NÁVRH USNESENÍ o pracovním programu Komise na rok 2015
12.1.2015 - (2014/2829(RSP))
v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
Gianni Pittella, Enrique Guerrero Salom za skupinu S&D
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise z 16. prosince s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910),
– s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí,
– s ohledem na závazky učiněné předsedou Komise Junckerem na plenárním zasedáním Parlamentu dne 15. července 2014 a závazky učiněné všemi kandidáty na komisaře při jejich parlamentních slyšeních,
– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že po příliš mnoha letech úsporných opatření, vysoké a rostoucí nezaměstnanosti, rostoucí nerovnosti a chudobě a snižování sociálních norem hrozí EU dlouhodobý úpadek a ztráta důvěry občanů;
B. vzhledem k tomu, že EU jako politický projekt se nachází na křižovatce svého vývoje a vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize se rozvinuly v politickou krizi s nárůstem extremismu v těměř všech členských státech;
C. vzhledem k tomu, že EU by měla přikládat prvořadý význam oživení důvěry občanů, přinášet udržitelný růst a kvalitní pracovní místa a položit základy pro nový udržitelný model po skončení krize, ve kterém je ve stejné míře zajištěn a vzájemně se podporuje hospodářský a sociální pokrok a pokrok v oblasti životního prostředí;
D. vzhledem k zásadě, že sociální práva nesmí být podřízena hospodářským svobodám a že hospodářský a sociální rozvoj musí být úzce propojen a vzájemně se podporovat;
E. vzhledem k tomu, že daňové úniky a vyhýbání se daňové povinnosti ze strany podniků a jednotlivců a agresivní daňové plánování, které provádějí některé státy, narušují vnitřní trh a oslabují soudržnost a solidaritu;
F. vzhledem k nedávným teroristickým útokům ve Francii, které bolestně připomněly Evropě a celému světu, jak důležitá je tolerance, svoboda projevu, mezikulturní porozumění a snaha předcházet jakékoliv radikalizaci;
Obecná politická hlediska
1. bere na vědomí agendu pro změnu Komise zaměřenou na pracovní místa a růst, lituje však neúspěchu jejího pracovního programu, který se měl náležitě věnovat tomu, na čem záleží Evropskému parlamentu; vyzývá proto Komisi, aby s plným využitím svých pravomocí zaujala vedoucí úlohu a položila základy pro udržitelný hospodářský rozvoj a v zájmu snížení nezaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlou diskusi o budoucnosti Evropy ve všech jejich rozměrech s cílem dosáhnout plnohodnotného politického sjednocení, které by obnovilo její demokratickou legitimitu;
2. podporuje rozsáhlý investiční program na odstranění obrovských investičních mezer v Evropě a na zvýšení jejího růstového potenciálu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se soukromé investice budou uskutečňovat také v oblastech EU, které jsou těžce zasaženy hospodářskou krizí; připomíná důležitost rozpočtových pravidel, které by podněcovaly k investicím, s cílem podpořit účast členských států na připravovaném Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), zvláště formou neutralizace jejich splaceného základního kapitálu a veřejného spolufinancování investičních projektů, včetně projektů financovaných ze strukturálních fondů, v kontextu Paktu stability a růstu; trvá na tom, že je zapotřebí rozvinout investiční strategii EFSI založenou na ambicióznějších projektech zaměřených na vytvoření kvalitních pracovních míst a přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku a zajistit sociální a územní soudržnost v EU;
3. požaduje, aby správa a adekvátní řízení EFSI bylo zajištěno na komunitární úrovni; vyzývá Komisi, aby využila všech rozpětí, která jsou k dispozici v rámci Paktu o stabilitě a růstu, a zajistila tak investice do růstu a pracovních míst;
4. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že pracovnímu programu Komise chybí základní sociální rozměr, což poukazuje na to, že Komise nechápe, jaké dopady krize má v mnoha členských státech; vyzývá Komisi, aby odstranila tento nedostatek a přijala opatření a předložila návrhy, které by doplnily její pracovní program na rok 2015; bere na vědomí zásadu politické diskontinuity, vyjadřuje však znepokojení nad tím, že pokud není tato zásada citlivě a pragmaticky uplatňována, může vést k tomu, že některé zásadní cíle budou oslabeny nebo od nich bude upuštěno, aniž by došlo k řádné politické debatě; zdůrazňuje, že acquis v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí by neměla padnout za oběť programu REFIT;
