Postup : 2019/2028(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0017/2019

Předložené texty :

A9-0017/2019

Rozpravy :

PV 22/10/2019 - 14
CRE 22/10/2019 - 14

Hlasování :

PV 23/10/2019 - 11.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0038

<Date>{15/10/2019}15.10.2019</Date>
<NoDocSe>A9‑0017/2019</NoDocSe> (<RefVer>Část 1</RefVer>)
PDF 510kWORD 226k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(11734/2019 – C9‑0119/2019 – 2019/2028(BUD))</DocRef>

Část 1: Návrh usnesení


<Commission>{BUDG}Rozpočtový výbor</Commission>

Zpravodajové:  <Depute>Monika Hohlmeier (oddíl III – Komise)</Depute>

 <Depute>Eider Gardiazabal Rubial (ostatní oddíly)</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro ROZVOJ
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro rybolov
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 DOPIS Výboru pro mezinárodní obchod
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

týkajícího se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 (11734/2019 – C9-0119/2019 – 2019/2028(BUD))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

 s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie[1],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012[2],

 s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[3] („nařízení o VFR“),

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III – Komise[5],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. března 2019 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2020[6],

 s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, který přijala Komise dne 5. července 2019 (COM(2019)0400),

 s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020, který Rada přijala dne 3. září 2019 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2019 (11734/2019 – C9-0119/2019),

 s ohledem na čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody, kterou Evropská unie ratifikovala dne 5. října 2016,

 s ohledem na situační zprávu Evropského účetního dvora s názvem „Opatření EU v oblasti energetiky a změny klimatu“ (2017),

 s ohledem na sdělení Komise „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773,

 s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

 s ohledem na stanoviska ostatních příslušných výborů,

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0017/2019),

Oddíl III

Celkový přehled

1. připomíná, že ve svém usnesení ze dne 14. března 2019 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 definoval Parlament jasné politické priority, aby se rozpočet na rok 2020 stal mostem k budoucnosti Evropy a vytvářel evropskou přidanou hodnotu; znovu potvrzuje, že mu na těchto prioritách velmi záleží, a vyjadřuje níže uvedený postoj s cílem zajistit patřičnou úroveň jejich financován, aby bylo možné je naplnit;

2. znovu opakuje svůj názor, že rozpočet na rok 2020 by měl vytvořit podmínky pro víceletý finanční rámec (VFR) a být pevným výchozím bodem pro zahájení nové generace programů a politik Unie; navíc připomíná, že rok 2020 je posledním rokem stávajícího VFR, a tedy poslední šancí přiblížit se naplnění politických závazků, které si Unie na toto období vytyčila, včetně klimatického cíle, cílů udržitelného rozvoje OSN a evropského pilíře sociálních práv; v tomto kontextu zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí vyhodnocovat a integrovat plný dopad politik Unie na rovnost žen a mužů (tvorba rozpočtu zajišťující rovnost žen a mužů) a tím prosazovat začleňování genderového hlediska a rovné příležitosti;

3. bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, v němž jsou oproti návrhu Komise sníženy prostředky na závazky o 1,51 miliardy EUR; domnívá se, že škrty Rady jsou v příkrém rozporu s prioritami Unie, že nejsou odůvodněny absorpční kapacitou a jejich účelem je zvrátit všechna konkrétní zvýšení požadovaná a prosazená Parlamentem v předchozích rozpočtových rocích; rozhodl se proto v zásadě vrátit na úroveň návrhu rozpočtu prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a to jak u operačních, tak u správních výdajů, a vycházet ve svém postoji z návrhu rozpočtu;

4. je pevně přesvědčen, že je nutné řešit výzvy v oblasti klimatu a chránit životní prostředí způsobem, který povede ke zvyšování zaměstnanosti a k tvorbě nových pracovních míst, posilování konkurenceschopnosti, podpoře udržitelného rozvoje a zajištění sociální prosperity; poukazuje na klíčovou úlohu nových a vznikajících technologií při dosahování tohoto cíle; zdůrazňuje, že Unie by měla jít příkladem a inspirovat ostatní země na celém světě, aby více investovaly do oblasti klimatu; vítá důrazné výzvy k akci ze strany lídrů Unie na nedávném klimatickém summitu OSN a závazky, které v poslední době přijaly některé členské státy s cílem navýšit výdaje v oblastech, jako je energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a dopravní a energetická infrastruktura; je přesvědčen, že těmto prohlášením by měly odpovídat konkrétní kroky členských států, a to i při jednání v Radě;

5.  připomíná povinnosti Unie vyplývající z Pařížské dohody a závazek Unie dosáhnout v období 2014–2020 cíle, aby 20 % výdajů Unie směřovalo do oblasti klimatu; konstatuje, že s klimatem je spojeno 21,0 % prostředků na závazky navržených v návrhu rozpočtu na rok 2020 a že na tuto oblast by muselo být věnováno nejméně dalších 3,5 miliardy EUR, aby bylo 20% cíle dosaženo; vyjadřuje politování nad tím, že ve stávajícím VFR má rozpočet Unie omezené prostředky k tomu, aby mohl řešit výzvy spojené s klimatem sám o sobě, a poukazuje na potřebu mnohem větších investic v této oblasti, které Komise odhaduje v rozpětí 175 až 290 miliard EUR ročně;

6.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2020 by měl Unii připravit na ještě ambicióznější cíl v oblasti klimatu v rámci VFR na období 2021–2027, aby byla naplněna očekávání evropských občanů; požaduje transparentnější, důraznější a komplexnější metodiku vytvořenou v souladu s mezinárodně uznávanými metodikami, včetně reformovaných ukazatelů výkonnosti pro definování a sledování výdajů spojených s klimatem a biologickou rozmanitostí; očekává konkrétní návrh týkající se Zelené dohody pro Evropu, který byl oznámen v politických pokynech nově zvolené předsedkyně Komise; v této souvislosti připomíná své pevné odhodlání reformovat systémy vlastních zdrojů Unie, včetně zavedení souboru nových vlastních zdrojů, které budou lépe odpovídat hlavním prioritám politiky Unie, včetně boje proti změně klimatu;

7. proto navrhuje rozpočet Unie na rok 2020, který významně přispěje k řešení environmentálních výzev a změny klimatu a který v co největší míře vyrovná nenaplněné závazky na cestě k dosažení cíle vynaložení 20 % prostředků Unie v období 2014–2020 na opatření v oblasti klimatu; navrhuje výrazné zvýšení prostředků o více než 2 miliardy EUR nad úroveň návrhu rozpočtu u rozpočtových položek napříč okruhy, především u podokruhu 1a, které významně přispívají k naplnění výdajového cíle v oblasti klimatu; pečlivě soustřeďuje tato navýšení do položek, jež vykazují vynikající míru plnění a mají operační schopnost absorbovat v roce 2020 dodatečné prostředky;

8. zdůrazňuje, že zastřešující prioritou rozpočtu Unie jsou i nadále mladí lidé; upozorňuje na to, že navzdory pozitivním trendům směřujícím ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v Unii vytváří nedostatek budoucích příležitostí pro mladé lidi v některých částech Unie reálnou společenskou krizi, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a regiony panují značné rozdíly; proto se rozhodl zvýšit prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) nad úroveň navrhovanou Komisí, mimo jiné proto, aby byl zajištěn hladký přechod na Evropský sociální fond plus (ESF+) v příštím VFR;

9. zvyšuje finanční prostředky k uspokojení budoucí poptávky po programu Erasmus+, který je primárním programem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně neakademického vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě; zdůrazňuje, že program Erasmus + je klíčovým programem Unie, který je mezi občany obecně znám a který přináší hmatatelné výsledky s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou; připomíná svůj závazek ztrojnásobit financování tohoto programu ve VFR na období 2021–2027; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v přípravné akci DiscoverEU a dále ji posílit vzhledem k jejímu plánovanému začlenění do programu Erasmus+ na období 2021–2027; požaduje, aby byl kladen zvláštní důraz na opatření mobility v oblasti vzdělávání dospělých, a to zejména pro seniory v rámci programu Erasmus+;

10. navrhuje další cílená navýšení prostředků v rozpočtových položkách týkajících se priorit Parlamentu, jako jsou například MSP, digitalizace, umělá inteligence, výzkum rakoviny, spolupráce v oblasti bezpečnosti a justice, cla a migrační a vnější politika včetně rozvojové a humanitární pomoci;

11. obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb decentralizovaných agentur, jež předložila Komise; proto se domnívá, že jakékoli škrty navrhované Radou by ohrozily řádné fungování agentur a neumožnily by jim plnit svěřené úkoly; navrhuje cílená zvýšení prostředků pro agentury, které budou plnit dodatečné úkoly nebo které čelí zvýšené pracovní zátěži z důvodu nových výzev;

12. dospěl k závěru, že pro účely dostatečného financování naléhavých priorit vyjádřených výše a s ohledem na velmi těsná nebo neexistující rozpětí v určitých okruzích rozpočtu na rok 2020 je nutné v plné míře uvolnit prostředky nástroje pružnosti a celkového rozpětí pro závazky a uvolnit prostředky rozpětí pro nepředvídané události, přičemž část těchto prostředků rovněž zůstává k dispozici na financování nepředvídaných událostí, které mohou nastat v průběhu příštího roku; rovněž připomíná, že flexibilita stanovená v nařízení o VFR skončí na konci tohoto období;

13.  zdůrazňuje, že je třeba plně využít možnosti opětovného využití zrušených závazků na výzkum v souladu s čl. 15. odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada opět odmítá uplatnění tohoto legislativního ustanovení, které Komise navrhla za účelem částečné aktivace návrhu rozpočtu; deklaruje záměr trvat na svém postoji, který odráží jak literu, tak ducha finančního nařízení; hodlá tuto záležitost vyřešit v rámci letošního rozpočtového dohodovacího řízení; navrhuje, aby byly tyto zrušené závazky opětovně využity v plné výši na posílení čtyř rozpočtových položek programu Horizont 2020 s nejvyšší mírou výzkumné činnosti související s klimatem;

14. stanoví celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2020 (všechny oddíly) na 170 971 519 973 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 2 699 813 994 EUR; mimoto se rozhodl uvolnit částku 280 700 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; stanoví celkovou výši prostředků na platby v rozpočtu na rok 2020 (všechny oddíly) na 159 146 168 195 EUR;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

15. poukazuje na to, že program Horizont 2020 vytváří velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu a má zásadní přínos pro rozvoj zelených technologií a inovací šetrných ke klimatu a k životnímu prostředí, jež jsou základem dekarbonizované budoucnosti a podpoří přechod k oběhovému hospodářství; mimoto zdůrazňuje význam tohoto programu pro další důležité oblasti evropského výzkumu, jako je digitalizace, umělá inteligence nebo výzkum rakoviny; proto u programu Horizont 2020 výrazně zvyšuje prostředky na závazky o 737,8 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; dále, v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, uvolňuje celou částku 280,7 milionu EUR v prostředcích na závazky, jež byly zrušeny v roce 2018 v důsledku neprovedení výzkumných projektů, v rozpočtových položkách programu Horizont 2020, jež jsou nejrelevantnější pro výzkumné projekty v oblasti klimatu, a vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost spravedlivému geografickému rozložení těchto prostředků;

16. je přesvědčen, že boj proti rakovině by měl být pro Unii absolutní prioritou a že je třeba v tomto směru vyvinout větší úsilí; zdůrazňuje, že výzkum rakoviny je v tomto procesu důležitým pilířem; přijímá proto navýšení finančních zdrojů určených na výzkum rakoviny v rámci příslušných rozpočtových položek programu Horizont 2020, které zároveň prokazují velmi vysokou míru plnění rozpočtu; trvá na tom, aby se výzkum v této oblasti neprodleně zintenzivnil, a to i pokud jde o výrazně větší investice předpokládané v příštím víceletém finančním rámci;

17. připomíná, že postavení Evropy jako vedoucího poskytovatele informačních a komunikačních technologií závisí na zdrojích pro rozvoj a testování nových technologií IKT a poskytování pomoci začínajícím podnikům a technologickým podnikům s cílem zvýšit odpovídající kapacitu trhu; v této souvislosti znovu opakuje, že je třeba poskytnout dodatečné financování evropským výzkumným zařízením a malým a středním podnikům se zaměřením na vývoj a rozvoj technologií, jako jsou vyhledávače, překladatelské služby a podobné průkopnické technologie;

18. zdůrazňuje klíčovou roli Nástroje pro propojení Evropy při podpoře strategického budování vysoce výkonné transevropské sítě, která bude udržitelná a propojená, pokud jde o infrastrukturu v oblastech dopravy, se zvláštním důrazem na železniční dopravu včetně nočních vlaků, energetiky a IKT, a která zásadním způsobem přispěje k přechodu na klimaticky neutrální společnost; proto navrhuje zvýšení financování dopravní a energetické složky Nástroje pro propojení Evropy celkem o 545 milionů EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

19. domnívá se, že je rovněž nezbytné posílit další důležité priority v tomto podokruhu; poukazuje v tomto ohledu na MSP, které jsou klíčovým prvkem hospodářství Unie a mají zásadní význam pro investice a tvorbu pracovních míst vysoké kvality ve všech členských státech; v této souvislosti přijímá zvýšení prostředků na program COSME s cílem dále povzbudit potenciál programu, pokud jde o podporu podnikání, včetně podnikání žen, zvyšování konkurenceschopnosti a přístup podniků EU k trhům, a žádá, aby byl kladen důraz na digitální transformaci MSP; připomíná, že navrhované rozpočtové prostředky pro program COSME byly ještě nižší, než předpokládal finanční plán, a přijímá zvýšení prostředků na závazky o 50 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

20. zdůrazňuje, že Erasmus+ je i nadále vysoce ceněným a velmi oblíbeným programem s objemem žádostí, který zdaleka přesahuje dostupné finanční prostředky, a že pomáhá posilovat vnímání společné evropské identity; přijímá proto zvýšení prostředků na závazky o 123,4 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu s cílem bojovat proti nízké míře úspěšnosti žádostí a zajistit, aby se tohoto programu mohlo účastnit více lidí;

21.  navrhuje cílené zvýšení prostředků pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví, Agenturu Evropské unie pro železnice, Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a prostředků a počtu zaměstnanců Agentury pro evropský GNSS, Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER);

22. zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 1a o 1 503 766 221 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány s využitím dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; mimoto uvolňuje pro tento podokruh částku 280 700 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

23. připomíná, že udržitelný růst a dobře cílené investice mají klíčový význam pro tvorbu kvalitních pracovních míst a všeobecné zvyšování prosperity, a že prostředky strukturálních fondů a investice je proto třeba účinněji nasměrovat do podpory inkluzivního růstu, snižování nerovnosti a podpory vzestupné sociální soudržnosti;

24. vyjadřuje politování nad tím, že míra nezaměstnanosti mladých lidí, která podle odhadů dosahovala v dubnu 2019 míry 14,2 %, zůstává nepřijatelně vysoká a v některých členských státech a regionech Unie představuje obzvláště palčivý problém; zdůrazňuje, že je nutné u mladých lidí zlepšit jejich zaměstnatelnost a schopnost podnikat a že je nutné zamezit nerovnostem; je přesvědčen, že boj proti nezaměstnanosti vyžaduje značné finanční úsilí; je odhodlán zajistit dodatečné financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v posledním roce stávajícího VFR; zdůrazňuje, že je třeba urychlit plnění tohoto programu a zefektivnit jej, aby vnitrostátním politikám zaměstnanosti přinášel vyšší evropskou přidanou hodnotu; proto u Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí navrhuje zvýšení prostředků na závazky o 363,3 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

25. zvyšuje financování technické pomoci s cílem řešit složitost postupů řízení projektů, od přípravy žádostí přes finanční řízení až po sledování dopadů, která je největší překážkou lepší absorpce strukturálních fondů;

26. zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1b o 373 278 264 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány prostřednictvím zvláštních nástrojů;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

27. se znepokojením konstatuje, že s úsilím o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti souvisí opět pouze 8,3 % celkových závazků, což je nejnižší procentní podíl od roku 2015, a to navzdory bezprecedentní a zrychlující se míře vymírání druhů; vyzývá k tomu, aby byly vyčleněny dostatečné a dohledatelné zdroje pro zajištění dlouhodobé a soudržné ochrany biologické rozmanitosti v celé Unii; v souladu s obecnou prioritou boje proti změně klimatu zaměřuje výrazná zvýšení v hodnotě 233 milionů EUR v prostředcích na závazky do rozpočtových položek týkajících se programu LIFE+ v hlavě 7 a 34; očekává, že Komise zaručí potřebnou absorpční kapacitu pro účinné využívání těchto dodatečných prostředků a zajistí spravedlivější geografické rozložení těchto finančních prostředků šetrných k životnímu prostředí, stejně jako tomu bude v případě programů příštího VFR;

28. navrhuje nezbytná zvýšení prostředků u vybraných rozpočtových položek, zejména za účelem financování opatření k řešení dopadu afrického moru prasat v některých členských státech; bere na vědomí závažný dopad a velký počet ohnisek zaznamenaných od začátku roku 2019, kdy byly utraceny desítky tisíc zvířat; konstatuje, že třetí země investují do výzkumu vývoje vakcíny proti africkému moru prasat a že Unie by měla investovat do výzkumu a vývoje vakcíny, která by pomohla zamezit šíření a výskytu afrického moru prasat v co nejkratší době;

29. připomíná, že výši prostředků Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) bude ještě třeba upravit zohledněním účelově vázaných příjmů, které mají být podle návrhu na změnu předloženého Komisí k dispozici v roce 2020;

30.  navrhuje cílené zvýšení prostředků a počtu zaměstnanců Evropské agentury pro životní prostředí;

31. zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 2 o 267,3 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), jež budou financovány z dostupného rozpětí v rámci stropu; zdůrazňuje, že by nemělo dojít k dalším škrtům v oblasti rozpočtu na zemědělství, neboť zemědělské odvětví často postihují krize vyžadující rozpočtovou reakci;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

32. vzhledem k nerealisticky nízkému stropu již od začátku stávajícího VFR posiluje financování priorit Parlamentu v oblasti vnitřní bezpečnosti, migrace, základních práv a dodržování zásad právního státu a v oblasti potírání diskriminace a prosazování rovnosti žen a mužů a boje proti genderově podmíněnému násilí; důrazně se staví proti škrtům prostředků Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), které navrhuje Rada, a odmítá její návrh na přesunutí 400 milionů EUR v prostředcích na závazky do rezervy v očekávání průlomového posunu ve věci reformy nařízení Dublin III[7], neboť by to bránilo tomu, aby členské státy v přední linii dostávaly podporu na zvládání migračního tlaku humánním způsobem;

33. zdůrazňuje, že je mimořádně důležité investovat do dostatečného finančního a personálního zajištění všech agentur činných v oblasti migrace, bezpečnosti a ochrany hranic, zejména Europolu, Eurojustu, Úřadu evropského veřejného žalobce, Frontexu a Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA); zdůrazňuje, že Úřad evropského veřejného žalobce musí mít k dispozici nezbytné prostředky, aby mohl důkladně vyšetřovat a stíhat přeshraniční trestnou činnost;

34. vyzývá Komisi, aby urychleně vytvořila fond zaměřený na podporu pátracích a záchranných operací s cílem zaručit efektivitu těchto operací ve Středomoří;

35.  znovu potvrzuje svou ochotu využívat rozpočet Unie jako nástroj účinného boje proti stávajícím nerovnostem a prosazování rovnosti žen a mužů, zejména zvýšením zdrojů pro specifický cíl Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství a pro lidský rozvoj v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje potřebu dostatečného financování boje proti genderově podmíněnému násilí a násilí proti ženám a dívkám z řad uprchlíků a dalším znevýhodněným skupinám, jako jsou osoby LGBTQI+;

36. navrhuje 10% zvýšení prostředků na závazky u dílčích programů MEDIA a Kultura v rámci programu Kreativní Evropa s cílem napravit jejich chronické podfinancování a nízkou úspěšnost žádostí o financování; rovněž zvyšuje prostředky na multimediální akce, které mají zásadní význam v boji proti dezinformacím a při podpoře nezávislé žurnalistiky;

37.  navrhuje také cílené zvýšení příspěvku Unie pro Evropskou agenturu pro léčivé přípravky;

38. zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 3 o 121 799 746 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 4 – Globální Evropa

39. zdůrazňuje, že je nutné, aby rozpočet Unie více přispíval na opatření pro zmírňování změny klimatu a adaptaci na ni a na klimatickou diplomacii v zemích, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci a mechanismus civilní ochrany Unie; poukazuje na možnost poskytovat z rozpočtu Unie finanční pomoc na snižování rizika katastrof a uvolnit prostředky z inovativních finančních nástrojů, včetně plánu vnějších investic EU, na podporu příprav a financování rozvojových projektů v Africe souvisejících s klimatem;

40. navrhuje výrazné zvýšení financování pro země západního Balkánu v rámci nástroje předvstupní pomoci, zejména v oblastech, kde fungují demokratické instituce a veřejná správa a kde jsou dodržovány zásady právního státu a řádné správy; zdůrazňuje důležitost smysluplného financování s ohledem na četné výzvy, kterým bude Unie spolu s členskými státy čelit v rámci evropského sousedství, na podporu politických reforem a dosažení souladu s acquis v oblasti západního Balkánu;

41. připomíná, že vzhledem k přetrvávajícím bezpečnostním hrozbám a zhoršování bezpečnostní situace na východních hranicích Unie a vzhledem k obtížným reformám, s nimiž se potýkají východoevropští partneři, je důležité poskytnout dostatečné finanční prostředky na podporu předcházení krizím a konfliktům, stability, demokracie a budování důvěry a zvýšit úsilí na podporu snižování chudoby a na podporu hospodářského rozvoje v tomto regionu; dále připomíná, že země jižního sousedství potřebují dodatečnou podporu, neboť čelí enormnímu tlaku, včetně konfliktů v Sýrii a Libyi, nárůstu extremismu a souvisejících pohybů uprchlíků a migrantů;

42. pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro komunitu kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří se chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo stanoveno ve třetí Vídeňské dohodě, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

43. zdůrazňuje odpovědnost Unie za podporu ochrany Arktidy; zdůrazňuje, že je důležité investovat do soudržnější politiky EU pro arktickou oblast;

44. vyzývá k navýšení finančních prostředků na projekty zaměřené na podporu uprchlíků z Venezuely, kteří našli útočiště v sousedních zemích, včetně území členských států EU v Karibiku;

45. je přesvědčen, že vzhledem k závažným a vytrvalým snahám Turecka o ohrožení regionální stability agresivním chováním vůči členských státům a vzhledem k nedostatkům v oblasti demokracie, právního státu a základních práv v této zemi je odůvodněné ještě snížit prostředky pro Turecko v rámci nástroje předvstupní pomoci; proto se rozhodl zachovat škrty v prostředcích pro Turecko navržené Radou, snížit toto financování o dalších 5 milionů EUR a přesunout prostředky ve výši 100 milionů EUR do rezervy;

46. vyjadřuje politování nad omezenou úlohou Parlamentu při dohledu a správě fondu EUTF; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby Parlament kontroloval činnost operačního výboru EUTF, a vyzývá Komisi, aby poskytovala podrobné informace o jeho rozhodnutích a zajistila účast Parlamentu na jeho schůzích;

47. zvyšuje celkové prostředky v okruhu 4 o 257 217 394 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

48. obnovuje návrh rozpočtu v položkách správních nákladů, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4; navrhuje zvýšení prostředků na závazky o 5,5 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, a to na Konferenci o evropské demokracii a budoucnosti Evropy; upozorňuje na to, že by tato konference měla být schopna pracovat s nezbytnou mírou samostatnosti a se zapojením Parlamentu v rovnocenném postavení s ostatními evropskými institucemi; zdůrazňuje také, že by měla konference umožnit účast a zapojení širokého okruhu občanů včetně mladých lidí;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

49. připomíná důležitost pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; v této souvislosti zdůrazňuje, že u těch, které vytvářejí podmínky pro nové programy podporované stávajícím předsedou Komise a Parlamentem, jako je Fond pro spravedlivý přechod, by Komise měla věnovat zvláštní pozornost jejich provádění v podobě, která by získala co nejširší podporu Parlamentu; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor PP a PA, který reflektuje politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby PP a PA urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

50. upozorňuje na bezprecedentní rozpětí ve výši 20 067,6 milionu EUR ponechané pod stropem prostředků na platby v návrhu rozpočtu v důsledku velmi pozdního zahájení programů na období 2014–2020 a z toho vyplývajícího nahromadění nevyužitých prostředků na platby, zejména v podokruhu 1b; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nedocházelo k výrazné kumulaci žádostí o platbu na počátku příštího VFR, což by mohlo vést k další platební krizi v rozpočtu Unie, jako tomu bylo ve stávajícím období, a mohlo by to bránit řádnému zahájení další generace programů na období 2021–2027;

51. zvyšuje proto prostředky na platby u evropských strukturálních a investičních fondů celkem o 3 miliardy EUR na základě očekávání, že členské státy ještě urychlí provádění svých operačních programů v posledním roce stávajícího VFR a lépe naplní své vlastní prognózy; zvyšuje prostředky záručního fondu EFSI o 948 milionů EUR s cílem předsunout do roku 2020 rozpočtově neutrálním způsobem roční splátky, které byly dosud plánovány na roky 2021 až 2023, tedy na období, kdy by měl být podle očekávání tlak na platby vyšší; mimoto zvyšuje prostředky na platby v položkách, u nichž jsou zvyšovány prostředky na závazky;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

52. obnovuje prostředky stanovené v odhadu příjmů a výdajů na základě pečlivé a zodpovědné analýzy potřeb Parlamentu na rok 2020, která byla schválena prostřednictvím výše uvedeného usnesení valnou většinou hlasů na plenárním zasedání dne 28. března 2019; je si vědom toho, že článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje Komisi upravovat návrhy odhadu příjmů a výdajů jiných orgánů; vyjadřuje nicméně překvapení a znepokojení nad škrty provedenými Komisí v rozpočtu Parlamentu, které narušují tradici dobré spolupráce mezi oběma orgány;

53. zvyšuje prostředky ve dvou položkách nad úroveň návrhu rozpočtu z důvodu dvou nových okolností, které mají dopad na přechodné příspěvky v rozpočtu na rok 2020 a jimž nebylo možné zabránit: vyšší počet poslanců, kteří nebyli v evropských volbách opětovně zvoleni (63 %, zatímco pro výpočet byla použita průměrná míra 50 %), a odklad brexitu na 31. říjen 2019; zvyšuje rovněž prostředky pro evropské politické nadace, neboť jejich činnost má zásadní význam pro podporu demokracie a boj proti falešným zprávám a dezinformacím;

54. v souladu s odhadem příjmů a výdajů přijatým Parlamentem:

 žádá předsednictvo, aby vypracovalo technické řešení, které poslancům EP umožní uplatňovat své hlasovací právo během čerpání mateřské či otcovské dovolené nebo dlouhodobého volna z důvodu nemoci;

 znovu vyzývá k tomu, aby byl rozhodovací proces v politice v oblasti nemovitostí transparentní; proto se staví proti současné praxi sběrného převodu prostředků na konci roku, které jsou přiděleny na probíhající stavební projekty, k němuž dochází systematicky v týž kapitolách a hlavách a často i v týž rozpočtových položkách; domnívá se, že politika v oblasti nemovitostí by měla být financována transparentním způsobem z rozpočtových položek, které jsou pro ni určeny;

 připomíná svou žádost, aby předsednictvo zajistilo plnou harmonizaci výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů, a to od 1. ledna 2020;

 znovu vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby revidovaly prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a osob vyslaných na pracovní cesty mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že v rámci této revize by měla být zvážena možnost, aby poslance při oficiálních parlamentních delegacích a pracovních cestách za určitých podmínek doprovázeli akreditovaní parlamentní asistenti;

