Postup : 2014/2967(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0314/2014

Předložené texty :

B8-0314/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 27/11/2014 - 10.6
CRE 27/11/2014 - 10.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 153kWORD 73k
25.11.2014
PE539.037v01-00
 
B8-0314/2014

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů (2014/2967(RSP))


Reinhard Bütikofer, Pascal Durand, Heidi Hautala, Claude Turmes za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů (2014/2967(RSP))  
B8‑0314/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem na nedávnou veřejnou konzultaci ohledně revize pokynů Komise k posouzení dopadů a na příslušný návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu(1),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že posouzení dopadů je nástrojem používaným v počáteční fázi, kdy se vytváří právní předpisy, a hraje klíčovou roli v rozhodovacím procesu EU, neboť jeho smyslem je poskytnout transparentní, komplexní a vyvážené informace o povaze problému, který je třeba řešit, o přidané hodnotě opatření na úrovni EU, o možných ekonomických, sociálních, environmentálních a zdravotních dopadech různých možností politiky a jejich dopadu na základní práva občanů;

B.     vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva obsahuje horizontální sociální a environmentální doložky (články 9 a 11 SFEU), které musí být zohledněny při určování a provádění politik a činností Unie a vyžadují hloubkovou analýzu sociálních a environmentálních důsledků jakéhokoli návrhu právního předpisu;

C.     vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získala Listina základních práv stejnou právní hodnotu jako smlouvy Evropské unie a že posouzení dopadů by mělo vždy ověřovat soulad právních předpisů se základními právy;

D.     vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů svěřují ústřední roli generálnímu sekretariátu Komise a Výboru pro posuzování dopadů (IAB), co se týče rozhodnutí o tom, zda je v případě určité iniciativy nutné posouzení dopadů;

E.     vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů hraje důležitou roli jako ústřední bod pro kontrolu kvality posouzení dopadů;

F.     vzhledem k tomu, že dané pokyny požadují finanční vyjádření dopadů, kdykoliv je to možné; vzhledem k tomu, že krátkodobé náklady pro podniky lze obvykle vyčíslit, ale dlouhodobé přínosy regulačních opatření často finančně vyjádřit nelze (například omezení poškozování zdraví nebo zachování ekosystémů); vzhledem k tomu, že tento důraz na kvantifikaci, kdykoliv je to možné, tudíž zavádí strukturální zvýhodnění aspektů, které lze snadněji vyčíslit, jako jsou náklady hospodářských subjektů, ve srovnání se sociálními a environmentálními přínosy, což znamená, že nebudou odpovídajícím způsobem zohledněny náklady a přínosy pro společnost jako celek, a zejména sociální a environmentální náklady a přínosy;

G.     vzhledem k tomu, že při zjednodušování právní úpravy EU je třeba dbát na to, aby byly plně dodržovány požadavky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, práva pracovníků EU i zásady a cíle právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;

H.     vzhledem k tomu, že skutečně nezávislé posouzení dopadů je zejména důležité pro malé a střední podniky, které se často potýkají s většími problémy než velké podniky v případě, že se mají přizpůsobit novým právním a správním požadavkům, a vzhledem ke své velikosti nejsou příliš schopny předvídat změny právních předpisů v počáteční fázi;

I.      vzhledem k tomu, že cílem zásady „zelenou malým a středním podnikům“ je zohlednit zájmy malých a středních podniků v první fázi vytváření politik, aby byly právní předpisy příznivější pro tyto podniky; vzhledem k tomu, že existuje řada nástrojů k zajištění účinného uplatňování této zásady, např. použití testu dopadů na malé a střední podniky u předkládaných legislativních návrhů;

Oblast působnosti

1.      vítá závazek Komise, že bude pokyny k posouzení dopadů pravidelně revidovat, aby se zlepšila metodika posuzování dopadů; žádá Komisi, aby zajistila, aby byly stejnou měrou posuzovány ekonomické, sociální i environmentální aspekty; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila plné zohlednění kvalitativního hodnocení tak, aby se předešlo strukturálnímu zvýhodnění aspektů, které lze snadněji vyčíslit, jako jsou náklady hospodářských subjektů, ve srovnání se stejně důležitými sociálními a environmentálními přínosy; vítá závazek Komise, že bude posuzovat soulad se základními právy;

