Postup : 2015/2530(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0122/2015

Předložené texty :

B8-0122/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 11/02/2015 - 9.18
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0032

NÁVRH USNESENÍ
PDF 148kWORD 89k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0122/2015
4.2.2015
PE547.526v01-00
 
B8-0122/2015

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o opatřeních souvisejících s terorismem (2015/2530(RSP))


Sophia in ‘t Veld, Javier Nart za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o opatřeních souvisejících s terorismem (2014/2530(RSP))  
B8‑0122/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“(1),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích(2),

–       s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–       s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU vypracované Europolem (iOCTA 2014),

–       s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) v roce 2013 vypracované Europolem,

–       s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny zřízené podle článku 29 o uplatňování koncepce nezbytnosti a přiměřenosti a ochraně údajů v oblasti prosazování práva,

–       s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(3),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu americké agentury NSA pro sledování, subjektech členských států pro sledování a o jejich dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(4),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2011/220/SVV(5),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)365),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU(6),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že dodržování základních práv a principů právního státu je zásadním prvkem úspěšné politiky boje proti terorismu;

B.     vzhledem k tomu, že nedávné tragické události v Paříži jsou připomínkou toho, že Evropská unie čelí soustavné teroristické hrozbě, jejíž podoba se mění a která se za poslední desetiletí zhmotnila v několika členských státech EU, přičemž teroristické útoky nemířily pouze na lidi, ale i na hodnoty a svobody, na nichž je Unie založena;

C.     vzhledem k tomu, že bezpečnost je jedním z práv garantovaných Listinou základní práv EU, což si zasluhuje otevřenou a transparentní debatu, na jejímž základě by se mělo dosáhnout klíčového cíle, kterým je zaručení bezpečnosti pro všechny obyvatele a zajištění toho, aby opatření, která bude třeba za tímto účelem přijmout, byla akceptována na právní úrovni a ze strany veřejnosti;

D.     vzhledem k tomu, že boj proti terorismu a radikalizaci vedoucí v dlouhodobém horizontu k násilí, by měl mít plošnou podporu na všech úrovních, která by se měla zakládat mimo jiné na politikách soudržnosti, vzdělávání a v širším pojetí pak na sociálních a hospodářských politikách;

E.     vzhledem k tomu, že teroristická hrozba v EU má vnitřní i vnější rozměr;

F.     vzhledem k tomu, že rozsah nebezpečí, které Unii hrozí, vyžaduje reakci, jež by jasně stanovila nejvhodnější míru zásahu a zároveň, bude-li to třeba, nevylučovala případnou úpravu Smlouvy, přičemž je třeba mít na paměti nutnost zajistit mechanismy demokratické kontroly na všech úrovních; vzhledem k tomu, že v situaci, kdy neexistuje jasná definice konceptu národní bezpečnosti, se opakovaně stalo, že členské státy omezily sdílení expertních údajů a informací a rozšiřování spolupráce na evropské úrovni, a to z toho důvodu, že předmětná záležitost – bezpečnost – spadá výhradně do jejich pravomocí;

G.     vzhledem k tomu, že pachatelé všech útoků, k nimž za posledních deset let došlo, byli vedeni v evidenci několika zpravodajských služeb a v některých případech i přímo v evidenci policejních orgánů a že byly jednoznačně zaznamenány nedostatky ve sdílení a předávání dostupných informací mezi jednotlivými orgány, ať už na vnitrostátní či evropské úrovni; vzhledem k tomu, že informace, které jednotlivé členské státy mají o teroristických hrozbách, jsou fragmentární, což znemožňuje je v plné míře využít;

H.     vzhledem k tomu, že v důsledku toho, že ve zpravodajských službách se nyní více prostředků soustředí na plošné shromažďování údajů a vytváření různých databází, které shromažďují výsledky programů masového sběru dat, což ovlivňuje kapacitu těchto služeb z hlediska zpravodajské operativní práce, tj. nástroje, kterého se, jak ukázaly zkušenosti z posledních útoků, zásadním způsobem nedostává;

