Postup : 2015/2933(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1146/2015

Předložené texty :

B8-1146/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 11/11/2015 - 16.2
CRE 11/11/2015 - 16.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0394

NÁVRH USNESENÍ
PDF 278kWORD 92k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1146/2015
4.11.2015
PE570.960v01-00
 
B8-1146/2015

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o připravovaném leteckém balíčku (2015/2933(RSP))


Wim van de Camp, Marian-Jean Marinescu, Deirdre Clune, Georges Bach, Markus Pieper za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o připravovaném leteckém balíčku (2015/2933(RSP))  
B8-1146/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění)(1),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 26. února 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004(2),

–  s ohledem na své usnesení o „Vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev“(3),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 vytvářelo evropské odvětví letecké dopravy 2,6 milionu přímých pracovních míst a přispívalo k HDP EU více než 2,4 %;

B.  vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti od roku 2012 zrušily nebo plánují zrušit více než 20 000 pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že letecké společnosti EU musejí čelit na jak na vnitřním trhu, tak i na trzích zahraničních konkurenčním tlakům z mnoha stran;

D.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy zavedly řadu různých právních i finančních předpisů, které v Evropě jednostranně zvýšily zatížení evropského leteckého odvětví (například zavedením systému obchodování s emisemi v rámci EU, rozšířením práv cestujících a v důsledku vnitrostátních daní či omezení provozní doby);

E.  vzhledem k tomu, že Komise se chystá vydat do konce roku 2015 letecký balíček, který má zjistit, před jakými výzvami letecké odvětví EU v současnosti stojí;

1.  je toho názoru, že letecký balíček by měl přinést tolik potřebný impuls k oživení evropského leteckého odvětví, posílit jeho konkurenceschopnost, umožnit nastolení rovných podmínek hospodářské soutěže a předestřít pro evropské letecké odvětví dlouhodobou strategii;

2.  vyzývá Komisi, aby v koncepci návrhu leteckého balíčku vzala v úvahu a zahrnula do ní stanovisko Evropského parlamentu k jednotnému evropskému nebí 2+ (SES2+) a Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA), které bylo přijato v prvním čtení, a rovněž parlamentní zprávu nazvanou „Vnější politika EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev“;

3.  zdůrazňuje, že letecké odvětví se v EU významnou měrou podílí na růstu a zaměstnanosti a že je úzce provázáno s konkurenceschopností EU v oblasti letecké dopravy (např. kladná obchodní bilance, používání čistších technologií v evropských letadlech, evropský systém uspořádání letového provozu (SESAR), jednotné evropské nebe (SES), dvoustranné dohody o bezpečnosti v letectví, organizace údržby), který vykazuje roční obrat kolem 100 miliard EUR a vytváří zhruba 500 000 přímých pracovních míst; žádá proto, aby byla přijata iniciativní politická opatření za účelem podpory a rozvoje leteckého odvětví;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že konkurenceschopnost má přímou vazbu na inovace; doporučuje proto, aby Komisi měla na zřeteli a podporovala inovace v oblasti řízení letového provozu (automatizované řízení letového provozu, používání volných tratí), systémy dálkově řízeného letadla (RPAS), řešení umožňující využívání alternativních paliv, konstrukce letadla a motoru (vyšší účinnost, nižší hlučnost), bezpečnost letišť (bezdotyková řešení, jednorázových kontrol ochrany před protiprávními činy), digitalizace a multimodální řešení (počítačově řízené pozemní odbavení); doporučuje rovněž, aby podporovala globální environmentální řešení, jakým by mohlo být globální tržně orientované opatření, které by umožňovat řešit problém emisí CO2 z mezinárodní letecké dopravy a zrušit regionální systémy, jakým je systém obchodování s emisemi v letecké dopravě, ekologický provoz letišť (zavedení ekologických daní) a nové obchodní modely (jaký představuje například nový systém distribuce letenek (NDC), který vytvořilo Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA), samostatné vyhledávání spojení nebo integrovaný systém vystavování přepravních dokladů);

