Postup : 2018/0178(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0175/2019

Předložené texty :

A8-0175/2019

Rozpravy :

PV 28/03/2019 - 6
CRE 28/03/2019 - 6

Hlasování :

PV 28/03/2019 - 8.7

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0325

ZPRÁVA     ***I
PDF 369kWORD 144k
13.3.2019
PE 630.512v02-00 A8-0175/2019

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajové: Bas Eickhout, Sirpa Pietikäinen

(Společné schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování

(COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0353),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0207/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018,(1)

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0175/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“25 na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému pro udržitelné činnosti je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních cílů.

(6)  V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“25 na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému a ukazatelů hodnotících uhlíkovou stopu, pokud jsou udržitelné činnosti nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních cílů.

_________________

_________________

25 COM(2018) 97 final.

25 COM(2018) 97 final.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  I když bereme na vědomí nutnost zabývat se změnou klimatu, úzké zaměření na uhlíkovou expozici by mohlo mít neblahé vedlejší účinky kvůli přesměrování investičních toků na cíle, které přinášejí další rizika pro životní prostředí. Je tedy třeba zavést odpovídající záruky, která zajistí, že ekonomické činnosti nebudou poškozovat jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost a energetická účinnost. Investoři potřebují ohledně environmentálních rizik a jejich dopadu srovnatelné a ucelené informace, aby mohli svá portfolia posoudit nejen z hlediska uhlíkové expozice.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Vzhledem k naléhavosti panující v několika vzájemně propojených oblastech zhoršujícího se stavu životního prostředí a nadměrné spotřeby zdrojů je potřeba zaujmout systémový přístup k exponenciálně rostoucím negativním tendencím, jako je ztráta biologické rozmanitosti, globální nadměrná spotřeba zdrojů, výskyt nových hrozeb včetně nebezpečných chemických látek a jejich směsí, nedostatečná výživa, změna klimatu, poškození ozonové vrstvy, okyselování oceánů, úbytek sladké vody a změna systému využívání půdy. Proto je nutné přijímat opatření, která jsou zaměřená na budoucnost a odpovídají rozsahu budoucích problémů. Rozsah těchto problémů vyžaduje ucelený a ambiciózní přístup a uplatnění přísné zásady předběžné opatrnosti.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích stanoví základní prvky ukazatelů udržitelnosti a taxonomie jako pobídku k udržitelným investicím. Měl by být zajištěn soulad mezi příslušnými právními předpisy.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Rozsah problému zahrnuje postupný přechod celého finančního systému k podpoře hospodářství tak, aby fungovalo na udržitelném základě. Za tímto účelem je nutné, aby se udržitelné financování stalo součástí hlavního proudu, a dopad na udržitelnost je třeba zohlednit, pokud jde o finanční produkty a služby.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Účinným způsobem, jak směrovat soukromé investice do udržitelných činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší náklady a vytvoří pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována na úrovni EU, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší.

(9)  Účinným způsobem, jak postupně přesouvat soukromé investice z činností, jež mají negativní dopady na životní prostředí, do udržitelnějších činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů, služeb a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, které jsou uvedené v tomto nařízení, a to zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů a povědomí o rizicích, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích a ukazatelích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria a ukazatele budou směrovat investice způsobem, který je z hlediska životního prostředí neúčinný a v některých případech kontraproduktivní, a povedou k nesplněným cílům v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tato chybějící kritéria tedy zvyšují náklady a vytvářejí pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria a ukazatele pro určení míry udržitelnosti ekonomické činnosti je proto třeba postupně harmonizovat na úrovni EU, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci informací, parametrů a kritérií si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své environmentálně udržitelné činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií a ukazatelů, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  Aby Unie dosáhla svých závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba mobilizovat soukromé investice. Dosažení tohoto cíle vyžaduje dlouhodobé plánování a stabilitu a předvídatelnost regulace pro investory. Za účelem zajištění soudržného politického rámce pro udržitelné investice je proto důležité, aby ustanovení tohoto nařízení stavěla na stávajících právních předpisech Unie.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho, jak činnosti, do nichž investují, přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost, používat rozdílné pojmy, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu prostředí přes hranice. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.

(10)  Kromě toho, pokud účastníci trhu nezveřejní to, jak činnosti, do nichž investují, negativně či pozitivně přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je míra environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti, používat rozdílné parametry a kritéria pro určení dopadu, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do udržitelných finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat dopad investičních příležitostí na životní prostředí přes hranice a bude to motivovat investující podniky, aby učinily své obchodní modely udržitelnější. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Za účelem dosažení smysluplného dopadu na životní prostředí a širšího dopadu na udržitelnost, snížení zbytečné administrativní zátěže účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran a usnadnění růstu financování udržitelných ekonomických činností ze strany evropských finančních trhů by taxonomie měla být založena na harmonizovaných, porovnatelných a jednotných kritériích a ukazatelích, alespoň včetně ukazatelů pro oběhové hospodářství. Tyto ukazatele by měly být sladěny s jednotnou metodikou posuzování životního cyklu a uplatňovány ve všech regulačních iniciativách Unie. Měly by být základem pro posuzování environmentálního rizika a dopadu ekonomických činností a investic. Je třeba zabránit jakémukoli překrývání právních předpisů, které by nebylo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a přiměřenosti a cílem vytvořit konzistentní terminologii a jasný regulační rámec; Je rovněž třeba vyhnout se jakékoli zbytečné zátěži orgánů i finančních institucí. Stejně tak by měl být jasně definován rozsah a použití technických screeningových kritérií, jakož i odkaz na další iniciativy předtím, než taxonomie a příslušná kritéria vstoupí v platnost. Stanovení harmonizovaných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti by mělo zohledňovat pravomoci členských států v různých oblastech politiky. Požadavky tohoto nařízení by se měly uplatňovat přiměřeně na malé a jednoduché instituce, jak je stanoví toto nařízení.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Ukazatele by měly být harmonizovány na základě existujících aktivit, jako je například činnost Komise, Evropské agentury pro životní prostředí a OECD, a měly by zachycovat dopad na životní prostředí z hlediska CO2 a dalších emisí, biologickou rozmanitost, produkci odpadu, využívání energie a obnovitelné energie, surovin a vody a přímé a nepřímé využívání půdy, jak je stanoveno rámcem Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM/2018/29 final), akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM/2015/0614 final) a usnesením Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI)). Kromě toho by ukazatele měly být navrženy tak, aby zohledňovaly i doporučení skupiny odborníků Evropské komise pro financování oběhového hospodářství. Komise by měla posoudit, jak zahrnout činnost této skupiny odborníků do činnosti skupiny technických odborníků (TEG). Ukazatele by měly zohledňovat mezinárodně uznávané udržitelné normy.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů.

(11)  Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy a Unie povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů, služeb nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci týkající se míry environmentální udržitelnosti investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic a stejné ukazatele, parametry a kritéria pro výpočet dopadu na životní prostředí při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace o environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti.