5. domnívá se, že potřebné strukturální reformy musí být vedeny pokrokovou vizí (například zvýšením prostředků na vzdělávání a celoživotní vzdělávání, které přinesou ekonomický rozvoj, nebo opatřeními v oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení jako záchranná síť pro občany postižené krizí) a nesmí jejich situaci ještě zhoršit nebo zvýšit pravděpodobnost deflace; zastává názor, že tyto reformy by měly vést ke sbližování sociálních a fiskálních politik s cílem snížit nerovné podmínky hospodářské soutěže pro pracovníky EU a pro členské státy;
6. požaduje reálné změny v daňové politice EU a naléhavě vyzývá Komisi, aby zakročila proti daňovým podvodům, daňových únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování na úrovni EU i na celosvětové úrovni; vítá záměr Komise zahájit akční plán a očekává v krátkém čase rázná a rychlá opatření; vyzývá Komisi, aby připravila dodatečné návrhy pro klíčové oblasti, včetně právních předpisů týkající se uplatňování povinnosti podávat zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí pro zahraniční společnosti ve všech odvětvích a v zemích, ve kterých provozují činnost;
7. vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy pro energetickou unii, jejichž páteří bude energická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a inteligentní sítě, s udržitelným a konkurenceschopným průmyslovým odvětvím EU;
8. žádá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na aktivnější a pružnější migrační politiku EU, která by rozvíjela a zachovávala legální cesty jak pro uprchlíky a žadatele o azyl do EU, tak i pro ekonomické migranty, a aby řešila výzvy v oblasti migrace, kterými je převaděčství a obchod s lidmi;
9. je zásadně proti ohlášenému záměru Komise snížit počet legislativních návrhů, zejména pokud jde o právní předpisy v oblasti kvality ovzduší (vzhledem k tomu, že každý rok umírá 400 000 Evropanů na následky znečištěného ovzduší) a balíček předpisů o odpadech, na kterých spoluzákonodárci začali pracovat teprve nedávno, důrazně odmítá stažení návrhu směrnice o mateřské dovolené;
10. trvá na tom, že pokud v patřičné době budou některé z dalších aktuálně projednávaných legislativních návrhů staženy nebo odloženy, měly by být předloženy k posouzení jejich evropské přidané hodnoty a k důkladné politické analýze zjištěných úskalí, a do šesti měsíců by měly být předloženy alternativní návrhy; domnívá se, že Komise nedodržuje Smlouvu, pokud navrhuje stažení a nahrazení iniciativ, pokud nedojde k dohodě v určité časové lhůtě (např. v případě návrhu nařízení o produkci a označování bioproduktů a návrhu režimu pro dodávky ovoce, zeleniny a mléka pro školy);
11. zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit vazbu mezi vnitřními politikami EU a globálními výzvami v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje (rok 2015 je Evropským rokem rozvoje) a podporovat veřejnou diskusi o obchodních jednáních se Spojenými státy (o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic); připomíná, že rok 2015 by měl být rokem, kdy se EU bude aktivně podílet na znovuobnovení mírového procesu na Blízkém východě;
12. vyjadřuje své rozhořčení nad nedávnými teroristickými činy ve Francii a nad ohrožením svobody projevu; vyjadřuje solidaritu obětem těchto útoků; trvá na tom, že každý z návrhů Komise na posílení bezpečnosti občanů musí prokázat svou přidanou hodnotu a respektovat potřebu zachovat jednotu a prosazovat základní práva a evropské hodnoty demokracie, solidarity a tolerance; vyzývá Komisi, aby předložila opatření na posílení spolupráce mezi bezpečnostními složkami, aby se tak mohlo lépe předcházet takovýmto zločinům, a opatření vedoucí k předcházení radikalizace jakéhokoli typu a ke zlepšení mezikulturního porozumění a sociálně-ekonomické integrace minorit v Evropě;
Sociální rozměr
