila relevantnost a spolehlivost svých projektových ukazatelů tím, že v příslušných případech zohlední údaje o výchozích hodnotách;

111.  zastává názor, že v rámci NPP II by Komise měla výběrově používat nepřímé řízení a přihlížet přitom k objemu souvisejících finančních prostředků, složitosti projektů, které mají turecké orgány připravit a zadat, a ke kapacitě agentury odpovědné za uzavírání smluv a financování programů financovaných Unií;

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2018 s názvem „Podpora z EU pro produktivní investice v podnikání – je zapotřebí více se zaměřit na otázku udržitelnosti“

112.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora zejména proto, že včas upozorňuje na potřebu dodatečných mechanismů dohledu a zárukových mechanismů potřebných jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států, aby byla zaručena udržitelnost výsledků dosažených v rámci projektů; v této souvislosti zdůrazňuje zjištění Účetního dvora, že zkoumané operační programy řádně neidentifikovaly specifické potřeby podniků v různých odvětvích a různé velikosti (selhání trhu) a že dosažení dlouhodobých výsledků nebylo prioritou;

113.  domnívá se, že úloha produktivních investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) by měla být posílena a tyto investice by měly být klíčovým faktorem pro hospodářský růst, udržitelná pracovní místa, snižování rozdílů a nerovností v kontextu nadcházejícího vývoje politiky soudržnosti pro příští programové období s cílem dosáhnout dalšího sbližování spolu s hospodářskou, sociální a územní soudržností mezi členskými státy a regiony;

114.  konstatuje, že ačkoli řada auditovaných projektů dodržovala příslušná pravidla a dosáhla plánovaných výstupů, nebylo možné prokázat efektivitu projektů ani ukázat, že bylo dosaženo trvalých zlepšení;

115.  v tomto ohledu poznamenává, že pro období 2014–2020 nařízení o společných ustanoveních (článek 71) neuvádí ustanovení vymezující dosažení výsledků a jejich udržitelnost jakožto kritéria udržitelnosti operací; upozorňuje proto na zjištění Účetního dvora týkající se podstatného rozdílu mezi měřenými výstupy spíše než výsledky z hlediska hodnocení udržitelnosti projektu;

116.  zastává názor, že za účelem zajištění skutečné přidané hodnoty z produktivních investic je nezbytné vzít v potaz při hodnocení udržitelnosti projektu dosažení výsledků jako hlavní kritérium; v souvislosti s tímto rozhodně prosazuje definici udržitelnosti Účetního dvora, která má být „schopností zachovat přínosy plynoucí z projektu dlouho po jeho dokončení“;

117.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svých legislativních návrzích nařízení na období 2021–2027 nevzala v úvahu výslovné doporučení Účetního dvora, které by zjevně upřednostnilo nejen výstupy, ale také nezbytné ukazatele pro měření výsledků;

118.  sdílí obavy Účetního dvora ve věci zajištění udržitelnosti investic do malých a středních podniků z důvodu jejich omezených podnikatelských možností, vysoké míry selhání nebo mimořádné zranitelnosti vůči nepříznivým hospodářským podmínkám; v tomto ohledu vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost způsobům a prostředkům k podpoře úspěšného a trvalého sdružování zainteresovaných malých a středních podniků, s přihlédnutím k pozitivním i negativním zkušenostem z minulosti;

119.  dále se domnívá, že budoucí produktivní investice by přinesly trvalé výsledky, pokud by byly začleněny do aktualizované komplexní průmyslové strategie jako součást budoucí politiky soudržnosti; zastává názor, že produktivní investice by měly významně přispět k překonání vážných rozdílů v úrovni průmyslového rozvoje mezi členskými státy a regiony, jak je uvedeno v šesté a sedmé zprávě o soudržnosti;

120.  vyzývá Komisi, aby se plně zapojila do provádění doporučení Účetního dvora a včas poskytla členským státům vhodné pokyny, mimo jiné tak, že vydá jasné a transparentní pokyny o způsobech určování a uplatňování kritérií pro udržitelnost projektů, a s využitím všech dostupných mechanismů, jako jsou schvalování operačních programů, monitorování a kontrola, s cílem povzbudit členské státy, aby prováděly příslušné závazky, a zároveň zamezit dodatečné administrativní zátěži pro příjemce nebo příslušné vnitrostátní orgány;

121.  vyzývá Komisi, aby se více zaměřila na udržitelnost projektů ve fázi přípravy a vyjednávání budoucího programového období, a stanovila tak jasný rámec závazných určení a cílů; rovněž vyzývá orgány členských států, aby dodržovaly a prováděly doporučení Účetního dvora a spolupracovaly s Komisí při zkoumání stávajících postupů a při stanovení společných pravidel a postupů pro zajištění udržitelnosti výsledků projektů;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2018 s názvem „Partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU: rozšířené nedostatky a omezené přínosy“

122.  zastává názor, že Komise a členské státy by neměly podporovat intenzivnější a širší partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), dokud nebudou vyřešeny problémy uvedené v této zprávě a úspěšně provedena následující doporučení; zejména je zapotřebí zlepšit institucionální a právní rámce a řízení projektů a zvýšit jistotu ohledně toho, že volba možnosti PPP zaručí nejvyšší efektivnost nákladů a že projekty PPP pravděpodobně budou spravovány úspěšně; zdůrazňuje, že nesprávné určení a rozdělení projektových rizik může mít finanční důsledky pro veřejného partnera a bránit dosažení cílů projektu;

123.  aby se lépe rozdělily náklady spojené se zpožděním a nově vyjednanými smluvními podmínkami mezi partnery s cílem zmírnit finanční dopad zpoždění způsobených veřejným partnerem a nového sjednávání smluv, zaměřeného na konečné náklady na PPP nesené veřejným partnerem, doporučuje, aby:

–  členské státy vymezily a navrhly standardní smluvní ustanovení, jež by omezovala výši případných dodatečných nákladů, které veřejný partner musí platit;

–  členské státy zvažovaly, zda zakázky v rané fázi nevyjednat znovu, aby následné náklady nesené veřejným partnerem byly řádně odůvodněny a v souladu se zásadou efektivnosti nákladů;

124.  aby se zajistilo, že možnost PPP poskytne maximální efektivnost nákladů a dosáhne svých potenciálních přínosů, doporučuje, aby:

–  členské státy zakládaly volbu možnosti PPP na řádných srovnávacích analýzách, jako je srovnání s veřejným sektorem, a vhodných přístupech, které zajistí, že možnost PPP bude zvolena pouze v případě, že i podle pesimistických scénářů bude poskytovat maximální efektivnost nákladů;

–  Komise zajistila, že Účetní dvůr bude mít plný přístup k nezbytným informacím, aby mohl posoudit volbu možnosti zadávání zakázek a související zadání veřejnými orgány i v případech, kdy je podpora Unie prostřednictvím finančních nástrojů poskytována přímo soukromým subjektům;

125.  aby se zajistilo, že členské státy budou mít nezbytnou administrativní kapacitu a zavedené jasné politiky a strategie v oblasti PPP, aby bylo možné úspěšně realizovat projekty PPP podporované Unií, doporučuje, aby:

–  členské státy zavedly jasné politiky a strategie v oblasti PPP, které by jasně vymezily úlohu, kterou mají PPP hrát v rámci jejich politik investic do infrastruktury, s cílem vymezit odvětví, v nichž jsou PPP nejvhodnější, a zavést případná omezení míry, v jaké mohou být PPP účinně využívána;

–  Komise navrhla legislativní změny umožňující soustředit finanční podporu pro budoucí PPP v odvětvích, jež považuje za strategicky velmi důležitá a slučitelná s dlouhodobými závazky PPP, jako je např. hlavní síť TEN-T;

126.  aby se zmírnilo riziko upřednostňování volby možnosti PPP, podpořila větší transparentnost a zajistilo, aby PPP mohla být účinně podporována finančními prostředky Unie, doporučuje, aby:

