Postup : 2015/2729(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0656/2015

Předložené texty :

B8-0656/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.5
CRE 09/07/2015 - 12.5
PV 16/09/2015 - 13.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0323

NÁVRH USNESENÍ
PDF 186kWORD 120k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0656/2015
1.7.2015
PE559.016v01-00
 
B8-0656/2015

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí


o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP))


József Szájer za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP))  
B8‑0656/2015

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – nový začátek“ (COM(2014)0910) a přílohy 1 až 4 tohoto pracovního programu,

–       s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje;

B.     vzhledem k tomu, že politika a opatření EU prováděné ruku v ruce s členskými státy – v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality – mohou a musí mít reálný vliv a pomáhat občanům předvídat změny v rychle se měnící společnosti a reagovat na ně;

C.     vzhledem k tomu, že Evropa musí zůstat věrna modelu sociálně tržního hospodářství zajišťujícímu trvalý růst, má-li následující generaci zajistit pracovní místa, a nikoli jí ponechat dluhy;

ČÁST 1

1.      zdůrazňuje, že podstatného snížení administrativní zátěže doléhající na občany a podniky je možné dosáhnout pouze snížením počtu legislativních návrhů a soustředěním se na hlavní priority;

2.      připomíná, že podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality přijímá EU právní předpisy pouze v nezbytných mezích; je proto pevně přesvědčen o tom, že veškeré úsilí je třeba soustředit na několik klíčových priorit, a vyzývá Komisi, aby nevyvíjela iniciativy, pokud nemají zásadní význam, aby se tak činnost EU vždy zaměřovala na hlavní priority, které jsou v přímém zájmu jejích občanů;

3.      znovu připomíná, že přikládá velký význam „metodě Společenství“, transparentnosti legislativního procesu a úloze a odpovědnosti vnitrostátních parlamentů;

4.      podporuje změnu metody zaměřenou na vyčištění pracovních stolů, abychom se vyhnuli mrhání prostředky na zastaralé nebo nevyhovující legislativní návrhy, které již nemohou adekvátně reagovat na priority a obavy občanů EU;

5.      vyzývá proto ke snížení nákladů spojených s administrativní zátěží o 25 % a k ustavení nezávislého externího subjektu pro regulační kontrolu, jenž by byl složen z nezaujatých odborníků a v průběhu celého politického cyklu by sloužil všem třem orgánům; tento subjekt by dohlížel nad posouzeními dopadu, která tyto orgány vypracovávají pro nové legislativní návrhy, aby mohl změřit administrativní zátěž a náklady nových návrhů, včetně povinného testování dopadů na malé a střední podniky, přičemž tato opatření by na všech úrovních – evropské, národní a regionální – odstraňovala administrativní zátěž hospodářských subjektů a občanů v jejich každodenním životě, a tak podporovala vytváření pracovních míst;

6.      trvá na tom, že je nezbytné plně, rychle a účinně provést a uplatňovat stávající právní předpisy v oblastech, jako je jednotný trh, ochrana životního prostředí, reforma SZP, společná rybářská politika, politika soudržnosti a finanční a bankovní sektor; vyzývá Komisi, aby lépe sledovala pokroky členských států při jejich provádění;

7.      má za to, že veškeré další budování Hospodářské a měnové unie musí vycházet a dále se odvíjet od platných právních předpisů, jako jsou balíčky šesti a dvou právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí či předpisy o bankovní unii, aby mohly být plně a soudržně uplatňovány všemi členskými státy, dále se domnívá, že je třeba zlepšit odpovědnost a demokratickou legitimitu správy ekonomických záležitostí a evropského semestru a že parlamentní kontrolu je nutné vykonávat na stejné úrovni, na níž se přijímají nebo uplatňují rozhodnutí – tj. vnitrostátní parlamenty kontrolují vnitrostátní vlády;

