Postup : 2014/3017(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0019/2015

Předložené texty :

B8-0019/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/01/2015 - 11.7
CRE 15/01/2015 - 11.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0012

NÁVRH USNESENÍ
PDF 170kWORD 108k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0012/2015
12.1.2015
PE547.442v01-00
 
B8-0019/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Egyptě (2014/3017(RSP))


Judith Sargentini, Igor Šoltes, Ernest Urtasun, Davor Škrlec, Barbara Lochbihler, Alyn Smith, Molly Scott Cato, Eva Joly, Bodil Ceballos, Pascal Durand, Bart Staes, Ernest Maragall, za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Egyptě (2014/3017(RSP))  
B8‑0019/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptě, zejména na usnesení ze dne 17. července 2014 o svobodě projevu a shromažďování v Egyptě(1),

 

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o Egyptě ze srpna 2013 a února 2014,

 

–       s ohledem na nedávná prohlášení Evropské služby pro vnější činnost o Egyptě a o soudních rozsudcích ze dne 3. prosince 2014,

–       s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Egyptem a na akční plán EU a Egypta v rámci evropské politiky sousedství,

–       s ohledem na obecné zásady EU týkající se svobody projevu a obránců lidských práv a na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami,

–       s ohledem na výsledky všeobecného pravidelného přezkumu Egypta ze strany Rady pro lidská práva OSN ze dne 5. listopadu 2014,

–       s ohledem na egyptskou ústavu, obzvláště pak její články 65 (svoboda myšlení a projevu), 70 (svoboda tisku), 73 (svoboda usazování), 75 (svobodné zakládání sdružení) a 93 (závazná povaha mezinárodních lidskoprávních norem),

–       s ohledem na egyptský zákon č. 107 z roku 2013 upravující právo na veřejné shromažďování, průvody a pokojné protesty,

–       s ohledem na prezidentský dekret (zákon č. 136 z roku 2014), podle nějž bude po dobu dvou let veškerá „veřejná a klíčová infrastruktura“ podléhat vojenské jurisdikci,

–       s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–       s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech, již Egypt ratifikoval v roce 1982,

–       s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch ze dne 12. srpna 2014 nazvanou „Vše podle plánu: masakr na náměstí Rábaa a hromadné zabíjení demonstrantů v Egyptě“,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že svoboda projevu, svoboda sdružování a svoboda shromažďování jsou nezbytnými pilíři demokratické a pluralitní společnosti; vzhledem k tomu, že pošlapávání těchto základních svobod za režimu Husního Mubáraka bylo klíčovým faktorem při lidovém převratu, k němuž došlo v únoru 2011; vzhledem k tomu, že egyptská ústava přijatá v roce 2014 jednoznačně zakotvuje základní svobody;

B.     vzhledem k tomu, že od vojenského převratu z června 2013 zahájily egyptské úřady represi, jejíž rozsah nemá obdoby v novodobých dějinách země; vzhledem k tomu, že se situace na poli lidských práv v Egyptě za vlády prezidenta Abd al-Fattáha Chalíla as-Sísího setrvale zhoršuje, a to ve všech oblastech;

C.     vzhledem k tomu, že se odhaduje, že od vojenského převratu z července 2013 bylo zadrženo přibližně 41 000 osob; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto osob bylo zadrženo pouze v souvislosti s pokojnými protestními aktivitami nebo proto, že vyjadřovalo nesouhlas;

D.     vzhledem k tomu, že tisíce lidí, kteří byli považováni za členy nebo přívržence Muslimského bratrstva, včetně celého vedení této strany a svrženého prezidenta Mursího, byly zatčeny a stovky z nich byly odsouzeny k trestu smrti, a to i na základě hromadných procesů, nebo k přísným trestům odnětí svobody, a to na základě soudních řízení, která očividně nesplňovala základní parametry spravedlivého procesu; vzhledem k tomu, že dne 2. prosince 2014 vynesl egyptský trestní soud nepravomocný rozsudek trestu smrti, který se vztahuje na 188 osob obžalovaných z údajné účasti na násilném útoku proti policejní stanici ze srpna 2013;

