Postup : 2014/2918(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0350/2014

Předložené texty :

B8-0350/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2014 - 10.21
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0102

NÁVRH USNESENÍ
PDF 129kWORD 75k
10.12.2014
PE545.598v01-00
 
B8-0350/2014/rev1

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0044/2014 a B8‑0045/2014

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU (2014/2918(RSP))


Claude Moraes za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU (2014/2918(RSP))  
B8‑0350/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)365),

–       s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–       s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU vypracované Europolem (OCTA 2014),

–       s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) v roce 2013 vypracované Europolem,

–       s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny zřízené podle článku 29 o uplatňování koncepce nezbytnosti a přiměřenosti a ochrany údajů v oblasti prosazování práva,

–       s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2014 o přezkumu Stockholmského programu v polovině období(1),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU(2),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(4),

–       s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

–       s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU (O-000089/2014 – B8‑0044/2014 and O‑000090/2014 – B8‑0045/2014),

–       s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva položila základy rozvoje bezpečnostní politiky EU, kterou plně sdílejí EU a členské státy a jež se zakládá na konceptu právního státu, dodržování základních práv a solidaritě, podléhá demokratickému dohledu na evropské i vnitrostátní úrovni a současně hájí zásadu subsidiarity; vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se stal Parlament plnoprávným aktérem v oblasti bezpečnostní politiky v zájmu zajištění její demokratické kontroly, a tato instituce je tak oprávněna aktivně se podílet na určování priorit v této oblasti a spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na úrovni EU a úrovních členských států na vedení ucelené, cílené a účinné politiky bezpečnosti EU;

B.     vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky mění v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a rostoucí radikalizace vedoucí k násilí a extremismu; vzhledem k tomu, že řada současných bezpečnostních problémů překračuje zeměpisné hranice i jednotlivá odvětví a přesahuje možnosti jednotlivých členských států účinně reagovat, a vzhledem k tomu, že je proto nutný společný evropský postup;

C.     vzhledem k tomu, že EU nese společně s členskými státy odpovědnost za zajištění bezpečnosti a svobody evropských občanů; vzhledem k tomu, že svoboda, bezpečnost a spravedlnost jsou cíle, které musí být sledovány souběžně, a vzhledem k tomu, že pro dosažení svobody a spravedlnosti se tedy bezpečnostní opatření musí vždy zakládat na důkazech, musí splňovat zásadu nezbytnosti, proporcionality a dodržení základních práv a musí podléhat řádnému demokratickému dohledu a přijetí odpovědnosti;

D.     vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře a ochraně všech obětí trestné činnosti v celé EU;

E.     vzhledem k tomu, že strategie vnitřní bezpečnosti (ISS) na období 2010–2014 se blíží ke svému konci a že se připravuje nová strategie vnitřní bezpečnosti na období 2015–2019;

1.      vítá přípravu nové strategie vnitřní bezpečnosti na další čtyři roky; poukazuje na to, že od vytvoření stávající strategie vnitřní bezpečnosti se objevily nové bezpečnostní hrozby a další si žádají jinou politickou reakci; mimoto znovu zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla do právního řádu Evropské unie začleněna Listina základních práv; domnívá se proto, že současná strategie vnitřní bezpečnosti by měla být řádně vyhodnocena, aktualizována a přepracována;

2.      je přesvědčen, že k základním předpokladům účinné strategie vnitřní bezpečnosti patří důkladná analýza bezpečnostních hrozeb, které je nutné řešit, a že tuto analýzu má vypracovat Europol v úzké spolupráci s ostatními příslušnými orgány a institucemi EU a s členskými státy;

3.      lituje skutečnosti, že součástí sdělení Komise není zhodnocení stávajících nástrojů a odpovídající posouzení přetrvávajících nedostatků; vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla toto hodnocení a aby se před vytvářením nových právních předpisů a nástrojů soustředila na řádné uplatňování a lepší využití předpisů a nástrojů stávajících; vyzývá konkrétně Radu, aby ve spolupráci s Komisí komplexně a prostřednictvím postupu stanoveným článkem 70 SFEU posoudila provádění opatření, která byla v oblasti vnitřní bezpečnosti přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

4.      žádá, aby nová strategie vnitřní bezpečnosti byla pojata strategicky a orientována do budoucnosti, aby byla snadno přizpůsobitelná novým situacím a zaměřovala se nikoli pouze na současné, ale i na nové bezpečnostní hrozby a aby prioritní oblasti, jako jsou kybernetická bezpečnost, obchodování s lidmi a boj proti terorismu, a provázaná témata, jako je organizovaná trestná činnost, praní peněz a korupce, pojímala integrovaně, komplexně a holisticky;

5.      se znepokojením si všímá rapidně rostoucího počtu státních příslušníků EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, a kteří představují pro vnitřní bezpečnost EU novou hrozbu; má v úmyslu uplatnit při řešení tohoto znepokojivého trendu mnohostranný přístup, jehož součástí bude (i) komplexní řešení základních příčin, jako je radikalizace, nesnášenlivost a diskriminace, a to prosazováním politické a náboženské tolerance, rozvojem sociální soudržnosti a sociálního začleňování a usnadněním znovuzačleňování, (ii) analýza podněcování k teroristickým činům motivovaným extremismem a k odjezdům do zahraničí za účelem vstupu do teroristických organizací a zajištění kompenzačních opatření k tomuto podněcování, (iii) předcházení náborům účastníků konfliktů a jejich zapojování do konfliktů a zastavení těchto náborů a zapojování pomocí odpovídajících právních rámců, včetně zabránění samotným cestám zahraničních bojovníků do oblastí konfliktu, (iv) ochromení finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jedincům zamýšlejícím stát se členy takových organizací, a (v) v náležitých případech zajištění trestního stíhání;