8.      žádá, aby byl řádným legislativním postupem přijat konvergenční kodex, který by stanovil klíčové cíle strukturálních reforem pro pětileté období a společně s roční analýzou růstu by tvořil základ pro doporučení vydávaná jednotlivým zemím;

9.      je přesvědčen o tom, že v zájmu spotřebitelů a občanů EU a dalšího podpoření tvorby pracovních míst je revizi daňové politiky nutné chápat jako nedílnou součást vnitrostátních strukturálních reforem a že daňová a soutěžní politika by měly být považovány za dvě strany téže mince; podporuje přesunutí daňového zatížení z práce na jiné formy udržitelného zdanění;

10.    domnívá se, že kontrola státních dotací ze strany EU je důležitým nástrojem k potírání daňových praktik, které narušují jednotný trh;

11.    vítá daňové režimy a zdůrazňuje, že jsou-li využívány k oprávněným účelům, tj. k usnadnění platby daní v členských státech, v nichž je provozována vlastní hospodářská činnost a vytvářena hodnota, představují důležitý nástroj k zajištění právní jistoty pro hospodářské subjekty a podniky, nicméně zdůrazňuje, že je nepřijatelné zneužívat daňové režimy jako nástroje vyjednávání;

12.    důrazně podporuje opatření boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům a zdůrazňuje, že je nezbytné účinněji využívat peněž daňových poplatníků a podniknout další kroky na ochranu finančních zájmů Unie, což by měly být klíčové priority, má-li se zajistit zákonné vynakládání prostředků EU; zastává proto názor, že Komise by při své práci měla klást důraz na opatření pro boj proti podvodům;

13.    netrpělivě očekává výsledky práce Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jež mají být představeny na interinstitucionální konferenci v roce 2016; zdůrazňuje, že Komise přislíbila, že na základě těchto výsledků posoudí, zda jsou nové zdroje přiměřené, a že toto hodnocení by mělo být vypracováno souběžně s přezkumem či revizí víceletého finančního rámce (VFR) v roce 2016; potvrzuje svůj závazek ke zreformování systému vlastních zdrojů EU před zahájením nového VFR tak, aby byl jednodušší, spravedlivější a transparentnější;

14.    zdůrazňuje, že je třeba s konečnou platností jasně vyřešit chronický problém neprovedených plateb na konci roku, které oslabují důvěryhodnost EU; očekává, že tyto platby budou díky plnění plánu plateb pro období 2015–2016 sníženy koncem roku 2016 na přijatelnou úroveň; vyzývá Komisi, aby plnění tohoto plánu plateb pečlivě sledovala a neprodleně předkládala návrhy opravných rozpočtů, pokud by míra schválených plateb nebyla v roce 2016 dostatečná;

15.    připomíná Komisi, že přislíbila vyřešit rostoucí tlak na vnějších hranicích EU, mimo jiné přijetím tvrdých opatření proti nezákonné migraci, převaděčům a pašerákům, a zdůrazňuje, že lepší řízení migrace znamená lepší propojení migrační politiky EU s její vnější politikou;

16.    v zájmu zefektivnění legislativního procesu podporuje přezkum interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů a společné plánování s Komisí a s Radou;

17.    připomíná, že nejpozději na konci roku 2016 má Komise předložit revizi fungování VFR na období 2014–2020 společně s legislativním návrhem na změnu nařízení o VFR; zdůrazňuje, že nezbytná legislativní revize VFR byla jednou z hlavních podmínek Parlamentu při jednáních o VFR; tomuto procesu tedy přikládá mimořádný význam a je připraven konstruktivně spolupracovat při hledání řešení řady otevřených problémů, např. otázek souvisejících s financováním Evropského fondu pro strategické investice a záručního fondu;

ČÁST 2

Nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice

18.    naléhá na Komisi, aby dokončila balíček v oblasti mobility pracovních sil a přijala opatření na podporu integrace a zaměstnatelnosti evropských pracovníků a na řešení problémů dlouhodobě nezaměstnaných; odmítá veškeré iniciativy, které by byly v rozporu se zásadou subsidiarity, např. evropský systém dávek v nezaměstnanosti, závazné sociální ukazatele pro členské státy a evropskou minimální mzdu či příjem;