E.     vzhledem k tomu, že prezidentský dekret z října 2014 představuje právní základ pro postoupení případů stovek civilistů vojenským soudům, a to i se zpětnou platností; vzhledem k tomu, že vojenské soudy podléhají ministerstvu obrany a při řízeních nerozlišují mezi dětmi a dospělými;

F.     vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v důsledku nepřiměřeného a svévolného uplatňování síly ze strany bezpečnostních složek zahynulo od července 2013 přibližně 1 400 demonstrantů, včetně incidentu ze dne 2. ledna 2015, kdy členové bezpečnostních sil zastřelili v průběhu násilného potlačování protestní akce uspořádané přívrženci Muslimského bratrstva v městské části Káhiry Mataríja dvě osoby; vzhledem k tomu, že systematické a rozsáhlé zabíjení, které postihlo nejméně 1 150 demonstrantů – přívrženců Mursího a které v červenci a srpnu 2013 spáchaly egyptské bezpečnostní síly, podle nevládní organizace Human Rights Watch pravděpodobně naplňuje podstatu zločinu proti lidskosti; vzhledem k tomu, že tato organizace také uvedla, že vraždění na náměstí Rábaa představuje jeden z největších masakrů demonstrantů na jednom místě v nedávné historii; vzhledem k tomu, že příslušníci bezpečnostních sil, kteří se tohoto masakru dopustili, dosud požívají plné imunity, přičemž jen velmi málo policistů či armádních důstojníků bylo pohnáno k odpovědnosti za jiné případy pronásledování demonstrantů; vzhledem k široce rozšířenému názoru, že vyšetřovací komise zřízená v prosinci 2013 dosud nedokázala zajistit důkladné, důvěryhodné a nestranné prošetření těchto událostí; vzhledem k tomu, že egyptské úřady odsoudily násilné činy, včetně případů, kdy byly použity střelné zbraně, kterých se na příslušnících bezpečnostních sil dopustili demonstranti; vzhledem k tomu, že podle úřadu soudního lékařství bylo v průběhu rozhánění demonstrace na náměstí Rábaa zabito osm policistů;

G.     vzhledem k tomu, že svržený prezident Mubárak, kteří byl již dříve odsouzen k doživotnímu odnětí svobody za to, že „neochránil demonstranty“ ve vztahu k povstání z roku 2011, byl egyptským soudem společně se svými dvěma syny, bývalým ministrem vnitra Habíbem al-Adlím a několika příslušníky bezpečnostních složek dne 29. listopadu 2014 zproštěn obžaloby;

H.     vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Egyptě se setrvale zhoršuje, přičemž egyptské bezpečnostní síly zintenzivnily svůj boj proti ozbrojencům na Sinajském poloostrově, obzvláště po útoku na kontrolní stanoviště Karm al-Kawadis ze dne 24. října 2014, při kterém bylo zabito 28 egyptských vojáků; vzhledem k tomu, že policisté a vojáci po celé zemi jsou často cílem útoků, včetně pumového útoku na policejní budovu na severu Sinajského poloostrova ze dne 5. ledna 2015 a palby, při níž bylo zabito či zraněno několik policistů dne 4. ledna na západním předměstí Káhiry a 6. ledna v Minjá; vzhledem k tomu, že egyptský stát vydal příkaz k vyhnání obyvatel Rafáhu, kteří bydlí v nárazníkové zóně o šířce 500 metrů podél hranice s pásmem Gazy, a v částech Sinaje zavedl na tři měsíce výjimečný stav; vzhledem k tomu, že ozbrojená skupina Ansár Bajt al-Maqdis, která je aktivní v severní části Sinaje, přísahala věrnost Islámskému státu; vzhledem k tomu, že hraniční přechod s Gazou v Rafáhu je po většinu času uzavřen a byl otevřen pouze tři dny v prosinci 2014, čímž se dále zhoršují dopady blokády této enklávy ze strany obou sousedních států;

