Postup : 2014/2965(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0029/2015

Předložené texty :

B8-0029/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/01/2015 - 11.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0011

NÁVRH USNESENÍ
PDF 153kWORD 89k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0008/2015
12.1.2015
PE547.452v01-00
 
B8-0029/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci na Ukrajině (2014/2965(RSP))


Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Jacek Saryusz-Wolski, Andrej Plenković, Sandra Kalniete, Jerzy Buzek, David McAllister, Esther de Lange, Michael Gahler, Ivo Belet, Daniel Caspary, Lorenzo Cesa, Anna Maria Corazza Bildt, Andrzej Grzyb, Tunne Kelam, Alojz Peterle, Eduard Kukan, Gabrielius Landsbergis, György Schöpflin, Traian Ungureanu, Davor Ivo Stier, Monica Macovei, Dubravka Šuica, László Tőkés, Jarosław Wałęsa, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Michał Boni, Michaela Šojdrová, Mariya Gabriel, Claude Rolin, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Joachim Zeller, Giovanni La Via, Barbara Matera, Pascal Arimont, Ivana Maletić, Andrea Bocskor za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci na Ukrajině (2014/2965(RSP))  
B8‑0029/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, zvláště na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem(1),

–       s ohledem na předběžné závěry OBSE/ODHIR o předčasných parlamentních volbách na Ukrajině dne 26. října 2014,

–       s ohledem na zprávu OSN o závažném porušování lidských práv na východní Ukrajině ze dne 20. listopadu 2014 a na zprávu organizace Human Rights Watch z listopadu 2014 o porušování práv na Krymu,

–       s ohledem na společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 2. prosince 2014,

–       s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Donalda Tuska po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem ze dne 3. prosince 2014,

–       s ohledem na výsledek prvního setkání Rady přidružení mezi EU a Ukrajinou, které proběhlo dne 15. prosince 2014;

–       s ohledem na závěry Rady o Ukrajině ze dne 18. prosince 2014 a na další omezující opatření uplatněná dne 28. listopadu 2014,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že předčasné parlamentní volby, které se konaly dne 26. října 2014, proběhly v duchu soutěže mnoha kandidátů a nabídly voličům skutečné alternativy a byly při niž dodržovány základní svobody s nestrannou a výkonnou ústřední volební komisí;

B.     vzhledem k tomu, že novou vládu tvoří proevropské síly, k nimž patří Blok Petra Porošenka, strana Vlast (Batkivščina), Lidová fronta premiéra Jaceňuka, strana Svépomoc a Radikální strana, a že tato vláda má ústavní většinu, která jí umožní pokročit v reformním úsilí;

C.     vzhledem k tomu, že proevropská většina uzavřela koaliční dohodu, která položila základ procesu rozsáhlých reforem, jejichž cílem je směřování k další evropské integraci;

D.     vzhledem k tomu, že Ukrajina nyní dostala jedinečnou příležitost k modernizaci, rozvoji, prosperitě, vytvoření skutečné demokracie a právního státu a k ústavním změnám, jak jsou obsaženy v návrhu mírovém plánu prezidenta Porošenka;

E.     vzhledem k tomu, že Minské dohody z 5. a 19. září dosud nebyly uplatněny – uplatňuje je jednostranně pouze Ukrajina, zatímco separatisté podporovaní Ruskem je opakovaně porušují;

F.     vzhledem k tomu, že nadále dochází k porušování dohodnutého příměří;

G.     vzhledem k tomu, že Ruská federace vyslala řadu humanitárních konvojů, které humanitární charakter pouze předstírají, přičemž nemají povolení ukrajinské vlády a neproběhla jejich předchozí inspekce mezinárodními humanitárními organizacemi;

H.     vzhledem k tomu, že podle informací Severoatlantické aliance překračuje vojenské vybavení a ruské bojové jednotky hranice a vstupuje na ukrajinské území a ruské bombardéry pravidelně narušují vzdušný prostor členských států EU;

I.      vzhledem k tomu, že byla přijata omezující opatření proti separatistům operujícím na východě Ukrajiny a proti 13 dalším osobám a pěti organizacím, které se podílely na akcích proti územní celistvosti Ukrajiny, jako bylo i uspořádání ilegálního hlasování v Donbasu dne 2. listopadu 2014;

