Postup : 2015/2634(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0655/2015

Předložené texty :

B8-0655/2015

Rozpravy :

PV 06/07/2015 - 12
CRE 06/07/2015 - 12

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0268

NÁVRH USNESENÍ
PDF 230kWORD 131k
1.7.2015
PE559.015v01-00
 
B8-0655/2015

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑0564/2015

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


týkající se vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP))


Roberto Gualtieri, Burkhard Balz za Hospodářský a měnový výbor
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu týkající se Vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP))  
B8‑0655/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM((2015)0063),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ (COM(2014)0279),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)(1),

–       s ohledem na zprávy Komise o přezkumu, které se týkají Evropského systému finančního dohledu (COM(2014)0509 o evropských orgánech dohledu a COM (2014)0508 o Evropské radě pro systémová rizika (ESRB)),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(2),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–       s ohledem na otázku položenou Komisi týkající se zelené knihy s názvem „Vytvoření unie kapitálových trhů“ (O-000075/2015 – B8 0564/2015),

–       s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 26. února 2014 zdůraznil, „že je nutné zlepšit přístup na kapitálový trh na základě nových zdrojů financování“, a zároveň poukázal na to, že „komerční banky pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem financování a že je pro členské státy velmi důležité vytvořit nové zdroje, které by doplnily zavedené mechanismy a zaplnily mezeru ve financování, a současně vytvořit vhodný právní rámec a rámec dohledu uzpůsobený potřebám reálné ekonomiky“;

B.     vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 27. března 2014 nazvaném „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ posoudila možnosti přijetí konkrétních opatření v zájmu diverzifikace financování, rozvoje evropských kapitálových trhů a zlepšení přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky, například v oblasti akciových trhů a trhů s podnikovými dluhopisy, přehledné a transparentní sekuritizace a zajištěných dluhopisů a soukromých investic;

C.     vzhledem k tomu, že přední strategickou prioritou Komise podle jejího předsedy Jeana-Clauda Junckera je „posílit konkurenceschopnost Evropy a podpořit investice v zájmu vytváření pracovních míst“;

D.     vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace a kontrola kapitálových trhů byla hlavním důvodem vzniku finanční krize; vzhledem k tomu, že veškeré nové návrhy musí tuto skutečnost brát náležitě v potaz, a to zejména v oblasti sekuritizace;

E.     vzhledem k tomu, že orgány EU zavedly v důsledku finanční krize řadu právních přepisů, jejichž cílem je předejít opětovnému výskytu obdobné krize a vytvořit finančně stabilní prostředí, které je základem skutečného udržitelného růstu; vzhledem k tomu, že na tyto právní předpisy by mělo být nazíráno jako na rámec, v němž se má pohybovat unie kapitálových trhů, a nikoli jako na překážku jejího rozvoje;

F.     vzhledem k tomu, že snižování roztříštěnosti kapitálových trhů by mohlo snížit náklady na kapitál a současně zlepšit jeho alokaci, čímž by mohlo podpořit růst, zejména malých a středních, podniků a vytváření pracovních míst v EU;

G      vzhledem k tomu, že různé orgány EU a soukromý sektor v současnosti vypracovávají řešení či doporučení v zájmu dalšího rozvoje kapitálových trhů, například v oblasti přehledné a transparentní sekuritizace, soukromých investic, financování vlastním kapitálem, krytých evropských dluhopisů a primární veřejné nabídky akcií;

H.     vzhledem k tomu, že dosavadní regulatorní úsilí (směrnice o kapitálových požadavcích – CRD, druhá směrnice o trzích finančních nástrojů – MIFID II, nařízení o trzích finančních nástrojů – MiFIR) musí být doplněno a dále rozvíjeno za pomoci unie kapitálových trhů;

Hospodářské souvislosti

 

1.      bere na vědomí, že v Evropě došlo za několik uplynulých desetiletí k relativnímu poklesu investic do reálné ekonomiky, byť evropský i celosvětový finanční sektor doznal ve stejném období značného nárůstu; upozorňuje na to, že reálná ekonomika se nadále ve velké míře opírá o banky, takže může být ohrožena snížením objemu bankovních půjček;

2.      konstatuje, že masivní veřejná opatření přijímaná od počátku krize, kterou způsobilo selhání finančního sektoru, vedla ke značnému nárůstu objemu likvidity, avšak zatím nezvýšila poptávku reálné ekonomiky po financování;