 žádá generálního tajemníka, aby urychleně předložil prováděcí pravidla, která zaručí akreditovaným parlamentním asistentům statutární práva, aby se zamezilo diskreční interpretaci a stávajícím nerovnostem, jež brání plnému výkonu jejich činnosti v souladu se statutem poslanců a statutem asistentů;

 žádá plné provedení opatření, která Parlament doporučil ve svém usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v Evropské unii[8], mezi něž patří zejména uspořádání školení na téma boje proti obtěžování pro všechny zaměstnance a poslance, externí audit obou existujících výborů pro případy obtěžování a jejich sloučení do jednoho nezávislého výboru, jehož stálými členy budou lékaři a právníci; požaduje větší podporu, pokud jde o pokrytí nákladů na dodatečné zaměstnance, kteří budou řešit případy obtěžování v Parlamentu, aby byl k dispozici speciální tým s odbornými znalostmi v oblasti lékařské a psychologické péče, práva a řízení lidských zdrojů a aby byly pokryty soudní a lékařské výdaje obětí obtěžování v souladu s článkem 24 služebního řádu;

 znovu opakuje svůj požadavek, aby generální tajemník předložil podrobné odhady a rozpisy nákladů na přípravné technické práce u budovy SPAAK v souvislosti s renovací v odhadované výši 12,4 milionu EUR;

 opakuje svůj požadavek, aby se více využívaly videokonference a jiné technologie, které chrání životní prostředí a šetří zdroje, zejména s cílem omezit povinnost cestovat mezi třemi pracovními místy;

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

55.  konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto odpovídá – s určitými výjimkami – jejich finančním požadavkům; domnívá se, že škrty navrhované Radou by proto měly negativní dopad na fungování těchto institucí a tedy i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úroveň návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, včetně plánů pracovních míst evropského inspektora ochrany údajů a Evropské služby pro vnější činnost; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady týkající se Rady a Evropské rady;

56. domnívá se, že v omezeném počtu případů a při zohlednění odhadů příjmů a výdajů příslušných institucí je nezbytné zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu a navrhnout dodatečná pracovní místa; proto navrhuje:

a) u Soudního dvora, vzhledem k jeho rostoucí pracovní zátěži, obnovit 11 pracovních míst navržených Soudním dvorem v jeho odhadu příjmů a výdajů (7 míst AD a 4 místa AST), která Komise nezahrnula do návrhu rozpočtu, a poskytnout nezbytné prostředky na odměny a příspěvky;

b) u Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů zvýšit prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu u několika položek, aby byla zachována podobná výše prostředků jako v minulém roce;

c) u evropského veřejného ochránce práv přidat dvě pracovní místa AD nad rámec návrhu rozpočtu a současně mírně snížit prostředky ve třech rozpočtových položkách s cílem vyrovnat obnovené částky ve dvou jiných položkách;

o

o o

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (1.10.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Michael Gahler</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. se znepokojením bere na vědomí snížení prostředků na závazky v okruhu 4 (Globální Evropa) o více než 1 miliardu EUR, které by vedlo k tomu, že rozpočet na vnější činnost by byl nižší než kdykoli za předcházející tři roky; je přesvědčen, že v současném mezinárodním kontextu musí EU ve spolupráci se svými členskými státy převzít nikoli méně, ale naopak více odpovědnosti a že musí disponovat nezbytnými finančními zdroji s ohledem na početné výzvy v jejím sousedství i mimo něj; žádá, aby byla rezerva ve výši více než 200 milionů EUR v rozpětí okruhu 4 přidělena mimo jiné na reakce na krize, předcházení konfliktům, budování míru a připravenost na krize;

2. je přesvědčen, že je zapotřebí dalšího navýšení finančních prostředků pro země západního Balkánu v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II), zejména v oblastech fungování demokratických institucí, právního státu, řádné správy věcí veřejných a veřejné správy; bere na vědomí, že Komise doporučila zahájit jednání o přistoupení s Albánií a Severní Makedonií; zdůrazňuje, že je důležité tento slib splnit a zahájit jednání o přistoupení již v roce 2019; v této souvislosti nesouhlasí s navrhovaným snížením prostředků vyčleněných na podporu politických reforem a přizpůsobení se acquis v zemích západního Balkánu a požaduje naopak výrazné navýšení těchto prostředků;

3. konstatuje, že prostředky vyčleněné pro Turecko zůstávají i nadále na nízké úrovni, a je přesvědčen, že tato situace je odůvodněna vážnými a setrvalými nedostatky v oblasti demokracie, právního státu a základních práv panujícími v Turecku; vyzývá Komisi, aby situaci pozorně sledovala, a bude-li to považováno za nezbytné, finanční podporu upravila, avšak nadále udržovala vazby s tureckými občany; vítá zvýšené zaměření na podporu občanské společnosti, zejména v oblasti demokracie a právního státu, a pokračující transformaci směrem k přímému řízení a vybízí Komisi, aby k tomuto novému uspořádání směřovala ještě rychleji;

4.  zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit stabilitu východního a jižního sousedství EU; zdůrazňuje zejména, že je třeba podporovat klíčové země, jako je Ukrajina, Moldavsko, Tunisko a Gruzie, které všechny dosáhly významného pokroku, který by měl být uznán a podporován; připomíná, že je důležité zachovat vysokou míru podpory a zapojení EU pro stabilní evropské sousedství a zároveň zohlednit odhodlanost partnerských zemí provádět komplexní reformní programy, zejména v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv; dále připomíná, že vzhledem k neustávajícím bezpečnostním hrozbám a zhoršování bezpečnostní situuace na východních hranicích EU je důležité pokračovat v budování důvěry s východními partnery a poskytovat dostatečné finanční prostředky na podporu stability a budování demokracie v tomto regionu, zejména pokud jde o Ukrajinu a přetrvávající konflikt, který Rusko vytváří na východní Ukrajině; s ohledem na rostoucí ruskou agresivitu vůči Gruzii, podporuje posílenou a viditelnější úlohu pozorovatelské mise EU v Gruzii; zdůrazňuje, že v případě Moldavska by EU měla vycházet z aktuálního politického vývoje a zajistit silnou finanční podporu, aby byly provedeny nezbytné demokratické, hospodářské a sociální reformy;

5. vyzývá k navýšení finančních prostředků určených na boj proti dezinformačním kampaním, které ohrožují demokratické procesy v sousedství Unie;

6. připomíná, že země v jižním sousedství čelí obrovskému tlaku v důsledku bouřlivého vývoje v této oblasti, včetně konfliktů v Sýrii a Libyi, nárůstu extremismu a souvisejících pohybů uprchlíků a migrantů, a je přesvědčen, že větší úsilí a financování opatření na budování důvěry by mohly být způsobem, jak řešit současné problémy; vyzývá ke zrušení navrhovaných rozpočtových škrtů u jižních sousedů Unie v rámci evropského nástroje sousedství (ENI); opakuje, že příspěvky určené k plnění příslibu prostředků pro Sýrii z nástroje ENI a ze svěřenského fondu EU pro Afriku nesmějí být na úkor klíčových priorit nástroje ENI, a vyzývá k tomu, aby byly tyto dodatečné závazky v plné míře kompenzovány zvýšením prostředků;

7.  vítá závazky přijaté na třetí bruselské konferenci nazvané „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“ a zdůrazňuje, že kromě přidělených 560 milionů EUR se EU musí zavázat k dlouhodobému a stabilnímu zapojení v tomto regionu; zdůrazňuje úsilí organizací působících v oblasti shromažďování důkazů v Sýrii a požaduje, aby byly jako základní priorita především zachovány důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, kterých se dopustily všechny strany konfliktu;

8.  vyzývá k posílení podpory EU pro životaschopnost dvoustátního řešení, Palestinské správy, občanské společnosti jak v Izraeli, tak v Palestině a Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA); se znepokojením bere na vědomí nedávná obvinění ze zneužití pravomoci v rámci vedení agentury UNRWA a očekává, že tyto záležitosti budou plně a transparentně vyšetřeny a budou předmětem vnější kontroly; je i nadále znepokojen pokračujícím ničením a zabavováním humanitární pomoci financované EU na Západním břehu;

9. vyzývá k obnovení mandátu zvláštního zástupce EU pro jižní Středomoří, který povede k zapojení EU v tomto regionu a k většímu zviditelnění EU;

10.  žádá o více prostředků na podporu evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR); opakuje, že rozhodně podporuje obránce lidských práv, zejména ty z nich, kteří jsou nejvíce ohroženi, a to prostřednictvím mechanismu EU pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu);

11. zdůrazňuje, že je třeba podporovat a chránit komunitu osob LGBTI+ na celém světě; vyzývá k přidělení finančních prostředků EU na podporu společenství osob LGBTI+ v zemích, kde jsou jejich práva ohrožena;

12.  zdůrazňuje významnou úlohu volebních pozorovatelských misí EU při posilování demokratických institucí a budování veřejné důvěry ve volební procesy, čímž se podporuje stabilita a posilují další cíle zahraniční politiky včetně budování míru; zdůrazňuje význam posilování volebních pozorovatelských misí EU a zvýšení jejich financování; konstatuje, že navrhované zvýšení by mělo zvláště mít za cíl posílit podporu organizacím pro sledování průběhu voleb, jejichž členy jsou příslušníci místní občanské společnosti, přičemž až 25 % celkového rozpočtu EIDHR má být vyčleněno na financování volebních pozorovatelských misí; vyzývá Komisi, aby podporovala větší hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb jako prostředek ke zvýšení účinnosti a účelnosti;

13.  zdůrazňuje význam postupného vymezení společné obranné politiky EU a potřebu podpořit další financování, aby bylo zajištěno její provádění; znovu potvrzuje svou důraznou podporu Evropskému programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) a vítá skutečnost, že v návrhu rozpočtu na něj bylo vyčleněno 255 milionů EUR; připomíná, že Evropský obranný fond musí hrát v budoucích rozpočtech, zejména v příštím víceletém finančním rámci, důležitou úlohu; vyzývá členské státy, aby tyto možnosti financování více využívaly;

14. opakuje své stanovisko, že financování správních a provozních výdajů Evropské obranné agentury a stálé strukturované spolupráce z rozpočtu Unie je jedinou možností, kterou umožňují Smlouvy;

15. domnívá se, že by mělo být vyčleněno více finančních prostředků na civilní předcházení konfliktům, mediaci a úsilí o usmíření, a to zejména v zemích jižního a východního sousedství EU;

16. upozorňuje na důsledky, které bude mít změna klimatu na vnější činnost EU; zdůrazňuje, že je třeba reagovat na naléhavou situaci v oblasti klimatu výrazným navýšením prostředků určených na klimatické cíle a diplomacii v oblasti klimatu;

17. zdůrazňuje odpovědnost EU za podporu ochrany Arktidy; zdůrazňuje, že je důležité investovat do soudržnější politiky EU pro arktickou oblast;

18. zdůrazňuje naléhavou potřebu vymýtit sexuální a genderově podmíněné násilí odstraněním rozsáhlého a systematického používání tohoto chování jakožto válečné zbraně; vyzývá k využívání finančních prostředků EU na podporu obětí genderově podmíněného násilí a práva žen na celém světě na přístup k bezpečnému a legálnímu přerušení těhotenství;

19. vyzývá k navýšení finančních prostředků na projekty zaměřené na podporu uprchlíků z Venezuely, kteří uprchli do sousedních zemí, včetně území členských států EU v Karibiku;

20. je znepokojen nízkým procentem žen ve středních a vyšších vedoucích pozicích v ESVČ (25 %, resp. 13 %); vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby přijala písemný závazek týkající se účasti žen ve vedoucích pozicích, včetně cíle 50% podílu žen jako vedoucích delegací do roku 2024;

21. poukazuje na skutečnost, že nepředvídatelné krize vyžadují flexibilitu a manévrovací prostor v rozpočtu, a proto připomíná, že je třeba být připraven a v případě potřeby rychle a účinně jednat;

22. připomíná, že současný návrh rozpočtu vychází z rozpočtu s plným příspěvkem Spojeného království po celý rok 2020.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.10.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

12

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Petras Auštrevičius, Traian Băsescu, Phil Bennion, Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Reinhard Bütikofer, Fabio Massimo Castaldo, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Michael Gahler, Giorgos Georgiou, Nathan Gill, Raphaël Glucksmann, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Sandra Kalniete, Stelios Kouloglou, David Lega, Nathalie Loiseau, Antonio López-Istúriz White, Jaak Madison, Claudiu Manda, Thierry Mariani, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Sven Mikser, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos, Sergei Stanishev, Hermann Tertsch, Idoia Villanueva Ruiz, Viola Von Cramon-Taubadel, Irina Von Wiese, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Attila Ara-Kovács, Vladimír Bilčík, Loucas Fourlas, Neena Gill, Markéta Gregorová, Roman Haider, Sergey Lagodinsky, Hannah Neumann, Bert-Jan Ruissen, Tineke Strik, Mick Wallace

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Michael Bloss, Liudas Mažylis, Philippe Olivier

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42

+

ECR

Hermann Tertsch

NI

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Loucas Fourlas, Michael Gahler, Sandra Kalniete, David Lega, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Liudas Mažylis, Vangelis Meimarakis, Francisco José Millán Mon, Isabel Wiseler-Lima, Željana Zovko

RENEW

Petras Auštrevičius, Phil Bennion, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Irina Von Wiese

S&D

Attila Ara-Kovács, Maria Arena, Włodzimierz Cimoszewicz, Tanja Fajon, Neena Gill, Raphaël Glucksmann, Claudiu Manda, Sven Mikser, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Giuliano Pisapia, Nacho Sánchez Amor, Isabel Santos

VERTS/ALE

Michael Bloss, Reinhard Bütikofer, Markéta Gregorová, Sergey Lagodinsky, Hannah Neumann, Tineke Strik, Viola Von Cramon-Taubadel

 

12

-

ECR

Bert-Jan Ruissen

GUE/NGL

Giorgos Georgiou, Stelios Kouloglou, Idoia Villanueva Ruiz, Mick Wallace

ID

Lars Patrick Berg, Anna Bonfrisco, Roman Haider, Jaak Madison, Thierry Mariani, Philippe Olivier

NI

Nathan Gill

 

1

0

S&D

Sergei Stanishev

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro ROZVOJ (9.10.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 </Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Charles Goerens</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že je třeba, aby rozpočet Evropské unie adekvátně přispíval k plnění Agendy 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a k vymýcení chudoby, což je cíl zakotvený v článcích 3 a 21 Smlouvy o Evropské unii a v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje musí být strategickou prioritou a že jejich plnění se musí promítnout do všech vnitřních a vnějších politik Evropské unie; připomíná, že podle OSN bude na dosažení udržitelných cílů tisíciletí zapotřebí asi 5 až 7 bilionů USD ročně (z toho 2,5 až 3 biliony v rozvojových zemích); zdůrazňuje, že má-li se Evropská unie stát věrohodným světovým hráčem, musí se ujmout vedoucí úlohy při plnění cílů udržitelného rozvoje a důsledněji uplatňovat svou koncepci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzdvihuje význam dialogu, inkluzivního zapojení a odpovědnosti místních subjektů a poukazuje na to, že pomoc EU se musí dostat k lidem; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje jsou navzájem propojené a nedělitelné, avšak upozorňuje na to, že v rozpočtu Evropské unie na rok 2020 se musí jasněji promítnout cíl č. 3 týkající se zdraví, cíl č. 4 týkající se vzdělávání, cíl č. 5 týkající se rovnosti pohlaví, cíl č. 13 týkající se klimatických opatření a cíl č. 16 týkající se míru, spravedlnosti a silných institucí;

2. zdůrazňuje, že Unie a její členské státy musí dodržet svůj kolektivní závazek, potvrzený v roce 2015, a do roku 2030 zvýšit oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND); vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily závazné harmonogramy postupného navyšování prostředků na tuto úroveň; připomíná kolektivní závazek Unie poskytnout nejméně rozvinutým zemím 0,2 % z HND vyčleněného na oficiální rozvojovou pomoc; znovu připomíná závazek Komise věnovat alespoň 20 % celkové oficiální rozvojové pomoci na lidský rozvoj a sociální začlenění; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat a chránit sexuální a reprodukční zdraví a práva;

3. znovu vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozvojové prostředky jsou používány na cíle mimo oblast rozvoje, a zdůrazňuje, že financování, které nesplňuje kritéria oficiální rozvojové pomoci, musí být získáváno z jiných nástrojů, a nikoli z nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI); zdůrazňuje, že při veškeré spolupráci v rámci DCI je důležité zaručit dodržování lidskoprávních standardů, a je pevně přesvědčen o tom, že má-li být boj proti chudobě dlouhodobě úspěšný, musí EU řešit příčiny chudoby a nerovnosti; znovu potvrzuje, že podporuje zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu, a trvá na náležitém parlamentním dohledu nad financováním rozvoje z prostředků Evropské unie;

4.  žádá přístup založený na výsledcích, na vymáhání zpráv, efektivitě a monitorování prostředků vyčleněných na rozvojovou pomoc EU;

5. je velmi znepokojen tím, jak je používán nouzový svěřenský fond Evropské unie pro Afriku (EUTF); zejména si všímá toho, že financování je prioritně přidělováno na migraci a správu hranic, a to často na úkor cílů zmírňování chudoby a řešení prvotních příčin migrace, což může mít negativní důsledky; například se domnívá, že z fondu EUTF by neměla být financována libyjská pobřežní stráž, aniž by se zohlednilo velmi vážné porušování lidských práv na území Libye;

6. zdůrazňuje, že k otázce rozvoje by se mělo přistupovat na základě lidských práv a že by se měla dodržovat zásada, aby nikdo nebyl opomenut; trvá na tom, že unijní politiky a programy musí zaručit dodržování lidskoprávních norem a pomáhat s odstraňováním přetrvávajících globálních rozdílů a diskriminace založených na faktorech, jako jsou příjmy, etnická příslušnost, pohlaví, věk, postižení, náboženské vyznání nebo víra, sexuální orientace a genderová identita; zdůrazňuje, že je nutné podporovat nediskriminaci a ochranu obhájců lidských práv;

7. vyjadřuje politování nad omezenou úlohou Evropského parlamentu při dohledu a správě fondu EUTF; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby Parlament kontroloval činnost operačního výboru EUTF, a vyzývá Komisi, aby poskytovala podrobné informace o jeho rozhodnutích a zajistila účast Parlamentu na jeho schůzích;

8. trvá na tom, že je nutné pokročit s plněním cíle udržitelného rozvoje č. 5 stanoveným pro rovnost pohlaví, a požaduje konkrétnější opatření v rámci vnější politiky Unie, včetně akcí a opatření zaměřených na rovnost pohlaví; trvá na tom, že je nutné bojovat proti násilí páchaném na ženách a dívkách a podporovat přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči a právům s tím spojeným;

9. vyzdvihuje cíl udržitelného rozvoje č. 16 a podporu demokracie, řádné správy a právního státu; upozorňuje na význam podpory dialogu, inkluzivní odpovědnosti místních subjektů a komunit a vytvoření podpůrného prostředí pro občanskou angažovanost; vyzdvihuje význam mladých lidí a žen jako klíčových hybatelů změn; zdůrazňuje, že důležité zapojit ženy do budování míru a řešení konfliktů;

10. zdůrazňuje, že je důležité podporovat civilní obyvatelstvo v regionech s probíhajícím konfliktem a obnovu společností, které překonaly konfliktní situace; upozorňuje na situaci Kurdů, Jezídů, křesťanů a dalších etnických a náboženských menšin na Blízkém východě; zdůrazňuje, že je důležité udržet akceschopnost Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) a zajistit jí dostatečnou podporu v dobách nižší pomoci od ostatních globálních aktérů;

11. podporuje úmysl Komise vyjasnit doktrínu, kterou bude uplatňovat na rozvojovou spolupráci v případě států, jež porušují zásady vnější politiky Evropské unie;

12. zastává názor, že rozvojový rozpočet na rok 2020 by měl důsledněji zohledňovat důraz EU na nejméně rozvinuté země, pokud jde o vzdělání a zaměstnanost mládeže, genderově motivované násilí páchané na ženách a dívkách a univerzální přístup k vodě;

13. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby financování činností ve třetích zemích, jež usilují u přizpůsobení se změně klimatu, i dalších činností spojených s klimatem doplňovalo financování z nástrojů rozvojové spolupráce; upozorňuje na to, že změna klimatu může dolehnout tvrději na již zranitelné komunity, a tak může přijít vniveč pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti chudobě a hladu; je znepokojen tím, že změna klimatu může znásobit negativní dopady, které vedou k většímu počtu humanitárních krizí, např. v důsledku častějších konfliktů a válek;

14. zdůrazňuje, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 8 je důležité podporovat vytváření většího počtu důstojných a zelených pracovních míst;  upozorňuje na spojitost mezi obchodem a rozvojem a vyzývá Unii, aby lépe podporovala země v zapojení do mezinárodního obchodu, tak aby z něj mohly plně profitovat; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat dialog mezi sociálními partnery, a upozorňuje na iniciativy, jako je např. Global Deal for Decent Work a Inkluzivní růst, které se zasazují o důstojné pracovní podmínky; upozorňuje na to, že je důležité zaručit pracovní práva ve světových hodnotových řetězcích a prosazovat důstojnou práci na základě pracovních norem Mezinárodní organizace práce;

15. zastává názor, že je třeba podniknout kroky ke zvládání humanitárních krizí a zaměřit se zejména na prevenci, posilování odolnosti a spolupráci se zúčastněnými stranami, tak aby se vyřešil celosvětový nedostatek finančních prostředků na humanitární činnost; zdůrazňuje, že by měla být posílena spolupráce mezi vládami, organizacemi občanské společnosti a soukromým sektorem; důrazně požaduje výrazné navýšení prostředků v rozpočtových položkách určených na humanitární pomoc, abychom byli připraveni na nové pohromy a katastrofy a pouze nepokrývali stávající krize, a současně dostatečné prostředky na dlouhodobější rozvojovou spolupráci v zájmu vybudování silných, odolných a inkluzivních komunit; upozorňuje na to, že krizí pravděpodobně nebude ubývat a že jsou naopak stále vleklejší; zdůrazňuje, že je důležité dobře propojit humanitární pomoc s rozvojovou spoluprací;

16. zdůrazňuje, že v kapitole týkající se humanitární pomoci je důležité zachovat prostředky na platby alespoň na stejné úrovni jako prostředky na závazky, aby se zabránilo zpožďování plateb, což může mít značné negativní důsledky pro dotčené státy a realizační partnery;

17. trvá na tom, že Unie se nesmí stáhnout z multilaterální a globální spolupráce, a žádá, aby byly ve víceletém finančním rámci vyčleněny dostatečné prostředky na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.10.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Hildegard Bentele, Udo Bullmann, Ryszard Czarnecki, Gianna Gancia, Mónica Silvana González, Pierrette Herzberger-Fofana, György Hölvényi, Martin Horwood, Rasa Juknevičienė, Pierfrancesco Majorino, Lukas Mandl, Marc Tarabella, Tomas Tobé, Chrysoula Zacharopoulou

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manon Aubry, Stéphane Bijoux, Ellie Chowns, Ewa Kopacz, María Soraya Rodríguez Ramos

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Sándor Rónai

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ECR

Ryszard Czarnecki

GUE/NGL

Manon Aubry

ID

Gianna Gancia

PPE

Hildegard Bentele, György Hölvényi, Rasa Juknevičienė, Ewa Kopacz, Lukas Mandl, Tomas Tobé

Renew

Stéphane Bijoux, Martin Horwood, María Soraya Rodríguez Ramos, Chrysoula Zacharopoulou

S&D

Udo Bullmann, Mónica Silvana González, Pierfrancesco Majorino, Sándor Rónai, Marc Tarabella

Verts/ALE

Ellie Chowns, Pierrette Herzberger-Fofana

 

2

-

NI

Louis Stedman-Bryce, James Wells

 

2

0

ID

Dominique Bilde, Bernhard Zimniok

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (26.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 </Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Corina Crețu</Depute>

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Finanční řízení

1. připomíná, že podle čl. 247 odst. 1 písm. c) finančního nařízení musí Komise každý rok dne 31. července Evropskému parlamentu a Radě předat integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků během následujících pěti let;

2.  trvá na tom, že by tyto zprávy měly analyzovat dopad závazků na rozsah nevyřízených plateb daného víceletého finančního rámce;

Programová prohlášení o operačních výdajích připojená k rozpočtu

3. vítá programová prohlášení o operačních výdajích připojená k rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 (rozpočet na rok 2020), která v souladu s čl. 41 odst. 3 písm. h) finančního nařízení poskytují informací o každém výdajovém programu;

4. vítá skutečnost, že programová prohlášení na rok 2020 pojednávají o plnění průřezových cílů politik, jako je boj proti změně klimatu a začleňování otázek souvisejících s biologickou rozmanitostí; oceňuje, že Komise rovněž představuje relevantní výdajové programy přispívající k dosažení priorit strategie Evropa 2020 a klade důraz na nejaktuálnější a relevantní iniciativy, které pomáhají k naplnění cílů udržitelného rozvoje v rámci politiky spolupráce a rozvojové politiky, i když často jen nepřímým a stěží kvantifikovatelným způsobem;

5. žádá Rozpočtový výbor, aby v koordinaci s odvětvovými výbory Parlamentu prosazoval skutečnou kulturu „orientace na výsledky“ zaměřenou na optimalizaci využívání prostředků, analyzování důvodů pro nízkou výkonnost programů a podporu opatření ke zlepšení čerpání a výsledků;

Zprávy o výkonnosti

6. připomíná, že současný výkonnostní rámec programů uvedených v programových výkazech obsahuje 700 ukazatelů, které měří výkonnost ve vztahu k více než 60 obecným a 220 specifickým cílům;

7. táže se, proč Komise používá k měření výkonnosti finančního řízení dva soubory cílů a ukazatelů: na jedné straně generální ředitelství Komise v rámci cílů a ukazatelů ve svých výročních zprávách o činnosti vyhodnocují, zda bylo dosaženo cílů stanovených v jejich plánech řízení, a na druhé straně Komise měří výsledky výdajových programů prostřednictvím programových prohlášení o operačních výdajích připojených k návrhu rozpočtu; vyzývá Komisi, aby podávala zprávy na základě jednotného souboru cílů a ukazatelů;

8. vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svých zprávách o výkonnosti nevysvětlila, jakým způsobem využila údaje o výkonnosti ve svých rozhodovacích procesech;

9. vyzývá Komisi, aby:

a) zefektivnila vykazování výkonnosti tím, že:

 dále sníží počet cílů a ukazatelů, které využívá ve svých různých zprávách o výkonnosti, a soustředí se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe;

 bude předkládat finanční informace způsobem, který umožní jejich srovnávání s informacemi o výkonnosti, aby existovala zřejmá vazba mezi výdaji a výkonností;

b) uváděla, jak v jejím rozhodování byly využity informace o výkonnosti týkající se rozpočtu Unie;

c) vytvořila metody zpracování údajů pro velké množství údajů generovaných při vykazování výkonnosti s cílem poskytnout včasný, spravedlivý a pravdivý obraz o dosažených výsledcích; trvá na tom, že vykazování výkonnosti by mělo být použito k přijetí nápravných opatření, pokud nejsou splněny cíle programů;

d)  vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách, kterých dosud nebylo dosaženo;