(12)  Informace o dopadu činností na životní prostředí pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit a stanovit míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností prováděných podniky, ale usnadní to podnikům i získávání finančních prostředků.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic.

(13)  Celounijní ukazatele významné pro určení dopadu ekonomických činností na životní prostředí by měly umožnit rozvoj budoucích politik a strategií Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii, a rovněž by měly být základem pro další ekonomická, regulační a obezřetnostní opatření. Jednotné právní požadavky pro zohlednění míry environmentální udržitelnosti investic, které budou založeny na jednotných kritériích pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností a na společných ukazatelích pro posuzování dopadu investic na životní prostředí, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na usnadnění přechodu z investic s negativním dopadem na životní prostředí na investice s dopadem pozitivním.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se při nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/101727 stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností by mohla být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle.

(14)  V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii by při zapojení a nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím mohla být účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/101727 stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % horizontálních investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností a společné ukazatele pro posuzování dopadu na životní prostředí by mohly být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na zapojení investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle.

__________________

__________________

27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).

27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ finanční produkty, a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ podnikové dluhopisy.

(15)  Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy stanovené v tomto nařízení jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí udržitelné finanční produkty nebo služby, a nefinanční společnosti vydávající udržitelné podnikové dluhopisy.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou finanční produkty nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla být považována za environmentálně udržitelnou, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat.

(17)  Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit pro všechny finanční produkty, jež jsou nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Účastníci a další subjekty finančních trhů by měli být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že dosud nebyla stanovena odpovídající technická screeningová kritéria pro činnosti, které financují, a že tedy jejich finanční produkt by měl být považován za environmentálně udržitelný, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů.

(18)  Pro účely určení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů založený na ukazatelích měřících environmentální dopad, ze zohledněním jejího dopadu na celý hodnotový řetězec daného odvětví a při zjištění soudržnosti se stávajícími právními předpisy Unie, jako je balíček o čisté energii.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem.

(20)  Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria založená na informacích poskytnutých prostřednictvím harmonizovaných ukazatelů, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla kritéria aktualizovaná, zakládala se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance.

(22)  Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií, by se měla kritéria relevantní pro určování míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byly ukazatele a kritéria aktuální a zakládaly se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria a soubor harmonizovaných ukazatelů pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad konkrétní ekonomické činnosti.

(23)  Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví, aby bylo možné posoudit, zda tato činnost může významným způsobem přispět k jednomu či více environmentálním cílům. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad (tj. více než 3 roky) konkrétní ekonomické činnosti, zejména přínosy výrobků a služeb pro životní prostředí při jejich používání, jakož i přínos meziproduktů, a tím posoudit dopad všech fází výroby a používání v celém hodnotovém řetězci a životním cyklu.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 SFEU.

(24)  Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud nemá čistý přínos pro životní prostředí. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla rozumná, přiměřená a založená na dostupných vědeckých poznatcích a aby zohledňovala celý technologický řetězec a životní cyklus příslušných technologií. It should also ensure that they are updated regularly. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 SFEU.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/201037, systému EU pro environmentální řízení podniků a audit38, kritérií EU pro zelené veřejné zakázky39 a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací40. Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA)41.

(25)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a souboru harmonizovaných ukazatelů by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/201037 systému EU pro environmentální řízení podniků a audit38 kritérií EU pro zelené veřejné zakázky39 platformy Komise pro oběhové hospodářství, evropské platformy posuzování životního cyklu, a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací.40 Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA).41

__________________

__________________

37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).

37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

39 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM/2008/0400 final.

39 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM/2008/0400 final.

40 Rozhodnutí 2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

40 Rozhodnutí 2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

41 Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).

41 Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES42, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU43, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU44, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU45, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU46 a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN47, ve všech fázích životního cyklu projektu.

(26)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by Komise měla rovněž zohlednit specifika různých odvětví a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES42, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU43, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU44, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU45, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU46 a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria a ukazatele podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN47 ve všech fázích životního cyklu projektu.

__________________

__________________

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

47 https://www.unpri.org/download?ac=1534.

47 https://www.unpri.org/download?ac=1534.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 26 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(26a)  Při definování technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž vzít v úvahu přechodná opatření směřující k činnostem, které podporují přechod k udržitelnějšímu, nízkouhlíkovému hospodářství. Pro společnosti, které jsou v současnosti zapojeny do hospodářských činností vysoce poškozujících životní prostředí, by měly existovat pobídky na rychlý přechod k environmentálně udržitelnému nebo alespoň environmentálně neproblematickému statutu. Tam, kde k těmto procesům přechodu dochází, by se měla podpořit technická screeningová kritéria. Pokud je do tohoto přechodu zjevně zapojena většina podniků provozujících zvláště škodlivé činnosti, mohou tuto skutečnost screeningová kritéria zohlednit. Existence vážného úsilí o přechod může být prokázána mimo jiné dlouhodobým úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, novými velkými projekty s vynaložením investičního kapitálu a environmentálně udržitelnějšímu technologiemi nebo konkrétními plány přechodu v úvodních stádiích provádění.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé.

(27)  Za účelem podpory environmentálně udržitelných inovací a aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v hlavních odvětvích (tj. odvětví NACE, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, výroba, dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, stavebnictví, doprava a skladování) mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo ve screeningových kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých hlavních ekonomických odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27a)  Environmentálně udržitelné činnosti jsou výsledkem technologií a produktů, které jsou rozvíjeny v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu by technická screeningová kritéria měla vzít při konečném plnění environmentálně udržitelných činností v úvahu úlohu celého hodnotového řetězce, od zpracování surovin až po konečný produkt a jeho odpadovou fázi.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 27 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(27b)  Aby se zabránilo narušení dobře fungujících hodnotových řetězců, mělo by být v rámci technických screeningových kritérií uvažováno o tom, aby byly environmentálně udržitelné činnosti umožněny technologiemi a produkty vyvinutými větším počtem hospodářských subjektů.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit, zda by přijetí těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích.

(28)  Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit potenciální rizika přechodu, zda by rychlost přijímání těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedla k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů.

(30)  Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů. Screeningová kritéria by měla zohledňovat výsledky projektů s cílem usnadnit identifikaci a vývoj nových technologií a zohlednit škálovatelnost těchto technologií.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu48, odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu.

(31)  Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit celý životní cyklus technologií a skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu48, odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu.

__________________

__________________

48 COM(2018) 97 final.

48 COM(2018) 97 final.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí, evropských orgánů dohledu a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního trhu, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou technická screeningová kritéria vhodná pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic.