3.      zdůrazňuje, že Evropa před začátkem krize netrpěla nedostatkem přeshraničních toků, avšak tyto toky se soustřeďovaly do mezibankovních úvěrů a pohledávek, které byly často v rukou investorů využívajících ve velké míře pákového efektu, což vedlo k přesouvání rizik v rámci vnitřního trhu;

4.      konstatuje, že obnova stability bankovního sektoru v EU se stala prioritou namísto financování dlouhodobých investic a reálné ekonomiky;

5.      poukazuje na to, že by měly být účinněji využity značné objemy ladem ležícího kapitálu v pojišťovacím sektoru, k čemuž je nezbytné zlepšit příslušný regulační rámec a přehodnotit kapitálové požadavky pro některé investice pojišťovacího sektoru;

6.      zdůrazňuje, že i přes možnosti skýtané kapitálovým trhem EU nelze ignorovat existenci značných překážek v jiných oblastech, jako např. u daní, a to zejména s ohledem na postupy, které upřednostňují pohledávky před vlastním jměním, v oblasti úpadkového řízení či u právních předpisů o účetnictví; má za to, že v těchto oblastech nemusí být harmonizace na unijní úrovni vždy přínosem, a tudíž za těchto okolností není nutné, aby se mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) v Evropě dále rozšiřovaly;

7.      zdůrazňuje, že od vypuknutí krize se finanční integrace rozvolnila, neboť se banky a investoři vracejí na své domácí trhy;

8.      zdůrazňuje, že poptávku a nabídku lze povzbudit vytvořením důvěry v reálnou ekonomiku, čehož lze dosáhnout tím, že se členské státy nebo Unie jednoznačně zaváží k tomu, že budou podporovat příznivé investiční prostředí a právní jistotu investorů, stanoví dlouhodobé cíle v zájmu stabilizace, vymezí právní rámec, který podpoří konkurenceschopnost a růst, a povzbudí investice do infrastruktury a jejich diverzifikaci, díky čemuž budou podniky moci dlouhodobě plánovat svou činnost;

9.      souhlasí s tvrzením, že budoucnost Evropy spočívá v její inovační síle; má za to, že pro vytváření inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění je kromě právního rámce, který by podporoval inovace, rovněž klíčové zajistit, aby měly podniky jednoduchý přístup k vhodnému a náležitě diverzifikovanému financování;

10.    zdůrazňuje, že zlepšení podmínek financování evropských podniků musí vycházet z posílené hospodářské a finanční stability, které nelze dosáhnout bez reforem ve všech členských státech;

11.    zdůrazňuje, že nedokonalé kapitálové trhy vedly ke špatnému ocenění rizika a zpřetrhání vazby mezi očekávanými výnosy a skutečně přijatým rizikem, v důsledku čehož nejsou trhy objektivní a negativně hodnotí některé subjekty, jako např. malé a střední podniky; má za to, že jedním z cílů unie kapitálových trhů by mělo být zlepšení účinnosti trhů a zajištění spravedlivé, odpovídající a ekonomicky zdůvodněné vazby mezi rizikem a výnosem na kapitálových trzích EU;

Skutečně evropský přístup

12.    má za to, že i když se např. USA zotavily z finanční krize rychleji než EU, což je částečně dáno vyšší diverzifikací jejich finančního systému, je zapotřebí, aby EU vybudovala svou vlastní verzi unie kapitálových trhů, která se může částečně inspirovat obdobnými úpravami v jiných částech světa, aniž by je zcela přejímala; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění slučitelnosti evropských finančních trhů s trhy světovými je však zapotřebí vypracovat racionální přístup k uznávání rovnocenných či obdobných standardů třetích zemí;

13.    má za to, že skutečně evropský přístup ke kapitálovým trhům by měl řádně zohledňovat mezinárodní vývoj, aby Evropa neztratila svou přitažlivost pro mezinárodní investory a nevznikaly zbytečné rozdíly v právních předpisech a nedocházelo k jejich překrývání;

14.    zdůrazňuje, že i když úspory v Evropě vyjádřené procentním podílem na HDP (20 % HDP) jsou vyšší než v USA (17 % HDP), výše úspor ve vzájemných fondech činí pouze 50 % výše v USA a výše úspor v penzijních fondech pouhých 35 %; dále uvádí, že oproti srovnatelným trhům v USA je objem trhů vlastního kapitálu na 60 %, trh podnikových dluhopisů na 35 % a trh sekuritizace na 20 % hodnoty v USA;