Včasné čerpání

10. vyzývá Komisi, aby zlepšila přesnost odhadů plateb a využila poznatky získané v předchozím programovém období s cílem vyřešit nahromaděné nevyřízené platby a zabránit jejich nepříznivému dopadu na příští VFR a aby předložila akční plán ke snížení množství nevyřízených plateb během VFR 2021–2027;

11. vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečnou částku na materiální pomoc vnitrostátním orgánům členských států určenou k tomu, aby byly tyto orgány schopny přidělené částky absorbovat;

12. zdůrazňuje skutečnost, že rozpočet Unie nesmí vykazovat schodek a že rostoucí objem nevyřízených plateb ve skutečnosti představuje finanční dluh;

Změna klimatu

13.  připomíná postoj Evropské unie, že je třeba vynaložit 20 % rozpočtu na boj proti změně klimatu; vyzývá Komisi, aby v zájmu dosažení tohoto 20 % cíle rozvíjela výzkum, vývoj a inovace;

Migrace, ochrana hranic a lidská práva

14. vyzývá Komisi, aby pro účely řízení a vykazování a budoucí politiky Unie v oblasti řízení migračních toků a integrace nalezla způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickými a migračními záležitostmi;

Horizont 2020

15.  konstatuje, že programu Horizont 2020 prospívá politická podpora členských států a že výzkum je přímou investicí umožňující inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst, který upřednostňuje vytváření pracovních míst; domnívá se, že pouze ambiciózní rozpočet umožní Unii rozvíjet v této oblasti vědecké vedení, zejména v reakci na společenské výzvy, pokud jde o pracovní místa, transformaci energetiky, digitalizaci společnosti a lékařský a farmaceutický výzkum;

16. připomíná, že v každé migrační krizi existuje humanitární prvek, který ze své podstaty obvykle vyžaduje nouzová opatření; vyzývá Komisi, aby nalezla rychlé způsoby, jak reagovat na migrační krizi a na humanitární situace, které přinese;

17. vybízí Komisi, aby v zájmu účinnější reakce na problém migrační krize přidělila větší prostředky členským státům, které stojí v první linii migrační a uprchlické krize;

18. opakuje svůj požadavek, aby existovala samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl Daphne, jenž je součástí programu Práva, rovnost a občanství, čímž by Unie dala najevo své odhodlání bojovat proti násilí páchanému na ženách a dívkách; vyzývá k navýšení zdrojů v této rozpočtové položce a ke zrušení snížení prostředků vyčleněných na cíl Daphne na období let 2014–2020; navrhuje, aby byl v příštím VFR navýšen rozpočet pro nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat i program Práva, rovnost a občanství; vyzývá k soustavnému úsilí o zvyšování povědomí o grantech zahrnutých ve specifickém cíli Daphne s opatřeními na zvýšení uživatelské vstřícnosti souvisejících administrativních postupů;

Bezpečnost a obrana

19. vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění transparentnější kontroly zavedla pro bezpečnost a obranu samostatný okruh;

20. upozorňuje na významné rozpočtové a organizační riziko spojené s velkým rozšiřováním agentur, jako je to, jež se navrhuje v rámci VFR na období 2021–27 pro agenturu Frontex; za účelem řízení tohoto rozpočtového rizika naléhavě žádá, aby byl v rámci právního základu schváleného pro příští VFR vypracován, vykazován a kontrolován podrobný postupný program rozšiřování, z něhož budou rozpočtová opatření v nadcházejících letech vyplývat a vůči němuž se budou zodpovídat;

Finanční nástroje a svěřenské fondy

21. společně s Účetním dvorem trvá na tom, že je třeba, aby byly předkládány podrobnější zprávy o finančních nástrojích, a žádá Komisi, aby předkládala přesné a úplné informace o finančních nástrojích v rámci sdíleného řízení po uzavření, přičemž by měla uvádět informace o částkách vrácených do rozpočtu Unie a o částkách zůstávajících v členských státech;

22. zdůrazňuje, že pro pomoc třetím zemím byly stále častěji využívány alternativní modely financování – jako jsou svěřenské fondy a nástroj pro uprchlíky v Turecku –, což zvyšuje složitost stávajících finančních struktur;

23. zdůrazňuje, že sdílení zdrojů z Evropského rozvojového fondu, rozpočtu Unie a od jiných dárců svěřenských fondů by nemělo vést k tomu, že peníze vyhrazené na rozvojovou politiku a politiku spolupráce nebudou přispívat k plnění svých původních cílů, jako je vymýcení chudoby a podpora základních práv;

24. zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a požadované opatření není možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; vyzývá Komisi, aby na základě zásady jednotnosti rozpočtu zvážila zrušení svěřenských fondů, které nejsou schopny přilákat příspěvek jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci Unie;

25. domnívá se, že operativnosti a odpovědnosti svěřenských fondů Unie lze nejlépe dosáhnout jejich transparentním řízením v rámci souhrnného rozpočtu Unie;

Úřad evropského veřejného žalobce

26. trvá na tom, aby se Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) dostalo odpovídajících finančních prostředků a dostatečného počtu zaměstnanců; poukazuje na to, že Úřad evropského veřejného žalobce musí být v provozu již od listopadu 2020; zdůrazňuje význam jasného rozdělení úkolů a účinné koordinace mezi úřadem EPPO a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF);

27. připomíná význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež má podpořit aktivitu mladých lidí a jejich začlenění do trhu práce;

28. poznamenává, že v návrhu rozpočtu na rok 2020 činí příspěvek Unie celkem 8 372 000 EUR.

29. připomíná, že je důležité poskytovat úřadu OLAF, Europolu a Eurojustu dostatečné zdroje a personál, aby byla zajištěna jejich schopnost účinně spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce a plnit společné poslání, jímž je ochrana finančních zájmů Unie; v tomto ohledu vyjadřuje znepokojení nad snížením počtu zaměstnanců, o němž informoval ve své výroční zprávě za rok 2018 úřad OLAF, zatímco pracovní zátěž úřadu se strukturálně zvýšila.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Matteo Adinolfi, Olivier Chastel, Caterina Chinnici, Lefteris Christoforou, Corina Crețu, Tamás Deutsch, Raffaele Fitto, Daniel Freund, Isabel García Muñoz, Cristian Ghinea, Michael Heaver, Monika Hohlmeier, Joachim Kuhs, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Markus Pieper, Sabrina Pignedoli, Petri Sarvamaa, Angelika Winzig, Lara Wolters, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Katalin Cseh, Derk Jan Eppink, Mikuláš Peksa, Ramona Strugariu, Viola Von Cramon-Taubadel, Lucia Vuolo

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ID

NI

EPP

Renew

S&D

Verts/ALE

Matteo Adinolfi, Joachim Kuhs, Lucia Vuolo

Sabrina Pignedoli

Lefteris Christoforou, Tamás Deutsch, Monika Hohlmeier, Markus Pieper, Petri Sarvamaa, Angelika Winzig, Tomáš Zdechovský

Olivier Chastel, Katalin Cseh, Cristian Ghinea, Ramona Strugariu

Caterina Chinnici, Corina Crețu, Isabel García Muñoz, Claudiu Manda, Tsvetelina Penkova, Lara Wolters

Daniel Freund, Mikuláš Peksa, Viola Von Cramon-Taubadel

 

2

-

ECR

NI

Derk Jan Eppink

Michael Heaver

 

1

0

ECR

Raffaele Fitto

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

 


 

 

 

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (6.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Siegfried Mureşan</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. žádá, aby rozpočet na rok 2020 i nadále přispíval k plnění priorit stanovených v evropském semestru, konkrétně k realizaci kvalitních soukromých i veřejných investic, jako jsou například investice do začínajících podniků a malých a středních podniků (MSP) a reforem, které zvýší konkurenceschopnost a udržitelný, inkluzivní a soudržný růst při zohlednění provádění Paktu o stabilitě a růstu a jeho ustanovení týkajících se flexibility; připomíná význam, který má pokračující zajištění makrofinanční stability a zdravých veřejných financí, provádění vyvážených strukturálních reforem, prohlubování a posilování jednotného trhu, včetně digitální složky, a dokončení hospodářské a měnové unie (HMU);

2. domnívá se, že by rozpočet EU měl i nadále podporovat oživení hospodářství v Evropské unii a poskytovat dostatečné zdroje na řešení mezinárodních výzev, jako je změna klimatu a migrace;

3. zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné zdroje pro koordinaci makroekonomických politik a dohled nad nimi, boj proti finanční trestní činnosti a praní peněz a zajistit dodržování rámce pro správu ekonomických záležitostí a transparentní komunikaci s občany EU a informovanost o těchto opatřeních; připomíná, že je nutné zlepšit kvalitu a výběr jazyka, pokud jde o informace poskytované online, aby lépe odrážely časté dotazy občanů;

4. zdůrazňuje nutnost podpořit sociálně vyvážený, udržitelný hospodářský rozvoj a růst a zároveň zohlednit boj proti změně klimatu a udržitelnost a uskutečňovat souběžně strukturální reformy s cílem modernizovat evropské ekonomiky a MSP přístup k financování, včetně plnění rozpočtových priorit, které s tím souvisí;

5. dále požaduje, aby rozpočet přispíval k plnění politických priorit, pokud jde o dobudování unie kapitálových trhů, včetně podpory investičního prostředí, které zlepší přístup účastníků trhu, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, k finančním prostředkům;

6. požaduje dostatečné finanční a lidské zdroje pro evropské orgány dohledu vzhledem k jejich novým úkolům a pravomocím vyplývajícím z přijetí revize nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu 2017/0230(COD); zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu by měly i nadále zvyšovat svou účinnost, včetně boje proti praní peněz a financování terorismu a monitorování činnosti stínového bankovnictví, aniž by tím byla ohrožena kvalita jejich práce, přičemž by se měly zaměřit na průběžné přehodnocování pracovních metod a účinné a transparentní využívání lidských a finančních zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat genderovou vyváženost, zejména na úrovni vedení evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že se evropské orgány dohledu musí v zájmu obezřetného využívání svých rozpočtů vždy držet úkolů a mandátu, které jim udělil evropský normotvůrce, a musí mimo jiné ve svých každodenních činnostech plně zohledňovat zásady proporcionality a subsidiarity;  upozorňuje, že evropské orgány dohledu musí přijmout dostatečná opatření, aby mohly rychle reagovat na možné následky tvrdého brexitu;

7. zdůrazňuje, že je třeba, aby pokračovalo financování účetních jednotek a daňových orgánů, zejména s cílem podpořit je v boji proti daňovým podvodům a únikům, a že by se tyto jednotky měly zodpovídat Evropskému parlamentu; vyjadřuje proto znepokojení nad návrhem Rady snížit výdaje na zaměstnance v evropském generálním ředitelství pro daně v situaci, kdy je třeba monitorovat provádění nedávno přijatých právních předpisů a kdy probíhá nová mezinárodní daňová reforma na úrovni skupiny G20 i na úrovni inkluzivního rámce, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné finanční prostředky, aby mohla Evropská komise řádně posoudit normy členských států a třetích zemí v oblasti boje proti praní peněz;

8. podtrhuje význam odpovědnosti a transparentnosti u orgánů, které dostávají finanční prostředky.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

12

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gunnar Beck, Stefan Berger, Gilles Boyer, Cristian-Silviu Buşoi, Derk Jan Eppink, Engin Eroglu, Markus Ferber, Jonás Fernández, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Luis Garicano, Sven Giegold, Neena Gill, José Gusmão, Enikő Győri, Eero Heinäluoma, Danuta Maria Hübner, Stasys Jakeliūnas, Herve Juvin, Othmar Karas, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Luděk Niedermayer, Dimitrios Papadimoulis, Piernicola Pedicini, Lídia Pereira, Dragoş Pîslaru, Luisa Porritt, Jake Pugh, Evelyn Regner, Antonio Maria Rinaldi, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Ernest Urtasun, Inese Vaidere, Johan Van Overtveldt, Stéphanie Yon-Courtin, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Manon Aubry, Carmen Avram, Niels Fuglsang, Eugen Jurzyca, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Ville Niinistö, Irene Tinagli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Alice Kuhnke

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

PPE

Stefan Berger, Cristian-Silviu Buşoi, Markus Ferber, Frances Fitzgerald, José Manuel García-Margallo y Marfil, Danuta Maria Hübner, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Aušra Maldeikienė, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Lídia Pereira, Inese Vaidere

RENEW

Gilles Boyer, Engin Eroglu, Luis Garicano, Billy Kelleher, Ondřej Kovařík, Dragoş Pîslaru, Luisa Porritt, Stéphanie Yon-Courtin

S&D

Carmen Avram, Jonás Fernández, Niels Fuglsang, Neena Gill, Eero Heinäluoma, Margarida Marques, Costas Mavrides, Csaba Molnár, Evelyn Regner, Alfred Sant, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira, Irene Tinagli

VERTS/ALE

Sven Giegold, Stasys Jakeliūnas, Alice Kuhnke, Ville Niinistö, Ernest Urtasun

 

12

-

ECR

Derk Jan Eppink, Eugen Jurzyca

GUE/NGL

Manon Aubry, José Gusmão, Dimitrios Papadimoulis

ID

Gerolf Annemans, Gunnar Beck, Herve Juvin, Antonio Maria Rinaldi, Marco Zanni

NI

Jake Pugh

PPE

Enikő Győri

 

2

0

ECR

Johan Van Overtveldt

NI

Piernicola Pedicini

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (27.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Lucia Ďuriš Nicholsonová</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že účinná a dobře promyšlená sociální politika a politika v oblasti zaměstnanosti musí zohledňovat sociálně-ekonomické změny, změny v demografii a automatizaci a také výzvy, kterým Unie čelí proto, že se zavázala k dekarbonizaci, a že tato politika by měla být doplněna dobře cílenými investičními strategiemi a být i nadále důležitým předpokladem udržitelného růstu, který je klíčovým faktorem při zajišťování kvalitních pracovních míst, omezování nerovnosti a posilování sociální konvergence a soudržnosti;

2. vítá politický vývoj v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v osmém volebním období, zdůrazňuje však, že k tomu, aby mohly politické iniciativy začít fungovat, vyžadují řádné, odpovídající a včasné financování;

3. zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2020 by měl přispívat k plnění cílů strategie Evropa 2020 v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jejichž splnění se zdá být, pokud jde o míru zaměstnanosti, dosažitelné, pokud však jde o cíl snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, ani zdaleka jej dosaženo nebylo, jelikož chudobou je ohroženo stále více lidí, kteří pracují;

4.  zdůrazňuje, že je třeba postupně harmonizovat strategickou orientaci politiky a programů Unie s cíli udržitelného rozvoje a sociálními zásadami stanovenými v rámci evropského pilíře sociálních práv, který by měl být plně začleněn do ustanovení finančních programů EU a evropského semestru;

5.  v tomto ohledu poukazuje na to, že ke zvýšení sociálního zapojení a v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti a často zanedbávanému problému nezaměstnanosti starších osob a zdravotně postižených osob jsou zapotřebí komplexní politické reformy a jednotný přístup;

6.  vzhledem k uvedeným okolnostem poukazuje na význam dostatečného financování programů a iniciativ rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, které usilují o podporu inkluzivního růstu, řešení nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, o omezení nerovnosti a urychlení sociální konvergence, zejména těch, které se zaměřují na nejvíce znevýhodněné osoby ve společnosti;

7.  zdůrazňuje, že je třeba, aby na tyto programy byly v roce 2020 a do doby, než vstoupí v platnost příští programové období VFR, vyčleněny dostatečné finanční prostředky;

8.  odmítá proto omezení rozpočtu plánovaného v položce 04 01 01, 04 01 02 01, 04 01 03, 04 03 02 01, 04 03 12, 04 03 13, 08 02 03 06 a 13 08 01;

9.  připomíná, že v zájmu dosažení plného potenciálu těchto programů a iniciativ musí být nalezena skutečná rovnováha mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;

10. zdůrazňuje, že účast pracovníků a jejich zapojení do záležitostí společností má výrazně pozitivní odpad na jejich produktivitu, zdraví a dobré podmínky a na kvalitu pracovních míst a mzdy; poukazuje dále na to, že rozpočtové položky na podporu sociálního dialogu v Unii mají zásadní význam z hlediska intenzivnějšího zapojení sociálních partnerů, např. do evropského semestru a uplatňování evropského pilíře sociálních práv; požaduje proto, aby byly navýšeny prostředky na pracovněprávní vztahy a sociální dialog;

11. poukazuje na význam rozpočtové odpovědnosti a stanovení priorit, včetně většího zaměření na tvorbu politiky založené na důkazech a zvláštní pozornosti věnované sociálním, regionálním a územním rozdílům, aby byla občanům Unie za jejich prostředky poskytnuta skutečná hodnota;

12.  je přesvědčen, že základem veškerých budoucích výdajů by měla být zásada evropského přínosu; zdůrazňuje, že by financování poskytované Unií proto mělo vycházet z modelu sestavování veřejných rozpočtů na základě výkonnosti, v němž jsou pro každou rozpočtovou položku stanoveny měřitelné cíle a výstupy; v této souvislosti poukazuje na význam odpovědnosti a transparentnosti orgánů, které jsou příjemci finančních prostředků Unie;

13. uznává klíčovou úlohu Evropského sociálního fondu (ESF), Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a znovu opakuje, že tyto fondy by měly vést k vytváření synergií, aby se přispělo k omezení sociálních rozdílů a nerovností, čímž by se zajistilo, aby nebyla opomenuta žádná z cílových skupin; varuje, že jakékoli snížení rozpočtu vyčleněného na tyto oblasti by mohlo negativně ovlivnit účinnost politiky v uvedených oblastech a plnění jejích cílů;

14.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zohlednit realitu malých členských států a vzdálených regionů (včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU); poukazuje zejména na to, že je nutné zlepšit přístup zámořských zemí a území (které mají v důsledku svého specifického statusu a velikosti omezené administrativní zdroje) k finančním prostředkům; domnívá se zejména, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) musí odrážet realitu malých trhů práce a malých trhů členských států, zejména pokud jde o žádosti zahrnující malé a střední podniky, a situaci, kdy má propouštění a rušení pracovních míst závažný dopad na míru zaměstnanosti a na místní nebo regionální hospodářství;

15.  zdůrazňuje, že činnost prováděná v rámci těchto fondů a programů by měla vždy vyústit ve strategická opatření s jasně definovanými cíli a že účinné a účelné výdaje jsou stejně důležité jako celkové stropy rozpočtu; poukazuje v této souvislosti na význam skutečné kultury „orientace na výsledky“ zaměřené na optimalizaci využívání prostředků, analyzování důvodů nízké výkonnosti programů a podporu opatření vedoucích k jejich zlepšení;

16.  uznává v tomto ohledu úsilí, jehož cílem je zvýšit transparentnost a dostupnost postupů souvisejících s žádostmi o prostředky z rozpočtu na rok 2020;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění programů Unie na rok 2020, zejména při využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, zajistily nezbytnou flexibilitu, tak aby se tyto programy vztahovaly také na dopad vystoupení Velké Británie z Unie na pracovníky a subjekty se sídlem v členských státech; v této souvislosti vítá návrh Komise na úpravu zaměření stávajícího programu EFG, aby umožňoval podporu pracovníků propuštěných v důsledku potíží způsobených vystoupením Velké Británie z Unie;

18. bere na vědomí, že od roku 2021 dojde ke sloučení stávajícího fondu ESF, YEI, FEAD, EaSI a evropského programu pro oblast zdraví v rámci fondu ESF+; připomíná svůj postoj, že je třeba ve VFR na období 2021–2027 navýšit stávající prostředky vyčleněné na fond ESF+ na 120 457 000 000 EUR v běžných cenách; vyzývá Komisi, aby předkládala finanční informace a rozpočtové příděly způsobem, který by umožnil srovnání prostředků z fondu ESF+ a podokruhů v rámci těchto programů se stávajícími příděly finančních prostředků; odmítá významné snížení prostředků (o 5 milionů EUR), které navrhuje Rada v případě osy PROGRESS programu EaSI na rok 2020, a doporučuje, aby se její rozpočet rovnal alespoň rozpočtu, který navrhuje Komise; v této souvislosti zdůrazňuje, že všechny legislativní a rozpočtové revize by měly být založeny na důkazech a na pochopení jejich dopadu a měly by být v souladu s programem zlepšování právní úpravy a že spíše než pouhé měření výstupu by měly vyžadovat hodnocení kvantifikovatelných a srovnatelných výsledků a měly by se zakládat na všech souvisejících doporučeních Evropského účetního dvora;

19. zdůrazňuje, že v souvislosti se stávajícími rozpočtovými omezeními bude nanejvýš důležité co nejlépe využít souhrnný rozpočet na rok 2020, zejména pokud jde o oblasti politiky, které mohou podpořit udržitelný hospodářský růst a vytváření kvalitních pracovních míst, jako je politika zaměřená na dovednosti orientované na budoucnost, odborné vzdělávání a přípravu a na zvyšování dovedností a rekvalifikaci a opatření zaměřená na zajištění lepšího fungování trhu práce a lepšího přizpůsobení se demografickým změnám, zejména díky vhodnějšímu začlenění potenciálně ohrožených a znevýhodněných skupin, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením, na trh práce a uplatňováním opatření zaměřených na jejich začlenění do společnosti a omezení chudoby; podotýká, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci navrhl několik pilotních projektů a přípravných akcí, které se zaměřují na sociální vyloučené komunity;

20. jednoznačně podporuje veškeré investice do zavádění nových technologií ve všech odvětvích hospodářství a průmyslové výroby, s tím, že je třeba věnovat zvláštní pozornost konkrétním programům, jejichž cílem je urychlit včasnou transformaci pracovní síly a omezit její potenciální negativní vedlejší dopady, jako je strukturální nezaměstnanost, rostoucí příjmová nerovnost nebo regionální a územní nerovnosti; poukazuje v této souvislosti na úlohu, kterou hrají nástroje Unie při podpoře podniků a pracovníků při jejich přechodu na digitální a zelenější ekonomiku;

21.  znovu poukazuje na význam odborného vzdělávání a přípravy v éře digitalizace; žádá Komisi, aby posoudila další možnosti podpory programů odborného vzdělávání a přípravy, především v oblasti vývoje softwaru a informačních technologií;

22. upozorňuje na to, že navzdory pozitivním trendům směřujícím ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v Unii vytváří nedostatek budoucích příležitostí pro mladé lidi v některých částech Unie reálnou společenskou krizi, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a regiony panují značné rozdíly, a poukazuje na to, že mladí lidé jsou stále ještě více ohroženy chudobou a sociálním a ekonomickým vyloučením; zdůrazňuje, že má-li dojít v dohledné době ke konkrétnímu zlepšení, vyžaduje to inovativní cílená řešení, která by bylo možné urychleně zavést; žádá proto Komisi a členské státy, aby si za prioritu stanovily boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, což by se mělo odrazit v rozpočtu na rok 2020;

23.  znovu připomíná význam finančních prostředků a dalších nástrojů, které by podpořily opatření proti nerovnosti a nezaměstnanosti mladých lidí, jmenovitě záruky pro mladé lidi, Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Evropského sociálního fondu (ESF) a programu Erasmus+;

24.  poukazuje zejména na úlohu inciativy YEI a bere na vědomí návrh Komise navýšit v roce 2020 příspěvky na tuto iniciativu o 116 milionů EUR; domnívá se však, že tato částka není dostatečná; vyzývá proto k navýšení prostředků na závazky v souvislosti s uvedenou iniciativou o 600 milionů EUR;

25.  vítá také závazek kandidátky na předsedkyni Komise Ursuly von der Leyenové uvedený v jejích politických pokynech, že posílí záruku pro mladé lidi tím, že ji promění ve stálý nástroj s navýšeným rozpočtem a pravidelným výkaznictvím;

26. vyjadřuje politování nad tím, že chudobou či sociálním vyloučením je ohrožena více než čtvrtina všech dětí v EU;

27.  očekává zveřejnění studie proveditelnosti, která by se zabývala dětskou zárukou, jež by měla být základem realizace další činnosti, a žádá Komisi, aby plně zohlednila návrhy na realizaci přípravných akcí týkajících se dětské záruky, které byly schváleny v rozpočtu na rok 2017, 2018 a 2019 a na něž byly vyčleněny takové finanční prostředky, které umožní provedení řádné experimentální fáze dětské záruky v příštím programovém období 2021–2027;

28.  v této souvislosti vítá závazek, který kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová uvedla ve svých politických pokynech, a sice vytvořit evropský systém dětských záruk s cílem zajistit, aby každé dítě v Evropě, jemuž hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, mělo přístup k základnímu souboru práv, jako je právo na zdravotní péči a vzdělání;

29.  poukazuje na to, že je nutné prosazovat zapojení ohrožených dětí do společnosti a zejména zlepšit situaci romských dětí, především podporou jejich přístupu do škol; konstatuje, že vhodným nástrojem k řešení této otázky je pilotní projekt;

30. poukazuje na významný přínos agentur, které se zabývají širokou škálou otázek zaměstnanosti, sociálních otázek a shromažďováním údajů; v této souvislosti zdůrazňuje, že úkoly těchto agentur se neustále vyvíjejí a rozšiřují, a že jim proto musejí být poskytnuty potřebné zdroje, aby je mohly plnit s co nejlepšími výsledky, které by podpořily dosahování legislativních a politických cílů EU; vyzývá proto k důkladnému posouzení nových úkolů přidělených agenturám i jejich celkové výkonnosti, aby bylo zajištěno, že k přidělování rozpočtových prostředků dochází přiměřeně a účelně;

31.  bere na vědomí vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), jehož činnost by měla být zahájena v roce 2019; zdůrazňuje, že na jeho zřízení je třeba vyčlenit dodatečné finanční prostředky; trvá na tom, že jeho financování nelze dosáhnout převodem prostředků z jiných agentur, které se zabývají problematikou zaměstnanosti a sociálních věcí, a z jiných rozpočtových položek, a že pokud má tento orgán coby nový subjekt bezproblémově fungovat, je nutné pro něj zajistit nové finanční zdroje; zdůrazňuje zejména, že by vznik Evropského orgánu pro pracovní záležitosti neměl vést k omezení zdrojů a kapacit sítě EURES, která plní stěžejní úlohu při zajišťování lepší pracovní mobility občanů Unie a nabízí své služby a partnerství uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatele, veřejným službám zaměstnanosti, sociálním partnerům a místním úřadům; zdůrazňuje proto, že v případě orgánu ELA i sítě EURES je třeba zachovat jasně vymezené a samostatné rozpočtové položky;

32. znovu zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce jsou velmi cenným nástrojem k zahájení nových činností a opatření v oblasti zaměstnanosti, zejména při zvyšování zaměstnanosti mladých lidí, i v oblasti sociálního začleňování a že je možné je využít při shromažďování údajů a důkazů s cílem zlepšit budoucí politiku Unie v oblasti zaměstnanosti; konstatuje, že v minulosti bylo v podobě pilotních projektů a přípravných akcí úspěšně realizováno několik myšlenek Výboru pro zaměstnanost a sociální věci; vyzývá rozpočtový orgán, aby do rozpočtu na rok 2020 začlenil osm pilotních projektů a přípravných akcí, které tento výbor navrhl a které se týkající sociálního začleňování obzvlášť ohrožených skupin (Romů, zejména romských dětí, znevýhodněných mladých lidí, nízkopříjmových domácností a starších lidí), nezaměstnanosti mladých, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a minimální mzdy; vyzývá k plnému využití rezerv, které jsou k dispozici v jednotlivých okruzích;