(32)  Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z vědeckých poznatků, socioekonomického dopadu, osvědčených postupů a stávající práce a subjektů, zejména pak platformy Evropské komise pro oběhové hospodářství, a z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a všeobecné zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena ze široké škály odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor, aby bylo zajištěno náležité zohlednění zvláštností všech relevantních odvětví. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí a vnitrostátních agentur pro ochranu životního prostředí, evropských orgánů dohledu, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu, zástupců reálné ekonomiky zastupujících širokou škálu odvětví, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. V případě potřeby by platforma měla mít možnost vyžádat si radu od nečlenů. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za udržitelná. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda se technická screeningová kritéria a ukazatele hodí pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(33)  Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií a ukazatelů pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti.

(35)  Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně a alespoň po dvou letech přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů pro environmentálně udržitelné a environmentálně škodlivé činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic nebo investic, jež mají negativní dopad na životní prostředí, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení dalšího mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení ustanovení nezbytných k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti. Do 31. března 2020 by Komise měla v případě potřeby zveřejnit další legislativní návrhy týkající se zavedení mechanismu ověřování dodržování kritérií.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(36)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria a ukazatele pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.

1.  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení míry dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a její udržitelnosti, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice provedené v rámci EU.

2.  Toto nařízení se vztahuje na:

2.  Toto nařízení se vztahuje na:

a)  opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako environmentálně udržitelné;

a)  opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na účastníky finančního trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh v Unii uváděny jako environmentálně udržitelné;

b)  účastníky finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi.

b)  účastníky finančního trhu, kteří v Unii nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, a

 

ba)  účastníky finančního trhu, kteří nabízejí jiné finanční produkty, s výjimkou případů, kdy:

 

i.  účastník finančního trhu vysvětlí, že hospodářské činnosti financované jeho finančními produkty nemají významný dopad na udržitelnost podle technických screeningových kritérií uvedených v článcích 3 a 3a, přičemž v takovém případě se nepoužijí ustanovení kapitol II a III, nebo

 

ii.  účastník finančního trhu ve svém prospektu uvede, že daný finanční produkt nesleduje cíle udržitelnosti a že u něj hrozí zvýšené riziko podpory hospodářských činností, které se podle tohoto nařízení nepovažují za udržitelné.

 

2a.  Kritéria uvedená v čl. 1 odst. 1 mohou být k účelům uvedeným v tomto odstavci použita poskytovateli finančních služeb, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 2, nebo dobrovolně, a pokud jde o jiné finanční produkty než ty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 2

Článek 2

Definice

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)  „environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;

a)  „environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;

b)  „účastníky finančního trhu“ se rozumí účastníci finančního trhu, jak jsou vymezeni v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

b)  „účastníky finančního trhu“ se rozumí kterýkoli z následujících subjektů, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

c)  „finančními produkty“ se rozumí finanční produkty, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];

c)  „finančními produkty“ se rozumí správa portfolia, alternativní investiční fond, pojistný produkt s investiční složkou, penzijní produkt, penzijní plán, SKIPCP nebo podnikový dluhopis, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341], jakož i emise uvedené ve směrnici 2003/71/ES a v nařízení (EU) 2017/1129;

 

ca)  „environmentálními ukazateli“ se rozumí přinejmenším měření spotřeby zdrojů, jako jsou suroviny, energie, energie z obnovitelných zdrojů a voda, dopad na ekosystémové služby, emise včetně CO2, dopad na biologickou rozmanitost a využívání půdy a produkce odpadu, a to na základě vědeckých poznatků a metodiky Komise pro posuzování životního cyklu a podle rámce Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM/2018/29 final);

 

cb)  „příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný orgán či orgány nebo orgán či orgány dohledu v členských státech stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1094/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

 

cc)  „příslušným evropským orgánem dohledu“ se rozumí evropský orgán dohledu nebo evropské orgány dohledu stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;

d)  „zmírňováním změny klimatu“ se rozumí udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a omezení nárůstu teploty tak, aby nepřekročila hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;

d)  „zmírňováním změny klimatu“ se rozumí postupy, včetně přechodných opatření, nezbytné pro udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C, a snahy o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě;

e)  „přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečnému a očekávanému klimatu a jeho vlivům;

e)  „přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečné a očekávané změně klimatu a jejím vlivům;

f)  „skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/201349;

f)  „skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/201349;

g)  „oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství po co nejdelší dobu a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES50;

g)  „oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty a používání výrobků, materiálů a všech ostatních zdrojů v hospodářství na nejvyšší úrovni po co nejdelší dobu, a tím omezení dopadu na životní prostředí a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES50, a minimalizace využívání zdrojů na základě klíčových ukazatelů pro oběhové hospodářství stanovených v rámci pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství, které se vztahují na jednotlivé fáze výroby, spotřeby a nakládání s odpady;

h)  „znečištěním“ se rozumí:

h)  „znečištěním“ se rozumí:

i)  lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;

i)  lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku, světla nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;

ii)  v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES51;

ii)  v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES51;

 

iia)  v souvislosti s vodním prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 33 směrnice 2000/60/ES;

i)  „zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality;

i)  „zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality a který je schopný samoreprodukce nebo obnovy vlastní rovnováhy a který zachovává biologickou rozmanitost;

j)  „energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;

j)  „energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;

k)  „dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

k)  „dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

l)  „mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;

l)  „mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;

m)  „povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES52;

m)  „povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES52;

n)  „udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.

n)  „udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy v souladu s platnými právními předpisy.

__________________

__________________

49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).

50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

51 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

51 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:

Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:

a)  ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11; b

a)  ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11; b

b)  ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;

b)  ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;

c)  ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;

c)  ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;

d)  ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

d)  ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila na základě harmonizovaných ukazatelů, které měří dopad ekonomické činnosti na udržitelnost na úrovni podniku či plánu, a v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Článek 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3a

 

Kritéria pro ekonomické činnosti s významným nepříznivým dopadem na životní prostředí

 

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadů, pokud jde o důsledky revize tohoto nařízení v tom smyslu, aby se rámec pro udržitelné investice rozšířil o rámec, který se používá ke stanovení kritérií pro to, kdy a jak má hospodářská činnost významný nepříznivý dopad na udržitelnost. Toto rozšíření je podmíněno výsledkem posouzení dopadů, v němž bude uvedeno, že toto rozšíření je přiměřené, proveditelné a žádoucí.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Článek 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Použití kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti

Uplatňování a dodržování kritérií pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti

1.  Členské státy použijí kritéria pro stanovení environmentálně udržitelných ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako „environmentálně udržitelné“.

1.  Členské státy a Unie použijí kritéria pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky týkající se udržitelnosti na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy.

2.  Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, zveřejní informace o tom, jak a do jaké míry jsou při určování environmentální udržitelnosti dané investice používána kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovená v článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením nebo pro kterou tato technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, mohou informovat Komisi.

2.  Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty nebo podnikové dluhopisy, zveřejní relevantní informace, na základě kterých lze stanovit, zda produkty, které nabízejí, lze považovat za environmentálně udržitelné investice podle kritérií článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, pro kterou technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, informují Komisi. Pokud je to vhodné, Komise informuje platformu pro udržitelné financování uvedenou v článku 15 o těchto žádostech účastníků finančního trhu. Účastníci finančního trhu nenabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, pokud tyto produkty nelze považovat za environmentálně udržitelné.

