Postup : 2014/2844(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0120/2014

Předložené texty :

B8-0120/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/09/2014 - 10.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0028

NÁVRH USNESENÍ
PDF 133kWORD 71k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0111/2014
16.9.2014
PE537.022v01-00
 
B8-0120/2014

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Libyi (2014/2844(RSP))


Ana Gomes, Pier Antonio Panzeri, Miroslav Poche, Nicola Caputo, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Goffredo Maria Bettini, Tonino Picula, Vincent Peillon za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi (2014/2844(RSP))  
B8‑0120/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, zejména na usnesení ze dne 15. září 2011 o situaci v Libyi(1) a ze dne 22. listopadu 2012 o situaci migrantů v Libyi(2),

–       s ohledem na balíček evropské politiky sousedství, který se týká Libye, ze září 2014,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 o lidských právech a bezpečnostní situaci v oblasti Sahelu(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2012 o výroční zprávě Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice(4) a své usnesení ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství: směrem k posílení partnerství(5),

–       s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly z roku 1977 a na povinnost stran v ozbrojeném konfliktu dodržovat mezinárodní humanitární právo a zajistit jeho dodržování za všech okolností,

–       s ohledem na Úmluvu o zajištění bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a jejího doprovodného personálu a na její opční protokol,

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ohledně Libye ze dne 15. srpna 2014 a 30. srpna 2014,

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. srpna 2014,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1970, 1973 (2011) a č. 2174 ze dne 27. srpna 2014,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že v únoru 2011 vyšli Libyjci do ulic a žádali politická práva, odpovědí jim však byla bezohledná státní represe, která odstartovala devítiměsíční občanskou válku a svržení Kaddáfího režimu;

B.     vzhledem k tomu, že v červnu 2014 se v Libyi konaly třetí demokratické a svobodné všeobecné volby, v nichž byla zvolena Sněmovna reprezentantů, která měla vystřídat Všeobecný národní kongres vzešlý z voleb v červnu 2012;

C.     vzhledem k tomu, že Libye čelí eskalaci bojů mezi místními ozbrojenými skupinami, včetně útoků na civilisty a civilní majetek, které jsou spojeny s masivním porušováním lidských práv a v některých případech až s válečnými zločiny;

D.     vzhledem k tomu, že do dění v Libyi aktivně zasahují regionální aktéři a další zahraniční aktéři a provádějí akce, které jen zostřují místní rozpory a mají zhoubný dopad na již tak chabé struktury státní správy, a tím podkopávají přechod Libye k demokracii;

E.     vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství stupňuje své úsilí na podporu mírového řešení současné krize;

1.      vyzývá všechny strany v Libyi, aby se dohodly na okamžitém příměří, ukončily boje a zahájily celonárodní politický dialog za účasti všech;

2.      odsuzuje násilí v Libyi, zejména v okolí Tripolisu a Benghází, které je důsledkem pokračujících bojů ozbrojených skupin a jejich snah rozpoutat násilí, a vyjadřuje své hluboké znepokojení a plnou solidaritu s trpícím libyjským civilním obyvatelstvem a institucemi;

3.      bere na vědomí dopad na regionální a evropskou bezpečnost vyplývající z obecné nejistoty a zhoršující se státní správy v Libyi; připomíná, že boje, které probíhaly v červenci a srpnu 2014 o ovládnutí letiště v Tripolisu, měly za následek dramatickou eskalaci a vznik chaosu a v důsledku toho i množství obětí a destrukci strategické infrastruktury;

4.      odsuzuje sérii útoků na civilisty a jejich majetek, které mají v některých případech až povahu válečných zločinů; připomíná, že se všechny strany v Libyi musí zavázat k ochraně civilního obyvatelstva za všech okolností a že se všemi zadrženými osobami musí být zacházeno v souladu s mezinárodními normami lidských práv a humanitárním právem; připomíná, že útoky úmyslně namířené proti pracovníkům, kteří se podílejí na humanitární pomoci nebo mírové misi v souladu s Chartou OSN a mají chránit civilisty a civilní objekty podle mezinárodního práva v situacích ozbrojeného konfliktu, představují podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) válečný zločin;

