Návrh usnesení - B8-0018/2015Návrh usnesení
B8-0018/2015

NÁVRH USNESENÍ o situaci na Ukrajině

12.1.2015 - (2014/2965(RSP))

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
podle čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Rebecca Harms, Ulrike Lunacek, Tamás Meszerics, Heidi Hautala, Benedek Jávor, Yannick Jadot, Peter Eriksson, Ernest Maragall, Helga Trüpel, Davor Škrlec, Igor Šoltes za skupinu Verts/ALE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0008/2015

Postup : 2014/2965(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0018/2015
Předložené texty :
B8-0018/2015
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8-0018/2015

Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině

(2014/2965(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině[1], ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu[2], ze dne 17. dubna 2014 o ruském nátlaku na země Východního partnerství, a zejména destabilizaci východní Ukrajiny[3], ze dne 17. července 2014 o Ukrajině[4] a ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem[5],

–    s ohledem na skutečnost, že dne 27. června 2014 byla podepsána dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou, která zahrnuje i prohloubenou a komplexní dohodu o zóně volného obchodu, a s ohledem na to, že dne 16. září 2014 tuto dohodu ratifikovaly zároveň Evropský a ukrajinský parlament (Verchovna rada),

–       s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci o Ukrajině ze dne 3. března 2014 a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konaných ve dnech 17. března 2014, 14. dubna 2014, 12. května 2014, 23. června 2014, 15. srpna 2014 a 17. listopadu 2014,

–       s ohledem na prohlášení představitel států a vlád týkající se Ukrajiny na zasedání Evropské rady dne 6. března 2014 a 27. května 2014,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o Ukrajině ze dne 21. března 2014, 27  června 2014, 16. července 2014, 30. srpna 2014 a 18. prosince 2014,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2014 se na náměstí Majdan konalo shromáždění nazvané „Noc vzpomínek“ na připomínku brutálního rozehnání studentů, kteří přišli podpořit integraci Ukrajiny do Evropy a protestovat proti rozhodnutí vlády nepodepsat dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou, pořádkovými jednotkami Berkut; vzhledem k tomu, že demonstrace studentů vyvolala rozsáhlou mobilizaci ukrajinské společnosti na podporu zásadních a radikálních demokratických reforem, která vedla k pádu prezidenta Janukovyče;

B.     vzhledem k tomu, že navzdory pokračujícímu konfliktu ve východní části země a anexi Krymu Ruskem proběhly dne 26. října 2014 pokojně a řádným způsobem předčasné všeobecné volby; vzhledem k tomu, že více než 50 % členů ukrajinského parlamentu je nových a mnozí z nich jsou přímým projevem hnutí Euromajdan; vzhledem k tomu, že nový parlament a vláda musí splnit sliby vyplývající z ambicí ukrajinského lidu, který celé měsíce pokojně protestoval a čelil nátlaku a násilnému potlačování ze strany předchozího režimu;

C.     vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament dne 2. prosince 2014 schválil složení nové vlády, kterou podporuje koalice pěti stran nazvaná „Evropská Ukrajina“;

D.     vzhledem k tomu, že dohoda o příměří na východní Ukrajině, které třístranná kontaktní skupina dosáhla dne 5. září 2014 v Minsku a na niž navazovalo memorandum ze dne 19. září o provádění dvanáctibodového mírového plánu, byla soustavně porušována, zejména proruskými oddíly, čímž se krize změnila v konflikt nižší intenzity, který může postupně přerůst ve zmrazený konflikt; vzhledem k tomu, že od 9. prosince 2014 počet případů porušení příměří dramaticky klesl díky iniciativě prezidenta Porošenka, který vyzval ke klidu zbraní; vzhledem k tomu, že hlavní body memoranda nebyly provedeny, zejména pokud jde o vymezení kontaktní linie, stažení těžkých zbraní v patnáctikilometrovém pásmu po obou stranách linie a kontrolu ukrajinsko-ruských hranic zvláštní monitorovací misí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); vzhledem k tomu, že při nedávném kolu rozhovorů, které se konalo dne 24. prosince 2014 v Minsku, se nepodařilo kromě budoucí výměny rukojmích dosáhnout konkrétních výsledků;

