Postup : 2018/2119(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0159/2019

Předložené texty :

A8-0159/2019

Rozpravy :

PV 13/03/2019 - 17
CRE 13/03/2019 - 17

Hlasování :

PV 13/03/2019 - 19.13

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0201

ZPRÁVA     
PDF 256kWORD 81k
4.3.2019
PE 630.674v02-00 A8-0159/2019

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019

(2018/2119(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Tom Vandenkendelaere

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019

(2018/2119(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 této smlouvy,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. listopadu 2018 s názvem „Roční analýza růstu na rok 2019: Pro silnější Evropu tváří v tvář celosvětové nejistotě“ (COM(2018)0770) a na „Zprávu mechanismu varování 2019“ (COM(2018)0758),

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské fiskální rady ze dne 10. října 2018,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu Komise z podzimu 2018 a zimy 2019,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013(9),

–  s ohledem na zprávu o stárnutí obyvatelstva v roce 2018, kterou vydala Komise dne 25. května 2018,

–  s ohledem na doporučení pro doporučení Rady ze dne 21. listopadu 2018 týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2018)0759),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(10),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie, na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy a na diskusní dokument Komise ze dne 31. května 2017 o prohloubení hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na zprávu Euroskupiny určenou hlavám států ze dne 4. prosince 2018 o prohloubení hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky eurozóny ze dne 14. prosince 2018,

–  s ohledem na usnesení Výboru regionů ze dne 10. října 2018 o hospodářských politikách eurozóny a o roční analýze růstu na rok 2019(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru, stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj a na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0159/2019),

A.  vzhledem k tomu, že evropské hospodářství nyní vstupuje do sedmého roku nepřetržitého růstu; vzhledem k tomu, že prognózy růstu HDP pro eurozónu i EU byly upraveny směrem dolů na 1,3 % (eurozóna) a 1,5 % (EU) pro rok 2019 a 1,6 % (eurozóna) a 1,8 % (EU) pro rok 2020; vzhledem k tomu, že tempo růstu se podle očekávání ještě zpomalí, a to částečně z důvodu rostoucích obav v souvislosti s prognózou celosvětového růstu; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy přetrvávají rozdíly ve výkonnosti ekonomiky a v oblasti zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 dosahovala nezaměstnanost v eurozóně 7,9 % a v EU 6,6 %; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech zůstává nezaměstnanost vyšší než před krizí, a to zejména pokud jde o dlouhodobou nezaměstnanost, a že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává v mnoha členských státech vysoká;

C.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, ačkoli jsou mezi jednotlivými členskými státy rozdíly; vzhledem k tomu, že v posledním čtvrtletí roku 2018 byl v eurozóně zaznamenán vůbec nejvyšší počet zaměstnaných lidí, a to 156 milionů; vzhledem k tomu, že mnoho nových pracovních míst je na zkrácený úvazek;

D.  vzhledem k tomu, že hospodářský růst je i nadále citlivý a v jednotlivých členských státech se liší, mimo jiné i vůči pokračujícímu geopolitickému napětí, které má dopad na celosvětový obchod, a přetrvávajícím nejistotám obklopujícím budoucí vztahy Unie se Spojeným královstvím;

E.  vzhledem k tomu, že Evropa se stále potýká s nedostatkem investic navzdory tomu, že dlouhá léta mohla využívat výjimečně nízké úrokové sazby a podmínky financování zůstávají i nadále příznivé;

F.  vzhledem k tomu, že nedojde-li k politickým změnám, vzroste podle Eurostatu index závislosti starších osob v EU z 29,3 % v roce 2016 na 52,3 % v roce 2080, což představuje méně než dvě osoby v produktivním věku na každou starší osobu; vzhledem k tomu, že v tomto směru existují mezi členskými státy obrovské rozdíly;

G.  vzhledem k tomu, že pokud jde o souhrnnou produktivitu výrobních faktorů, eurozóna v posledních dvou desetiletích zaostává za hlavními světovými ekonomikami;

H.  vzhledem k tomu, že v eurozóně má pokračovat klesající trend posledních let, pokud jde o poměr dluhu k HDP, který se má snížit z přibližně 87 % v roce 2018 na asi 85 % v roce 2019; vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise však bude v roce 2019 deset členských států vykazovat více než 60% poměr dluhu k HDP a v sedmi členských státech tento poměr zůstane vyšší než 90 %; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou opatření na snížení dluhu realizována pomalu; vzhledem k tomu, že pět členských států eurozóny s vysokým poměrem dluhu k HDP bude mít podle předpovědi v roce 2019 značný strukturální deficit;

I.  vzhledem k tomu, že podle prognóz by žádný členský stát eurozóny neměl v roce 2019 dosáhnout schodku vyššího, než je prahová hodnota 3 % HDP, a že se očekává, že celkový rozpočtový schodek v eurozóně, který v roce 2018 klesl na 0,6 % HDP, se v roce 2019 mírně zvýší na 0,8 % HDP;

J.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.  vzhledem k tomu, že přebytek běžného účtu dosáhl vrcholu v roce 2017 a měl by v letech 2019 a 2020 mírně poklesnout na přibližně 3,6 % HDP v eurozóně a 2,3 % HDP v EU, a patří tedy k nejvyšším na světě;

1.  vítá roční analýzu růstu Komise na rok 2019, která znovu potvrzuje význam: 1) navýšení vysoce kvalitních investic; 2) reforem, které zvyšují růst produktivity, inkluzivnost a kvalitu institucí a 3) makroekonomické stability a zdravých veřejných financí;

2.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly razantní a koordinovaná opatření k dosažení cíle inkluzivního a udržitelného růstu, převzaly odpovědnost za budoucí generace a zajistily mezigenerační spravedlnost prostřednictvím udržitelnosti a přiměřenosti veřejných financí a našich systémů sociálního zabezpečení, a tím i budoucnost našich sociálních států;

