Postup : 2015/2979(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1363/2015

Předložené texty :

B8-1363/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2015 - 9.10
CRE 17/12/2015 - 9.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0471

NÁVRH USNESENÍ
PDF 271kWORD 76k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1362/2015
9.12.2015
PE574.432v01-00
 
B8-1363/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o 20. výročí Daytonské mírové dohody (2015/2979(RSP))


Jozo Radoš, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Alexander Graf Lambsdorff, Urmas Paet, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička za skupinu ALDE

Usnesení Evropského parlamentu o 20. výročí Daytonské mírové dohody (2015/2979(RSP))  
B8‑1363/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry Daytonské mírové dohody (Všeobecné rámcové dohody o míru v Bosně a Hercegovině) vyjednané v listopadu 1995, kterou Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika a Svazová republika Jugoslávie podepsaly dne 14. prosince 1995 v Paříži,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora pro lidská práva vynesený v prosinci 2009 v případu Sejdić-Finci,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Soluni z roku 2003 a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“ a na pokračující odhodlání Evropské unie podporovat stabilitu a prosperitu v Bosně a Hercegovině s dlouhodobým cílem členství této země v EU,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé podepsanou v Lucemburku dne 16. června 2008 a ratifikovanou všemi členskými státy EU a Bosnou a Hercegovinou,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci o Bosně a Hercegovině konaného dne 15. prosince 2014 v Bruselu, které stanoví obnovený přístup EU k Bosně a Hercegovině, závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti konaného dne 16. prosince 2014 v Bruselu, sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2015 nazvané „Strategie rozšíření EU“ (COM(2015)0611) (spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2015“ (SWD(2015)0214)) a na orientační strategický dokument o Bosně a Hercegovině (2014–2020) přijatý dne 15. prosince 2014,

–  s ohledem na společné prohlášení přijaté na 17. meziparlamentní schůzi Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění Bosny a Hercegoviny konanou ve dnech 20. a 21. května ve Štrasburku,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Daytonská mírová dohoda, dojednaná v listopadu 1995 a podepsaná v Paříži dne 14. prosince 1995, ukončila tragickou čtyřletou válku a dala možnost zahájit politickou a hospodářskou obnovu země;

B.  vzhledem k tomu, že ústava Bosny a Hercegoviny vyplývající z daytonské dohody zavedla roztříštěný a dysfunkční institucionální rámec, který zbavil ústřední orgány pravomocí, jež jsou zásadně důležité pro fungování moderního státu;

C.  vzhledem k tomu, že pokusy poskytnout pomoc z vnějšku prostřednictvím silného zastoupení mezinárodního společenství (OSN, EU a NATO) a jeho činností, aby se země rozvinula v dobře organizovaný a lépe fungující a prosperující stát, nebyly úspěšné;

D.  vzhledem k tomu, že případ Sejdić-Finci z roku 2009 je spolu s jinými jasnými známkami znovuožívajícího etnického napětí, politické stagnace a roztříštěnosti administrativy jedním z důkazů toho, že je nutné v Bosně a Hercegovině provést zásadní ústavní reformy; vzhledem k tomu, že patová politická situace vedla k trvale vysoké míře nezaměstnanosti a slabému hospodářskému růstu;

E.  vzhledem k tomu, že řadě etnocentrických politických stran a vůdců prospívá atmosféra vyplývající ze současné institucionální a polické stagnace; vzhledem k tomu, že některé politické strany a někteří politikové stále vystupují vůči jednotě Bosny a Hercegoviny kriticky, a rovněž příležitostně vyzývají k rozdělení země nebo prosazují větší nezávislost jednotlivých územních celků;

F.  vzhledem k tomu, že EU a mezinárodní společenství se rozhodně staví za suverenitu a územní integritu Bosny a Hercegoviny;

G.  vzhledem k tomu, že Dohoda o stabilizaci a přidružení tvoří rámec vztahů mezi EU a Bosnou a Hercegovinou a stanoví postupné zavádění zóny volného obchodu mezi těmito dvěma stranami; vzhledem k tomu, že rovněž určuje společné politické a hospodářské cíle a vybízí k regionální spolupráci; vzhledem k tomu, že Dohoda o stabilizaci a přidružení rovněž přispěje k postupnému sladění norem Bosny a Hercegoviny s právními předpisy EU, z čehož budou mít díky zajištění vyšší kvality, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti zboží přínos občané Bosny a Hercegoviny;