19.    vítá návrh Komise propojit nový impulz pro tvorbu pracovních míst s růstem a investicemi; připomíná, že veškeré nové legislativní návrhy by měly zaručit vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a zárukami pro zaměstnavatele na jedné straně a zájmy zaměstnanců na straně druhé;

20.    žádá konkrétní kroky k odstranění přetrvávající diskriminace na trhu práce, zejména starších pracovníků, žen, postižených pracovníků a mladých lidí;

21.    vyzývá Komisi, aby v EU upevnila a zvýšila kvalitu, efektivitu a dostupnost vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována celoživotnímu vzdělávání, duálním systémům a uznávání diplomů a že je třeba podpořit opatření na snížení počtu osob předčasně ukončujících školní docházku, aby se zajistilo, aby si studenti osvojili základní vědomosti a dovednosti vymezené v Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA);

22.    vyzývá Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění nadále usilovala o vytváření pracovních míst v duchu koncepce oběhového hospodářství a vytvářením synergií v námořních odvětvích obecně (modrý růst);

23.    naléhá na Komisi, aby v rámci řádného legislativního postupu předložila víceleté plány řízení, které jsou jedním z hlavních nástrojů provádění zreformované společné rybářské politiky usilující o udržitelné využívání rybolovných zdrojů, a dále legislativní rámec pro technická opatření, který má být projednán již v průběhu roku 2015;

24.    zdůrazňuje, že cíli jednotné evropské ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury, již zavádí nařízení o společné organizaci trhů, musí Komise věnovat zprávu a předložit příslušný návrh;

25.    připomíná závazek Komise, že využije všechny dostupné nástroje, včetně rozpočtu EU, k povzbuzení tvorby pracovních míst a růstu pomocí inteligentních investic v úzkém partnerství s členskými státy, vnitrostátními parlamenty, regiony a městy, jehož cílem bude dosáhnout lepšího uplatňování stávajících politik a zefektivnění činností v terénu, zejména čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že hlavním zdrojem těchto veřejných investic zůstává nové programové období pro politiku soudržnosti, které je pevně zakotveno v evropském semestru a procesu správy ekonomických záležitostí;

26.    vítá závazek Komise ke zlepšování právní úpravy, navrženou kontrolu účelnosti a hodnocení SZP, jež mají za cíl snížit byrokracii a odstranit regulační překážky; žádá předložení návrhu, který by zjednodušil provádění reformy, aby se zaručilo, aby administrativní zátěž zemědělců a členských států byla udržena na naprostém minimu a aby se zachovala klíčová úloha SZP při zabezpečování dodávek potravin;

27.    požaduje účinnější používání rozpočtu EU, čehož se docílí lepším prováděním stávajících kontrol a jejich vyhodnocováním, přijímáním opatření na snižování administrativní zátěže tam, kde je to možné, a zajištěním výkonnosti a přidané hodnoty v souvislosti s využíváním prostředků daňových poplatníků EU, a zdůrazňuje, že výkonnost je nutné vyhodnocovat vzhledem k maximálnímu využití prostředků zapsaných do rozpočtu;

28.    podporuje úsilí, které Komise vyvíjí v rámci všech probíhajících dvoustranných a vícestranných obchodních jednání, aby dosáhla pozitivních výsledků a v roce 2016 uzavřela komplexní a oboustranně přínosné obchodní dohody, což by podstatně zlepšilo obchodní perspektivy EU a příležitosti společností EU v celém světě; domnívá se však, že EU nesmí polevovat ve svém úsilí, mají-li být zhodnoceny příležitosti, které nabídl proces zahájený v roce 2013 balíčkem z Bali, jenž byl přijat v rámci mnohostranných jednání z Dohá, která by měla otevřít cestu ke světové hospodářské stabilitě;