33. připomíná, že je velmi důležité, aby Komise Parlamentu pravidelně poskytovala aktuální informace o jednotlivých fázích provádění pilotních projektů a přípravných akcí, včetně řádného posouzení jejich výsledků a přínosu pro evropské občany; poukazuje na význam transparentního přístupu Komise k posuzování pilotních projektů a přípravných akcí.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Jane Brophy, Sylvie Brunet, David Casa, Leila Chaibi, Estrella Durá Ferrandis, Lucia Ďuriš Nicholsonová, Rosa Estaràs Ferragut, Nicolaus Fest, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Chiara Gemma, Helmut Geuking, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, France Jamet, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Katrin Langensiepen, Elena Lizzi, Radka Maxová, Lefteris Nikolaou-Alavanos, Matthew Patten, Sandra Pereira, Kira Marie Peter-Hansen, Alexandra Louise Rosenfield Phillips, Dragoş Pîslaru, Manuel Pizarro, Dennis Radtke, Elżbieta Rafalska, Guido Reil, Daniela Rondinelli, Mounir Satouri, Monica Semedo, Beata Szydło, Eugen Tomac, Romana Tomc, Yana Toom, Nikolaj Villumsen, Marianne Vind, Maria Walsh, Tatjana Ždanoka, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, José Gusmão, Jeroen Lenaers, Pierfrancesco Majorino, Anne Sander, Birgit Sippel

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42

+

ECR

Lucia Ďuriš Nicholsonová, Helmut Geuking, Elżbieta Rafalska, Beata Szydło

NI

Chiara Gemma, Daniela Rondinelli

PPE

David Casa, Rosa Estaràs Ferragut, Loucas Fourlas, Cindy Franssen, Radan Kanev, Stelios Kympouropoulos, Jeroen Lenaers, Dennis Radtke, Anne Sander, Eugen Tomac, Romana Tomc, Maria Walsh, Tomáš Zdechovský

RENEW

Abir Al-Sahlani, Atidzhe Alieva-Veli, Jane Brophy, Sylvie Brunet, Radka Maxová, Dragoş Pîslaru, Monica Semedo, Yana Toom

S&D

Alex Agius Saliba, Gabriele Bischoff, Vilija Blinkevičiūtė, Estrella Durá Ferrandis, Elisabetta Gualmini, Alicia Homs Ginel, Pierfrancesco Majorino, Manuel Pizarro, Birgit Sippel, Marianne Vind

VERTS/ALE

Katrin Langensiepen, Kira Marie Peter-Hansen, Alexandra Louise Rosenfield Phillips, Mounir Satouri, Tatjana Ždanoka

 

9

-

GUE/NGL

Leila Chaibi, José Gusmão, Sandra Pereira, Nikolaj Villumsen

ID

Nicolaus Fest, France Jamet, Elena Lizzi, Guido Reil

NI

Lefteris Nikolaou-Alavanos

 

1

0

NI

Matthew Patten

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (5.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Pascal Canfin</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že 21,0 % celkových závazků v návrhu rozpočtu na rok 2020 (NR 2020) se týká klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že by trend vývoje rozpočtu Unie pro období stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) zajistil pouze 19,7 %, zatímco cíl dohodnutý před rokem 2014 hovořil o „nejméně 20 %“ v období 2014–2020; zdůrazňuje, že podle Komise bude třeba v rozpočtu na rok 2020 vyčlenit dalších 3,5 miliard EUR na výdaje spojené s klimatem, má-li se dosáhnout 20% cíle; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit maximální úsilí s cílem zajistit, aby bylo celkového cíle rozpočtu EU dosaženo do konce roku 2020; opakuje svůj požadavek, aby v příštím VFR byla ambicióznějším způsobem začleňována otázka klimatu, přičemž cíl by měl být stanoven na 40 % (Parlament ve svém usnesení z listopadu 2018 požadoval 30 % a zlepšení metodiky pro sledování opatření v oblasti změny klimatu a odolnosti vůči této změně) a aby byla tato opatření v souladu s Pařížskou dohodou; trvá na tom, že by se příští VFR měl zakládat na důkladné metodice stanovené v souladu s mezinárodně vytvořenými metodikami s cílem sledovat financování opatření souvisejících s klimatem, aby se zabránilo riziku nadhodnocování těchto opatření; je přesvědčen, že sestavování rozpočtu příštího VFR zohledňující ekologické otázky má základní význam pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu;

2. se znepokojením konstatuje, že s úsilím o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti souvisí opět pouze 8,3 % celkových závazků, což je nejnižší procentní podíl od roku 2015, a to navzdory bezprecedentní a zrychlující se míře vymírání druhů; vyzývá k tomu, aby byly vyčleněny dostatečné navýšené a dohledatelné zdroje pro zajištění dlouhodobé a soudržné ochrany biologické rozmanitosti v celé Unii; trvá na tom, že by se příští VFR měl zakládat na důkladné metodice stanovené v souladu s mezinárodně vytvořenými metodikami s cílem sledovat biologickou rozmanitost a zabránit riziku nadhodnocování opatření k její ochraně;

3. je přesvědčen, že především v posledním roce VFR je třeba, aby byl rozpočet týkající se programů v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti ambiciózní, má-li se vybudovat základ pro nadcházející VFR, který by měl mít podle očekávání pomalejší rozjezd, a to do doby, než budou všechny nové programy plně fungovat;

4. žádá Unii, aby se zavázala k dostatečnému financování pro plné a účinné provedení budoucího „evropského zeleného údělu“;

5. zdůrazňuje, že je mimoto  souvislosti s politickými pokyny pro budoucí Evropskou komisi vypracovanými nově zvoleným předsedou Komise naprosto nezbytné, aby došlo k rychlejšímu snižování emisí;

6. v souladu s Agendou 2030 a závazky přijatými Unií a jejími členskými státy v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů zdůrazňuje, že je třeba v rozpočtu na rok 2020 zajistit dostatečné zdroje na dosažení cílů udržitelného rozvoje;

7. bere na vědomí zvýšení prostředků na závazky u programu LIFE o 21,5 milionu EUR (+3,9 %); je přesvědčen, rozpočet programu LIFE na rok 2020 není dostatečný (529,6 milionu EUR); požaduje, aby pro rok 2020 došlo k jeho výraznému navýšení s cílem zajistit připravenost a v souladu s požadavky Parlamentu, aby byla velikost programu LIFE ve VFR po roce 2020 zdvojnásobena; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že program LIFE představuje pouhá 0,3 % NR 2020;

8. vítá, že nový program rescEU obdrží 156,2 milionu EUR s cílem zajistit, aby mohl poskytovat lepší pomoc při zemětřeseních, ničivých požárech, lesních požárech a dalších přírodních katastrofách; zdůrazňuje, že je třeba, aby nástroje, jako je mechanismus civilní ochrany a Fond solidarity, pokrývaly přírodní katastrofy a poskytovaly podporu v souvislosti se škodami na životním prostředí;

9. bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 69,7 milionu EUR (+2,0 %) a prostředky na platby ve výši 64,2 milionu EUR (+4,7) v oblasti zdraví; vyjadřuje politování nad tím, že se jedná o pouhých 0,04 % NR 2020 a o 1,9 % okruhu 3 (v prostředcích na závazky);

10. zdůrazňuje, že by v rozpočtu měly být dostatečné zdroje přiděleny na vypracování a provedení budoucího evropského plánu boje proti rakovině; zdůrazňuje, že tento plán má zásadní význam pro podporu a zlepšení prevence, výzkumu, přístupu k inovacím a znovuzačleňování;

11. bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 280,0 milionu EUR (-3,3 %) a prostředky na platby ve výši 244,7 milionu EUR (+2,3 %) na potraviny a krmiva; vyjadřuje politování nad tím, že se jedná o pouhých 0,17 % NR 2020 a o 7,5 % okruhu 3 (v prostředcích na závazky);

12. bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 156,2 milionu EUR (+4,4 %) a prostředky na platby ve výši 77,0 milionu EUR (-5,7 %) pro mechanismus civilní ochrany Unie, který je jedním ze základů solidarity Unie;

13. všímá si, že stálá a dočasná pracovní místa schválená v návrhu rozpočtu na rok 2020 zůstávají oproti rozpočtu na rok 2019 nezměněna, pokud jde o Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), přičemž počet těchto míst se zvyšuje v případě Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) (+34, v návaznosti na revizi obecného potravinového práva), Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) (+1) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA)(+2); zdůrazňuje, že v relevantních případech musí být těmto agenturám přiděleno více finančních a lidských zdrojů, aby mohly naplňovat svůj mandát, vykonávat zadané úkoly a prosazovat v Unii vědecký přístup; zdůrazňuje, že by lepší koordinace mezi těmito agenturami optimalizovala jejich práci i využití veřejných prostředků;

14. vyzývá Komisi, aby urychleně provedla pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA);

15. zdůrazňuje, že PP a PA by měly být sladěny s cíli v oblasti klimatu a měly by obdržet značné finanční prostředky během celého životního cyklu, aby mohly naplnit svůj potenciál a připravily se podmínky přijetí budoucích opatření.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

60

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Bartosz Arłukowicz, Margrete Auken, Simona Baldassarre, Marek Paweł Balt, Aurelia Beigneux, Monika Beňová, Malin Björk, Delara Burkhardt, Cristian-Silviu Buşoi, Pascal Canfin, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Nathalie Colin-Oesterlé, Miriam Dalli, Seb Dance, Esther de Lange, Marco Dreosto, Eleonora Evi, Agnès Evren, Fredrick Federley, Pietro Fiocchi, James Alexander Glancy, Andreas Glück, Catherine Griset, Jytte Guteland, Teuvo Hakkarainen, Pär Holmgren, Jan Huitema, Yannick Jadot, Petros Kokkalis, Athanasios Konstantinou, Ewa Kopacz, Joanna Kopcińska, Peter Liese, Sylvia Limmer, Javi López, César Luena, Liudas Mažylis, Anthea McIntyre, Aileen McLeod, Tilly Metz, Silvia Modig, Alessandra Moretti, Ljudmila Novak, Grace O’Sullivan, Rory Palmer, Jutta Paulus, Rovana Plumb, Jessica Polfjärd, Frédérique Ries, Sándor Rónai, Rob Rooken, Silvia Sardone, Christine Schneider, Günther Sidl, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Edina Tóth, Véronique Trillet-Lenoir, Caroline Voaden, Alexandr Vondra, Mick Wallace, Michal Wiezik, Anna Zalewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michael Bloss, Christophe Hansen, Lídia Pereira, Susana Solís Pérez, Nikolaj Villumsen

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

60

+

ECR

Pietro Fiocchi, Joanna Kopcińska, Alexandr Vondra, Anna Zalewska

GUE/NGL

Malin Björk, Petros Kokkalis, Silvia Modig, Nikolaj Villumsen, Mick Wallace

NI

Eleonora Evi, Athanasios Konstantinou

PPE

Bartosz Arłukowicz, Cristian-Silviu Buşoi, Nathalie Colin-Oesterlé, Agnès Evren, Christophe Hansen, Ewa Kopacz, Esther de Lange, Peter Liese, Liudas Mažylis, Ljudmila Novak, Lídia Pereira, Jessica Polfjärd, Christine Schneider, Edina Tóth, Michal Wiezik

RENEW

Pascal Canfin, Catherine Chabaud, Fredrick Federley, Andreas Glück, Jan Huitema, Frédérique Ries, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Nils Torvalds, Véronique Trillet-Lenoir, Caroline Voaden

S&D

Marek Paweł Balt, Monika Beňová, Delara Burkhardt, Sara Cerdas, Mohammed Chahim, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Javi López, César Luena, Alessandra Moretti, Rory Palmer, Rovana Plumb, Sándor Rónai, Günther Sidl

VERTS/ALE

Margrete Auken, Michael Bloss, Pär Holmgren, Yannick Jadot, Aileen McLeod, Tilly Metz, Grace O'Sullivan, Jutta Paulus

 

10

-

ECR

Anthea McIntyre, Rob Rooken

ID

Simona Baldassarre, Aurelia Beigneux, Marco Dreosto, Catherine Griset, Teuvo Hakkarainen, Sylvia Limmer, Silvia Sardone

NI

James Alexander Glancy

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

 

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (26.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Adina-Ioana Vălean</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. s politováním konstatuje, že přestože bylo v rámci příslušných programů podáno nadměrné množství žádostí a na tyto programy by tak mohly být snadno využity další prostředky, je rozpočet, který navrhla Komise, o 474,6 milionu EUR nižší než strop platný pro okruh 1a; poukazuje na to, že programy v rámci okruhu 1a jsou velmi důležité z hlediska podpory hospodářského růstu založeného na inovacích a přechodu ke klimaticky neutrální společnosti v souladu s Pařížskou dohodou;

2. poukazuje na význam vybudování vedoucího postavení v oblasti inovací a zajištění postupného nesouvislého výzkumu v oblasti pokrokových technologií, aby bylo zajištěno plnění politických cílů Unie, a odmítá proto škrty v celkové výši 747,4 milionu EUR, které navrhla Rada v okruhu 1a, včetně 424,9 milionu EUR na Společný strategický rámec v oblasti výzkumu a inovací, zejména v příslušných rozpočtových položkách týkajících se zintenzivnění výzkumu v oblasti budoucích a zcela nových technologií, rozšíření evropské výzkumné infrastruktury, včetně e-infrastruktury a vedoucího postavení v oblasti informačních a komunikačních technologií, mj. včetně 28 milionů EUR vyčleněných na IKT v rámci Nástroje pro propojení Evropy a 20 milionů EUR vyčleněných na Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků COSME, a které s sebou nesou riziko, že dojde k podkopání snahy Unie o zajištění udržitelného hospodářského růstu a vytváření kvalitních pracovních míst a také snah Unie o dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů do roku 2050, s tím, že je nutné do těchto snah zapojit všechny příslušné orgány;

3. domnívá se, že k vytvoření vazby na další víceletý finanční rámec, v jehož průběhu začnou všechny nové programy teprve plně fungovat, je nutné zajistit v rámci okruhu 1a dostatečně vysoký rozpočet, zejména v posledním roce VFR, aby bylo zajištěno neomezené fungování těchto programů a bylo tak možné i nadále přispívat k dosahování politických priorit Unie;

4. žádá proto o prostředky na závazky v plné výši až do stropu pro okruh 1a a navíc o využití všech možných nástrojů zajišťujících flexibilitu, které jsou v rámci nařízení o VFR k dispozici, a zvláštního ustanovení o novém využití uvolněných prostředků na výzkumné projekty, jak je stanoveno ve finančním nařízení, aby byly v rozpočtu na rok 2020 zajištěny co nejvyšší prostředky na závazky;

5. znovu poukazuje na význam výzkumu a inovací při řešení společenských výzev a zajišťování udržitelného vývoje a konstatuje, že nadměrný zájem o nejrůznější programy jako např. Horizont 2020 a COSME vede ve srovnání s obdobím předchozího víceletého finančního rámce k menší úspěšnosti podaných žádostí u programu Horizont 2020, což znamená, že pokud by byly k dispozici dostatečné unijní prostředky, bylo by možné financovat mnohem více kvalitních projektů v oblasti výzkumu a inovací; zdůrazňuje, že to je nutné řešit prostřednictvím vyššího rozpočtu na rok 2020 a zajištěním větší doplňkovosti s dalšími unijními fondy, finančními nástroji, národními programy a soukromými investicemi; domnívá se, že v rámci financování unijního výzkumu a inovací je zapotřebí podporovat zejména ty oblasti, které jsou postiženy výrazným selháním trhu a neřešenými společenskými výzvami; domnívá se proto, že uvolněné finanční prostředky by mělo být v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení možné použít znovu; připomíná svůj postoj, že na program Horizont Evropa je v příštím víceletém finančním rámci zapotřebí vyčlenit alespoň 120 milionů EUR v cenách roku 2018;

6 zdůrazňuje, že základní součástí hospodářství Unie jsou malé a střední podniky, které v rámci EU zajišťují velké množství pracovních míst; domnívá se, že je třeba vytvořit obchodní prostředí, které by bylo vstřícné k malým a středním podnikům, a podporovat rozvoj klastrů a sítí těchto podniků; vítá proto navýšení prostředků v rámci nástroje pro malé a střední podniky; se znepokojením konstatuje, že Rada škrtla navýšení prostředků na inovace v malých a středních podnicích, což firmám v Unii vysílá rozporuplný signál;

7. poukazuje na to, že aby bylo možné prohloubit digitalizaci Unie a digitální inkluzi unijní ekonomiky, veřejného sektoru a občanů, je velmi důležité dosáhnout cílů v oblasti jednotného digitálního trhu; v této souvislosti si uvědomuje, jak důležité jsou iniciativy typu WiFi4EU; s politováním proto poukazuje na škrty u této iniciativy, které navrhla Rada;

8 zdůrazňuje, že s cílem dosáhnout udržitelné, ekologické a konkurenceschopné dopravy v Unii, připravit evropský automobilový průmysl na budoucnost a dosáhnout cílů v oblasti klimatu je zapotřebí provést reformu unijního odvětví mobility; připomíná proto, že je nutné zajistit dostatečné financování programů, které přispívají k dosažení těchto cílů, jako je program Horizont, dopravní sekce Nástroje pro propojení Evropy a společný podnik Fuel Cells and Hydrogen 2 (FCH 2); je proto znepokojen dopadem škrtů, které navrhuje Rada, na vybudování dopravního systému v Unii, který by účinně využíval zdroje a byl by šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový;

9 vyjadřuje značné politování nad tím, že rozpočet, jak jej navrhla Komise, je opět daleko nižší, než požadovala Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů ACER, což ohrožuje její fungování a schopnost plnit úkoly spojené s monitorováním a zajištěním transparentnosti trhu, nemluvě o dalších úkolech, kterými byla na základě nedávno přijatých právních předpisů pověřena;

10 opakuje, že s cílem zlepšit přístup ke znalostem, napomáhat sociálnímu rozvoji a zvyšovat životní úroveň je třeba navýšit investice do výzkumu a inovací;

11 u všech agentur, které pod tento výbor spadají (ACER, BEREC, ENISA a GSA), vyzývá k zajištění takového finančního a personálního vybavení, jaký dané agentury požadují; trvá na tom, že v souladu s rozšířením úkolů příslušných agentur a s přípravou na zavádění nových právních předpisů a také s nutností plánovat jejich další úkoly a povinnosti je nutné navýšit finanční a personální zdroje; podotýká, že agentura GSA čelí nově se objevujícím výzvám v oblasti bezpečnosti a v jiných citlivých oblastech, v nichž by externí zajišťování služeb vedlo pravděpodobně k ohrožení bezpečnosti, nižší nákladové účinnosti a ke ztrátě odborných zkušeností; je proto nezbytné zajistit nábor vysoce specializovaných odborníků a udržet si je;

12 připomíná závazek Parlamentu, Rady a Komise uvedený ve společném prohlášení, které je přílohou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1953[9], jehož cílem je zajistit v průběhu dalších tří let na podporu internetového připojení v obcích celkové finanční prostředky ve výši 120 milionů EUR, které by byly zárukou evropského úspěchu této iniciativy ve prospěch místních komunit a občanů; v této souvislosti zdůrazňuje, že po dvou výzvách k předkládání návrhů se na portálu WiFi4EU zaregistrovalo více než 23 000 obcí z celé Unie a 6 200 obcí už získalo poukázky WiFi4EU, což ukazuje, jak je tato iniciativa úspěšná;

13. vyzývá k poskytnutí dalších finančních prostředků, které by urychlily vývoj a zavádění čistších technologií, a také dalších prostředků, které by usnadnily spravedlivou transformaci uhelných regionů a regionů s vysokými emisemi CO2, aby mohla Unie splnit závazky, jež přijala v rámci Pařížské dohody, mj. pokračováním stávajících a zahájením nových pilotních projektů a přípravných akcí; znovu poukazuje na návrh Evropského parlamentu na to, aby byl ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 vytvořen Fond pro spravedlivou transformaci energetiky, pomocí něhož by se řešil negativní společenský, socio-ekonomický a environmentální dopad, který má na pracovníky a komunity odklon od uhlí a uhlíku; zdůrazňuje, že je nutné i nadále podporovat uhelné regiony a regiony s vysokými emisemi CO2 v Unii, aby byly schopny využít nový Fond pro spravedlivou transformaci energetiky;

14. zdůrazňuje, že hlavním hnacím motorem udržitelného rozvoje je výzkum a inovace, a připomíná závazek Unie a jejích členských států, kterým je dosažení cílů udržitelného rozvoje; vítá odhad Komise, podle něhož dosáhnou do roku 2020 výdaje spojené se změnou klimatu 21 %, a připomíná, že dané úsilí je nutné zintenzivnit; s politováním konstatuje, že v rámci navrhovaného rozpočtu na program Horizont 2020, a tudíž i celého období víceletého finančního rámce, se zřejmě nepodaří dosáhnout stanovených cílů, pokud jde o výdaje spojené s ochranou klimatu a zajištěním udržitelnosti; poukazuje na svůj postoj, podle něhož je po přijetí závazků Unie v rámci Pařížské dohody nutné přiměřeně navýšit výdaje spojené s ochranou klimatu; v této souvislosti připomíná přijatou zásadu „energetická účinnost na prvním místě“ a také cíl, aby se Unie stala jedničkou v obnovitelných zdrojích energie;

15. vyzývá k poskytnutí dalších finančních prostředků pro Nástroj pro propojení Evropy, zejména pro jeho část týkající se udržitelné energetiky a část IKT, aby došlo k dobudování energetické unie, propojení izolovaných trhů, odstranění zbývajících problematických míst a vytvoření energetické sítě EU, která by byla připravena na budoucnost;

16. je hluboce znepokojen přetrvávající nejistotou, pokud jde o odchod Velké Británie z Evropské unie; zdůrazňuje, že pokud Velká Británie neuhradí celý příspěvek do rozpočtu na rok 2020 nebo jeho část, bude nutné přijmout předběžná finanční opatření, a vyzývá proto všechny ostatní členské státy, aby zasáhly a plně nahradily příspěvek Velké Británie, jelikož všechny programy se nacházejí v konečné fázi a příjemci unijních finančních prostředků potřebují mít jistotu, že Unie své závazky dodrží;

17. zdůrazňuje, že pokud by Unie nebyla schopna plnit své právní a politické závazky v souvislosti s prostředky na platby, její spolehlivost by utrpěla výraznou škodu a došlo by k významnému narušení důvěry ve schopnost institucí Unie plnit svou úlohu; zdůrazňuje, že je to ještě zvýrazněno tím, že se Unie blíží ke konci současného víceletého finančního rámce, a je proto nutné s prováděním víceletých programů rychle pokročit.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

6

6

Členové přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Nicola Beer, François-Xavier Bellamy, Michael Bloss, Manuel Bompard, Paolo Borchia, Marc Botenga, Markus Buchheit, Klaus Buchner, Carlo Calenda, Andrea Caroppo, Maria Da Graça Carvalho, Katalin Cseh, Ciarán Cuffe, Josianne Cutajar, Pilar del Castillo Vera, Martina Dlabajová, Christian Ehler, Valter Flego, Niels Fuglsang, Jens Geier, Nicolás González Casares, Christophe Grudler, András Gyürk, Henrike Hahn, Robert Hajšel, Ivo Hristov, Ivars Ijabs, Eva Kaili, Seán Kelly, Łukasz Kohut, Andrius Kubilius, Miapetra Kumpula-Natri, Thierry Mariani, Marisa Matias, Eva Maydell, Joëlle Mélin, Iskra Mihaylova, Dan Nica, Ville Niinistö, Mauri Pekkarinen, Markus Pieper, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Jessica Stegrud, John David Edward Tennant, Grzegorz Tobiszowski, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Isabella Tovaglieri, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Pernille Weiss, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Marco Dreosto, Giorgos Georgiou, Klemen Grošelj, Alicia Homs Ginel, Adam Jarubas, Janusz Lewandowski, Jutta Paulus, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Edina Tóth

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Hannes Heide

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
POŽÁDANÉM O STANOVISKO

54

+

ECR

Evžen Tošenovský

ID

Thierry Mariani, Joëlle Mélin

PPE

François-Xavier Bellamy, Maria Da Graça Carvalho, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, András Gyürk, Adam Jarubas, Seán Kelly, Andrius Kubilius, Janusz Lewandowski, Eva Maydell, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Sara Skyttedal, Maria Spyraki, Edina Tóth, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Pernille Weiss

RENEW

Nicola Beer, Katalin Cseh, Martina Dlabajová, Valter Flego, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Ivars Ijabs, Iskra Mihaylova, Mauri Pekkarinen, Dominique Riquet

S&D

Carlo Calenda, Josianne Cutajar, Niels Fuglsang, Jens Geier, Nicolás González Casares, Robert Hajšel, Hannes Heide, Alicia Homs Ginel, Ivo Hristov, Eva Kaili, Łukasz Kohut, Miapetra Kumpula-Natri, Dan Nica, Patrizia Toia, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

François Alfonsi, Rasmus Andresen, Michael Bloss, Klaus Buchner, Ciarán Cuffe, Henrike Hahn, Ville Niinistö, Jutta Paulus

 

6

-

ECR

Jessica Stegrud

ID

Paolo Borchia, Andrea Caroppo, Marco Dreosto, Isabella Tovaglieri

NI

John David Edward Tennant

 

6

0

ECR

Grzegorz Tobiszowski

GUE/NGL

Manuel Bompard, Marc Botenga, Giorgos Georgiou, Marisa Matias

ID

Markus Buchheit

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Svenja Hahn</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. konstatuje, že Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) je v rozpočtovém procesu odpovědný za rozpočtové položky v hlavě 2 (Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky), hlavě 14 (Daně a celní unie) a hlavě 33 (Spravedlnost a ochrana spotřebitelů);

2. zdůrazňuje, že vnitřní trh zůstává jedním z největších a nejhmatatelnějších úspěchů Unie, který přináší výhody podnikům, a to i mikropodnikům a malým podnikům, spotřebitelům a občanům v celé Evropě; domnívá se, že v zájmu trvalé konkurenceschopnosti podniků z EU a ochrany spotřebitelů v celé Unii by se rozpočet na rok 2020 měl přednostně zaměřovat na další prohlubování jednotného trhu, snižování byrokratických překážek, které brání volnému pohybu zboží, kapitálu, služeb a pracovníků, a na rozvoj jednotného digitálního trhu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité soustavně monitorovat pokroky v této oblasti, zjišťovat objevující se problémy a poskytovat politická doporučení pro další rozvoj jednotného digitálního trhu;

3. zdůrazňuje význam vnitřního trhu se službami; vyzývá Unii, aby poskytla další finanční prostředky na dokončení vnitřního trhu se službami a podněcovala vyvíjení nových a inovativních služeb;

4. žádá, aby rozpočet na rok 2020 přispěl k uskutečnění priorit stanovených v evropském semestru, konkrétně k realizaci kvalitních investic a reforem, které by zvýšily konkurenceschopnost a produktivitu podniků, včetně mikropodniků a malých podniků, a nadále prohlubovaly jednotný trh a dále rozvíjely jednotný digitální trh;

5. vítá skutečnost, že Komise ve svém návrhu rozpočtu vyčlenila odpovídající rozpočet na většinu hlavních priorit výboru IMCO, včetně vnitřního trhu se zbožím a službami, podpory malým a středním podnikům, ochrany spotřebitelů a konkurenceschopnosti, a vyzývá Radu a Parlament, aby tyto prostředky v rozpočtu na rok 2020 odsouhlasily;