15.    zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise zohlednila rozdílné hospodářské a kulturní složení odvětví malých a středních podniků v jednotlivých členských státech, a předešla tak nechtěným následkům vytvoření unie kapitálových trhů, které by mohly mezi členskými státy dále prohloubit stávající nerovnováhu v přístupu k financování;

16.    vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský přístup v zájmu posílení diverzifikace zdrojů financování evropských podniků a investic do nich, a to za pomoci unie kapitálových trhů, která bude založena na zvláštních rysech a vzájemné provázanosti struktury evropského bankovnictví a kapitálových trhů, přičemž se zohlední charakteristické rysy evropského modelu financování podniků a potřeba rozvoje spolehlivých mimobankovních zdrojů financování růstu, které bude doplňovat možnost účastníků trhu získávat přímo na něm dluhový, soukromý a rizikový kapitál; konstatuje, že se Komise nemusí nezbytně opírat jen o přezkum nezávislých hodnocení jiných jurisdikcí; upozorňuje Komisi na skutečnost, že nelze přehlížet kulturní rozdíly, k jejichž překonání je zapotřebí nalézt odpovídají řešení; dále má za to, že by Komise při svých reformách kapitálových trhů měla zohlednit nejnovější technický vývoj;

17.    vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že rozmanitost podnikání a finančních trhů členských států je jejich předností, kterou by celá Evropa měla chránit;

18.    zdůrazňuje, že zahájení fungování unie kapitálových trhů a související právní předpisy by se měly zaměřit na fungující kapitálové trhy v celé EU, dokončení jednotného trhu a posílení udržitelného růstu; zdůrazňuje, že v důsledku krize byla přijata opatření v oblasti dohledu nad bankovním sektorem, která dosud nebyla rozšířena i na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že vzhledem k existenci rozdílů mezi finančními sektory je nezbytné přijímat rozmanitá řešení; zdůrazňuje však, že je zapotřebí zajistit rovné podmínky účastníků u obdobných finančních činnosti a že hlavním cílem všech odvětví musí být zlepšení rozmisťování kapitálu v rámci evropského hospodářství a lepší využití kapitálu, který kapitálových zásob, které dnes zůstává ležet ladem;

19.    zdůrazňuje, že za tímto účelem je zapotřebí náležitě a komplexně vyhodnotit zkušenosti a zohlednit přitomkumulativní účinek všech opatření, která byla v posledních letech přijata, na evropské kapitálové trhy; zdůrazňuje, že výše uvedené rovněž vyžaduje, aby se pečlivě posoudilo, zda přísné kapitálové požadavky, které se uplatňují v bankovním sektoru a v pojišťovnictví, nevyžadují přehodnocení;

20.    zdůrazňuje, že by podnět k vytvoření unie kapitálových trhů neměl stavět na zelené louce, ale měl by zohlednit, že financování podniků v Evropě vychází z rozvinutých a zavedených struktur, které přes svá omezení prokázaly svou odolnost vůči krizi, a že další diverzifikace a rozvoj nových cest financování by mohla cenným způsobem přispět k zajištění doplňkového přístupu různých druhů podnikání k financování;

21.    konstatuje, že tradiční způsoby financování zprostředkovávané bankami často nepodporují inovativní projekty a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že nedostatečný přístup malých a středních podniků k financování je jednou z největších překážek růstu v EU; zdůrazňuje, že vzhledem k trvalým těžkostem, které mají malé a střední podniky se získáváním bankovních úvěrů, jsou zapotřebí alternativní zdroje financování, které lze podpořit zlepšením podnikatelského prostředí pro rizikový kapitál, vzájemné fondy, soukromé investice, sekuritizaci úvěrů malých a středních podniků a úvěrová družstva, ale rovněž i standardizací pravidel týkajících se partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci EU;

22.    zdůrazňuje, že efektivnější rozdělování kapitálu v rámci EU nemusí vždy nutně vést ke zvýšení toků přeshraničního kapitálu; připomíná, že zvětšování bublin na trhu s nemovitostmi v některých členských státech v předkrizovém období byl živen zčásti i přílišným přílivem kapitálu;

23.    zdůrazňuje, že je nezbytné zjistit, které ze stávajících finančních struktur prokázaly svou účinnost, a tudíž by měly být zachovány, a které struktury vyžadují podstatná zlepšení; má za to, že efektivní struktury by měly být rovněž propagovány v případě místních a decentralizovaných finančních institucí;