E.     vzhledem k tomu, že Rusko posílilo svou vojenskou a logistickou podporu separatistickým milicím stálým přísunem zbraní, střeliva, obrněných vozů a příslušenství, námezdných a skrytých vojáků, a to přes výzvy EU, aby učinilo vše pro zklidnění situace; vzhledem k tomu, že Ruská federace od začátku krize stahuje na území východní Ukrajiny své jednotky a vojenskou techniku; vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zdrojů je na území Ukrajiny rozmístěno 6 000 až 8 000 ruských vojáků;

F.     vzhledem k tomu, že během konfliktu přišlo o život více než 4 500 osob, z toho 1 300 osob po uzavření dohody o příměří; vzhledem k tomu, že situace v oblasti konfliktu je velmi znepokojivá z humanitárního i zdravotnického hlediska; vzhledem k tomu, že oblast konfliktu opustil více než jeden milion osob, které se uchýlily do Ruské federace a do jiných ukrajinských oblastí, v nichž neprobíhají ozbrojené střety;

G.     vzhledem k tomu, že dne 30. října 2014 se EU podařilo vyjednat dohodu o „zimním balíčku“ týkající se dodávek plynu z Ruska na Ukrajinu do konce března 2015; vzhledem k tomu, že navzdory této dohodě dochází na Ukrajině ke krátkodobým přerušením dodávek energie, v některých oblastech je denně přerušována dodávka elektřiny a školy jsou uzavřeny kvůli zimě;

H.     vzhledem k tomu, že nedávné zprávy zveřejněné vysokým komisařem OSN pro lidská práva a organizací Amnesty International obviňují obě strany z porušování lidských práv a upozorňují na trestné činy, jako jsou únosy, mučení, mimosoudní popravy, používání těžké vojenské techniky proti hustě osídleným městským oblastem a používání kazetové munice; vzhledem k tomu, že ukrajinské orgány mají možnost a povinnost vyšetřovat a stíhat podobná porušení lidských práv, nikoli však na územích kontrolovaných oddíly podporovanými Ruskem, na nichž neexistuje soudnictví a právní stát;

I.      vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2014 uplynulo 20 let od podepsání budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina respektuje veškerá ustanovení memoranda a staví se aktivně k otázkám jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, a to na rozdíl od Ruské federace, která porušila závazky memoranda obsazením části ukrajinského území (Krym a Sevastopol) a zahájením ozbrojené agrese na východní Ukrajině; vzhledem k tomu, že tím vznikl nebezpečný precedens, protože stát, který poskytl Ukrajině záruku bezpečnosti za její závazek nevlastnit jaderné zbraně, výrazně porušil její suverenitu a územní celistvost a obecně rovněž myšlenku pokračujícího celosvětového jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní na základě mezinárodního práva a vícestranných smluv; vzhledem k tomu, že Rusko i nadále odmítá uplatňovat Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě;

J.      vzhledem k tomu, že v návaznosti na nový soubor sankcí EU vůči Rusku, který vstoupil v platnost dne 12. září 2014 a jehož cílem je dále omezit přístup ruských bank, energetických firem a podniků v obranném průmyslu na kapitálové trhy EU, schválili vyslanci EU na své schůzce v Bruselu dne 27. listopadu 2014 další sankce namířené proti separatistům, kteří působí na východní Ukrajině, doplněné dále zákazem udělování víz a zmrazením aktiv 13 dalších osob a dalších pěti společností;

