Návrh usnesení - B8-0832/2015Návrh usnesení
B8-0832/2015

NÁVRH USNESENÍ o migraci a uprchlících v Evropě

7.9.2015 - (2015/2833(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

Monika Hohlmeier, Roberta Metsola, Esteban González Pons, Elissavet Vozemberg, Elmar Brok, Cristian Dan Preda, Davor Ivo Stier, Mariya Gabriel, Frank Engel, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Lara Comi, Elisabetta Gardini, Rachida Dati, Axel Voss, Anna Maria Corazza Bildt, Alessandra Mussolini, Carlos Coelho, Jeroen Lenaers, Emil Radev, Ivo Belet, Barbara Matera, Milan Zver, Romana Tomc, Ramón Luis Valcárcel Siso, Jaromír Štětina za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0832/2015

Postup : 2015/2833(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0832/2015
Předložené texty :
B8-0832/2015
Rozpravy :
Přijaté texty :

B8‑0832/2015

Usnesení Evropského parlamentu o migraci a uprchlících v Evropě

(2015/2833(RSP))

Evropský parlament,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její protokol,

–       s ohledem na evropský program pro migraci, který přijala Komise dne 13. května 2015,

–       s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2015)02862015/0125(NLE)), předložený Komisí a na doporučení Komise k Evropskému programu znovuusídlování (C(2015)3560), který se týká 20 000 osob, které pocházejí ze zemí mimo EU a jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jak ji vymezuje Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR),

–       s ohledem na pokyny Komise pro snímání otisků (SWD(2015)150), které stanoví osvědčené postupy pro snímání otisků nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, a na záměr Komise zavést nový, tzv. „ohniskový“ (Hotspot) přístup,

–       s ohledem na rozhodnutí Rady z 22. června 2015 (SZBP) 2015/972 o zahájení vojenské operace Evropské unie v jižní části středního Středomoří zaměřené proti převaděčům a obchodníkům s lidmi (EUNAVFOR MED) prostřednictvím identifikace, zachycování a likvidace plavidel a prostředků používaných převaděči migrantů nebo obchodníky s lidmi,

–       s ohledem na výroční zprávu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) o situaci v oblasti azylu v Evropské unii v roce 2014,

–       s ohledem na rozpravu o migraci a uprchlících v Evropě, která se konala v Evropském parlamentu dne 9. září 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o nedávných tragédiích lodí s migranty ve Středozemním moři[1],

–       s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. července 2015 a na desetibodový akční plán pro migraci přijatý dne 20. dubna 2015 na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že počet migrantů a žadatelů o azyl, kteří se od počátku roku 2015 dostali po moři do Evropy, podle analýzy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v současnosti dosahuje téměř čtvrt milionu osob, a vzhledem dále k tomu, že počet nezákonných překročení státních hranic západobalkánskou trasou činil podle agentury Frontex v období leden-červenec tohoto roku 102 342, což naprosto jednoznačně ukazuje, že migrační tlak představuje výzvu na evropské úrovni, která také vyžaduje evropskou reakci;

B.     vzhledem k tomu, že podle informací agentury Frontex bylo za prvních sedm měsíců roku 2015 zjištěno celkově 340 000 nelegálních vstupů na území EU (a to všemi cestami, jak po souši, tak překročením námořních hranic), což je třeba srovnat s údajem za totéž období předcházejícího roku, kdy bylo zjištěno 123 500 nelegálních vstupů, a s celkovým počtem 280 000 za celý rok 2014;

C.     vzhledem k tomu, že od počátku roku 2015 bylo předloženo 560 000 žádostí o azyl, přičemž pro srovnání za celý rok 2014 bylo předloženo 660 000 žádostí;

D.     vzhledem k tomu, že navzdory odvážné práci záchranných týmů členských států a bezprecedentnímu rozsahu operací agentury Frontex, díky nimž bylo od jejich zahájení zachráněno více než 110 000 lidských životů, bezohledným převaděčům motivovaným pouze finančním ziskem se doposud stále daří vykořisťovat migranty a ohrožovat jejich život prostřednictvím nelidských a děsivých praktik;