13. zastává názor, že hlavním cílem nové Komise by mělo být posílení evropského sociálního modelu a zajištění dlouhodobé udržitelnosti tohoto životního standardu, neboť EU se může pochlubit tím, že v tomto ohledu je světovým lídrem;
14. připomíná, že 25 milionů Evropanů, včetně 5 milionů mladých lidí, je nezaměstnaných a že chudoba a sociální vyloučení prudce vzrostly, což s sebou přináší bídu zasahující ty nejzranitelnější skupiny společnosti, zejména pak ženy, mladé lidi, děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby prioritně a bezodkladně řešila problémy týkající se rostoucí nerovnosti mezi členskými státy a regiony, diskriminace na trhu práce, nejisté práce, rostoucí chudoby pracujících a chudoby dětí a sociálního dumpingu, který naprosto odporuje evropským hodnotám a ohrožuje evropský růstový potenciál;
15. vyzývá novou Komisi, aby uskutečnila zásady týkající se práv pracovníků, sociálního dialogu, sociální ochrany, důstojných mezd, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a spravedlivého zdanění, a aby zajistila stejné podmínky pro všechny bez ohledu na pohlaví či etnický původ, jež jsou hlavními pilíři pracovního programu Komise; žádá Komisi, aby zavedla povinné posouzení sociálního dopadu všech budoucích legislativních návrhů; považuje za politováníhodné, že pracovní program Komise nebere v potaz, že rovné příležitosti a rovnost pohlaví jsou v této souvislosti klíčové, zejména pokud jde o mateřskou dovolenou a genderové složení správních rad společností;
16. varuje před nebezpečím sociálního dumpingu a „závodu o nejhorší podmínky“ mezi evropskými pracovníky a sociálními systémy a žádá, aby Komise představila ucelený a udržitelný koncept práva obchodních společností a splnila příslib, který učinila během slyšení v Evropském parlamentu a představila návrh na celkovou revizi směrnice o vysílání pracovníků;
Hospodářské, rozpočtové a environmentální záležitosti
17. věří, že nový investiční plán pro Evropu vypracovaný Komisí (jehož součástí je také Evropský fond pro strategické investice, který je jednou z odpovědí na hrozivé hospodářskou situaci EU), by se měl přednostně zaměřit na dopravní infrastrukturu, energetickou infrastrukturu, digitální, kulturní a tvůrčí odvětví, telekomunikační infrastrukturu, vzdělávání, odborné vzdělávání, výzkum, vědu a inovace a klást značný důraz na energetickou účinnost a dekarbonizaci hospodářství; očekává, že Komise v úzké spolupráci se oběma zákonodárnými orgány vytvoří podrobnou strukturu investičního plánu tak, aby měl co největší dopad na inteligentní investice s vysokou socioekonomickou přidanou hodnotou a co nejvíce podpořil podnikání, růst a tvorbu kvalitních pracovních míst; žádá, aby bylo provádění investičního plánu hodnoceno dvakrát do roka;
18. připomíná ambiciózní cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 a zdůrazňuje nutnost předkládat ambiciózní legislativní návrhy, které zajistí provádění klimaticko-energetického balíčku do roku 2030, zejména za účelem inkluzivního růstu a přechodu k udržitelnému a energeticky účinnému hospodářství; vyzývá Komisi, aby na základě těchto cílů vytvořila nový investiční program EU; očekává, že s ohledem na nadcházející pololetní přezkum strategie budou šířeji zohledněny priority z oblasti sociální a environmentální politiky, které získají stejnou váhu jako hospodářská a finanční hlediska, a bude dosaženo politické a operační koherence mezi strategií a novým investičním plánem; přeje si, aby EU hrála vedoucí úlohu při jednáních o klimatu v rámci 21. konference smluvních stran (COP 21) v Paříži koncem roku 2015;
19. očekává, že Komise urychleně dosáhne zvýšení ceny povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi, aby byly podpořeny a zajištěny dlouhodobé soukromé investice do dekarbonizace a aby byl omezen seznam výjimek pro bezplatné přidělení povolenek v odvětví s únikem uhlíku, čímž se podpoří investice do nového udržitelného energetického modelu;
20. poukazuje na své usnesení o budoucnosti klimaticko-energetickém balíčku do roku 2030 a vyzývá Komisi, aby koncipovala své legislativní návrhy s ohledem na tři závazné cíle týkající se emisí CO2, energetické účinnosti a výroby z obnovitelných zdrojů;