K.     vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy OBSE bylo na Ukrajině od listopadu 2013 napadeno nejméně 170 novinářů, dalších sedm novinářů bylo zabito a došlo k přibližně 80 případům únosů a zatčení pracovníků sdělovacích prostředků, přičemž dvě osoby jsou dosud zadržovány; vzhledem k tomu, že došlo k projevům vandalismu namířeným proti 30 redakcím, včetně televizních kanálů; vzhledem k tomu, že ukrajinská pilotka Naděžda Savčenková, režisér Oleg Sencov a další ukrajinští občané jsou stále v rozporu s mezinárodním právem zadržováni v Rusku jako političtí vězni;

L.     vzhledem k tomu, že podle nedávno zveřejněného indexu vnímání korupce za rok 2014 organizace Transparency International patří Ukrajina nadále k velmi zkorumpovaným zemím; vzhledem k tomu, že podle této organizace zákony proti korupci, které byly v nedávné době přijaty, vytvořily pouze základ pro změny; vzhledem k tomu, že hodnocení Ukrajiny v tomto indexu opět dokazuje, že je naléhavé účinně postupovat proti korupci;

M.    vzhledem k tomu, že ruské embargo, které dne 6. srpna 2014 uvalil na dovoz široké škály zemědělských produktů z EU a dalších zemí ruský předseda vlády, má závažný dopad pro řadu zemědělských odvětví a zemí, které vyvážejí zemědělské výrobky do Ruska;

N.     vzhledem k tomu, že dne 27. června 2014 Rada pro zahraniční věci potvrdila analýzu Komise, v níž se uvádí, že Ukrajina splnila všechna kritéria stanovená pro první fázi akčního plánu pro uvolnění vízového režimu, a postoupila tak do druhé fáze tohoto procesu;

1.      vítá pozitivní hodnocení všeobecných voleb, které se konaly dne 26. října 2014, přestože při nich byly zjištěny určité procedurální problémy, a vítá také následnou inauguraci nového ukrajinského parlamentu; v této souvislosti očekává, že nová vláda a parlament splní své sliby a přistoupí k nezbytným politickým, správním a hospodářským reformám na cestě k evropské integraci a v souladu s ambicemi hnutí Euromajdan;

2.      vyzývá Radu a Komisi, aby vynaložily veškeré úsilí na pomoc Ukrajině při přijímání a především provádění těchto reforem s cílem připravit cestu pro plné uplatňování dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou; vítá v tomto ohledu zahájení poradní mise Evropské unie, jejímž posláním je účinně řešit reformu sektoru civilní bezpečnosti v návaznosti na vytvoření podpůrné, která funguje jako ústřední bod, jenž poskytuje strukturu, dohled a pokyny pro činnost Komise na podporu Ukrajiny a pomáhá mobilizovat odborné kapacity členských států a dále posiluje koordinaci s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi;

3.      naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost žádosti ukrajinských orgánů o přípravu třetího programu makrofinanční pomoci, který by zahrnoval finanční pomoc a podmínky v oblasti státní politiky po splnění druhé části druhého programu; zdůrazňuje, že jakákoli finanční pomoc EU musí podléhat přísným podmínkám, pokud jde o boj proti korupci;

4.      vyjadřuje obavy, pokud jde o rozhodnutí nové vlády zřídit ministerstvo informační politiky, a vyzývá k otevřené a transparentní diskusi s cílem vyjasnit důvody a případně přijmout opatření, která by přiměřeně a účinně čelila vzrůstající ruské propagandě; je toho názoru, že propagandu nelze porazit propagandou, ale že Ukrajina naléhavě potřebuje reformu sdělovacích prostředků s cílem vytvořit veřejný, ale nikoli státem kontrolovaný systém vysílání a transparentní kontrolu soukromých sdělovacích prostředků; upozorňuje na nebezpečí, které představuje vytváření státní cenzury sdělovacích prostředků;

5.      důrazně odsuzuje soustavné porušování dohody o příměří, kterého se dopouštějí zejména separatistické milice podporované Ruskem, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro její úplné uplatňování v dobré víře s cílem připravit půdu pro zahájení skutečného mírového procesu a celonárodního dialogu, do něhož by se zapojily všechny strany; dále je vyzývá, aby pokračovaly ve vyjednávání s cílem vyjasnit všechny nedořešené otázky, zejména pokud jde o status luhanské a doněcké oblasti nebo jejich částí v rámci jednotného ukrajinského státu;