3.  konstatuje, že zpráva Komise z roku 2018 týkající se stárnutí populace odhalila, že nebudou-li učiněny politické změny, fiskální náklady spojené s důchody a zdravotní a dlouhodobou péčí v nadcházejících desetiletích porostou, neboť evropská populace i nadále výrazně stárne;

4.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se na tento demografický vývoj připravily: 1) provedením sociálně vyvážených strukturálních reforem v zájmu snížení těchto nákladů; 2) posílením růstu produktivity, která má zásadní význam pro zajištění silného a udržitelného hospodářského růstu v budoucnu, a 3) vytvořením potřebných fiskálních rezerv jako zajištění proti rostoucím fiskálním nákladům;

5.  vítá skutečnost, že míra zaměstnanosti v EU roste, ačkoli jsou mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly; konstatuje, že dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí zůstává v některých členských státech stále vysoká, což vyžaduje další reformy a investice pro usnadnění vstupu mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dále podporovala prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU) v souladu s dohodnutým plánem;

7.  vyzývá Komisi, aby zařadila na čelní místo svého programu dokončení jednotného trhu;

Zajištění kvalitních investic

8.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dlouhodobé mezigenerační spravedlnosti musí členské státy zvýšit produktivitu prostřednictvím produktivních investic, jako jsou investice do udržitelných projektů infrastruktury podporujících růst, jež přispívají k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, s cílem stimulovat tolik potřebný hospodářský růst;

9.  vítá přínos investičního plánu pro Evropu pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje skutečnost, že Parlament již přijal svůj vyjednávací postoj k programu InvestEU, a naléhavě žádá, aby bylo co nejdříve dosaženo interinstitucionální politické dohody; bere na vědomí návrh Evropského účetního dvora na zlepšení zeměpisného rozložení investic podporovaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

10.  poukazuje na to, že v eurozóně stále přetrvává investiční mezera navzdory pozitivním výsledkům investičního plánu pro Evropu; poukazuje na to, že v současné situaci, kdy se objevují známky hospodářského zpomalení a rostoucích vnějších rizik a výzev, hrají veřejné a soukromé investice důležitou úlohu, pokud jde o usnadnění růstu a sbližování na evropské úrovni;

11.  připomíná, že je třeba, aby členské státy při využívání rozpočtového prostoru rozlišovaly mezi produktivními veřejnými investicemi a běžnými výdaji;

12.  zdůrazňuje, že zvýšení růstu produktivity vyžaduje investice do dovedností, inovací, automatizace, digitalizace, výzkumu a vývoje, udržitelné mobility a infrastruktury, v souladu s cíli strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je třeba investovat jak do fyzického, tak i do lidského kapitálu, a vyzývá proto členské státy, aby zajistily rovný přístup k celoživotnímu vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci;

13.  domnívá se, že reformy, které odstraní nepřiměřenou administrativní zátěž investic, by usnadnily hospodářskou činnost a současně vytvořily podmínky vedoucí k dlouhodobému růstu;

14.   zdůrazňuje, že přímé zahraniční investice v rámci Evropy mohou vést k růstu produktivity jak investujícího podniku, tak i místních podniků v cílových regionech a přispívají k dosažení hospodářské konvergence v Evropě; domnívá se, že k investování podněcují především jasná a vymahatelná pravidla, rovné podmínky a nízké náklady na splnění požadavků;

15.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit plnohodnotnou unii kapitálových trhů, neboť lépe integrované finanční trhy by mohly zajistit další soukromé mechanismy sdílení a snižování rizik, usnadnit přeshraniční investice a přístup k financování pro reálnou ekonomiku a podpořit udržitelné soukromé investice;

Zaměření reformního úsilí na růst produktivity, inkluzivnosti a kvalitu institucí

16.  připomíná, že pokud nedojde ke změně, může stárnutí pracovní síly v následujících desetiletích výrazně brzdit růst produktivity v Evropě; je nadále znepokojen nízkou konkurenceschopností a nízkým růstem produktivity v EU, a naléhavě proto vyzývá členské státy, aby provedly sociálně vyvážené strukturální reformy zaměřené na posílení produktivity;

17.  zdůrazňuje naléhavou potřebu posouzení vhodnosti a účelnosti vnitrostátních veřejných důchodových systémů; zdůrazňuje, že je třeba zreformovat penzijní systémy v příslušných členských státech, mají-li být dlouhodobě udržitelné;

18.  souhlasí s Komisí v tom, že důležitým cílem vnitrostátních reforem by měl být vyšší růst produktivity a inkluzivnosti;

19.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit míru účasti pracovní síly mimo jiné v zájmu zachování udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení, zejména v kontextu rostoucí míry závislosti; vyzývá proto členské státy, aby přijaly opatření podporující začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a uprchlíků, na trh práce;

20.  podotýká, že nadměrné zdanění může být překážkou pro investice a zaměstnanost; žádá, aby byla daňová zátěž v Evropě přesunuta z vysokého zdanění práce jinam; mimoto se domnívá, že snížení daňové zátěže u nízkých a středních příjmů může vést k nárůstu poptávky a podpořit růst; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit výběr daní a lépe koordinovat administrativní postupy v oblasti daní, a vítá úsilí těch členských států, které takové reformy provádějí;