6.      poukazuje na to, že bezpečnostní hrozby jsou stále více rozptýlené, mezinárodní, mnohočetné a asymetrické, a proto vyžadují těsnější přeshraniční spolupráci napříč agenturami; žádá účinnější operační spolupráci členských států, které by měly více využívat stávající účelné nástroje, jako jsou společné vyšetřovací týmy, a pohotověji a účinněji sdílet relevantní údaje a informace, a to při zajištění odpovídající ochrany údajů a soukromí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité urychleně schválit navrhovanou směrnici o ochraně údajů, a poskytnout tak ucelený právní rámec pro sdílení údajů v oblasti prosazování práva; poukazuje na to, že v zájmu dalšího prohlubování operační spolupráce členských států je nutné přijmout další opatření k posílení důvěry; proto podporuje posílení evropských programů odborné přípravy a výměn pro národní odborníky s cílem zlepšit kulturu prosazování práva v Evropě;

7.      připomíná Evropské radě její povinnost uvedenou v článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie provádět pravidelné posuzování hrozeb v EU a vybízí Komisi, aby předložila konkrétní návrhy nejlepšího způsobu realizace této povinnosti, který bude spojovat stávající roztříštěná a úzce zaměřená posuzování hrozeb a rizik na unijní a vnitrostátní úrovni;

8.      vyzývá k tomu, aby byla v zájmu zachování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti nalezena náležitá rovnováha mezi preventivními politikami a represivními opatřeními; zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření by měla být vždy prováděna v souladu se zásadami právního státu a ochrany základních práv; vyzývá tudíž Komisi, aby při vytváření a provádění nové strategie vnitřní bezpečnosti řádně zohlednila nedávné rozhodnutí Soudního dvora ohledně směrnice o uchovávání údajů, v němž je uvedeno, že všechny nástroje musí splňovat zásadu proporcionality, nezbytnosti a zákonnosti a že musí zahrnovat odpovídající záruky odpovědnosti a soudní nápravy;

9.      vyjadřuje politování nad tím, že se strategie vnitřní bezpečnosti doposud řádně nevztahuje na oblast spravedlnosti; v souladu se Stockholmským programem připomíná, že je třeba posílit vzájemnou důvěru prostřednictvím postupného rozvíjení evropské kultury soudnictví, která bude založena na různorodosti právních systémů a tradic, a prostřednictvím evropské spolupráce a legislativy v této oblasti a konkrétně prostřednictvím rozvoje spolupráce v oblasti trestního soudnictví;

10.    poukazuje na to, že je mimořádně důležité, aby byla nová strategie vnitřní bezpečnosti náležitě prováděna, že je nezbytné jasně rozdělit úkoly mezi EU a členské státy, a že kontrolu musí vykonávat jak Evropský parlament, tak vnitrostátní parlamenty; proto má v úmyslu provádět v úzké spolupráci s vnitrostátními parlamenty pravidelné kontroly řádného naplňování strategie;

11.    zdůrazňuje význam soudržnosti vnitřních a vnějších aspektů bezpečnosti; je přesvědčen, že by mělo být dosaženo co největší součinnosti mezi nástroji společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nástroji spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV), včetně výměny informací a policejní a soudní spolupráce se třetími zeměmi, zejména prostřednictvím dohod o vzájemné právní pomoci, a to zcela v souladu se zásadami stanovenými v článcích 2, 3, 6 a 21 SFEU; v tomto kontextu zdůrazňuje, že všechny dotčené strany, včetně protiteroristického koordinátora EU a koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi, by měly úzce spolupracovat a začleňovat vnitřní i vnější aspekty;

12.    podtrhuje, že je nezbytné poskytnout k řádnému provádění opatření uvedených ve strategii vnitřní bezpečnosti náležité finanční prostředky a zejména zajistit, aby agentury EU, jako je Europol a Eurojust, byly dostatečně vybaveny k plnění přidělených úkolů; v této souvislosti uznává důležitou úlohu, kterou při vyvíjení nástrojů k boji proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti, může hrát výzkum a inovace;

13.    poukazuje na to, že v praxi má strategie vnitřní bezpečnosti dopady i na určování priorit operací evropských agentur a evropské financování v oblasti SVV, v níž má Parlament legislativní pravomoc; naléhavě proto vyzývá Radu, aby před přijetím nové strategie vnitřní bezpečnosti řádně zohlednila podněty Parlamentu k této strategii;

14.    má v úmyslu podrobněji rozpracovat svůj postoj k prioritám a krokům v oblasti vnitřní bezpečnosti, a to mimo jiné na základě očekávaného sdělení Komise o nové strategii vnitřní bezpečnosti, a zahájit s Radou a Komisí v této věci plodný dialog v duchu Lisabonské smlouvy;

15.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0276.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0384.

Právní upozornění