21. žádá vypracování ambiciózní průmyslové politiky EU, která umožní vývoj nového zboží a služeb a restrukturalizaci průmyslových postupů pomocí inovací, a tak modernizaci průmyslu EU a přechod na znalostní, digitální ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku, která účinně využívá zdroje; žádá Komisi, aby posílila opatření podporující vytvoření evropského výzkumného prostoru a aby prosazovala využívání výsledků výzkumu při výrobě komerčního zboží a poskytování služeb a přechod na digitální technologie;
22. vyzývá Komisi, aby ve svém pracovním programu náležitě zohlednila zásadu udržitelného rozvoje, jak je popsána ve Smlouvách a v portfoliu prvního místopředsedy Komise, a aby ji upevnila předložením konkrétních legislativních návrhů;
23. upozorňuje na obrovský potenciál souboru předpisů o odpadech a směrnice o kvalitě ovzduší, neboť mohou mít rozsáhlé a dlouhodobé pozitivní dopady na udržitelný rozvoj a vytváření pracovních míst i významný přínos pro zdraví a životní prostředí; připomíná Komisi, že návrhy týkající se oběhového hospodářství by měly zůstat mezi prioritami programu a měly by být dále rozpracovány, např. by měly být stanoveny závazné cíle pro účinné využívání zdrojů a zavedeny ukazatele pro uhlíkovou stopu a hospodaření s půdou, vodou a materiály; dále Komisi připomíná, že celý soubor opatření o kvalitě ovzduší, včetně směrnice o národních emisních stropech, je mimořádně důležitý a občanům přinese významné zdravotní, hospodářské a environmentální výhody;
24. vyzývá Komisi, aby se zamyslela nad aktuálními problémy v souvislosti se životním prostředím a zdravím, neboť stav životního prostředí negativně ovlivňuje lidské zdraví, a aby předložila plánované strategie, zejména strategii pro endokrinní disruptory, o nichž se zmiňuje 7. akční program pro životní prostředí;
25. s politováním konstatuje, že pracovní program Komise postrádá jakýkoli vzdělávací a kulturní rozměr, jenž by zdůraznil kreativní aspekty růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti evropského systému a průmyslu; vyzývá Komisi, aby zvolila důraznější, průřezový přístup k podpoře digitálního a kulturního průmyslu, jenž by posílil lidská práva a rozvoj kreativity, kultury a vzdělání občanů EU;
26. domnívá se, že je nezbytné, aby Komise pokračovala v návrzích a práci, kterou odvedla v předchozím volebním období v souvislosti s uznáním úlohy a významu sociálního hospodářství a sociálního podnikání v EU; naléhá na Komisi, aby předložila návrhy evropských stanov pro vzájemné pojišťovny a sdružení a revidovaný návrh stanov evropské družstevní společnosti a aby pokračovala v práci na statutu evropské nadace;
27. podporuje záměr Komise vypracovat systém na úrovni EU, který by zajistil, aby daně byly odváděny v zemi, v níž se vytváří zisk; domnívá se, že spravedlivé zdanění bude stimulovat reálnou a udržitelnou ekonomiku, která podporuje růst a vytváření pracovních příležitosti, a připomíná, že boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem by měl být propojen nejen s jednáními o vnitrostátních rozpočtech, ale i s diskusí o vlastních zdrojích EU; vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy při vytváření společných opatření EU namířených proti daňovým rájům, jež zahrnují návrh 14. směrnice o právu obchodních společností, která výslovně vylučuje dělení sídel společností, definuje daňové ráje, sestavuje černou listinu EU a zavádí konkrétní opatření, jež mají za cíl daňové ráje zcela vymýtit;
28. trvá na tom, že nový systém zdanění podniků je nejen nástrojem k dosažení spravedlivé daňové zátěže, ale že by měl mít taktéž za cíl shromáždit nové zdroje na posílení evropské fiskální kapacity; připomíná, že kvůli stávajícím omezením slabého evropského rozpočtu musí EP každý rok výrazně slevovat ze svých priorit v době, kdy jsou zapotřebí adekvátní prostředky na stimulační plán EU;
29. je znepokojen pokračující platební krizí v rozpočtu EU a pokračujícím hromaděním neprovedených plateb; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrh na vytvoření racionálního a udržitelného základu pro rozpočet EU a aby především zreformovala systém vlastních zdrojů EU tak, aby finanční prostředky EU již nebyly tolik ohrožovány národními spory;