6.      odsuzuje konání nezákonných a nelegitimních „prezidentských a parlamentních“ voleb v „Doněcké lidové republice“ a „Luhanské lidové republice“ dne 2. listopadu 2014, stejně jako skutečnost, že Rusko tyto volby „respektuje“, což podrývá minské dohody;

7.      opakuje, že je přesvědčeným zastáncem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, a zdůrazňuje, že pouze skutečné politické řešení krize může připravit půdu pro úplné smíření zúčastněných stran a posílení jednoty země;

8.      vyjadřuje politování nad tím, že zvláštní pozorovatelská mise OBSE má stále nedostatek pracovníků, a není proto dostatečně výkonná; zdůrazňuje, že tato mise má při řešení ukrajinské krize klíčovou úlohu, neboť OBSE má zkušenosti se zvládáním ozbrojených konfliktů a krizí a jak Ruská federace, tak Ukrajina jsou jejími členy; vyzývá členské státy EU, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropskou komisi, aby vynaložily veškeré úsilí na posílení a rozšíření zvláštní pozorovatelské mise OBSE na Ukrajině, a to jak po stránce personální, tak pokud jde o logistiku a vybavení; zdůrazňuje, že je třeba vyslat pozorovatele OBSE na všechny úseky ukrajinsko-ruské hranice, které jsou pod kontrolou separatistů;

9.      naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila přípravy dárcovské konference pro Donbas, a vítá v tomto ohledu možnost, že by Evropská investiční banka mohla vyčlenit 200 milionů EUR na obnovu této oblasti; vítá dále rozhodnutí EU vyčlenit 55 milionů EUR na financování nového programu „Pomoc ukrajinské regionální politice“, který by měl podporovat uplatňování státní strategie regionálního rozvoje do roku 2020, kterou vláda schválila dne 6. srpna 2014, a poskytovat stabilní a předvídatelné financování pro regiony a obce a posilovat finanční samostatnost místních orgánů, vyšší konkurenceschopnost regionů a zlepšit územní sociální a ekonomickou soudržnost;

10.    vyzývá Moskvu, aby zastavila eskalaci situace tím, že okamžitě ukončí příliv zbraní, námezdních vojáků a jednotek na podporu separatistických milicí a uzavře 400kilometrový úsek hranic, který v současnosti není pod kontrolou ukrajinské pohraniční stráže; zdůrazňuje, že způsob, kterým Rusko porušilo budapešťskou dohodu, která byla v roce 1990 považována za významný příspěvek ke globálnímu jadernému odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, bude mít významný negativní dopad na připravenost dalších zemí přistoupit ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a důsledně plnit povinnosti, které tato smlouva stanoví, před nadcházející konferencí o přezkumu smlouvy v roce 2015;

11.    zdůrazňuje, že Rusko je odpovědné za zhoršení situace v oblasti lidských práv na nezákonně anektovaném Krymu; v této souvislosti vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že se z této oblasti vystěhovalo 18 000 osob, z toho polovinu představují krymští Tataři; vyzývá ruské orgány, aby ukončily militarizaci Krymského poloostrova, a důrazně protestuje proti úmyslu Ruska, o kterém informoval ruský ministr zahraničních věcí, umístit na této okupované části Ukrajiny jaderné zbraně; opět vyzývá Rusko, aby okamžitě propustilo ukrajinské politické vězně, např. Naděždu Savčenkovou, která byla v nepřítomnosti zvolena do ukrajinského parlamentu, a režiséra Olega Sencova;