J.      vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN zahynulo v oblastech na východě Ukrajiny zasažených konfliktem 4317 osob a 9921 osob bylo zraněno, z toho téměř tisíc osob od uzavření dohody o příměří v Minsku dne 5. září 2014;

K.     vzhledem k tomu, že ilegální anexe Krymského poloostrova byla prvním případem násilné změny hranic a připojení části jedné země k jiné zemi v Evropě od skončení II. světové války;

L.     vzhledem k tomu, že tento konflikt oživuje tragické vzpomínky na dávnou minulost, kdy demokracie a svoboda nebyly samozřejmostí;

M.    vzhledem k tomu, že dne 18. prosince 2014 podepsal prezident USA Barack Obama zákon na podporu svobody Ukrajiny; vzhledem k tomu, že užší spolupráce mezi EU a USA v záležitostech souvisejících s Ukrajinou by byla prospěšná;

N.     vzhledem k tomu, že ukrajinský parlament přijal dne 23. prosince 2014 usnesení o zrušení neutrálního statusu země; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat užší vztahy mezi Ukrajinou a EU a Ukrajinou a NATO;

1.      vítá silný politický závazek prezidenta Porošenka, premiéra Jaceňuka a předsedy parlamentu Grojsmana ke vzájemné spolupráci a dalšímu rozšíření rozsáhlého reformního procesu;

2.      vyzývá orgány EU, aby důrazně a efektivně reagovaly na krizi, v níž Rusko opomíjí svobodu, demokracii, suverenitu, územní celistvost a právní stát; poukazuje na to, že odpověď založená na appeasementu by povzbudila Rusko k tomu, aby rozšířilo svou taktiku hybridní války i do dalších zemí;

3.      ostře odsuzuje agresivní a expanzivní politiku Ruska, která představuje hrozbu jednotě a nezávislosti Ukrajiny a samotné Evropské unie, a ruskou vojenskou intervenci na ukrajinském území a jeho okupaci, včetně ilegální anexe Krymského poloostrova, která proběhla v rozporu s mezinárodním právem a závazky, které Rusku plynou z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu OBSE a Budapešťského memoranda z 5. prosince 1994 a Minské dohody z 5. září 2014; zdůrazňuje, že neexistuje žádný argument pro použití vojenské síly v Evropě na obranu takzvaných historických a bezpečnostních důvodů nebo na ochranu osob, kterým se říká „krajané žijící v zahraničí“; žádá Rusko, aby dodržovalo své vlastní závazky a všemožně usilovalo o plné uplatňování těchto dohod v dobré víře, a připravilo tak cestu skutečnému mírovému procesu;

4.      uvědomuje si, že poskytováním podpory Ukrajině Evropská unie rovněž dlouhodobě zajišťuje svou vlastní bezpečnost; zdůrazňuje, že diplomatické úsilí EU musí být spojeno se snahou o zmírnění konfliktu, aniž by přitom EU jakkoli slevila ze svých hodnot; uvědomuje si, že EU musí být připravena podpořit členské státy na vnějších hranicích EU, kterým by se mělo dostat stejné míry bezpečnosti jako všem ostatním členským státům;

 

5.      vyzývá EU, aby ponechala v platnosti omezující opatření proti ruským občanům a separatistům a proti subjektům odpovědným za destabilizaci regionu, zejména na nadcházejícím zasedání Rady v březnu 2015, dokud Rusko nebude plně dodržovat veškeré své závazky, které přijalo v Minsku, zejména pokud jde o plné a bezpodmínečné stažení všech ruských vojáků, ilegálních ozbrojených skupin, vojenského vybavení, ozbrojenců a námezdných vojáků, a o stálé monitorování a ověřování ukrajinsko-ruské hranice zvláštní monitorovací misí OBSE a výměnu všech zajatců, včetně Nadiji Savčenkové, a dokud Rusko nezmění svůj kurz na Ukrajině; pokud by došlo k jakýmkoli dalším ruským akcím destabilizujícím Ukrajinu, vyzývá Evropskou radu, aby přijala další omezující opatření a rozšířila jejich rozsah i na jaderné odvětví a aby omezila schopnost ruských subjektů provádět mezinárodní finanční transakce;