I.      vzhledem k tomu, že nový zákon o shromažďování ze dne 24. listopadu 2013, který byl přijat prostřednictvím dekretu, poskytl právní základ zavedení přísných omezení práva na pokojné shromažďování a svobody projevu, obzvláště tím, že ministerstvu vnitra poskytl širokou diskreční pravomoc v případech, kdy si přeje zakázat či rozehnat demonstrace a zatknout demonstranty; vzhledem k tomu, že stovky předních intelektuálů a novinářů a některé politické strany vyzvaly úřady k neprodlenému zrušení tohoto represivního zákona;

J.      vzhledem k tomu, že egyptské organizace občanské společnosti opakovaně vyjádřily hluboké znepokojení nad návrhem zákona o nevládních organizacích, na jehož základě by se občanská uskupení ocitla pod naprostou a nespravedlivou kontrolou a v područí bezpečnostních a správních orgánů a obránci lidských práv by mohli být za svou činnost odsouzeni k velmi přísným trestům; vzhledem k tomu, že organizacím občanské společnosti byla poskytnuta opakovaně oddalovaná lhůta k registraci podle zákona č. 84, který zavádí vážná omezení nezávislosti a činnosti nevládních organizací, a to pod hrozbou obžaloby z trestných činů; vzhledem k tomu, že prezidentský dekret ze dne 21. září 2014, jímž se mění trestní zákoník, zavádí přísné tresty – včetně doživotnímu odnětí svobody – pro nevládní organizace, které získávají zahraniční financování, za vágně vymezeným cílem „poškozování národního zájmu“; vzhledem k tomu, že přední egyptské nevládní organizace působící na poli lidských práv uvedly, že stávající represivní prostředí dosáhlo bezprecedentní úrovně překonávající dokonce i Mubárakův autoritářský režim; vzhledem k tomu, že vládou podporované sdělovací prostředky zahájily bezprecedentní očerňující kampaň proti nezávislým lidskoprávním nevládním organizacím v Egyptě;

K.     vzhledem k tomu, že vysoký počet předních obránců lidských práv, představitelů opozice a aktivistů z řad mládeže byl svévolně zatčen, obžalován a za pokojné aktivity odsouzen na základě zákona o shromažďování; vzhledem k tomu, že přední aktivisté, např. bloger Ahmad Dúma, předáci z 6. dubna Muhammad Ádil a Ahmad Máhir a právnička a obránkyně lidských práv Mahinúr al-Masríová, byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce tří let za údajné porušení nového zákona; vzhledem k tomu, že bloger Aláa Abd al-Fattáh a 24 dalších obviněných byli odsouzeni k patnáctiletému trestu odnětí svobody za nepovolené demonstrace; vzhledem k tomu, že dne 20. října 2014 bylo 23 osob, včetně obránkyň lidských práv Jary Sallámové a Sanay Ahmad Sejfové, odsouzeno k trestu odnětí svobody v délce tří let, za porušení zákona proti demonstracím; vzhledem k tomu, že za účast na pokojných demonstracích na akademické půdě byli zatčeni a přísně potrestáni vysokoškolští studenti, přičemž někteří studenti byli zastřeleni policejními složkami v prostorách univerzity; vzhledem k tomu, že ve všech uvedených případech bylo soudní řízení široce kritizováno jako politicky motivované a poznamenané zásadními procesními nedostatky;

L.     vzhledem k tomu, že podle egyptských nevládních organizací na obranu práv žen se šíří násilí páchané na ženách, a to navzdory přijetí nového zákona o sexuálním obtěžování, který prý doposud není uplatňován; vzhledem k tomu, že egyptské aktivistky z řad žen jsou v obzvláště zranitelném postavení a kvůli svým pokojným aktivitám jsou často vystaveny násilí, sexuálním útokům a dalším druhům ponižujícího zacházení;