12.    vítá rozhodnutí Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) zakázat krymským klubům od 1. ledna 2015 účast na turnajích Ruského fotbalového svazu a zakázat Ruskému fotbalovému svazu organizovat fotbalové zápasy na území Krymu bez souhlasu UEFA a Ukrajinské fotbalové federace; je toho názoru, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) by měla po dobu pokračující agrese proti Ukrajině pozastavit přípravy Světového poháru v roce 2018, který se má konat v Rusku;

13.    žádá, aby byl zachován stávající systém sankcí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby různými způsoby posilovala solidaritu mezi členskými státy, pokud bude krize s Ruskem pokračovat; naléhavě vyzývá představitele států a vlád zemí EU, aby plně využívaly důrazné nevojenské prostředky Unie, které umožní zabránit tomu, aby dohoda o příměří přeměnila situaci na Ukrajině v další zamrzlý konflikt, tím, že budou vyvíjet tlak na Rusko tak dlouho, dokud se neobjeví výrazné a nezvratitelné známky zlepšení;

14.    důrazně odsuzuje loupež 20 obrněných vozidel, které převážely hotovost určenou na sociální dávky v okupované části Donbasu, jíž se dopustily proruské milice; lituje však rozhodnutí prezidenta Porošenka zastavit tyto dávky určené ukrajinským občanům, kteří se kvůli konfliktu dostali do finančních potíží; vyzývá ukrajinské orgány, aby nalezly způsob, jak těmto občanům poskytnou pomoc a aby obnovily vyplácení důchodů a podpory;

15.    dále vyzývá, aby byla vnitřně vysídleným osobám, zejména dětem a starším osobám, poskytována větší a účinnější humanitární pomoc a aby byl Mezinárodnímu výboru Červeného kříže umožněn plný a neomezený přístup do oblastí konfliktu; je toho názoru, že bezpečné vyplácení důchodů v doněcké a luhanské oblasti by mohlo být zorganizováno za pomoci Červeného kříže a OBSE tak, aby se peníze dostaly k osobám, které mají jakožto ukrajinští občané na tyto důchody nárok;

16.    opět vyjadřuje svůj názor, že humanitární pomoc v oblastech konfliktu by měly poskytovat mezinárodní organizace, aby se zabránilo jakémukoli politickému využívání a zneužívání pomoci; naléhavě Rusko vyzývá, aby ukončilo vysílání tzv. bílých konvojů, a podporuje okamžité převzetí veškerého poskytování humanitární pomoci na východní Ukrajině a na území Luhanska a Doněcka Červeným křížem; je přesvědčen, že je to jediná cesta, jak zabránit humanitární katastrofě;

17.    vítá skutečnost, že francouzská vláda odmítla předat Rusku první vrtulníkovou loď Mistral; naléhavě vyzývá francouzskou vládou, aby tuto smlouvu definitivně vypověděla; naléhavě vyzývá Spojené království, aby Rusku okamžitě odebralo veškeré stávající licence na vývoz zbraní, a zároveň vyzývá všechny členské státy EU, aby oficiálně posílily zbrojní embargo EU vůči Rusku nejenom zákazem budoucích vývozů ale i zrušením veškerých stávajících smluv a licencí;

18.    bere na vědomí, že některé členské státy EU dodávají ukrajinské armádě nesmrtonosné vybavení; podporuje vývoz tohoto vybavení, např. neprůstřelných vest, komunikačních zařízení, mobilních polních nemocnic nebo zdravotnických prostředků, jako jsou soupravy první pomoci, ale také technické pomoci (např. dieselových agregátů); považuje vývoz podobného nesmrtonosného vybavení za oprávněný a morálně odůvodnitelný, neboť přispívá k naplnění práva Ukrajiny na vlastní obranu;