5.      připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2174 přijatou dne 27. srpna 2014, která rozšiřuje stávající mezinárodní sankce vůči Libyi tak, aby zahrnovaly trestní odpovědnost osob „zapojených do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Libye nebo znemožňujících nebo podkopávajících úspěšné dokončení její politické transformace či poskytujících podporu pro tyto činnosti“; vyzývá EU, její členské státy a širší mezinárodní společenství, aby se zabývaly možností uplatnit takováto opatření proti konkrétním jednotlivcům, kteří ohrožují vyhlídky na mír a přechod k demokracii v Libyi, a pak je daly na seznam, stejně jako to učinilo mezinárodní společenství v případě Kaddáfího a jeho nejužšího okruhu blízkých;

6.      připomíná, že válčící strany je nutno přimět k tomu, aby se ze svých činů zodpovídaly a čelily stíhání u libyjských soudů nebo před Mezinárodním trestním soudem, který má jurisdikci nad válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny genocidy spáchanými v Libyi od 15. února 2011, a to na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970;

7.      podporuje Sněmovnu reprezentantů jako legitimní orgán vzešlý z voleb v červnu 2014; připomíná, že je zapotřebí, aby byla Sněmovna reprezentantů vstřícná ke všem stranám konfliktu, aby se podařilo dosáhnout dohody za účasti všech a aby nebyla přijímána rozhodnutí, která mohou jen zostřit rozpory, nikoli překonat rozdělení; vyzývá členy Sněmovny reprezentantů, aby navštívili Evropský parlament a setkali s jeho nově zvolenými poslanci;

8.      oceňuje práci ústavodárného shromáždění při sepisování ústavy, na níž pracuje v duchu konsenzu a konstruktivního dialogu; vybízí tento orgán, aby pokračoval ve své práci na textu ústavy založené na principu právního státu a dodržování lidských práv, která zakotví a bude chránit práva všech Libyjců; vyzývá Sněmovnu reprezentantů, aby předložila návrh ústavy k hlasování co nejdříve; vybízí k ustavení komise pro usmíření nazpůsob komise zřízené v JAR v devadesátých letech;

9.      vyzývá prozatímní libyjskou vládu a Sněmovnu reprezentantů, aby navázaly politický dialog se širokým záběrem, který je jedinou možností, jak v této věci pokročit;

10.    vyzývá sousední země a regionální aktéry, aby se zdržely kroků, které by mohly zostřit současné rozpory a podkopat přechod k demokracii v Libyi; oceňuje tuniskou pohostinnost vůči statisícům libyjských občanů, kteří v současnosti prchají před násilím do Tuniska;

11.    vyzývá EU, aby podpořila zvláštního zástupce OSN Bernardina Leóna a misi UNSMIL při jednáních o klidu zbraní, a to prostřednictvím působení zvláštního vyslance EU v Libyi a delegace EU, a jakmile bude dosaženo příměří, při případném sledování jeho dodržování, nad nímž by mělo bdít mezinárodní společenství;

12.    je hluboce znepokojen bezprecedentním přílivem žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců na italských a maltských březích, z nichž mnozí vyplouvají z libyjského území; vyzývá EU, aby se řídila prioritami, které stanovila pracovní skupina pro Středomoří, a aby, jakmile to podmínky dovolí, zahájila s libyjskou vládou politický dialog o otázkách migrace;

13.    odsuzuje obchodování s lidmi; vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádně zoufalou situací zahraničních migrantů a uprchlíků, kteří uvízli v Libyi, a požaduje větší mezinárodní úsilí při vyšetřování a stíhání zločinců zapojených do protiprávního převážení těchto lidí;