24.    připomíná úspěch celounijních iniciativ, jako např. opatření týkajícího se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které umožnily růst investičních fondů EU, působí ve všech členských státech na základě jednotného pasu a disponují majetkem v hodnotě téměř 8 bilionů EUR; za další dobrý příklad považuje směrnici o správcích alternativních investičních fondů;

25.    vítá přijetí nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic; má za to, že uvedené nařízení by mohlo dosáhnout obdobného pokroku jako SKIPCP, neboť bude podněcovat k vyššímu rozdělování kapitálu ve prospěch dlouhodobých projektů, které potřebují financování, např. v odvětví infrastruktury a energetiky, a to zejména na přeshraniční úrovni; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné v dlouhodobém horizontu tyto výjimečné investiční programy, jakým je např. Evropský fond pro strategické investice, účinně propojit s běžnými fondy EU; má za to, že by institucionální investoři měli být vybídnuti k tomu, aby prostředky z fondů, které spravují, dali k dispozici ve prospěch evropských kapitálových trhů; je přesvědčen o tom, že významnou roli při rozvoji unie kapitálových trhů musí sehrát institucionální investoři a podmínky pro jejich vstup na trh;

26.    připomíná dřívější činnost v oblasti integrace finančních trhů, jakou byl např. plán činnosti pro finanční služby (1999), Giovanniniho zprávu a de Larosièrovu zprávu, a vyzývá Komisi, aby na tyto zprávy ve svém akčním plánu unie kapitálových trhů navázala;

27.    vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu stávajícího stavu kapitálových trhů podle jednotlivých zemí a v komplexní ekonomické analýze vyhodnotila oblasti, v nichž se vyskytují celounijní překážky pro investice prostřednictvím kapitálových trhů, a posoudila rozsah těchto překážek a uvedla, jakými prostředky by je bylo možné odstranit nebo minimalizovat, a to včetně nelegislativních přístupů a přístupů vycházejících z trhu; domnívá se, že taková analýza je nezbytným předpokladem úspěšnosti unie kapitálových trhů; žádá Komisi, aby tento proces zrychlila;

28.    žádá Komisi, aby vymezila přeshraniční rizika finančních a kapitálových trhů v EU, která vznikají v důsledku institucionálních, právních a regulatorních rozdílů mezi členskými státy, a řešila je za pomoci účinných opatření usilujících o zjednodušení přeshraničních kapitálových toků a aby snížila stávající zvýhodňování domácího prostředí ze strany investorů;

29.    vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení individuálních finančních služeb a dlouhodobých investic do reálné ekonomiky rovněž posoudila stranu nabídky, a zejména aby vyhodnotila a řešila základní příčiny toho, proč maloobchodní a institucionální investoři nemohou mobilizovat a transformovat dostatečný objem kapitálu;

30.    navrhuje, aby Komise podpořila vzdělávání u investorů a podniků jakožto uživatelů kapitálových trhů a zvýšila dostupnost údajů a průzkumů EU prostřednictvím standardizace a zlepšení sběru dat, což by podnikům a investorům umožnilo porozumět komparativním nákladů a přínosům rozličných služeb, které účastníci kapitálového trhu poskytují;

31.    vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, jak snížit informační asymetrii na kapitálových trzích ve vztahu k malým a středním podnikům, přičemž by se měla podrobně věnovat problematice trhu ratingových agentur a překážkám pro vstup nových účastníků trhu; zdůrazňuje koncept nezávislých evropských ratingových agentur, které skýtají možnosti využití ratingu, jenž je nákladově přiměřený i z hlediska drobných investic;

32.    vítá prohlášení Komise o tom, že přezkoumá směrnici o prospektu s cílem vyřešit nedostatky stávajícího rámce pro prospekt; zdůrazňuje, že je zapotřebí zjednodušit postupy v tomto rámci a přiměřeně odstranit administrativní zátěž pro emitenty a kotaci společnosti, zejména pokud jde o malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací; má za to, že by bylo vhodné posoudit možnosti pro lepší přizpůsobení se požadavků podle druhu majetku, investorů či emitentů; zdůrazňuje, že ke zvýšení transparentnosti a snížení nákladů na transakci by došlo tehdy, pokud by informace, které mají být poskytovány, měly standardní formát a byly dostupné v digitální podobě;

33.    vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak bude unie kapitálových trhů spolupracovat se dvěma dalšími pilíři evropského investičního plánu, tj. s Evropským fondem pro strategické investice a s Evropským centrem pro investiční poradenství;