30. připomíná, že je naprosto nezbytné zrevidovat víceletý finanční rámec, aby bylo možné provést vlastní reformy a naleznout větší zdroje na provádění navrženého investičního plánu, a že tato reforma by měla být v souladu s přezkumem strategie Evropa 2020 v polovině období a s investičním plánem;
31. žádá Komisi, aby vypracovala hodnocení dopadu případných přínosů systému pojištění v nezaměstnanosti vytvořeném na úrovni Unie nebo eurozóny;
32. vyzývá Komisi, aby v rámci hospodářské a měnové unie (HMU) zajistila potřebné prohloubení hospodářské a sociální spolupráce, aby se v neposlední řadě překonaly rostoucí rozdíly mezi členskými státy eurozóny, které ohrožují udržitelnost HMU, a očekává plné zapojení Parlamentu, pravděpodobně prostřednictvím interinstitucionální dohody; připomíná, že dokončení HMU musí taktéž vést k významnému posílení jejího demokratického rozměru;
33. zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout bankovní unie, konkrétně skrze uplatňování již přijatých pravidel pro jednotné mechanismy dohledu a řešení krizí a zejména vypracováním pravidel potřebných k zajištění dostatečné úvěrové kapacity Jednotného fondu pro řešení krizí bank; v této souvislosti očekává další iniciativy, zejména iniciativy zaměřené na evropský mechanismus pro pojištění vkladů;
34. zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v posilování regulačního rámce pro finanční a bankovní služby, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na stínové bankovnictví;
35. trvá na tom, že zjednodušení technických opatření na ochranu mořských živočichů by se mělo dosáhnout decentralizací, avšak varuje, že by to nemělo znamenat krok zpět k rozhodování na vnitrostátní úrovni; naléhá na Komisi, aby nejen posoudila dopad nařízení o kontrole rybolovu na nově přijatou společnou rybářskou politiku, ale aby rovněž usilovala o jeho přepracování do konce roku 2015;
36. vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že dne 31. března 2015 skončí platnost kvót na mléko, navrhla opatření na vytvoření vyváženého trhu s mlékem, aby se zabránilo nežádoucím sociálním a hospodářským důsledkům a aby se předešlo rizikům ohrožujícím dlouhodobé investice do tohoto odvětví;
Migrace a spravedlnost, základní práva, spotřebitelé a Digitální Evropa
37. vyzývá Komisi, aby k migrační a azylové politice přistupovala holisticky a aby za tímto účelem vytvořila spolehlivé mechanismy solidarity a sdílení finančních nebo jiných povinností mezi členskými státy; očekává, že Komise nejen posílí stávající evropské nástroje, ale že rovněž prozkoumá a navrhne nové způsoby bezpečného a zákonného vstupu na území EU; zastává názor, že tato politika musí zahrnovat partnerství se třetími zeměmi, jež by mělo podpořit bezpečnou mobilitu, demokratizační procesy, společnou správu hranic, boj proti pašování a obchodování s lidmi a společnou ochranu strádajících osob;
38. je znepokojen tím, že Komise nedokázala reagovat na sílící hrozby demokracii a základním svobodám v některých členských státech; žádá, aby byly v této věci podniknuty náležité kroky, zejména aby byl v dotčených členských státech sledován stav základních práv a v celé EU aby byla monitorována svoboda sdělovacích prostředků a dodržování zásad právního státu; očekává, že Komise předloží iniciativy na posílení boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, sexuální orientace nebo identity, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení nebo věku;
39. považuje za nepřijatelné, že se situace evropské romské komunity neustále zhoršuje; žádá, aby byl vypracován jasný akční plán na zmírnění sociálního vyloučení Romů většinovou společností, v jehož důsledku jsou Romové stále více odsouváni na okraj společnosti; zdůrazňuje, že pro romskou problematiku je zapotřebí vypracovat evropskou strategii, která překoná omezení současných vnitrostátních strategií; žádá o důkladné přezkoumání vnitrostátních strategií pro romskou problematiku, aby bylo možné používat referenční kritéria a účinné parametry pro měření stupně protiromských nálad a jejich důsledků napříč členskými státy;