 

6.      zdůrazňuje, že politické a diplomatické vztahy s Ruskem musí zůstat zachovány, aby bylo možné dosáhnout diplomatického řešení konfliktu, a podporuje proto „ženevský formát“ a „normandský formát“ jednání, pokud bude možné dosáhnout hmatatelných výsledků;

7.      zdůrazňuje, že Evropský parlament vyslal k předčasným parlamentním volbách, které na Ukrajině proběhly dne 26. října 2014, volební pozorovatelskou misi, která spolu s ostatními mezinárodními organizacemi dospěla k závěru, že volby proběhly v souladu s mezinárodně uznávanými standardy navzdory náročným podmínkám; vítá výsledky předčasných parlamentních voleb ze dne 26. října 2014, jakož i to, že reformistická a proevropská vláda přijala program rozsáhlých reforem; konstatuje, že ukrajinské orgány získaly v tomto roce dvojí legitimitu prostřednictvím prezidentských a parlamentních voleb, a mohou tedy rychle přikročit k reformám s odhodláním dosáhnout modernizace a rozvoje země;

8.      zdůrazňuje, že uplatnění dohody o AA/DCFTA by se mělo stát plánem na rychlé provedení nezbytných reforem, které musí proběhnout naprosto nezbytně navzdory složitým válečným podmínkám v části Luhanské a Doněcké oblasti; znovu poukazuje na potenciální prospěch, který by Rusko mohlo mít z uplatnění AA/DCFTA díky posílení obchodu a hospodářské činnosti a díky vyšší stabilitě ve svém sousedství; zdůrazňuje, že Rusko nemá důvod kritizovat dohodu mezi EU a Ukrajinou ani reagovat bezdůvodnými obchodními omezeními a vojenskou agresí; poukazuje na význam hlubokých a rozsáhlých reforem v hospodářské, sociální a politické oblasti na základě sociálně tržní ekonomiky s nezávislým soudnictvím, právním státem, vyšší transparentností a bojem proti všudypřítomné korupci; opakuje, že je ochoten poskytnout při uplatňování těchto nezbytných reforem svou podporu;

9.      je připraven se více zapojit do podpory činnosti ukrajinského parlamentu týkající se evropských záležitostí; zdůrazňuje, že budoucí parlamentní výbor pro přidružení by měl ve své činnosti usilovat o posilování demokracie a viditelnosti EU na Ukrajině a mohl by sloužit jako rámec pro poskytování bilaterální pomoci ze strany parlamentů členských států EU;

10.    vyzývá k tomu, aby Skupina na pomoc Ukrajině (Ukraine Support Group) Evropské komise poskytovala technickou pomoc Ukrajině rychleji a ve větším rozsahu, včetně vysílání poradců z orgánů a členských států EU; zdůrazňuje, že tato pomoc má zásadní význam, neboť reformy mohou účinně proběhnout pouze tehdy, dojde-li k posílení správních kapacit; vyzývá ukrajinské orgány, aby zřídily ministerstvo nebo úřad pro evropskou integraci a koordinaci pomoci a mezirezortní koordinační výbor na vysoké úrovni, který by byl vybaven pravomocemi k účinnému monitorování a kontrole pokroku v konvergenčním a reformním úsilí a mohl by připravovat a koordinovat realizaci nezbytných kroků;

11.    vyzývá vrcholné představitele Ukrajiny, aby usilovali o vymýcení systémové korupce zřízením politicky nezávislého protikorupčního úřadu, který by měl dostatečné pravomoci a zdroje, aby mohl významnou měrou přispět k vybudování dobře fungujících státních institucí;

12.    připomíná, že Rada Evropské unie zrušila dne 16. července 2014 embargo na vývoz zbraní na Ukrajinu, takže již neexistují právní překážky ani jiné námitky, které by členským státům bránily dodávat Ukrajině zbraně pro obranné účely, přičemž takové transakce by mohly být založeny na ujednání typu „půjčka a pronájem“ (lend-lease); domnívá se, že prvořadým úkolem je nyní posílit obranné kapacity Ukrajiny, jak žádají ukrajinské orgány, a hledat cesty, jak pomoci ukrajinské vládě zvyšovat své obranné kapacity a zlepšovat ochranu svých vnějších hranic, k čemuž je třeba využít zkušeností z transformace ozbrojených sil členských států EU, které byly v minulosti členy Varšavského paktu, zejména v rámci již poskytovaných výcvikových misí pro ozbrojené síly v jiných částech světa;

