Postup : 2014/2976(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0353/2014

Předložené texty :

B8-0353/2014

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2014 - 10.23
CRE 17/12/2014 - 10.23
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 137kWORD 70k
10.12.2014
PE545.602v01-00
 
B8-0353/2014

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví (2014/2976(RSP))


Eleonora Forenza, Paloma López Bermejo, Kostadinka Kuneva, Dimitrios Papadimoulis, Sofia Sakorafa, Kostas Chrysogonos za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví (2014/2976(RSP))  
B8‑0353/2014

Evropský parlament,

–       s ohledem na otázku Komisi o průmyslových perspektivách a perspektivách zaměstnanosti v ocelářském průmyslu v EU: naléhavá potřeba reagovat na ztrátu pracovních míst a klíčové výroby v členských státech (O‑000086/2014),

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv Organizace spojených národů, a především její články 22 a 23 týkající se hospodářských a sociálních práv a práva na práci,

–       s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), která členským státům i EU ukládá povinnost zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu, a zejména s ohledem na článek 173 SFEU,

–       s ohledem na článek 174 SFEU o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zvláště v oblastech postižených průmyslovými přeměnami,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména její hlavu IV, která se týká solidarity,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 nazvané „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),

–       s ohledem na doporučení ze dne 12. února 2013 vzešlá z jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni o budoucnosti evropského ocelářství,

–       s ohledem na schůzi Rady pro konkurenceschopnost konanou od 18. do 19. února 2013, která naléhavě vyzvala Komisi k předložení akčního plánu,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že se situace v oblasti výroby oceli v posledních deseti letech změnila kvůli rostoucím potřebám a celosvětové výrobní kapacitě;

B.     vzhledem k tomu, že největším světovým výrobcem oceli je nyní Čína, jejíž podíl na světových trzích se zvýšil z 18 % v roce 2001 na 45 % v roce 2011, zatímco podíl EU‑27 ve stejném období klesl z 22 % na 12 %;

C.     vzhledem k tomu, že tato situace měla za následek ztrátu asi 60 000 pracovních míst v tomto odvětví mezi lety 2007 a 2013 a pokles výroby z 210 milionů tun na 166 milionů, a to navzdory tomu, že se v příštích dvou letech očekává nárůst celosvětové výroby o 118 milionů tun;

D.     vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl je klíčovým odvětvím pro všechny průmyslové ekonomiky, neboť je propojen s dalšími výrobními a technologickými odvětvími ve všech členských státech a má na tato odvětví hromadný dopad;

E.     vzhledem k tomu, že podle prognóz OECD se očekává dlouhodobý nárůst celkové poptávky po oceli, a sice o 2,3 miliardy tun do roku 2025, především v odvětvích stavebnictví, dopravy a strojního inženýrství a zejména v rozvíjejících se ekonomikách;

F.     vzhledem k tomu, že konkurence mezi evropskými ekonomikami zhoršuje problém úbytku pracovních míst tím, že se výroba soustřeďuje pouze do několika oblastí a členských států, což působí proti zásadě soudržnosti zakotvené ve Smlouvách;

G.     vzhledem k tomu, že největší nadnárodní společnosti působící v ocelářském průmyslu prošly několika procesy restrukturalizace s cílem zlepšit svou celosvětovou integraci a konkurenceschopnost, zatímco na evropské úrovni nebyla zavedena žádná ochranná opatření pro zachování míry zaměstnanosti a výrobní kapacity, a to ani co se týče kvality, ani pokud jde o kvantitu;

H.     vzhledem k tomu, že navzdory krizi je EU i nadále druhým největším výrobcem oceli na světě a zásobuje řadu průmyslových hodnotových řetězců úzce spojených s klíčovými průmyslovými odvětvími v EU, včetně automobilového průmyslu, stavebnictví, elektroniky, strojírenství a elektrotechniky;

I.      vzhledem k tomu, že 40 % celkových provozních nákladů v ocelářském průmyslu EU činí náklady na energii;

J.      vzhledem k tomu, že energetická účinnost a účinné využívání zdrojů mohou představovat podstatnou úsporu nákladů;

K.     vzhledem k tomu, že v závislosti na své pozici v hodnotovém řetězci se evropský ocelářský průmysl musí potýkat s vyššími cenami energií než většina jeho mezinárodních konkurentů, a vzhledem k tomu, že podle energetického plánu do roku 2050 vypracovaného Komisí je pravděpodobné, že ceny elektřiny porostou v období do roku 2030, avšak poté se budou mírně snižovat v důsledku investic do náležité infrastruktury;

L.     vzhledem k tomu, že systém obchodování s emisemi CO2 vedl k přemístění některých průmyslových odvětví do zemí, které nejsou členy EU a které získaly emisní kredit, přestože fakticky nedošlo k žádným investicím do inovací, energetické účinnosti nebo do recyklace druhotných surovin;

M.    vzhledem k tomu, že při vymezování budoucích udržitelných politik souvisejících s energetikou je zcela zásadní zvážit potenciální dopady na ceny a náklady a určit způsoby snížení nepříznivých dopadů na změnu klimatu i na konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví;

N.     vzhledem k tomu, že ne všichni výrobci se řídí stejnými pravidly pro snižování emisí CO2, a vzhledem k tomu, že průměrná míra emisí CO2 na tunu vyrobené oceli dosahuje v Číně 2,1 tuny, v Evropě průměrná míra emisí CO2 na tunu vyrobené oceli činí 1,5 tuny;

O.     vzhledem k tomu, že dopadem celosvětové dohody o snížení emisí CO2 bude zlepšení rovného přístupu k trhu ocelářského průmyslu, čímž se přispěje k udržitelnosti životního prostředí a politikám účinné obnovy životního prostředí;