E.     vzhledem k tomu, že politická nestabilita v Libyi, Sýrii a Iráku vytváří ideální prostředí pro trestnou činnost obchodníků s lidmi a převaděčů a že rychlá expanze Islámského státu neboli organizace Dá´iš v sousedních oblastech zasažených konflikty se odráží na hromadném přílivu migrantů a tocích vysídlených osob;

F.     vzhledem k tomu, že německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande se dne 3. září 2015 dohodli, že je nezbytné zavést trvalý a závazný mechanismus pro umísťování uprchlíků ve všech členských státech EU;

G.     vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval dne 3. září 2015 k přerozdělení nejméně 100 000 uprchlíků;

1.      vyjadřuje politování nad tragickou ztrátou životů migrantů, kteří se snažili dosáhnout území Evropy, a smutek nad drásavými obrázky dětí vyplavených na pobřeží EU převážně v důsledku trestných činů páchaných převaděči, kteří rozvíjejí svůj bezohledný obchod ohrožující na životě zoufalé lidi; naléhavě vybízí Evropskou unii a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem předejít dalším ztrátám životů na moři i na souši;

2.      připomíná, že je nezbytné soudržně uplatňovat stávající společná pravidla EU, a opět zdůrazňuje, že je třeba stanovit dodatečný soubor klíčových opatření, která by poskytovala ochranu potřebným a současně fungovala na základě solidarity s evropskými zeměmi, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o azyl, ať už v absolutních číslech, nebo v poměru ke své populaci, a odpovědnosti vůči těmto zemím; v této souvislosti připomíná, že Komise zahájila řízení pro porušení Smlouvy proti 17 členským státům ve věci neprovedení acquis v oblasti společného evropského azylového systému (CEAS); vítá nevšední vstřícnost Německa, pokud se jedná o přijetí tisíců uprchlíků přicházejících na jeho státní hranice v reakci na dramatický rozměr stávající krize;

3.      vítá skutečnost, že Komise nedávno předložila návrhy na přemístění a přesídlení osob a nový návrh na nouzové přemístění zvýšeného počtu žadatelů o azyl, kteří potřebují mezinárodní ochranu a kteří se nacházejí v Řecku, Itálii a Maďarsku;

4.      připomíná svou výzvu, podle níž je naléhavě třeba zavést závazný a stálý distribuční mechanismus pro přemísťování osob požívajících mezinárodní ochrany, který by se spustil, jakmile by bylo dosaženo určité prahové hodnoty; domnívá se dále, že je rovněž třeba, aby členské státy umožňující přístup k této ochraně zaručily a dále posílily program přesídlování osob, které mezinárodní ochranu potřebují, a aby uprchlíci neponechávaly na milost nelegálním imigračním a převaděčským sítím, a současně umožnit členským státům řídit příchod osob, které potřebují mezinárodní ochranu;

5.      vítá návrh Komise spočívající v neprodleném zahájení uplatňování a dalším posílení „ohniskového“ přístupu, v jehož rámci budou v daném místě spolupracovat Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, agentura Frontex, Europol a členské státy, které přímo čelí stávajícímu migračnímu tlaku a které jsou jím nejvíce zasaženy, s cílem urychleně zjistit totožnost přicházejících migrantů, zaregistrovat je, sejmout jim otisky prstů a vyřídit příslušné žádosti o azyl; vyzývá členské státy, aby standardizovaly právní a finanční podmínky a podmínky přijímání těchto osob, a zdůrazňuje, že je třeba, abychom ve všech členských státech disponovali obdobnými přijímacími zařízeními, která všem žadatelům zajistí důstojné životní podmínky;