21.  zdůrazňuje, že digitalizace, globalizace, umělá inteligence, automatizace a technologické změny nabízejí velký potenciál růstu, radikálně transformují naše trhy práce a ovlivňují dynamiku růstu evropských ekonomik;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že mobilizace obyvatelstva v produktivním věku bude vyžadovat všestrannějšího a kvalifikovanějšího zaměstnance, dynamičtější trhy práce, aktivní politiky na trhu práce, celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu a rekvalifikaci pracovních sil a silnější propojení mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a podniky v kombinaci s přístupnými systémy sociálního zabezpečení; trvá na tom, aby byly tyto zásady náležitě zohledněny s cílem podpořit inkluzivní a dobře fungující trhy práce a podpořit kvalitu pracovních míst, jak je uvedeno v evropském pilíři sociálních práv;

23.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky, které jsou významnou hnací silou zaměstnanosti, nejsou schopny plně využít potenciál jednotného evropského trhu z důvodu legislativních a administrativních překážek; naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto překážky omezila; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby bojovala proti nekalé hospodářské soutěži a zdanění mezi malými a středními podniky a nadnárodními společnostmi; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

24.  připomíná význam správního a regulačního prostředí vstřícného k podnikům při současném zachování dostatečné ochrany spotřebitelů pro to, aby měly podniky snazší přístup k financování a získávání finančních prostředků v přeshraničním měřítku; vítá, že roční analýza růstu klade důraz na zlepšení efektivity veřejné správy, které by se mělo dotknout všech úrovní správy; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečné překážky, které brání soukromým a veřejným investicím na místní a regionální úrovni;

25.  zdůrazňuje, že řešení případných budoucích otřesů vyžaduje další prohloubení HMU; připomíná, že prohloubení HMU vyžaduje silné politické odhodlání, účinnou správu a demokratickou odpovědnost; připomíná význam odolného bankovního sektoru a jeho účinné a vhodné regulace pro zajištění finanční stability; vyzývá k postupnému dokončení bankovní unie s důvěryhodným evropským systémem pojištění vkladů a pokračujícím úsilím o snížení objemu úvěrů v selhání; bere na vědomí mandát euroskupiny k práci na rozpočtovém nástroji pro konvergenci a konkurenceschopnost, který ji byl udělen na eurosummitu;

Zajištění makroekonomické stability a zdravých veřejných financí

26.  poukazuje na to, že i nadále jsou makroekonomická stabilita a zdravé veřejné finance podmínkou udržitelného růstu;

27.  konstatuje, že větší podíl starší populace znamená větší výdaje na zdravotní péči, péči ve stáří a starobní důchody; dále konstatuje, že ve stárnoucí společnosti za stejných podmínek klesá poměr mezi počtem osob v produktivním věku a starších osob, což znamená, že na každou starší osobu připadá méně přispěvatelů v produktivním věku; zdůrazňuje, že to představuje obrovskou zátěž pro veřejné finance členských států, které neprovedly nezbytné reformy, což zpochybňuje jejich udržitelnost;

28.  požaduje, aby členské státy s vysokou úrovní schodků a veřejného zadlužení soustavně usilovaly o jejich snížení; uznává úsilí, které řada členských států vynaložila na konsolidaci svých veřejných financí, vyjadřuje však politování nad tím, že některé státy promarnily příležitost provést nezbytné reformy; poukazuje na to, že některé členské státy s dobrým fiskálním prostorem se konsolidovaly ještě více, a přispěly tak k přebytku běžného účtu eurozóny;

29.  vítá skutečnost, že Komise se snaží vybízet členské státy s vysokým schodkem běžného účtu nebo s vysokým vnějším dluhem, aby zlepšily svou konkurenceschopnost, a členské státy s vysokými přebytky běžného účtu k tomu, aby posílily poptávku tím, že zvýší růst mezd v souladu s růstem produktivity a podpoří růst produktivity podporou investic;

30.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily potřebné fiskální rezervy pro současné a budoucí generace; vyzývá k důslednému provádění a dodržování Paktu o stabilitě a růstu, včetně ustanovení o flexibilitě, s cílem chránit odpovědné veřejné finance; připomíná význam důsledného provádění fiskálních pravidel pro zajištění důvěry finančních trhů, která je zásadní pro přilákání investic;

31.  vítá návrh Evropské fiskální rady, aby se radikálně zjednodušila rozpočtová pravidla za účelem dalšího zlepšení stávajícího fiskálního rámce EU; zdůrazňuje, že flexibilita, jak je zakotvena v pravidlech Paktu o stabilitě a růstu, umožňuje členským státům zajistit rovnováhu mezi cílem zajištění obezřetné fiskální politiky a usnadněním produktivních investic; vyzývá Komisi, aby pro účely analýzy udržitelnosti dluhu zohlednila všechny faktory specifické pro jednotlivé země;

Odpovědnost členských států

32.  připomíná, že úroveň provádění doporučení pro jednotlivé země je příliš nízká; je přesvědčen, že evropský semestr by se měl zaměřovat na vlastní odpovědnost jednotlivých členských států; naléhavě vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty, aby projednaly zprávy týkající se jednotlivých zemí a doporučení pro jednotlivé země a aby spolupracovaly s příslušnými aktéry; zdůrazňuje, že racionálnější a cílenější evropský semestr by mohl posílit odpovědnost;

°

°  °

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1.

(10)

Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.