6. vítá zvýšení prostředků na „provoz a rozvoj vnitřního trhu zboží a služeb“ (rozpočtová položka 02 03 01) pro účely dozoru nad trhem a vytvoření sítě EU pro shodu výrobků a také na „zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování“ (položka 02 02 02) a na „podpůrné výdaje na Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků COSME“ (rozpočtová položka 02 01 04 01) vzhledem k tomu, že tato tři opatření jsou klíčová pro posílení hospodářského růstu v Unii; velice lituje toho, že Rada snížila prostředky v rozpočtových položkách 02 03 01 a 02 02 02;

7. v tomto ohledu upozorňuje na to, že malé a střední podniky jsou zásadní součástí ekonomiky Unie a hrají klíčovou roli při vytváření pracovních míst po celé Unii, a vidí potřebu vytvořit a ještě více podporovat podnikatelské prostředí příznivé pro malé a střední podniky; zdůrazňuje proto, že zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování je pro výbor IMCO i nadále klíčovou prioritou v rozpočtu na rok 2020;

8. zdůrazňuje, že Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) je klíčovým nástrojem pro podněcování kultury podnikání, pro podporu stávajících malých a středních podniků a pro zajištění konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu; vyzývá zejména k posílení akcelerátoru Evropské rady pro inovace (nástroje pro MSP), který poskytuje rozhodující podporu pro malé a střední podniky s radikálně novými myšlenkami a inovativními řešeními, která lze uplatnit na trhu; domnívá se, že rozpočet Unie a přístup k financím, které se o něj opírají, je klíčovým nástrojem při snaze učinit startupy, mikropodniky a malé a střední podniky konkurenceschopnějšími a inovativnějšími a pěstuje podnikatelského ducha v Unii;

9. podtrhuje význam silné a účinně prováděné spotřebitelské politiky, která spotřebitelům přináší ochranu a předvídatelnost a bojuje s nekalými obchodními praktikami off-line i online, zajišťuje důvěru podniků v to, že své zboží a služby mohou poskytovat na celém vnitřním trhu, dále zajišťuje, aby trh dodržoval unijní i vnitrostátní právní předpisy a prosazoval je, a současně minimalizuje byrokratickou zátěž pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že přetrvávají problémy s ochranou spotřebitelů, jak na digitálním, tak na fyzickém trhu, a je tudíž nanejvýš důležité zvýšit snahu o vzdělávání a informování spotřebitelů a občanů;

10. vítá také zvýšení prostředků na platby za účelem „ochrany zájmů spotřebitele a zlepšení bezpečnosti a informovanosti“ (rozpočtová položka 33 04 01) vzhledem k tomu, že zlepšení práv spotřebitelů a zvyšování povědomí o jejich právech představuje důležitý způsob, jak posílit důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh a ve schopnost Unie přinášet hmatatelné výhody;

11. zdůrazňuje význam odpovídajícího financování přechodu k plně automatizované celní operaci, a to v zájmu vyšší efektivnosti pro evropské společnosti, spravedlivé hospodářské soutěže a jednodušší ochrany spotřebitelů; proto je zásadní zvýšit financování programu Cla 2020, který obsahuje mechanismy spolupráce umožňující celním orgánům a úředníkům po celé Unii vyměňovat si a sdílet informace a osvědčené postupy – dále je klíčové zajistit finanční prostředky na nákup a údržbu moderního, účinného vybavení pro celní kontroly;

12. připomíná, že Komise a členské státy již mají značné zpoždění v plánovaném provádění celního kodexu Unie, a velmi proto lituje snížení rozpočtových prostředků na „podporu fungování a modernizace celní unie“ (rozpočtová položka 14 02 01), které by mohlo mít za následek další zpoždění, zhatit snahy o zvýšení efektivnosti celních kontrol po celé EU a narušit fungování vnitřního trhu; připomíná, že plné a jednotné provádění kodexu je zásadní pro lepší ochranu občanů a finančních zájmů Unie a elektronický celní systém je prioritní politikou pro lepší fungování vnitřního trhu;

13. konstatuje, že rok 2020 je posledním rokem současného víceletého finančního rámce (VFR), a vyzývá proto Komisi, aby v rozpočtu na rok 2020 plně využila dostupných rozpětí VFR v oblastech politiky spadajících do působnosti výboru IMCO;

14. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise v plně míře dodržovala doporučení Evropského účetního dvora v zájmu účinnějšího rozpočtu a vyšší hodnoty pro evropské občany;

15. vyzývá Komisi k financování všech pilotních projektů a přípravných akcí schválených výborem IMCO.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Alex Agius Saliba, Andrus Ansip, Pablo Arias Echeverría, Alessandra Basso, Adam Bielan, Hynek Blaško, Vlad-Marius Botoş, Markus Buchheit, Dita Charanzová, David Cormand, Petra De Sutter, Dinesh Dhamija, Carlo Fidanza, Alexandra Geese, Svenja Hahn, Virginie Joron, Eugen Jurzyca, Arba Kokalari, Marcel Kolaja, Andrey Kovatchev, Maria Manuel Leitão Marques, Morten Løkkegaard, Adriana Maldonado López, Antonius Manders, Beata Mazurek, Leszek Miller, Brian Monteith, Dan-Ştefan Motreanu, Kris Peeters, Anne-Sophie Pelletier, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Kim Van Sparrentak, Marion Walsmann, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Claudia Gamon, Lucy Elizabeth Harris, John Howarth

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Delara Burkhardt, Predrag Fred Matić

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

38

+

ECR

Adam Bielan, Carlo Fidanza, Eugen Jurzyca, Beata Mazurek

GUE/NGL

Anne-Sophie Pelletier

NI

Marco Zullo

PPE

Pablo Arias Echeverría, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, Antonius Manders, Dan-Ştefan Motreanu, Kris Peeters, Andreas Schwab, Tomislav Sokol, Ivan Štefanec, Róża Thun und Hohenstein, Marion Walsmann

RENEW

Andrus Ansip, Vlad-Marius Botoş, Dita Charanzová, Dinesh Dhamija, Claudia Gamon, Svenja Hahn, Morten Løkkegaard

S&D

Alex Agius Saliba, Clara Aguilera, Delara Burkhardt, John Howarth, Maria Manuel Leitão Marques, Adriana Maldonado López, Predrag Fred Matić, Leszek Miller, Christel Schaldemose

VERTS/ALE

David Cormand, Petra De Sutter, Alexandra Geese, Marcel Kolaja, Kim Van Sparrentak

 

6

-

ID

Alessandra Basso, Hynek Blaško, Markus Buchheit, Virginie Joron

NI

Lucy Elizabeth Harris, Brian Monteith

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (26.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Daniel Freund</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí návrh rozpočtu, který předložila Komise v oblasti dopravy; vyjadřuje politování nad nahodilými škrty požadovanými Radou; trvá na ambiciózním rozpočtu pro dopravní odvětví EU, který bude zohledňovat nové problémy a stávající politické priority dopravní politiky EU;

2. je toho názoru, že dozrál čas pro zásadnější restrukturalizaci financování EU v oblasti dopravy s cílem vybudovat do roku 2050 odvětví dopravy s nulovými emisemi a zaručit plný soulad s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby byla na tyto cíle vyčleněna vysoká míra finančních prostředků a aby byly za účelem jejich splnění efektivně a se zaměřením na výsledky využívány prostředky v rámci dopravního portfolia, programů a společných podniků programu Horizont 2020; podtrhuje význam projektů a programů v oblasti dekarbonizace a digitalizace, požaduje odpovídající financování a žádá o jejich upřednostnění; naléhavě žádá Komisi, aby podporovala digitalizaci v logistice; domnívá se, že tato reforma musí plně zohlednit potřeby zranitelných sociálních skupin a regionů, aby byl tento přechod spravedlivý a inkluzívní; zdůrazňuje, že finanční prostředky musí zajistit lepší dopravní propojenost a efektivitu;

3. trvá na tom, že dopravní politika EU je zásadní pro hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost, a proto je třeba upřednostňovat kvalitu a udržitelnost projektů a jejich užitečnost pro občany a podniky před jejich kvantitou nebo velikostí; zdůrazňuje, že dopravní politika EU potřebuje odpovídající a dostatečné finanční prostředky, aby mohla zaručit růst, pracovní místa a konkurenceschopnost v Evropě, a to i v odlehlejších zeměpisných oblastech, více investic do výzkumu a inovací a sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že musí být rozvíjeno vzájemné propojení mezi politikou, financováním a administrativními postupy, aby bylo dosaženo vyšší efektivity v hlavních infrastrukturních projektech;

4. podtrhuje klíčovou roli, kterou sehrávají dopravní politika a investice EU při podpoře a zlepšování územní, sociální a ekonomické soudržnosti v EU a při zajišťování územní přístupnosti a propojenosti všech regionů EU, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových, horských a pohraničních regionů, jakož i vylidněných a řídce osídlených oblastí;

5. upozorňuje na skutečnost, že veřejné investice do silniční, železniční, letecké a námořní dopravy mají pozitivní dopad na vnitřní trh a evropskou ekonomiku, která musí získat vedoucí postavení v celosvětovém měřítku;

6. zdůrazňuje, že politika EU v oblasti dopravní infrastruktury se musí více zaměřovat na integraci těchto tří aspektů:

– prioritou musí být propojenost mezi koridory a globální sítí a přeshraniční spojení;

– intermodalita by měla být základem rozhodování o projektech a

– interoperabilita musí být podmínkou pro spolufinancování dopravních projektů;

7. opakuje, že prozatímní dohoda o nařízení, kterým se zavádí Program InvestEU[10], obsahuje obecné ustanovení – platné pro veškeré financování související s dopravou –, jež zajišťuje, že „projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, nebudou způsobilé pro podporu“ a že finanční a investiční operace „budou prověřeny s cílem stanovit, zda mají environmentální, klimatické či sociální dopady, a pokud je tomu tak, zda podléhají přezkoumání z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti“; připomíná, že Fond InvestEU by měl podporovat investice přispívající k větší ekonomické, územní a sociální soudržnosti v Unii a že s cílem maximalizovat dopad a přidanou hodnotu finanční podpory EU je vhodné maximalizovat „synergie napříč relevantními programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace“;

8. zdůrazňuje, že je naprosto nutné, aby revize dopravní politiky Evropské investiční banky (EIB), k níž má dojít v roce 2020, kromě své klíčové úlohy při provádění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a InvestEU rovněž připravila půdu pro zásadnější přepracování způsobu, jakým banka financuje odvětví dopravy; připomíná, že EIB poskytla v období 2007–2018 přibližně 140 miliard EUR v půjčkách na dopravní projekty, z čehož se zhruba 80 % týká silniční infrastruktury[11]; vyzývá EIB, aby Parlamentu podávala včasné zprávy o všech krocích revize své dopravní politiky;

9. zdůrazňuje klíčovou roli Nástroje pro propojení Evropy při podpoře budování vysoce výkonné transevropské sítě (TEN-T), která bude udržitelná a propojená, pokud jde o infrastrukturu v oblastech dopravy, energetiky a digitálních služeb; znovu opakuje, že rychlé dokončení sítě TEN-T významně přispěje k sociálně-ekonomické a územní soudržnosti v EU a k podpoře cílů EU v oblasti dekarbonizace; zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy je zásadně důležitý pro investice do udržitelného dlouhodobého růstu, inovací, soudržnosti, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst v EU;

10. je toho názoru, že by výdaje Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy mohly být zlepšeny, pokud by byl dále zvýšen podíl financování určeného pro druhy dopravy s nulovými emisemi; připomíná, že tento nástroj je zásadně důležitým a klíčovým finančním nástrojem v dopravním odvětví a že krátkodobé a dlouhodobé plánování výdajů by mělo zohledňovat přístup zaměřený na výsledky a usilovat o dosažení přidané hodnoty EU, zejména pokud jde o rozvoj a dokončení hlavních a globálních sítí TEN-T; vítá přístup Komise zaměřený na spolufinancování obnovy regionálních přeshraničních železničních spojení, která byla zrušena nebo přestala být využívána[12], a vybízí členské státy, přeshraniční regiony a Komisi, aby dále zintenzivnily tyto projekty vedené zdola nahoru, jež přispívají ke znovuotevření hranic v EU tam, kde dosud existují; vyzývá Komisi, aby výrazně navýšila částku vyhrazenou v rámci rozpočtové položky Nástroje pro propojení Evropy na financování obnovy chybějících regionálních železničních spojení, která byla zrušena nebo přestala být využívána, přičemž by měly být přednostně zohledněny zeměpisně znevýhodněné oblasti; vyzývá Komisi, aby zohlednila stále velké rozdíly, pokud jde o dopravní infrastrukturu napříč EU; nezbytné je zintenzivnění další elektrifikace železniční infrastruktury a rychlejší zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS); rozpočet Nástroje pro propojení Evropy by měl rovněž přihlížet k opatřením pro zmírnění hluku způsobovaného železniční nákladní dopravou s cílem zajistit udržitelný a efektivní systém nákladní dopravy; domnívá se, že nástroj by měl učinit více pro integraci a podporu námořní dopravy; požaduje, aby byly prostředky určené pro Nástroj pro propojení Evropy chráněny, až bude probíhat rozdělování finančních prostředků na dopravu;

11. žádá Komisi, aby do konce roku 2019 předložila posouzení provádění všech zadaných projektů, včetně aktuálního stavu a odhadů týkajících se dokončení těchto projektů a návrhů, jak dosáhnout 100% míry výdajů, včetně přesunu finančních prostředků;

12. připomíná, že financování, jež je v rámci politiky soudržnosti vynakládáno na dopravní infrastrukturu, by mělo být zaměřeno na plnění cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanoveného ve Smlouvě; zdůrazňuje význam decentralizovaných přístupů i skutečnost, že propojitelnost a dostupnost venkovských oblastí zůstává problémem, který je naléhavě nutné řešit; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) je věnována velmi malá pozornost modální transformaci; zdůrazňuje, že je nutné dekarbonizovat finanční prostředky EU také ve vztahu k odvětví dopravy; doporučuje zvýšit investice do cyklistiky a chodců; opakuje svůj dlouhodobý požadavek týkající se transparentnosti finančních prostředků EU v odvětví dopravy, zejména pokud jde o zdroje podléhající sdílenému řízení; vyzývá Komisi, aby komplexním způsobem zpřístupnila informace o dopravních projektech, které obdržely financování z EFRR a FS;

13. žádá Komisi, aby do konce roku předložila hodnocení využívání finančních prostředků EU spadajících pod Nástroj pro propojení Evropy, FS a EFRR v dopravních projektech, včetně toho, do jaké míry jsou dodržovány dopravní strategie a předběžné podmínky stanovené v dohodách o partnerství;

14. žádá Komisi, aby do konce roku 2019 předložila hodnocení aktuálního stavu, pokud jde o vynakládání finančních prostředků přidělených finančním nástrojům, předpovědi týkající se konečné úrovně čerpání a návrhy, jak dosáhnout 100% úrovně, včetně přesměrování do jiných rozpočtových položek Nástroje pro propojení Evropy;

15. žádá Komisi, aby předložila hodnocení využívání prostředků přidělených na zavádění projektu SESAR, aktuálního stavu, budoucích opatření a způsobu, jakým projekty financované z těchto prostředků přispívají k zavádění projektu SESAR v členských státech;

16. vybízí Komisi, aby prosazovala revitalizaci pohodlných evropských nočních vlaků jako možnou a udržitelnou alternativu letů na krátké vzdálenosti a cestování osobním automobilem na dlouhé vzdálenosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti případného kombinování spolufinancování sítě EuroVelo s komplexní železniční sítí;

17. je toho názoru, že námořní doprava nabízí alternativu k přístupu „přepravovat vše po silnici“; domnívá se, že ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802[13], která stanoví mezní hodnoty pro obsah síry v lodních palivech, posílí udržitelnost této formy dopravy a že stále existuje prostor pro další pokrok v dekarbonizaci tohoto odvětví; konstatuje, že evropské přístavy jsou multimodálními uzly a představují vstupní bránu pro více než 90 % zboží dovezeného do EU; vyzývá Komisi, aby se více angažovala, pokud jde o podporu a financování tohoto druhu dopravy;

18. zdůrazňuje, že díky digitalizaci se může doprava v EU stát inkluzivnější, inovativnější, více propojená a udržitelnější; připomíná Komisi význam vypracování nové strategie EU, jejímiž prioritami musí být spravedlivá transformace spolu s rekvalifikací osob, které přišly o zaměstnání kvůli digitalizaci odvětví dopravy;

19. s ohledem na stále velmi vysoký počet úmrtí a zranění způsobených dopravními nehodami a na novou směrnici o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, která stanoví, že „členské státy zajistí, [aby] ... byly zohledněny potřeby zranitelných účastníků silničního provozu“, trvá na tom, aby Komise a členské státy ještě více upřednostňovaly financování bezpečné přepravy cestujících různými dopravními prostředky a zaměřovaly se na bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu, jako jsou chodci, osoby se zdravotním postižením, cyklisté a další účastníci mikromobility, jakož i na modální přechod na bezpečnější a čistší způsoby dopravy, jako je železniční doprava; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla nutnou technickou a administrativní pomoc v souvislosti s opatřeními týkajícími se odpovídající údržby stávající silniční sítě v jejich příslušných komplexních plánech v oblasti dopravy s cílem zvýšit kvalitu a bezpečnost silnic;

20. domnívá se, že pro urychlení transformace městské mobility je klíčové důraznější pojetí financování městské dopravy s využitím plánů udržitelné městské mobility; požaduje, aby tyto plány městské mobility podporovaly multimodalitu v rámci různých udržitelných způsobů dopravy spojenou s vyváženými sociálně-ekonomickými opatřeními s cílem zajistit, že nebude docházet k jakékoli diskriminaci občanů EU;

21. zdůrazňuje, že opatření upravující městskou mobilitu musí pomoci zkrátit dobu přepravy z bydliště do práce a nazpět, zaručit interoperabilitu, zvýšit atraktivitu veřejné dopravy pro obyvatele a snížit převažující přepravu soukromými dopravními prostředky, a tak přispět k environmentální a klimatické udržitelnosti a k rozvoji společnosti; je toho názoru, že rozpočet na rok 2020 by se měl s ohledem na různorodost veřejné dopravy v metropolitních oblastech EU (z nichž některé se vyznačují dopravními systémy, jež nejsou vzájemně propojeny, a chaotickým prodejem jízdenek, což jejich využívání zdražuje) zaměřit na problémy plynoucí z komplexního prodeje jízdenek ve veřejné dopravě a podporovat vypracování akčního plánu, jenž by zavedl jediný a multimodální systém jízdenek;

22. vyzývá ke zcela transparentnímu financování a k transparentnějšímu posuzování projektů, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost účasti občanů, občanské společnosti a nevládních organizací na transparentním přijímání rozhodnutí a monitorování průběhu velkých projektů, jejichž celkový objem investic přesahuje 1 miliardu EUR; domnívá se, že by se financování mělo zaměřit na cíle, které členským státům zaručují skutečnou přidanou hodnotu, a to zvláště na sociální a environmentální úrovni;

23. připomíná, že veřejné investice do infrastruktury jsou zvláště náchylné vůči korupci; zdůrazňuje, že u rozsáhlých projektů dopravní infrastruktury financovaných EU je důležité zaručit transparentní a konkurenční nabídková řízení; trvá na tom, že veřejní zadavatelé těchto rozsáhlých projektů a uchazeči o ně musí uzavřít pakty integrity, na základě kterých je dodržování závazků týkajících se dobré praxe a transparentnosti monitorováno třetími stranami; připomíná, že členské státy nesou hlavní odpovědnost za zavedení systémů řízení, jejichž cílem bude zaručit účinnou a efektivní realizaci investičních projektů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila nezbytnou administrativní a technickou podporu, jež usnadní jejich provádění; upozorňuje, že je rovněž důležité, aby bylo v zadávacích řízeních přihlíženo k sociálním podmínkám pracovníků; upozorňuje také, že v dnešní době má celé odvětví dopravy problémy nalézt zaměstnance, a je tedy třeba zlepšit pracovní podmínky, aby byly tyto problémy s nedostatkem pracovních sil vyřešeny;

24. je toho názoru, že analýzy nákladů a přínosů dopravních projektů se již nesmí zaměřovat na krátkodobé ekonomické analýzy, ale na komplexní porozumění všem krátkodobým i dlouhodobým externím nákladům, jež se bude řídit nedávnou studií o externalitách a internalizaci nákladů zadanou Komisí, která ukázala, že se celkové externí náklady v odvětví dopravy odhadují na téměř 1 000 miliard EUR ročně[14];

25. vybízí Komisi, aby při práci na definici kritérií pro výběr pilotních projektů a přípravných akcí zaujala přístup, jenž bude více zaměřen na výsledky, usilovala o přidanou hodnotu EU a více se zaměřovala na politické cíle, a připomíná význam řádného provádění těchto kritérií;

26. opakuje, že je nutné, aby Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) měla silné postavení a odpovídající úroveň financování, jež zajistí, že bude na celosvětové úrovni stát v čele úsilí o bezpečnost občanů EU (např. v souvislosti s výzvami v podobě nových technologií, kybernetických hrozeb, rušení GNSS), jakož i o environmentální udržitelnost odvětví letecké dopravy zlepšováním jeho environmentální stopy (méně hluku a emisí, dekarbonizace, oběhové hospodářství) a podporovat ochranu životního prostředí (zmírňující opatření), rozvoj inovačních a udržitelných technologií (drony, elektrická a hybridní letadla, udržitelná letecká paliva), program ekologického značení a multimodální mobilitu (tj. propojení železniční a letištní infrastruktury);

27. lituje skutečnosti, že v případě rozpočtu na rok 2020 nebylo přihlédnuto k rozšířeným úkolům agentur EU souvisejících s dopravou – agentury EASA, Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a Agentury Evropské unie pro železnice (ERA), přestože by jejich rostoucí potřeby v oblasti finančních a lidských zdrojů zohledněny být měly, aby bylo zajištěno, že své úkoly budou plnit v plném rozsahu; připomíná, že podle stanoviska Účetního dvora by mohlo soustředění činnosti agentury ERA do jednoho sídla snížit náklady pro rozpočet EU;

28. zdůrazňuje význam projektů podporujících propagaci cestovního ruchu, což je odvětví, které významně přispívá k HDP členských států a má hospodářský dopad na růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální rozvoj; vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočet nezahrnuje cestovní ruch jako samostatnou oblast politiky, a opakuje svou výzvu, aby byla cestovnímu ruchu v příštím víceletém finančním rámci výlučně věnována samostatná rozpočtová položka s konkrétními a speciálně vyčleněnými finančními prostředky; upozorňuje, že v odvětví cestovního ruchu čelí členské státy společným výzvám, včetně řízení krizí, konkurence ze strany třetích zemí, udržitelnosti činností spojených s cestovním ruchem, posílení místních a izolovaných komunit a přechodu na bezuhlíkové hospodářství, a společné evropské politiky tudíž přinášejí značnou přidanou hodnotu.

 


 

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL INFORMACE

 

 

 

 

Subjekt nebo osoba –

Evropská federace pro dopravu a životního prostředí – 58744833263-19

 

 

Společenství evropských železničních a infrastrukturních podniků – 7574621118-27

 

 

 

 

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Andris Ameriks, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Marco Campomenosi, Ciarán Cuffe, Johan Danielsson, Andor Deli, Anna Deparnay-Grunenberg, Ismail Ertug, Gheorghe Falcă, Giuseppe Ferrandino, Mario Furore, Isabel García Muñoz, Jens Gieseke, Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Julie Lechanteux, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Tilly Metz, Caroline Nagtegaal, Bill Newton Dunn, Jan-Christoph Oetjen, Philippe Olivier, Tomasz Piotr Poręba, Dominique Riquet, Sven Schulze, Vera Tax, Cristian Terheş, Barbara Thaler, István Ujhelyi, Petar Vitanov, Lucia Vuolo, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paolo Borchia, Gina Dowding, Ilhan Kyuchyuk, Ljudmila Novak, Andrey Novakov, Anne-Sophie Pelletier, Catherine Rowett

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35

+

GUE/NGL

Kateřina Konečná, Elena Kountoura, Anne-Sophie Pelletier

NI

Mario Furore

PPE

Andor Deli, Gheorghe Falcă, Jens Gieseke, Benoît Lutgen, Marian-Jean Marinescu, Ljudmila Novak, Andrey Novakov, Sven Schulze, Barbara Thaler

RENEW

José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Ilhan Kyuchyuk, Caroline Nagtegaal, Bill Newton Dunn, Jan-Christoph Oetjen, Dominique Riquet

S&D

Andris Ameriks, Johan Danielsson, Ismail Ertug, Giuseppe Ferrandino, Isabel García Muñoz, Bogusław Liberadzki, Vera Tax, Cristian Terheş, István Ujhelyi, Petar Vitanov

VERTS/ALE

Ciarán Cuffe, Anna Deparnay-Grunenberg, Gina Dowding, Tilly Metz, Catherine Rowett

 

6

-

ECR

Peter Lundgren

ID

Paolo Borchia, Marco Campomenosi, Julie Lechanteux, Philippe Olivier, Lucia Vuolo

 

3

0

ECR

Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

 

STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ (7.10.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Younous Omarjee</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že soudržnost je jedním z cílů Unie, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, a že je definována v článku 174 SFEU a je sdílenou pravomocí mezi Unií a členskými státy; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je jednou z nejdůležitějších politik Unie a také její hlavní politikou v oblasti veřejných investic, na níž byl ve VFR 2014–2020 vyčleněn rozpočet ve výši 351,8 mld. EUR, tj. třetina VFR, a že by tomu tak mělo být i v příštím VFR, v němž by nemělo docházet k dalším škrtům, a že na nové iniciativy Unie musí být vyčleněny nové a přiměřené finanční zdroje a tyto iniciativy musí být řešeny prostřednictvím postupu spolurozhodování;

2. zdůrazňuje, že politika soudržnosti je založena na politice solidarity, sleduje svůj cíl vyplývající ze Smlouvy a prosazuje a podporuje celkový harmonický rozvoj členských států a regionů, podporuje meziregionální spolupráci a usiluje o snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi regiony EU a v jejich rámci a o zajištění toho, aby žádný region nezaostával, a to s ohledem na demografické výzvy; domnívá se, že vytváří růst a pracovní místa v celé Unii a přispívá k plnění klíčových cílů a priorit Unie, včetně klimatických a energetických cílů a cílů v oblasti inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu; konstatuje, že adicionalita může vést k vyváženému a udržitelnému používání strukturálních fondů v kombinaci se všemi dostupnými zdroji včetně finančních nástrojů;

3. vítá skutečnost, že na období let 2007–2013 již nejsou zapotřebí žádné další platby a že nadále pokračuje zlepšování míry plnění prostředků na platby a urychlování výběru projektů a že rychlost výběru projektů na místě konečně dosáhla úrovně předcházejícího programového období, která v září 2019 dosahovala 83 %, a tato úroveň byla překonána; upozorňuje však na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o tuto úroveň, a vyzývá Komisi, aby členským státům, které zaostávají, nadále pomáhala při zlepšování jejich výsledků;

4. bere na vědomí nárůst prostředků na závazky o 2,5 % u podokruhu 1b v návrhu rozpočtu na rok 2020 ve srovnání s rozpočtem EU na rok 2019, zatímco prostředky na platby jako celek byly navýšeny o 6,4 %;

