Postup : 2019/2027(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0036/2019

Předložené texty :

A9-0036/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 27/11/2019 - 6.4

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0070

<Date>{25/11/2019}25.11.2019</Date>
<NoDocSe>A9‑0036/2019</NoDocSe>
PDF 170kWORD 57k

<TitreType>ZPRÁVA</TitreType>

<Titre>o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2020</Titre>

<DocRef>(COM(2019)0252 – C9-0008/2019 – 2019/2027(BUD))</DocRef>


<Commission>{BUDG}Rozpočtový výbor</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Monika Hohlmeier</Depute>

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2020

(COM(2019)0252 – C9-0008/2019 – 2019/2027(BUD))

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0252 – C9-0008/2019),

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[1],

 s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[2], a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[3], a zejména na článek 11 této dohody,

 s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. listopadu 2019 (14283/2019 – C9-0186/2019),

 s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9‑0036/2019),

A. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 2012/2002 je v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněna částka 50 000 000 EUR na vyplácení záloh prostřednictvím prostředků;

1. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2. pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

 


 

PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2020

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[4], a zejména na čl. 4a odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[5], a zejména na bod 11 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Účelem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a flexibilně reagovat na mimořádné situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem oblastí postižených přírodními katastrofami.

(2) Podle článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 nesmí výše fondu přesáhnout maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011)[6].

(3) Ustanovení čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 2012/2002 stanoví, že kdykoli je to nutné pro zajištění včasné dostupnosti rozpočtových zdrojů, lze z fondu uvolnit prostředky do výše 50 000 000 EUR na výplaty záloh, přičemž odpovídající prostředky se zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

(4) K zajištění včasné dostupnosti dostatečných rozpočtových zdrojů v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2020 by měla být z fondu uvolněna částka ve výši 50 000 000 EUR na výplaty záloh.

(5) K tomu, aby doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu byla co nejkratší, by se toto rozhodnutí mělo použít od začátku rozpočtového roku 2020,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro potřeby souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2020 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňuje částka ve výši 50 000 000 EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby určená na výplatu záloh.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Použije se od 1. ledna 2020.

 

 

V ... dne

 

 

 

 

Za Evropský parlament  Za Radu

 

 

 

 

 

předseda  předseda

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

 

Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) byl vytvořen proto, aby Unie mohla reagovat na mimořádné situace v důsledku závažných přírodních katastrof a projevit celoevropskou solidaritu s evropskými regiony, které byly zasaženy pohromami. Z fondu může být poskytnuta finanční pomoc členským státům a zemím, s nimiž probíhají jednání o přistoupení, v případě „závažné přírodní katastrofy“, tj. pokud celkové přímé škody způsobené katastrofou přesáhnou částku 3 miliardy EUR v cenách roku 2011 nebo 0,6 % HND dané země, podle toho, která z částek je nižší. Prostředky z fondu lze uvolnit i v případě katastrofy regionálního rozsahu. Podmínky pro uvolnění prostředků z fondu jsou stanoveny v příslušném základním právním aktu (nařízení Rady (ES) č.°2012/2002 ve znění nařízení (EU) č.°661/2014 z roku 2014).

 

Článek 10 nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[7], umožňuje z fondu uvolnit prostředky v maximální roční výši 500 milionů EUR (v cenách roku 2011), a to nad rámec příslušných okruhů finančního rámce.

 

Stávající návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady není spojen s žádnou konkrétní katastrofou. Jeho cílem je spíše to, aby byla do souhrnného rozpočtu na rok 2020 zapsána částka 50 000 000 EUR v prostředcích na závazky a na platby, která by sloužila k včasnému a účinnému vyplácení záloh, pokud by v příštím roce došlo k nějaké katastrofě.

Tato možnost, kterou Evropský parlament důrazně podporuje, existuje již od reformy v roce 2014 a je stanovena v článku 4a pozměňujícího nařízení[8]. Záměrem zákonodárce bylo urychlit vyplácení podpory, nebo alespoň její části, postiženým zemím prostřednictvím zálohy v době, kdy proces rozhodování o uvolnění celé podpory stále probíhá. Tím se zajistí včasná dostupnost rozpočtových prostředků a zvýší se efektivita účinnost fondu.

Je třeba uvést, že zálohu lze vyplatit na žádost členského státu a poté, co Komise příslušnou žádost o poskytnutí pomoci z fondu předběžně posoudí. Výše zálohy by neměla přesáhnout 10 % předpokládaného finančního příspěvku a neměla by být vyšší než 30 milionů EUR. Vyplacením zálohy není dotčeno konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu. Neoprávněně vyplacené zálohy vymáhá od členského státu Evropská komise.