(11)

Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (31.1.2019)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019

(2018/2119(INI))

Zpravodaj: Andrey Kovatchev

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi, aby proces evropského semestru přizpůsobila novému dlouhodobému strategickému rámci, který by byl v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a podpořila tak členské státy při dosahování environmentálně udržitelného růstu podporujícího sociální začlenění; připomíná, že je důležité monitorovat provádění evropského pilíře sociálních práv s cílem zajistit výrazný pokrok při uplatňování jeho hlavních zásad, zejména práva na přístup k vysoce kvalitní preventivní zdravotní péči, která je dostupná pro všechny;

2.  zdůrazňuje, že sociální politika a politika v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu by měla kromě svého hospodářského rozměru hrát v procesu evropského semestru významnou úlohu; vyzývá, aby do něj byly začleněny ukazatele, které se zabývají měřením udržitelnosti a kvality života;

3.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody je nutné i nadále oddělovat využívání energie a zdrojů od hospodářského růstu;

4.  vyzývá Komisi, aby do evropského semestru začlenila cíl, kterým je dosažení klimaticky neutrálního hospodářství; znovu připomíná závazek EU, totiž dosáhnout na základě sociálně spravedlivé transformace nákladově efektivním způsobem do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů;

5.  poukazuje na to, že dekarbonizace hospodářství EU povede ke stimulaci významných dalších investic; připomíná, že v současné době se do energetického systému a související infrastruktury investují přibližně 2 % HDP Evropské unie; podotýká, že aby bylo možné dosáhnout hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů, bude nutné zajistit jejich 2,8% navýšení, což si vyžádá ve srovnání s výchozím stavem významné další investice;

6.  připomíná, že je nutné zajistit soulad finančních závazků EU s klimatickými cíli Pařížské dohody, mj. vyhodnotit, zda investice vedou k dosažení klimatických cílů a jsou s nimi v souladu, zajistit navýšení finančních prostředků vyčleněných na boj proti změně klimatu a zefektivnit podávání zpráv o finančních tocích z hlediska klimatu;

7.  poukazuje na to, že do evropského semestru je nutné začlenit klimatické a energetické cíle, které si členské státy stanovily v rámci nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu(1);

8.  zdůrazňuje, že ekologizace hospodářství a investice do účinnějších systémů zdravotní péče posílí schopnost EU zlepšit dobré životní podmínky svých občanů; konstatuje, že spolu s krátkodobými fiskálními dopady strukturálních reforem by měly být vzaty v potaz i jejich dlouhodobé environmentální, ekonomické a sociální důsledky;

9.  domnívá se, že je zapotřebí využívat evropský semestr k urychlení přechodu na oběhové a energeticky účinné hospodářství s nulovými emisemi, které by účinně využívalo zdroje, zakládalo se na obnovitelných zdrojích energie a přispívalo k udržitelnému rozvoji a dosažení udržitelných cílů tisíciletí; znovu poukazuje na význam finanční podpory, kterou EU poskytuje regionům s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi CO2, aby bylo možné zajistit spravedlivý přechod na čisté technologie a energeticky účinná řešení a zároveň vytvářet udržitelná pracovní místa;

10.  domnívá se, že evropský semestr je významným nástrojem, bez něhož nebude možné dosáhnout cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a příslušných socioekonomických výhod;

11.  vítá navrhované přidělení finančních prostředků EU v nadcházejícím programovém období na podporu členských států při provádění doporučení a strukturálních reforem, zdůrazňuje však, že toto propojení by nemělo mít formu podmíněnosti; vyzývá k přijetí dlouhodobé perspektivy při monitorování a posuzování pokroku reforem;

12.  vítá, že se v rámci evropského semestru uznává, že by se měly členské státy zaměřit především na schopnost pracovních sil přizpůsobit se novým podmínkám, tak aby bylo zajištěno, že budou mít správné dovednosti, které by odpovídaly technickému pokroku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout přístup, který by se zakládal na spravedlivé transformaci, aby se zajistilo zapojení a účast osob, kterých se to týká, podpora pracovníků a vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst;

13.  vítá skutečnost, že v oblasti zdravotní péče se zaměření procesu evropského semestru přesunulo z úspor nákladů na výkonnost systémů zdravotní péče, přičemž uznává význam výsledků v oblasti zdraví a přístupu všech občanů k cenově dostupné a kvalitní zdravotní péči; vyzývá k vypracování společných ukazatelů a metodik pro posouzení výkonnosti systémů zdravotní péče s cílem snížit nerovnosti v oblasti zdraví; podporuje snahy o vypracování společných ukazatelů a metodiky, které by umožnily hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů členských států, včetně nerovností a rozdílů v přístupu ke zdravotní péči;

14.  zdůrazňuje, že aby byl občanům zajištěn rovný přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, je naprosto nezbytné zajistit účinné investice do zdravotnictví, mj. do lékařského výzkumu a prevence nemocí; poukazuje na význam udržitelnosti v oblasti zdravotnictví;

15.  zdůrazňuje význam strukturovaného a systematického dialogu s občanskou společností na vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit vlastní odpovědnost; domnívá se, že Komise by měla shromažďovat informace od širokého spektra zúčastněných stran a zajistit větší publicitu doporučení pro jednotlivé země a zpráv o jednotlivých zemích, mimo jiné prostřednictvím širších diskuzí na vyšší politické úrovni;

16.  vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru zajistila jak na analytické, tak i na operativní úrovni větší územní dimenzi; domnívá se navíc, že aby bylo možné zajistit účinnou správu strukturální politiky, je nutné, aby se do vypracovávání a přijímání rozhodnutí týkajících se této politiky zapojily i regionální a místní orgány, a to na základě smíšeného plánování shora dolů a naopak;

17.  vyzývá ke strukturovanému zapojení občanské společnosti a organizací působících v oblasti životního prostředí do procesu evropského semestru a k většímu zapojení ministrů životního prostředí do procesu evropského semestru na úrovni Rady;

18.  vyzývá k zajištění většího propojení s jinými oblastmi politiky EU, jako jsou oblasti týkající se změny klimatu a neudržitelného využívání přírodních zdrojů;

19.  zdůrazňuje, že je nutné rozšířit evropskou schopnost reakce na katastrofy, jako je sucho v jihoevropských zemích, katastrofální záplavy, lesní požáry a zemětřesení; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat větší spolupráci při pokročilém plánování evropských operací v rámci reakce na katastrofy, mj. na základě inventarizace aktiv členských států, vytvoření pohotovostních plánů a lepšího plánování řízení rizik.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