M.    vzhledem k tomu, že dne 23. června 2014 byly nad novináři z Al Jazeery Muhammadem Fádilem Fahmím, Peterem Grestem a Báhirem Muhammadem vyneseny rozsudky odnětí svobody v délce 7 až 10 let na základě obvinění z šíření „lživých zpráv“ a ze spiknutí s Muslimským bratrstvem; vzhledem k tomu, že tři další novináři – Sue Turtonová, Dominic Kane a Rena Netjesová – byli odsouzeni v nepřítomnosti k trestu odnětí svobody v délce 10 let; vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2015 nařídil egyptský kasační soud obnovu řízení v této věci; vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová tato trestní řízení odsoudila, neboť vykazovala „mnoho procesních nedostatků a porušila mezinárodní právo v oblasti lidských práv“; vzhledem k tomu, že je v současnosti uvězněno nejméně 14 dalších novinářů, čímž se podle Výboru na ochranu novinářů Egypt řadí mezi země s celosvětově nejtvrdší represí namířenou proti sdělovacím prostředkům; vzhledem k tomu, že autocenzura se od léta 2013 prudce rozšířila;

N.     vzhledem k tomu, že dne 22. prosince 2014 přerušil egyptský televizní kanál Al Jazeery vysílání z Kataru do doby, než zavládnou „příznivé podmínky“ pro obnovení práce v Egyptě; vzhledem k tomu, že sedm předních členů Muslimského bratrstva bylo v září 2014 požádáno, aby opustili Katar; vzhledem k tomu, že obě tato rozhodnutí jsou údajně spojena se zlepšováním vztahů mezi Dohá a Káhirou;

O.     vzhledem k tomu, že dne 23. prosince 2014 uložil káhirský rozhodčí subjekt přednímu egyptskému satirikovi Básimovi Júsufovi v rámci sporu s televizní stanicí, která přestala vysílat jeho pořad poté, co si dělal legraci z vedení egyptské armády, pokutu ve výši 50 milionů EGP (5,9 milionu EUR); vzhledem k tomu, že tento pořad, který byl v arabském světě nejpopulárnějším satirickým pořadem všech dob, a to i s ohledem na počet diváků, byl zrušen; vzhledem k tomu, že většina soukromě vlastněných sdělovacích prostředků je úzce spojena s Mubárakovým režimem a s režimem současným;

P.     vzhledem k tomu, že dne 7. prosince 2014 bylo zatčeno 26 mužů, kteří byli obviněni z „provozování nemravnosti“ ve veřejných lázních v Káhiře; vzhledem k tomu, že toto zatčení bylo odvysíláno v televizi a bylo představeno jakožto součást kampaně na potrestání deviantního sexuálního chování; vzhledem k tomu, že dne 12. ledna 2015 byli všichni obvinění zproštěni obžaloby; vzhledem k tomu, že jejích cíleně ponižující zatčení je třeba chápat v souvislosti s čím dál tím silnějším nátlakem vyvíjeným na osoby LBGT v zemi; vzhledem k tomu, že tato zatčení v prosinci představují největší hromadné zatčení údajně homosexuálních mužů od Mubárakovy éry; vzhledem k tomu, že v září 2014 bylo osm mužů odsouzeno k trestu odnětí svobody v délce 3 let na základě obvinění z nemravnosti, které se zakládalo na videonahrávce, která se objevila na internetu a na níž se zdál být zachycen „homosexuální sňatek“; vzhledem k tomu, že by tento trest v prosinci 2014 snížen na jeden rok odnětí svobody; vzhledem k tomu, že v září 2014 odsoudil káhirský soud šest mužů ke 2 rokům nucených prací za to, že o svém domově uváděli na facebooku, že jde o místo setkávání homosexuálů; vzhledem k tomu, že Egyptská iniciativa pro osobní práva odhaduje, že za posledních 18 měsíců bylo na základě obvinění z nemravnosti zatčeno nejméně 150 osob;

Q.     vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je v Egyptě sice zakázáno a tresty za porušení příslušného zákona byly výrazně zpřísněny, avšak tato praxe je i nadále široce rozšířená; vzhledem k tomu, že první soudní proces v této věci, který se v zemi konal, skončil dne 20. listopadu 2014 zproštěním obžaloby lékaře a otce 13leté dívky, která zemřela v důsledku tohoto postupu mrzačení pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že státní zástupce se proti tomuto rozhodnutí odvolal;