–  Komise podmínila podporu Unie poskytovanou projektům PPP ujištěním, že volba možnosti PPP je odůvodněna nákladovou efektivností, a není tedy nemístně ovlivněna úvahami o rozpočtových omezeních nebo o statistickém zpracování PPP;

–  členské státy zlepšily transparentnost pravidelným zveřejňováním seznamů projektů PPP obsahujících dostatečné a smysluplné údaje o financovaném aktivu, jejich budoucích závazcích a o tom, jak jsou vykazována v rozvaze, a zároveň zajistily ochranu důvěrných a obchodně citlivých údajů;

–  Komise posoudila zvýšenou složitost projektů PPP využívajících kombinovaných zdrojů i zdrojů Unie, aby mohla přijmout další opatření na zjednodušení příslušných pravidel a postupů v rámci programů Unie;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2018 s názvem „Režim základní platby pro zemědělce – provozně funkční, ale s omezeným odpadem na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory“

127.  žádá Komisi, aby zajistila, aby členské státy náležitě prováděly klíčové kontroly a opravily nároky v režimu základní platby (RZP), jejichž hodnoty jsou významně ovlivněny neuplatňováním příslušných pravidel či absencí aktuálních informací o využívání půdy;

128.  vyzývá Komisi, aby:

–  přezkoumala a vyhodnotila účinnost svých systémů pro šíření informací v členských státech, aby se dosáhlo jejich maximálně jednotného výkladu a uplatňování právního rámce RZP;

–  posoudila možnosti pro budoucí právní přepisy, které by jí umožnily vymáhat od členských států předávání klíčových informací o provádění režimů přímých plateb;

–  vyjasnila příslušné role Komise a certifikačních orgánů tím, že zkontroluje existenci účinných klíčových kontrol a centrální výpočet nároků v režimu RZP;

129.  vyzývá Komisi, aby dříve, než předloží jakýkoli návrh budoucí koncepce společné zemědělské politiky, posoudila příjmovou situaci všech skupin zemědělců a analyzovala jejich potřeby z hlediska podpory příjmů, přičemž by měla zohlednit stávající rozdělování podpory Unie a vnitrostátní podpory, zemědělský potenciál půdy, rozdíly v plochách převážně určených pro zemědělskou produkci nebo údržbu, náklady a ziskovost zemědělské činnosti, příjem z produkce potravin a jiné zemědělské produkce i příjem z jiných než zemědělských zdrojů, faktory ovlivňující efektivnost a konkurenceschopnost zemědělských podniků a hodnotu veřejných statků, které zemědělci poskytují. Komise by měla od začátku uvádět k navrhovaným opatřením vhodné provozní cíle a výchozí referenční hodnoty, s nimiž by bylo možné výkonnost podpory srovnávat;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2018 s názvem „Nové metody financování projektů v oblasti rozvoje venkova: jednodušší, ale bez zaměření na výsledky“

130.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s řadou jeho připomínek a doporučení;

131.  s politováním konstatuje, že zjednodušené vykazování nákladů se používá pouze pro nevýznamnou část výdajů na rozvoj venkova a že neposiluje potenciál tohoto zdroje financování, ačkoli zjednodušení by mělo být způsobem, jak příjemce povzbudit k účasti na projektech;

132.  vyjadřuje politování nad tím, že je k dispozici jen málo ukazatelů, které umožňují zhodnotit, zda byly cíle toho opatření splněny, či nikoli;

133.  vyzývá členské státy, jakož i příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;

134.  připomíná, že zjednodušení musí umožnit náležité úrovně kontrol, jejichž odpovědnost musí být jasně definována;

135.  připomíná, že zjednodušení musí být přínosné pro administrativu i realizátory;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2018 s názvem „Širokopásmové připojení v členských státech EU: přes dosažený pokrok nebudou splněny všechny cíle strategie Evropa 2020“

136.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky;

  vítá, že Komise hodlá investovat do budoucí digitální transformace, jak je zřejmé z návrhu VFR na období 2021–2027;

  bere na vědomí významnou legislativní iniciativu Komise v oblasti digitalizace a upozorňuje na iniciativy, jako je „WiFi4EU“, která podporuje zavádění nejmodernějšího vybavení Wi-Fi v centrech komunitního života;

139.  bere na vědomí úsilí Komise o zdokonalení širokopásmového připojení v Unii, avšak vyjadřuje politování nad tím, že stále není pokryta řada venkovských oblastí;

  bere na vědomí úsilí Komise o podstatné zvýšení a diverzifikaci zdrojů financování na podporu širokopásové konektivity; připomíná, že v programovém období 2007–2013 Unie investovala 2,74 miliardy EUR, zatímco v současném programovém období dosahují investice Unie částky téměř 15 miliard EUR, což představuje více než pětinásobné zvýšení;

  vyjadřuje přesvědčení, že vysokorychlostní internetová připojení jsou zásadním prvkem digitálního jednotného trhu, a mohou tedy umožnit konkurenceschopnost členských států v hospodářské, sociální a vzdělávací oblasti; dobrá rychlost připojení a dobrý přístup jsou zásadní pro naše životy, obchod a národní vlády;

  zdůrazňuje, že investice do širokopásmového připojení pomohou sociálnímu začleňování a boji proti odlivu obyvatelstva ve venkovských a izolovaných oblastech. Venkovské a vzdálené oblasti by měly mít přístup k širokopásmovému připojení v zájmu vytvoření homogenního jednotného trhu;

  vítá v této souvislosti návrh Komise o revidovaných pravidlech Unie pro telekomunikační služby, který je zaměřen na „nastartování“ investic, zejména v ekonomicky méně udržitelných oblastech vyznačujících se nízkou hustotou obyvatelstva nebo ve venkovských oblastech;

  schvaluje doporučení Rady, že by členské státy měly vypracovat revidované plány na období po roce 2020;

145.  vyzývá proto všechny členské státy, aby zajistily nejen včasné splnění cílů strategie Evropa 2020 pro širokopásmové připojení, ale rovněž splnění cílů strategie Komise „Gigabitová společnost 2025“; všechny městské oblasti a všechny hlavní pozemní dopravní trasy by měly mít nepřerušované pokrytí sítěmi 5G a všechny evropské domácnosti, malé a střední podniky a místní orgány veřejné správy, a to jak ve venkovských oblastech, tak v městských oblastech, a zejména v oblastech vylidněných a řídce osídlených, by měly mít přístup k internetovému připojení nabízejícímu přenos dat směrem k uživateli rychlostí minimálně 100 Mb/s s možností upgradování na gigabitovou rychlost;

  sdílí názor Účetního dvora, že všechny členské státy by měly v souladu s přepracovaným právním rámcem Unie pro odvětví telekomunikací přezkoumat mandát svých národních regulačních orgánů, aby byly schopny prosazovat svá doporučení a opravné prostředky (včetně postihů za jejich nedodržování) vůči operátorům;

  vyjadřuje přesvědčení, že finanční podpora širokopásmového připojení by měla představovat vyváženou kombinaci grantů a finančních nástrojů, kde investice by měly být prováděny prostřednictvím logických zásahů a zohledňovat regionální skutečnosti a realitu trhu;

  je přesvědčen, že podpora širokopásmového připojení prostřednictvím finančních nástrojů probíhá převážně v ekonomicky životaschopných regionech a na dobře rozvinutých místních trzích; konstatuje, že granty jsou vhodnější pro venkovské horské a vzdálené oblasti, kde soukromé investice a operace s finančními nástroji jsou samy o sobě riskantnější;

  sdílí názor Účetního dvora, že Komise by měla shromažďovat a šířit osvědčené postupy v oblasti širokopásmového připojení, a to konkrétněji postupy plánování investic a provádění projektů;

  vyjadřuje přesvědčení, že Komise nadále bude členským státům objasňovat používání státní podpory pro širokopásmové připojení, a vítá záměr Komise podávat další informace ohledně 100Mbs připojení a cílů gigabitové společnosti;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2018 s názvem „Boj proti radikalizaci vedoucí k terorismu: Komise zohlednila potřeby členských států, avšak v koordinaci a hodnocení se vyskytovaly určité nedostatky“

