Postup : 2019/2001(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0172/2019

Předložené texty :

A8-0172/2019

Rozpravy :

PV 13/03/2019 - 26
CRE 13/03/2019 - 26

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.8

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0210

ZPRÁVA     
PDF 197kWORD 64k
8.3.2019
PE 633.044v02-00 0172/2019

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III – Komise

(2019/2001(BUD))

Rozpočtový výbor

Zpravodajka: Monika Hohlmeier

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III – Komise

(2019/2001(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(4),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(5) a na společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a na nedávno představený diskusní dokument Komise s názvem „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne ... 2018 o rozpočtových pokynech pro rok 2020 (00000/2019),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0172/2019),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu Unie na rok 2020 budou probíhat souběžně s jednáními o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a reformě vlastních zdrojů EU; vzhledem k tomu, že rok 2019 bude sedmým rokem plnění VFR na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že Rada si v posledních letech ve svých postojích opakovaně odporuje, když navrhuje nové politické priority pro EU, ale nejeví ochotu poskytnout na jejich financování nové finanční prostředky; vzhledem k tomu, že nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU by měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající programy;

C.  vzhledem k tomu, že ke konci současného finančního programového období budou k plnění víceletých programů zapotřebí adekvátní finanční zdroje, a proto bude nutné předjímat nezbytné platby v roce 2020, aby se v prvních letech VFR na období 2021–2027 zabránilo další krizi v souvislosti s neprovedenými platbami;

Rozpočet na rok 2020: most k Evropě budoucnosti – investice do inovací, udržitelného rozvoje, ochrany a bezpečnosti občanů

1.  zdůrazňuje, že rozpočet Unie na rok 2020 je mostem k příštímu VFR na období 2021–2027 a měl by přispívat k vytváření společné dlouhodobé vize budoucích politických priorit Unie a přinášet evropskou přidanou hodnotu; očekává, že v době přijímání rozpočtu na rok 2020 už budou v plném proudu jednání mezi Radou a Parlamentem o VFR, a to na základě politické dohody v Evropské radě; je přesvědčen, že pokud bude rozpočet na rok 2020 silný a odpovědný a bude se zaměřovat na budoucnost, bude snazší dosáhnout dohody na novém VFR a začít jej uplatňovat; má proto v úmyslu plně využít stávajících možností pružnosti a dalších ustanovení stanovených v nařízení o VFR a ve finančním nařízení k posílení klíčových programů EU v rozpočtu na rok 2020, a to s náležitým přihlédnutím k přístupu rozpočtování na základě výkonnosti v rozpočtu EU;

2.  domnívá se proto, že rozpočet EU na příští rok by měl jednoznačně definovat politické priority a umožnit Unii vytvářet udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a pracovní místa, více investovat do inovací a výzkumných kapacit v zájmu hledání budoucích řešení, zvyšovat konkurenceschopnost, zajistit bezpečnost a mír v Evropě, zlepšovat pracovní a životní podmínky občanů, zvyšovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zvyšovat možnosti Unie v jejím boji proti ekologickým výzvám a změně klimatu tak, aby směřovala ke plnění svých závazků podle Pařížské dohody, přispívat k plnému dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a naplnit očekávání ve věci evropského pilíře sociálních práv;

3.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že je rok 2020 posledním rokem současného VFR, se musí provádění programů EU, zejména programů ve sdíleném řízení v rámci politiky soudržnosti, společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, ještě více zrychlit, aby se podařilo dohnat dřívější zpoždění a dospět do závěrečné fáze; očekává, že se tato skutečnost odrazí ve výrazném zvýšení počtu žádostí o platby, a předpokládá proto, že roční výše prostředků dosáhne v roce 2020 svého vrcholu; zdůrazňuje odhodlanost Parlamentu zabezpečit potřebné prostředky na platby v roce 2020 a předejít situaci, kdy by se v prvních letech VFR na období 2021–2027 znovu nedostávalo prostředků na platby, jak tomu bylo v současném období; zdůrazňuje, že je třeba neustále zlepšovat kontrolní mechanismy a mechanismus oprav, aby bylo zajištěno řádné a rychlé provádění programů EU;