34.    zdůrazňuje, že je zapotřebí sladit opatření týkající se kapitálových trhů s dalšími politickými programy, jako je např. rozvoj jednotného digitálního trhu a probíhající reformy v oblasti práva obchodních společností a jejich vedení, a to v zájmu dosažení soudržnosti a konzistentnosti různých opatření regulační i neregulační povahy, čímž bude maximalizován pozitivní vedlejší účinek jednotlivých politik na hospodářský růst a vytváření pracovních míst;

Stavební kameny unie kapitálových trhů

35.    má za to, že unie kapitálových trhů by měla být rozvíjena na základě postupného přístupu a její priority by měly směřovat do tří oblastí: za prvé by mělo být podpořeno co nejefektivnější rozdělování úspor rozšířením a diverzifikací zdrojů, jež mají podniky k dispozici, a měla by se rozšířit nabídka investičních příležitostí a zvýšit transparentnost a diverzifikace portfolia pro střadatele a investory; za druhé by mělo být umožněno větší snížení rizika, a to rozšířením přeshraničních trhů, posílením odolnosti finančních systémů vůči negativním účinkům závažných finančních krizí a měl by být zmírněn dopad charakteristických otřesů; za třetí by mělo být zajištěno, aby existoval účinný doplňkový způsob financování reálné ekonomiky;

36.    vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila v zájmu zvýšení a ucelení ochrany investorů návrhy na přezkum stávajících právních předpisů, zejména pokud jde o ratingové agentury a auditorské společnosti;

37.    zdůrazňuje, že je zapotřebí odstranit stávající překážky pro přeshraniční financování, zejména pro malé a střední podniky, aby mohly podniky všech velikostí ve všech zeměpisných oblastech využívat výhody, které skýtá unie kapitálových trhů;

38.    zdůrazňuje, že stěžejní zásadou budování unie kapitálových trhů musí být důslednější zaměření na koncové uživatele kapitálových trhů, tj. na společnosti a investory, a uznání faktu, že trhy zde jsou právě pro ně; proto má za to, že politiky EU se musí zaměřit na to, aby zajistily, že kapitálové trhy poskytnou společnostem lepší přístup ke kapitálu a investorům nabídnou rozmanité, transparentní a dostupné příležitosti k uložení prostředků;

39.    vybízí Komisi k tomu, aby předkládala koherentní návrhy, čímž zajistí, že rozvoj unie kapitálových trhů bude provázen jasnou strategií, která bude řešit nežádoucí účinky stínového bankovnictví;

40.    zdůrazňuje, že opatření týkající se unie kapitálových trhů by měla, chtějí-li přispět k výše uvedeným prioritám, usilovat o zjednodušení a zároveň zvýšit účinnost a snížit náklady řetězce zprostředkovatelů mezi střadateli a investicemi, usilovat o zvýšení povědomí koncového uživatele o zprostředkovatelském řetězci a jeho nákladové struktuře, zvýšení ochrany investorů, zajištění stability zprostředkovatelského řetězce tím, že budou stanovena vhodná obezřetnostní pravidla a že bude možné, aby zprostředkovatelé selhali a byly nahrazeni, přičemž dojde jen k minimálnímu narušení finančního systému a reálné ekonomiky;

41.    vítá záměr Komise vyhodnotit celkový dopad úpravy finančního sektoru, zejména právních předpisů za posledních pět let; zdůrazňuje, že výše uvedené priority je zapotřebí zohlednit při přezkumu stávající úpravy finančního sektoru;

42.    zdůrazňuje, že významnými prvky financování podnikání je financování bank a role zprostředkovatelů, kterou banky na kapitálových trzích zaujímají; zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by měla vycházet z doplnění základní role bank, nikoli z jejich nahrazení, neboť bankovní financování by mělo hrát při financování evropského hospodářství i nadále klíčovou roli; zdůrazňuje úlohu vztahového bankovnictví pro financování mikropodniků a malých a středních podniků, neboť ho lze rovněž využít k poskytování alternativních způsobů financování; připomíná strategický význam existence silného a diverzifikovaného evropského bankovního sektoru; vyzývá Komisi, aby prošetřila přístup malých a středních podniků v rámci celé Unie k bankovním půjčkám a řešila nežádoucí překážky;

43.    zdůrazňuje, že malé a střední podniky by měly mít k dispozici co nejširší výběr struktur pro financování, aby si mohly vybírat ze škály možností financování s různými náklady a mírou složitosti, včetně hypotéčních úvěrů a financování založeného na sekuritizaci;