19.    upozorňuje na zprávy organizací Amnesty International a Human Rights Watch o porušování lidských práv v oblastech konfliktu a ostře odsuzuje únosy, kruté bití, mučení, vraždění, mimosoudní popravy a další závažné případy porušování lidských práv a humanitárního práva, které aktivisté, demonstranti, novináři a mnozí další občané, jež se konfliktu na východní Ukrajině neúčastní, v posledních třech měsících zakoušejí ze strany především ozbrojených separatistů, ale v některých případech i vládních sil; vítá skutečnost, že ukrajinské orgány zahájily vnitřní vyšetřování údajného použití kazetové munice, a očekává v této souvislosti včasné a přesné závěry; vyzývá ukrajinskou vládu, aby vykonávala plnou kontrolu nad všemi dobrovolnickými oddíly; vyzývá ukrajinskou vládu a orgány, aby pokračovaly ve vyšetřování a stíhání všech zločinů proti lidskosti; je hluboce znepokojen tím, že na územích, která jsou pod kontrolou nových vojenských vůdců, neexistuje právní stát a dokonce je používán i trest smrti;

20.    naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zahájily otevřený a transparentní dialog, do nějž budou zapojeny všechny složky ukrajinské společnosti; v této souvislosti je vyzývá, aby neodkládaly nezbytné a dlouho očekávané ústavní, politické, správní i hospodářské reformy; zastává názor, že ukrajinská ústavní reforma, včetně postupu decentralizace, by měla být předmětem široké a důkladné diskuse, jíž se budou účastnit všechny složky ukrajinské společnosti; domnívá se, že nejdůležitějším krokem je učinit veřejné instituce odpovědné vůči potřebám občanů; zdůrazňuje, že vnitřní reorganizace různých úrovní administrativy a vládnutí je druhým krokem a že síť lustračních iniciativ na Ukrajině předložila dobré návrhy, které by měla vláda při reformě důkladně zvážit;

21.    vyzývá k okamžitému a účinnému uplatňování národní protikorupční strategie; zdůrazňuje, že boj proti tomuto jevu se musí stát jednou z hlavních priorit nové vlády, a očekává konkrétní výsledky v souladu s očekáváními lidí, kteří demonstrovali na náměstí Majdan;

22.    zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou dne 27. června 2014 představuje klíčový krok k prohloubení vztahů mezi oběma stranami a začlenění Ukrajiny do evropského integračního procesu; vyjadřuje přesvědčení, že tato dohoda nepředstavuje ve vztazích mezi EU a Ukrajinou konečný cíl; v tomto ohledu dále upozorňuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii má Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a může požádat o členství v Evropské unii, pokud se bude řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí právní stát; naléhavě členské státy EU vyzývá, aby dohodu o přidružení ratifikovaly před summitem v Rize;

23.    zdůrazňuje, že podpis dohody o přidružení či dohody o vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií není spojen se vstupem do NATO; zdůrazňuje v této souvislosti, že otázka členství v NATO rozděluje jak ukrajinskou společnost, tak evropské veřejné mínění; bere na vědomí, že za daných okolností ukrajinský parlament schválil ukončení neutrality Ukrajiny, vyjadřuje však své obavy, že by iniciativy týkající se členství v NATO mohly zvýšit napětí v širším regionu;

24.    vyjadřuje politování nad rozhodnutím pozastavit dočasné uplatňování dohody o vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu do 31. prosince 2015 kvůli hrozbě Ruska, že bude následně blokovat dvoustranný obchod s Ukrajinou; zdůrazňuje, že Evropský parlament dohodu o přidružení ratifikoval dne 26. října 2014 a že by neměla být na žádost Ruska měněna, a vyzývá Komisi, aby projednala řešení ruských obav v rámci, který umožňuje ratifikovaná dohoda; vyjadřuje politování nad hrozbou Ruska zavést nové sankce vůči Ukrajině, pokud budou pokračovat reformy související s přizpůsobováním se acquis communautaire; domnívá se, že by měla být důkladně zvážena vhodnost pokračovat v hospodářské integraci s Eurasijským hospodářským společenstvím a že by EU a členské státy neměly v žádném případě nabízet tuto šanci, dokud Rusko nedosáhne značného pokroku, pokud jde o ukrajinskou krizi;