151.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, schvaluje jeho doporučení a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

152.  vyzývá Komisi, aby prověřila, jak by bylo možné zjednodušit řízení akcí proti radikalizaci, například integrací fondů, které jsou k provádění těchto opatření zapotřebí, pomocí více centralizovaného řízení, které v současnosti probíhá na osmi generálních ředitelstvích, jakož i na úrovni Europolu, agentury Eurojust a členských států, a to s cílem zlepšit koordinaci a účinnost;

153.  uznává, že sestavování rozpočtu na základě výkonnosti může být výjimečně problematické u akcí zaměřených na prevenci radikalizace, avšak zdůrazňuje, že ukazatele týkající se například počtu odborníků, kteří se účastní zasedání, samy o sobě pro měření výkonu nestačí; vyzývá Komisi, aby především přezkoumala, proč se míra účasti na její činnosti v jednotlivých členských státech značně liší, a soustředila se na činnosti, jež jsou relevantní pro většinu členských států;

154.  vyzývá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o činnosti navazující na průběžnou zprávu HLCEG-R, co se týče jednání s členskými státy o tom, jak lépe hodnotit příslušné programy a opatření;

155.  uznává, že pro prevenci radikalizace je často nutná důkladná znalost místní situace, tj. na lokální úrovni, a že tento druh informací nelze zobecnit, protože každá lokalita může mít vlastní problémy a možnosti; v této souvislosti poukazuje na významnou úlohu místních vzdělávacích institucí, místních sociálních a charitativních organizací a místních orgánů, včetně policistů přidělených ke konkrétní lokalitě; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto skutečnost braly v potaz při výměně osvědčených postupů, a bránily tak vytváření stereotypů či přílišnému zobecňování;

156.  zdůrazňuje, že účinnost a účelnost činností Komise, pokud jde o pomoc členským státům při předcházení radikalizaci, je pravděpodobně nejvyšší u přeshraničních případů, zejména jedná-li se o informace poskytované prostřednictvím internetu; podporuje postup EU IRU pro odstraňování konfliktů a její rozhodnutí zaměřit se na on-line propagandu, kterou teroristé využívají k přilákání co nejvíce příznivců; vyzývá Komisi, aby zlepšila své metody pro měření účinnosti EU IRU, a to jednak pomocí vyhodnocování, kolik teroristického obsahu odstranily internetové společnosti pouze na žádost EU IRU, tj. bez toho, aby tento obsah současně nahlásily vnitrostátní IRU, organizace občanské společnosti či samotné internetové společnosti, a jednak stanovením metod, které by umožnily posuzovat, jaký objem teroristické propagandy zůstává na internetu i nadále dostupný, například proto, že byl po odstranění znovu umístěn na původní místo či přemístěn na jinou platformu;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2018 s názvem „Střediska excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti: je třeba dalšího pokroku“

157.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a s uspokojením bere na vědomí, že se Účetní dvůr, Komise a ESVČ shodly na většině doporučení;

  vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly společnou analýzu Unie, v níž určí vnější chemická, biologická, radiologická a jaderná (CBRN) rizika pro Unii s cílem komplexně propojit vnitřní a vnější činnost;

  vyzývá Komisi, aby posouzení systémového rizika začlenila do posouzení potřeb a do metodik národních akčních plánů a aby rychle reagovala na žádost všech partnerských zemí o pomoc při dokončení svého posouzení potřeb a přípravy národních akčních plánů;

  vyzývá Komisi, aby rozšířila počet regionálních činností, jako jsou cvičné kontroly na místě a simulační cvičení;

  vyzývá Komisi a ESVČ, aby určeným kontaktním místům a pracovníkům všech delegací Unie věnujícím se dlouhodobé regionální spolupráci s využitím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) stanovila povinnosti v oblasti CBRN a aby CBRN začlenila do politiky, bezpečnosti a politického dialogu;

  vyzývá GŘ DEVCO v rámci Komise a ESVČ, aby společně s dalšími dotyčnými generálními ředitelstvími Komise, především GŘ NEAR, a také s dalšími dárci spolupracovaly při hledání možných synergií a dostupných zdrojů financování, které by mohly být lépe využity na podporu činností v oblasti CBRN;

  vyzývá Komisi, aby celkový cíl iniciativy převedla do konkrétnějších cílů, které lze použít pro jednotlivé projekty, což by umožnilo měřit výsledky od úrovně projektů až po národní a regionální úroveň a úroveň celé iniciativy;

  vyzývá Komisi, aby rovněž stanovila ukazatele výsledků a dopadů, které umožní hodnotit účinnost iniciativy ve vztahu ke stanoveným cílům;

  vyzývá Komisi, aby zajistila dostupnost všech relevantních informací na svém internetovém portálu s přiměřenými stupni přístupových oprávnění; a aby zaručila, že na portálu CBRN budou dostupné osvědčené postupy a pokyny;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2018 s názvem „Posilování kapacity interních bezpečnostních sil v Nigeru a Mali: pouze omezený a pomalý pokrok“

166.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora o posilování obranné kapacity domácích bezpečnostních sil v Nigeru a Mali a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

167.  v prvé řadě vyzdvihuje úsilí všech zúčastněných stran podílejících se na zřízení těchto dvou misí Unie a rovněž úsilí personálu vyslaného do této oblasti za účelem strukturálního a trvalého posílení institucionálních kapacit v oblasti vnitřní bezpečnosti Nigeru a Mali, a to v geopolitické situaci, která je v tomto regionu kvůli kombinaci stávajících hrozeb i nadále obtížná a kritická;

168.  vyjadřuje politování nad tím, že členové personálu před vysláním na misi neabsolvovali žádné školení a že se jim ani na místě nedostalo žádné pomoci při seznamování se s postupy a projekty; domnívá se, že nedostatečná odborná příprava zapříčinila zjevné zpoždění při provádění operací;

169.  domnívá se, že ESVČ a Komise by měly trvale věnovat zvláštní pozornost podpůrným funkcím s cílem usnadnit rychlé, účinné a konzistentní vysílání misí SBOP, zajišťovat školení pracovníků o postupech a politikách Unie předtím, než jsou vysláni na misi, a vypracovat komplexní pokyny pro provozní úkoly (posouzení potřeb, plánování a sledování úkolů a podávání zpráv); je rovněž toho názoru, že poznatky získané z předchozích misí EBOP by měly být také využívány ke zlepšování provozní účinnosti prováděných misí, k usnadnění předávání znalostí a zajištění součinnosti mezi různými misemi;

170.  vyjadřuje politování nad tím, že bezpečnost pracovníků byla v Nigeru ohrožena do té míry, že byli po dobu šesti měsíců nuceni pobývat a pracovat z hotelu, aniž byla přijata zvláštní bezpečnostní opatření;

171.  zdůrazňuje, že zajištění bezpečného pracovního prostředí má pro účinné zavádění opatření zásadní význam a je nezbytné pro nábor kvalifikovaného personálu; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly dostatečnou úroveň výdajů na bezpečnost v rozpočtu misí, což jim umožní optimálně uskutečňovat jejich mandáty;

172.  dále připomíná, že v případě budoucích misí SBOP musí být účinně využívány veškeré vhodné prostředky financování, konkrétně nástroj přispívající ke stabilitě a míru, Evropský rozvojový fond, nouzový svěřenský fond Unie pro Afriku a humanitární pomoc, s cílem zajistit dosažení politických cílů misí a řádné finanční řízení;

173.  vybízí ESVČ ke spolupráci s členskými státy, aby byl zajištěn dostatečný počet pracovníků pro stávající a budoucí mise SBOP, kteří by mohli rychle zasahovat na úrovni blížící se maximální povolené kapacitě (nebo celkovému počtu disponibilních pracovních míst), a to pokud možno po dobu odpovídající délce trvání misí;