Vyplácení pomoci se od reformy v roce 2014 urychlilo a průměrné trvání celého rozhodovacího procesu se zkrátilo o 12 %. Uvolnění prostředků z fondu a vyplacení celé podpory EU však stále trvá v průměru jeden rok. Hloubkovým hodnocením[9] se zjistilo, že prostor pro další úsporu času v rámci stávajícího regulačního rámce je velmi omezený. Možnost částečné zálohové platby je tedy o to důležitější.

 

Z údajů o provádění vyplývá, že žádost o zálohovou platbu obsahovalo 15 z 32 žádostí spadajících do oblasti působnosti pozměněného nařízení, které byly dosud podány, a 11 z těchto žádostí bylo schváleno, většinou na poměrně malé částky. Celková částka vyplacených záloh v tomto období činila 40 milionů EUR, což je jen nepatrná část zdrojů, které byly teoreticky k dispozici. Podle hodnotitelů činila průměrná doba pro vyplacení zálohy přibližně jeden měsíc od předložení žádosti s úplnou dokumentací.

 

S ohledem na tato zjištění žádá zpravodajka Komisi, aby posoudila, zda je stávající systém zálohových plateb uspokojivý, a aby přesně popsala překážky, které odrazují členské státy od toho, aby si o zálohu zažádaly. Dále žádá Komisi, aby se zamyslela nad způsoby, jak postižené členské státy přimět k tomu, aby zálohové platby více využívaly. To lze spojit s návrhem pozměňujícího nařízení[10], který v současné době přezkoumává Parlament a v němž Komise navrhuje zvýšit částku zálohových plateb na 25 % předpokládaného příspěvku z fondu, nejvýše však na 100 milionů EUR, a zvýšit celkovou částku prostředků na zálohové platby z fondu v ročním rozpočtu z 50 na 100 milionů EUR.

 

Zpravodajka by chtěla připomenout, že fond, který od svého vzniku umožnil EU poskytnout pomoc v souvislosti s celou řadou závažných přírodních jevů prakticky ve všech členských státech Unie i mimo ni, zůstává jedním z nejsilnějších symbolů solidarity v době nouze. Vzhledem k tomu, že změna klimatu si vybírá stále větší daň, co se týče počtu, rozsahu a závažnosti přírodních katastrof postihujících členské státy a obyvatele EU, je o to důležitější optimalizovat připravenost a účinnost tohoto cenného podpůrného mechanismu EU. Zpravodajka je pevně přesvědčena, že schopnost rychlé reakce, a to i prostřednictvím účinnějšího systému zálohových plateb, pomůže Unii prokázat svou solidaritu s postiženými členskými státy a regiony.

Zpravodajka proto doporučuje, aby byly navrhované částky zálohových plateb zahrnuty do rozpočtu na rok 2020.

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.11.2019

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Rasmus Andresen, Clotilde Armand, Robert Biedroń, Olivier Chastel, Lefteris Christoforou, David Cormand, Paolo De Castro, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Valentino Grant, Francisco Guerreiro, Valerie Hayer, Niclas Herbst, John Howarth, Mislav Kolakušić, Moritz Körner, Zbigniew Kuźmiuk, Hélène Laporte, Pierre Larrouturou, Janusz Lewandowski, Margarida Marques, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Nicolae Ştefănuță, Nils Ušakovs, Angelika Winzig

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matteo Adinolfi, Derk Jan Eppink, Henrike Hahn, Eero Heinäluoma, Younous Omarjee

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

32

+

ECR

Derk Jan Eppink, Zbigniew Kuźmiuk

GUE/NGL

Younous Omarjee

ID

Matteo Adinolfi, Valentino Grant, Hélène Laporte

NI

Mislav Kolakušić

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Niclas Herbst, Janusz Lewandowski, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Karlo Ressler, Angelika Winzig

RENEW

Clotilde Armand, Olivier Chastel, Valerie Hayer, Moritz Körner, Nicolae Ştefănuță

S&D

Robert Biedroń, Paolo De Castro, Eider Gardiazabal Rubial, Eero Heinäluoma, John Howarth, Pierre Larrouturou, Margarida Marques, Nils Ušakovs

VERTS/ALE

Rasmus Andresen, David Cormand, Francisco Guerreiro, Henrike Hahn

 

0

-

 

 

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+ : pro

- : proti

0 : zdrželi se

 

 

 

[1] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[2] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

[3] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[4] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[5] Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

[6] Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

[7] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

[8] Úř. věst. L 189, 27.06.2014, s. 143.

[9] Hodnocení Fondu solidarity Evropské unie 2002–2017, SWD(2019) 186 final, 15. 5. 2019.

[10] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům na pokrytí závažné finanční zátěže, která jim byla způsobena v návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody, 4. 9. 2019, COM(2019) 399 final, 2019/0183 (COD).

Poslední aktualizace: 26. listopadu 2019Právní upozornění