R.     vzhledem k tomu, že EU je hlavním hospodářským partnerem Egypta a jeho hlavním zdrojem zahraničních investic; vzhledem k tomu, že v souladu s evropskou politikou sousedství revidovanou po Arabském jaru a zejména s přístupem „větší podpora za lepší výsledky“ závisí úroveň a rozsah angažovanosti EU v Egyptě na pokroku, který tato země činí při dodržování svých závazků, pokud jde o demokracii, právní stát a lidská práva; vzhledem k tomu, že dne 21. srpna 2013 pověřila Rada pro zahraniční věci místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku provedením přezkumu podpory poskytované Egyptu ze strany EU; vzhledem k tomu, že Rada rozhodla, že spolupráce EU s Egyptem bude přizpůsobena vývoji v této zemi;

S.     vzhledem k tomu, že v březnu a dubnu 2015 se mají konat parlamentní volby; vzhledem k tomu, že podmínky pro vyslání mise EU na sledování voleb zahrnují to, aby mohly politické strany a jednotliví kandidáti vykonávat své legitimní právo zúčastnit se voleb, existovala svoboda projevu, která umožňuje kritiku úřadující vlády, společně s právem volného pohybu a shromažďování, a aby všechny soupeřící strany a kandidáti měli přiměřený přístup do sdělovacích prostředků;

T.     vzhledem k tomu, že závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013 uvádějí, že „členské státy se rovněž dohodly, že v případě Egypta pozastaví licence k vývozu veškerého vybavení, které může být použito k vnitřním represím, a znovu posoudí licence k vývozu materiálu, na nějž se vztahuje společný postoj 2008/944/SZBP, a provedou přezkum své spolupráce s Egyptem v oblasti bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční věci tyto závěry opět zopakovala v únoru 2014;

U.     vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2014 Francie oznámila, že s Egyptem uzavřela několik dohod o dodávkách zbraní, včetně smlouvy v hodnotě 1 miliardy EUR na dodávku čtyř válečných lodí a na obnovu parku bojových letounů; vzhledem k tomu, že v červnu 2014 uvolnily Spojené státy americké 575 milionů USD vojenské pomoci Egyptu, které byly zmrazeny od vojenského převratu; vzhledem k tomu, že v srpnu 2014 přislíbil ruský prezident Vladimir Putin, že Rusko bude dále rozvíjet vojenskou a technologickou spolupráci s Egyptem, a že se uvádí, že obě země se blíží uzavření smlouvy o dodání pokročilých raket a válečných letounů za 3 miliardy USD;

1.      vyjadřuje vážné znepokojení ohledně pokračujícího útoku egyptských úřadů na právní stát, základní svobody, politický pluralismus a občanskou společnost v Egyptě od vojenského převratu v červnu 2013; s politováním konstatuje, že tato země se setrvale odchyluje od nadějí na sociální spravedlnost, důstojnost, svobodu a demokracii, které byly motivací lidové revoluce z 25. ledna 2011;

2.      odsuzuje pokračující policejní a vojenskou brutalitu, pronásledování, hromadné zatýkání a klamné trestní řízení vedené proti stovkám osob – novinářů, obránců lidských práv, intelektuálů, studentů, odborářů a opozičních aktivistů – v reakci na pouhý pokojný výkon základních svobod; vyzývá egyptské úřady, aby striktně dodržovaly nesporné ústavní záruky, které existují ve věci těchto svobod;

3.      vyzývá egyptské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny osoby zadržované pouze proto, že vykonávaly své právo na svobodu projevu a pokojného shromažďování, včetně obránkyň lidských práva Jary Sallámové a Sanáay Ahmad Sajfové; vyzývá k tomu, aby byli neprodleně propuštěni lidskoprávní aktivista Aláa Abd al-Fattáh a právnička a obránkyně lidských práv Mahinúr al-Masríová a přísné tresty odnětí svobody, které jim byly uloženy, byly zrušeny; vyzývá egyptské orgány, aby zrušily neodůvodněný zákaz Hnutí z 6. dubna a rozsudky proti aktivistům této organizace, včetně Ahmada Máhira a Muhammada Ádila;