4.  upozorňuje na důležitost decentralizovaných agentur při zajišťování realizace legislativních priorit EU, a tedy plnění politických cílů EU, například pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelný růst, zaměstnanost a zvládání současných migračních toků a přílivu uprchlíků; očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2020 vyústí v odpovídající operační a administrativní financování agentur EU, aby mohly plnit své stále rozsáhlejší úkoly a dosahovat co nejlepších výsledků; opakuje svůj postoj, že rok 2018 byl posledním rokem 5% snižování stavu zaměstnanců a vytváření tzv. společného fondu pracovních míst určených k převodu; očekává, že se v rozpočtu na rok 2020 Komise a Rada zdrží dalších škrtů u zdrojů agentur;

Inovace a výzkum pro budoucí řešení: podpora udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu s cílem předjímat změnu a zvýšit konkurenceschopnost

5.  zdůrazňuje, že je důležité usilovat o to, aby v oborech, jako je vesmír, zdravotní péče, životní prostředí, zemědělství, bezpečnost a doprava, stála Evropa v čele vývoje klíčových technologií; upozorňuje na to, že je třeba zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti i nadále skýtaly řešení pro potřeby Evropy, výzvy, které před ní stojí, a její konkurenceschopnost, a připomíná v této souvislosti důležitou roli základního výzkumu; zdůrazňuje, že přechod z programu Horizont 2020 na program Horizont Evropa musí proběhnout hladce, aby byla zajištěna potřebná stabilita pro podniky, výzkumné instituce a akademickou obec; je velmi znepokojen výrazným podfinancováním programu Horizont 2020 v celém jeho období, které způsobuje nízkou míru úspěšnosti jinak vynikajících žádostí; má proto v úmyslu zabezpečit v rozpočtu na příští rok co největší možný roční příděl prostředků pro program Horizont 2020 a plně při tom využít stávajících ustanovení o pružnosti v nařízení o VFR a ve finančním nařízení; upozorňuje, že je rovněž důležité prohloubit synergie s evropskými strukturálními a investičními fondy;

6.   zdůrazňuje potenciál pro hospodářský růst vyplývající z technologické transformace Evropy a žádá, aby rozpočet EU odpovídající měrou přispíval k podpoře digitalizace evropského průmyslu a prosazování digitálních dovedností a podnikání; zdůrazňuje důležitost dalších investic do digitálních schopností, mj. do vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že program Digitální Evropa má podle očekávání zabezpečit výrazně vyšší příděl finančních prostředků ve VFR na období 2021–2027, a má proto v úmyslu zvýšit v rozpočtu na příští rok financování v této oblasti;

7.   zdůrazňuje úspěšnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při aktivování dalších investic v EU s cílem dosáhnout investičního cíle ve výši nejméně 500 miliard EUR do roku 2020 poté, co bylo trvání fondu prodlouženo; upozorňuje však na doporučení Evropského účetního dvora dále zlepšovat provádění tohoto fondu, pokud jde o adicionalitu vybraných projektů; připomíná, že záruční fond EFSI byl částečně financován přesuny prostředků z programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy a znovu potvrzuje svůj dlouhodobý postoj, že nové iniciativy musí být v plném rozsahu financovány z nových prostředků;

8.  je pevně přesvědčen, že nezbytnou podmínkou udržitelného rozvoje Unie je sociální spravedlnost a rovné příležitosti v rámci evropské sociálně-tržní ekonomiky; má v úmyslu zajistit dostatečné financování pro programy, jako jsou COSME a Budoucí a vznikající technologie, které významnou měrou přispívají k úspěchu začínajících podniků a malých a středních podniků, jež jsou páteří evropské ekonomiky a hlavními motory hospodářského růstu, vytváření pracovních míst, inovací a sociální integrace; poukazuje na vysokou míru provádění těchto programů a na jejich schopnost absorbovat ještě více;