5.  vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí jednala a odstranila zátěž, s níž se evropské letecké společnosti na úrovni EU i na úrovni jejích členských států potýkají, a posílila tak konkurenceschopnost odvětví evropské letecké dopravy;

6.  poukazuje na snižující se konkurenceschopnost unijních letišť oproti letištím mimo EU; požaduje iniciativní politiku, která posílí jejich kapacitu a konektivitu;

7.  žádá Komisi, aby do října 2015 provedla přezkum nařízení (ES) č. 868/2004, který umožní zjistit příčiny toho, proč není prováděno, a aby ve svém návrhu odstranila veškeré překážky jako předpoklad toho, aby se toto nařízení mohlo stát účinným nástrojem proti narušování hospodářské soutěže v odvětví letecké dopravy;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že nařízení (ES) č. 868/2004 o ochraně před nekalými cenovými praktikami v odvětví letecké dopravy nebylo nikdy uplatňováno, a vyzývá Komisi, aby nařízení (ES) č. 868/2004 revidovala tak, aby zajišťovalo spravedlivou hospodářskou soutěž v zahraničních vztazích odvětví letecké dopravy EU a posilovalo jeho postavení v rámci hospodářské soutěže, účinněji předcházelo nekalé hospodářské soutěži, zaručovalo reciprocitu a zamezovalo nekalým praktikám, jako je poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem ze třetích zemí, které narušují trh, s cílem zlepšit politickou strategii na evropské úrovni, tak aby tento konflikt bylo možné co nejdříve vyřešit, k čemuž by mělo dojít především na základě uplatňování transparentní doložky o „spravedlivé hospodářské soutěži“;

9.  poukazuje na skutečnost, že evropská letiště čelí silným konkurenčním tlakům ze strany leteckých společností i konkurenčních letišť, což vede k tomu, že uživatelé nehradí náklady na infrastrukturu v jejich plné výši; naléhavě proto Komisi vyzývá, aby vzala tyto vývojové procesy v úvahu při zavádění směrnice o letištních poplatcích;

10.  vyzdvihuje význam malých a regionálních letišť nacházejících se v Unii, která představují další možnost, jak prostřednictvím nepřímých spojení odlehčit přetížený provoz na větších a uzlových letištích; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily dlouhodobý strategický plán EU pro řešení problémů a využívání možností regionálních letišť EU, protože letecká doprava by měla být podporována a měla by se stát jedním z pilířů strategie EU pro růst a zaměstnanost;

11.  zdůrazňuje, že strategickým cílem by mělo být sjednání komplexních dohod o letectví s hlavními obchodními partnery EU, jako jsou země v jejím sousedství, země BRIC, země Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Japonsko a Turecko, a že taková jednání by měla být buď zahájena, nebo uspíšena; poukazuje na to, že tyto dohody by měly vytvořit nové příležitosti pro letecké dopravce v EU, zvýšit finanční transparentnost a zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž, a měly by tudíž zajistit, aby evropské letecké společnosti mohly podnikat za stejných podmínek jako jejich konkurenti ze třetích zemí; zdůrazňuje, že součástí těchto komplexních dohod o letectví musí být v zájmu zajištění jejich praktické účinnosti ochranná doložka, v níž bude vymezeno příslušné porušení dohody a stanoveny jeho právní důsledky a způsob řešení sporů;

12.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve sjednala dohodu EU o letectví se státy Perského zálivu; zdůrazňuje, že jádrem této dohody musí být transparentnost financování a spolehlivá doložka o ochraně hospodářské soutěže;