29.1.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

8

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Fredrick Federley, Christophe Hansen, Babette Winter, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Andor Deli

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (18.2.2019)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019

(2018/2119(INI))

Zpravodajka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že hospodářství EU nadále roste, že zaměstnanost podstatně vzrostla a výpadek investic způsobený krizí je téměř minulostí, i když veřejné investice stále ještě nedosáhly úrovně před krizí, přičemž v některých zemích, které byly krizí postiženy nejvíce, přetrvávají značné nedostatky; poukazuje však na to, že řada slabých míst i nadále přetrvává, že ne každý měl stejný prospěch z udržitelného růstu, míra nezaměstnanosti se v řadě členských zemí stále vysoká a že hospodářské, sociální, regionální a územní rozdíly jsou i nadále velkým problémem; zdůrazňuje, že ačkoli došlo k nárůstu investic, jejich dopad na produktivitu byl nedostatečný a že v zájmu zvýšení produktivity a vyrovnání rozdílů mezi jednotlivými členskými státy je proto třeba investice v rámci politiky soudržnosti lépe zacílit a zajistit, aby se lépe doplňovaly s jinými programy Unie a veřejnými a soukromými investicemi; konstatuje, že Pakt o stabilitě a růstu by měl mít také za cíl zlepšení sociálních aspektů a dosažení udržitelného růstu;

2.  zdůrazňuje, že EU by měla podporovat požadované oživení prostřednictvím hospodářských strategií, které chrání veřejné služby a zlepšují kvalitu a dostupnost služeb obecného zájmu;

3.  připomíná, že v roce 2017 byly veřejné investice vyjádřené procentem HDP v EU (2,7 %) a v eurozóně (2,6 %) výrazně pod průměrem posledních 10 let (3,2 %, respektive 3,0 %); konstatuje, že z tohoto důvodu je nutné podstatně posílit veřejné investice, aby se vyrovnal léta trvající pokles způsobený finanční krizí a uspokojila se naléhavá potřeba investic do infrastruktury a veřejných služeb; konstatuje, že veřejné investice zůstávají prioritou a neměly by být ohroženy úsilím o podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru;

4.  konstatuje, že podle Evropské investiční banky (EIB) zůstává míra investic EU do infrastruktury o 20 % nižší než před krizí a že 34 % obcí uvádí, že jejich investiční potřeby v oblasti infrastruktury nebyly pokryty, jelikož EU potřebuje investice do infrastruktury ve výši nejméně 335 miliard EUR ročně;

5.  zdůrazňuje, že evropský semestr musí soustavně přispívat k odstraňování nerovností a rozdílů, zejména sociální, hospodářské a územní povahy, mezi různými regiony EU; zdůrazňuje, že přetrvávající zeměpisná nevyváženost investic EIB je nepřijatelná a skutečnost, že v roce 2017 obdržela polovina členských států 80 % celkových investic EIB v EU, zatímco zbývajících 14 členských států získalo pouhých 10 %, je stále velmi znepokojující;

6.  konstatuje, že nejlepším způsobem, jak zareagovat na obavy občanů, je podporovat růst reálných příjmů a usilovat vyššími investicemi o vytvoření kvalitních pracovních míst, o podporu domácí poptávky a zajištění spravedlivějšího rozdělení vytvořeného bohatství; domnívá se, že EU by měla přispět k flexibilitě Paktu o stabilitě a růstu vytvořením fiskálního prostoru pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

7.  zdůrazňuje, že evropský semestr by měl prioritně přispět k realizaci evropského pilíře sociálních práv a monitorovat plnění jeho dvaceti základních principů, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na zajištění rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže, na sociální ochranu, přístup ke všem základním službám, právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci a právo na kvalitní a cenově dostupné služby v oblasti péče;

8.  připomíná, že evropský semestr by měl zdůrazňovat, jak je důležité posílit opatření k boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům, čímž by se uvolnilo více prostředků na veřejné investice a dodatečné zdroje na provádění evropského pilíře sociálních práv;

9.  zdůrazňuje, že evropský semestr by měl v souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv zohledňovat usnadňování přístupu k účinné sociální ochraně, že je třeba vybízet členské státy k tomu, aby přijaly nezbytná opatření k odstranění překážek, které pracovníkům brání v uplatňování jejich práv na sociální ochranu, a k vytvoření komplexních systémů sociální ochrany a že evropský semestr by měl proto sledovat pokrok členských států, pokud jde o přijímání právních předpisů a vytváření systémů, které zaručí přístup k sociální ochraně pro všechny;

10.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat zaměření evropského semestru na zajištění inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu s větší koordinací vnitrostátních a unijních politik s cílem vytvořit v EU více kvalitních pracovních míst a omezit rozdíly v platech a důchodech;

11.  zdůrazňuje, že evropský semestr by se měl zaměřit na zvyšování produktivity navýšením investic do infrastruktury, vzdělávání a odborné přípravy, zdravotnictví a výzkumu a inovací a vyšší produktivita by se měla odrážet ve vyšších mzdách pracovníků;

12.  zdůrazňuje, že nízké příjmy v Evropě jsou nadále problémem, že koncentrace pracovníků s nízkými příjmy a vysoká míra chudoby jsou jasným signálem pro politiky stanovování mezd a že rozdíly v odměňování žen a mužů spolu s nejistými formami zaměstnání, zejména u mladých lidí, představují závažný problém, který je třeba co nejdříve vyřešit;

13.  vyzývá k tomu, aby evropský semestr jako jednu ze svých priorit zahrnoval vymýcení chudoby, jak je uvedeno v cílech udržitelného rozvoje;