5. vyzývá Radu a Komisi, aby se poučily ze současného programového období a zabránily jakýmkoli dalším krizím v oblasti plateb a budoucímu zpožďování plateb; připomíná skutečnost, že zpožděné zahájení programů a jejich provádění vedlo k nashromáždění žádostí o platbu;

6. zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony podle článku 349 SFEU využívají zvláštní opatření, zejména v rámci politiky soudržnosti, pokud jde o podmínky pro přístup k velmi potřebným a zásadním finančním prostředkům na podporu udržitelného rozvoje a k dosažení cílů udržitelného rozvoje, s ohledem na jejich hospodářskou a sociální situaci, vysoký strukturální dopad jejich zeměpisné vzdálenosti a jejich zvláštní vystavení dopadům spojeným se změnou klimatu;

7. připomíná, že politika soudržnosti je jedním z nejdůležitějších nástrojů zaměřených na priority uvedené v návrhu rozpočtu Komise na rok 2020; zdůrazňuje návratnost investic v oblasti politiky soudržnosti, jelikož každé 1 investované euro vede k 2,74 EUR v oblasti růstu a tvorby pracovních míst;

8. připomíná, že k tomu, aby bylo možné dosáhnout cílů politiky soudržnosti, musí regionální, místní, městské i další orgány spolupracovat a zahájit dialog s organizacemi občanské společnosti, včetně univerzit, environmentálních organizací a skupin zaměřených na otázky etnické a náboženské rozmanitosti, věk, osoby se zdravotním postižením, sexuální orientace nebo genderové identity;

9. připomíná, že politika soudržnosti je užitečným nástrojem na podporu přijímání a integrace migrantů, a trvá na tom, že by rozpočet EU na rok 2020 měl přispívat k řešení výzev souvisejících s migrací v duchu solidarity;

10. žádá, aby proběhlo přeprogramování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v návaznosti na dohodu v rámci rozpočtového postupu na rok 2019 s cílem výrazně zvýšit úroveň prostředků na závazky; zdůrazňuje, že je zapotřebí financovat zvláštní opatření zaměřená na omezování exodu mladých lidí z méně rozvinutých regionů;

11. je znepokojen možnými dopady případného brexitu bez dohody a zejména případným negativními dopady na politiku soudržnosti a přeshraniční regiony; zdůrazňuje význam jednání o příštím VFR a v této souvislosti naléhavě žádá, aby rozpočtové dopady brexitu na politiku soudržnosti byly co možná nejvíce omezeny;

12. připomíná, že je důležité posilovat správní kapacitu místních a regionálních orgánů, což je klíčový prvek pro správnou přípravu a provádění projektů na místě;

13. konstatuje, že rozpočtový rok 2020 je posledním rokem současného období VFR, a zdůrazňuje proto význam přípravy nového finančního období a hladkého přizpůsobení se tomuto období;

14. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v rámci VFR na období 2014–2020 nebude dosaženo cíle, aby bylo 20 % rozpočtu přiděleno na výdaje spojené s klimatem, a naléhavě vyzývá Komisi, aby významně navýšila podíl výdajů vyčleněných na klima v rozpočtu na rok 2020; vyzývá členské státy a regiony, aby řádně zohledňovaly významný přínos politiky soudržnosti pro investice do ochrany klimatu a k dosažení cíle Unie, pokud jde o výdaje spojené s klimatem, a zároveň zdůrazňuje, že je třeba dorovnat nedostatek prostředků v rozpočtu na klima ve výši 3,5 miliardy EUR a že je třeba zabránit tomu, aby se veřejné prostředky vynakládaly na fosilní paliva, s cílem dále usilovat o řešení změny klimatu ke splnění Pařížské dohody;

15. domnívá se, že by měla být také poskytnuta dodatečná podpora opatřením se zvláštním zaměřením na zdravotní a environmentální aspekty, které by mohly vyplývat z požadavků souvisejících s transformací energetiky, jako je vyřazování z provozu jaderných elektráren; připomíná, že je třeba dekarbonizovat 41 regionů závislých na uhlí prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků v uhelném odvětví a zajistit spravedlivý přechod k udržitelnému hospodářství prostřednictvím zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci, na který budou v rozpočtu vyčleněny dostatečné prostředky, aby se zajistil spravedlivý přechod na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku do roku 2050;

16. konstatuje, že pokud jde o převody do Nástroje pro propojení Evropy, bude rok 2020 druhým rokem, v němž bude možné požádat o další platby předběžného financování na činnosti zahájené v roce 2014, 2015 nebo 2016, a posledním rokem pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

17. zdůrazňuje, že politika soudržnosti by neměla projít žádnou proměnou, která by mohla ohrozit schopnost strukturálních a investičních fondů dosahovat jejich cílů;

18. bere na vědomí, že program na podporu strukturálních reforem bude financován s použitím celkového rozpětí pro závazky; varuje, že by k navyšování finančních prostředků nemělo docházet na úkor politiky soudržnosti; připomíná, že by nové iniciativy Unie měly být financovány z nových dodatečných zdrojů, a nikoli na úkor dlouhodobých politik Unie; konstatuje, že politika soudržnosti a správa ekonomických záležitostí mohou mít různé cíle a že by reformy měly řádně zohledňovat územní dopady;

19. lituje snížení prostředků ve Fondu soudržnosti ve srovnání s předchozími programovými obdobími a připomíná riziko zvětšujících se rozdílů v oblasti rozvoje, pokud jde o základní infrastrukturu, a to zejména dopravní; vyzývá k pružnějším rozpočtovým mechanismům, které by usnadnily přerozdělování finančních zdrojů na dodatečné investice do základní infrastruktury, a to zejména infrastruktury TEN-T, jež představuje hnací sílu pohánějící hospodářskou, sociální a územní inkluzi na úrovni Unie v těch členských státech, které zřetelně zaostávají;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentní, spravedlivé a odpovědné využívání zdrojů Unie.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

2.10.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Mathilde Androuët, Pascal Arimont, Adrian-Dragoş Benea, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Stéphane Bijoux, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Francesca Donato, Jill Evans, Raffaele Fitto, Cristian Ghinea, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Manolis Kefalogiannis, Ondřej Knotek, Constanze Krehl, Elżbieta Kruk, Naomi Long, Cristina Maestre Martín De Almagro, Pedro Marques, Martina Michels, Andżelika Anna Możdżanowska, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Alessandro Panza, Tsvetelina Penkova, Caroline Roose, André Rougé, Susana Solís Pérez, Monika Vana, Julie Ward

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ciarán Cuffe, Barbara Ann Gibson, Tomislav Sokol, Maria Spyraki

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

38

+

ECR

Raffaele Fitto, Elżbieta Kruk, Andżelika Anna Możdżanowska

GUE/NGL

Martina Michels, Younous Omarjee

ID

Mathilde Androuët, Francesca Donato, Alessandro Panza, André Rougé

NI

Rosa D'Amato

PPE

Pascal Arimont, Isabel Benjumea Benjumea, Tom Berendsen, Franc Bogovič, Mircea-Gheorghe Hava, Krzysztof Hetman, Manolis Kefalogiannis, Andrey Novakov, Tomislav Sokol, Maria Spyraki

RENEW

Stéphane Bijoux, Cristian Ghinea, Barbara Ann Gibson, Ondřej Knotek, Naomi Long, Susana Solís Pérez

S&D

Adrian-Dragoş Benea, Andrea Cozzolino, Corina Crețu, Constanze Krehl, Cristina Maestre Martín De Almagro, Pedro Marques, Tsvetelina Penkova, Julie Ward

VERTS/ALE

Ciarán Cuffe, Jill Evans, Caroline Roose, Monika Vana

 

0

-

 

 

 

1

0

PPE

Tamás Deutsch

 

Význam zkratek:

+ : in favour

- : against

0 : abstention

 

 

 


 

 

 

 

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (6.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Paolo De Castro</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí částky 59 994,9 milionu EUR v prostředcích na závazky a 58 014,3 milionu EUR v prostředcích na platby, které navrhuje Komise v návrhu rozpočtu na rok 2020 pro okruh 2, v jehož rámci se oproti rozpočtu na rok 2019 mírně zvyšují prostředky Evropského zemědělského záručního fondu na 43 531,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (+0,8 %) a 43 501,7 milionu EUR v prostředcích na platby (+0,9 %); hluboce lituje toho, že se prostředky Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) oproti rozpočtu na rok 2019 snižují na 14 708,7 milionu EUR v prostředcích na závazky (-0,1 %) a 13 141,2 milionu EUR (-0,1 %) v prostředcích na platby, převážně v důsledku stagnace v nominální hodnotě fondu EZFRV jako takového a výrazného snížení podpůrných výdajů;

2. trvá na tom, aby příjmy plynoucí do rozpočtu Unie z jakýchkoli účelově vázaných příjmů ze zemědělství nebo plateb vrácených v souvislosti s operacemi, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti, v předchozích letech zůstaly v okruhu 2;

3. trvá na tom, že by nemělo dojít k dalším škrtům v oblasti rozpočtu na zemědělství, zejména s ohledem na skutečnost, že zemědělské odvětví často postihují krize vyžadující rozpočtovou reakci;

4. konstatuje, že rozpočtový rok 2020 je posledním rokem současného období víceletého finančního rámce, a proto zdůrazňuje důležitost přípravy nového finančního období a hladkého přizpůsobení se tomuto období, v němž musí být zajištěn spravedlivý životní standard pro zemědělce;

5. vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozpočtovými dopady brexitu bez dohody, a vzhledem k tomu, že zemědělci potřebují plánovat své činnost s předstihem, vyjadřuje ostrý nesouhlas s neočekávanými škrty v přídělech na SZP v případě, že nebude dosaženo žádné dohody mezi Unií a Spojeným královstvím;

6. zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí být v souladu s cíli Pařížské dohody podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která byla přijata v prosinci 2015;

7. odmítá snížení prostředků navrhovaná Komisí pro organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny (-14,6 milionu EUR), což by mohlo mít negativní dopad na skutečnost, že stále větší měrou přispívají k obnovení rovnováhy, pokud jde o vyjednávací sílu v potravinářském dodavatelském řetězci, neboť to zemědělce přímo zasáhne; v této souvislosti by Komise měla zajistit, aby nedošlo ke snížení prostředků na platby pro toto odvětví; lituje toho, že nejsou žádné prostředky pro odvětví drůbežího masa a navrhuje přidělení prostředků v oddílu „Ostatní opatření pro vepřové maso, drůbež, vejce, včelařství a ostatní živočišné produkty“ na podporu drůbežářství, které čelí narušením trhu v důsledku nekalých praktik při obchodu s Ukrajinou;

8. vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k náhradě za snížení prostředků navrhovaných Komisí pro producenty ovoce a zeleniny v Unii, což je odvětí, které prochází vážnou krizí v důsledku fytofágních nebo patologických činitelů, jako je virus Tristeza postihující pomeranče, „mal secco“ (Deuterophoma tracheiphila) postihující citrony, Tuta absoluta postihující rajčata a Xylella fastidiosa postihující olivovníky; žádá proto, aby byl i přes snížení prostředků navržen finanční plán pro citrusy s cílem podpořit náhradu v současnosti pěstovaných citrusů a olivovníků odrůdami stejných rostlin, jež by byly odolnější a umožnily skutečný nový rozmach tohoto odvětví;

9. vítá návrh Komise přidělit 50 milionů EUR na „Ostatní opatření pro hovězí a telecí maso“ s cílem podpořit odvětví hovězího masa v Irsku v případě obtíží na trhu v souvislosti s případným vystoupením Spojeného království z Unie; zdůrazňuje, že vystoupení Spojeného království z Evropské unie bude mít rovněž značný negativní dopad na různá zemědělská odvětví v Unii; žádá Komisi, aby navrhla podpůrný plán založený na řádném posouzení dopadu podle jednotlivých odvětví a jednotlivých členských států pro všechna zemědělská odvětví Unie, jež budou pravděpodobně postižena vystoupení Spojeného království z Unie, a aby tento plán rozšířila na postižené členské státy na základě míry, v níž budou těmto dopadům vystaveny; domnívá se, že v zájmu efektivnosti musí tento plán zahrnovat strukturální opatření zaměřená na posílení organizace těchto odvětví a na podporu diverzifikace obchodních toků;

10. domnívá se, že obchodní dohoda mezi Unií a sdružením Mercosur vytvoří další tlak na tato zemědělská odvětví, a žádá proto Komisi, aby do konce roku 2019 podrobně stanovila obsah podpůrného plánu Unie ve výši jedné miliardy EUR oznámeného dne 28. června 2019 a zaměřeného na to, aby se citlivá zemědělská odvětví Unie mohla vypořádat s možnými negativními dopady této dohody v případě její ratifikace;

11. poukazuje na rozpočtovou neúčinnost při podpoře citlivých odvětví, jež jsou zároveň otevírána další konkurenci a vystavena rizikům nestability trhu, zejména prostřednictvím dvoustranných obchodních dohod; konstatuje dále, že dlouhodobě mizí tradiční vlastní zdroje rozpočtu Unie, zejména kvůli snižování celních poplatků v důsledku dohod o volném obchodu;

12. bere na vědomí návrh Komise pomoci zemědělcům balíčkem finanční podpory ve výši 1 miliardy EUR v případě narušení trhu v důsledku dohody Unie se sdružením Mercosur; trvá na tom, že by tyto prostředky neměly být odebrány ze žádné stávající rozpočtové položky;

13. je znepokojen současnou krizí v odvětví cukru po zrušení systému kvót a nedávným oznámením o uzavření osmi cukrovarů v Unii; vyjadřuje politování nad nedostatkem prostředků na podporu tohoto odvětví; domnívá se, že pokud nezasáhnou veřejné orgány, musí mít soukromí aktéři možnost přijímat soukromé iniciativy na dobrovolnou regulaci produkce; navrhuje v této souvislosti, aby Komise posoudila s ohledem na novou produkční sezónu možnost zavést rozpočtově neutrální opatření, jež umožňuje článek 222 nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 1308/20131[15] , povolující zemědělcům a jejich organizacím uzavírat kolektivní dohody za účelem jejich koordinovaného stažení se z trhu, skladování nebo omezení produkce;

14. vítá navýšení financování, které navrhla Komise pro propagační opatření, což potvrzuje účinnost zlepšení provedených poslední reformou; domnívá se, že Komise by nadále měla posilovat propagační kampaně pro otevření nových trhů pro kvalitní produkty, neboť kvalitní propagační opatření mají zásadní význam pro zvýšení podílu Unie na vývozu na trhy na celém světě;

15. vyjadřuje politování nad tím, že chybí opatření na podporu zemědělců, zejména v oblasti mléka a mléčných výrobků, jež čelí přetrvávajícím obtížím trhu v důsledku ruského embarga na řadu zemědělských produktů Unie (tzv. ruské embargo);

16. připomíná, že posledních pět let zemědělství Unie stále trpí dopady ruského embarga; zdůrazňuje, že jakékoli další dopady na zemědělské obchodní toky spojené s vystoupením Spojeného království z Unie mohou vyvolat další otřesy, a žádá o vyčlenění dalších prostředků pro výjimečná opatření v případě potřeby;

17. je přesvědčen, že Unie může zásadním způsobem přispět k propagaci zdravých stravovacích návyků, zejména u dětí, a domnívá se proto, že je nezbytně nutné plně využít stropy stanovené v platném nařízení pro programy Unie pro školy a vyvinout další systémy pro udržitelnou spotřebu v rámci stávajícího nařízení; vyzývá proto členské státy, aby posílily své vnitrostátní programy tak, aby bylo zajištěno plné využití maximálních přídělů, které jsou k dispozici (250 milionů EUR), tím, že zaváděné programy budou méně byrokratické;

18. vítá zvýšenou podporu pro výzkum a inovace s cílem zajistit dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin a potravinovou bezpečnost; zdůrazňuje, že je zásadní, aby finanční prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména z rozpočtu programu Horizont 2020, byly i nadále plně k dispozici jako takové, aby stimulovaly inovace a inteligentní řešení v odvětví zemědělství a rozvoje venkova, zejména prostřednictvím ekologického zemědělského výzkumu s plně zemědělsko-ekologickým systémovým přístupem; zdůrazňuje význam praktické využitelnosti výsledků na úrovni zemědělských podniků a úlohu školících služeb v oblasti zemědělství; poukazuje na to, že výzkumná politika by měla zachovávat soudržnost s environmentálními a klimatickými cíli, cíli v oblasti biologické rozmanitosti i cíli v oblasti zdravotní a sociální politiky a povzbuzovat a podporovat iniciativy přizpůsobené potřebám malých podniků bez úspor z rozsahu, aby mohly tyto podniky těžit z nových technologií; zdůrazňuje, že je třeba propojit pouto mezi výzkumem a praxi zapojením primárních producentů a šířit znalosti a osvědčené postupy;

19. vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečnou finanční podporu pro další přijímání inteligentních a inovativních řešení v zemědělství s ohledem na jejich prokazatelné environmentální přínosy a na potřebu účinnějšího zemědělství; domnívá se, že je třeba dále analyzovat a podporovat přesné zemědělství a využívání digitalizace;

20. vzhledem k tomu, že Unie zůstává zranitelnou vůči epidemiím nemocí zvířat a rostlinných chorob, vyjadřuje politování nad 60% snížením prostředků na nouzová opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin;

21. s velkým znepokojením si všímá silného dopadu síření afrického moru prasat na některé členské státy a velkého množství epidemií registrovaných od začátku roku 2019; je znepokojen tím, že byly postiženy velké prasečí farmy, na nichž musely být utraceny desetitisíce zvířat; vyjadřuje politování nad tím, že chybí prostředky na prevenci afrického moru prasata a boj proti němu, a zdůrazňuje, že v rozpočtu Unie na rok 2019 bylo na tento účel přiděleno 28 milionů EUR; zdůrazňuje, že do rozpočtu Unie na rok 2020 by měly být začleněny prostředky v přinejmenším obdobné výši; všímá si, že do výzkumu a vývoje vakcíny proti africkému moru prasat (ASF) investovaly třetí země; zastává názor, že Unie by měla investovat do výzkumu a vývoje vakcíny, která by pomohla v co nejkratší době zamezit šíření a výskytu afrického moru prasat;

22. vybízí členské státy, aby zvýšily podporu začínajícím mladým farmářům v souladu s cílem přispívat lépe ke generační obměně zemědělců v Unii;

23. zdůrazňuje důležitost závazků v oblasti rozvoje venkova a vynakládání prostředků na opatření na ochranu životního prostředí v zemědělství, a zejména význam iniciativ zaměřených na mladé zemědělce a tyto zemědělce podporující;

24. vítá financování nových pilotních projektů, jež jsou nezbytné pro reflexi o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP), zejména projektů na rozvoj souboru nástrojů pro integrovanou kontrolu škůdců pro zemědělce, na podporu „inteligentních vesnic“ a na vypracování operačního programu v živočišné výrobě;

25. žádá, aby prostředky na programy POSEI byly zachovány v maximálních výších stanovených v právu Unie, přičemž poukazuje na důležitost těchto programů pro odolnost zemědělských producentů, a upozorňuje na křehkou ekonomickou situaci nejvzdálenějších regionů, které jsou stále velmi citelně zasaženy krizí.

 


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Mazaly Aguilar, Álvaro Amaro, Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Benoît Biteau, Mara Bizzotto, Daniel Buda, Matt Carthy, Asger Christensen, Dacian Cioloș, Ivan David, Paolo De Castro, Jérémy Decerle, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Dino Giarrusso, Martin Häusling, Martin Hlaváček, Krzysztof Jurgiel, Jarosław Kalinowski, Elsi Katainen, Gilles Lebreton, Norbert Lins, Marlene Mortler, Ulrike Müller, Juozas Olekas, Sheila Ritchie, Bronis Ropė, Bert-Jan Ruissen, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Annie Schreijer-Pierik, Veronika Vrecionová, Sarah Wiener, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Atidzhe Alieva-Veli, Franc Bogovič, Lena Düpont, Estrella Dura Ferrandis, Ivo Hristov, Jan Huitema, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Tilly Metz, Daniela Rondinelli, Christine Schneider, Marc Tarabella, Irène Tolleret

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ECR

Mazaly Aguilar, Krzysztof Jurgiel, Anthea McIntyre, Veronika Vrecionová

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan

ID

Mara Bizzotto, Gilles Lebreton, Joëlle Mélin

NI

Diane Dodds, Dino Giarrusso

PPE

Álvaro Amaro, Franc Bogovič, Daniel Buda, Herbert Dorfmann, Lena Düpont, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Marlene Mortler, Anne Sander, Petri Sarvamaa, Annie Schreijer-Pierik, Juan Ignacio Zoido Álvarez

Renew

Asger Christensen, Dacian Cioloș, Jérémy Decerle, Martin Hlaváček, Elsi Katainen, Ulrike Müller, Sheila Ritchie

S&D

Eric Andrieu, Attila Ara-Kovács, Carmen Avram, Adrian-Dragoş Benea, Paolo De Castro, Estrella Dura Ferrandis, Ivo Hristov, Juozas Olekas, Marc Tarabella

 

5

-

Verts/ALE

Benoît Biteau, Martin Häusling, Tilly Metz, Bronis Ropė, Sarah Wiener

 

1

0

ID

Ivan David

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro rybolov (5.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Chris Davies</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že k zajištění životaschopného odvětví rybolovu jsou zapotřebí vhodná finanční opatření, a poukazuje na to, že cílů společné rybářské politiky lze dosáhnout pouze v případě, že bude k dispozici dostatečný rozpočet; podotýká, že tento rozpočet je soustředěn v oddíle III a v hlavě 11 „Námořní záležitosti a rybolov“; připomíná, že většinu tohoto rozpočtu tvoří Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a povinné příspěvky poskytované regionálním organizacím pro řízení rybolovu a v rámci dohod o udržitelném rybolovu;

2. zdůrazňuje, že v zájmu dosažení udržitelné modré ekonomiky je třeba nalézt rovnováhu mezi prioritami v oblasti životního prostředí a socioekonomickou stabilitou, zejména pokud jde o komunity závislé na drobném pobřežním rybolovu;

3. zdůrazňuje, že hlavní cíle SRP by měly vyvažovat životaschopnost odvětví, které má strategický význam pro Evropskou unii, a potřebu chránit mořské ekosystémy, a to prostřednictvím rozvoje rybolovu, který bude udržitelný z hospodářského a environmentálního hlediska;

4. domnívá se, že bylo vynaloženo značné úsilí k získání rozsáhlých vědeckých poznatků o biologických mořských zdrojích a ačkoli došlo k rozšíření znalostí, stále jsme nedosáhli optimálního stavu, který by umožnil provádět odpovídající hodnocení; domnívá se, že za účelem zajištění lepšího hodnocení stavu zásob je proto třeba navýšit finanční prostředky Unie poskytované vědeckovýzkumným organizacím jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni členských států, a rozšiřovat znalosti o mořském prostředí, zejména studiem dopadů změny klimatu a znečištění na mořské zdroje; obecně je přesvědčen, že je potřeba podporovat rybáře v tom, aby přispívali k poznatkům o mořském prostředí, zejména prostřednictvím financování palubních měřicích přístrojů;

5. poukazuje na to, že více než polovina dodávek produktů rybolovu se do Unie dostává z mezinárodních vod a výlučných hospodářských oblastí třetích zemí; zdůrazňuje, že pro loďstvo EU a pro prosperitu pobřežních komunit v EU a třetích zemích, pro zachování rybolovných zdrojů a mořského prostředí, pro rozvoj místních podniků, pro zaměstnanost vzniklou díky rybolovu, zpracování ryb a obchodu s nimi a pro příspěvek rybolovu k zajištění potravin je zásadní podpora udržitelného rybolovu ve vodách třetích zemí ze strany EU; připomíná strategický význam dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a obecněji vnější rozměr SRP; domnívá se, že do ročního rozpočtu na rok 2020 je třeba začlenit přiměřená a spolehlivá rozpočtová ustanovení a že současný rozpočet by neměl být snížen, aby bylo možné plnit povinnosti uvedené v mezinárodních dohodách v oblasti rybolovu a zajistit účast Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

6. připomíná, že EU je smluvní stranou mezinárodních dohod a závazků, například Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména pokud jde o cíl číslo 14 o zachování a udržitelném využívání oceánů, moří a mořských zdrojů pro udržitelný rozvoj, a že při rozvoji svých politik, zejména společné rybářské politiky, musí EU nadále dodržovat své závazky;

7. připomíná, že jedním z cílů SRP je přispívat k zajišťování potravin v EU; připomíná, že významná část produktů rybolovu spotřebovaných v EU jsou dovážené produkty; zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle a snížení závislosti EU na dovozu produktů rybolovu se akvakultura stává stále důležitější;

8. zdůrazňuje, že v rozpočtu na rok 2020 je třeba věnovat zvláštní pozornost finančním prostředkům potřebným na podporu rybolovného odvětví při zavádění systémů obsahujících povinnost vykládat úlovky;

9. znovu zdůrazňuje význam pobřežního a malého loďstva pro drobný rybolov a podtrhává, že tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel zaregistrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybolovu, a je tedy důležitým faktorem, nejen ekonomickým, ale také sociálním, v četných pobřežních komunitách; konstatuje, že provozovatelé drobného pobřežního rybolovu jsou závislí na zdravých rybích populacích, které představují jejich hlavní zdroj příjmů;

10. zdůrazňuje důležitost sociální a ekonomické dimenze rybolovu pro místní komunity a některé přímořské regiony, například pobřežní a ostrovní oblasti, které jsou na rybolovu obzvláště závislé; připomíná, že rybářské podniky v těchto oblastech jsou často znevýhodňovány vedlejšími náklady a stálými přírodními překážkami, a měly by proto být podpořeny dodatečnými prostředky;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly komunity závislé na rybolovu v tom, aby diverzifikovaly své hospodářství za pomoci jiných činností spojených s mořským prostředím, například rozvojem cestovního ruchu, ochranou mořského prostředí, sběrem dat a prováděním výzkumu, a aby pomohly těmto komunitám zvýšit přidanou hodnotu jejich rybolovné činnosti, například prostřednictvím nezbytných pobídek;

12. konstatuje, že přijetí stávajících víceletých plánů a zavádění nových technických opatření s cílem přispět k rybolovu na udržitelné úrovni vyžaduje důslednou kontrolní politiku s odpovídajícími finančními prostředky;

13. připomíná význam a nutnost socioekonomických opatření, která mají doprovázet rozhodnutí v oblasti správy o snížení intenzity rybolovu tak, aby byla zachována přiměřená úroveň udržitelnosti rybolovných činností;

14. připomíná, že Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) hraje klíčovou úlohu při koordinaci a provádění SRP a že by proto měla být zachována stávající úroveň financování;

15. upozorňuje na problém plastového odpadu v mořích; domnívá se, že je třeba vyvinout další úsilí a zajistit dostatečné zdroje, aby bylo zajištěno provádění příslušných pravidel pro snižování dopadu plastových výrobků v mořích;

16. upozorňuje na současný záměr Spojeného království vystoupit z Unie, což bude mít dopad na fungování fondu ENRF v období 2014–2020; poukazuje na to, že v důsledku brexitu by bylo nutné se mimořádně naléhavě věnovat otázce vytvoření nového rozpočtového rámce na období 2021–2027; domnívá se, že k řešení takové situace je nutné v rámci rozpočtu Unie zajistit vyšší míru dodatečné flexibility; poznamenává, že v žádném případě nesmí brexit vést ke snížení finančních prostředků oproti stávajícímu ENRF (2014–2027); naopak žádá, aby byl rozpočet na období 2021–2027 navýšen tak, aby se hospodářské subjekty mohly se závažnými důsledky brexitu vypořádat;