I.      vzhledem k tomu, že rychle se vyvíjející povaha závažného přeshraničního zločinu, jako je terorismus, opakovaně poukázala na limity evropské policejní a soudní spolupráce, které jsou důsledkem nedostatečné integrace spolupráce donucovacích orgánů a omezené harmonizace soudních postupů nutných pro účinné stíhání pachatelů;

J.      vzhledem k tomu, že preventivní strategie boje proti terorismu by se měly zakládat na různorodém přístupu zaměřeném na přímé předcházení přípravy útoků na území EU a také na integraci potřeby řešit bazální příčiny terorismu, např. prostřednictvím potírání radikalizace vedoucí k násilí, reakce na teroristickou propagandu, řešení nedostatků v sociálním začleňování a identifikace kritických faktorů;

K.     vzhledem k tomu, že protiteroristická opatření přijatá v EU po 11. září 2001 nebyla v některých případech provedena účinně nebo kvůli konkrétním okolnostem doprovázejícím jejich přijetí dostatečně nezohledňovala nutnost zaručit všechna základní práva a omezit jakékoli možné zásahy do těchto práv na základě dodržování zásad nezbytnosti a proporcionality ve vztahu ke sledovaným cílům; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ve věci společně posuzovaných případů C-293/12 a C-594/12 prohlásil směrnici o uchovávání údajů za neplatnou;

L.     vzhledem k tomu, že v souladu s řádnou legislativní praxí by přijetí nových nástrojů boje proti terorismu mělo předcházet důkladné posouzení stávajících nástrojů a jejich provádění, na jehož základě by byly odhaleny nedostatky v používání těchto nástrojů a mezery v právních předpisech, které je třeba dále řešit;

1.      vyjadřuje hlubokou soustrast obětem nedávných teroristických útoků v Paříži a jejich rodinám i obětem terorismu na celém světě; vyzývá všechny členské státy, aby ve svém právu účinně a urychleně provedly směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

2.      vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly nový plán boje proti terorismu, který zajistí účinnou reakci na stávající hrozby a faktickou bezpečnost všem obyvatelům a zaručí práva a svobody, které představují principy, na nichž evropský projekt stojí;

3.      především zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Evropská unie, její členské státy a partnerské země založily svou strategii boje proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie zaměřená na boj proti mezinárodnímu terorismu by se měla v první řadě soustředit na prevenci, a upozorňuje, že je nutné prohlubovat dialog, toleranci a porozumění mezi různými kulturami a náboženstvími;

4.      opakuje svou výzvu Komisi a Radě, aby využily postup stanovený článkem 70 SFEU ke komplexnímu posouzení protiteroristických a s nimi souvisejících opatření EU, aby zejména posoudily provádění těchto opatření v právu a praxi členských států, míru spolupráce členských států s agenturami EU, především s agenturami Europol a Eurojust, v dotyčné oblasti a odpovídajícím způsobem zhodnotily přetrvávající slabiny a aby toto posouzení zveřejnily společně s Evropským programem bezpečnosti;

Nutnost zpravodajské spolupráce a sdílení informací na úrovni EU

5.      vyzývá ke zřízení evropského orgánu pro sdílení, výměnu a aktivní předávání informací vnitrostátních zpravodajských služeb s dlouhodobým cílem zavést povinné sdílení údajů vnitrostátních zpravodajských služeb o teroristických hrozbách;

6.      poukazuje na to, že se musí jasně rozlišovat mezi činností policie a zpravodajskou činností pro účely vnitrostátní bezpečnosti; trvá na tom, aby zřízení takového orgánu bylo podloženo vypracováním řádného právního základu ve Smlouvě a právního rámce, který bude zahrnovat záruky dodržování občanských práv a mechanismy demokratického dohledu;