 

2a.  Členské státy v úzké spolupráci s příslušným evropským orgánem dohledu sledují informace uvedené v odstavci 2. Účastníci finančního trhu uvědomí příslušný vnitrostátní orgán, který tyto informace bez prodlení předá příslušnému evropskému orgánu dohledu. Kdykoli příslušný vnitrostátní orgán nebo příslušný evropský orgán dohledu nesouhlasí s předanými informacemi uvedenými v odstavcích 2 a 2a, účastníci finančního trhu zveřejněné informace přezkoumají a opraví.

 

2b.  Zveřejnění informací uvedených v článku 4 musí být v souladu se zásadou, že informace by měly být pravdivé, srozumitelné, a nikoli zavádějící, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2014/65/EU a ve směrnici (EU) 2016/97, a s intervenčními pravomocemi podle čl. 4 odst. 2c, které jsou v souladu s pravomocemi obsaženými v nařízení č. 600/2014.

 

2c.  Toto nařízení nestanovuje žádné požadavky na zveřejňování ve smyslu [Úřad pro publikace: Vložte odkaz na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341].

 

2d.  Malé a nepříliš složité podniky uvedené v čl. 2 odst. 2b a 2c podléhají zjednodušeným ustanovením.

3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavce 2, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedeným odstavcem, přičemž zohlední technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:

3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavců 2, 2a a 2b, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedenými odstavci, včetně seznamu investic s podobnými vlastnostmi jako udržitelné investice a relevantních kvalifikačních prahů pro účely odstavce 2, přičemž zohlední dostupnost relevantních informací a technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:

a)  procentní podíl vlastnictví investic připadající na společnosti, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

a)  procentní podíl vlastnictví investic v různých společnostech, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)  procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi.

b)  procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi.

 

ba)  příslušné definice malých a nepříliš složitých podniků podle článku 2b, jakož i zjednodušená ustanovení, která se na tyto subjekty vztahují.

 

3a.  Účastníci finančního trhu zveřejní informace uvedené v písmenech a) a b) odstavce 3.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Článek 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 4a

 

Monitorování trhů

 

1.  V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 sleduje příslušný evropský orgán dohledu trh s finančními produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

 

2.  Příslušné orgány sledují trh s finančními produkty, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.

 

3.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010 může příslušný evropský orgán dohledu v případě, že subjekty podle článku 1 porušily toto nařízení, v Unii dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej finančních produktů uvedených v článku 1;

 

Zákaz či omezení podle článku 3 se může použít za okolností stanovených příslušným evropským orgánem dohledu nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

 

4.  Při přijímání opatření podle tohoto článku příslušný evropský orgán dohledu zajistí, aby opatření:

 

a)  nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a

 

b)  nevedlo ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;

 

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle tohoto článku, může příslušný evropský orgán přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1.

 

5.  Než příslušný evropský orgán dohledu rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

 

6.  Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává příslušný evropský orgán dohledu v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.

 

7.  Opatření přijaté příslušným evropským orgánem dohledu podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Článek 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

Článek 5

Environmentální cíle

Cíle v oblasti udržitelnosti

Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:

1.  Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:

1)  zmírňování změny klimatu;

1)  zmírňování změny klimatu;

2)  přizpůsobování se změně klimatu;

2)  přizpůsobování se změně klimatu;

3)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

3)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

4)  přechod k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace;

4)  přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a zvýšení využívání druhotných surovin;

5)  prevence a omezování znečištění;

5)  prevence a omezování znečištění;

6)  ochrana zdravých ekosystémů.

6)  ochrana biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů a obnova poškozených ekosystémů.

 

1a.  Cíle stanovené v prvním odstavci se měří pomocí harmonizovaných ukazatelů, analýzy životního cyklu a vědeckých kritérií a budou splněny, když se zajistí, aby odpovídaly rozsahu budoucích problémů v oblasti životního prostředí.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Článek 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 6

Článek 6

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:

a)  výrobou, skladováním nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů nebo energie klimaticky neutrální (včetně uhlíkově neutrální energie), a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;

a)  výrobou, skladováním, distribucí nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;

b)  zvyšováním energetické účinnosti;

b)  zvyšováním energetické účinnosti v souladu se směrnicí o energetické účinnosti;

c)  zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;

c)  zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;

d)  přechodem na používání obnovitelných materiálů;

d)  přechodem na používání nebo zvýšením používání environmentálně udržitelných obnovitelných materiálů na základě posouzení celého životního cyklu a nahrazení zejména fosilních materiálů, což v nejbližší době přinese úspory emisí skleníkových plynů;

e)  zvýšením zachycování a ukládání uhlíku;

e)  zvýšením používání ekologicky bezpečných technologií pro zachycování a využívání uhlíku (CCU) a zachycování a ukládání uhlíku (CCS), které umožňují dosáhnout čistého snížení emisí;

f)  postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů, včetně emisí z fosilních paliv;

f)  postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů;

 

fa)  zvýšením odstraňování CO2 z atmosféry a jeho ukládání do přírodních ekosystémů, například prostřednictvím zalesňování, obnovy lesů a regenerativního zemědělství;

g)  zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;

g)  zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;

h)  výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.

h)  výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria obsahují prahové hodnoty pro zmírňující opatření v souladu s cílem omezit globální oteplování výrazně pod 2°C a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:

a)  prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;

a)  prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;

b)  prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů.

b)  prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů a studií o vlivu lidské činnosti na změnu klimatu.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Článek 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 8

Článek 8

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod některým z následujících způsobů:

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních útvarů a mořských vod, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vnitrozemských povrchových vod, ústí a pobřežních vod, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod, pokud jsou v rámci této činnosti přijata vhodná opatření k obnově, ochraně nebo zachování biologické rozmanitosti, produktivity, odolnosti, hodnoty a celkového zdraví mořského ekosystému, jakož i živobytí komunit, které jsou na něm závislé, a to některým z následujících způsobů:

a)  ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS53;

a)  ochranou vodního prostředí, a to i (pobřežní a mořské) vody ke koupání, před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod, včetně znečištění plasty, prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS53 nebo v souladu s nejlepší dostupnou technikou podle směrnice 2010/75/EU;

 

aa)  ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění emisí a odpadů do moře v souladu s úmluvami vycházejícími z IMO, jako je úmluva MARPOL, jakož i úmluvami, které nejsou zahrnuty v úmluvě MARPOL, jako např. úmluva o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a regionální úmluvy pro mořské prostředí;

b)  ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a aby splňovala minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES54, a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;

b)  ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a ověřením, zda splňuje minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES54, a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;

c)  odběrem vody v souladu s cílem dobrého kvantitativního stavu, jak je vymezen v tabulce 2.1.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES;

c)  odběrem vody v souladu s cílem dobrého kvantitativního stavu, jak je vymezen v tabulce 2.1.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES;

d)  efektivnějším hospodařením s vodou, opakovaným využíváním vody nebo jinou činností, která chrání nebo zlepšuje kvalitu vodních útvarů Unie v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

d)  lepším vodohospodářstvím a efektivnějším hospodařením s vodou, opakovaným využíváním vody, systémy využití dešťové vody nebo jinou činností, která chrání nebo zlepšuje kvalitu a množství vodních útvarů Unie v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

e)  zajištěním udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů nebo přispíváním k dobrému stavu prostředí mořských vod, jak je stanoveno na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a dále specifikováno v rozhodnutí Komise (EU) 2017/84855.

e)  zajištěním udržitelného využívání služeb mořských ekosystémů nebo přispíváním k dobrému stavu prostředí mořských vod, jak je stanoveno na základě kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a dále specifikováno v rozhodnutí Komise (EU) 2017/84855.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vod a mořských zdrojů;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vod a mořských zdrojů;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

_________________

_________________

53 Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

53 Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

54 Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

54 Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

55 Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).