17. zdůrazňuje, že šest let po vytvoření stávajícího fondu je míra jeho využívání v období 2014–2020 velmi nízká a že Komise a členské státy musejí urychlit řídící a kontrolní postupy a omezit administrativní zátěž, což by danému odvětví včas přineslo příslušné výhody;

18. připomíná potřebu zvýšit finanční zdroje pro poradní sbory s ohledem na jejich zvýšenou angažovanost v souvislosti s politikami regionalizace uvedenými v článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, které jsou stále častěji obsaženy ve víceletých plánech řízení i v novém nařízení o technických opatřeních;

19. připomíná úlohu rybářů coby „strážců moře“ a vyzývá Komisi, aby vyčlenila odpovídající finanční prostředky na opatření na podporu kombinace činností v oblasti rybolovu a ochrany životního prostředí, jako je sběr plastů na moři, odběr vzorků vody nebo přítomnost výzkumných pracovníků na palubě, čímž se dále sníží dopad na rybí populace.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Aguilera, Christian Allard, Pietro Bartolo, Izaskun Bilbao Barandica, Rosanna Conte, Richard Corbett, Rosa D’Amato, Chris Davies, Filip De Man, Diane Dodds, João Ferreira, Søren Gade, Niclas Herbst, France Jamet, Predrag Fred Matić, Francisco José Millán Mon, Nosheena Mobarik, Grace O’Sullivan, Annie Schreijer-Pierik, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Theodoros Zagorakis

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Catherine Chabaud, Nicolás Gonzalez Casares, Ivo Hristov, Brian Monteith, June Alison Mummery, Manuel Pizarro, Caroline Roose, Raffaele Stancanelli, Maria Walsh

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ECR

Nosheena Mobarik, Ruža Tomašić

ID

Filip De Man, France Jamet

NI

Rosa D'Amato, Diane Dodds

PPE

Peter van Dalen, Niclas Herbst, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik, Maria Walsh, Theodoros Zagorakis

RENEW

Izaskun Bilbao Barandica, Catherine Chabaud, Chris Davies, Søren Gade

S&D

Clara Aguilera, Pietro Bartolo, Richard Corbett, Nicolás Gonzalez Casares, Ivo Hristov, Predrag Fred Matić

VERTS/ALE

Christian Allard, Grace O'Sullivan, Caroline Roose

 

0

-

 

 

 

1

0

GUE/NGL

João Ferreira

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (2.10.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Petra Kammerevert</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. připomíná, že program Erasmus+ je strategickou investicí, především pro mladou generaci v Evropě, která podporuje příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě v celé Evropě, pomáhá zvyšovat sociální soudržnost a vytváření pocitu sounáležitosti v Evropě, a je proto zásadní investicí do budoucnosti Unie; poukazuje na to, že program Erasmus+ je jedním z nejznámějších programů Unie, jakkoli je jeho rozpočet relativně malý, představuje 1,8 % stávajícího VFR; znovu potvrzuje, že významné navýšení rozpočtu programu Erasmus+ má zásadní význam pro jeho lepší sladění se značnou poptávkou po něm, jak dokládá počet obdržených žádostí, které výrazně překračují možnosti dostupného financování; žádá proto, aby byly ve všech položkách programu Erasmus+ zvýšeny prostředky o 10 % oproti návrhu rozpočtu na rok 2020 s cílem bojovat proti nízké úspěšnosti žádostí a dát více lidem příležitost se tohoto programu účastnit; znovu potvrzuje, že Parlament podporuje trojnásobné zvýšení rozpočtu programu Erasmus+ v příštím víceletém finančním rámci (VFR) a že je připraven se o toto zvýšení zasadit;

2. důrazně odmítá škrty, které navrhuje Rada u programu Kreativní Evropa, kvůli nimž by tento program mohl ještě obtížněji dosahovat svého cíle podporovat kulturní a kreativní odvětví, a posilovat tak evropský pocit sounáležitosti, sociální soudržnost, tvorbu pracovních míst a růst; trvá na tom, že výše finančních prostředků musí odpovídat ambicím tohoto programu, a připomíná, že již drahnou dobu je chronicky podfinancován; žádá proto, aby namísto škrtů byly rozpočtové položky týkající se programu Kreativní Evropa navýšeny o 10 % oproti návrhu rozpočtu na rok 2020 ve snaze ještě více povzbudit úsilí o posílení kreativních a kulturních odvětví; znovu potvrzuje, že Parlament podporuje dvojnásobné zvýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa v příštím VFR a že je připraven se o toto zvýšení zasadit; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím programu Kreativní Evropa nadále podporovala mnohojazyčnou nabídku kvalitních evropských kulturních programů na televizních stanicích v celé Evropě;

3. bere na vědomí, že interinstitucionální dohoda o financování Evropského sboru solidarity byla dodržena a že na plnění programu byl vyčleněn odpovídající rozpočet; uznává, že část programu týkající se dobrovolnictví vyvolala velký zájem účastníků a organizací; 

4. zdůrazňuje hodnotu programu Evropa pro občany, který občanům pomáhá lépe porozumět Unii a posiluje smysl pro občanství; s politováním proto bere na vědomí rozpočtové škrty navržené Radou; žádá o obnovení výše prostředků v souvisejících rozpočtových položkách a o jejich navýšení, aby byla podnícena občanská angažovanost a participativní demokracie; zdůrazňuje, že příští program Evropa pro občany potřebuje v dalším VFR na období 2021–2027 náležité finanční prostředky, i když to bude v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty; je přesvědčen, že by mělo být dále posíleno vzdělávání v oblasti evropského a celosvětového občanství, aby byly poskytovány informace nezbytné k pochopení institucionálního rámce Unie a k zapojení lidí jako aktivních občanů do řešení světových výzev a aktuálních mezinárodních společensko-politických změn;

5. vyzývá Komisi, aby využila pozornosti, kterou vyvolal Evropský rok kulturního dědictví 2018, k vytvoření koherentní a udržitelné dlouhodobé strategie pro propagaci a zachování kulturního dědictví v Evropě, a to mj. prostřednictvím výzkumu, a aby na tento účel přidělila nezbytné prostředky nejen na rok 2020, ale i na roky následující; v této souvislosti žádá, aby prostřednictvím příslušných programů VFR byly poskytnuty vyčleněné prostředky;

6. vítá skutečnost, že projekty a infrastruktura související s kulturou a vzděláváním jsou podporovány několika unijními programy a nástroji, hlavně z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a programu Horizont 2020; opětovně vyzývá Komisi, aby podporovala soudržnost unijních programů – jako jsou např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+, Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Kreativní Evropa, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), EFSI a fondy ESI – v zájmu větší podpory projektů na poli vzdělávání, mládeže a sportu a v kulturních a kreativních odvětvích; trvá na tom, že tyto synergie by neměly být chápány tak, že Parlament schvaluje jakékoli přerozdělení prostředků nebo rozpočtové škrty;

7. vzhledem k tomu, že složka programu Erasmus+ týkající se sportu byla úspěšným počinem, vyzývá Komisi, aby se rovněž zabývala zámořskými územími členských států, na nichž žije více než pět milionů občanů Unie; v tomto ohledu jsou zapotřebí realistické a potřebám uzpůsobené rozpočtové položky ve VFR na období 2021–2027 pro kapitolu týkající se sportu, a to i na nadnárodní setkání v rámci programu Erasmus + pro oblast sportu;

8. vyzývá Komisi, aby zlepšila svou vnější komunikaci a své kontakty s občany, aby tak řešila problém falešných zpráv a dezinformací a zlepšila informování o činnostech Unie; zdůrazňuje důležitost multimediálních akcí při propagaci společné evropské veřejné sféry a také mnohojazyčnosti; uvědomuje si, že evropské společnosti potřebuji silnou a nezávislou žurnalistiku, která jim bude poskytovat informace z evropské perspektivy; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zabezpečila a zvýšila návrh rozpočtu na rok 2020 na opatření v multimediální oblasti; v této souvislosti žádá, aby byly prostředky v rozpočtové položce na opatření v multimediální oblasti zvýšeny o 5 % nad návrh rozpočtu na rok 2020, aby byla zabezpečena klíčová činnost sítě Euranet Plus na zbytek tohoto VFR; současně naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a zodpovědnost při vynakládání rozpočtových prostředků na opatření v multimediální oblasti, zejména tím, že budou vytvořeny zvláštní rozpočtové položky pro jednotlivá opatření a bude také provedena kontrola, která dopodrobna prověří, jak byl vynakládán rozpočet na opatření v multimediální oblasti;

9. je zděšen závěry Evropského účetního dvora uvedenými v rychlém přezkumu Euronews, který zdůrazňuje, že stanice Euronews je nyní z 85 % vlastněna soukromými investory a pouze z 15 % unijními a neunijními subjekty televizního vysílání a místními orgány veřejné správy, že finanční podpora Unie pro Euronews postrádá transparentnost a odpovědnost, že monitorovací a hodnotící mechanismy nejsou dostatečně spolehlivé a že stanice Euronews není dostupná většině občanů Unie; je obzvláště znepokojen zjištěním, že v návaznosti na revizi finančního nařízení v roce 2018, v níž byl vypuštěn odkaz na subjekty sloužící všeobecnému unijnímu zájmu, jsou granty pro Euronews poskytovány podle čl. 195 prvního pododstavce písm. c) a f) finančního nařízení (subjekty, které mají faktický monopol / zvláštní technickou způsobilost), a nikoli podle článku 180 (akce určené na podporu dosažení určitého politického cíle Unie / subjekty, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporuje ji), což implikuje, že stanice Euronews již všeobecnému unijnímu zájmu neslouží; se zřetelem k výše uvedeným úvahám naléhavě vyzývá Komisi, aby reagovala na znepokojení, které vyjádřil Účetní dvůr při svém monitorování finančních prostředků poskytnutých stanici Euronews a přehodnotila svůj přístup ve věci spolupráce s Euronews; dále žádá, aby v případě, že bude rámcová smlouva se stanicí Euronews prodloužena i po roce 2020, byla doba její platnosti maximálně dva roky; mimoto podněcuje Komisi k tomu, aby uvažovala o nových způsobech poskytování nezávislých a komplexních informací o záležitostech Unie evropským divákům, s to s přihlédnutím k nejnovějšímu technickému vývoji a značným změnám ve zvycích spotřebitelů; žádá proto Komisi, aby investovala do diverzifikovaného mixu informačních nástrojů, mezi nimiž by mohla být i stanice Euronews;

10. poukazuje na potenciál pilotních projektů a přípravných akcí; je přesvědčen, že předběžné posouzení pilotních projektů a přípravných akcí, které provádí Komise, ponechává jen velmi omezený časový prostor pro vyjádření stanovisek ve výborech Evropského parlamentu, v rámci nichž by bylo možné řešit ratingy a připomínky; dále vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech rating a připomínky Komise nebyly zcela objektivní a zdá se, že byly ovlivněny preferencemi orgánu nebo jednotlivců; připomíná, že skutečnost, že se v rámci Komise nepodaří prosadit pilotní projekt nebo přípravnou akci, nesmí být za žádných okolností důvodem pro nízké hodnocení v rámci jejich posouzení; vyzývá proto Komisi, aby zvážila přezkum postupu předběžného posouzení tak, aby měl výbor dostatek času na to, aby se výsledky předběžného posouzení Komise zabýval; dále vyzývá Komisi, aby poskytovala zpětnou vazbu ohledně provádění pilotních projektů a přípravných akcí výborů se zaměřením na úspěšné a neúspěšné projekty.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.10.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Isabella Adinolfi, Christine Anderson, Andrea Bocskor, Judith Bunting, Gianantonio Da Re, Laurence Farreng, Claire Fox, Romeo Franz, Catherine Griset, Irena Joveva, Petra Kammerevert, Niyazi Kizilyürek, Ryszard Antoni Legutko, Predrag Fred Matić, Dace Melbārde, Shaffaq Mohammed, Niklas Nienaß, Peter Pollák, Domènec Ruiz Devesa, Andrey Slabakov, Massimiliano Smeriglio, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Julie Ward, Salima Yenbou, Milan Zver

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabel Benjumea Benjumea, Ibán García Del Blanco, Iuliu Winkler

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ECR

Ryszard Antoni Legutko, Dace Melbārde, Andrey Slabakov

GUE/NGL

Niyazi Kizilyürek

NI

Isabella Adinolfi

PPE

Asim Ademov, Isabel Benjumea Benjumea, Andrea Bocskor, Peter Pollák, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Iuliu Winkler, Milan Zver

RENEW

Judith Bunting, Laurence Farreng, Irena Joveva, Shaffaq Mohammed

S&D

Ibán García Del Blanco, Petra Kammerevert, Predrag Fred Matić, Massimiliano Smeriglio, Julie Ward

VERTS/ALE

Romeo Franz, Niklas Nienaß, Salima Yenbou

 

4

-

ID

Christine Anderson, Gianantonio Da Re, Catherine Griset

NI

Claire Fox

 

1

0

S&D

Domènec Ruiz Devesa

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

 

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (9.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Gwendoline Delbos-Corfield</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí celkové snížení prostředků na závazky u fondu AMIF o 15,4 % (tj. o 172 milionů EUR) ve srovnání s rokem 2019; s politováním konstatuje snížení prostředků na závazky zaměřených na posilování a rozvoj společného evropského azylového systému (CEAS) a na podporu sdílení odpovědnosti mezi členskými státy (o 29,5 %) ve srovnání s rokem 2019; uznává nicméně, že prostředky na závazky zůstávají vysoko nad úrovní stanovenou v rozpočtu na rok 2018, a uvědomuje si, že snížení je přinejmenším zčásti spojeno se skutečností, že reforma dublinského nařízení byla zablokována z důvodu politické nečinnosti v Radě; připomíná, že je důležité zajistit v Unii vysoké standardy v oblasti azylu a poskytnout odpovídající finanční kapacitu na podporu přijímání a ochrany žadatelů o azyl a migrantů a jejich integrace v členských státech, účinných strategií pro navracení osob, programů přesídlování, účinnosti posuzování žádostí o azyl, výkonu rozhodnutí týkajících se žádostí o azyl a reagovat na naléhavé potřeby pomoci ze strany členských států, které poskytují útočiště velkému počtu žadatelů o azyl, a /nebo členských států prvního vstupu; konstatuje, že rozpočet fondu AMIF nezahrnuje finanční rezervy určené k financování revidovaného dublinského nařízení a nových unijních programů znovuusídlování v případě přijetí této legislativy v roce 2020; navrhuje, aby byla v rezervě vyhrazena částka na dočasná opatření týkající se vyloďování v Unii a přemisťování osob, které jsou zachráněny ve Středozemním moři; navrhuje, aby v zájmu uvolnění finančních zdrojů byly svěřenský fond EU pro Afriku a regionální programy rozvoje a ochrany pro severní Afriku, které primárně podporují vnější politiky Unie, financovány namísto z fondu AMIF v rámci okruhu III (Bezpečnost a občanství) z okruhu IV rozpočtu Unie (Globální Evropa); připomíná, že je třeba zajistit soudržnost mezi akcemi prováděnými v rámci okruhu III a okruhu IV;

2. vyzývá Komisi, aby zvýšila počet rozpočtových položek v rámci AMIF s cílem umožnit větší transparentnost, pokud jde o přidělování finančních prostředků z fondu na různé cíle tohoto fondu; vyzývá zejména k jasnému oddělení výdajů na podporu spravedlivých strategií navracení osob od výdajů na legální migraci a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí;

3. připomíná, že je třeba vyčlenit odpovídající prostředky z rozpočtu Unie na posílení vnějšího rozměru migrace a zajištění odpovídající ochrany vnějších hranic Unie;

4. poukazuje na nízkou částku, která je určena na pomoc při mimořádných událostech v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost (8,5 milionu EUR); žádá Komisi, aby pečlivě a s větším realismem tuto částku přezkoumala a aby přitom zohlednila možné potřeby členských států, pokud jde o pomoc při mimořádných událostech v rámci uvedeného fondu, jako je např. řešení bezpečnostních incidentů;

5. vyzývá k navýšení finančních prostředků pro program Evropa pro občany s ohledem na jeho zásadní úlohu posílit evropský démos a jeho občanství;

6. konstatuje zvýšení objemu prostředků na závazky agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jako jsou EASO (41,5 %), EBCG (Evropská pohraniční a pobřežní stráž) (34,6 %), CEPOL (14 %), EMCDDA (7,7 %), FRA (5,4 %), Eurojust (5,2 %) a Europol (2,1 %), ve srovnání s rozpočtem na rok 2019; vítá celkové navýšení finančních prostředků dostupných v rámci programu Spravedlnost; vyjadřuje však politování nad snížením prostředků na závazky v oblasti usnadnění a podpory justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (o 23,6 %);

7. všímá si, že se rozpočet EBCG na rok 2020 – po přijetí nového mandátu EBCG – zvýšil o 34,8 % (tj. o 108 milionů EUR), což představuje zdaleka největší zvýšení ze všech agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí; připomíná, že Účetní dvůr v rámci postupu udělování absolutoria za rozpočet na rok 2017 uvedl, že členské státy finanční potřeby EBCG v roce 2017 nadhodnotily; bere na vědomí cíl, jímž je poskytnout EBCG více lidských zdrojů (10 000 příslušníků pohraniční stráže do roku 2027), a skutečnost, že počet úmrtí na moři stále roste, jelikož v oblasti Středozemního moře neexistuje systém pátrání a záchrany; navrhuje, aby bylo toto navýšení zdrojů rovněž využito pro účely záchranných operací na moři; vyzývá Komisi, aby urychleně vytvořila fond zaměřený na podporu pátracích a záchranných operací s cílem zaručit efektivní působení těchto operací ve Středomoří; s politováním konstatuje značný rozdíl mezi prostředky na závazky určenými pro EBCG v roce 2020 (420 milionů EUR) a částkou přiznanou Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO) (133 milionů EUR); vyzývá k tomu, aby byl úřad EASO transformován v plnohodnotnou decentralizovanou agenturu Unie s výrazně posíleným mandátem, a domnívá se, že rozpočet a personální obsazení tohoto úřadu by se měly posílit, má-li řádně plnit své úkoly; bere na vědomí snížení prostředků na závazky u fondu ISF o 6,1 % (tj. o 32,6 milionů EUR) ve srovnání s rokem 2019; připomíná, že je třeba poskytovat podporu v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech;

8. vítá zvýšení objemu prostředků na závazky pro Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) (70,5 %); připomíná významnou úlohu úřadu EPPO při vyšetřování a stíhání podvodů týkajících se finančních prostředků Unie a potřebu poskytnout mu dostatečné finanční zdroje, aby se mohl stát plně funkčním do prosince 2020; žádá Komisi, aby dále prozkoumala finanční potřeby spojené s rozšířením úlohy úřadu EPPO tak, aby zahrnovala i boj proti přeshraničnímu terorismu v souladu se sdělením Komise ze dne 12. září 2018;

9. vyjadřuje politování nad tím, že se Komise neřídí rozpočtovými požadavky Europolu a Eurojustu a navrhla snížit v roce 2020 prostředky pro Europol o 33,5 milionu EUR a pro Eurojust o 3,7 milionu EUR ve srovnání s jejich finančními cíli; zdůrazňuje, že toto snížení by mohlo mít dopad na provozní činnost obou agentur; konstatuje, že podpora Europolu má zásadní význam při společných vyšetřováních v celé Unii a hraje klíčovou úlohu v boji proti organizovanému zločinu; podporuje provádění strategie Europolu Strategie 2020+ , jejímž cílem je posílit operativní podporu a analytické schopnosti Europolu ve prospěch členských států, a navrhuje nové investice do důležitých oblastí trestné činnosti, jako je boj proti obchodu s drogami a finanční trestné činnosti; konstatuje, že snížení prostředků na závazky agentury eu-LISA o 18,7 % (tj. o 55 milionů EUR) odpovídá dokončení vývoje Systému vstupu/výstupu; opětovně poukazuje na potřebu zajistit přiměřenou finanční podporu a odpovídající počet pracovníků a jejich zaškolení agenturám působícím v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí s cílem umožnit jim zcela transparentně plnit svěřené úkoly a bojovat proti závažné přeshraniční trestné činnosti při plném dodržování základních práv;

10. vítá částku, která byla přidělena evropskému inspektorovi ochrany údajů (EDPS) (19 milionů EUR); konstatuje, že více než 30 % této částky slouží k zajištění sekretariátu evropského sboru ochrany údajů (EDPB); zdůrazňuje, že je třeba zajistit EDPS odpovídající rozpočtové a lidské zdroje, které mu umožní zcela nezávisle plnit dodatečné úkoly vyplývající z provádění nového unijního rámce ochrany údajů (obecného nařízení o ochraně osobních údajů, GDPR); zdůrazňuje tudíž, že přidělený rozpočet představuje naprosté minimum;

11. vyjadřuje znepokojení nad tím, že návrh rozpočtu Komise pro Evropskou policejní akademii (CEPOL) (finanční deficit ve výši 1,5 milionů EUR) neumožňuje CEPOL dostatečně pokrýt poptávku členských států, pokud jde o vzdělávání a školení odborníků v oblasti prosazování práva v Unii a v jejím sousedství; vyjadřuje politování nad tím, že agentura CEPOL nemá dostatečné finanční prostředky na to, aby čelila novým výzvám s ohledem na nové informační systémy, jako je SIS II, a že nemůže školit pracovníky v oblasti prosazování práva v oblastech, jako je korupce a podvody v souvislosti se spotřební daní, ačkoli ve strategickém posouzení vzdělávacích potřeb EU se uvádí, že vzdělávání v této oblasti je nezbytností pro prosazování práva na úrovni Unie; namísto toho musela z důvodu rozpočtových omezení odmítnout 54 platných a legitimních žádostí členských států o školení pro vedoucí pracovníky donucovacích orgánů či o školení v oblasti nedovoleného přistěhovalectví, trestných činů z nenávisti a praní peněz; zastává názor, že rozpočtová žádost agentury CEPOL (12 milionů EUR) na rok 2020 je nezbytná, má-li agentura uspokojit rostoucí poptávku členských států, zejména v oblasti kybernetické kriminality a digitalizace; poukazuje na to, že důvěru, sítě a přeshraniční výměnu informací mezi pracovníky v oblasti prosazování práva lze dále zlepšit, pokud se stávající výměnný program CEPOL rozšíří o měsíční výměny a nabídku studijních návštěv Europolu a výměnných programů mezi operačními úředníky členských států a zaměstnanci Europolu; konstatuje však, že by to vyžadovalo odpovídající dodatečné finanční a lidské zdroje pro CEPOL;

12. všímá si, že při náboru pracovníků roste počet „dočasných zaměstnanců“ ve srovnání se „smluvními zaměstnanci“ agentur Unie; domnívá se, že citlivost informací dostupných zaměstnancům agentur v oblasti SVV vyžaduje přísnou politiku důvěrnosti, zejména pokud jde o nábor a řízení zaměstnanců;

13. vybízí Komisi, aby posílila podporu investigativní žurnalistiky, včetně přeshraniční investigativní žurnalistiky, a svobody sdělovacích prostředků pomocí zvláštních fondů, čímž se přispěje mimo jiné k boji proti trestné činnosti a ke zvýšení informovanosti občanů Unie;

14. připomíná, že podporuje boj proti diskriminačním praktikám, násilí páchanému na základě pohlaví a trestným činům z nenávisti a boj za plné požívání práv, rovnost a programy spravedlnosti; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hrají prostředky vynaložené na nástroje nediskriminace a programy na podporu rovnosti, jejichž cílem je prosazovat práva menšin, se zvláštním zaměřením na práva žen, starších osob, osob se zdravotním postižením a osob LGBTQI +;

15. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby u všech rozpočtových činností uplatňovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a to zejména při plánování, vyjednávání, provádění a opětovném přezkumu příštího víceletého finančního rámce (VFR); upozorňuje na zásadní význam závazku dalšího prosazování a podpory rovnosti žen a mužů a práv žen a dívek v rámci rozpočtového procesu na rok 2020; sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů by proto mělo být začleněno do všech rozpočtových položek a jeho cílem by mělo být: 1) prosazování odpovědnosti a transparentnosti při fiskálním plánování; 2) genderově citlivější zapojení žen a mužů do rozpočtového procesu; a 3) další prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen;

16. vyzývá k vyčlenění udržitelných a přiměřených finančních prostředků na opatření stanovená v rámci účinného provádění Istanbulské úmluvy a směrnice o právech obětí, jakožto klíčových právních předpisů v boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, a na poskytování odpovídající podpory obětem, vytvoření komplexního právního rámce a přístupu k boji proti násilí páchanému na základě pohlaví a na podporu osvětové činnosti a budování řádné státní infrastruktury s cílem bojovat proti tomuto násilí;

17. vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k žádnému znatelnému pokroku, pokud jde plnění politických a právních závazků, které Unie na vysoké úrovni přijala v oblasti rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtového procesu a rozhodnutí o výdajích od roku 2015, o čemž svědčí i fakt, že v přezkumu VFR na období 2014–2020 v polovině období ani v návrhu Komise na období 2021–2027 není rovnost žen a mužů zohledněna.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

10

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Malik Azmani, Katarina Barley, Pernando Barrena Arza, Pietro Bartolo, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Saskia Bricmont, Jorge Buxadé Villalba, Damien Carême, Caterina Chinnici, Clare Daly, Anna Júlia Donáth, Lena Düpont, Cornelia Ernst, Sylvie Guillaume, Balázs Hidvéghi, Antony Hook, Evin Incir, Sophia in ‘t Veld, Marina Kaljurand, Fabienne Keller, Peter Kofod, Moritz Körner, Alice Kuhnke, Jeroen Lenaers, Juan Fernando López Aguilar, Magid Magid, Roberta Metsola, Claude Moraes, Nadine Morano, Javier Moreno Sánchez, Maite Pagazaurtundúa, Kostas Papadakis, Nicola Procaccini, Paulo Rangel, Terry Reintke, Ralf Seekatz, Michal Šimečka, Birgit Sippel, Sylwia Spurek, Tineke Strik, Ramona Strugariu, Annalisa Tardino, Dragoş Tudorache, Milan Uhrík, Tom Vandendriessche, Bettina Vollath, Jadwiga Wiśniewska, Javier Zarzalejos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bartosz Arłukowicz, Gwendoline Delbos-Corfield, Claire Fox, Raphaël Glucksmann, Lívia Járóka, Kris Peeters, Anne-Sophie Pelletier, Sabrina Pignedoli, Loránt Vincze, Maria Walsh, Juan Ignacio Zoido Álvarez

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

46

+

NI

Sabrina Pignedoli

PPE

Bartosz Arłukowicz, Vladimír Bilčík, Vasile Blaga, Lena Düpont, Balázs Hidvéghi, Lívia Járóka, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Kris Peeters, Paulo Rangel, Ralf Seekatz, Loránt Vincze, Maria Walsh, Javier Zarzalejos, Juan Ignacio Zoido Álvarez

RENEW

Malik Azmani, Anna Júlia Donáth, Antony Hook, Sophia in 't Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Maite Pagazaurtundúa, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache

S&D

Katarina Barley, Pietro Bartolo, Caterina Chinnici, Raphaël Glucksmann, Sylvie Guillaume, Evin Incir, Marina Kaljurand, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Birgit Sippel, Sylwia Spurek, Bettina Vollath

VERTS/ALE

Saskia Bricmont, Damien Carême, Gwendoline Delbos-Corfield, Alice Kuhnke, Magid Magid, Terry Reintke, Tineke Strik

 

10

-

GUE/NGL

Pernando Barrena Arza, Clare Daly, Cornelia Ernst, Anne-Sophie Pelletier

ID

Peter Kofod, Annalisa Tardino, Tom Vandendriessche

NI

Claire Fox, Kostas Papadakis, Milan Uhrík

 

4

0

ECR

Jorge Buxadé Villalba, Nicola Procaccini, Jadwiga Wiśniewska

PPE

Nadine Morano

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

 

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (4.9.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodaj: <Depute>Antonio Tajani</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1. vítá navrhované zvýšení finančních prostředků na komunikační činnosti oproti rozpočtu na rok 2019 o 1,9 % v prostředcích na závazky a o 2,2 % v prostředcích na platby; měla by být pěstována komunikace s občany, aby byla zajištěna široká veřejná debata a zapojení občanů do diskuse o budoucnosti Evropy; připomíná přínosy podobných akcí umožňujících občanům vyjádřit se, které se již konaly v členských státech EU;

2. vítá proto navrhované zvýšení finančních prostředků v položce „Komunikace akcí na úrovni zastoupení Komise a v rámci dialogů s občany a partnerství“ o 8,8 % v prostředcích na závazky a o 7,9 % v prostředcích na platby; lituje však postoje Rady, která chce prostředky na komunikační činnosti snížit;

3. zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí o potírání falešných zpráv a dezinformací s dostatečnou výší finanční prostředků na tyto činnosti, přičemž musí být zajištěna odpovídající interinstitucionální spolupráce;

4. vítá navrhované zvýšení prostředků na závazky u programu „Evropa pro občany“ (rozpočtová položka 18 04 01 01) o 3,1 %, lituje však snížení prostředků na platby o 3,8 %; odsuzuje Radu za to, že ve svém postoji snižuje prostředky na závazky na tento účel o 4,4 %, a to se zřetelem k tomu, že tento program má klíčovou institucionální důležitost pro podporu demokratické Unie; vítá zvýšení prostředků na závazky o 5,3 % a prostředků na platby o 21,3 % u programu „Práva, rovnost a občanství“ (rozpočtová položka 33 02 01), lituje však toho, že Rada chce snížit prostředky na závazky o 3,5 %; vítá skutečnost, že do položky na evropskou občanskou iniciativu (ECI) je přidělena speciálně vyčleněná částka;

5. zdůrazňuje, že je nutné poskytnout společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti dostatečné a vhodné administrativní i finanční prostředky, aby mohl plnit své úkoly, neboť plní klíčovou roli při zajištění spravedlivých a transparentních činností zástupců zájmových skupin;

6. žádá Komisi, aby předložila potřebné návrhy na financování navrhované konference o budoucnosti Evropy; upozorňuje na to, že by tato konference měla být schopna pracovat s nezbytnou mírou samostatnosti a se zapojením Evropského parlamentu v rovnocenném postavení s ostatními evropskými institucemi; zdůrazňuje navíc, že by konference měla umožnit účast a zapojení širokého okruhu občanů včetně mladých lidí;

7. domnívá se, že EU musí budovat mezi občany větší znalosti a důvěru v rozpočet EU a jeho přidanou hodnotu tím, že bude pro každý program a nový úkol předkládat rozpočtovou analýzu, která ukáže úspory na vnitrostátní úrovni a přidanou hodnotu, kterou daná činnost vytváří na úrovni EU; je přesvědčen, že si tím můžeme získat podporu občanů EU a členských států, změnit smýšlení o příspěvcích do rozpočtu EU a přispět k dalšímu rozvoji projektu evropské integrace.