7.      vyzývá členské státy optimálním způsobem využívaly stávající platformy, databáze a systémy včasného varování na evropské úrovni, jako je Schengenský informační systém (SIS), Informační systém Europolu (EIS), kontaktní místo Europolu pro cestující a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS);

8.      trvá na tom, aby se v zájmu zvýšení účinnosti těchto stávajících nástrojů uložily členským státům další povinnosti, včetně povinnosti sdílet informace týkající se závažných trestných činů a terorismu prostřednictvím hlášení v systému SIS;

9.      zdůrazňuje, že přijetí jakéhokoli budoucího nástroje, jenž by se týkal shromažďování, zpracovávání a ukládání osobních údajů pro účely policejní práce, by se mělo zakládat na komplexním rámci, jenž by měl být pro tyto účely jasně definován;

10.    vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj návrh právního rámce pro shromažďování údajů ze jmenné evidence cestujících v EU tak, aby byl v souladu s primárními právními předpisy EU a aby odrážel nejnovější judikaturu v této oblasti; vyzývá k rychlému a současnému přijetí souboru opatření na ochranu údajů, a to mimo jiné prostřednictvím schválení všeobecného přístupu v Radě, který bude v souladu s minimálními normami stanovenými ve směrnici 95/46/EU;

11.    trvá na tom, že veškeré budoucí nástroje, které se budou týkat shromažďování osobních údajů, by měly respektovat zásady nezbytnosti a proporcionality;

Rozšíření kapacit vnitřní bezpečnosti a kapacit pro prosazování práva

12.    uznává, že je nutné posílit spolupráci mezi donucovacími orgány a rozšířit úlohu Europolu; vyjadřuje v této souvislosti svou ochotu spolupracovat s Radou na dosažení dohody o obnoveném právním rámci pro Europol;

 

13.    vyzývá Komisi, aby zvážila návrh na zřízení evropského protiteroristického střediska v rámci Europolu, který bude obdobou Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3);

14.    vyzdvihuje skutečnost, že je stejně nezbytné, aby vnitrostátní právní předpisy zajišťovaly profesionalitu policejních složek a aby kontrolní a policejní činnost byla v souladu se základními právy na evropské i vnitrostátní úrovni; vítá v této souvislosti návrh Komise týkající se obnoveného právního rámce pro Evropskou policejní akademii (CEPOL);

15.    trvá na tom, že schengenské acquis by mělo být zachováno a že by se mělo bránit jakýmkoli politickým pokusům o využití stávající bezpečnostní hrozby k narušení svobody pohybu;

16.    vyzývá členské státy, aby plně využívaly veškeré již dostupné nástroje k zabezpečení schengenského prostoru a území EU, včetně kontrol cestovních dokladů všech osob, bez ohledu na jejich státní příslušnost, na vnějších hranicích EU s cílem zjistit jejich totožnost a včetně nahlížení do příslušných databází při každé kontrole v souladu s volnou interpretací schengenského hraničního kodexu;

17.    zdůrazňuje, že je třeba řešit i otázku souhlasu rodičů s cestou jejich nezletilého dítěte mimo členský stát jejich bydliště, který je v EU v současnosti vyžadován nekonsistentně, a že je třeba posoudit, zda získání takového souhlasu má být na úrovni EU povinné;

18.    vyjadřuje politování nad tím, že Rada odmítá učinit další kroky směrem k navrhované komplexní strategii pro kybernetickou bezpečnost, která zosobňuje vizi EU, pokud jde o to, jak možná nejlépe čelit kybernetickým útokům a reagovat na ně;

Úprava evropského soudního rámce za účelem řešení závažných přeshraničních trestných činů

19.    zdůrazňuje, že má-li soudní rámec na evropské úrovni zajišťovat účinné potírání závažné přeshraniční kriminality, jako je terorismus, je třeba jej upravit a modernizovat; podporuje v této souvislosti účinný legislativní proces zaměřený na návrh neprodlené reformy Eurojustu, kterou se rozšíří výměna informací o osobách trestně stíhaných a usvědčených z trestných činů;