55 Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 43).

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9

Článek 9

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství, k předcházení vzniku odpadů a recyklaci

Významný přínos k přechodu na oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a zvýšení využívání druhotných surovin;

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přechodu na oběhové hospodářství, k předcházení vzniku odpadů a recyklaci, se považuje taková činnost, která významně přispívá k uvedenému environmentálnímu cíli některým z následujících způsobů:

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přechodu na oběhové hospodářství, mimo jiné i k předcházení vzniku odpadů, jejich opětovnému využití a recyklaci, a to v celém životním cyklu produktu nebo po celou dobu ekonomické činnosti v různých fázích výroby, spotřeby a konečného použití, se považuje taková činnost, která v souladu s acquis EU v oblasti odpadů významně přispívá k uvedenému environmentálnímu cíli některým z následujících způsobů:

a)  zlepšováním účinného využívání surovin ve výrobě, mimo jiné prostřednictvím snižování spotřeby primárních surovin a vyšším využíváním vedlejších produktů a odpadu;

a)  zlepšováním účinného využívání surovin a zdrojů ve výrobě, mimo jiné prostřednictvím snižování spotřeby primárních surovin a vyšším využíváním vedlejších produktů a druhotných surovin, čímž je podporováno ukončení operací s odpadem;

b)  zvyšováním trvanlivosti, opravitelnosti, možností k modernizaci nebo opětovné použitelnosti výrobků;

b)  navrhováním, výrobou a zvyšováním používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé (a to i z hlediska životnosti a neexistence plánovaného zastarávání), opravitelné, opětovně použitelné a modernizovatelné;

c)  zvyšováním recyklovatelnosti výrobků, včetně jednotlivých materiálů obsažených ve výrobcích, mimo jiné nahrazováním nebo omezeným používáním výrobků a materiálů, které nejsou recyklovatelné;

c)  vytvářením návrhů výrobků z odpadních produktů a zvyšováním opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti výrobků, včetně jednotlivých materiálů obsažených ve výrobcích, mimo jiné nahrazováním nebo omezeným používáním výrobků a materiálů, které nejsou recyklovatelné;

d)  snižováním obsahu nebezpečných látek v materiálech a výrobcích;

d)  snižováním obsahu nebezpečných látek a nahrazováním látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech a výrobcích v souladu s harmonizovanými právními požadavky stanovenými na úrovni Unie, zejména v souladu s právními předpisy EU zajišťujícími bezpečné nakládání s látkami, materiály a výrobky;

e)  prodlužováním doby používání výrobků, mimo jiné zvyšováním opětovného používání, repasí, modernizací, opravami a sdílením výrobků spotřebiteli;

e)  prodlužováním doby používání výrobků, mimo jiné zvyšováním opětovného používání, repasí, modernizací, opravami a sdílením výrobků spotřebiteli;

f)  větším využíváním druhotných surovin a zvýšením jejich kvality, a to i prostřednictvím vysoce kvalitní recyklace odpadu;

f)  větším využíváním druhotných surovin a zvýšením jejich kvality, a to i prostřednictvím vysoce kvalitní recyklace odpadu;

g)  snižováním produkce odpadu;

g)  snižováním produkce odpadu, včetně produkce odpadu při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výrobou, výstavbou a demolicemi;

h)  větší přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů;

h)  větší přípravou k opětovnému použití a recyklací odpadů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

 

ha)  posílením rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady potřebné pro prevenci, opětovné použití a recyklaci;

i)  zamezením spalování a odstraňování odpadu;

i)  zamezením spalování, odstraňování a skládkování odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

j)  zamezením odpadkům a jinému znečištění způsobenému nevhodným nakládáním s odpady a jejich uklízením;

j)  zamezením odpadkům, jejich omezením a zamezením jinému znečištění způsobenému nevhodným nakládáním s odpady a jejich uklízením, včetně předcházení znečištění moře odpadky a omezení tohoto znečištění;

 

ja)  snížením vzniku potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a pohostinství a také v domácnostech;

k)  efektivním využíváním přírodních zdrojů energie.

k)  efektivním využíváním přírodních zdrojů energie, surovin, vody a půdy v souladu s kaskádovým využíváním zdrojů;

 

ka) podporou biohospodářství prostřednictvím udržitelného využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu materiálů a komodit;

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a recyklaci;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a recyklaci,

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích Komise pro oběhové hospodářství podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Článek 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10

Článek 10

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

Významný přínos k prevenci a omezování znečištění

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění, se považuje taková činnost, která přispívá ve vysoké míře k ochraně životního prostředí před znečištěním některým z následujících způsobů:

1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění, se považuje taková činnost, která podstatně přispívá k ochraně životního prostředí před znečištěním některým z následujících způsobů:

a)  omezením emisí znečišťujících látek jiných než skleníkových do ovzduší, vody a půdy;

a)  omezením emisí znečišťujících látek jiných než skleníkových do ovzduší, vody a půdy;

b)  zlepšením úrovně kvality ovzduší, vody nebo půdy v oblastech, ve kterých je vykonávána ekonomická činnost, a minimalizováním negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a jejich ohrožení;

b)  zlepšením úrovně kvality ovzduší, vody nebo půdy v oblastech, ve kterých je vykonávána ekonomická činnost, a minimalizováním negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a jejich ohrožení;

c)  minimalizováním významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při výrobě a využívání chemických látek.

c)  minimalizováním významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí při výrobě a využívání chemických látek.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k prevenci a omezování znečištění;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2021 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2021.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

Článek 11

Významný přínos k ochraně zdravých ekosystémů

Významný přínos k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů či k obnově poškozených ekosystémů

1.  Pro účely tohoto nařízení se za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zdravým ekosystémům, považuje taková činnost, která významně přispívá k ochraně, zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v souladu s příslušnými legislativními a nelegislativními nástroji Unie některým z těchto způsobů:

1.  Pro účely tohoto nařízení se za ekonomickou činnost, která významně přispívá k biologické rozmanitosti a ke zdravým ekosystémům nebo k obnově poškozených ekosystémů, považuje taková činnost, která významně přispívá k ochraně, zachování a posílení nebo obnově biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v souladu s příslušnými legislativními a nelegislativními nástroji Unie některým z těchto způsobů:

a)  ochranou přírody (stanovišť, druhů), ochranou, obnovovánímzlepšováním stavu ekosystémů a jejich schopnosti poskytovat služby;

a)  opatřeními na ochranu přírody k udržení či obnově přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany s cílem dosáhnout příslušných populací přirozeně se vyskytujících druhů a rovněž opatřeními na ochranu, obnovuzlepšování stavu ekosystémů a jejich schopnosti poskytovat služby;

b)  udržitelným hospodařením s půdou, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, neutralitou z hlediska degradace půdy; sanací kontaminovaných lokalit;

b)  udržitelným hospodařením s půdou, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, neutralitou z hlediska degradace půdy; sanací kontaminovaných lokalit;

c)  udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo zamezení odlesňování a ztráty přírodních stanovišť;

c)  udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo zamezení odlesňování a ztráty přírodních stanovišť;

d)  udržitelným obhospodařováním lesů.

d)  udržitelným obhospodařováním lesů s přihlédnutím k nařízení EU o dřevu, nařízení EU o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (nařízení LULUCF), směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie a použitelným vnitrostátním právním předpisům, jež jsou v souladu s uvedenými předpisy a se závěry ministerské konference o ochraně lesů v Evropě.

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k ochraně zdravých ekosystémů;

a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k ochraně biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů nebo k obnově ekosystémů poškozených;

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 1. července 2022 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 31. prosince 2022.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Článek 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 12

Článek 12

Vážné poškozování environmentálních cílů

Vážné poškozování environmentálních cílů

Pro účely čl. 3 písm. b) se za vážně poškozující ekonomickou činnost považuje činnost, která poškozuje:

1.  Pro účely čl. 3 písm. b) se s přihlédnutím k celému životnímu cyklu za vážně poškozující ekonomickou činnost považuje činnost, která poškozuje:

a)   zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;

a)  zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;

b)  přizpůsobení se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu negativních dopadů stávajícího a očekávaného klimatu pro přírodní a zastavěné prostředí, v němž tato činnost probíhá, a nad jeho rámec;

b)  přizpůsobení se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu negativních dopadů stávajícího a očekávaného klimatu pro přírodní a zastavěné prostředí, v němž tato činnost probíhá, a nad jeho rámec;

c)   udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav vod v EU, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo dobrý stav prostředí mořských vod Unie;

c)  udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav vod v EU, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo dobrý stav prostředí mořských vod Unie, a to v souladu se směrnicemi 2000/60/ES a 2008/56/ES, kterými se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky;

d)  oběhové hospodářství a předcházení vzniku odpadu a recyklaci, pokud tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů v jedné nebo více fázích životního cyklu výrobků, mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků, nebo pokud tato činnost vede k výraznému zvýšení výroby, spalování nebo odstraňování odpadů;

d)  oběhové hospodářství a předcházení vzniku odpadu a recyklaci, pokud tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů a zdrojů, jako je energie z neobnovitelných zdrojů, suroviny, voda a půda, přímo nebo nepřímo v různých fázích životního cyklu výrobků, a to včetně neefektivnosti prvků určených k omezení životnosti výrobků a mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků, nebo pokud tato činnost vede k výraznému zvýšení výroby, spalování nebo odstraňování odpadů;

e)  prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy ve srovnání se situací před zahájením této činnosti;

e)  prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy ve srovnání se situací před zahájením této činnosti;

f)  zdravé ekosystémy, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav ekosystémů.

f)  zdravé ekosystémy, pokud tato činnost v závažné míře poškozuje dobrý stav a odolnost ekosystémů, včetně biologické rozmanitosti a využívání půdy.

 

1a.  Při posuzování ekonomické činnosti z hlediska kritérií a) až f) je třeba vzít v potaz environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti v průběhu celého jejich životního cyklu a případně i v celém jejich hodnotovém řetězci.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

Článek 13

Minimální záruky

Minimální záruky

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci.

Minimální záruky uvedené v čl. 3 písm. c) jsou postupy uplatňované podnikem, který provádí ekonomickou činnost, které zajišťují, aby byly dodržovány zásady a práva stanovené v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci, tj.: právo nebýt podroben nucené práci, svoboda sdružování, právo organizovat se, právo kolektivně vyjednávat, stejné odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty, nediskriminace z hlediska příležitostí a rovného zacházení v zaměstnání a povolání, jakož i právo nebýt vystaven dětské práci.

 

Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadu, pokud jde o důsledky a vhodnost zrevidování tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo požadavek souladu s dalšími minimálními zárukami, které musí podnik provádějící ekonomickou činnost dodržovat, aby bylo možné považovat ekonomickou činnost za environmentálně udržitelnou.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14

Článek 14

Požadavky na technická screeningová kritéria

Požadavky na technická screeningová kritéria

1.  Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

1.  Technická screeningová kritéria přijatá v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2:

 

-a)  jsou založena na harmonizovaných ukazatelích, které měří dopad na životní prostředí pomocí harmonizovaného hodnocení životního cyklu;

a)  určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

a)  určují nejrelevantnější potenciální přínosy k danému environmentálnímu cíli s ohledem nejen na krátkodobé, ale i na dlouhodobější dopady konkrétní ekonomické činnosti;

b)  stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

b)  stanovují minimální požadavky, které musí být splněny pro to, aby se předešlo vážnému poškození některého z příslušných environmentálních cílů;

c)  jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

c)  jsou kvalitativní nebo kvantitativní, případně obojí, a je-li to možné, obsahují prahové hodnoty;

d)  je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie;

d)  je-li to relevantní, vycházejí z unijních systémů označování a certifikace, metodik Unie pro posuzování environmentální stopy a statistických klasifikačních systémů Unie a zohledňují všechny příslušné stávající právní předpisy Unie; uznávají pravomoci členských států;

e)  jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích,pokud je to relevantní, zohledňují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

e)  jsou založena na přesvědčivých vědeckých poznatcích a dodržují zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v článku 191 SFEU;

f)  zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti, zejména s ohledem na jejich výrobu, používání a skončení životnosti;

f)  zohledňují environmentální dopady samotné ekonomické činnosti, jakož i výrobků a služeb poskytovaných v rámci této ekonomické činnosti během celého jejich životního cyklu a případně i v celém hodnotovém řetězci, zejména s ohledem na jejich výrobu od zpracování surovin až po konečný produkt, používání, skončení životnosti a recyklaci;

 

fa)  zohledňují náklady spojené s nečinností na základě sendajského rámce OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030;

g)  zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti;

g)  zohledňují povahu a rozsah ekonomické činnosti a zohledňují možnost, že činnost přechází na udržitelné nastavení anebo provoz, a to prostřednictvím výzkumných a inovačních projektů, specifických časových lhůt a způsobů tohoto přechodu;

h)  zohledňují potenciální dopad na likviditu na trhu, riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

h)  zohledňují riziko, že se některá aktiva stanou „uvízlými“ v důsledku ztráty hodnoty vzhledem k přechodu na udržitelnější hospodářství, stejně jako riziko, že vzniknou nejednotné pobídky;

 

ha)    jsou snadno uplatnitelná a zabraňují příliš velké administrativní zátěži z hlediska dodržování;

i)  vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

i)  vztahují se na všechny relevantní ekonomické činnosti v makrohospodářském odvětví a zajišťují, aby bylo s uvedenými činnostmi zacházeno stejně, pokud jde o rizika jejich udržitelnosti, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům a výrazně nepoškozují jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12, aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na trhu;

j)  jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

j)  jsou stanovována tak, aby usnadňovala ověřování jejich dodržování, kdykoli je to možné.