Bezpečnost a mír pro evropské občany

9.  má za to, že ochrana vnějších hranic EU a její vnitřní bezpečnosti s podporou posílené evropské pohraniční a pobřežní stráže a Europolu, Evropská unie bez vnitřních hranic a řádné fungování schengenského prostoru a svobody pohybu v EU spolu nerozlučně souvisí a vzájemně si prospívají; současně zdůrazňuje důležitost robustních investic EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, mimo jiné s cílem posílit vymahatelnost práva EU a reakci justice na hrozby přeshraniční trestné činnosti a podpořit výměnu informací, a to s ještě větší podporou pro Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce; pokládá za povinnost zajistit, aby agentury, které působí v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany hranic, měly adekvátní financování, dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající školení pro ně, jelikož současná výše financování je s ohledem na výrazné zvýšení jejich odpovědností, důležitost spolupráce mezi nimi, potřebu technologických inovací a uzpůsobení se a jejích naprosto zásadní úlohu při posilování spolupráce a koordinace mezi členskými státy nedostatečná;

10.   současně zdůrazňuje humanitární odpovědnost EU v migrační politice a uznává klíčovou úlohu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a Agentury pro základní práva při vytváření a uplatňování společných azylových postupů v členských státech; pokládá za povinnost zajistit, aby agentury, které působí v oblasti migrace, azylu a lidských práv, měly adekvátní financování, dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající školení pro ně, s odpovídajícími finančními a lidskými zdroji, které jim umožní řádně plnit svou roli;

11.   vítá závazek členských států k obnovené agendě EU v oblasti obrany a jejich ochotu k další evropské spolupráci na poli obrany; zdůrazňuje důležitost zahájení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; požaduje další zvýšení rozpočtu Unie na obranu, které je třeba financovat výlučně z nových prostředků, aby se zlepšila konkurenceschopnost a inovativnost evropského obranného průmyslu;

12.  rozhodně podporuje zvýšené úsilí EU při boji proti rostoucím bezpečnostním hrozbám, jako je radikalizace a násilný extremismus v Evropě a sousedních zemích, a lepší koordinaci těchto programů na úrovni EU;

13.  zdůrazňuje, že pro prosperitu a bezpečnost Unie a pro ochranu soukromí jejích občanů má zásadní význam kybernetická bezpečnost, že kybernetické útoky, kyberkriminalita a manipulace ohrožují otevřené společnosti a že hospodářská špionáž brání fungování digitálního jednotného trhu a je hrozbou pro konkurenceschopnost evropských podniků; požaduje odpovídající finanční zdroje k tomu, aby bylo možno všem příslušným agenturám poskytnout dostatečné finanční prostředky na pokrytí jejich operačních a administrativních úkolů ve snaze pomoci jim zabezpečit sítě a informační systémy, vybudovat si dostatečnou odolnost v kyberprostoru a bojovat proti kyberkriminalitě; podporuje v této souvislosti strategickou spolupráci Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Europolu;

14.   připomíná, že mír a stabilita jsou základními hodnotami, které jsou podporovány z rozpočtu Evropské unie, a zdůrazňuje v tomto ohledu, jak významnou měrou přispěla Unie k míru a usmíření na irském ostrově, zejména svou podporou Velkopáteční dohody a financováním programů PEACE a INTERREG; zdůrazňuje, že je důležité zachovat financování pro tyto programy i po brexitu;

15.  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů(6) vyjadřuje přesvědčení, že pokud chceme zajistit řádné demokratické volby, zejména v roce konání evropských voleb, musí být naší prioritou boj proti dezinformacím, zejména jejich vyhledáváním a odhalováním, a proti jakýmkoli jiným druhům vměšování cizích států; požaduje další finanční prostředky k systematičtějšímu používání nástrojů strategické komunikace, které umožní důraznou a koordinovanou reakci EU; podporuje pokyny, které Komise vydala ohledně toho, jak by měla být používána stávající pravidla EU pro boj proti využívání osobních údajů k zaměření se na občany na sociálních médiích v době voleb, a to s cílem zajistit spravedlivé volby;