6.      považuje za nezbytné neprodleně posílit bezpečnost hranic EU prostřednictvím posílení hraničních kontrol na moři i na souši v jižním Středozemí, v Egejském moři a podél tzv. „balkánské cesty“ a zdokonalit fungování agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); připomíná specifické povinnosti hraničních členských států EU v tomto ohledu a současně také své odhodlání zachovat otevřené hranice v rámci Schengenského prostoru; vyzývá členské státy, aby i nadále projevovaly solidaritu a ctily své závazky tím, že zvýší své příspěvky do rozpočtů agentury Frontex a úřadu EASO a k operacím těchto subjektů; zavazuje se poskytnout těmto agenturám prostřednictvím rozpočtu EU a příslušných rozpočtových prostředků (lidské a materiální) zdroje, které jsou třeba pro plnění jejich povinností;

7.      vyzývá Komisi, aby přednostně monitorovala provádění směrnice o navracení, přičemž by reaktivnější systém navracení šel ruku v ruce s dodržováním postupů a standardů, které Evropě umožňují lidštější a důstojnější zacházení s navracenými osobami, a to v souladu se zákazem navracení do státu, v němž je daná osoba v ohrožení života nebo jí hrozí mučení (tzv. zásada nenavracení); naléhavě vyzývá členské státy, aby uplatňovaly směrnici o navracení, a vybízí k posílení agentury Frontex a k pozměnění právního základu pro její činnost tak, aby byla posílena její koordinační úloha při navracení;

8.      přijímá za svůj návrh Komise na posílení ustanovení o „bezpečné zemi původu“ obsaženého ve směrnici o azylovém řízení díky zavedení společného celounijního seznamu bezpečných zemí původu, který by ulevil azylovým systémům, což představuje důležitý krok směrem k soustředění našich azylových a přijímacích kapacit na ty osoby, které skutečně potřebují ochranu;

9.      připomíná, že členské státy by měly stanovit přísné tresty postihující obchodování s lidmi a převaděčství, a to jak do EU, tak i v rámci jejích zemí, a také osoby a skupiny, které vykořisťují zranitelné migranty v EU;

10.    zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit prapůvodní příčiny masivních migračních toků, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů v našem sousedství, a to především islamistického terorismu, jak jej praktikuje např. skupina IS/Dá´iš, která terorizuje velké části Afriky a Blízkého východu a proti níž je třeba odhodlaně bojovat; zdůrazňuje, že EU by měla společně se Spojenými státy a dalšími mezinárodními partnery zahájit diplomatickou ofenzívu s cílem přesvědčit další země v dotčené oblasti, jako jsou např. Turecko, Saúdská Arábie, země Perského zálivu a Írán, aby přijaly svou odpovědnost při řešení této celosvětové výzvy;

11.    považuje za nezbytné nabízet bezpečí a humanitární pomoc co nejblíže příslušným místům původu díky vytváření bezpečných zón a zakládání středisek prvotního přijímání ve třetích zemích, kde již může být zahájeno azylové řízení, čímž vznikne bezpečný způsob, kterým se osoby, jež potřebují ochranu, dostanou do Evropy, přičemž se omezí riziko, že padnou do rukou nelidských převaděčů; domnívá se, že evropská finanční pomoc by měla být také navýšena, aby se více podporovalo úsilí vyvíjené na místní úrovni;

12.    zdůrazňuje, že je třeba nalézt nový přístup k Africe, který by zahrnoval lepší příležitosti, jak posílit obchod a rozvoj, jež jsou předpokladem pro hospodářský růst, ale že by měla být také posílena naše spolupráce se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, pokud se jedná o nelegální migranty, převaděčství a postupy navracení, a to prostřednictvím rozvojové pomoci EU; v této souvislosti vítá summit ad hoc, který se má konat ve Vallettě v listopadu 2015;

13.    naléhavě vybízí EU, její členské státy a další mezinárodní dárce, aby urychleně splnili závazky, které přijali na mezinárodní konferenci o financování rozvoje pořádané v červenci 2015 v Addis Abebě, a zdůrazňuje, že je třeba opět zaměřit rozvojovou politiku na budování mírumilovných společností, boj proti korupci a podporu řádné správy, jak uvádí cíl udržitelného rozvoje č. 16 rámce celosvětového rozvoje po roce 2015;

14.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.