44.    zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat prostředí, v němž větší objem úspor domácností a podniků proudí do nástrojů, které budou investovat na kapitálových trzích, a v němž budou investoři vybízeni k tomu, aby umisťovali svůj kapitál přes hranice členských států; zdůrazňuje nezbytnost vhodných záruk, zejména pro domácnosti, při zajištění plné informovanosti o výhodách a nevýhodách investování na kapitálových trzích; zdůrazňuje nezbytnost rozšíření dostupnosti finančního vzdělávání s cílem zvýšit důvěru v kapitálové trhy, zejména u drobných investorů, a rovněž zdůrazňuje, že finanční vzdělávání by se mělo zaměřit na malé a střední podniky a učit je možnostem využití kapitálu na kapitálových trzích;

45.    zdůrazňuje, že iniciativy směřující k vytvoření unie kapitálových trhů by měly umožnit osobám získávajícím úvěry, aby měly přístup k finančním prostředkům z tržních zdrojů a podporovat větší rozmanitost způsobů úvěrování, jako jsou například dluhopisy vlastního jmění či podnikové dluhopisy, jakož i nepřímé formy financování, při nichž banky spolupracují s trhy;

46.    zdůrazňuje, že v zájmu zřízení efektivní unie kapitálových trhů je zapotřebí usnadnit komplexní porovnávání investičních příležitostí, které mají finanční aktéři k dispozici; v této souvislosti žádá, aby byl posílen společný rámec pro zajištění porovnatelnosti a transparentnosti různých finančních nástrojů, a to zejména řádným prováděním opatření, která jsou za tímto účelem stanovena ve směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnici o zprostředkování pojištění (IMD) a v souvislosti s produkty s investiční složkou (PRIPP); zdůrazňuje obecnou nezbytnost soudržnosti právních předpisů, a zejména soudržnosti výše uvedených předpisů, v zájmu předcházení regulatorní arbitráži a zajištění co nejvyšších standardů ochrany investorů v rámci všech trhů;

47.    má za to, že unie kapitálových trhů by měla v zájmu podpory růstu mechanismů nebankovního financování, včetně skupinového a vzájemného financování, vytvořit vhodné právní prostředí, které zvyšuje přeshraniční přístup k informacím o společnostech, které chtějí využít úvěru, a kapitálových či kvazikapitálových strukturách; má za to, že tyto informace by měly malé a střední podniky poskytovat na dobrovolném základě; zdůrazňuje, že pravidla na ochranu investorů by se měla uplatnit ve stejné míře u všech mechanismů financování, ať již jsou součástí bankovních či nebankovních mechanismů financování; má za to, že takové prostředí by rovněž vyžadovalo zvýšení systémové odolnosti a dohled nad systémovými finančními zprostředkovateli mimo bankovní sektor;

48.    je přesvědčen o tom, že standardizace některých finančních nástrojů a jejich dostupnost na celém vnitřním trhu by mohla být vhodným nástrojem, který by přispěl ke zvýšení likvidity a posílení fungování jednotného trhu a umožnil by komplexní přehled a dohled nad evropskými kapitálovými trhy, přičemž by měly být zohledněny osvědčené postupy vycházející ze stávajících standardů členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat možnost emise jedinečně uzpůsobených finančních nástrojů, které vyhovují potřebám jednotlivých emitentů a individuálních investorů;

49.    připomíná, že zpětné posouzení akčního plánu finančních služeb nabízí příležitost k zohlednění dvou mezer, které se objevily v důsledku jeho uplatňování, tj. nutnost pečlivě posoudit zvláštní dopad opatření navržených v rámci vnitřního trhu na fungování eurozóny a nezbytnost souběžného zlepšení integrace trhu a dohledu; vyzývá Komisi, aby z tohoto precedentu při vypracovávání akčního plánu vyvodila veškerá nezbytná ponaučení;

50.    zdůrazňuje, že zásadní roli by měly hrát právní a dohledové rámce, které brání nadměrnému přijímání rizika a nestabilitě finančních trhů; zdůrazňuje, že robustní projekt unie kapitálových trhů by měl být doprovázen důrazným celounijním a vnitrostátním dohledem, včetně vhodných makroobezřetnostních nástrojů; věří, že z dostupných možnosti je třeba zvolit tu, která přiznává větší úlohu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy při sbližování dohledu;

51.    vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila rizika úvěrového financování na kapitálových trzích a příslušné zkušenosti získané na počátku finanční krize v letech 2007/2008 a aby řešila jakékoli zjištěné problémy;