29.    domnívá se, že jednou z klíčových priorit obchodní strategie EU zůstává odstranění obchodních a investičních překážek po celém světě; v této souvislosti konstatuje, že Komise ve své zprávě z roku 2014 o obchodních a investičních překážkách identifikuje významné a neopodstatněné překážky bránící rozvoji obchodních vztahů EU s důležitými třetími zeměmi; vyzývá proto znovu Komisi, aby se tímto programem zabývala a aby bojovala proti neopodstatněným ochranným opatřením;

Propojený jednotný digitální trh

30.    zdůrazňuje, že nový návrh Komise nahrazující návrh společné evropské právní úpravy prodeje – jak bylo oznámeno ve sdělení o jednotném digitálním trhu – musí vycházet z postoje Parlamentu v prvním čtení;

31.    vyzývá Komisi, aby při revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách zohlednila probíhající sbližování technologií a za tímto účelem předložila vhodná doporučení k přizpůsobení regulačního rámce, jenž bude vyhovovat i budoucím potřebám;

32.    počítá s ambiciózním přezkumem směrnice o univerzální službě, jehož cílem bude aktualizace práv konečných uživatelů;

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

33.    žádá, aby byla v brzké době provedena revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu a rozhodnutí o vytvoření mechanismu pro výměnu informací v souvislosti s mezivládními energetickými dohodami;

34.    vyzývá Komisi, aby v rámci úsilí o vytvoření ambiciózního rámce pro klimatickou a energetickou oblast do roku 2030 předložila řadu legislativních i nelegislativních iniciativ, které budou představovat příspěvek EU k uzavření celosvětové dohody o klimatu před konáním summitu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži;

35.    vyzývá Komisi, aby Parlament plně zapojila do společného úsilí o zastavení globálního oteplování a zajistila, aby klimatická opatření byla zohledněna ve všech politikách EU tím, že je přizpůsobí podmínkám v důsledku změny klimatu; dále Komisi žádá, aby v rámci řádného legislativního postupu předložila legislativní návrhy na provedení klimatického a energetického balíčku do roku 2030;

36.    žádá, aby byla provedena komplexní strukturální reforma systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v jejímž rámci by měla být v zájmu zachování průmyslu EU přijata konkrétní a harmonizovaná opatření řešící únik uhlíku, která zajistí, aby subjektům s nejlepšími výsledky nevznikaly v souvislosti s ETS přímé, ani nepřímé výdaje, a zohlední měnící se úrovně produkce;

37.    žádá, aby byl předložen legislativní návrh na rozložení cílů stanovených pro emise skleníkových plynů do roku 2030 v odvětvích, která nejsou zahrnuta do ETS, aby byl zrevidován legislativní rámec pro energetickou účinnost, včetně předpisů o energetické náročnosti budov, směrnice o energetické účinnosti a dalších správních a řídících aspektů v souvislosti s rámcem do roku 2030, a aby byla zrevidována směrnice o obnovitelných zdrojích energie s cílem vytvořit systém EU na podporu obnovitelných zdrojů energie a napravit stávající situaci, pro níž je příznačná existence nesčetných vnitrostátních podpůrných systémů, které se ukázaly jako finančně náročně a pro vnitřní trh s energií neefektivní;

38.    požaduje stanovení spravedlivých a efektivních cen pro udržitelnou dopravu, čehož se dosáhne přezkumem směrnice o euroznámce a rámce na podporu evropského elektronického mýtného, a vypracování hlavního plánu pro zavádění spolupracujících inteligentních dopravních systémů;

39.    žádá přezkum směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel​a přezkum pravidel pro přístup na trh v silniční dopravě v cílem zlepšit její energetickou účinnost;

40.    vítá Komisí předložený návrh balíčku týkajícího se kvality ovzduší​a probíhající uplatňování nařízení REACH;