14.  zdůrazňuje, že stárnutí obyvatelstva by mělo vlády přimět k tomu, aby v souladu s Paktem o stabilitě a růstu investovaly více, a nikoli méně, do ochrany starších lidí, že veřejné investice do zdravotnictví by měly být přiměřené potřebám, že by měla být pravidelně posuzována dostupnost zdravotní péče s ohledem na průměrný individuální disponibilní příjem a dopad na domácnosti a že je třeba přijmout opatření na podporu a sledování investic do preventivní zdravotní péče, která je pro stárnoucí společnost zásadně důležitá;

15.  vyzývá k tomu, aby evropský semestr aktivně přispíval k řešení demografických výzev (stárnutí, pokles populace, demografický tlak, neschopnost přilákat nebo udržet dostatečný lidský kapitál), které různou měrou dopadají na evropské regiony, udržitelným způsobem; zdůrazňuje zejména potřebu poskytovat odpovídající podporu oblastem, jako jsou některé nejvzdálenější regiony;

16.  zdůrazňuje, že evropský semestr by měl zahrnovat důkladnou analýzu střednědobého a dlouhodobého dopadu technologické změny na trh práce; zdůrazňuje, že technologická změna sice může vytvářet nové a lepší pracovní příležitosti a bezpečnější pracoviště, v dnešní době však bývá spojována s rušením pracovních míst či s vytvářením nejistých pracovních míst;

17.  zdůrazňuje, že sociální a hospodářský rozvoj EU závisí na dodržování našich základních hodnot;

18.  zdůrazňuje, že jednou z priorit evropského semestru musí být ochrana a podpora těch skupin obyvatelstva a oblastí, které jsou zasaženy negativními dopady globalizace (např. přemísťování a ztráta pracovních míst);

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily spolupráci a přijaly další opatření na podporu soukromých a veřejných investic a většího počtu partnerství za účelem vytváření nových pracovních míst a aby v plné míře zajistily přidanou hodnotu fondů politiky soudržnosti a jejich doplňkovost a součinnost s jinými programy a finančními nástroji Unie;

20.  zdůrazňuje, že míra zapojení sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni je stále nízká a že Komise i vlády členských států by měly udělat více pro to, aby s nimi zajistily konzultace;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly důkladné a úplné sledování situace v oblasti bydlení a aby se jí věnovaly i v rámci výzkumu a zabývaly se kromě dalších důležitých otázek zeměpisnými rozdíly mezi oblastmi s nízkou poptávkou a přehřátými trhy s bydlením za účelem zlepšení analytického základu hodnocení oblasti bydlení ve zprávách o jednotlivých zemích a v doporučeních pro jednotlivé země;

22.  podporuje názor, že investice, inovace, znalosti a strukturální reformy jsou důležitým příspěvkem k tomu, aby byla Evropa v budoucnosti silnější a soudržnější; v této souvislosti poukazuje na to, že investice v rámci politiky soudržnosti, jejíž úloha je nezastupitelná a jinými nástroji nemůže být nahrazena, představují největší část finanční podpory EU, která v období 2014–2020 činí společně se spolufinancováním z vnitrostátních zdrojů 638 miliard EUR a poskytuje evropskou přidanou hodnotu, neboť společně s vhodnými reformami přispívá k hospodářskému růstu, sociálnímu začleňování, inovacím a ochraně životního prostředí, a to řešením nových výzev, jako je bezpečnost, integrace migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou, ale i tím, že přispívá k veřejným a soukromým investicím spolu s vhodnými reformami hrají důležitou úlohu při podpoře udržitelného hospodářského růstu, začleňování a institucionálních a správních kapacit;

23.  naléhavě žádá, aby byl vyhodnocen dopad politik v oblasti výzkumu a inovací na rozvoj a hospodářský i sociální růst členských států;

24.  vítá návrhy na příští víceletý finanční rámec (VFR) a posílení vazeb mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem s cílem dosáhnout udržitelného růstu podporujícího začlenění, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším, odlehlým, nejméně rozvinutým nebo řídce osídleným regionům; lituje však snížení prostředků navržených pro politiku soudržnosti a trvá na tom, že financování politiky soudržnosti by mělo být zachovány na stávající úrovni; vyzývá k rychlému a včasnému přijetí balíčku VFR a nařízení o politice soudržnosti, aby se zabránilo případným zpožděním při jejich provádění; vítá požadavek, podle kterého má být čtvrtina výdajů v rámci nového víceletého finančního rámce vynakládána na cíle v oblasti klimatu, jehož změna je významným dlouhodobým problémem;

25.  konstatuje, že se evropský semestr 2019 více zaměří na investiční potřeby, kterými se bude řídit rozhodování o plánování programů na období 2021–2027, a plánovanou novou přílohu ke zprávám o jednotlivých zemích na rok 2019, v níž se určí investiční potřeby, které jsou relevantní pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+) a Fond soudržnosti (FS) v období 2021–2027; domnívá se, že je třeba se více zaměřit na boj proti nerovnostem také prostřednictvím financování politiky soudržnosti prostřednictvím účinných nástrojů a zdrojů zaměřených na tento účel;

26.  zdůrazňuje význam pokračování a posílení podpory ESF+, záruky pro mladé lidi, iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského sboru solidarity s ohledem na jejich úlohu při plnění úkolů v oblasti zaměstnanosti, hospodářského růstu, sociálního začlenění, vzdělávání a odborné přípravy;

27.  domnívá se, že je zapotřebí dalšího zjednodušení a větší flexibility mezi fondy, programy a nástroji Unie, aby se zjednodušilo a zefektivnilo financování strategických investičních projektů ze strany EU a aby bylo efektivnější a vyváženější z geografického hlediska; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat regionům, jejichž rozvoj zaostává;