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Gerolf Annemans, Catherine Bearder, Gabriele Bischoff, Damian Boeselager, Richard Corbett, Pascal Durand, Daniel Freund, Charles Goerens, Maria Grapini, Brice Hortefeux, Laura Huhtasaari, Giuliano Pisapia, Paulo Rangel, Antonio Maria Rinaldi, Domènec Ruiz Devesa, Antonio Tajani, László Trócsányi, Guy Verhofstadt, Loránt Vincze

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Vladimír Bilčík, Gwendoline Delbos-Corfield, Othmar Karas, Miapetra Kumpula-Natri

 


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21

+

GUE/NGL

Martina Anderson

PPE

Vladimír Bilčík, Brice Hortefeux, Othmar Karas, Paulo Rangel, Antonio Tajani, László Trócsányi, Loránt Vincze

RENEW

Catherine Bearder, Pascal Durand, Charles Goerens, Guy Verhofstadt

S&D

Gabriele Bischoff, Richard Corbett, Maria Grapini, Miapetra Kumpula Natri, Giuliano Pisapia, Domènec Ruiz Devesa

VERTS/ALE

Damian Boeselager, Gwendoline Delbos-Corfield, Daniel Freund

 

3

-

ID

Gerolf Annemans, Laura Huhtasaari, Antonio Maria Rinaldi

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 


 

 

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (2.10.2019)

<CommissionInt>pro Rozpočtový výbor</CommissionInt>


<Titre>k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020</Titre>

<DocRef>(2019/2028(BUD))</DocRef>

Zpravodajka: <Depute>Frances Fitzgerald</Depute>

 

 

 

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že se Unie zakládá mimo jiné na hodnotě rovnosti mezi ženami a muži a že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že Unie bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy, z čehož vyplývá, že je nutné, aby byla otázka rovnosti začleňována do všech oblastí jejích politik a činností a řešena na všech úrovních rozpočtového procesu prostřednictvím zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a při sestavování rozpočtu; vzhledem k tomu, že z hlediska důvěryhodnosti Parlamentu a ostatních orgánů Unie je důležité zabezpečit soudržnost mezi jejich vnitřními postupy v oblasti rozpočtu a udělování absolutoria a jejich vnějšími opatřeními v oblasti podpory rovnosti žen a mužů;

B. vzhledem k tomu, že rozpočet není genderově neutrální, a proto je nutné jej sestavovat s jasným cílem zabránit diskriminaci a zajistit, aby z něj měla tentýž prospěch obě pohlaví; 

C. vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 5 týkajícího se genderové rovnosti;

D. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzývá k dostatečné finanční podpoře programu Práva, rovnost a občanství a k zajištění co největší viditelnosti specifického cíle Daphne v rámci tohoto programu; vzhledem k tomu, že Parlament vyzývá k tomu, aby se pokračovalo ve všech těchto opatřeních bojujících proti násilí na ženách se zvláštními rozpočtovými prostředky pro tento cíl také v rámci programu Práva a hodnoty víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027;

E. vzhledem k tomu, že přetrvává nedostatečné zastoupení žen na trhu práce, ale i ve veřejném a politickém životě, a že v porovnání s muži věnují ženy nepoměrně více času neplacené domácí práci a péči o domácnost;

F. vzhledem k tomu, že návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2020 usiluje o to, aby se i nadále podporovaly strategické investice a udržitelný růst v zájmu zlepšování hospodářské soudržnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, starší osoby a osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je důležité zaměřit se i na zvyšování účasti žen, včetně žen z řad LGBTI, na trhu práce, a to přijetím takových opatření, jako je například investování do infrastruktury a veřejných služeb s cílem podpořit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo zvyšování potenciálu žen ve všech odvětvích hospodářství, včetně digitalizované ekonomiky, informačních a komunikačních technologií (IKT) a oborů vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM), ale i na vedoucích pozicích, a současně se zaměřit i na odstraňování rozdílů v zaměstnávání a odměňování žen a mužů;

G. vzhledem k tomu, že digitalizace má výrazný dopad na trh práce, neboť mimo jiné vytváří nové pracovní příležitosti a flexibilnější pracovní podmínky, jako je například práce z domova či práce na dálku, které mohou představovat nástroj pro lepší vyvážení profesních a soukromých povinností žen i mužů;

H. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jedním ze základních cílů Unie, a přesto je financování příslušných opatření stále velmi nedostatečné. Podle zjištění Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2019 bylo v rozpočtu Unie na rok 2020 vyčleněno na podporu genderové rovnosti pouze 1 % unijních strukturálních a investičních fondů. Přitom genderová nerovnost a diskriminace přináší jak ženám, tak celé společnosti obrovské ekonomické náklady. Podle odhadů Světové banky se ztráty způsobené nerovností v odměňování žen a mužů vyjádřené hodnotou lidského kapitálu blíží 145 bilionům EUR. Orgán OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) v roce 2016 uvedl, že jen v Anglii a Walesu dosahují náklady spojené s domácím násilím přibližně 33 mld. USD ročně;

1. znovu naléhavě žádá prosazování rovného zacházení pro muže a ženy, a to tím, že bude v rámci rozpočtového procesu na všech úrovních i při sestavování rozpočtu prosazováno hledisko rovnosti žen a mužů, včetně závěrečných jednání o příštím VFR, a že budou rozpočtové výdaje používány jako účinný nástroj boje proti stávajícím nerovnostem a prosazování rovnosti žen a mužů, včetně osob LGBTI; připomíná, že sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů je metodou, kterou je nutné uplatňovat na všechny položky v rozpočtu Unie; připomíná, že pro dosažení výrazného pokroku v oblasti genderové rovnosti je důležité navyšovat příslušné zdroje a lépe směrovat a monitorovat unijní finanční prostředky vyčleněné na tento účel, zejména v případě členských států, které nedodržují zásady právního státu a potýkají se s odmítavými reakcemi vůči právům žen;

2. zdůrazňuje, že sestavování rozpočtu zohledňující otázky rovnosti žen a mužů se musí stát nedílnou součástí rozpočtového procesu ve všech rozpočtových položkách, nejen v programech, v nichž je genderový dopad nejvíce patrný, aby se rozpočtové výdaje staly účinným nástrojem pro podporu rovnosti žen a mužů;

3. připomíná, že sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví je jedním z aspektů širší strategie genderové rovnosti, a zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat otázky rovnosti žen a mužů ve všech fázích politického cyklu;

4. připomíná, že jedním z požadavků na provádění genderového rozpočtování je vytvoření samostatných rozpočtových položek pro cílená opatření v oblasti rovnosti žen a mužů; znovu proto požaduje, aby byla vyčleněna samostatná rozpočtová položka také pro cíl v rámci programu Práva, rovnost a občanství věnovaný podpoře rovnosti žen a mužů a prosazování genderového hlediska ve všech oblastech;

5. vyjadřuje politování nad tím, že se v posledních letech projevuje tendence provádět škrty v prostředcích EU určených k boji proti všem formám násilí na ženách a dívkách, a znovu žádá o navýšení zdrojů pro specifický cíl Daphne v rámci stávajícího programu Práva, rovnost a občanství a o zachování stejného navýšení v rámci programu Práva a hodnoty; vyzývá k zajištění odpovídajících zdrojů pro opatření, jejichž cílem je bojovat proti násilí na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a proti obchodování s lidmi, zejména za účelem pohlavního vykořisťování, v rámci účinného provádění Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí; vyzývá Komisi, aby podporovala programy a opatření se specifickým zaměřením na potírání obtěžování, a to i sexuálního;

6. vyzývá členské státy, aby neprodleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, zejména s ohledem na úlohu, kterou tato úmluva sehrává v ochraně žen a dívek před násilím, a na výsledný ekonomický dopad na oběti a společnost; vyzývá k tomu, aby byly na podporu členských států, které se připravují na provádění Istanbulské úmluvy nebo které již vyvíjejí úsilí v tomto směru, poskytnuty prostředky z příslušných fondů Unie;

7. zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v provádění všech opatření, jejich cílem je předcházet všem formám násilí na ženách a bojovat proti nim, a to v rámci programu, který v příštím VFR nahradí program Práva, rovnost a občanství a bude mít k dispozici zvláštní rozpočet pro boj proti násilí páchanému na ženách na základě pohlaví a zaměří se i na boj proti obchodování s lidmi, pohlavnímu vykořisťování a jednání motivovanému ochranou cti a násilí páchanému ve jménu cti;

8. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštního financování na podporu nejzranitelnějších žen a dívek v naší společnosti, zvláště žen se zdravotním postižením, uprchlic a obětí obchodování s lidmi a zneužívání; podporuje v tomto ohledu navýšení prostředků na závazky i prostředků na platby v rámci obou složek programu Práva, rovnost a občanství;

9. zdůrazňuje, že je třeba posílit rozpočtové prostředky přidělené na podporu přístupu žen k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a k právům žen v této oblasti, a to jak v Unii, tak mimo ni, neboť tento přístup je stále více ohrožen;

10. vyzývá Unii k podpoře organizací a aktivistů, kteří se zabývají právy žen, a jejich činnosti a ke většímu zapojení těchto subjektů do evropského rozhodovacího procesu;

11. znovu žádá o navýšení zdrojů v rámci strukturálních fondů Unie, aby mohla být podpořena ekonomická a sociální práva žen, zejména prostřednictvím opatření posilujících účast žen na trhu práce a investice do kvalitních veřejných pečovatelských služeb;

12. zdůrazňuje, že na podporu zaměstnanosti žen je důležité využívat evropské strukturální a investiční fondy, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF), a to i k financování kvalitních a dostupných pečovatelských zařízení;

13. požaduje přidělení rozpočtových prostředků na podporu podnikání a ekonomické nezávislosti žen a na zajištění a zlepšení přístupu žen ke specializované odborné přípravě, dostupným úvěrům a k financování z vlastního kapitálu prostřednictvím programů a fondů Unie, jakou jsou COSME, Horizont 2020 a Evropský sociální fond, aby se tak zajistila co nejširší účast žen na trhu práce, zejména pokud jde o samoživitelky, ženy pečující o blízkou osobu a ženy navracející se na trh práce po delší přestávce, a aby se zvýšila jejich zaměstnatelnost; v souvislosti s uvedenými fondy, pro něž by měly být zajištěny dostatečné zdroje, žádá, aby přispívaly k prosazování genderové rovnosti prostřednictvím vzdělávání a zdravotní péče a k lepšímu začleňování genderového hlediska a dosahování cíle genderové rovnosti v rámci každého programu;

14. se znepokojením konstatuje, že studijní obory IKT si vybírá jen málo žen, a opakuje, že je třeba obnovit návrh rozpočtu v této oblasti, s nímž přišla Komise; dodává, že k překlenutí této digitální propasti mezi pohlavími je zapotřebí odpovídající financování ke zlepšení vzdělávání, na podporu žen-podnikatelek v digitálním sektoru a ke zintenzivnění informačních kampaní;

15. zdůrazňuje, že tuto digitální propast mezi ženami a muži, která vede k výrazným rozdílům na trhu práce, je třeba překlenout tím, že se vyčlení zdroje na vzdělávání a odbornou přípravu a na podporu samostatné výdělečné činnosti žen;

16. zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit zdroje na podnícení zájmu žen o digitální ekonomiku a odvětví jako IKT či STEM a na podporu žen v této oblasti;

17. zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit dostatečné množství finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), aby bylo možné bojovat proti velmi vysoké míře nezaměstnanosti mladých lidí; žádá, aby bylo zajištěno rovné zapojení dívek a mladých žen do opatření prováděných v rámci této iniciativy a aby byla věnována zvláštní pozornost kvalitní nabídce odborné přípravy a vzdělávání pro dívky a mladé ženy, a to i v oborech digitalizované ekonomiky, IKT a STEM, v nichž jsou ženy velmi nedostatečně zastoupeny, nejen pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, ale i pokud jde o zaměstnanost, což vede k digitální propasti mezi ženami a muži; domnívá se, že opatření jako YEI by měla nejen napomáhat mladým lidem se vstupem na trh práce, ale také podporovat kvalitní zaměstnání; prohlašuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována financování kvalitní odborné přípravy v otázkách, jako je sexismus, sexuální obtěžování, šikana a nenávistné verbální projevy, a že by se v účasti na tomto vzdělávání měly stejnou měrou podporovat dívky a mladé ženy i chlapci a mladí muži;

18. připomíná, že velmi významný počet uprchlíků a žadatelů o azyl přicházejících do Unie tvoří ženy a děti; upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), a připomíná svůj požadavek, aby byl genderový rozměr zohledňován v rámci migračních a azylových politik vyčleněním zvláštních prostředků určených k prevenci násilí založeného na pohlaví a k zajištění přístupu ke zdravotnickým službám a ke službám a právům v oblasti reprodukčního zdraví;

19. zdůrazňuje, že pro plnění Agendy 2030 a dosažení cílů udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 5, je zásadní zajistit odpovídající rozpočet pro lidský rozvoj; připomíná, že Unie se zavázala investovat do lidského rozvoje 20 % oficiální rozvojové pomoci, a vyzývá k vyčlenění odpovídajících finančních prostředků na lidský rozvoj, z nichž budou podporovány opatření a projekty usilující o vymýcení chudoby žen a dětí, lepší začlenění na pracovní trh, odstranění nerovnosti v odměňování žen a mužů, ukončení násilí na ženách, dětech a mladých lidech a zlepšení přístupu ke zdravotní péči (a to i v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a příslušných práv), vzdělávání, genderové rovnosti a sociální ochraně a poskytování těchto služeb v rámci programu Globální veřejné statky a výzvy;

20. vyzývá k tomu, aby se v rámci programů vnější činnosti, včetně finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, i nadále vyčleňovaly rozpočtové prostředky na boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů;

21. zdůrazňuje, že se v posledním desetiletí, po vypuknutí hospodářské a finanční krize, zostřily ekonomické, sociální, pracovněprávní a genderové nerovnosti v rámci členských států i mezi nimi; připomíná významnou úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, která spočívá ve zvyšování informovanosti o rozsahu a příčinách genderové nerovnosti v Unii, a požaduje, aby byl přidělením dostatečných zdrojů i nadále zajištěn rozpočet institutu, jeho plán pracovních míst i jeho nezávislost, a ústav tak mohl bez problémů fungovat a realizovat ambiciózní projekty; současně volá po navýšení prostředků u rozpočtové položky „podpora nediskriminace a rovnosti“;

22. bere na vědomí zjištění Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2019, podle kterého je k začleňování genderového hlediska „přistupováno jako k tématu majícímu malý dopad na skutečný obsah programů financování“; vyzývá proto k přijetí razantnějších a komplexnějších opatření, která by úsilí o začleňování genderového hlediska zlepšila, včetně opětovného kladení důrazu na prosazování odpovědnosti a transparentnosti při fiskálním plánování a větší uplatňování rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů;

23. doporučuje zejména navýšit finanční prostředky, které by prostřednictvím příslušných programů sloužily k ochraně mateřství, rodičovství a malých dětí; v této souvislosti vyzývá, aby byl v rámci rozpočtu EU na rok 2020 kladen zvláštní důraz na podporu zdraví matek a dětí; dále doporučuje, aby byly zajištěny finanční prostředky na obranu, propagaci a podporu kojení, a přispělo se tak k úsilí o splnění cíle Světové zdravotnické organizace, kterým je dosáhnout do roku 2025 toho, aby bylo 50 % dětí na celém světě během prvních šesti měsíců života výhradně kojeno, což si vyžádá mj. opatření na zajištění přiměřeně dlouhé a dostatečně dobře placené mateřské a rodičovské dovolené;

24. vyzývá k vyčlenění rozpočtových prostředků, které by sloužily k pokrytí specifických potřeb různých skupin žen potýkajících se s celou škálou ekonomických potíží, mezi něž patří například: menstruační chudoba mladých dívek, ekonomická deprivace osaměle žijících důchodkyň a nerovnost mezi důchody žen a mužů, neplacená péče o rodinné příslušníky a nedostatek volného času matek a žen poskytujících péči blízkým osobám nebo socioekonomické vyloučení žen afrického, asijského a menšinového etnického původu a jejich diskriminace v zaměstnání;


INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.9.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Christine Anderson, Annika Bruna, Belinda De Lucy, Frances Fitzgerald, Jackie Jones, Sandra Pereira, Pina Picierno, Samira Rafaela, Elżbieta Rafalska, Evelyn Regner, María Soraya Rodríguez Ramos, Christine Schneider, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Lena Düpont, Lina Gálvez Muñoz, Marina Kaljurand, Elena Kountoura, Alessandra Moretti, Alexandra Louise Rosenfield Phillips, Pernille Weiss

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Mazaly Aguilar, Enikő Győri, Pär Holmgren, Kathleen Van Brempt

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ
VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

PPE

Lena Düpont, Frances Fitzgerald, Christine Schneider, Pernille Weiss, Elissavet Vozemberg‑Vrionidi

S&D

Lina Gálvez Muñoz, Jackie Jones, Marina Kaljurand, Alessandra Moretti, Pina Picierno, Evelyn Regner, Kathleen Van Brempt

RE

Samira Rafaela, María Soraya Rodríguez Ramos

GREENS/EFA

Pär Holmgren, Alexandra Louise Rosenfield Phillip

GUE/NGL

Elena Kountoura, Sandra Pereira

NI

Isabella Adinolfi

 

5

-

ID

Christine Anderson, Annika Bruna

ECR

Mazaly Aguilar, Elżbieta Rafalska

NI

Belinda De Lucy

 

1

0

PPE

Enikő Győri

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 


 

 

DOPIS Výboru pro mezinárodní obchod

Pan Johan Van Overtveldt

předseda

Rozpočtový výbor

BRUSEL

Věc: <Titre>Stanovisko k souhrnnému rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 – všechny oddíly</Titre> <DocRef>COM(2019)0400 – C9-0000/2019 – 2019/2028(BUD)</DocRef>

Vážený pane předsedo,

Výbor pro mezinárodní obchod byl v rámci daného postupu pověřen, aby Vašemu výboru předložil stanovisko. Výbor se na své schůzi dne 24. září 2019 rozhodl předat toto stanovisko ve formě dopisu.

Výbor pro mezinárodní obchod na své schůzi tuto záležitost zvážil a rozhodl, že Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor vyzve, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy.

S pozdravem

Bernd Lange

NÁVRHY

1. konstatuje, že ambiciózní agenda Unie v oblasti obchodu vyžaduje dostatečné zdroje na její provedení; zdůrazňuje proto, že by GŘ pro obchod mělo obdržet dostatečné financování na zajištění rychlých jednání a uzavření obchodních dohod a řádná navazující opatření týkající se provádění uzavřených obchodních dohod a právních předpisů v oblasti obchodu, přičemž je třeba rovněž zajistit dostatečné finanční prostředky pro hlavní donucovací orgán v oblasti obchodu, aby mohl efektivně vykonávat svou novou úlohu; podporuje to, že je GŘ pro obchod poskytnut nezbytný rozpočtový příděl na provedení nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, a to již od vstupu tohoto nařízení v platnost v říjnu 2020;

 

2. poukazuje na to, že zatímco primárním účelem obchodní politiky je podpora vzájemně výhodného hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, mimo jiné také zajištěním lepšího přístupu na trh a vytvořením mezinárodních pravidel pro investice, je tato politika stěžejním nástrojem zahraniční politiky Unie, který může přispívat k prosazování hodnot EU v mezinárodním měřítku, především pokud jde o lidská práva, rovnost pohlaví, ochranu klimatu, právní stát a provádění mezinárodních pracovních norem, a může přispívat ke splnění cílů udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku a současně podněcovat naše obchodní partnery k tomu, aby se ústředním bodem jejich hospodářských politik stala lidská práva a udržitelnost; naléhavě proto žádá, aby bylo poskytnuto dostatečné financování pro zajištění vhodného monitorování a předběžných i následných posouzení za použití údajů rozlišených podle pohlaví a aby bylo vymáháno dodržování závazků, které přijaly třetí země;

 

3. zdůrazňuje, že přijetí obchodní politiky EU vyžaduje aktivní zapojení zúčastněných stran a občanské společnosti; zdůrazňuje proto, že je třeba poskytnout více finančních prostředků na informační činnosti týkající se obchodní politiky, dialogy s občany, asistenční místa a pomoc pro MSP a spotřebitele a pro vnitrostátní poradenské skupiny, což jsou hlavní nástroje, jak docílit účinného zapojení občanské společnosti do vymáhání a monitorování kapitol o udržitelnosti obchodu v obchodních dohodách, jež jsou nedílnou součástí struktury obchodu;

 

4. žádá, aby byly v plném rozsahu využity dostupné prostředky na podporu internacionalizace MSP, přičemž je třeba se zaměřit především na ty členské státy, které v současnosti zaostávají, a na to, aby se umožnilo jejich zapojení do rozhodovacích procesů v oblasti obchodu;

 

5. zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou plní parlamenty v diskusích o globální obchodní politice; uvádí, že Parlamentní konference o WTO je v této souvislosti cenným nástrojem, který musí mít odpovídající financování, má-li naplnit svůj potenciál; zdůrazňuje proto, že stejně jako v roce 2019 je třeba poskytnout dostatečné zdroje, které umožní zapojení EU do tohoto fóra a zajistí dostačující infrastrukturu pro činnosti konference.

 

 


 

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.10.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Anna Bonfrisco, Jonathan Bullock, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Valentino Grant, Valerie Hayer, Monika Hohlmeier, John Howarth, Moritz Körner, Joachim Kuhs, Zbigniew Kuźmiuk, Ioannis Lagos, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Jan Olbrycht, Henrik Overgaard Nielsen, Karlo Ressler, Nils Torvalds, Nils Ušakovs

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eero Heinäluoma, Fabienne Keller, Aušra Maldeikienė, Jake Pugh

Náhradníci (čl. 209 odst. 7) přítomní při konečném hlasování

Agnes Jongerius, Anne-Sophie Pelletier, Viola Von Cramon-Taubadel, Javier Zarzalejos

 


 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ECR

Zbigniew Kuźmiuk

NI

Ioannis Lagos

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Janusz Lewandowski, Ausra Maldeikiene, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Javier Zarzalejos

RENEW

Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valerie Hayer, Fabienne Keller, Moritz Körner, Nils Torvalds

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, John Howarth, Agnes Jongerius, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Nils Ušakovs

VERTS/ALES

Rasmus Andresen, David Cormand, Viola Von Cramon-Taubadel

 

8

-

GUE/NGL

Anne-Sophie Pelletier

ID

Anna Bonfrisco, Valentino Grant, Joachim Kuhs, Hélène Laporte

NI

Jonathan Bullock, Henrik Overgaard Nielsen, Jake Pugh

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

[1]  Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

[2]  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

[3]  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

[4]  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[5]  Přijaté texty, P8_TA(2019)0210.

[6]  Přijaté texty, P8_TA(2019)0326.

[7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

[8] Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.

[9] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1953 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (Úř. věst. L 286, 1.11.2017, s. 1).

[10] Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018)0439 – C8-0257/2018 – 2018/0229(COD)).

[11] Evropský účetní dvůr – Zpráva o připravovaném auditu „Silnice propojující evropské regiony“, s. 9 – https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AP19_08/AP_CONNECTING_ROADS_EN.pdf

[12] Komplexní analýza stávajících přeshraničních železničních dopravních spojení a chybějících spojení na vnitřních hranicích EU („Comprehensive analysis of the existing cross-border rail transport connections and missing links on the internal EU borders“) (https://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/cb_rail_connections_en.pdf).

[13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).

[14] Studie o zpoplatnění udržitelné dopravní infrastruktury a internalizaci externích nákladů na dopravu („Study on Sustainable Transport Infrastructure Charging and Internalisation of Transport Externalities“) (https://ec.europa.eu/transport/themes/sustainable-transport/internalisation-transport-external-costs_en).

[15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

Poslední aktualizace: 21. října 2019Právní upozornění