41.    vyzývá k obezřetnějšímu a vyváženějšímu přístupu k opatřením týkajícím se ekodesignu, která v minulosti přispěla ke vzrůstající skeptičnosti veřejnosti vůči regulaci na evropské úrovni, a zastává názor, že tento přístup by měl být založen na potenciálu úspory energie a tržní relevanci těchto opatření, která by neměla zasahovat do každodenních zvyklostí občanů; rozhodně podporuje jasné označování energetickými štítky, které spotřebitelům poskytnou možnost volby, a naléhá na předložení nového návrhu balíčku týkajícího se oběhového hospodářství;

42.    zdůrazňuje, že je naléhavě třeba provést přezkum směrnice o tkáních a buňkách a uvést ji do souladu s Listinou základních práv, zejména pokud jde o zásadu neplaceného darování; zastává názor, že totéž platí pro nařízení o léčivých přípravcích pro moderní terapii, které je také třeba změnit tak, aby bylo použitelnější pro MSP; zdůrazňuje Komisi, že je třeba předložit návrh na obecnější přístup k hodnocení zdravotnických technologií pro léčivé přípravky, který nebude přidávat zvláštní díl administrativní zátěže navíc, nýbrž naopak společnosti a orgány členských států této zátěže zprostí tím, že bude vyžadovat, aby prováděly toto hodnocení pouze jednou, a to na evropské úrovni, nikoli ve všech 28 členských státech; očekává včasné přijetí sekundárních právních předpisů stanovených ve směrnici o tabákových výrobcích; zdůrazňuje, že Komise by měla učinit boj proti antimikrobiální odolnosti prioritou, a žádá, aby vedle stávajících návrhů ve veterinární oblasti byly předloženy i konkrétní legislativní návrhy s cílem řešit tyto vážné problémy; žádá také, aby se zaměřila větší pozornost na humánní medicínu, například v podobě nástroje, který by upravoval antiobiotika pro lidské užití, nazpůsob nástroje, který byl již navržen pro antiobiotika ve veterinární oblasti;

43.    vyzývá Komisi, aby s ohledem na závažné a přetrvávající problémy spojené s uplatňováním nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, včetně problémů souvisejících s narušováním hospodářské soutěže, přezkoumala vědecký základ tohoto nařízení a aby případně vypustila koncepci výživových profilů nebo nařízení zrušila jako celek; domnívá se, že cíle tohoto nařízení, jako např. zajištění toho, aby byly o potravinách poskytovány pravdivé informace a aby byly uváděny specifické údaje o obsahu tuků, cukru a soli, již byly dosaženy nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

44.    očekává konečné přijetí legislativních návrhů týkajících se zdraví zvířat, zdraví rostlin, úředních kontrol, nových potravin, klonování, veterinárních léčivých přípravků a medikovaných krmiv;

Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna

45.    žádá hloubkovou analýzu trhů, včetně současného vývoje, s cílem zjistit, zda a v jaké formě může být třeba tyto služby upravit, nebo zda jsou uplatňování a reinterpretace stávajících právních předpisů (včetně směrnice o službách a směrnice o koncesích) skutečně přiměřené;

46.    žádá přezkum směrnice o prospektu, návrh týkající se vysoce kvalitní sekuritizace a návrh aktu o ozdravných postupech a řešení problémů infrastruktur finančního trhu;

Přiměřená a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA

47.    zdůrazňuje geopolitickou a strategickou důležitost transatlantického obchodního a investičního partnerství, které je v poslední době nejvýznamnějším projektem EU a USA a které, bude-li úspěšně uzavřeno, znovu oživí transatlantické partnerství jako celek a umožní mu být vzorovým modelem pro institucionalizaci těsnějšího partnerství ve světovém měřítku tím, že stanoví globální obchodní pravidla pro budoucí znovuzahájení efektivního mnohostranného procesu liberalizace obchodu; podporuje v této souvislosti úsilí vyjednavače za EU o dosažení ambiciózní dohody výhodné pro obě strany, která podstatně sníží celní a mimocelní překážky obchodu, přičemž bude plně respektovat sociální normy EU a její normy v oblasti bezpečnosti spotřebitele a ochrany životního prostředí;