40. vyzývá Komisi, aby důrazněji usilovala o brzké přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech způsobem, který bude slučitelný se základními právy a evropskými hodnotami zakotvenými ve Smlouvách;
41. považuje za politováníhodné, že pracovní dokument Komise se příliš nezabývá tématem občanů EU jako spotřebitelů; trvá na tom, že Digitální Evropa je mnohem širší koncepcí, která se neomezuje jen na jednotný digitální trh, a že všechny návrhy musí zaručovat ochranu spotřebitelů a údajů a současně zohledňovat sociální rozměr, všeobecný přístup, začlenění všech složek populace, neutralitu sítě a kulturní rozmanitost; připomíná, že v souvislosti s digitálními činnostmi je nutné zavést účinný mechanismus EU pro odškodnění a zabývat se prevencí podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem;
42. vyzývá Komisi, aby vypracovala celoevropské komplexní řešení problémů lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, jež by mohlo mít podobu strategie nebo plánu EU pro boj s homofobií a diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity, jak o to opakovaně žádá Parlament a členské státy;
Evropská služba pro vnější činnost, rozšíření a politika sousedství
43. bere na vědomí úsilí Komise o reorganizaci svých struktur, jež by měla rozšířit pravomoci jejího místopředsedy, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nad rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajistit tak lepší propojení zahraničního rozměru politik EU s odbornými kompetencemi Evropské služby pro vnější činnost; trvá na tom, že je třeba zlepšit komunikaci mezi obchodní politikou a politikou sousedství, a žádá Komisi, aby zajistila, aby byla migrační politika v budoucnu formulována vždy s ohledem na rozvojovou politiku;
44. je pevně přesvědčen o tom, že by Komise měla prokázat své odhodlání pokračovat v politice rozšíření tím, že bude intenzivně pracovat na zahájení jednání s Tureckem, Černou Horou a Srbskem o některých přístupových kapitolách a adekvátně řešit problémy v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii (FYROM), Albánii a Kosovu, aby se v roce 2015 dosáhlo konkrétních výsledků na jejich cestě do EU;
45. bere na vědomí, že Komise v lednu 2015 zahájí hodnocení vnitrostátních programů hospodářských reforem zemí v procesu rozšíření, jehož cílem je přizpůsobit jejich správu ekonomických záležitostí měnícímu se evropskému modelu; varuje Komisi, aby se v případě těchto zemí nedopustila téhož omylu a po vládách nepožadovala úsporná opatření, která ochromují hospodářský růst;
46. vyzývá Komisi, aby posílila vztahy s východními sousedy a zemím, jako je Ukrajina, Moldávie a Gruzie, pomohla stabilizovat situaci rozšířením sféry demokracie a sociální spravedlnosti; zdůrazňuje, že jedině demokratické a inkluzivní vlády mohou vytvořit pocit občanské sounáležitosti, který je nepostradatelný k tomu, aby odolaly pokusům o podkopání jejich suverenity;
47. žádá, aby se EU intenzivněji angažovala v úsilí o ukončení konfliktu na Ukrajině a obnovení dialogu s Moskvou; v této souvislosti se domnívá, že sankce mají ruskou vládu přimět ke změně politiky; domnívá se, že zachování, posílení nebo odvolání sankcí závisí na přístupu Ruska a situaci na Ukrajině;
48. plně podporuje úsilí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky o dosažení společného stanoviska EU k uznání Palestinského státu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby jako vlivná činitelka dostála své povinnosti a zahájila ambiciózní a komplexní mírovou iniciativu pro Blízký východ, jež by vycházela zejména z arabské mírové iniciativy;
49. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby aktivně spolupracovala se všemi regionálními a mezinárodními aktéry (zejména s Íránem a Ruskem), které mají vliv na strany syrského konfliktu, aby byli poraženi teroristi Islámského státu a ukončen konflikt v Sýrii;
50. vítá, že se místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zavázala k tomu, že bude věnovat větší pozornost středomořské oblasti; připomíná klíčový význam politiky jižního sousedství; potvrzuje, že tato politika musí být založena na společném rozvoji, má-li být v tomto regionu podpořena stabilita a prosperita; trvá na tom, že je nutné posílit politickou a hospodářskou spolupráci; žádá Komisi, aby podpořila demokratické ambice občanské společnosti;