1.  vyjadřuje svou nejhlubší soustrast rodinám mnoha obětí a pohřešovaných osob z období války v Bosně a Hercegovině; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby pokračovaly ve spolupráci s Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii a aby zvýšily úsilí, pokud jde o dosud neuzavřená vnitrostátní soudní řízení týkající se válečných zločinů s cílem postavit osoby odpovědné za krutosti a porušování lidských práv před soud;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že i když Daytonská dohoda byla tolik potřebnou dohodou, pokud jde o okamžité ukončení boje, je zásadně nutné zahájit zásadní revizi ústavy a reformní proces v zemi, a to i v socioekonomické, soudní a jiných oblastech; zdůrazňuje, že je to nutné pro vytvoření účinnějšího a efektivnějšího institucionálního rámce v této zemi a pro splnění závazků Bosny a Hercegoviny jakožto člena Rady Evropy; zdůrazňuje, že tyto reformy budou potřebné pro zahájení rozhovorů o přistoupení s EU;

3.  zdůrazňuje, že jedna z klíčových záležitostí, které je třeba v oblasti ústavních reforem řešit, se týká rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić-Finci, přičemž nápravným opatřením jsou v tomto případě příslušné právní a ústavní změny v Bosně a Hercegovině;

4.  bere na vědomí řadu iniciativ – z nichž některé jsou důsledkem mezinárodního vlivu a jiné jsou výsledkem domácího úsilí – jejichž cílem je zahájit v Bosně a Hercegovině provádění změn ústavy vycházející z Daytonské mírové dohody; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto snahy zatím nepřinesly uspokojivé výsledky z důvodu etnocentrické politiky, kterou představitelé Bosny a Hercegoviny uplatňují, a v důsledku nedostatečného zapojení mezinárodních aktérů; zdůrazňuje, že všechny budoucí iniciativy by měly zapojit aktéry z řad občanské společnosti a zohlednit jejich názory s cílem vybudovat v Bosně a Hercegovině inkluzivní a otevřenou společnost;

5.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby společně s komisařem pro rozšíření dala Evropské službě pro vnější činnost pokyny k vypracování komplexního plánu, jak EU, členské státy a další mezinárodní aktéři mohou se všemi zúčastněnými stranami v Bosně a Hercegovině spolupracovat, aby bylo dosaženo zásadního pokroku v provádění změny ústavy a úpravy Daytonské mírové dohody;

6.  zastává názor, že je nutné, aby mezinárodní společenství spolupracovalo se sousedy Bosny a Hercegoviny a garanty Daytonské mírové úmluvy, kteří by měli aktivně přispívat k provádění reformního procesu, jenž posílí ústřední orgány a zefektivní a sjednotí fungování institucí v zemi; zdůrazňuje skutečnost, že všechny země západního Balkánu nesou společnou odpovědnost za stabilitu v regionu;

7.  zdůrazňuje, že EU a mezinárodní společenství by v tomto procesu měly hrát úlohu politických iniciátorů, kteří postup urychlí a usnadní, zatímco místní zúčastněné strany musí nést odpovědnost za program reformy ústavy, který je v jejich rukou a jehož cílem je vytvořit novou ústavní strukturu v Bosně a Hercegovině, jež by mohla zaručit legitimní potřeby jednotlivých společenství a zároveň zajistit jednotu a efektivnost; zdůrazňuje skutečnost, že všichni občané Bosny a Hercegoviny musí mít stejný přístup ke všem úrovním politického rozhodování;

8.  zdůrazňuje, že proces ústavní reformy musí zahrnovat celkovou státní strukturu a její politické, administrativní a soudní složky; vyzývá Benátskou komisi a Radu Evropy, aby tomuto úsilí poskytly svou plnou podporu, a tyto reformy tak byly v souladu s mezinárodními závazky Bosny a Hercegoviny;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládám a parlamentům Bosny a Hercegoviny a jejích územních samosprávných celků a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.

Právní upozornění