Přiblížení kapitálových trhů malým a středním podnikům

52.    zdůrazňuje, že možné změny nebo doplnění stávajícího regulačního rámce pro finanční zprostředkovatele by měly usilovat o odstranění překážek v přístupu na trh pro malé a středně velké zprostředkovatele a o zlepšení přístupu k financování, zejména pro inovativní začínající podniky a malé a střední podniky, a zajistit obezřetnostní standardy úměrné velikosti rizika;

53.    vítá návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti, který předložila Komise; zejména věří, že tento návrh by mohl být nástrojem, který zvýší přitažlivost prostředí pro akcionáře, neboť zlepší účinnost řetězce v oblasti kapitálových investic; zdůrazňuje, že unii kapitálových trhů by posílil řádný a v praxi proveditelný rámec pro správu a řízení společností;

54.    zdůrazňuje, že složitost kapitálových trhů by neměla vyústit ve vyloučení malých a středních podniků, které pociťují největší potřebu přístupu k doplňkovému financování, a to zejména v členských státech, které se potýkají s hospodářskými problémy; zdůrazňuje, že příznivé prostředí pro úspěšné financování malých a středních podniků vyžaduje příznivé hospodářské a regulatorní podmínky pro malé a střední podniky na unijní i vnitrostátní úrovni; zejména zdůrazňuje, že pozornost by se měla věnovat tomu, jak malým a středním podnikům ulehčit možnost využít primárních veřejných nabídek akcií a zároveň zajistit, že budou dodržována přísná kritéria pro posouzení odolnosti a způsobilosti podniků, které chtějí využít primární veřejnou nabídku akcií; vyzývá Komisi, aby v zájmu zatraktivnění malých a středních podniků pro investice posoudila možnosti dalších opatření;

55.    opětovně připomíná, že nedostatek informací o finanční situaci malých a středních podniků je jednou z hlavních překážek pro investování do tohoto typu společností; vyzývá k důkladnému posouzení možností a způsobů, jak zlepšit přístup investorů k transparentním a porovnatelným údajům o malých a středních podnicích, aniž by to pro tyto podniky znamenalo zvýšení administrativní zátěže;

56.    podporuje rozmanitost a přitažlivost zdrojů financování pro společnosti všech velikostí na evropských veřejných trzích a současně prosazuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ v regulaci v oblasti finančního sektoru EU, která se dotýká začínajících společností podporujících růst, a přezkum úpravy finančního sektoru v zájmu snížení administrativních nákladů na kotaci společností o 30 až 50 %;

57.    má za to, že vzhledem k významu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací pro vytváření nových pracovních míst musí být lépe posouzeny stávající příležitosti mimobankovního financování, jako je např. rozvoj specializovaných sekundárních trhů (tj. trhy růstu malých a středních podniků) a přehledná, transparentní a standardizovaná sekuritizace; vítá podnět na zřízení udržitelného a transparentního sekuritizačního trhu za pomoci vypracování zvláštního regulačního rámce, který bude obsahovat jednotné definice vysoce kvalitní sekuritizace, a účinných metod sledování, měření a řízení rizika; zdůrazňuje, že malé a střední podniky představují velice rozmanitou skupinu, která má kromě sekuritizace k dispozici i jiné nástroje; vzhledem k tomu vyzývá Komisi, aby v zájmu zlepšení financování malých a středních podniků využila širokou škálu přístupů a zvážila celou řadu prostředků;

58.    podporuje návrhy na zvýšení možnosti přístupu k údajům o evropských společnostech, zejména malých a středních podnicích; zároveň upozorňuje na skutečnost, že náklady na údaje o trhu jsou v porovnání s celkovými náklady transakce nízké;

59.    naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila kapacitu pro monitorování druhů, objemů a vývojových trendů zprostředkovatelských činností obdobných činnostem bank, které však probíhají mimo regulovaný bankovní sektor, a zavedla vhodná opatření, která zajistí, že se i na tyto činnosti bude vztahovat zásada „stejná rizika – stejná pravidla“;

60.    poukazuje na to, že soukromý a rizikový kapitál nabízízajímavé alternativy financování, zejména pro začínající podniky; vyzývá Komisi, aby s využitím zkušeností získaných s evropským fondem rizikového kapitálu a evropským fondem sociálního podnikání vypracovala další nástroje v zájmu odstranění hlavních nedostatků trhů rizikového kapitálu v EU, jako je například nedostatečná informovanost investorů; domnívá se, že vhodným nástrojem k poskytování informací investorům by mohlo být vytvoření zvláštní databáze pro shromažďování údajů o malých a středních podnicích a začínajících podnicích na dobrovolném základě, čímž by se následně mohla rozšířit škála účastníků trhu a došlo by k dalšímu posílení trhů rizikového kapitálu v rámci členských států;