174.  zdůrazňuje, že nedostatečná provozní účinnost těchto dvou misí představovala hlavní překážku pro řádný průběh akce Unie; lituje toho, že trvalo 18 měsíců, než mise EUCAP Niger nabyla právní subjektivity;

175.  domnívá se, že Rada a Komise by měly dohlížet na to, aby budoucí mise SBOP nabývaly právní subjektivitu a nezbytné finanční prostředky v co nejkratší časové lhůtě;

176.  vybízí ESVČ a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost zadávacím řízením a lidským zdrojům, aby se zajistilo, že budou odpovídat provozním potřebám SBOP; připomíná, že provádění operací bylo poznamenáno těžkopádnými zadávacími řízeními, což vedlo k nedostatečným výsledkům;

177.  bere na vědomí obtíže, které se vyskytly při obsazování volných pracovních míst; připomíná, že míra obsazenosti pracovních míst činila 72 % v Nigeru a 77 % v Mali; vybízí ESVČ a Komisi, aby navrhly dlouhodobější vysílání pracovníků členských států EU na mise, širší využívání smluvních zaměstnanců a vydávaly výzvy k poskytnutí příspěvků, které lze využít k sestavení rezervních seznamů potenciálních zaměstnanců, čímž se zrychlí obsazování uvolněných pracovních míst;

178.  vybízí ESVČ, aby za účelem zajištění dlouhodobých výsledků misí SBOP dbala na to, aby byly při operativním plánování veškerých činností misí systematicky zohledňovány místní potřeby a skutečnost, zda mohou mít dané činnosti dlouhodobý přínos pro danou oblast;

179.  vyzývá ESVČ, aby posílila sledování operací uskutečňovaných v rámci misí (odborná příprava, poradenství nebo poskytování vybavení) tím, že bude na základě ukazatelů provádět pravidelná hodnocení dosažených výsledků a míry odpovědnosti příslušných vnitrostátních orgánů;

180.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby účinněji koordinovala mise SBOP s ostatními snahami Unie na regionální úrovni (jako je mise pro pomoc integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya) a G5 Sahel), s dvoustrannými misemi a mezinárodním úsilím s podobnými cíli; v této souvislosti vyzývá k posílení spolupráce a koordinace mezi Unií a jejími členskými státy prostřednictvím součinnosti;

181.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, že ukončení misí SBOP a likvidace souvisejících aktiv budou prováděny za co nejlepších podmínek; v této souvislosti se domnívá, že by ESVČ a Komise měly vypracovat společnou a ucelenou strategii, která by jasně vymezila úkoly a povinnosti během uzavírání misí SBOP a která by současně zmírňovala specifická rizika spojená s ukončováním misí;

182.  dále připomíná, že je obecně nezbytné zlepšit spolupráci mezi členskými státy v rámci jejich zahraniční a bezpečnostní politiky s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a snížení nákladů; zdůrazňuje, že je v zásadním zájmu členských států, aby mohly rozhodujícím způsobem reagovat na společné otázky bezpečnosti a řízení migračních toků v období, kdy tyto problémy podstatnou a nebývalou měrou nabývají na intenzitě a závažnosti;

Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2018 s názvem „Přezkum právních předpisů EU ex post: dobře nastavený, ale neúplný systém“

183.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;

184.  bere na vědomí, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů zahájí velmi brzy své monitorování za rok 2018 a že na konci roku se uskuteční interinstitucionální schůze na vysoké úrovni;

185.  konstatuje, že Účetní dvůr předložil velmi pečlivou a souhrnnou výzkumnou práci (například byla použita vhodná velikost vzorku) a mohl by být příkladem pro budoucí analýzu v dalších oblastech interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; také konstatuje, že by se měl zvážit vývoj dalších ukazatelů výkonnosti na sledování provádění interinstitucionální dohody;

186.  zastává názor, že aktivní zapojení a účast Účetního dvora by napomohly interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů v posílení jejího monitorování; vyjadřuje přesvědčení, že k dosažení tohoto cíle může rovněž přispět větší využívání zpráv Účetního dvora;

187.  konstatuje, že zavedení společné interinstitucionální příručky o doložkách o přezkumu a monitorování s pokyny a ustanoveními o předkládání by představovalo zdokonalení v přezkoumávání právních předpisů, pokud by neohrožovalo volnost politické volby spolunormotvůrců;

188.  konstatuje, že v budoucím přezkumu interinstitucionální dohody zdokonalení tvorby právních předpisů by bylo vhodné projednat společné pokyny pro přezkumy ex-post;

189.  konstatuje, že je důležité zavést rámec, podle něhož by členské státy měly zpřístupnit Komisi informace o transpozici práva Unie do vnitrostátního práva;

Část XXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2018 s názvem „Opatření Komise a členských států v posledních letech programů v období 2007–2013 řešila otázku nízkého čerpání prostředků, ale málo se zaměřovala na výsledky“

190.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a cenné srovnání předchozího a stávajícího programového období, které se zaměřuje na očekávané nadcházející výzvy pro členské státy a Komisi, pokud jde o rozumnou a na výsledky orientovanou absorpci fondů soudržnosti;

191.  považuje za neuspokojivou odpověď Komise na doporučení, aby byl navržen harmonogram s klíčovými daty pro přijetí legislativního rámce tak, aby provádění operačních programů mohlo být zahájeno včas, a žádá Komisi, aby na základě posouzení požadovaného harmonogramu pro včasné provádění programů předložila konkrétní návrh;

192.  sdílí postoj Účetního dvora, že absorpce je sice důležitá ke splnění politických cílů, není však cílem sama o sobě, ale spíše prostředkem k dosažení výsledků v souladu s cíli politiky soudržnosti; je rozhodně přesvědčen, že efektivnost nákladů nelze posuzovat podle objemu vynaložených finančních prostředků, nýbrž podle toho, čeho bylo jejich prostřednictvím dosaženo;

193.  je hluboce znepokojen tím, že Komise zjevně podceňuje riziko, před kterým Účetní dvůr také varuje, že zpoždění v plnění rozpočtu na období 2014–2020 by mohla být větší než v případě období 2007–2013, takže na konci programového období vznikne významný tlak na řádnou absorpci financí a zvýší se riziko nedostatečného zohledňování efektivnosti nákladů a dosahování výsledků;

194.  je znepokojen skutečností, že Komise podceňuje toto riziko, na něž upozornil také Účetní dvůr a jež vyplývá z vysoce neuspokojivé úrovně absorpce v polovině programového období, která je o polovinu nižší než ve srovnatelné fázi předchozího období, a z tlaku na absorpci kvůli překrývání konce stávajícího období s prvními lety provádění příštího období;

195.  žádá Komisi, aby pro každý členský stát předložila prognózu a hodnocení, pokud jde o nahromadění závazků, jejichž včasná absorpce do konce stávajícího období je ohrožena, a navrhla opatření, jež by členským státům pomohla zmírnit potenciální negativní dopad nedostatečné absorpce dostupných fondů;

196.  žádá Komisi, aby zajistila, že opatření, která členské státy přijmou, aby zabránily automatickému zrušení závazků, budou v souladu s cíli a výsledky, o něž operační programy a projekty usilují, a že bude probíhat příslušné monitorování a vykazování pozměněných operačních programů;

197.  vyzývá Komisi, aby využívala zdroje na technickou pomoc, které má k dispozici, a proaktivně pomáhala členským státům urychlit absorpci fondů politiky soudržnosti orientovanou na výsledky;

198.  upozorňuje na to, že konečným cílem politiky soudržnosti je podpora hospodářské a sociální soudržnosti mezi jednotlivými regiony a zeměmi Unie a příspěvek ke zmírňování rozdílů a nerovnosti v rámci Unie; zdůrazňuje, že se musí jednat o základní zásadu pro členské státy, Komisi a všechny příslušné zúčastněné strany při provádění a absorpci fondů Unie;

