NÁVRH USNESENÍ o svobodě projevu v Turecku: nedávné zatýkání novinářů, vedoucích pracovníků ve sdělovacích prostředcích a systematický tlak na sdělovací prostředky
12.1.2015 - (2014/3011(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Marco Affronte, Daniela Aiuto, Dario Tamburrano, Kristina Winberg, Peter Lundgren, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0036/2015
B8‑0040/2015
Usnesení Evropského parlamentu o svobodě projevu v Turecku: nedávné zatýkání novinářů, vedoucích pracovníků ve sdělovacích prostředcích a systematický tlak na sdělovací prostředky
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise o pokroku Turecka za rok 2014,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 13. června 2013 o situaci v Turecku[1] a ze dne 12. března 2014 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2013[2],
– s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/157/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckou republikou („přístupové partnerství“) a na předchozí rozhodnutí Rady o přístupovém partnerství z let 2001, 2003 a 2006,
– s ohledem na nástroj předvstupní pomoci (NPP),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,
– s ohledem na společné prohlášení o policejních raziích a zatýkání zástupců sdělovacích prostředků v Turecku, které dne 14 prosince 2014 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 15. prosince 2014,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že způsob, jakým vláda v prosinci 2013 reagovala na obvinění z korupce, vyvolal značné obavy v souvislosti s nezávislostí soudní moci a oddělením pravomocí;
B. vzhledem k tomu, že při raziích, které proběhly v neděli 14. prosince 2014 v celém Turecku, bylo zadrženo 32 novinářů, včetně novinářů ve vyšších pozicích, vedoucích pracovníků ve sdělovacích prostředcích a scénáristů, kteří byli obviněni ze zřízení a vedení ozbrojené teroristické organizace a z členství v této organizaci;
C. vzhledem k tomu, že terčem těchto zásahů tureckých donucovacích orgánů jsou sdělovací prostředky, které otevřeně kritizují současnou tureckou vládu;
D. vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků je v Turecku dlouhodobým problémem, který vedl k vlnám zatýkání novinářů již v roce 2011 a k zákazu Twitteru a zatýkání uživatelů sociálních médií;
E. vzhledem k tomu, že státní úředníci nadále činí prohlášení, která mají pro sdělovací prostředky zastrašující účinek;
F. vzhledem k tomu, že mezi demonstranty v Turecku sílí obavy ohledně nedostatečného zastoupení menšinových názorů, autoritářského vládního režimu, nedodržování zásad právního státu a řádné správy věcí veřejných a práva na řádné a spravedlivé soudní řízení;
G. vzhledem k tomu, že změny zákona o internetu omezily svobodu projevu na internetu; vzhledem k tomu, že pokusy zakázat sociální média, které později zvrátil ústavní soud, a tlak vyvíjený na tisk, který vede k rozšířené autocenzuře, svědčí o restriktivním přístupu ke svobodě projevu;
H. vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků, spravedlivé soudní řízení a nezávislost soudní moci jsou hlavními prvky každé zdravé demokracie, které jsou zakotveny i v turecké ústavě, a zejména v jejím článku 26, který zaručuje svobodu projevu, a v článcích 27 a 28, které zaručují „svobodu projevu“ a „volné šíření idejí“;
I. vzhledem k tomu, že Turecko má jako kandidátská země na přistoupení k EU povinnost respektovat a prosazovat demokracii a posilovat demokratická a lidská práva a svobody; vzhledem k tomu, že tyto povinnosti by měly být vnímány jako příležitost pro Turecko, aby pokračovalo v modernizaci;
J. vzhledem k tomu, že v roce 2013 získalo Turecko v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) finanční prostředky ve výši 902,9 milionů eur na podporu politických a hospodářských reforem, které by mu umožnily připravit půdu pro práva a povinnosti vyplývající z členství v EU;
K. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda tisku jsou základními zásadami EU;
L. vzhledem k tomu, že zavedením dalších omezení svobody projevu na internetu porušuje Turecko kapitolu 10 dohody o přidružení mezi EU a Tureckem;
1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatýkáním novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků; je přesvědčen, že tyto akce představují pro svobodu projevu v této zemi nepřijatelný krok zpět; je znepokojen velkým počtem vězněných novinářů a četnými probíhajícími procesy s novináři a aktivisty v sociálních médiích;
2. je hluboce znepokojen skutečností, že opatření, která přijaly turecké orgány, jsou v moderní a pluralistické demokracii nepřiměřená a zbytečná; je přesvědčen, že tato opatření oslabují demokratické základy samotného Turecka a pravděpodobně povedou k polarizaci turecké společnosti a k dalšímu zvýšení nedůvěry veřejnosti ve schopnost státu prosazovat lidská práva;
3. vyzývá k okamžitému propuštění všech zadržovaných novinářů, aktivistů v sociálních médiích a pracovníků ve sdělovacích prostředcích; žádá o uplatnění zásady presumpce neviny; vyzývá k provedení nezávislého a transparentního vyšetřování a žádá, aby všichni zadržovaní měli neomezený přístup k obhájcům dle jejich volby;
4. je znepokojen závažným zhoršením situace svobody tisku v celé zemi a systematickým cenzurováním tureckých sdělovacích prostředků včetně internetu; žádá tureckou vládu, aby dodržovala zásadu svobody tisku; zdůrazňuje, že skutečná svoboda projevu a nezávislý tisk, jakož i svobodný a necenzurovaný internet jsou zásadními prvky skutečně demokratické, svobodné a pluralistické společnosti;
5. vyzývá turecké orgány, aby zaručily a dodržovaly lidská práva a základní svobody, zejména svobodu projevu a svobodu tisku, a aby zajistily participativní politickou kulturu, která zohledňuje názor opozice, menšin, občanské společnosti a žen v rozhodovacím procesu, a vytvořily tak skutečnou demokratickou politickou kulturu plně respektující různé názory a stanoviska;
6. v této souvislosti poukazuje na zásadní úlohu soudní moci při ochraně a posilování svobody tisku a sdělovacích prostředků; připomíná, že zásada oddělení pravomocí by v moderním demokratickém státě měla hrát klíčovou úlohu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad vměšováním vlády do činnosti soudní moci; vyzývá turecké orgány, aby zaručily skutečnou rovnováhu mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí;
7. naléhavě vyzývá EU, aby uskutečnila konkrétní kroky v reakci na zásahy vůči sdělovacím prostředkům, neúměrné použití síly ze strany turecké policie vůči demonstrantům, rozšířené převádění policejních důstojníků, soudců a státních zástupců na jiná místa a jejich propouštění poté, co někteří významní členové vlády byli obviněni z korupce; vyzývá EU, aby pozastavila jednání s Tureckem o přistoupení do doby, než budou v této zemi fungovat demokratické instituce a budou dodržovány zásady právního státu a základní svobody;
8. naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby ve spolupráci se všemi politickými činiteli usilovala o posílení svobody sdělovacích prostředků a politické plurality ve státních institucích a aby jednala v souladu se zásadami právního státu a s lidskými právy; znovu vyzývá k přijetí nového zákona o sdělovacích prostředcích, který by zaručil svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turecké republiky.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0277.
- [2] Přijaté texty, P7_TA(2014)0235.