28.  zdůrazňuje, že cílem politiky soudržnosti je prosazovat harmonický a vyrovnaný rozvoj celé Unie a jejích regionů, a to posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti v duchu solidarity s cílem podpořit udržitelný růst, zaměstnanost, sociální začleňování, snižovat rozdíly mezi regiony i uvnitř jednotlivých regionů a překonávat zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů;

29.  zdůrazňuje, že sedmá zpráva o soudržnosti poukazuje na velkou rozmanitost regionů a území, a to i v rámci současných kategorií regionů, v souvislosti s jejich specifickými podmínkami (nejvzdálenější regiony, řídké osídlení, nízké příjmy nebo slabý růst atd.), a že je tedy nutný teritoriální přístup uzpůsobený „na míru“;

30.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit ustanovení článku 349 SFEU, pokud jde o konkrétní opatření k řešení problémů, kterým čelí nejvzdálenější regiony vzhledem k jejich zeměpisné odlehlosti, ostrovní povaze, malé rozloze, problematické topografii a klimatu i hospodářské závislosti na několika málo výrobcích;

31.  vyzývá k tomu, aby evropský semestr podporoval Evropskou územní spolupráci ve všech dimenzích (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, a to jak na vnitřní, tak na vnější úrovni), čímž se zajistí, aby opatření odpovídala celkovým cílům hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a přispívala k solidaritě;

32.  připomíná význam provádění makroregionálních strategií při dosahování cílů politiky soudržnosti;

33.  konstatuje, že některé evropské regiony jsou obzvláště vystaveny dopadu brexitu a že vystoupení Spojeného království z EU může mít negativní dopad na politiku soudržnosti jako celek; zdůrazňuje, že jedním z cílů evropského semestru by mělo být omezení negativních dopadů brexitu v jednotlivých evropských regionech, kterých se to bude týkat, na minimum, a doporučuje, aby evropský semestr aktivně přispíval k posílení politiky soudržnosti, která hraje významnou úlohu při oživení hospodářství EU prostřednictvím podpory inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

14.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, John Flack, Iratxe García Pérez, Krzysztof Hetman, Sławomir Kłosowski, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Elsi Katainen, Ivana Maletić, Bronis Ropė, Davor Škrlec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Elsi Katainen, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

John Flack, Sławomir Kłosowski, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Tamás Deutsch, Krzysztof Hetman, Ivana Maletić, Lambert van Nistelrooij, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso

S&D

Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan

VERTS/ALE

Bronis Ropė, Davor Škrlec

3

-

EFDD

Rosa D’Amato

GUE/NGL

Martina Anderson, Martina Michels

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

4.12.2018

POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ

Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019

(2018/2119(INI))

Za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: Ernest Urtasun (zpravodaj)

Position

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví předkládá Hospodářskému a měnovému výboru jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU; vzhledem k tomu, že články 8 a 10 SFEU stanoví povinnost začleňování genderového hlediska, přičemž uvádí, že EU musí odstraňovat nerovnosti, prosazovat rovnost žen a mužů a potírat diskriminaci ve všech svých opatřeních a činnostech;

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži, jako je mimo jiné např. 18,2% rozdíl v zaměstnanosti, 16,2% rozdíl v odměňování a 36,5% rozdíl ve výši důchodu, jakož i genderové rozdíly v rozhodovacích procesech, jsou v EU stále významné; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné vyvinout úsilí o odstranění těchto nedostatků, neboť zůstávají jednou z hlavních překážek dosažení rovnosti žen a mužů a nepřijatelné formy diskriminace na základě pohlaví;

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité řešit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který v EU v průměru představuje téměř 40 % a který vyplývá z nerovností nahromaděných v průběhu života žen a jejich období nepřítomnosti na trhu práce; vzhledem k tomu, že poskytování pečovatelských služeb je zásadní pro účinné řešení problému nedostatku ženských pracovních sil;

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že podfinancované veřejné služby a škrty v sociálních službách, včetně zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, péče o děti a dlouhodobé péče, dopadají na ženy, jelikož musí často nahrazovat nedostatečné služby v oblasti péče, vzdělávání a jiných druhů podpory rodiny, typicky bez jakékoliv odměny, takže dále přetrvává nepřiměřeně velká odpovědnost žen za péči;

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že kvalita poskytování péče se v rámci členských států i mezi nimi, mezi soukromým a veřejným prostředím, městskými a venkovskými oblastmi, jakož i mezi věkovými skupinami značně liší;

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že ženy jsou v oblasti IKT nedostatečně zastoupeny a obvykle zastávají digitální pracovní místa nízké kvality; vzhledem k tomu, že existují genderové rozdíly, pokud jde o přístup k digitálním technologiím a jejich využívání; vzhledem k tomu, že zahrnutí většího počtu žen do digitálního hospodářství by mohlo mít významný dopad na hospodářský růst;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Nový bod odůvodnění

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vzhledem k tomu, že evropský semestr by měl přispět k realizaci evropského pilíře sociálních práv a monitorovat plnění všech dvaceti základních principů, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na zajištění rovného zacházení a příležitostí pro ženy a muže, na právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci a na právo na kvalitní a cenově dostupné služby v oblasti péče; vzhledem k tomu, že správa ekonomických záležitostí EU by se měla přeorientovat z úzce vymezeného cíle růstu HDP na dobré životní podmínky a sbližování s vysokými minimálními standardy rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

považuje za politováníhodné, že strategie Evropa 2020 neobsahuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a vyzývá Komisi a Radu, aby do strategie zařadily pilíř v oblasti rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl v této oblasti;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

s politováním poukazuje na nedostatek aspektů a ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů v rámci evropského semestru a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily širší začlenění hledisek rovnosti žen a mužů při vypracovávání doporučení pro jednotlivé členské státy, konvergenčních programů a národních programů reforem tím, že stanoví kvalitativní cíle a opatření, které by řešily otázku přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami, a aby systematicky uplatňovaly zásady sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví;