P.     vzhledem k tomu, že změny, k nimž došlo na světovém trhu s ocelí a ve struktuře velkých výrobců oceli, vyžadují komplexní přezkum předpisů o hospodářské soutěži a obchodu v rámci EU a Světové obchodní organizace, zejména pokud jde o zneužívání dominantního postavení;

Q.     vzhledem k tomu, že případ, kdy v důsledku nesouhlasu Komise společnost Outokumpu VDM nezískala společnost Acciai Speciali Terni (AST) a posledně uvedená společnost se vrátila společnosti ThyssenKrupp AG, ukazuje, že předpisy EU týkající se hospodářské soutěže a kartelových dohod nejsou schopny podpořit plnění cílů stanovených v akčním plánu EU pro ocelářství;

R.     vzhledem k tomu, že nedávno uzavřená dohoda mezi zástupci odborů a vedením společnosti ThyssenKrupp AG potvrzuje hodnotu strategické volby neuzavírat elektrické pece a zabezpečit investice až ve výši 400 milionů EUR do jedné z oblastí výroby s největší přidanou hodnotou;

S.     vzhledem k tomu, že v místech, jako je Taranto, se v důsledku znečištění vzduchu a vody zvýšila úmrtnost dětí o 21 % a riziko onemocnění rakovinou vzrostlo o 30 % u mužů a o 20 % u žen; vzhledem k naléhavé potřebě zachovat zdraví a dobré životní podmínky pracovníků v ocelářském průmyslu a místního obyvatelstva;

1.      vyzývá Komisi k tomu, aby ocelářský průmysl považovala za zcela nezbytný pro zotavení průmyslového a výrobního odvětví v Evropě; v tomto ohledu je přesvědčen, že je naprosto zásadní, aby Komise opět zahájila a revidovala svou dlouhodobou strategii týkající se budoucnosti ocelářského průmyslu v Evropě s cílem zabezpečit pracovní místa a práva pracovníků, kvalitu výrobků a nezbytné odborné know-how;

2.      opět zdůrazňuje, že je třeba zachovat know-how a odborné znalosti nabyté ve významných průmyslových oblastech, jako jsou Terni, Piombino, Florange, Krefeld, Bochum, Taranto a Asturie, což zajistí diverzifikaci, inovativní výrobky a udržení stávající výrobní kapacity;

3.      zdůrazňuje, že správná řešení a strategie rozvoje, které zajistí budoucnost celých průmyslových oblastí, lze nalézt pouze prostřednictvím konstruktivního dialogu mezi výrobci oceli na jedné straně a odbory a zástupci pracovníků na straně druhé, čímž se předejde jednostranným rozhodnutím majitelů; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby napomohly účasti vedení podniků ocelářského průmyslu v konstruktivním dialogu s odborovými organizacemi a místními i celostátními orgány s cílem společně vypracovat průmyslové strategie;

4.      naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily náležitou sociální ochranu, pracovní podmínky a důstojné mzdy, a to prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivními smlouvami a účinnou ochranou před nespravedlivým propouštěním;

5.      vyzývá EU i její členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici dostatečné finanční prostředky na opatření v oblasti odborné přípravy a obnovy, která mají vypomoci v kritických obdobích přeměny ocelářského průmyslu;

6.      poukazuje na to, že je zcela zásadní vyhýbat se dovozu ocelářských výrobků a surovin ze zemí, v nichž je výroba škodlivá pro lidské zdraví, porušuje sociální práva nebo škodí životnímu prostředí;

7.      uznává, že je třeba rozvíjet nejlepší dostupné techniky a rozšířit je v celé EU a přitom podporovat, kdykoli je to možné, nahrazování nerostných surovin železným šrotem, rozšiřovat využívání elektrických obloukových pecí a nahrazovat koks plynem;

8.      vyzývá členské státy, aby napomáhaly zachovat výrobní kapacitu oblastí ocelářského průmyslu s nejvyšší přidanou hodnotou a aby upustily od veškerých snah týkajících se přemisťování výroby, které by mělo vážný dopad na pracovní místa a konkurenceschopnost EU;

9.      naléhavě vyzývá k revizi politiky nástroje na ochranu obchodu s cílem zabránit nekalé soutěži v zemích, které nerespektují práva pracovníků a nedodržují minimální sociální a environmentální normy nezbytné k tomu, aby se zamezilo sociálnímu dumpingu a dumpingu v oblasti životního prostředí;

10.    naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala sociálním dumpingem, který vzniká přemisťováním výroby do třetích zemí, a aby tak učinila mimo jiné prostřednictvím revize předpisů o hospodářské soutěži s cílem zabránit jak procesu přemisťování, tak zhoršení dopadů krize;

11.    zdůrazňuje, že je třeba modernizovat obchodní politiky a předpisy o kartelových dohodách v souladu s novým tržním rámcem celosvětového ocelářského průmyslu; požaduje tudíž, aby Komise revidovala předpisy týkající se hospodářské soutěže a aby přitom zohlednila socioekonomickou situaci jednotlivých členských států;

12.    trvá na tom, že je naprosto nezbytné finančně podporovat a dále rozvíjet výzkum, především pokud jde o otázky spojené s ocelářským průmyslem a o techniky, které uplatňuje, a to zejména s cílem na jedné straně rozvíjet produktivitu a zajistit pokračování výroby v tomto odvětví a na druhé straně snížit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu náklady na energii, a to tím spíše, že se jedná o průmysl, který je energeticky náročný;

13.    zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet evropský průmysl v rámci politiky soudržnosti s cílem vylepšit technické kapacity všech členských států v oblasti ocelářství;

14.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

Právní upozornění