16.   je znepokojen tím, že ne dost Evropanů sdílí dojem, že Evropská unie pracuje v jejich prospěch a že jim poskytuje významné výhody; žádá, aby byly Komisi poskytnuty adekvátní finanční zdroje na investice do nástrojů, jako je nedávná iniciativa Parlamentu „Co dělá Evropa pro mě?“ a aplikace Citizens’ App, které občany informují o činnosti Unie a vyzdvihují úsilí, jež Unie vynakládá na podporu míru, demokracie, právního státu a svobody slova; domnívá se, že tyto nástroje by měly být více nasazovány na úrovni členských států;

17.  poukazuje na to, že společná zemědělská politika a společná rybářská politika jsou základními kameny evropské integrace, které mají zajistit dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin pro evropské občany, řádné fungování jednotného zemědělského trhu, udržitelnost venkovských regionů na mnoho let a udržitelné řízení přírodních zdrojů; připomíná, že tyto politiky přispívají k životaschopnosti a stabilitě EU; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala producenty v celé Evropě, aby se dokázali vyrovnat s nečekanou volatilitou trhů a mohli zajišťovat dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin; požaduje, aby zvláštní pozornost byla věnována drobnému zemědělství a rybolovu;

Posilování solidarity a vzájemného porozumění

18.  požaduje dodatečné finanční zdroje, aby bylo možné uspokojit budoucí zájem o program Erasmus+, který je primárním programem pro vzdělávání a odbornou přípravu, včetně profesní přípravy, mládež a sport v Evropě, přičemž je třeba vzít v potaz také jeho vnější rozměr; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyčlenit adekvátní zdroje na demokratizaci tohoto programu, aby jeho prostředky byly zpřístupněny lidem ze všech vrstev, a na vytvoření Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, který by byl jedním z nástrojů boje proti nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná, že Parlament požadoval, aby byl finanční příděl na tento program v příštím VFR zvýšen na trojnásobek; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi vzděláváním, učňovskou přípravou, kulturou a výzkumem;

19.  připomíná, že v době, kdy je evropský projekt zpochybňován, je velmi důležité obnovit silný závazek vůči Evropě prostřednictvím kultury, znalostí, tvorby a inovací; je proto přesvědčen, že by měly být v odpovídající míře podporovány programy Kreativní Evropa a MEDIA;

20.  zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí vyžaduje rozsáhlé dodatečné financování, aby mohly být vytvářeny příležitosti ve vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnanosti; poukazuje v této souvislosti na pozitivní dopad Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, z níž do konce roku 2017 obdrželo podporu přibližně 1,7 milionu mladých lidí; vítá skutečnost, že na důrazný požadavek Parlamentu bylo během jednání o rozpočtu na rok 2019 rozhodnuto, že celková částka pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude v roce 2019 navýšena na 350 milionů EUR; očekává, že rozpočet na rok 2020 bude odrážet velmi ambiciózní cíle tohoto programu, aby se v příštím VFR zajistil hladký přechod na program Evropský sociální fond plus (ESF+); zdůrazňuje, že je třeba urychlit plnění tohoto programu a zefektivnit jej, aby vnitrostátním politikám zaměstnanosti přinášel vyšší evropskou přidanou hodnotu;

21.  je přesvědčen o tom, že sociální soudržnost v Evropě musí přispívat k udržitelným řešením v boji proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, k lepšímu začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a k řešení dlouhodobé strukturální demografické změny; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí finanční zdroje na důležité programy EU, které pomáhají zajistit stárnoucí evropské populaci adekvátní podporu, pokud jde o přístup k mobilitě, zdravotní péči a veřejným službám;

22.  připomíná, že členské státy musí migraci a žádosti o azyl řešit solidárně a nést za ně společně odpovědnost, a vyzývá členské státy, aby skrze národní programy dobře využívaly Azylový, migrační a integrační fond (AMIF); žádá pro tento fond dostatečný rozpočet na rok 2020, aby mohl podporovat přijímání žadatelů o azyl v členských státech, spravedlivé strategie navracení, programy pro znovuusídlení, politiku legální migrace a prosazování účinné integrace státních příslušníků třetích zemí; domnívá se, že by měla být posílena úloha měst a obcí v evropském azylovém systému;