Část XXIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2018 s názvem „Je naplňován hlavní cíl preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu?“

199.  konstatuje, že zvláštní zpráva Účetního dvora 18/2018 poskytuje dobře načasovanou a důležitou analýzu způsobu, kterým Komise provádí ustanovení týkající se preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu z hlediska dosahování jejího hlavního cíle, tj. aby členské státy úspěšně postupovaly ke splnění jejich příslušných cílů v polovině období, pokud jde o rozpočtové bilance;

200.  je velmi znepokojen naprosto rozdílnými stanovisky Účetního dvora a Komise ohledně toho, zda Komise řádně uplatňuje ustanovení preventivní složky ke splnění požadovaných cílů v polovině období. Tento zcela protichůdný postoj obou orgánů, pokud jde o podstatu otázky, zda Komise řádně uplatňuje preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu, je důležitým ukazatelem, že existují významné rozpory, pokud jde o přiměřenost stávajícího znění právních aktů, kterými se v současnosti řídí provádění Paktu o stabilitě a růstu, i pokud jde o kritéria a úvahy, na jejichž základě se posuzuje, zda jsou v praxi uplatňovány;

201.  domnívá se, že zjištění Účetního dvora, tj. že Komise prostřednictvím své činnosti nezajišťuje plnění hlavního cíle nařízení (ES) č. 1466/97(8), lze na základě striktně doslovného výkladu jeho ustanovení považovat za odůvodněná; je však toho názoru, že Komise měla při provádění příslušných ustanovení nařízení dostatečné důvody k uplatňování flexibility s ohledem na hospodářské podmínky a požadavky na obnovení růstu a tvorbu pracovních míst;

202.  dále se domnívá, že vzhledem k tomu, že se během posledního desetiletí provádění Paktu o stabilitě a růstu stále zvyšovala komplexnost jeho ustanovení, je nezbytné provést celkový přezkum příslušných právních aktů a vykládat je s ohledem na získané zkušenosti i na skutečný vývoj evropského a globálního hospodářství, který je charakterizován tlumeným růstem, prohlubující se nerovností a zvýšenou nejistotou;

203.  domnívá se, že by bylo vhodné provést tento přezkum a plně přitom zohlednit požadavky na praktické provádění cílů udržitelného rozvoje pro rok 2030 a zároveň zvážit, zda by bylo vhodné nahradit stávající cíle udržitelného rozvoje založené na paradigmatu fiskální úspornosti alternativním paktem v oblasti udržitelného rozvoje, který by poskytl nezbytnou rovnováhu, doplňkovost a vzájemné posilování mezi fiskální obezřetností a cíli v oblasti udržitelnosti, takže by při provádění pravidel již nebylo třeba překračovat stanovené hranice a ustaly by rozpory v postojích a hodnoceních, pokud jde o soudržnost a odůvodnění politik;

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 19/2018 s názvem „Evropská vysokorychlostní železniční síť: nikoliv realita, ale nesouvislý systém“

204.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora;

205.  sdílí názory Účetního dvora a podporuje jeho zjištění;

206.  s uspokojením konstatuje, že Komise provede doporučení Účetního dvora;

207.  zdůrazňuje, že šance na zlepšení situace jsou nadále malé, pokud všechny členské státy neprokáží politickou vůli tento stav zlepšit;

208.  v této souvislosti poukazuje na důležitou úlohu „evropských koordinátorů“ v této oblasti (TEN-T);

209.  připomíná mandát evropských koordinátorů, který zahrnuje následující úkoly:

–  vypracovat příslušný pracovní plán koridoru (společně s dotčenými členskými státy) nebo pracovní plán pro horizontální prioritu;

–  podporovat a monitorovat provádění pracovního plánu a dle potřeby upozorňovat na problémy a hledat vhodné opravné prostředky;

–  pravidelně konzultovat fórum pro koridor (poradní orgán, v němž společně působí členské státy a různé zúčastněné subjekty);

–  vydávat doporučení v oblastech, jako je rozvoj dopravy podél koridorů nebo přístup k financování / zdrojům financování;

–  každoročně podávat zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a dotčeným členským státům o dosaženém pokroku;

210.  trvá na evropské přidané hodnotě přeshraničních projektů financovaných z evropských strukturálních fondů a nástroje pro propojení Evropy; zdůrazňuje, že je důležité nadále využívat tyto mechanismy financování k překonání politických a infrastrukturních překážek a k urychlení územní a sociálně-hospodářské soudržnosti regionů Unie vysokorychlostními železničními spoji;

211.  připomíná Komisi, že je důležité podporovat kromě dostupné a kvalitní osobní železniční dopravy také nákladní železniční přepravu, a to z důvodu jejích hospodářských, environmentálních, logistických a bezpečnostních přínosů;

Část XXV − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2018 s názvem „Africká struktura pro mír a bezpečnost: nutnost změnit zaměření podpory EU“

212.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

213.  uznává, že Evropská služba pro vnější činnost a Komise čelí v Africe vysoce složitým situacím s četnými politickými a provozními problémy a omezeními v mnoha oblastech, zejména pokud jde o spolupráci hlavních zúčastněných stran, financování a nedostatky orgánů, politickou vůli zasáhnout, předcházet konfliktům a zvládat je;

214.  je si vědom složitosti dotčeného institucionálního rámce pro předcházení konfliktům a pro podporu míru a bezpečnosti s Africkou unií, africkým mírovým projektem (APF), subregionálními organizacemi (SRO), regionálními hospodářskými společenstvími (REC) a regionálními mechanismy pro předcházení konfliktům, jejich řízení a řešení;

215.  se znepokojením konstatuje, že africká struktura pro mír a bezpečnost (APSA) trpí silnou závislostí na vnějších finančních zdrojích (kvůli nízkému příspěvku členských států do mírového fondu a omezeným dodatečným finančním prostředkům, které struktura APSA získala z alternativních zdrojů financování);

216.  vyjadřuje politování nad tím, že tato neexistence africké odpovědnosti a finanční udržitelnosti s vysokou závislostí na dárcích a mezinárodních partnerech vede k operačním nedostatkům, zejména pokud jde o personální otázky, tj. k přítomnosti jen několika málo kvalifikovaných pracovníků nebo vojenských odborníků zabývajících se hlavními mírovými a bezpečnostními misemi na africkém kontinentu;

217.  domnívá se, že ačkoli je podpora struktury APSA ze strany Unie navržena na základě strategického rámce stanoveného v plánech, je třeba neustále usilovat o vhodnou koordinaci dárců;

218.  lituje také toho, že podpora Unie se zaměřuje především na základní provozní náklady a postrádá dlouhodobý plán; zdůrazňuje, že je nutné upustit od financování nákladů struktury APSA ze strany Unie a podporovat jasné dlouhodobé vyhlídky a cíle, které přispívají ke stabilitě Afriky a obecněji k partnerství mezi AU a EU;

219.  připomíná význam posilování plánu budování kapacit, provozní kapacity AU a subregionálních organizací spojeného s lepším koordinačním rámcem mezi všemi zúčastněnými stranami s cílem co nejvíce optimalizovat soudržnost činností a výsledků podpory Unie v dlouhodobém horizontu;

220.  je vážně znepokojen nedostatky monitorovacích systémů, pokud jde o jejich schopnost poskytovat odpovídající údaje o výsledcích činností; žádá Komisi, aby zvýšila schopnost systému hodnocení činností a výsledků jasně ukázat, že příspěvky Unie mohou ve většině případů souviset s konkrétními a pozitivními dopady na mír a bezpečnost na místě;

221.  v zásadě zdůrazňuje, že monitorovací systém musí být rozvíjen s cílem shromažďovat a analyzovat údaje a ukazatele na úrovni činnosti, produkce, konkrétních cílů a strategických objektivních úrovní, aby bylo možné posoudit účinné provádění schváleného plánu struktury APSA, jeho relevantnost a udržitelnost;