4.      je i nadále velmi znepokojen zhoršující se bezpečnostní situací v Egyptě a rostoucím počtem teroristických útoků a dalších násilných činů, ke kterým se přihlásily radikální islamistické skupiny; je obzvláště znepokojen situací na Sinajském poloostrově a zprávami o vzrůstající radikalizaci, především mezi mladými lidmi; vyjadřuje solidaritu s oběťmi; podporuje veškeré úsilí, které egyptské úřady vynakládají na vyřešení problému, který představuje vážná hrozba islámského extremismu, způsobem, jenž je v souladu s normami v oblasti lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad zprávami o nepřiměřeně tvrdých opatřeních proti místnímu obyvatelstvu, včetně vyhánění tisíců obyvatel Rafáhu; zdůrazňuje, že bojovat proti terorismu za použití násilí vede jen k další eskalaci násilí na obou stranách, a vyzývá egyptské úřady, aby odstranily prapůvodní příčiny extremismu díky začlenění všech politických sil do politického procesu; vyzývá egyptské úřady, aby se zabývaly dlouhodobou nespokojeností beduínské populace na Sinaji, která vyplývá z jejího politického odcizení a špatné ekonomické situace; žádá, aby byla ukončena represe vedená proti nezávislým hlasům na Sinaji;

5.      je vážně znepokojen systematickým zneužíváním soudní moci jakožto nástroje pro umlčení všech druhů disentu v zemi ze strany egyptského režimu; naléhavě vyzývá egyptské úřady, aby přísně prosazovaly nezávislost soudnictví a účinně zaručovaly právo na spravedlivé řízení v souladu s ústavou a mezinárodními standardy;

6.      s politování konstatuje bezprecedentní rozšíření vojenské jurisdikce na případy týkající se civilistů, přičemž o stovkách civilistů rozhodovaly vojenské soudy, a to i prostřednictvím retroaktivního uplatňování zákonů; vyzývá egyptské úřady, aby zrušily dekret z října 2014, který představuje právní základ pro tuto praxi, a v souladu s mezinárodními a regionálními standardy ukončily projednávání případů civilistů před vojenskými soudy;

7.      vyjadřuje hluboké znepokojení nad vážným zhoršením situace, pokud se jedná o sdělovací prostředky; vyzývá k neprodlenému a bezpodmínečnému propuštění všech novinářů stanice Al Jazeera, u nichž bylo dne 1. ledna 2015 rozhodnuto o obnově procesu, a všech pracovníků ve sdělovacích prostředcích a blogerů, kteří byli odsouzeni za pouhé provádění legitimních činností, včetně Mahmúda Abd an-Nabího, Mahmúda Abú Zajda, Samhiho Mustafy, Ahmada Gamala, Ahmada Fuáda a Abda ar-Rahmána Šahína;

8.      vyjadřuje zásadní nesouhlas s hromadnými tresty smrti, které byly vyneseny proti stoupencům Muslimského bratrstva v důsledku skandálně nespravedlivých procesů, včetně posledního z nich, při kterém bylo dne 2. prosince 2014 odsouzeno k trestu smrti 188 obžalovaných; vyzývá k tomu, aby byly tyto tresty zrušeny a obžalovaným byl zaručen obnovený spravedlivý proces a aby bylo dodržováno moratorium na výkon trestu smrti s cílem dosáhnout zrušení této kruté a nelidské formy výkonu spravedlnosti; připomíná, že EU rozhodně a zásadně odsuzuje trest smrti; konstatuje, že Egypt zaujímá čtvrté místo mezi zeměmi, které celosvětově ukládají největší počet trestů smrti;

9.      je pevně přesvědčen, že skutečně pluralistická a inkluzivní společnost představuje základní kámen dlouhodobé bezpečnosti a stability Egypta; v této souvislosti vyzývá egyptské úřady, aby přehodnotily označení hlavní opoziční organizace, tj. Muslimského bratrstva, za teroristickou skupinu;