23.   připomíná, že dlouhodobé řešení současného fenoménu migrace spočívá v politickém, hospodářském a sociálním rozvoji zemí, z nichž proudí migrační toky; žádá, aby do evropského nástroje sousedství a nástroje pro rozvojovou spolupráci byly vloženy dostatečné finanční prostředky na podporu této priority a dalšího rozvoje udržitelných a vzájemně prospěšných partnerství např. s africkými zeměmi; v tomto kontextu potvrzuje, že mezinárodním organizacím, včetně Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je nutné poskytnout dostatečnou a nepřetržitou podporu; žádá posílení finanční a organizační podpory programů, které přispívají ke spolupráci EU s partnerskými zeměmi v oblastech, jako je odborné vzdělávání, zakládání startupů, podpora malých a středních podniků, zdravotní péče a vzdělávání, a dále politik týkajících se dodávek pitné vody, čištění odpadních vod a odstraňování odpadů;

24.   je přesvědčen, že diskriminaci na základě pohlaví nelze tolerovat, protože se neslučuje s hodnotami EU; poukazuje na to znepokojivě nízkou úspěšnost žádostí o prostředky z programu Daphne a dalších fondů zaměřených na potírání násilí páchaného na ženách a dívkách, a má v úmyslu tomuto fondu zajistit větší objem financování; dále se domnívá, že genderový mainstreaming je účinnou strategií k dosažení rovnosti žen a mužů a k boji proti diskriminaci, a žádá aby do všech významných unijních politik a programů financování bylo začleněno hledisko rovného postavení pohlaví; očekává, že Komise co nejdříve předloží rámec pro genderový mainstreaming v rozpočtu Unie;

25.  připomíná význam evropské politiky sousedství, která posiluje vztahy se sousedními zeměmi, podporuje mírové procesy, posiluje hospodářský a sociální růst a udržitelnou přeshraniční spolupráci; připomíná, že pevné vztahy mezi EU a zeměmi západního Balkánu mají zásadní význam pro stabilizaci této oblasti a její předvstupní proces; připomíná, že financování z rozpočtových prostředků Unie musí být nastaveno tak, aby posílilo kapacity těchto zemí, aby mohly pokračovat v provádění nezbytných právních, politických, sociálních a hospodářských reforem, zejména by mělo podporovat zlepšování řádného fungování veřejné správy, stabilitu a odolnost demokratických institucí a uplatňování zásad právního státu;

Životní prostředí a změna klimatu

26.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2020 musí významně přispět k řešení environmentálních výzev a změny klimatu, aby se podařilo dohnat současné zpoždění a aby EU dostála svým závazkům; připomíná, že Unie oficiálně přislíbila, že se stane průkopníkem v přechodu na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které bude neutrální z hlediska klimatu, avšak s politováním konstatuje, že Unii se nedaří své klimatické cíle plnit, zejména pak závazek, že 20 % výdajů Unie bude v letech 2014 až 2020 vyčleněno na oblasti související s klimatem; domnívá se proto, že má-li se pokročit v plnění cílů klimatické politiky Unie a Pařížské dohody, je naprosto nezbytné významně zvýšit výdaje spojené s klimatem; domnívá se, že by mělo být nadále prosazováno a optimalizováno začleňování klimatického hlediska do všech oblastí unijní politiky a ve vhodných případech zavedeno testování z hlediska klimatu a udržitelnosti; požaduje zvýšení finančních prostředků všech příslušných programů Unie, aby byly podpořeny projekty s evropskou přidanou hodnotou, které přispívají k přechodu na čisté zdroje energie a hospodárné využívání zdrojů, a podporují udržitelnou zelenou a modrou ekonomiku a ochranu přírody s důrazem na zachování biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť a ohrožených druhů;