2.      domnívá se, že Komise by měla zachovat stávající přístup a předkládat posouzení dopadů u iniciativ, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

–  legislativní návrhy, které jsou součástí legislativního a pracovního programu Komise;

–  legislativní návrhy, které nejsou součástí legislativního a pracovního programu Komise, ale lze u nich jasně určit ekonomický, sociální a environmentální dopad;

–  nelegislativní iniciativy, které vymezují budoucí politiky (např. bílé knihy, akční plány, plány výdajů a hlavní směry pro jednání v oblasti mezinárodních dohod);

–  akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty se zásadním dopadem na životní podmínky;

3.      je přesvědčen, že posouzení dopadů je důležitým prostředkem, jak podpořit rozhodovací proces ve všech orgánech EU, a významnou součástí procesu zlepšování právní úpravy; domnívá se nicméně, že posouzení dopadů nemůže nahradit politické hodnocení a rozhodování a nemělo by se používat k tomu, aby se zabránilo vytváření politik, na nichž má veřejnost zájem;

4.      očekává vysvětlení od nové Komise ohledně toho, jak hodlá postupovat v rámci revize svých pokynů k posouzení dopadů, aby mohl tento přístup lépe zohlednit při přípravě svého postoje k nedávnému sdělení Komise o REFIT, aniž by tím byl dotčen postoj Parlamentu v této souvislosti;

5.      zdůrazňuje, že zjednodušování právních předpisů (REFIT) nemůže být vnímáno jako záminka pro snižování úrovně v oblastech, které jsou klíčové pro bezpečnost a dobré fyzické i psychické podmínky zaměstnanců nebo pro ochranu životního prostředí; varuje před prosazováním programu deregulace pod záminkou zlepšování právní úpravy či snižování zátěže malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby nesnižovala úroveň svých ambicí, aby nebyly ohrožovány cíle veřejné politiky, pokud jde o environmentální, sociální, zdravotní a bezpečnostní normy;

6.      připomíná, že čtyři členové skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže zastupující odbory a organizace hájící práva spotřebitelů i zdravotnické a environmentální organizace se distancovali od závěrů této skupiny, které byly oznámeny dne 14. října 2014, a publikovali nesouhlasné stanovisko; konstatuje, že organizace malých a středních podniků se rovněž vyjádřily kriticky ohledně několika závěrů skupiny na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby uvedené skutečnosti řádně zohlednila a obavy všech zúčastněných stran začlenila do daného postupu;

7.      je rozhodně proti návrhu skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, aby se vytvořil externí poradní orgán na vysoké úrovni pro otázky zlepšování právní úpravy mimo orgány EU, který by byl odpovědný za posuzování administrativní zátěže návrhů, nákladů na dodržování daných předpisů, dodržování subsidiarity a proporcionality, výběru právního základu, za navrhování iniciativ pro zlepšování právní úpravy a sledování provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že vytvoření takového poradního orgánu vyvolává vážné pochybnosti ohledně legitimity a správy věcí veřejných a významně by oslabilo roli a legitimitu Komise; důrazně trvá na tom, že odpovědnost za provádění komplexního a vyváženého posouzení dopadů by si měla i nadále ponechat Komise pod systematickou kontrolou Evropského parlamentu;

Výbor pro posuzování dopadů (IAB)

8.      vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že v návrhu revidovaných pokynů k posuzování dopadů není jasněji definována úloha výboru IAB v tomto procesu; důrazně požaduje, aby Komise toto opomenutí znovu zvážila a v novém návrhu revidovaných pokynů, které budou součástí odpovědi určené Parlamentu, jasněji vymezila postupy týkající se výboru IAB a aby jakákoli iniciativa, která vyžaduje posouzení dopadů, byla podmíněna kladným posudkem výboru IAB;