51. je přesvědčen o tom, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka by měla posílit úlohu EU v Latinské Americe a zkvalitnit a rozšířit její politické a obchodní dohody se zeměmi Latinské Ameriky i probíhající regionální a biregionální integrační procesy;
52. vyzývá Komisi, aby podporovala a vypracovala skutečnou bezpečnostní a obrannou zahraniční politiku, která by řešila konflikty, politickou nestabilitu a korupci a prosazovala bezpečnost, dodržování lidských práv, stabilitu a mírové řešení konfliktů;
Obchod, lidská práva a rozvojová politika
53. sdílí názor Komise, že je třeba pracovat na uzavření vyvážené obchodní dohody s USA, jež bude nástrojem k povzbuzení růstu a tvorby pracovních míst a současně zachová zdravotní, sociální a environmentální normy EU, standardy EU pro ochranu údajů a její kulturní rozmanitost; domnívá se, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by mělo zajistit smysluplný přístup na trh a prosazovat přísné environmentální a sociální normy; zastává názor, že dohoda by neměla obsahovat žádný mechanismus pro řešení sporů mezi investory a státem;
54. považuje za politováníhodné, že pracovní dokument Komise nepočítá s reformou režimu EU pro vývoz zboží dvojího užití; vyzývá Komisi, aby předložila strategický dokument, v němž nastíní cíle širší obchodní politiky EU, tj. nad rámec TTIP; trvá na tom, že všechny obchodní dohody musí obsahovat závazné doložky o pracovních a environmentálních normách;
55. připomíná, že lidská práva jsou jednou z absolutních priorit místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; znovu zdůrazňuje, že je nutné spolupracovat se všemi komisaři na začlenění otázky lidských práv do ostatních oblastí politik, zejména pokud jde o migraci, rozvoj, životní prostředí, správu internetu, obchod, investice, technologie a podnikání;
56. je vážně znepokojen humanitární situací syrských uprchlíků; připomíná, že azylová politika a pomoc uprchlíkům představují klíčové nástroje v oblasti lidských práv, zejména v případě lidí prchajících před konfliktem, a vyzývá Komisi, aby zahájila společnou evropskou strategii, jež syrským utečencům zajistí potřebnou pomoc, a aby za tímto účelem vypracovala evropský plán pro zajištění přístřeší a poměrné rozdělení uprchlíků mezi členské státy;
57. vybízí Komisi, aby využila významné příležitosti, kterou skýtá rok 2015 pro mezinárodní rozvoj, a v celém svém pracovním programu zajistila plnou soudržnost politik ve prospěch rozvoje; žádá Komisi, aby důsledně a seriózně dostála svému závazku v boji proti ebole, která zdůraznila, že je naléhavě nutné předložit a začít uplatňovat akční program pro celosvětové zdraví;
58. je nadále velmi znepokojen omezeními, zejména rozpočtové povahy, s nimiž se Komise potýká při řešení nebývale vysokého počtu souběžných humanitárních krizí, a žádá, aby byla okamžitě přijata návazná opatření k akčnímu plánu EU vypracovanému v rámci Evropského konsenzu o humanitární pomoci;
Transparentnost a pracovní vztahy mezi Parlamentem a Komisí
59. připomíná předsedovi Komise, že se zavázal k transparentní spolupráci s Parlamentem v duchu loajality, vzájemné důvěry a spolupráce a že bude respektovat rovné postavení obou zákonodárných orgánů EU;
60. je zklamán komunikací Komise, zejména tím, jak komunikovala při přípravách prezentace svého pracovního programu na plenárním zasedání dne 16. prosince 2014; vyjadřuje politování nad netransparentním postupem Komise a nad zmatky a nedostatkem relevantních informací před zveřejněním a prezentací pracovního programu; vyzývá proto Komisi, aby obnovila důvěru mezi Komisí a Parlamentem, v níž se Parlament bohužel zklamal;
61. vítá návrh Komise na vytvoření povinného rejstříku lobbyistů na základě interinstitucionální dohody a sděluje, že ochoten zahájit jednání; připomíná však svůj požadavek, aby Komise na základě článku 352 SFEU předložila legislativní návrh na vytvoření povinného rejstříku, jehož součástí bude návrh umožňující povinný rejstřík sestavit řádným legislativním postupem;
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.