222.  vyzývá útvary Komise, aby zahájily monitorovací misi zaměřenou na výsledky a co nejdříve podaly zprávu Parlamentu;

Část XXVI − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2018 s názvem „Výběr a monitorování projektů EFRR a ESF v programovém období 2014–2020 se stále zaměřují převážně na výstupy“

223.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a vyzývá Komisi a členské státy aby uplatnily doporučení vydaná Účetním dvorem;

224.  je znepokojen tím, že nízké míry čerpání rozpočtu uprostřed současného programového období ohrožují dosahování výsledků, které jsou velice naléhavě zapotřebí v oblastech podporovaných EFRR a ESF, a zpožďují tak očekávaný dopad investic z rozpočtu Unie na soudržnost a snižování rozdílů mezi regiony;

225.  vyzývá proto Komisi, aby byla členským státům nápomocna při zrychlení čerpání prostředků z ESIF a posílila své monitorování a posuzování výkonnosti ESIF s cílem zajistit, aby tyto fondy přispívaly k plnění cílů politiky soudržnosti a cílů strategie Evropa 2020;

226.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření, aby došlo k nápravě zjištěných nedostatků ve stávajícím výkonnostním rámci ESIF a aby využila poučení z období 2014–2020 ke zlepšení výkonnostního rámce v příštím období a zajištění toho, aby byla stanovena jasná pravidla pro ukazatele, monitorování a vyhodnocování dosahování výsledků;

227.  vyzývá Komisi, aby zajistila hladký průběh a kontinuitu procesu monitorování dosahování výsledků a podávání zpráv o nich během přechodného období, než se ujme svého úřadu nový sbor komisařů, a také zajistila, aby na výsledky zaměřená výkonnost ESIF na konci programového období nebyla oslabena tím, že by se tlačilo na zrychlené čerpání prostředků;

228.  bere na vědomí odpovědi Komise, že její legislativní návrh na programové období po roce 2020 zahrnuje seznam společných ukazatelů výsledků pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF;

229.  je však znepokojen tím, že legislativní návrhy Komise týkající se EFRR, Fondu soudržnosti a ESF neobsahují ustanovení, která by umožňovala, aby byl „účinek provádění akce zjištěný v souladu s odvětvovými pravidly“, jak zní formulace v definicích „výsledku“ a „výstupu“ ve finančním nařízení, identifikován jako výsledky, kterých mělo být dosaženo a které mají tím pádem být měřeny ukazateli výsledků u těchto fondů;

230.  žádá Komisi, aby se snažila tento nedostatek odstranit a zajistila, aby neměl žádný negativní dopad na vytváření výkonnostního rámce členskými státy na programové období 2021–2027;

231.  hluboce lituje toho, že Komise nepředložila komplexní návrh politické strategie EU na období po roce 2020, který by vytyčil milníky pro cíle příštího VFR a také by poskytl členským státům potřebná vodítka, jak usilovat o výsledky, které přispívají k naplňování společných priorit Unie a k dosažení koherentnější a soudržnější Unie;

Část XXVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2018 s názvem „Mobilita v programu Erasmus+: miliony účastníků a různorodá evropská přidaná hodnota, avšak je třeba dále zlepšovat měření výkonnosti“

232.  vítá zjištění Účetního dvora týkající se dalších forem evropské přidané hodnoty, kterou vytváří program Erasmus+ (2014–2020), přičemž tyto formy jdou nad rámec forem, které stanoví právní základ programu; konstatuje, že metody hodnocení a ukazatele programu Erasmus+ by měly být co nejvíce globální a kvalitativní, přičemž je třeba přihlédnout k mnohorozměrné povaze důsledků tohoto typu dlouhodobých opatření;

233.  konstatuje, že „definice znevýhodněných účastníků / účastníků s omezenými příležitostmi“ není v současnosti harmonizovaná a v jednotlivých členských státech je různá; domnívá se, že společná definice by umožnila přesnější posouzení dopadu programu a představovala by spolehlivější základ pro oslovení většího počtu těchto účastníků i pro rozvoj pozitivních opatření na jejich podporu;

234.  vítá znovuzavedení individuální mobility pro studenty škol v rámci Klíčové akce 1 (KA1) v návrhu nového programu Erasmus+ (2021–2027);

235.  uznává význam On-line jazykové podpory (OLS); domnívá se, že tento nástroj by měl být přístupný všem účastníkům a měl by být přizpůsoben jejich zvláštním potřebám a současně by měl být doplněn o jazykové kurzy ve třídě v místě;

236.  vítá zavedení zjednodušených metod financování (jednorázové částky, pevné částky a jednotkové náklady); uznává nicméně, že je nezbytné upravit a pravidelně revidovat výši příspěvků na životní náklady a náklady na pobyt pro hostitelskou zemi nebo region, aby byl zajištěn spravedlivější přístup účastníků s omezenými příležitostmi k individuální mobilitě v rámci programu Erasmus;

237.  domnívá se, že za účelem podpory přístupu znevýhodněných účastníků a účastníků s omezenými příležitostmi k individuální mobilitě je třeba zvážit předběžné financování v rámci Klíčové akce 1 nového programu Erasmus;

238.  konstatuje, že lepší podpora mobility pro doktorandy by vyžadovala větší flexibilitu, pokud jde o minimální období mobility v délce tří měsíců, s nimiž se v současnosti počítá;

239.  uznává, že nástroj pro záruky za studentské půjčky nedosáhl předpokládaných výsledků, a bere na vědomí jeho vyloučení z návrhu nového programu Erasmus (2021–2027);

Část XXVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2018 s názvem „Znečištění ovzduší: naše zdraví stále není dostatečně chráněno“

240.  zastává názor, že v zájmu účinnějších opatření pro zlepšení kvality ovzduší by Komise měla:

–  sdílet osvědčené postupy z členských států, které ve svých plánech kvality ovzduší úspěšně zohlednily požadavky směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, včetně oblastí, jako jsou informace relevantní pro účely monitorování; cílená, rozpočtově zajištěná a krátkodobá opatření ke zlepšení kvality ovzduší a plánované snížení úrovní koncentrace na konkrétních místech;

–  aktivně řídit každou fázi řízení o nesplnění povinnosti za účelem zkrácení doby před vyřešením případů nebo před jejich postoupením Soudnímu dvoru;

–  napomáhat členským státům, které jsou nejvíce postiženy znečišťováním ovzduší přecházejícím hranice států v EU, v jejich spolupráci a společných činnostech včetně zavádění příslušných opatření do jejich plánů kvality ovzduší;

241.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého návrhu pro normotvůrce řešila tyto otázky:

–  zvážit aktualizaci mezních a cílových hodnot Unie (pro PM, SO2 a O3) v souladu s nejnovějšími pokyny WHO; snížit počet, kolikrát mohou koncentrace překročit normy (pro PM, NO2, SO2 a O3) a stanovit krátkodobé mezní hodnoty pro PM2,5 a varovné prahové hodnoty pro PM;

–  zlepšit plány kvality ovzduší, zejména jejich zaměřením na výsledky a stanovením požadavku na roční předkládání zpráv o jejich provádění a na jejich aktualizaci, kdykoli je to zapotřebí. Počet plánů kvality ovzduší na zónu kvality ovzduší by měl být omezen;

–  přesnost požadavků na umístění měřicích stanic zaměřených na průmyslové lokality nebo na dopravu s cílem lépe stanovit hodnoty nejvyšší expozice obyvatelstva znečištěnému ovzduší a stanovení minimálních počtů měřicích stanic pro každý typ (stanice zaměřené na dopravu nebo průmyslové či pozaďové lokality);

–  možnost, aby Komise mohla požadovat další monitorovací místa, považuje-li to za nezbytné, v zájmu lepšího stanovení hodnot znečištění ovzduší;

–  posunutí data (v současnosti 30. září roku n+1) alespoň na 30. června n+1 pro oznamování ověřených údajů a výslovný požadavek, aby členské státy poskytovaly aktuální údaje (v reálném čase);