61.    vítá snahy o podporu rozvoje trhů soukromých investic, které se opírají o standardizované dokumenty a definice a zároveň zajištují, aby případní investoři měli dostatek informací o rizicích a výnosech vyplývajících z tohoto druhu investic;

62.    vyzývá Komisi, aby zajistila, že v důsledku vypracovávání veškerých návrhů týkajících se „fondu fondů“ jakožto součásti unie kapitálových trhů nevzniknou mezery v celkovém posouzení a řízení systémového a specifického rizika;

63.    trvá na nezbytnosti posílit a zlepšit v souvislosti s budováním unie kapitálových trhů mezinárodní koordinaci, zejména v rámci G20, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a Basilejského výboru pro bankovní dohled;

Vytváření soudržného regulačního prostředí EU pro kapitálové trhy

 

64.    dále zdůrazňuje význam financování vlastním kapitálem, které může ve finančním systému přispět ke zmírnění rizik a snížit nadměrnou úroveň dluhu a páky; vzhledem k tomu vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly příliš složitou úpravu v oblasti kapitálového financování soukromých společností a tuto otázku řešily; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na problematiku zvýhodňování dluhu oproti vlastnímu kapitálu v daňových systémech;

65.    je si vědom toho, že různá pravidla o úpadku znesnadňují vytvoření přeshraničních portfolií aktiv a v důsledku toho i proces sekuritizace; v této souvislosti bere na vědomí návrh Komise, který se týká řešení otázky přeshraničního úpadku v rozsahu nezbytném pro dosažení řádně fungující unie kapitálových trhů; vyzývá k zřízení rámce pro ozdravné postupy a řešení krize nebankovních subjektů, zejména ústředních protistran;

66.    opětovně připomíná význam platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry pro sekuritizační trh a vyzývá, aby byla za tímto účelem zřízena infrastruktura evropského trhu, a dále ke koordinovanému a důsledněji harmonizovanému monitorování klíčové tržní infrastruktury, a zejména k možnosti zřídit datové úložiště pro sekuritizaci, které by umožnilo vést záznamy o veškerých účastnících sekuritizace, sledovat agregované expozice a toky mezi účastníky trhu, kontrolovat účinnost a efektivitu politických podnětů, zjišťovat možné vznikající bubliny a snížit informační asymetrii;

67.    vzhledem k úloze, kterou hrají informační a komunikační systémy, zdůrazňuje nutnost řešit otázku hrozby kybernetických útoků a odolnosti celého finančního systému vůči nim;

68.    vybízí Komisi, aby posouzení stávajícího rámce pro účetní standardy zvýšila míru porovnatelnosti a kvalitu finančních informací, a to rovněž s ohledem na globální vývoj, konzervativní modely ocenění a požadavky na přiměřenost; je si vědom toho, že nedávno přijaté evropské právní předpisy o účetnictví je třeba nejprve posoudit v praxi;

69.    zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby u všech další právních předpisů, včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, bylo provedeno posouzení dopadu a analýza nákladů a přínosů; konstatuje, že nové právní předpisy nemusí být vždy vhodnou reakcí politik na tyto výzvy, a pozornost by se tudíž měla zaměřit na nelegislativní přístupy a přístupy vycházející z trhu, a v některých případech i na stávající vnitrostátní řešení; vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení pozitivního dopadu pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací uplatňovala v příslušných právních předpisech zásadu proporcionality;

70.    domnívá se, že základní kameny plně funkční unie kapitálových trhů by měly být položeny nejpozději v roce 2018; opakovaně připomíná požadavek provedení komplexní analýzy současné situace kapitálových trhů EU a stávajících celounijních překážek; vyzývá Komisi, aby zrychlila svou práci na akčním plánu a co nejdříve předložila legislativní a nelegislativní návrhy v zájmu dosažení objektivního a plně integrovaného jednotného kapitálového trhu EU do konce roku 2018;

71.    podotýká, že rozvoj digitálního prostředí je třeba vnímat jako příležitost ke zlepšení fungování odvětví kapitálových trhů a zvýšení jejich přínosu pro podniky, investory a společnost jako celek;

72.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

 

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.

Právní upozornění