Oblast spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře

48.    zdůrazňuje, že je zapotřebí návrh Komise o společných minimálních normách pro občanský soudní řád a o revizi nařízení Brusel II, se zvláštním důrazem na přeshraniční rodičovskou odpovědnost;

49.    bere v této souvislosti na vědomí značný počet petic upozorňujících na údajná porušení nařízení Brusel II; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zamezila „únosům dětí“ prostřednictvím schématu zprostředkování a prosazovala specifické školení pro zprostředkovatele a soudce v případech nadnárodních řízení týkajících se i dětí, a podněcuje členské státy, aby centralizovaly případy únosů dětí u specializovaných soudů;

50.    požaduje, aby byl dokončen evropský akt o přístupnosti;

51.    opakuje, že Komise by měla zajistit plné uplatňování právních předpisů EU ve lhůtách pro provedení ve vnitrostátním právu, a vyzývá Komisi, aby přijala patřičná opatření proti těm členským státům, které neprovedly řádně směrnici o pohlavním zneužívání dětí; vyzývá Komisi, aby učinila další legislativní kroky ve věci pohlavního zneužívání dětí online;

52.    naléhavě vyzývá Komisi, aby i se nadále snažila zajistit řádné uplatňování právních předpisů EU v oblasti spravedlnosti a pracovala systematičtěji na justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a na dalším rozvoji evropského prostoru spravedlnosti;

53.    vyzývá Komisi, aby řešila jak zbývající rozdíly v odměňování mužů a žen, tak vzrůstající rozdíl v důchodech mužů a žen, který v roce 2014 dosáhl v EU průměru 39 %;

54.    očekává, že Komise učiní rok 2017 rokem odstranění násilí páchaného na ženách a zvýší své úsilí zamezit obchodování s lidmi a potírat je a chránit oběti tohoto obchodování; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zahájila postup přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva);

55.    trvá na tom, že je třeba se dále věnovat genderové vyváženosti ve smyslu závazku v rámci rozhodovacího procesu v ekonomických záležitostech; vyzývá Komisi, aby se zabývala faktory, které odrazují ženy od podnikání, podporovala přístup k financování, školení a podpůrným službám pro ženy-podnikatelky a podněcovala Radu a pomohla jí, aby přijala společný postoj k návrhu tzv. směrnice o zastoupení žen ve správních radách;

Na cestě k nové migrační politice

56.    opakuje svůj požadavek, aby Komise předložila nový legislativní návrh balíčku týkajícího se inteligentních hranic, jakmile bude dokončen pilotní projekt, s to s cílem urychlit, usnadnit a posílit postupy hraničních kontrol cizinců přijíždějících do EU; zdůrazňuje, že se EU musí přeorientovat na modernější a efektivnější správu hranic s využitím špičkové současné technologie, přičemž musí být zajištěny odpovídající záruky pro občany;

57.    zdůrazňuje, že je třeba ještě zesílit jednotný evropský postup ve věci nedávných tragédií ve Středomoří, včetně důraznějších opatření s cílem zabránit ztrátám životů na moři, pomoci těm, kteří chtějí získat mezinárodní ochranu, zabezpečit ochranu hranic EU, udeřit proti obchodníkům s lidmi a zintenzívnit spolupráci s třetími zeměmi;

Silnější pozice na mezinárodní scéně

58.    žádá o přezkum evropské politiky sousedství, při němž by měla být věnována pozornost těmto bodům:

a)   jasné rozlišení mezi politikou rozšíření a politikou sousedství,

b)   diferenciace a přístup „více za více“,

c)   angažovanost dále než v těsném sousedství,

d)   podpora demokracie, reformy soudnictví, právního státu a budování institucionálních kapacit,

e)   diferencovaná nabídka: prioritní oblasti,

f)    bezpečnostní rozměr,

g)   podpora regionální integrace;