13.  konstatuje, že odvětví letecké dopravy nepodléhá celosvětově platné právní úpravě, protože nespadá do působnosti Světové obchodní organizace (WTO); vyzývá Komisi, aby jednala s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) za účelem prosazení celosvětově platné právní úpravy, která by umožnila zavedení spravedlivých a použitelných pravidel hospodářské soutěže; podtrhuje význam dojednání celosvětově platných pravidel v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) pro snižování emisí z letecké dopravy; bere na vědomí, že Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) se zavázala k vytvoření globálního tržního mechanismu;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijetím souboru předpisů označovaných jako SES2+ a úplným zavedením a provozováním funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB), jakož i upřesněním pokynů pro státní podporu či lepším prováděním a rychlejším schvalováním postupů obchodních plánů, uspíšily provádění jednotného evropského nebe, protože stávající fragmentace evropského vzdušného prostoru představuje pro evropské letecké dopravce hlavní překážku;

15.  očekává, že letecký balíček bude muset obsahovat opatření pro legislativu v oblasti bezpečnosti, která přímo souvisí s pracovními podmínkami v odvětví letecké dopravy, protože EU musí využít veškeré dostupné interní i externí nástroje, aby evropské odvětví letecké dopravy účinněji bránilo před nekalými praktikami;

16.  požaduje posílení a harmonizaci bezpečnostního řetězce, a aby za tímto účelem byly vytvořeny podmínky, které umožní přilákat a udržet vysoce kvalifikovanou pracovní sílu vybavenou potřebnými dovednosti a schopnou se přizpůsobovat;

17.  doporučuje, aby GŘ MOVE a GŘ EMPL spolupracovala a aby součástí leteckého balíčku byla sociální ustanovení, jak o tom byla řeč během konference na vysoké úrovni, kterou pod názvem „Sociální agenda v oblasti dopravy“ uspořádala Evropská komise dne 4. června 2015;

18.  doporučuje, aby byl přesně vymezen pojem „hlavního místa obchodní činnosti“, tak aby provozní licenci uděloval stát, v němž je objem letecké dopravy významný, a to i v souvislosti s koordinací systémů sociálního zabezpečení a pracovního práva, tak aby uvedený pojem byl v souladu s definicemi „mateřského letiště“, které podává nařízení Komise (EU) č. 83/2014 a nařízení (EU) č. 465/2012; doporučuje také, aby se zkrátilo přechodné obdob a vyjasnila situace posádek letadel, které mají více mateřských letišť;

19.  doporučuje, aby bylo revidováno uplatňování směrnice o agenturním zaměstnávání s cílem podpořit jako standardní model přímou zaměstnanost a omezit využívání atypických způsobů zaměstnávání;

20.  navrhuje, aby byla přijata opatření, která umožní potírat vzrůstající množství obchodních praktik, které jsou ze sociálního hlediska problematické, jako je používání „výhodných vlajek“ a atypických forem zaměstnávání, například v podobě předstírané samostatné výdělečné činnosti, placení vlastních letů (pay-to-fly) či smluv na nulový počet hodin; je toho názoru, že tyto praktiky by měly být zakázány, neboť mohou mít bezpečnostní důsledky; žádá, aby byla revidována definice „hlavního místa obchodní činnosti“ společnosti, tak aby leteckým společnostem ukládala povinnost prokazovat hlavní leteckou činnost v dané zemi;

21.  žádá, aby byl v plném rozsahu proveden program SESAR, čehož předpokladem je úzká spolupráce mezi Komisí, poskytovateli letových navigačních služeb, leteckými dopravci a letišti a finanční závazek těchto stran; žádá proto, aby ve všech oblastí letectví byl uplatňován komplexní systémový přístup, zahrnující všechny fáze letu počínaje fází pozemní, přičemž významnější úlohu by v prostředí jednotného evropského nebe (SES) a systému uspořádání letového provozu (SESAR) měla v rámci plnit Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) jakožto součást systému EU-EASA pro řízení ochrany, bezpečnosti, prostředí a výkonnosti;