27.  připomíná, že EU by měla v zájmu důsledného a účinného přístupu k řešení změny klimatu všechny budoucí obchodní smlouvy podmiňovat ratifikací a plněním Pařížské dohody; v tomto ohledu připomíná své usnesení ze dne 3. července 2018 o diplomacii v oblasti klimatu(7) a svou výzvu Komisi, aby posoudila soulad všech stávajících dohod o volném obchodu se závazky Pařížské dohody; domnívá se, že pokud by některá partnerská země EU tyto závazky nesplnila, mohla by Komise vůči ní dočasně pozastavit závazky EU v oblasti liberalizace obchodu;

Nevyřešené problémy rozpočtového procesu pro rok 2020

28.  očekává, že vystoupení Spojeného království z Evropské unie v březnu 2019 nebude mít na rozpočet na rok 2020 přímý vliv, protože Spojené království bude do tohoto rozpočtu přispívat a bude se účastnit jeho plnění; důrazně však Komisi vyzývá, aby vyhodnotila všechny možné scénáře a připravila se na ně, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a aby vypracovala pohotovostní plán, v němž stanoví jasné závazky a mechanismy k ochraně rozpočtu EU v případě, že Spojené království nebude přispívat do provádění rozpočtu EU na rok 2020 a nebude se ho účastnit;

29.  připomíná, že na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení okruhu 1a prostřednictvím opravného rozpočtu vydaného ve společných závěrech k rozpočtu na rok 2019 představí Komise opravný rozpočet, v němž navýší prostředky na programy Erasmus+ a Horizont 2020, jakmile bude na jaře 2019 dokončena technická úprava VFR na rok 2020, aby ho mohla Rada a Parlament rychle zpracovat;

30.  zdůrazňuje, že čl. 15 odst. 3 finančního nařízení umožňuje, aby závazky zrušené v důsledku úplného či částečného neuskutečnění příslušných výzkumných projektů byly v rámci ročního rozpočtového procesu znovu dány k dispozici na výzkumné programy, a konstatuje, že pro jejich čerpání nestanoví žádné další podmínky; vybízí Komisi, aby poskytla konkrétní informace o tom, kolik prostředků na závazky určených na výzkumné programy bylo zrušeno, a veškeré relevantní údaje o čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; žádá předsednictví Rady, aby vyjasnila, zda všechny členské státy tento článek nyní plně chápou; každopádně žádá, aby se tento článek a odpovídající postup použily v rozpočtovém procesu na rok 2020 a aby již byly zohledněny v návrhu rozpočtu;

31.  je přesvědčen, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu přímo volená občany by měl naplňovat svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí vyjadřujících jeho politickou vizi do budoucna; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů, aby byla nalezena náležitá rovnováha mezi politickou vůlí a technickou proveditelností v souladu s posouzením Komise;

°

°  °

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1)

Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(5)

Úř. věst. L xx, ….

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0433.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0280.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.3.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Răzvan Popa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Stanisław Żółtek

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karine Gloanec Maurin, Verónica Lope Fontagné, Andrey Novakov, Stanisław Ożóg, Pavel Poc, Nils Torvalds, Marie-Pierre Vieu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Lynn Boylan, Christophe Hansen, Barbara Kudrycka, Fernando Ruas, Tom Vandenkendelaere


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

24

+

ALDE

Jean Arthuis, Gérard Deprez, Nils Torvalds

PPE

Richard Ashworth, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Christophe Hansen, Monika Hohlmeier, Barbara Kudrycka, Verónica Lope Fontagné, Andrey Novakov, Fernando Ruas, Patricija Šulin, Tom Vandenkendelaere

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Karine Gloanec Maurin, John Howarth, Vladimír Maňka, Pavel Poc, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Isabelle Thomas, Daniele Viotti

7

-

ECR

Bernd Kölmel, Stanisław Ożóg

EFDD

Jonathan Arnott

ENF

André Elissen, Stanisław Żółtek

GUE/NGL

Lynn Boylan, Marie-Pierre Vieu

2

0

VERTS/ALE

Jordi Solé, Indrek Tarand

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 13. března 2019Právní upozornění