59.    upozorňuje na to, že je důležité opřít společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) o skutečný vnitřní trh v oblasti obrany a bezpečnosti, prohloubenou spolupráci mezi firmami obranného průmyslu v jednotlivých evropských zemích, konkurenceschopnou evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základu a kooperativnější přístup k výzkumu a vývoji a zadávání veřejných zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila návrh vytvořit celoevropský režim bezpečnosti dodávek, který je zásadní pro vytváření, udržování a předávání kritických obranných kapacit a je také výrazem solidarity a důvěry mezi členskými státy; vyjadřuje plnou podporu zahájení přípravné akce věnované výzkumu v oblasti obrany v souvislosti se SBOP a pilotního projektu na základě návrhu Parlamentu;

60.    žádá Komisi, aby zajistila řádné provádění akčního plánu pro demokracii a lidská práva (na období 2015–2019) s názvem „Lidská práva i nadále těžištěm agendy EU“;

61.    žádá, aby byl kladen větší důraz na dialog mezi jednotlivými náboženstvími s cílem analyzovat a pochopit vývoj na poli náboženství, aby bylo možno prosazovat toleranci a aktivní angažovanost v rámci zahraniční politiky EU proti násilné a extremistické radikalizaci;

62.    upozorňuje, že je důležité zaručit, aby byla prostřednictvím všech delegací EU aktivně prosazována podpora demokracie, právní stát a respektování všeobecné platnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, přičemž je třeba i nadále mít na zřeteli specifické strategie v oblasti lidských práv v jednotlivých zemích;

63.    zdůrazňuje, že pokud jde o balíček opatření v oblasti letectví, jsou klíčovými prioritami strategie konkurenceschopnosti, revize nařízení (ES) č. 868/2004, které se týká nekalých cenových praktik v letectví, a revize zřizovacího nařízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví ((ES) č. 216/2008);

64.    zdůrazňuje, že nařízení o boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu bylo úspěšné a mělo by být nadále uplatňováno i v roce 2016; vyzývá Komisi, aby zajistila vzájemný soulad všech politik EU, včetně SRP a obchodní politiky;

65.    konstatuje, že nezákonné kapitálové toky z rozvojových zemí činí 1 bilion USD ročně, což je bezmála desetinásobek celkově poskytované oficiální rozvojové pomoci; zastává názor, že rozvojová pomoc se proto musí zaměřit na úsilí prosazovat řádnou správu věcí veřejných, zavést právní stát, bojovat proti korupci a zvýšit transparentnost a zodpovědnost všech zúčastněných stran, včetně národních vlád rozvojových zemí a soukromého sektoru; žádá tudíž Komisi, aby vypracovala komplexní strategii a akční plán řešení tohoto problému v rozvojových zemích;

66.    žádá Komisi, aby provedla první posouzení na právech založeného souboru nástrojů v rozvojové spolupráci, včetně jeho používání, konkrétních kroků učiněných v této oblasti a dopadu používání přístupu založeného na právech; připomíná, že cílem tohoto přístupu je začlenit veškeré principy lidských práv do operačních činností EU v oblasti rozvoje a vztahuje se jak na ústředí, tak na působení v terénu, pokud jde o způsob synchronizace činností v oblastech lidských práv a rozvojové spolupráce a používání dialogů o lidských právech a podmíněnosti jako pákového efektu, ať již pozitivního, či negativního (tj. motivačního či demotivačního), při podněcování k dodržování principů a norem lidských práv tím, že na jejich dodržování bude vázáno poskytnutí pomoci;