2.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou energii, zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

2.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria založená na ukazatelích pro činnosti související s přechodem na čistou energii s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů, zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

3.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou nebo klimaticky neutrální mobilitu, zejména přechodem na jiné druhy dopravy, opatřeními ke zvýšení účinnosti a alternativními palivy, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

3.  Technická screeningová kritéria uvedená v odstavci 1 rovněž zahrnují kritéria pro činnosti související s přechodem na čistou nebo klimaticky neutrální mobilitu, zejména přechodem na jiné druhy dopravy, opatřeními ke zvýšení účinnosti a alternativními palivy, pokud podstatně přispívají k plnění některého z environmentálních cílů.

 

3a.  Pokud je větší část podniků, které vykonávají určitou ekonomickou činnost, jednoznačně na cestě k přeměně této činnosti na činnost udržitelnou, screeningová kritéria to mohou vzít v potaz. Toto směřování k přeměně lze prokázat trvalým úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, velkými investičními projekty spojenými s novými a udržitelnějšími technologiemi nebo konkrétními plány na přeměnu přinejmenším v počátečních fázích provádění.

4.  Komise provádí pravidelný přezkum screeningových kritérií uvedených v odstavci 1 a v případě potřeby pozměňuje akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení v souladu s vědeckým a technologickým vývojem.

4.  Komise provádí pravidelný přezkum screeningových kritérií uvedených v odstavci 1 a v případě potřeby pozměňuje akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení v souladu s vědeckým a technologickým vývojem.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Článek 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 15

Článek 15

Platforma pro udržitelné finance

Platforma pro udržitelné finance

1.  Komise zřídí platformu pro udržitelné finance složenou:

1.  Komise zřídí platformu pro udržitelné finance, jejíž složení zajistí vyváženost, širokou škálu názorů a rovné zastoupení žen a mužů. Je vyváženým způsobem složena ze zástupců těchto skupin:

a)  ze zástupců:

a)  ze zástupců těchto subjektů:

i)  Evropské agentury pro životní prostředí;

i)  Evropské agentury pro životní prostředí;

ii)  evropských orgánů dohledu;

ii)  evropských orgánů dohledu;

iii)  Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

iii)  Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

 

iiia)  Agentury Evropské unie pro základní práva;

 

iiib)  Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG);

b)  z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

b)  z odborníků zastupujících příslušné zúčastněné strany ze soukromého sektoru, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu a podnikatelského sektoru, jež zastupují konkrétní odvětví,

 

ba)  z odborníků zastupujících občanskou společnost, včetně odborníků na environmentální, sociální a pracovněprávní otázky a otázky státní správy;

c)  z odborníků jmenovaných za svou osobu, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

c)  z odborníků zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů a think thanků, včetně odborníků se všeobecnými odbornými znalostmi;

 

1a.  Odborníci uvedení v písm. b) a c) jsou jmenováni v souladu s článkem 237 finančního nařízení a mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména v otázkách udržitelnosti ve finančním sektoru.

 

1b.  Evropský parlament a Rada musí být o výběrovém řízení na pozice odborníků v platformě řádně a včas informovány.

2.  Platforma pro udržitelné finance:

2.  Platforma pro udržitelné finance:

 

-a)  poskytuje Komisi poradenství ohledně stanovení harmonizovaných ukazatelů uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. -a) a ohledně případné potřeby tyto ukazatele aktualizovat; vychází při tom z činnosti relevantních subjektů a iniciativ Unie, zejména z rámce pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství.

a)  poskytuje Komisi poradenství ohledně technických screeningových kritérií uvedených v článku 14 a ohledně případné potřeby tato kritéria aktualizovat;

a)  poskytuje Komisi poradenství ohledně technických screeningových kritérií uvedených v článku 14 a ohledně případné potřeby tato kritéria aktualizovat;

b)   analyzuje dopad technických screeningových kritérií, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování;

b)  analyzuje dopad technických screeningových kritérií založených na údajích a vědeckém výzkumu, kdykoli je k dispozici, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování;

c)  pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování technických screeningových kritérií pro danou ekonomickou činnost;

c)  pomáhá Komisi analyzovat požadavky zúčastněných stran týkající se vypracování nebo revidování technických screeningových kritérií pro danou ekonomickou činnost na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici; závěry těchto analýz jsou včas zveřejňovány na internetových stránkách Komise;

d)  poskytuje Komisi poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií pro možné další použití;

d)  na žádost Komise nebo Evropského parlamentu poskytuje Komisi nebo Evropskému parlamentu poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií pro možné další použití;

 

da)  ve spolupráci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) poskytuje Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU;

e)  sleduje kapitálové toky směrem k udržitelným investicím a pravidelně o nich informuje Komisi;

e)  na základě údajů a vědeckého výzkumu, kdykoli je k dispozici, sleduje a pravidelně Komisi informuje o trendech na úrovni EU a členský států týkajících se kapitálových toků, jež plynou z ekonomických činností směrem k udržitelným investicím a mají negativní dopad na udržitelnost životního prostředí;

f)  poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení.

f)  poskytuje Komisi poradenství ohledně případné potřeby pozměnit toto nařízení, zejména pokud jde o význam a kvalitu údajů a způsoby, jak snížit administrativní zátěž;

 

fa)  přispívá k hodnocení a rozvoji udržitelných finančních předpisů a politik, včetně otázek soudržnosti politik;

 

fb)  pomáhá Komisi při definování možných sociálních cílů.

 

2a.  Při plnění těchto úkolů platforma náležitě zohlední příslušné údaje a příslušný vědecký výzkum. Může vést veřejné konzultace s cílem získat v rámci svého mandátu názory zúčastněných stran na konkrétní záležitosti.