10.    odsuzuje represivní zákon o demonstracích z listopadu 2013, který byl v mnoha případech využit k tomu, aby byly zakázány všechny formy protestu, které by kritizovaly režim, a násilně rozháněni a zatýkáni demonstranti; naléhavě vybízí egyptské úřady, aby tento zákon zrušily nebo změnily s cílem uvést jej do souladu s mezinárodními standardy;

11.    vyjadřuje znepokojení nad zprávami o velmi restriktivním návrhu zákona o nevládních organizacích a naléhavě vybízí úřady, aby zajistily, že nadcházející legislativa bude v souladu s ústavními zárukami ve věci svobody sdružování;

12.    odsuzuje hromadné a nezákonné zabíjení pokojných demonstrantů, zejména členů a přívrženců Muslimského bratrstva, ze strany egyptských bezpečnostních složek od vojenského převratu; vyzývá egyptské úřady, aby bezpečnostním složkám přikázaly používat sílu proti demonstrantům přísně v souladu s mezinárodními standardy přiměřenosti a nezbytnosti; s politováním bere na vědomí klima téměř naprosté beztrestnosti příslušníků bezpečnostních složek, kteří odpovídají za opakované používání nepřiměřené síly a další vážná porušování základních práv v průběhu minulého roku;

13.    vyjadřuje rozhořčení nad čím dál tím intenzivnějším zákrokům proti egyptské komunitě osob LGBT, vzrůstajícím počtem zatčení (a to i za extrémně ponižujících podmínek) a ukládáním přísných trestů odnětí svobody na základě sexuální orientace; vyzývá egyptské úřady, aby ukončily nenávistnou kampaň vedenou proti osobám LGBT; naléhavě žádá egyptské úřady, aby upustily od kriminalizování osob LGBT za použití „zákona o nemravnosti“ a aby propustily všechny osoby LGBT, které byly na základě tohoto zákona zatčeny a uvězněny;

14.    shledává výsledek prvního egyptského soudního řízení ve věci mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se konalo dne 20. listopadu 2014 před místním soudem v obci Agga, hluboce politováníhodným a vyzývá egyptské úřady a justiční orgány, aby vyšetřovaly, stíhaly a odsoudily všechny osoby, které jsou zapojeny do takovýchto krutých a škodlivých činů, v souladu s egyptskou vnitrostátní právní úpravou;

15.    vyzývá egyptské úřady, aby plně spolupracovaly s mechanismy OSN v oblasti lidských práv, např. tím, že schválí doposud nevyřízené žádosti několika zvláštních zpravodajů OSN o návštěvu, a dostály závazku Egypta otevřít regionální kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

16.    zdůrazňuje, že bezprecedentní úroveň represe v Egyptě Evropské unii neumožňuje přístup založený na zásadě „vše při starém“ a naopak si žádá důkladný a komplexní přezkum vztahů EU s Egyptem; vyzývá k urychlenému přijetí závěrů Rady pro zahraniční věci, které by měly obsahovat účinná a cílená opatření, která by reagovala na situaci v zemi; odmítá jakékoli nové iniciativy týkající se vztahů EU s egyptskými úřady – včetně dialogu na technické úrovni – předtím, než bude proveden tento přezkum stávající politiky;

17.    vyjadřuje zklamání nad vlažnými veřejnými reakcemi místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členských států vůči řadě naprosto nepřijatelných soudních rozhodnutí ve věci obránců lidských práv, které nesplňují závazky EU, zejména závazky v rámci obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv, a které si Káhira může vykládat jedině jako schvalování probíhající eskalace represe; očekává, že EU, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a delegace EU v Káhiře, zintenzivní svou veřejnou reakci na další útoky proti obráncům lidských práv a dalším hlasům disentu, podpoří osoby, kterým hrozí, že budou zatčeny, nebo už zatčeny byly, a budou komplexním způsobem sledovat jejich procesy;

18.    vyzývá EU, aby přijala seznam egyptských vězňů svědomí, jejichž situace bude sloužit jakožto faktický prvek, na jehož základě se vymezí budoucí vztahy mezi EU a Egyptem;