67.    vyjadřuje politování nad tím, že vzdělávání, které je prostředkem ochrany dětí v nouzových a krizových situacích, včetně přírodních katastrof, je i nadále nejvíce podfinancovanou oblastí, a to i přesto, že podle odhadů 101 milion dětí školního věku nenavštěvuje základní školu, přičemž téměř 60 milionů z nich žije ve 33 zemích postižených v současné době ozbrojeným konfliktem; požaduje proto, aby byla věnována pozornost potřebě lepšího souladu politik EU a současně i potřebě překlenout mezery mezi humanitární a rozvojovou pomocí, a to propojením okamžité pomoci, obnovy a rozvoje;

68.    upozorňuje, že malé a střední podniky jsou hnací silou vytváření pracovních míst a bohatství v rozvojových zemích a že vytvářejí přibližně 90 % pracovních míst; podněcuje k opatřením, která uleví MSP v rozvojových zemích od nadměrné regulační zátěže, podpoří v této souvislosti podnikatelského a inovativního ducha a dále zvýší přístup k mikroúvěrům a mikrofinancování;

69.    je pro začlenění aspektu zdravotního postižení do rozvojové spolupráce v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením s přihlédnutím k tomu, že v rozvojových zemích žije neúměrné množství lidí se zdravotním postižením, mnozí z nich se ocitli na okraji společnosti, žijí v extrémní chudobě a nemohou využívat lidských práv v plné šíři, a zdůrazňuje, že Evropský rok pro rozvoj je příležitostí, která se naskytne jednou za generaci, příležitostí k hájení práv a potřeb všech lidí, i těch nejzranitelnějších a marginalizovaných, a zejména lidí se zdravotním postižením, včetně dětí, mladých lidí a žen se zdravotním postižením;

Unie demokratické změny

70.    naléhavě vyzývá Komisi, aby uvedla všechny zbývající předlisabonské legislativní spisy (přijaté regulativním postupem s kontrolou) do souladu s Lisabonskou smlouvou, pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty;

71.    znovu žádá Komisi, aby na základě článku 298 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila návrh nařízení o evropském správním právu procesním;

72.    vyzývá Komisi, aby vyhodnotila důvody, proč je procento úspěšných evropských občanských iniciativ tak nízké, což má negativní dopad na přijetí tohoto nástroje nadnárodní participativní demokracie občany, a aby zajistila, aby rozhodnutí o přípustnosti těchto iniciativ odpovídala právní pravomoci EU, a očekává, že Komise řádným způsobem rozpracuje každou úspěšnou občanskou iniciativu, když se k tomu zavázala, a obecněji se snažila vyřešit nedostatky a omezení tohoto nástroje, a to urychlenou revizí nařízení o evropské občanské iniciativě s cílem změnit ji na důvěryhodný nástroj vytvářející agendu pro Unii;

73.    vyzývá Komisi, aby důkladněji analyzovala údajná porušení práva EU, na která upozorňují petice, a zároveň posílila společnou kontrolní pravomoc Parlamentu a Komise, pokud jde o provedení a uplatňování právních předpisů EU, aby úzce a včas spolupracovala na příslušných šetřeních, a bude-li to pokládat za nutné, zahájila řízení o porušení povinnosti a spolupracovala při tom s Parlamentem, a to naprosto transparentně; mimoto se domnívá, že by interinstitucionální dohoda měla uložit orgánům veřejné moci povinnost ve lhůtě tří měsíců pečlivě a zodpovědně reagovat na šetření Parlamentu ve věci petic od občanů EU;

74.    žádá Komisi, aby v souvislosti s programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předložila ambiciózní seznam právních předpisů a návrhů, které mají být přezkoumány nebo zrušeny, pokud již jejich vhodnost nebo přidaná hodnota na úrovni EU není nade vší pochybnost;

75.    konstatuje, že politický závazek místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, že bude úzce spolupracovat s Parlamentem, a zejména s jeho Výborem pro zahraniční věci (například před zasedáními Rady pro zahraniční věci) je skutečně v praxi naplňován;

76.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

 

Právní upozornění