9.      trvá na tom, aby Komise jasně stanovila postupy týkající se Výboru pro posuzování dopadů; je přesvědčen o tom, že výbor IAB by měl v rámci Komise i nadále pracovat jako nezávislý orgán kontroly kvality, a požaduje, aby byla nezávislost tohoto výboru posílena; požaduje, aby jeho složení vyváženě odráželo význam ekonomických, sociálních a environmentálních otázek; domnívá se, že konečný výsledek a kontrola kvality posouzení dopadů by měla by měla trvale příslušet orgánům EU; navrhuje, aby výbor IAB předkládal zprávy přímo místopředsedovi Komise odpovědnému za zlepšování právní úpravy;

10.    zdůrazňuje, že členové výboru IAB by měli být nezávislí a podléhat kontrole Evropského parlamentu, aby se předešlo tomu, že stejná aktéři budou zároveň žalobcem i soudcem;

Test dopadů na MSP

11.    připomíná, že Komise ve svém přezkumu iniciativy „Small Business Act“ z roku 2011 vyjádřila politování nad tím, že pouze osm členských států začlenilo test dopadů na MSP do svého vnitrostátního rozhodovacího procesu; vítá, že v rámci tohoto přezkumu dala Komise jasně najevo, že hodlá test dopadů na MSP dále posílit; vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že navzdory těmto prohlášením se návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů o testu dopadů na MSP vůbec nezmiňuje; vyzývá Komisi, aby nadále pobízela členské státy k tomu, aby začlenily politiku zabývající se MSP do svých programů;

12.    domnívá se, že by testy dopadů na MSP, kontroly účelnosti a testy konkurenceschopnosti neměly být samostatnými procesy, ale že by měly být součástí komplexního posouzení dopadů, jež vyváženě zohlední všechny aspekty (včetně hospodářských, sociálních a environmentálních faktorů) a usiluje o vyhodnocení nejen nákladů, ale také přínosů pro společnost a potenciálu pro vytvoření nového trhu; domnívá se, že by tyto procesy neměly oslabovat účinnost právních předpisů nebo přidávat další vrstvy byrokracie;

13.    žádá, aby byl test dopadů na MSP zachován s cílem posoudit, jaký vliv má regulační cyklus na MSP, především v porovnání s velkými společnostmi; domnívá se však, že plošné poskytování výjimek mikropodnikům není správným přístupem; podporuje význam odpovídajících opatření a zjednodušených režimů pro malé a střední podniky v rámci posuzování dopadů v případě, že se prokáže, že se tím nesnižuje účinnost právních předpisů a že výjimky nebo zjednodušené režimy nemají za následek fragmentaci nebo ztížený přístup na vnitřní trh; dále se domnívá, že je třeba věnovat více pozornosti tomu, aby návrhy politik a právních předpisů chránily MSP před jednáním porušujícím pravidla hospodářské soutěže ze strany větších subjektů na trhu;

14.    vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve zjednodušování administrativních postupů pro MSP na vnitrostátní úrovni tím, že budou odpovídajícím způsobem provádět směrnice EU ve vnitrostátních právních předpisech; podtrhuje právo členských států přijímat vnitrostátní právní předpisy v případech, kdy EU přijala pouze minimální ustanovení; připomíná, že hodnocení dopadů ex post by nikdy nemělo nahradit povinnost Komise coby „strážkyně Smluv“ účinně a včas sledovat uplatňování práva Unie členskými státy;

15.    domnívá se, že by v průběhu legislativních procesů, které se týkají např. normalizace, duševního vlastnictví, financování výzkumu a inovací nebo veřejných zakázek, měly být lépe zohledňovány postoje MSP; vyjadřuje politování nad tím, že Rada není ochotna více zohlednit potřeby MSP při přijímání právních předpisů;

16.    vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost dopadům na investice, inovace a vytváření pracovních míst;

Posuzování dopadů v Parlamentu

17.    žádá, aby posouzení dopadů provedená Komisí byla co nejdříve systematicky prověřována Parlamentem, a to především na úrovni výborů;

18.    připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadů, ve kterém vyzývá k důslednějšímu používání již existujícího nástroje parlamentního posouzení dopadů; připomíná, že útvar pro posuzování dopadu představuje nástroj, který je již k provádění posuzování dopadů k dispozici; domnívá se, že by před přijetím jakýchkoli podstatných změn původních návrhů Komise nebo pozměňovacích návrhů k nim bylo vhodné využít parlamentní posouzení dopadů;

°

°       °

19.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.

Právní upozornění