19.    zdůrazňuje očividné uplatňování „dvojích standardů“ ze strany EU ve vztahu k hromadnému zabíjení demonstrantů v partnerských zemích a podtrhuje kontrast existující mezi nedostatečnou reakcí EU na zabíjení na náměstí Rábaa v srpnu 2013 a nátlakovými opatřeními, která přijala EU po zásahu proti demonstrantům na náměstí Tiananmen v Pekingu v roce 1989 a v roce 2005 v Andižanu (Uzbekistán); vyzývá členské státy, aby vycházely z lekcí urychlené reakce EU na brutální represi demonstrantů v další zemi v evropském sousedství – Ukrajině – a přijaly cílené sankce, včetně zmrazení aktiv a zákazu udělování víz zaměřených proti osobám, které jsou odpovědné za porušování lidských práv, násilí a používání nepřiměřené síly v Egyptě;

20.    s politováním konstatuje, že i nadále probíhá bezpečnostní spolupráce a některé členské státy, např. Francie, oznámily uzavření dohod o dodávkách zbraní s Egyptem, které jsou v rozporu se společným postojem EU k vývozu zbraní; vyzývá k celounijnímu zákazu na vývoz jakéhokoli bezpečnostního vybavení do Egypta a poskytování vojenské pomoci Egyptu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila zprávu o aktuální situaci v oblasti vojenské a bezpečnostní spolupráce členských států s egyptským režimem a o výsledcích přezkumu bezpečnostní pomoci, již Egyptu poskytují členské státy, který mají provést tyto členské státy, jak o tom rozhodla Rada pro zahraniční věci v srpnu 2013;

21.    opět vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby vyjasnila zvláštní opatření, která byla přijata v reakci na rozhodnutí Rady pro zahraniční věci ze srpna 2013 přezkoumat pomoc EU Egyptu; požaduje, aby Komise vyjasnila aktuální situaci v oblasti značných finančních prostředků, které byly přiděleny na pět programů rozpočtové podpory, a plánů pro využití těchto prostředků v souladu se směry pro rozpočtovou podporu Evropské komise a s doporučeními Účetního dvora z června 2013; vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jaké záruky obsahují tyto programy financované prostřednictvím investičního nástroje sousedství (NIF) ohledně rizika korupce a hospodářských a finančních subjektů kontrolovaných armádou;

22.    vyzývá k neprodlenému pozastavení veškeré spolupráce s egyptskými úřady, pokud se jedná o usnadňování obchodu, včetně zmrazení posouzení dopadu na udržitelnost obchodu v rámci plánované prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

23.    vyjadřuje vážné pochybnosti ohledně řádnosti, inkluzivnosti a důvěryhodnosti nadcházejících parlamentních voleb v souvislosti s pokračujícími omezeními základních svobod a s revidovaným rámcem pro volby, který byl široce kritizován za to, že nesplňuje mezinárodní demokratické standardy; trvá na tom, aby v případě, že EU obdrží pozvání ke sledování průběhu těchto voleb, místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka odmítla vyslat misi na sledování voleb v souladu s mezinárodními a unijními standardy pro sledování voleb; vyzývá EU, aby dala egyptským úřadům jasně najevo, že způsob vedení a výsledek těchto voleb budou představovat klíčové prvky pro budoucí rozvoj vztahů mezi EU a Egyptem; vyjadřuje politování nad vysláním plnohodnotné mise EU na sledování voleb v květnu 2014, které bylo v rozporu s obecnými pokyny EU pro mise na sledování voleb a poškodilo její pověst a důvěryhodnost;

24.    opět vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v rámci EU vybudovala podporu rezoluci o situaci v Egyptě na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva, která by mimo jiné vedla k zahájení mezinárodního vyšetřování případů zabíjení demonstrantů a nařčení z mučení a špatného zacházení ze strany bezpečnostních složek, k nimž došlo od vojenského převratu;

25.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, parlamentům a vládám členských států a prezidentu a vládě Egyptské arabské republiky.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0007.

Právní upozornění