3.  Platformě pro udržitelné finance předsedá Komise.

3.  Platformě pro udržitelné finance předsedá Komise a platforma je ustavena v souladu s horizontálními pravidly Komise pro skupiny odborníků. Komise na svých webových stránkách zveřejňuje analýzy, jednání, zprávy a zápisy z platformy.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Článek 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 16

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. V rámci přípravy aktů v přenesené pravomoci provede Komise náležité konzultace a posoudí navrhované politické možnosti.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl.8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Článek 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 17

Článek 17

Ustanovení o přezkumu

Ustanovení o přezkumu

1.  Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

1.  Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky Komise zveřejní zprávu o uplatňování a dopadu tohoto nařízení. Tato zpráva zhodnotí:

a)  pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

a)  pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění tohoto nařízení s ohledem na vývoj technických screeningových kritérií založených na ukazatelích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;

b)  zda je případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti;

b)  zda je v zájmu usnadnění inovací a udržitelného přechodu případně potřeba revidovat kritéria stanovená v tomto nařízení pro posuzování environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti a spolu s nimi seznam ukazatelů;

c)  zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle;

c)  zda je vhodné rozšířit oblast působnosti tohoto nařízení na další cíle v oblasti udržitelnosti, zejména sociální cíle;

d)  použití definice environmentálně udržitelné investice v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné zavést mechanismus ověřování dodržování kritérií stanovených v tomto nařízení.

d)  použití definice environmentálně udržitelné investice a investic, jež mají negativní dopad na životní prostředí, v právních předpisech Unie a na úrovni členských států, včetně toho, zda je vhodné přezkoumat nebo zavést další mechanismus ověřování dodržování kritérií založených na ukazatelích stanovených v tomto nařízení;

 

da)  případnou nutnost více rozpracovat integrované požadavky na podávání zpráv uvedené v článku 17a (novém) v souvislosti se zveřejňováním nefinančních informací a informací o rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU;

 

db)  účinnost taxonomie při směrování soukromých investic do udržitelných činností.

 

1a.  Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky přezkoumá oblast působnosti tohoto nařízení, pokud vede k nadměrné administrativní zátěži nebo údaje nezbytné pro účastníky finančního trhu nejsou dostatečně k dispozici.

2.  Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další návrhy.

2.  Zprávy jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další legislativní návrhy.

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Článek 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 18

Článek 18

Vstup v platnost a použitelnost

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Články 3 až 13 tohoto nařízení se použijí:

2.  Články 3 až 13 tohoto nařízení se použijí:

a)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 1 a 2 ode dne 1. července 2020;

a)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 1 a 2 ode dne 1. července 2020;

b)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 4 a 5 ode dne 31. prosince 2021;

b)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 4 a 5 ode dne 31. prosince 2021;

c)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 3 a 6 ode dne 31. prosince 2022.

c)  v případě environmentálních cílů stanovených v čl. 5 bodech 3 a 6 ode dne 31. prosince 2022.

 

ca)  Vstup v platnost článku 17a podléhá a závisí na výsledku posouzení dopadu uvedeného v čl. 16c písm. a), které prokáže přidanou hodnotu, proveditelnost a přiměřenost změn směrnice 2013/34/EU.

(1)

Úř. věst. ... / Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Vytvoření rámce s cílem usnadnit udržitelné investování

Referenční údaje

COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD)

Datum předložení EP

24.5.2018

 

 

 

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

ECON

5.7.2018

ENVI

5.7.2018

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

5.7.2018

ITRE

5.7.2018

IMCO

5.7.2018

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

BUDG

28.6.2018

ITRE

19.6.2018

IMCO

19.6.2018

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Bas Eickhout

13.11.2018

Sirpa Pietikäinen

13.11.2018

 

 

Článek 55 – Postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

15.11.2018

Projednání ve výboru

6.12.2018

22.1.2019

 

 

Datum přijetí

11.3.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

45

19

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Ivo Belet, Pervenche Berès, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Esther de Lange, Stefan Eck, Markus Ferber, Jonás Fernández, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Stefan Gehrold, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Neena Gill, Julie Girling, Françoise Grossetête, Roberto Gualtieri, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Anneli Jäätteenmäki, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Kateřina Konečná, Werner Langen, Giovanni La Via, Peter Liese, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Lukas Mandl, Gabriel Mato, Alex Mayer, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Ralph Packet, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Dariusz Rosati, Anne Sander, Martin Schirdewan, Annie Schreijer-Pierik, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Renate Sommer, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Nils Torvalds, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Adina-Ioana Vălean, Babette Winter, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jørn Dohrmann, Bas Eickhout, Linnéa Engström, Eleonora Evi, Fredrick Federley, Christofer Fjellner, Ashley Fox, Anja Hazekamp, Sophia in ‘t Veld, Ramón Jáuregui Atondo, Syed Kamall, Alain Lamassoure, Ana Miranda, Luigi Morgano, Sirpa Pietikäinen, Michel Reimon, Andreas Schwab, Bart Staes, Lieve Wierinck, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Campbell Bannerman, Silvia Costa, Rosa D’Amato, Michael Gahler, Czesław Hoc, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jaromír Kohlíček, Arndt Kohn, Dietmar Köster, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Antonio López-Istúriz White, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Carolina Punset, Dennis Radtke, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Paul Rübig, Anders Sellström, Thomas Waitz, Jarosław Wałęsa, Kosma Złotowski

Datum předložení

13.3.2019


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

52

+

ALDE

Fredrick Federley, Anneli Jäätteenmäki, Wolf Klinz, Caroline Nagtegaal, Nils Torvalds, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

David Campbell Bannerman, Jørn Dohrmann, Ashley Fox, Syed Kamall, Bernd Lucke, Ralph Packet, Kay Swinburne

EFDD

Bernard Monot

ENF

Barbara Kappel

PPE

Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Markus Ferber, Christofer Fjellner, Michael Gahler, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Alain Lamassoure, Esther de Lange, Werner Langen, Giovanni La Via, Peter Liese, Antonio López-Istúriz White, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Luděk Niedermayer, Dennis Radtke, Dariusz Rosati, Paul Rübig, Anne Sander, Annie Schreijer-Pierik, Andreas Schwab, Anders Sellström, Renate Sommer, Theodor Dumitru Stolojan, Adina-Ioana Vălean, Jarosław Wałęsa

45

-

ECR

Czesław Hoc, Stanisław Ożóg, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska, Kosma Złotowski

EFDD

Julia Reid

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Anja Hazekamp, Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná, Dimitrios Papadimoulis, Martin Schirdewan

PPE

Stefan Gehrold, Julie Girling

S&D

Pervenche Berès, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Silvia Costa, Miriam Dalli, Seb Dance, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Arndt Kohn, Dietmar Köster, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Susanne Melior, Clare Moody, Luigi Morgano, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Babette Winter, Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

19

0

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Sophia in 't Veld, Carolina Punset, Frédérique Ries

EFDD

Rosa D'Amato, Eleonora Evi, Piernicola Pedicini

PPE

Lukas Mandl, Sirpa Pietikäinen

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Linnéa Engström, Ana Miranda, Michel Reimon, Molly Scott Cato, Bart Staes, Ernest Urtasun, Thomas Waitz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. března 2019Právní upozornění