–  výslovná ustanovení, která zajistí práva občanů na přístup ke spravedlnosti;

242.  aby se kvalita ovzduší hlouběji začlenila do politik Unie, měla by Komise vypracovat hodnocení:

–  dalších politik Unie, které obsahují prvky, jež mohou mít nepříznivý vliv na čistotu vzduchu, a přijmout opatření k lepšímu sladění těchto politik s cílem kvality ovzduší;

–  skutečného využití příslušných finančních prostředků, které jsou k dispozici na podporu dosahování cílů Unie v oblasti kvality ovzduší, při řešení emisí látek znečišťujících ovzduší, zejména PM, NOx a SOx;

243.  vyzývá Komisi, aby s cílem zlepšit kvalitu informací pro občany:

–  s pomocí odborníků na zdraví stanovila a vypracovala výčet nejdůležitějších informací, které by Komise a orgány členských států měly poskytovat občanům (včetně informací o dopadech na zdraví a doporučení ohledně chování);

–  podporovala členské státy, aby přijaly osvědčené postupy pro komunikaci s občany a zapojení občanů do záležitostí týkajících se kvality ovzduší;

–  zveřejňovala hodnocení zón kvality ovzduší s nejlepším a nejhorším pokrokem dosaženým každý rok a sdílela osvědčené postupy uplatňované na nejúspěšnějších místech;

–  vytvořila internetový (online) nástroj umožňující občanům ohlašovat porušování kvality ovzduší a poskytovat zpětnou vazbu Komisi v otázkách souvisejících s opatřeními členských států týkajícími se kvality ovzduší;

–  podporovala členské státy, aby vytvářely uživatelsky přívětivé nástroje pro přístup široké veřejnosti k informacím o kvalitě ovzduší a jejím monitorování (např. aplikace pro chytré telefony a/nebo specializované stránky v sociálních médiích);

–  spolu s členskými státy usilovala o dohodu ohledně harmonizace indexů kvality;

Část XXIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2018 s názvem „Prokázání zachycování a ukládání uhlíku a inovačních obnovitelných zdrojů energie v EU v komerčním měřítku: zamýšlený pokrok nebyl v posledním desetiletí dosažen“

244.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora na téma „Prokázání zachycování a ukládání uhlíku a inovačních obnovitelných zdrojů energie v EU v komerčním měřítku: zamýšlený pokrok nebyl v posledním desetiletí dosažen“ a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

245.  vítá ambiciózní závazky Unie, podle nichž EU hodlá do roku 2020 dosáhnout ve srovnání s hodnotami z roku 1990 snížení svých emisí o nejméně 20 % a do roku 2030 o 40 % a vynaložit v rozpočtovém období 2014–2020 alespoň 20 % svého rozpočtu na činnosti související s oblastí klimatu;

246.  vítá ambice EU stát se globálním vůdcem v oblasti obnovitelných zdrojů energie; považuje za velmi důležité, aby Komise soustavně prokazovala dostatečné vedoucí postavení a závazek vůči otázkám změny klimatu, a upevnila tak svou mezinárodní důvěryhodnost a dopad svých nástrojů na vytváření podmínek pro klimatickou politiku Unie a zelenou diplomacii v budoucích letech;

247.  je přesvědčen, že je zapotřebí větší součinnost mezi jednotlivými subjekty Unie, příslušnými útvary Komise a průmyslovými partnery a že by mělo dojít ke spojování úsilí s cílem dosáhnout příznivého prostředí pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství s inovativními nízkouhlíkovými technologiemi, a to přizpůsobením a rozvojem investičních podmínek a nástrojů;

248.  zdůrazňuje, že je stále zapotřebí zlepšovat koordinaci mezi útvary Komise týkající se otázek souvisejících s klimatem, aby byly nejen splněny mezinárodní závazky, ale aby také Unie mohla zůstat v čele vývoje, pokud jde o změnu klimatu;

249.  znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala intenzivnější koordinaci činností v oblasti rozvoje nových technologií a ekologických inovací;

250.  poukazuje na to, že je třeba, aby Komise zejména zajistila posílenou koordinaci mezi členskými státy v oblasti politik souvisejících se změnou klimatu, aby bylo možné dosáhnout cíle, kterým je určení nejméně 20 % rozpočtu Unie pro nízkouhlíkovou a klimaticky odolnou společnost;

251.  vyjadřuje politování nad nedostatkem nízkouhlíkových strategií členských států, který vytváří prostředí nejistoty, poškozuje investiční podmínky, ovlivňuje finanční životaschopnost a pokrok inovačních demonstračních projektů v oblasti nízkouhlíkové energie a nabízí jen omezenou možnost zpětného získání prostředků z neúspěšných projektů; vyzývá Komisi, aby posílila aktivní účast členských států na dosahování cílů v oblasti nízkouhlíkového hospodářství;

252.  vyjadřuje politování nad obecně nízkou životaschopností a udržitelností financovaných projektů a nedostatečným využíváním hmatatelných výsledků projektů;

253.  je přesvědčen, že pro dosažení úspěchu v této oblasti je zapotřebí lépe cílených strategií na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní celkovou strategii pro dosažení stanovených cílů, která bude zahrnovat akční plány specifické pro jednotlivé oblasti včetně hloubkových posouzení, podrobných opatření a nástrojů, metodiky měření a vykazování a ukazatelů výkonnosti;

254.  vyzývá Komisi, aby obecně zvýšila slučitelnost různých rozpočtových oblastí v zájmu doplnění programů zaměřených na budování nízkouhlíkového hospodářství; lituje absence konkrétních cílů v podstatných částech rozpočtu Unie;

255.  vyzývá Komisi, aby urychleně rozvíjela příznivé prostředí pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku přizpůsobením svých investičních podmínek a výdajových rámců i nástrojů pro inovace a modernizaci ve všech klíčových příslušných odvětvích;

Část XXX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 25 s názvem „Směrnice o povodních: při vyhodnocování rizik bylo dosaženo pokroku, zatímco plánování a provádění vyžadují zlepšení“

256.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních při přezkumu plánů pro zvládání povodňových rizik v druhém cyklu a v cyklech navazujících zkontrolovala, zda členské státy v souladu se směrnicí o povodních stanovily pro opatření související s povodněmi kvantifikovatelné a časově ohraničené cíle, a umožnily tak posuzování pokroku dosaženého při jejich plnění; vyzývá Komisi, aby sdílela osvědčené postupy při stanovení cílů se všemi členskými státy;

257.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních, a to včas pro druhý cyklus směrnice o povodních, posuzovala a podávala zprávy o tom, zda členské státy:

–  určily zdroje financování k pokrytí investičních potřeb vyplývajících z plánů pro zvládání povodňových rizik a stanovily harmonogram jejich provádění v souladu s dostupnými finančními prostředky;

–  u protipovodňových opatření v mezinárodních povodích zvážily přeshraniční investice;

258.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních a v rámci režimu sdíleného řízení, pokud jsou požadovány finanční prostředky Unie, spolufinancovala pouze protipovodňová opatření upřednostněná v souladu s budoucími plány pro zvládání povodňových rizik; toto stanovení priorit členskými státy by mělo být založeno na objektivních a relevantních kritériích, k nimž patří:

–  kvalitní analýza nákladů a přínosů, aby se investice co nejvíce zhodnotily;

–  případně kritérium zohledňující přeshraniční dopad projektů;

259.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních a rámcové směrnice o vodě vymáhala soulad nové protipovodňové infrastruktury navržené členskými státy v plánech řízení povodňových rizik s rámcovou směrnicí o vodě;

260.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních a rámcové směrnice o vodě kontrolovala, zda v případech, kdy se žádá o spolufinancování Unie, členské státy analyzovaly proveditelnost významných ekologických opatření, ať už samostatně, nebo v kombinaci s řešeními šedé infrastruktury;