13.    vyzývá Evropskou komisi a komisaře Hahna, aby připravil a do dvou měsíců předložil Evropskému parlamentu komunikační strategii v reakci na ruskou propagandu zacílenou na EU, její východní partnerství a samotné Rusko a aby vyvíjela nástroje, které by EU a jejím členským státům umožnily čelit propagandistické kampani na evropské i vnitrostátní úrovni;

 

14.    zdůrazňuje, že je třeba posílit ukrajinskou občanskou společnost jako hlídacího psa demokracie a informátora a pomáhat státním orgánům při provádění slíbených reforem;

15.    vyzývá Evropskou komisi, aby vyvinula evropský „Marshallův plán“ pro Ukrajinu, který by podpořil nově sestavenou proevropskou vládu a její reformní program; doporučuje, aby tento plán stanovoval priority, konkrétní srovnávací ukazatele a časový harmonogram provádění, díky čemuž bude možné vázat finanční pomoc na konkrétní sektory, v nichž budou probíhat reformy; vítá podpůrný balíček pro Ukrajinu ve výši 11 miliard EUR, který bude poskytnut v průběhu několika příštích let, včetně makrofinanční pomoci a půjčky od MMF, Světové banky a mezinárodních finančních institucí působících v EU; vítá návrh Komise na poskytnutí další finanční pomoci ve výši 1,8 miliard EUR ve formě střednědobých půjček a požaduje reprofilaci ukrajinského dluhu; vyzývá k aktivní účasti ukrajinských odborníků i odborníků z EU, kteří by měli poskytovat nezávislé odborné poradenství a monitorovat proces provádění reforem;

16.    vítá zahájení činnosti poradní mise EU pro reformu civilní bezpečnosti na Ukrajině, která má pomáhat při budování efektivních a důvěryhodných institucí v oblasti civilní bezpečnosti včetně policie a útvarů civilní bezpečnosti, státních zastupitelství a soudů;

17.    vyzývá k větší jednotě a spolupráci mezi členskými státy a jejich východními partnery; vyzývá EU, aby aktualizovala svou bezpečnostní strategii a prohloubila spolupráci s Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) s cílem účinně reagovat na nové bezpečnostní výzvy; vítá, že na posledních summitu NATO spojenci potvrdili svou podporu svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny; uvědomuje si, že Ukrajina čelí nevyhlášené hybridní válce, v níž se objevují prvky kybernetické války, jsou v ní používány jak armádní, tak paravojenské jednotky, propaganda, ekonomický nátlak, vydírání prostřednictvím energetické politiky, diplomacie a politická destabilizace;

18.    vyzývá ukrajinskou vládu a mezinárodní společenství, aby ve vzájemné spolupráci usilovaly o svolání dárcovské konference a investorské konference, díky nimž by bylo možné poskytovat další finanční pomoc, know-how a osvědčené postupy různým odvětvím;

19.    zdůrazňuje význam energetické bezpečnosti Ukrajiny; vítá dohodu mezi EU, Ruskem a Ukrajinou o zimním balíčku pro zabezpečení dodávek plynu z Ruska do března 2015, která byla uzavřena pod vedením bývalého člena Evropské komise pro energetiku Günthera Oettingera; odsuzuje prohlášení ruského ministra pro energetiku Aleksandera Novaka, podle něhož nemá tato trojstranná dohoda závazný charakter, a vyzývá Ruskou federaci, aby dále spolupracovala v dobré víře; vyzývá ukrajinské orgány, aby zvýšily energetickou účinnost Ukrajiny v zájmu co nejlepšího využití jejích zdrojů; vyzývá EU, aby usilovala o vytvoření skutečně společné vnější energetické politiky a o vznik evropské energetické unie; vybízí k plné realizaci vnitřního společného trhu s energií, a to včetně třetího energetického balíčku, k tvrdému postupu v nynějších soudních řízeních proti Gazpromu;