20.    domnívá se, že by se měla prozkoumat možnost zavést povinnost oznamovat Eurojustu všechna trestní stíhání spojená s terorismem a že je nutno posílit synergii mezi Eurojustem a Europolem v rámci jejich příslušných pravomocí;

21.    je přesvědčen, že opatření na posílení Eurojustu musí být přijata spolu s návrhem na zřízení úřadu evropského veřejného žalobce;

22.    požaduje pro úřad evropského veřejného žalobce širší mandát, který by zahrnoval pravomoci v určitých kategoriích závažné přeshraniční trestné činnosti, jako je terorismus a organizovaný zločin, což umožní efektivnější právní reakci a účinnější prevenci ze strany soudů;

23.    oceňuje, že bude na evropské úrovni přijat aktualizovaný právní rámec pro praní špinavých peněz, což je zásadní krok, jenž je třeba uskutečnit na všech úrovních, má-li se zajistit jeho účinnost a zakročit proti významnému zdroji financování teroristických organizací;

24.    trvá na tom, že v rámci komplexní strategie, která se účinně zaměřuje na různé zdroje finančních prostředků, jež v současnosti podporují teroristické organizace a projekty, je nutné zefektivnit monitorování a boj proti financování terororismu, organizovanému zločinu a nelegálnímu obchodování;

25.    vyzývá k přezkumu směrnice o střelných zbraních (směrnice 91/477/EHS pozměněná směrnicí 2008/51/ES) s cílem zefektivnit výměnu informací v této oblasti a lépe koordinovat evropskou reakci na tento jev; domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované trestné činnosti by jednou z priorit EU mělo být potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi;

Boj proti základním příčinám terorismu a radikalizace vedoucí k násilí

26.    zdůrazňuje, že současná diskuse o posílení bezpečnostních a kontrolních opatření v rámci boje proti terorismu nesmí být jedinou prioritou budoucí evropské reakce; vyzdvihuje skutečnost, že nutnost předcházet radikalizaci vedoucí k násilí a bojovat proti ní má zásadní význam, má-li být dosaženo dlouhodobého cíle ochrany Evropské unie před teroristickými hrozbami;

27.    vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při potírání faktorů podílejících se na radikalizaci a extremismu vedoucímu k násilí a při vytváření preventivních strategií zasahujících do oblasti vzdělávání a usilujících o sociální začlenění, potírání diskriminace a dialog mezi kulturami a náboženstvími;

28.    vyzývá k přijetí doporučení Rady ohledně vnitrostátních strategií prevence proti radikalizaci vedoucí k násilí, na jehož základě by se zakročilo proti širokému spektru faktorů podněcujících k radikalizaci a členským státům by se poskytla doporučení ohledně vytvoření programů zaměřených na radikály vracející se z boje do země, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;

29.    je přesvědčen, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podmínkám ve věznicích a detenčních zařízeních a přijetí zvláštních opatření zaměřených na problém radikalizace v tomto prostředí;

30.    vyslovuje se pro přijetí evropské strategie boje proti teroristické propagandě, radikálním sítím a rekrutování na internetu, přičemž je třeba stavět na dosavadních snahách a opatřeních, jež již byla v tomto směru přijata na mezivládní či dobrovolné bázi s cílem prohloubit výměnu osvědčených postupů a úspěšných metod v této oblasti a přispět k rozvoji protiargumentace, jež by měla působit na osoby, na něž se organizátoři náboru zaměřují;

31.    je pevně přesvědčen o tom, že preventivní strategie by se měly mimo jiné zaměřovat i na podporu vůdců komunit, kteří prosazují deradikalizaci, přičemž hlavní pozornost by se měla věnovat politikám zaměřeným na místní a komunitní úroveň, včetně vypracovávání a produkce protiargumentačních a komunikačních strategií pro specifické cílové skupiny;