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

znovu vyzývá Komisi, aby usnadnila monitorování hlavních cílů v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby a dopadu reforem po určitou dobu tím, že od členských států bude požadovat, aby používaly údaje rozdělené podle pohlaví a vymezily další genderově specifické ukazatele; žádá, aby srovnávací přehled makroekonomické nerovnováhy byl obohacen o sociální ukazatele, včetně ukazatelů nerovnosti mezi ženami a muži, které musí být rovnocenné s hospodářskými ukazateli;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vyzývá Komisi a členské státy, aby během monitorování pokud možno používaly údaje rozdělené podle pohlaví, zejména pokud jde o účast žen na trhu práce;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

opět zdůrazňuje své znepokojení nad nedostatkem kvalitních, cenově dostupných a dosažitelných služeb péče o děti a dlouhodobé péče pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením a chronickými nemocemi, což je jeden z důvodů nedostatečného zastoupení žen na trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat opatření zaměřená na řešení problémů nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, které postihují především ženy, a to zejména ty ženy, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí, se zvláštním důrazem na udržitelné zaměstnání a kvalitní pracovní místa poskytující práva a kvalitní veřejné služby, které zajišťují sociální začlenění, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, péče o děti, péče o osoby, které potřebují podporu, veřejné dopravy a sociálních služeb; vyzývá členské státy, aby zlepšily veřejné investice do pečovatelských služeb a monitorovaly jejich kvalitu, cenovou dostupnost a dosažitelnost;

Pozměňovací návrh    13

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

zdůrazňuje, že nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení vyvolávají velké obavy, zejména pokud jde o ženy; zdůrazňuje proto, že je důležité zachovat zaměření evropského semestru na zajištění inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu s větší koordinací vnitrostátních a unijních politik s cílem vytvořit v EU více kvalitních pracovních míst, a řešit tak rozdíly v zaměstnanosti, v platech a důchodech mezi ženami a muži;

Pozměňovací návrh    14

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

je znepokojen vertikální a horizontální segregací na trhu práce v celé EU, rozdíly v odměňování žen a mužů a rozdíly v důchodech, jakož i nízkým počtem žen zapojených do rozhodovacích procesů; zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti žen je stále nižší než u mužů; zdůrazňuje, že rozdíly v zaměstnanosti jsou obzvláště vysoké u matek a žen s pečovatelskými povinnostmi;

Pozměňovací návrh    15

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly účast žen na trhu práce na základě počtu odpracovaných hodin týdně, typů smluv a finanční nezávislosti žen a aby na tomto základě bojovaly proti chudobě žen; požaduje zvýšení minimální mzdy alespoň na úroveň životního minima, přijetí závazných opatření, která by umožnila transparentnost mezd, a provádění auditů odměňování na úrovni podniků s cílem dosáhnout stejné odměny za stejnou a rovnocennou práci ve všech odvětvích a profesích; dále vyzývá členské státy, aby prolomily patovou situaci v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech; naléhavě vyzývá Radu, aby urychleně dosáhla dohody o návrhu směrnice o lepší rovnováze mezi prací a osobním životem, včetně rovné a cenově dostupné péče o děti a péče zahrnující celý životní cyklus pro pracující rodiče a pečovatele, aby bylo možné lépe sladit jejich soukromý a profesní život;

Pozměňovací návrh    16

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

poukazuje na to, že kromě dalších ukazatelů je důležité monitorovat počet mladých lidí NEET vyjádřený jako procentuální podíl celkového počtu osob ve věku 15 až 24 let, a zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým ženám a dívkám, neboť v této věkové skupině existuje mezi oběma pohlavími velký rozdíl, pokud jde o podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

Pozměňovací návrh    17

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o zlepšení digitálních dovedností, které občané potřebují na trhu práce, se zvláštním zaměřením na minimalizaci rozdílů mezi ženami a muži v této oblasti; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit vzdělávání a zaměstnanost žen v odvětvích IKT a jejich přístup k pozicím na vysoké úrovni;

Pozměňovací návrh    18

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vyzývá k vytváření politik, které podporují podnikání žen, usnadňují jejich přístup k finančním a podnikatelským příležitostem, nabízejí školení na míru a zavádějí opatření ke sladění pracovního a soukromého života;

Pozměňovací návrh    19

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dosud provedených strukturálních reforem z hlediska jejich dopadu na rovnost mezi muži a ženami, a navrhuje, aby byl do všech fází evropského semestru více zapojen Evropský institut pro rovnost žen a mužů;

Pozměňovací návrh    20

Návrh usnesení

Nový bod

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

znovu vybízí odpovědné komisaře, aby s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví každoročně diskutovali o aspektech rovnosti pohlaví uvedených v roční analýze růstu.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

9

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Othmar Karas, Wolf Klinz, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Ralph Packet, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Babette Winter, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eric Andrieu, Nessa Childers, Bas Eickhout, Sophia in ‘t Veld, Jeppe Kofod, Aleksejs Loskutovs, Thomas Mann, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ole Christensen, Danilo Oscar Lancini


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

35

+

ALDE

Sophia in 't Veld, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

NI

Cătălin Sorin Ivan

PPE

Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Esther de Lange, Werner Langen, Aleksejs Loskutovs, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere

S&D

Eric Andrieu, Pervenche Berès, Nessa Childers, Ole Christensen, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Roberto Gualtieri, Jeppe Kofod, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Babette Winter

9

-

ECR

Bernd Lucke

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

ENF

Danilo Oscar Lancini

NI

Sotirios Zarianopoulos

VERTS/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

3

0

ECR

Stanisław Ożóg, Ralph Packet, Pirkko Ruohonen-Lerner

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. března 2019Právní upozornění