 

20.    zdůrazňuje, že prioritou musí být projekty plynovodů, které povedou k diverzifikaci dodávek energie do EU, a souhlasí tedy se zastavením projektu South Stream; vybízí Evropské energetické společenství, aby stanovilo program spolupráce s Ukrajinou a s jihokavkazskými, středoasijskými, blízkovýchodními a středomořskými zeměmi, jehož cílem by byl rozvoj infrastruktury a propojení mezi EU a jeho východními sousedy nezávisle na ruské plynové geopolitice; uvědomuje si, že stabilní dodávky plynu Ukrajině mají rovněž zásadní význam pro zabezpečení dodávek energie do členských států EU;

21.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv na východní Ukrajině a na Krymském poloostrově, který byl ilegálně anektován a kde jsou Tataři a jiné, zejména náboženské menšiny terčem cíleného porušování lidských práv v důsledku naprostého zhroucení práva a pořádku, a vyzývá k ustavení a vyslání nezávislé pozorovatelské mise v souladu s požadavky oficiálních zástupců krymských Tatarů; poukazuje na význam odpovědnosti a ukončení beztrestnosti jako ústředních prvků úsilí o mír, usmíření a dlouhodobou obnovu; vyzývá EU, aby na Krymu nadále prováděla své projekty podpory občanské společnosti a demokracie na Ukrajině;

22.    zdůrazňuje, že EU by měla spolu s ukrajinskými orgány věnovat více pozornosti humanitární krizi na Ukrajině a řešit katastrofální humanitární situaci, zejména pokud jde o vnitřně vysídlené osoby; vyzývá Evropskou komisi a komisaře Stylianidese, aby připravil rozsáhlou přímou humanitární akci, která měla proběhnout už dávno, a žádá, aby přitom nebyly využívány zprostředkovatelské organizace, nýbrž aby akce probíhala ve formě tzv. „modrých konvojů“ jasně označených tak, aby bylo zjevné, že pocházejí z EU; vyzývá Evropskou komisi, aby plán této akce předložila v příštích šesti měsících Evropskému parlamentu; zdůrazňuje, že Ukrajina potřebuje další finanční pomoc EU, aby se dokázala vypořádat s hlubokou humanitární krizí;

23.    vyzývá EU, aby nadále požadovala od všech zúčastněných stran záruky, že bude neustále zajištěn bezpečný a neomezený přístup na místo zřícení letadla MH17 a poskytla přístup ke všem dalším příslušným zdrojům, které by mohly přispět k vyšetřování; upozorňuje na morální i právní povinnost plně vyšetřit tyto události a postavit pachatele před soud;

24.    zdůrazňuje, že práce zvláštní pozorovatelské mise OBSE má klíčový význam pro zmírnění napětí a přispívá k dosažení míru, stability a bezpečnosti; zdůrazňuje nicméně, že je nutné zvýšit účinky její činnosti na místě, aby dokázala zajistit účinnou kontrolu a ověřování ukrajinsko-ruské hranice při současném zaručení objektivity své činnosti; je přesvědčen, že EU by měla na žádost ukrajinských orgánů rozmístit svou pozorovatelskou misi, která by přispívala k účinné kontrole a monitorování ukrajinsko-ruské hranice; doporučuje, aby byla v rámci SBOP rozšířena spolupráce s ostatními zeměmi východního partnerství;

25.    vyzývá vysokou představitelku Mogheriniovou a komisaře Hahna, aby v rámci svých pravomocí učinili kroky vedoucí k nalezení politického řešení ukrajinské krize, jež by bylo dodržováno všemi zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že toto řešení nesmí vést k „ustrnulému konfliktu“ na východní Ukrajině a na Krymu;

26.    vyzývá Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby rozvíjely plodnou spolupráci se svými protějšky na Ukrajině, neboť rozvinutá samospráva na Ukrajině a efektivní veřejné orgány by pomohly dosáhnout národní jednoty a upevnit demokracii na místní úrovni;

27.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, Radě Evropy a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0025.

Právní upozornění