32.    trvá na tom, že chceme-li, aby strategie zaměřená na základní příčiny terorismu a radikalizace vedoucí k násilí byla efektivní a důvěryhodná, musí vycházet i ze zřetelného důrazu na základní hodnoty, na nichž se Unie zakládá; vyzývá v této souvislosti k přijetí paktu EU o demokratické správě, kterým by se zřídil závazný a postupně uplatňovaný nástroj zajišťující účinný soulad se zásadami demokracie a základními právy uvnitř EU;

33.    vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi subjekty zainteresovanými na správě internetu s cílem stanovit na úrovni EU společné normy a vymezit bezpečnostní reakci na teroristické kybernetické trestné činy, aniž by došlo ke fragmentaci internetu;

34.    doporučuje zřízení řídící skupiny složené z odborníků a zástupců společností, kteří by vypracovali koordinované strategické řešení problémů týkajících se přístupu, odstranění obsahu a spolupráce s policií a soudními orgány, a doporučuje rovněž, aby EU následně stanovila pro společnosti soubor jednotných norem, které by se týkaly provádění politik pro záležitosti přístupu, obsahu a odstraňování obsahu jednotným způsobem;

35.    zdůrazňuje, že protiteroristická strategie zaměřená na internet musí zajišťovat, že lidská práva a základní svobody, jako je právo na soukromí, ochrana údajů, spravedlivý proces a právní nápravu, budou chráněny ve stejné míře „online“ i „offline“;

Přijetí vnější strategie EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu

36.    vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby přijala vnější strategii EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu, která se zaměří na zdroje mezinárodního terorismu a začlení protiteroristická opatření do společné zahraniční a bezpečnostní politiky; vyzývá ESVČ, aby zřídila funkci „attaché pro bezpečnostní záležitosti“, který by působil v rámci delegací EU ve třetích zemích;

37.    vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly protiteroristickou strategii spolupráce se třetími zeměmi a zároveň zajistily dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv, zejména práva na spravedlivý proces;

38.    naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby se přednostně zaměřily na spolupráci se sousedními zeměmi, zejména Tureckem, pokud jde o boj proti terorismu a kontrolu hranic a migrace, a to i s ohledem na společnou evropskou politiku týkající se víz mezi členskými státy a Tureckem;

39.    poukazuje na nový jev tzv. hybridní války, který zahrnuje státem podporovaný terorismus a nové metody teroristického způsobu vedení války, jako jsou hospodářské, informační a kybernetické útoky;

40.    upozorňuje na důležitost boje proti chudobě a nerovnosti na celém světě, prosazování mírových řešení mezinárodních a vnitřních krizí a zmírňování lidského utrpení ve všech oblastech světa a naléhavě vyzývá EU, aby neuplatňovala dvojí měřítka při prosazování našich hodnot a cílů v rámci našich vnějších politik;

41.    podporuje provádění smlouvy o společné obraně a hospodářské spolupráci s Ligou arabských států s cílem čelit nebezpečí v celém arabském regionu, které vyvěrá z vlny extremistické džihádské mentality, která se rozšířila po celém Islámském státě, u Húziů v Jemenu a u dalších skupin; vyzývá k soustavnému úsilí o to, aby klíčoví hráči v arabském světě přestali vést zástupné války v Libyi, Sýrii, Iráku a Jemenu, aby přestali tamní ozbrojence finančně podporovat a aby se pokusili o sjednání míru a stability v regionu;

42.    naléhavě vyzývá k většímu úsilí o vytvoření evropské obranné kapacity a posílení vojenské spolupráce se sousedními zeměmi a strategicky významnými třetími zeměmi, a to zejména na základě poskytnutí výcvikové asistence, technického poradenství v této oblasti, podpory ofenzivních kapacit a přímé vojenské spolupráce s místními silami;

43.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

 

 

(1)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 45.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0418.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.

(5)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.

Právní upozornění