22.  vítá úmysl rozšířit odpovědnost Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), a očekává proto, že nařízení (ES) č. 216/2008 (základní nařízení) ve svém upraveném znění zajistí zavedení uceleného systému řízení bezpečnosti a Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) svěří bezpečnostní aspekty ochranných opatření EU a bezpečnostní aspekty komerční kosmické dopravy a dálkově řízených letadel; vyzývá Komisi, aby Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) vzhledem k široké škále povinností, které jí legislativní orgán uloží, udělila status jednotného celoevropského leteckého orgánu;

23.  vyzývá Komisi, aby posílila úlohu Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) na mezinárodní scéně, tak aby byla na úrovni svých nejvýznamnějších protějšků, jako je Americký federální úřad pro civilní letectví (FAA – Federal Aviation Authority), aby zajistila její oficiální uznání v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), kde by prezentovala jednotný postoj EU, což by umožnilo zajistit občanům EU celosvětově vyšší úroveň bezpečnosti a spolu s tím i konkurenceschopnost a vývoz v rámci evropského odvětví letecké dopravy;

24.  vyzývá Komisi, aby odstranila regulační překážky bránící získávání přehledu o letovém provozu za pomoci družic a umožnila tak občanům EU využívat záchranné služby, a žádá Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), aby za tím účelem přidělila potřebné spektrum, neboť Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) označila automatický závislý přehledový systém – vysílání (ADS–B) jako technologii, která může pomáhat při sledování dráhy letů a dohledu na řízení letového provozu z míst nacházejících se mimo hustě obydlené oblasti, kde jsou možnosti jiných forem technologií pozemního dohledu na řízení letového provozu omezené; poznamenává, že tato technologie by mohla orgánům státní správy, poskytovatelům letových navigačních služeb (angl. zkr. ANSP) a leteckým společnostem v Evropě i na celém světě zvýšit efektivitu i kapacity řízení letového provozu, snížit emise z letecké dopravy a významně posílit bezpečnost letectví, ale zároveň s tím také snížit náklady na infrastrukturu a vytvořit v rámci evropského vzdušného prostoru další vrstvu dohledu, která by mohla rozšířit tu stávající;

25.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na zprávu pracovní skupiny Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) přijala opatření, která povedou ke zlepšení lékařského posuzování pilotů a bezpečnostních, vstupních i výstupních postupů týkajících se dveří do kabiny pilotů;

26.  zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření v osobní a nákladní dopravě nesmějí být reaktivní, nýbrž musejí se zakládat na posouzení rizik, že k citlivým otázkám bezpečnosti letectví je třeba uplatňovat nezaujatý a vyvážený přístup, který umožní vyhovět potřebám a očekáváním členským států na straně jedné a předejít nespokojenosti cestujících na letištích na straně druhé, a že je třeba posílit systém pro vytváření bezpečnostních opatření, který tvoří Útvar pro ochranu letectví před protiprávními činy (AVSEC) a Poradní skupina zúčastněných stran pro bezpečnost letectví (SAGAS); naléhavě proto vyzývá Komisi, aby provedla studii proveditelnosti, která se bude zabývat otázkou, je-li v Evropě možné zavést systém předběžné kontroly odpovídající systému, který je v současnosti zaváděn ve Spojených státech;

27.  vyzývá rozpočtové orgány, aby rozpočet Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) zachovaly na konkurenceschopné úrovni, odpovídající jejím novým povinnostem, tak aby letecké dopravní společnosti v EU měly k dispozici pružné a účinné nástroje, které jim pomohou obstát v celosvětové konkurenci; členské státy a Komisi kromě toho žádá, aby zvýšily veřejnou finanční podporu ochrany letectví před protiprávními činy a veřejné financování této ochrany – což je v jiných částech světa včetně Spojených států pravidlem –, aby snížením letištních poplatků umožnily evropským letištím posílit jejich postavení v hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby zajistila doplnění původního rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), který byl dotčen vytvořením Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

28.  vyzývá Komisi, aby se řešením všech výše uvedených problémů zabývala ve svém leteckém legislativním balíčku, který má být vydán do konce roku 2015;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 658.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0151.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0290.

Právní upozornění