14.    je hluboce znepokojen narůstající přítomností Al-Káidy a na ní napojených skupin a jednotlivců působících v Libyi, a znovu poukazuje na to, že v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, mj. na základě mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, uprchlického a humanitárního práva, je nutné proti hrozbám mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů, bojovat všemi prostředky;

15.    je hluboce znepokojen hrozbou, kterou představují nezabezpečené zbraně a munice a jejich nekontrolované šíření, které ohrožuje stabilitu v Libyi, v celém regionu i v Evropě, a to i tím, že se dostávají do rukou teroristům a násilným extremistickým skupinám zapojeným do konfliktů v jiných částech světa;

16.    zdůrazňuje, že všechny strany musí dodržovat humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti s cílem zajistit poskytování humanitární pomoci, zaručit bezpečnost civilního obyvatelstva, které je příjemcem této pomoci, a bezpečnost humanitárních pracovníků; připomíná, že útoky úmyslně namířené proti pracovníkům, kteří se podílejí na humanitární pomoci nebo mírové misi v souladu s Chartou OSN a mají chránit civilisty a civilní objekty podle mezinárodního práva v situacích ozbrojeného konfliktu, představují podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) válečné zločiny;

17.    vyzývá Komisi a ESVČ, aby koordinovaly činnost členských států v Libyi a soustředily svou podporu na budování státu a institucí a aby společně s členskými státy, OSN, NATO a regionálními partnery pomáhaly vytvářet efektivní bezpečnostní síly (armádu a policii) podléhající řízení a kontrole státu, které mohou zajistit v zemi klid a pořádek; zdůrazňuje, že pro EU by také mělo být prioritou pomoci s reformou libyjského systému soudnictví a také v dalších oblastech klíčových pro demokratickou státní správu, jako jsou nezávislá média, dodržování lidských práv, národní usmíření a boj proti korupci, aby se podařilo naplnit potřeby, o nichž hovoří libyjské orgány a sami Libyjci; vyzývá libyjské orgány, aby plně uplatňovaly zákon označující znásilnění za válečný zločin, a zajistily, aby k tomuto účelu byly poskytnuty potřebné zdroje;

18.    doporučuje intenzivní angažovanost EU – společně s OSN a dalšími mezinárodními aktéry – v procesu odzbrojování milic, který je nezbytně nutný, má-li být možno vybudovat celostátně a centrálně řízené ozbrojené síly a policejní sbory; uvědomuje si důležitost znovunasazení mise EU pro pomoc na hranicích (EUBAM) – organizované v rámci EBOP – v Libyi s cílem podpořit zemi při zabezpečování ostrahy hranic, jakmile to situace umožní, naléhavě však vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby přehodnotila její mandát a koncipovala novou misi EBOP, které bude mít na zřeteli nutnost soustavně a trvalým způsobem reformovat a posilovat bezpečnostní sektor v Libyi jako celku; zdůrazňuje, že příspěvek EU týkající se bezpečnosti, který se zaměřuje pouze na zabezpečení hranic, je zjevně nedostatečný a neodpovídá ani potřebám země, ani výzvám z hlediska regionální bezpečnosti, včetně bezpečnosti EU;

19.    zdůrazňuje úsilí mise OSN v Libyi a nově jmenovaného zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN Bernardina Leóna; žádá mezinárodní společenství, aby začalo v Libyi skutečně jednat, a to v rámci mandátu Rady bezpečnosti, s podporou Ligy arabských států a Africké unie a také s podporou sousedních zemí, zvláště Egypta, Tuniska a Alžírska;

20.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, libyjské vládě a Sněmovně reprezentantů, generálnímu tajemníkovi OSN, Lize arabských států a Africké unii.

 

(1)

Úř. věst. C 51E, 22.2.2013, s. 114.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0465.

(3)

Úř. věst. C 332E, 15.11.2013, s. 94.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0334.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.

Právní upozornění