25.    připomíná, že dohoda o vytvoření rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu musí být příležitostí pro udržitelnou reformu ukrajinského hospodářství ukončením prosazování vlastních zájmů; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat Ukrajině nezbytnou finanční a technickou pomoc při provádění této dohody a upřednostňovat oblasti, kde může Ukrajina mít největší prospěch z hospodářské integrace s EU;

26.    domnívá se, že je v tomto ohledu klíčové snížit energetickou závislost EU na Moskvě i na ostatních autoritářských režimech a zároveň vytvořit konkrétní alternativy pro ty členské státy EU, jež v současné době odebírají zdroje energie výhradně z Ruska; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby se zasadila o plné provedení třetího energetického balíčku a podpořila projekty na zvýšení energetické účinnosti, čímž by se staly nové plynovody nadbytečnými, a aby účinně diverzifikovala zdroje energie prostřednictvím rozvoje obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá členské státy, aby své státní podniky nezapojovaly do projektů s ruskými společnostmi, jež by zvyšovaly rizika pro Evropu a jejichž cílem je izolovat Ukrajinu, jako je například plynovod South Stream;

27.    v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vytyčit ambiciózní závazné cíle do roku 2030 (40% energetická účinnost, 45 % energie z obnovitelných zdrojů) s cílem vytvořit na Ukrajině a v EU nová pracovní místa v těchto odvětvích, zlepšit zabezpečení dodávek, dosáhnout našich klimatických cílů a snížit závislost na fosilních palivech;

28.    vyzývá EU, aby považovala skladování plynu, propojovací vedení a zařízení pro úniky při těžbě (flow-back) za strategické statky, a tedy aby regulovala podíl smluvních stran z řad třetích osob v těchto klíčových odvětvích; rovněž vyzývá členské státy, aby zrušily plánované dohody s Ruskem v odvětví energetiky, včetně dohod týkajících se jaderných reaktorů a palivové technologie, přepravy odpadu z jaderných technologií a plynovodu South Stream;

29.    vyjadřuje politování nad tím, že ukrajinské orgány nepřijaly ve vhodnou dobu nezbytná opatření, která by umožnila čelit energetické krizi, jež nyní tuto zemi postihla; vyzývá k radikální restrukturalizaci ukrajinského energetického systému a naléhavě Komisi vyzývá, aby připravila ad hoc finanční balíček, jehož cílem by mělo být sladit ukrajinskou energetiku s normami EU, zejména pokud jde o účinnost a obnovitelné zdroje; je toho názoru, že finanční podpora EU určená ukrajinské energetice by měla být podmíněna přinejmenším plošnou instalací měřících zařízení;

30.    vítá skutečnost, že Komise přijala čtvrtou zprávu o provádění Akčního plánu pro uvolnění vízového režimu Ukrajinou a že Rada rozhodla o zahájení jeho druhé fáze; trvá na rychlém dokončení dohody o bezvízovém styku mezi EU a Ukrajinou coby konkrétní odpovědi na evropské ambice lidu demonstrujícího na Majdanu; mezitím znovu vyzývá k okamžitému dočasnému zavedení velmi jednoduchých a nenákladných postupů udělování víz;

31.    připomíná však, že dodržování základních práv menšin je podmínkou pro proces uvolnění vízového režimu, a vyzývá proto ukrajinské orgány, aby dokončily antidiskriminační právní předpisy v souladu s evropskými normami, včetně právních předpisů o diskriminaci na základě sexuální orientace;

32.    vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná krizová opatření v reakci na ruské embargo na zemědělské produkty z EU s cílem stabilizovat dotčené zemědělské trhy, a přitom pokud možno upřednostnila lepší využití a zpracování produktů na vnitřních trzích a zabránila jejich stažení z trhu (znehodnocení) a podporovala vývoz do třetích zemí, zejména rozvojových; v tomto ohledu očekává solidaritu a korektní obchodní chování třetích zemí, které jsou s EU úzce spjaty, především kandidátských zemí;

33.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy, OBSE a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.