261.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních kontrolovala, zda plány pro zvládání povodňových rizik zahrnují opatření ke zlepšení znalostí o dopadu změny klimatu na povodně a jeho modelování;

262.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu dokumentů požadovaných pro druhý cyklus směrnice o povodních jako orgán dohledu podle této směrnice kontrolovala, zda členské státy:

–  odhadují a modelují dopad změny klimatu na povodně prostřednictvím studií a výzkumu;

–  vyvíjejí vhodné nástroje pro lepší analýzu a předpovědi:

a)  dešťových povodní, včetně přívalových povodní;

b)  pobřežních záplav v důsledku zvyšující se hladiny moří;

–  v případě, že dopad změny klimatu není kvantifikovatelný, plánují flexibilní opatření pro případné přizpůsobení úrovně;

263.  vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu plánů pro zvládání povodňových rizik pro druhý cyklus zkontrolovala, zda členské státy naplánovaly opatření zaměřená na:

–  zvyšování povědomí veřejnosti o přínosech pojištění proti riziku povodní; a

–  větší rozšíření pojištění, například prostřednictvím spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti pojištění proti záplavám;

264.  vyzývá Komisi, aby jako orgán dohledu podle směrnice o povodních:

–  kontrolovala, zda členské státy využily své plány pro zvládání povodňových rizik k posouzení míry, do jaké jsou jejich předpisy pro plánování využití území vhodně koncipovány a účinně prosazovány v oblastech ohrožených záplavami; a

–  poskytovala členským státům osvědčené postupy a poradenství;

Část XXXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 26/2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“

265.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora v rámci posuzování zavádění celních informačních systémů;

266.  chválí analýzu situace a závěry, které Účetní dvůr předložil;

267.  vítá doporučení Komisi zaměřená na modernizaci celních procesů, která je klíčem k fungování Unie; oceňuje přístup spočívající v zohlednění poznatků získaných z programu Clo 2020;

268.  zdůrazňuje, že Komise i přes doplňující vysvětlení a nesouhlas s některými připomínkami přijímá všechna doporučení uvedená ve zvláštní zprávě EÚD;

269.  Komise předpokládá pro příští program 950 milionů EUR v běžných cenách, přičemž panuje shoda s Parlamentem na tomto čísle, a je tedy naprosto nezbytné, aby realizace proběhla včas, v plném rozsahu a v rozmezí finančních limitů;

270.  je třeba, aby byl zaveden řádný víceletý strategický plán, který stanoví strategický rámec a dílčí cíle pro jednotné a účinné řízení projektů v oblasti informačních technologií; je třeba, aby v tomto plánu byly řádně stanoveny cíle, ukazatele, harmonogram a nezbytné finanční zdroje;

271.  vzhledem k tomu, že s počátkem nového VFR by několik programů, například Program EU pro boj proti podvodům, Fiscalis a Clo, jakož i Fond pro integrovanou správu hranic, mělo působit v součinnosti, je třeba provést posouzení dopadu negativního vlivu případných zpoždění při provádění jednoho z prvků na fungování celého systému;

272.  je nezbytné sestavovat rozpočet podle výkonnosti, aby se zlepšily výsledky a aby bylo zajištěno dosažení cílů programu;

273.  jelikož členské státy svůj 20% podíl nákladů na výběr, který si z celních poplatků ponechávají, nevyužívaly na pokrytí výdajů na zavádění celního informačního systému, výbor podporuje návrh Komise na vlastní zdroje, jehož cílem je snížit procentní podíl nákladů na výběr na 10 %;

Část XXXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 31/2018 s názvem „Dobré životní podmínky zvířat v EU: překonávání rozporu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací“

274.  vyzývá Komisi, aby pro stanovování svých budoucích opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat:

-  provedla hodnocení strategie pro oblast dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015 – zejména pokud jde o přepravu živých zvířat – s cílem zjistit, do jaké míry se podařilo cíle naplnit, a zda se pokyny, které vydala, uplatňovaly;

–  stanovila referenční a cílové ukazatele a porovnala míru souladu s předpisy v daných členských státech ve zbývajících rizikových oblastech, které byly při hodnocení zjištěny;

–  uvažovala, jak zohlednit závěry výše uvedeného hodnocení (například prostřednictvím nové strategie nebo nového akčního plnu a/nebo přezkumem právních předpisů pro oblast dobrých životních podmínek zvířat), a výsledky svého hodnocení;

275.  vítá závěry Účetního dvora, podle nichž opatření Unie ve prospěch dobrých životních podmínek zvířat posílila dodržování požadavků v této oblasti a v případech, kdy byla řádně provedena, podpořila také přísnější normy s jasně pozitivním vlivem na dobré životní podmínky zvířat;

276.  doporučuje, aby Komise v zájmu lepšího zaměření na rizikové oblasti a šíření osvědčených postupů:

–  vytvořila strategii pro prosazování předpisů za účelem posílení kontroly plnění opatření GŘ SANTE s cílem omezit dobu nutnou k zahájení uspokojivých opatření na základě auditních doporučení a vynucovat plnění ustanovení právních předpisů, zejména pak těch, která už jsou dlouhou dobu v platnosti;

–  společně s členskými státy stanovila, jak nástroje, které jsou k dispozici v systému TRACES, mohou napomoci při přípravě analýz rizika pro kontroly přepravy živých zvířat, a šířila pokyny o používání takovýchto nástrojů;

277.  aby se posílila vazba mezi systémem podmíněnosti a dobrými životními podmínkami zvířat, doporučuje, aby Komise:

–  ve svých auditech souladu pro oblast podmíněnosti posoudila úplnost informací z členských států o případech nesouladu zjištěných během úředních kontrol prováděných stejným orgánem, který provádí kontroly podmíněnosti, a to například křížovou kontrolou výsledků úředních kontrol a databází příjemců, na které se vztahují pravidla podmíněnosti;

–  na základě předchozích opatření dále sdílela osvědčené postupy z oblasti podmíněnosti a informovala členské státy o zjištěních týkajících se porušení předpisů, která jsou podkladem pro uložení finančních oprav – a to z toho důvodu, že sankční systémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat jsou příliš shovívavé;

278.  s cílem podpořit účinné využívání podpory na rozvoj venkova také pro oblast dobrých životních podmínek zvířat doporučuje, aby Komise:

–  při schvalování změn ve stávajících programech rozvoje venkova a také při schvalování nových programových dokumentů na programové období rozvoje venkova po roce 2020 vyzývala členské státy k používání opatření pro dobré životní podmínky zvířat v oblastech, kde se vyskytuje rozsáhlý nesoulad s předpisy (jako např. krácení prasečích ocasů), a kontrolovala potenciální překrývání se soukromými programy, které stanovují podobné závazky;

–  podporovala výměnu informací mezi členskými státy ohledně osvědčených postupů týkajících se dodatečných, volitelných ukazatelů výsledků a dopadů pro opatření cílící na dobré životní podmínky zvířat v rámci společného systému monitorování a hodnocení, který bude zřízen pro programové období po roce 2020;

–  poskytla členským státům v programovém období po roce 2020 strukturované pokyny k využívání dalších opatření v rámci rozvoje venkova i k podpoře zlepšených norem pro dobré životní podmínky zvířat, aby zemědělci byli ke zlepšování dobrých životních podmínek zvířat více motivováni, s cílem kruté praktiky zcela zrušit;

o

o o

279.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

Úř. věst. L 51, 28.2.2017.

(2)

Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 9.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2019)0000.

(6)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(8)

Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Jean-François Jalkh, Wolf Klinz, Bogusław Liberadzki, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Julia Pitera

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, John Flack, Czesław Hoc


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Wolf Klinz

EFDD

Rosa D'Amato

ENF

Jean-François Jalkh

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Dennis de Jong

PPE

Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Bogusław Liberadzki, Georgi Pirinski

VERTS/ALE

Bart Staes

3

-

ECR

John Flack, Czesław Hoc

S&D

Derek Vaughan

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 15. března 2019Právní upozornění