NÁVRH USNESENÍ o svobodě projevu v Turecku – nedávném zatýkání novinářů a vedoucích pracovníků sdělovacích prostředků a systematickém tlaku na sdělovací prostředky
12.1.2015 - (2014/3011(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Renate Sommer, Cristian Dan Preda, Arnaud Danjean, Jacek Saryusz-Wolski, Elmar Brok, Andrej Plenković, Tunne Kelam, David McAllister, Philippe Juvin, Michael Gahler, Michaela Šojdrová, Artis Pabriks, Barbara Matera, Davor Ivo Stier, Claude Rolin, Dubravka Šuica, Giovanni La Via, Pascal Arimont, Ivana Maletić, Lara Comi za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0036/2015
B8‑0043/2015
Usnesení Evropského parlamentu o svobodě projevu v Turecku – nedávném zatýkání novinářů a vedoucích pracovníků sdělovacích prostředků a systematickém tlaku na sdělovací prostředky
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předcházející usnesení o Turecku,
– s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti ze dne 16. prosince 2014,
– s ohledem na prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 15. prosince 2014,
– s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a komisaře odpovědného za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 14. prosince 2014,
– s ohledem na zprávu o pokroku Turecka za rok 2014 ze dne 8. října 2014,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 14. prosince turecká policie zatkla novináře a členy vedení sdělovacích prostředků, včetně šéfredaktora deníku Zaman Ekrema Dumanlıho a generálního manažera skupiny Samanyolu Broadcasting Hidayeta Karacy; vzhledem k tomu, že soudní příkaz vydaný soudcem z Istanbulu, uvádí, že je proti nim vedeno trestní vyšetřování kvůli zakládání organizace, která se „nátlakem, zastrašováním a hrozbami pokoušela chopit státní moci“, což činila „pomocí lží, připravování lidí o svobodu a padělání dokumentů“;
B. vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2014 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření uvedli, že „policejní razie a zatčení řady novinářů a představitelů sdělovacích prostředků se neslučují se svobodou sdělovacích prostředků“; vzhledem k tomu, že „očekávají, že bude prosazena zásada presumpce neviny“, a připomínají „nezadatelné právo na nezávislé a transparentní vyšetřování v případě jakýchkoli údajných provinění, při němž jsou plně respektována práva obžalovaných osob“;
C. vzhledem k tomu, že část osob zatčených v prosinci 2014 byla propuštěna; vzhledem k tomu, že dne 19. prosince 2014 oznámil istanbulský soud podmínečné propuštění Ekrema Dumanlıho, kterému byl zároveň do uzavření vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu vydán zákaz vycestovat, ovšem současně oznámil, že Hidayet Karaca bude až do ukončení vyšetřování zadržován; vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2014 zamítl istanbulský soud námitky státního zástupce proti propuštění Ekrema Dumanlıho a sedmi dalších osob;
D. vzhledem k tomu, že ve zprávě o pokroku Turecka za rok 2014 Komise konstatuje, že byly učiněny pozitivní kroky, neboť byl přijat akční plán pro předcházení porušování Evropské úmluvy o lidských právech a byla omezena délky vazby, v důsledku čehož bylo mnoho novinářů propuštěno z vazby; vzhledem k tomu, že Komise zároveň konstatuje, že byly přijaty právní předpisy dále omezující svobodu projevu, a to i na internetu, a že v praxi bylo uplatňování této svobody a svobody tisku ve skutečnosti omezeno;
E. vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2014 Rada opět zdůraznila význam, který přikládá vztahům EU s Tureckem, a přivítala pokračující provádění reforem přijatých v předchozích letech, zejména pak opatření uvedená v demokratizačním balíčku ze září roku 2013 a v akčním plánu pro předcházení porušování Evropské úmluvy o lidských právech; vzhledem k tomu, že Rada vyjadřuje politování nad tím, že reakce vlády na údajné případy korupce z prosince roku 2013 vzbuzuje vážné pochybnosti ohledně nezávislosti a nestrannosti soudů a je důkazem rostoucí netolerance vůči politické opozici, protestům veřejnosti a kritickým sdělovacím prostředkům;
1. odsuzuje nedávné policejní zásahy a zadržování řady novinářů a představitelů sdělovacích prostředků v Turecku; zdůrazňuje, že tyto akce vzbuzují pochybnosti ohledně respektování svobody sdělovacích prostředků, která je jednou z klíčových zásad demokracie;
2. podtrhuje skutečnost, že řada ustanovení v tureckém právním řádu a to, jak je vykládají soudci, nadále omezuje svobodu projevu, včetně svobody sdělovacích prostředků; připomíná, že svoboda projevu a pluralita sdělovacích prostředků patří k hlavním evropským hodnotám a že nezávislý tisk je pro demokratickou společnost naprosto nepostradatelný, jelikož občanům umožňuje, aby se aktivně a informovaně účastnili rozhodovacích procesů, čímž se posiluje demokracie; je hluboce znepokojen počtem novinářů držených ve vazbě, a vyzývá turecké soudní orgány, aby tyto případy co nejdříve přezkoumaly a řešily; zdůrazňuje, že pokrok v jednáních závisí na dodržování zásad právního státu a základních práv; zdůrazňuje skutečnost, že Turecko nese odpovědnost za zajištění dodržování zásad právního státu a základních lidských práv;
3. konstatuje, jak zdůrazňuje zpráva o pokroku Turecka za rok 2014, že soudní stíhání novinářů a spisovatelů, četné případy propouštění novinářů a také skutečnost, že vlastnictví velké části sdělovacích prostředků je v rukou podnikatelských konglomerátů, nadále vedou k tomu, že majitelé sdělovacích prostředků a novináři praktikují rozsáhlou autocenzuru, která se vztahuje i na témata veřejného zájmu, jako jsou obvinění z korupce;
4. naléhavě vyzývá Turecko, aby pracovalo na reformách, které by měly zajistit náležité fungování systému brzd a protiváh, který plně zaručuje svobody, včetně svobod myšlení, projevu a sdělovacích prostředků, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv;
5. zdůrazňuje, jak uvedla Rada ve svých závěrech ze dne 16. prosince 2014, že nástroj předvstupní pomoci (NPP II) na období 2014–2020 zavádí větší soudržnost mezi finanční pomocí a celkovým pokrokem při naplňování předvstupní strategie; zdůrazňuje, že jak uvádí orientační strategický dokument pro Turecko (2014–2020) ze dne 26. srpna 2014, se od Turecka očekává zlepšení v oblasti dodržování základních práv a svobod mimo jiné v klíčové oblasti svobody projevu (včetně svobody sdělovacích prostředků);
6. bere na vědomí přijetí akčního plánu pro předcházení porušování Evropské úmluvy o lidských právech, jenž předpokládá revizi některých ustanovení tureckého trestního zákoníku, která omezují svobodu projevu a svobodu tisku, a to v oblastech, v nichž podle Evropského soudu pro lidská práva Turecko Evropskou úmluvu o lidských právech porušuje;
7. poznamenává, že tento akční plán nepočítá s revizí příslušných ustanovení protiteroristického zákona nebo trestního zákoníku, které jsou využívány k omezování svobody projevu; zdůrazňuje, že je nutné, aby reforma těchto zákonů byla prioritou;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a vládě a parlamentu Turecka.